PDF verze zde: Rakvický zpravodaj - 1996 - č. 4

OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!

č. 4/1996 RAKVÍCKÝ |- ZPRAVOOA|] vydává obec Rakvice Skončil sedmý rok nového stťátoprávního uspořádání našeho státu. Skončil také sedmý rok nové formy samosprávy naší obce. Číslo sedm je v podvědomí nás všech číslo symbolické, číslo biblické a pro někoho i osudové. Toto výročí nutí k zamyšlení, je důvodem k ohlédnutí a hodnocení. Co nám toto období přineslo, co se událo, co se změnilo. Změnilo se k lepšímu? Jak jsme se na tomto dění podíleli? Zamýšlíme-li se nad tím vším, co nám to období přineslo, musíme si přiznat, že došlo k závažným přeměnám, a to jak politickým, tak zejména ekonomickým a tedy závažným proměnám v našem životě, ať si to chceme nebo nechceme přiznat. Jak už jsme to zaznamenávali několikrát i v našem zpravodaji, rozběhlo se, a to výrazně, soukromé podnikání a došlo do jisté míry i k prolínání soukromého s družstevním hospodařením. Každý z nás měl možnost volně se rozhodnout, zda bude podnikat, nebo bude v pracovním poměru, zda bude podnikat sám nebo s jinými vytvoří společné podnikání a podobně. Jak už jsme uváděli ve zpravodaji, velká většina našich občanů se rozhodla pro podnikání. Ne však všude se dostavily úspěchy. Úspěchy byly dosaženy tam, kde bylo k podnikání přistupováno uváženě, s nutnou mírou odbornosti a odpovědnosti, ale i obětavostí. To zdravé, odvážné, odpovědné přežilo i když si vyžádalo osobní oběti a odříkání. To nepřipravené, mnohdy hazardní zaniklo nebo živoří. Kdo chtěl rychle zbohatnout. a postupoval neodpovědně neuspěl. Jeden ekonom prohlásil, že všechna přenáhlená, povrchní a plítká práce není nic jiného než lež, za kterou by se měl stydět každý člověk. Vycházíme-li z toho, co se u nás za těch sedm let udělalo, můžeme bez nadsázky říci, že toho bylo tolik, že se nemusíme stydět. Ukázalo se také, že každý, kdo chce uspět, si musí uvědomit, že prosperovat může jen tehdy, když bude pracovat sám na sobě, pracovat čestně a snažit se tak obstát a vydat ze sebe co nejvíce. Ale nejen ve svém podnikání. Měl by si také uvědomit, že by si měl najít trochu času na práci ve prospěch celku, který mu vytváří podmínky pro jeho práci. Tím celkem je i naše obec. Redakční rada RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ] ZA ROSŤOU OBHLÍDALEM Redakční rada s velkou lítostí sděluje svým čtenářům, že její řady opustil její dlouholetý a obětavý člen pan Rosťa Obhlídal. Zemřel dné 7. prosince 1996 po dlouhodobé přetěžké nemoci. Zemřel ve věku 53 let. Se svojí nemocí bojoval dlouho. Odolával jí, bojoval se smrtí nesmírnou vnitřní kázní a vůlí. Měl rád život, měl rád lidi.

život. Stále myslel na svoji rodinu i na své Rakvičany. Nepřestal se podílet na vydávání Rakvického zpravodaje. Dlouhá léta připravoval úvodníky „Rakvičané, na slovíčko ….“. Vedle toho se podílel na jeho vydávání různými příspěvky ze života Rakvic, rakvických osob a osůbek. To proto, aby Rakvičany potěšil nebo povzbudil. Je možné říci, že nepřestal věřit, že jeho vůle i lékařská věda mu pomůže vrátit se do plnohodnotného života a žíti pro rodinu, své přátele i pro Rakvice a Rakvičany. Jak už to v životě bývá, ne vždy byl pochopen, ne vždy jeho upřímná práce byla pochopena tak, jak on myslel. Byl člověkem čistého srdce a duše. Člověkem, který věřil v dobro, v krásu a v lásku. Byl člověkem, který miloval svět. Tož jeho osud se naplnil. Skončilo jeho snažení , jeho cesta a jeho vůle být užitečným. Rozloučíme se s ním slovy básníka Jiřího Wolkera jehož Rosťa miloval. Básníkův život byl do jisté míry předobrazem Rosťova života. Tož. Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění, jen srdcí několik se zachvěje v rose, jak k ránu květiny, tisíce umřeli, tisíce umrou, tisíce na smrt jsou znavení, neboť v smrti a zrození nikdo nezůstal jediný. AŽ umřu, na světě nic se nestane a nezmění jenom já ztratím svou bídu a změním se ze všeho, snad stanu se stromem, snad děckem, snad hromadou kamení, smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého. OBEC DNES Vážení spoluobčané, čtenáři. Závěr roku je tradičně obdobím ve kterém se na chvíli zastavujeme a hodnotíme jaký ten uplynulý rok byl a co nám přinesl. Proto mně dovolte krátké ohlédnutí na věci veřejné v Rakvicích v roce 1996. O záměrech a jejich realizaci jste se mohli dočíst v číslech minulých, ale hlavně je přímo při pobytu po obci. Ne všechno se podařilo podle původních plánů a protože jsem přesvědčen a tom, že dost problémů při realizaci jednotlivých akcí nemusí být, pokud se změní postoje některých občanů, věnuji v tomto ohlédnutí pozornost právě této oblasti. Z investičních akcí zajímá občany jistě nejvíce © postup — výstavby © kanalizace. Povolení této výstavby je závislé na správném chodu čističky. V současné době je vydáno stavební povolení na akce kanalizace Na kopcech + Nádražní I etapa a kanalizace a vozovka Ulička I. V listopadu tohoto roku byl ukončen druhý rok zkušebného provozu ČOV, který opět potvrdil, že nárazově dochází k přetížení složením přiváděných odpadů. Toto nárazové přetížení je podle stanoviska provozovatele © VaK | a.s. způsobeno nezodpovědným © vypouštěním — septiků rodinných domků, vylíváním © vinných kvasnic a vypouštěním močůvky do kanalizace. Z tohoto důvodu | referát životního © prostředí ©OkŮ © prodloužil zkušební provoz ČOV do konce května 1997 s tím, že pokud nedojde v tomto období k dořešení předepsaných limitů, nebudou zkolaudovány dosud povolené akce a nové nebudou povoleny. Přednostně bude muset být řešena ČOV. I když bude provedena © kontrola © způsobu — likvidace těchto odpadů upozorňuji přesto, že možná kvůli Ihostejnému či sobeckému postoji pár jednotlivců bude obec muset vynaložit zbytečně nemalé finanční prostředky na řešení tohoto stavu. RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ] Z akcí týkajících se přímo životního prostředí se pozastavím u výsadby zeleně u. Ššutráku na Trávníkách pro ukázku rozdílu postojů našich občanů k ochraně přírody. Naši rybáři ochotně pomohli s výsadbou ( a jsou ochotní pomoci 1 následující jaro), ale najde se jednotlivec, který, aniž by si ověřil svá práva, část této výsadby klidně zaoře. Obdobně se chová část našich spoluobčanů, kterým sebelíp vytvořené podmínky na likvidaci domovních odpadů stejně nebudou vyhovovat a svým jednáním dál obtěžují a ohrožují druhé. Většina občanů pochopila, že finanční částka kterou uhradí rodina za likvidaci odpadů nemůže pokrýt celkové náklady které za ni uhradíme. Přesto pro ty ostatní uvádíme čísla za rok 1996 : Veřím, že tyto údaje osloví občany z domů č.p. 3, 5, 17, 24, 39, 70, 80, 90, 98, 99. 138, 142, 150, 174, 180, 194, 199, 201, 261, 266, 272, 283, 289. 291, 328, 330, 368, 395. 440. 441, 504. 505/1, 539, 543, 558, 562, 570, 570, 571, 574, 575, 584, 586, 588, 598, 600, 607, 610, 629, 635, 658, 676, 680, 701, 725, 764, 769, 781. Je jistě spousta dalších problémů, které trápí většinu slušných občanů. Bláto a podobné anonymní vizitky na silnicích od zemědělců, ať už družstevních či. soukromých, pobíhající psi, parkování na chodnicích, nákladní auta odstavená na veřejných prostranstvích atd. Zkuste si Vy , kterých se tyto lhostejné postoje a jednání týkají, dát do příštího roku základní předsevzetí ke změně chování na úroveň člověka respektujícího 1 ty druhé. Abych nebyl při svém ohlédnutí pouze kritický, byly 1 světlé stránky života v obci. V závěru roku byla naše obec vyhodnocena v soutěži Vesnice roku 96 jako nejlepší na okrese. Za toto ocenění je třeba vyslovit dík všem, kteří v letech předchozích pomáhali budovat podmínky v obci nejen po stránce technické infrastruktury, ale i pro činnost zájmových organizací a celkový společenský život v obci. Rovněž je třeba poděkovat dnešním zájmovým spolkům nejen za Činnost ve svých oborech, ale i za pořádání pravidelných kulturních akcí. Zhodnocením byla dána největší priorita společenském dění v obci a zejména byla kladně hodnocena práce s mládeží. S 18-ti letou tradicí působí dětské sbory, máme v obci malé fotbalisty, hasiče, tanečníky, zájmové kroužky při ZŠ, stárci a chasa založili v tomto roce pod patronátem obecního zastupitelstva © místní sdružení. Ze © zájmových sdružení dospělých máme myslivce, — rybáře, chovatele a (holubáře), zahrádkáře, svaz zdravotně postižených, hasičů a dvě organizace SOKOLA. Většina spolků se zmiňuje o své činnosti v tomto čísle zpravodaje a věřím, že Vy čtenáři se rádi budete ozývat 1 v číslech dalších. Vážení spoluobčané i všem Vám , kteří pomáháte zvelebit naše Rakvice, patří dík za Vaše úsilí tak, jako všem těm, kteří propagují naši obec ať již ve sportu či kultuře. Všem spoluobčanům a čtenářům Rakvického zpravodaje přeji v roce 1997 hodně zdraví a osobní spokojenosti.. Petr Vajbar starosta ZA AKFIVNÍ PRÁCE NA OBMOVĚ MORAVSKÉHO VENKOVA SE VRRZBDS AVE KODEK: Lands KESLA RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ) JESEŇ ŽIVOTA Ry AA Vánoce jsou v povědomí každého člověka spojeny s představou míru i usmíření, s pocitem štěstí a s přáním obšťastnit, potěšit ty, kteří jsou nám milí. Vánoce jsou však též obdobím jakéhosi rozjímání, vzpomínání a zamyšlením se nad sebou samým. Vánoce vyvolávají vzpomínky na životní prožitky. Zvlášť u starých a osamělých lidí Vánoce vyvolávají stesk a nutí k zamyšlení se nad svými zítřky. Sofokles, řecký dramatický básník řekl, že nikdo nemiluje život tak jako starý člověk. Český spisovatel Viktor Kamil Jeřábek napsal ve svých 76 letech, že by mělo být věcí samozřejmou, že člověk považující život za největší dar boží, přirozeně se má vynasnažit, aby zůstal jak nejdéle možno svěžím a mladistvým, a tak mohl se radovat. Říká dále, že jsou mezi námi i tací, kteří nejen ignorují všechna pravidla zaručující zdraví a dlouhý život, ale pošetile určují si lhůtu dokončení života, mluví o stáří jako o zimě života, přinášející jen samé bědy a podle toho i jednají. Zamýšlel jsem se sám již též velmi stár v této předvánoční době, kolik je na tom pravdy. Vzal jsem si na pomoc filosofy, vědce, mudrce , osobnosti, které se dožily požehnaného věku a samy se nad svým stářím zamýšlely. Anglický filosof Sir John Murden říká : „Klidné stáří je krásné období života užitečně stráveného. Jest v něm milý odpočinek po letech práce, životních klopot a velmi často i řídkých radostí. Nad schylujícím se dnem i schylujícím se životem se mohou snášeti mráčky, ale je- starý člověk není již zmítán vášněmi, které tolik síly vyčerpávají, činí život dost často nesnesitelným a že se dívá klidně a vyrovnaně před sebe. Radosti mládí jsou úzkost a neklid, nemohou mít té plnosti a hloubky, které bývají útěchou stáří a jsou nekrásnější odměnou nesobeckého života. Mnozí staří lidé bláhově považují stáří za nešťastné. K otázce zda stáří je šťastné či nešťastné jeden starověký mudřec řekl: „Čtyři jsou příčiny, pro které stáří se prohlašuje za nešťastné: První jest, že nás odlučuje od účastnosti nad záležitostmi světa, druhé, že činí naše tělo slabším, třetí, že nás zbavuje skoro veškerých vášní a čtvrtá, že není valně daleko od smrti.“ Mudřec vyvrátil tato tvrzení. Řekl: „První z uvedených příčin je lichá. Právě je štěstím, že ve stáří jsme zbaveni těch různých účastenství na záležitostech světa a můžeme si vybrati takovou činnost, která nám vyhovuje a která našim silám a schopnostem odpovídá. Bez takové práce, v zahálce nelze žádnému, charakternímu člověku žíti, neboť v nečinnosti je smrt. Stářím sil ubývá, to je nepochybno, ale kdo rozumně žil, zdraví svého bedlivě hleděl, dlouho nepociťuje ubývání sil. Při rozumné péči můžeme všichni udržovat podivuhodné ústrojí těla při zdraví do pozdního věku, aniž by nám působilo bolest nebo nepohodlí. Máme-li se rmoutit, že jsme zbaveni vášní, na to jsme si odpověděli. Tento stav naopak umožňuje zbavení žít nesobecky, což je nejkrásnější odměnou života.“ Středověký mudřec, zamýšlející se nad čtvrtou příčinou říká : „Čtvrtá příčina je ovšem závažnější. Ano jsme smrti blíže, leč mnoho na nás záleží, aby hranice života daleko byla posunuta. Vedle pravidla, že máme zdraví svého hleděti - jest ještě jeden prostředek na prodloužení života. Jest to pevné chtění : zaháněti smutné představy stárnutí a s ním spojeného vadnutí.“ Stáří není nutně úpadkem. Pravé přirozené stáří je krásné říká jiný filozof. Příčinu, proč většina lidí pohlíží na své stáří s obavou vysvětlují vědci tím, že lidé po celou životní dobu jsou přesvědčeni, že jejich život upadá a že již ve 40 letech věku se stávají starými, neboť jejich duch se tím neustále zaměstnává. Namlouvá-li si taková člověk, že je starý, že se brzy projeví známky úpadku, zaviněného stářím, stane se tak. O.Svet Marden o stavu úpadku zaviněného stářím říká. „Z nejhorších sebeklamů jest víra, že jest nevyhnutelné, aby člověk ve 40 nebo 50 letech počal znenáhle pozbývat sil a chátrati tělesně i duševně. Proč by nejvyšší výtvor boží měl chátrati již okamžikem, kdy se teprve řádně připravil na život? Člověk je zřejmě stvořen k tomu, aby vrcholu zralosti, síly, výkonnosti a moudrosti dosáhl poměrně pozdě. Jelikož třicátým rokem věku nedospíváme plné zralosti, není zajisté v záměrech stvořitelových, abychom již opět vadli v 50, 60, 70 letech…. Básník Stedman říká, že nemůže pochopit, jak mohou lidé vidět v 70. letech přirozenou hranicí života. Římský filozof Seneka říká, že stárnout začínáme, když máme 80 let. Stedman pak také říká, že nikdo není tak stár, pokud ještě bere účast na životě a pokud ještě jeho svíce není zchladlá a bezcitná. Ale každý je stár, nemá-li již styčného bodu s mládím, svými ideály a životními nároky, nevnímá-li ničeho z ducha své doby, nepostupuje-li už dopředu. Výše jmenovaný spisovatel Viktor Kamil Jeřábek ve svých 76 letech řekl: „Představa, že od určitého věku mizí naše síly a že musí naše horlivost pomíjet, má neobyčejně škodlivý vliv na našeho ducha a kdo se s touto myšlenkou smiřuje, pracuje plnou parou k jejímu uskutečnění. Winston Churchil řekl, že začínáme stárnout , když resignujeme na mladost. Výše uvedený ©O.S.Marden řekl, že vysychání a vrásky - to vše se projevuje nejprve na duchu a že mnohostranností zážitků a účastí na nich zachová člověka zdravým a proto stárneme tak rychle, že neudržujeme nástroje svého ducha čistě naladěné.“ Celá řada duchů staré a nové doby vytvořila díla nehynoucí slávy a ceny ve vysokém stáří. RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ Svoje zamyšlení bych zakončil dvěma výroky (aforismy). Římský významný státník, právník, spiso- vatel a nejslavnější řečník starověkého Říma Marcus Tullius Cicero řekl, že nikdo není takovým starcem, aby se nedomníval, že bude moci žít ještě aspoň rok a výrokem francouzského prozaika André Maurois (Čti Morou), že stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který zaneprázdněný člověk nemá čas. Kolik povzbuzení , naděje a podpory nám tito mudrci dávají. Řiďme se jimi. JUDr. Hubert Režný V týdnu před 25.listopadem oznamoval místní rozhlas, že Rakvická chasa zve občany na Kateřinské hody, které budou uspořádány v Sokolovně. Suché oznámení. Jen ještě chasa sdělila , která kapela hraje. Co jsou to „hody“ a co znamenají, proč se konají a co o nich víme? Obecně možno říci, že hody jsou jakási slavnost nebo oslava něčeho. V Čechách neznají hody, znají posvícení. Rozhlédneme-li se po našem kraji a konkrétně po vesnicích v našem okolí, které tvoří tak zvanou hanáckoslováckou oblast, lišící se krojem i ná- řečím od vlastního Slovácka, zjišťujeme, že jsou v někte- rých vesnicích dvoje hody, a to hody pořádané jako výroční slavnost na památku posvěcení kostela a hody podzimní. Podzimní hody se vžily jako oslava ukončení sklizně, vyvrcholení zemědělského roku. Církevně křes- ťanský původ není prokázán. Ti kdo hledali původ těchto podzimních hodů se domnívají, že patrně souvisí s před- křesťanskými zemědělskými kulty. Jde však opravdu jenom o domněnku. Víme, že hodů zejména v 18. století bylo požehnaně, takže císař Josef II. stanovil v roce 1786, že hody mají býti jen jedny v roce ve stejné datum a to hody v neděli po svatém Havlu (16.října). Byly označovány jako císařské hody. Toto opatření se však neujalo a v našem kraji byly a jsou prováděny v řadě vesnic hody dvoje, a to hody letní k datu světce nebo světice , jímž byl zasvěcen kostel a hody podzimní. Platilo a platí, že letní hody jsou pořádány více pro parádu, kdežto pro podzimní hody platilo, že podzimní hody byly považovány „pro tych starých, ti si rači dobře popijů a na podzim je j tej drůbeže aj vínečka do heků.“ Podíváme-li se po okolí vidíme, že se hody slaví ve Velkých Bílovicích v září na Panenku Marii, v Bořeticích na Svatou Annu, v Čejkovicích stejně jako v Bilovicích na Panenku Marii, v Kobylí na svatého Martina stejně jako v Němčičkách a na Vrbici na svatého Jiří. V Rakvicích se před rokem 1786 a po roku 1858 slavily a slaví podzimní hody na svatou Kateřinu. Nikde jinde v nejbližším okolí se hody na svatou Kateřinu neslaví. Říká se jim kateřinské hody. Co vedlo Rakvičany, že po roce 1858 začali opět namísto císařských hodů slavit hody kateřinské. Letošní kateřinské hody ve mně vzbudily hned dvojí zvědavost, a to proč odlišné od jiných vesnic se v Rakvicích slaví kateřinské hody a kdo to ta svatá Kateřina byla. Poněvadž je těch Kateřin více obrátil jsem se na rakvického administrátora pana Mgr. Františka Alexe. Ten mně velmi ochotně dal k dispozici výpisy z církevní literatury. Hody se slaví v neděli před nebo po svátku svaté Kateřiny | (25.listopadu). Jde © svatou | Kateřinu Alexandrijskou, mučednici ze 4. století po Kristu. Podle církevní literatury byla to „panna bohatá a krásná v Alexandrii a křesťanka“. Šlo podle vyprávění o krásnou, bohatou egyptskou princeznu, která vynikala neobyčej- nými dary ducha, znalostí bohaté filozofie i křesťanské nauky. Císař Maxencius se o ni ucházel, nabízel jí císař- skou korunu. Kateřina však odmítla jeho návrhy. Proto jí odňal její statky a poslal ji do vyhnanství. Zprávy o jejím mučednictví jsou z pozdějších dob, asi z 10. století. Podle této legendy měla být umučena hladem a zahynout ozubeným kolem. V legendě se uvádí, že hroty nevydržely. Podle legendy blesk roztříštil kolo posázené noži. Nakonec byla zťata mečem. Její tělo odnesli prý andělé na horu Sinaj, kde byl k její cti postaven klášter. Její postava se stala přitažlivou pro romanopisce a malíře. Byla zobrazována s korunou na hlavě, palmou a knihou v rukou nebo s korunou, palmovou ratolestí a mečem v ruce nebo i s kolem posázeným muži. Nadšeným šiřitelem úcty byl český král Karel IV. Sv. Kateřina je velmi uctívána v Čechách. Tu je jí zasvěceno 57 kostelů a až do roku 1771 byl den oslavy 25. listopadu její památky svátkem. O Kateřině se též vypráví, že svojí moudrostí a učeností překonala v diskusi (učeném hádání) padesát filozofů a řečníků a obrátila je na křesťanství. Byla zvolena patronkou pařížské university. Sorbonny. Byla též patronkou filozofické fakulty pražské university. Přes velké úsilí se mně nepodařilo vypátrat, která z rakvických vrchností nebo kdo určil, že podzimní hody se budou pořádat na počest této Kateřiny. Je však potvrzeno, že Kateřina se těšila lidové zbožnosti a proto snad byly jí zasvěceny i rakvické Kateřinské hody. V Rakvicích dostávalo mnoho dětí. křestní jméno Kateřina. V pozdnějším věku nesly Kateřiny jméno Kača. V literatuře jsem se dočetl, že povstalo pořekadlo, že „Veškerý Kateřiny jsou zlostný a mají zlostný zoubek“. Nebo „Kde mají Kaču, nepotřebují psa.“ Bůh ví jak to vzniklo. Ale vraťme se ještě chvíli ke Kateřinským hodům. Jak paměť zpět sahá, byly tyto hody skutečně hody ne chasy, ale spíše těch starších. | zvaní na tyto hody neprováděla výlučně chasa, ale přímo starostové. Ti zvali sousedy. Dochovalo se pozvání na tyto hody z roku 1871. To tehdejší starosta Josef Eduard Kornyšl zval písemně sedláky na tyto hody. Vstupné bylo 30 krejcarů a kdo potvrdil na pozvánce, že s sebou vezme své ženy a dcery nebo jiné hosty, šly tyto zadarmo. Tato tradice se dochovala až do třicátých let tohoto století. Hody měly slavnostní ráz po celé vesnici byly provázeny veselím, zpěvem v hospodě i ve sklepech. Původci těchto oslav byli skutečně ženáči a ti také ovládali sál. Ještě v třicátých letech tancovali ženáči „žabskou“ za veselé účasti všech přítomných. JUDr. Hubert Režný RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ Rybářství, hospodářské odvětví zabývající se hlavně chovem a lo- vem ryb v, řekách, | jezerech, rybnících a přehradách bylo v Rak- vicích od dávných dob prováděno jen v jezerech a rybnících. První zprávy © provozování rybářství v Rakvicích jsou ze sklonku 15. století. To Jindřich z Lipého, nejvyšší maršálek Králov- ství českého, který v té době vlastnil v rámci hodonínsko - pavlovického panství i Rakvice, daroval listinou © datovanou na Moravském Krumlově “ v pondělí před svatou Magdalénou I.p. 1497 rybník Zárybnický pod rybníkem naším Trkmanským“ (naším zna- mená, že patřil vrchnosti, která je- diná na něm směla rybařit). Tento dar rakvické obci byl jakýmsi privi- legiem. Toto právo pak potvrzovali obci další vlastníci uvedeného pan- ství, a to např. v roce 1541 Pertold z Lipého, nejvyšší maršálek králov- ství českého a komorní Jeho Milosti krále Maxmiliána. Po něm v roce 1560, ve středu po památce zmr- tvých-vzkříšení Páně (15.dubna) listinou datovanou na Hodoníně a adresovanou rychtáři a konšelům a všecké obci z Rakvic potvrdil tento dar Čeněk z Lipého a na Hodoníně. Z těchto listin vyplývá, že kdykoliv nastoupil nový majitel panství, musel rakvický rychtář a konšelé o potvrzení daru žádat. Vrchnost podmínila potvrzení daru řadou podmínek a slibů. Výslovně v listině např.Čeňka z Lipého uvádí : „My Čeněk z Lipého a na Hodoníně i s erby svými a budoucími potomky známo činíme tímto listem přede všemi, kdož jej uzří aneb čtouce slyšeti budou, že jsou předstoupili před nás opatrní rychtář, konšelé i všecka obec z Rakvic, lidí naši věrní milí a ukázalí nám list na odůmrť, kterýž mají od urozeného pána, pána Viléma z Perštejna na Helfenštejně, nejvyššího hofmistra království českého a potvrzení na tenž list od urozeného pána, pana Jindřicha z Lipého, nejvyššího maršálka království českého, pana děda našeho milého dobré paměti a třetí list od urozeného pána, pana Jana z Lipého, pana otce našeho milého dobré paměti, na ten rybník, který jest pod rybníkem našim Trkmanským a pátý list od urozeného pána, pana Pertolta z Lipého na Krumlově, nejvyššího maršálka království českého a Jeho Milosti krále Maxmiliána komor- níka, kterýmžto listem také jest jim všech těch listův předkův našich potvrditi ráčil, pak jakž pak ti listové svrchu psaní to všecko šíře a světleji sobě zavírají a ukazují : prosíce nás snažnou © prosbou pokorně, abychom my jim těchto listův svrchu psaných listem naším potvrditi a usvědčiti ráčili. Kdež my znamenavše | jejich slušnou a pokornou prosbu, dobrotivě se nim jako k lidem našim náchylni a před očima majíce jich poslušenství a věrně zachování, aby v čas budou- cích v časné živnosti a v statku skrze takové dodarování tím lépe a více rozmnožení byli a nám, erbům a budoucím potomkům našim v potřebách lépe a dostatečně poslu- hovati a hoditi se mohli a poplatků našich odbývati, hory desátečné lépe aby dělali a role své aby orali, z naší zvláštní milosti a příznivosti lidem | našim, jejich © dědicům nynějším i budoucím jejich potom- kům potvrdili jsme a mocí tohoto listu potvrzujeme ve všech kusích a závazcích těchže listech zapsa- ných, jakžkoliv se v nich zapisuje, tak jakoby slovo od slova v tomto listu © našem vepsány byly Slibujeme jim, že my, ani naši erbové a potomci naši nemáme jim v tom žádnou mocí, ani kterým obyčejem sahati na časy věčné, než při tom při všem je zachovati, jak ti listové svrchu psaní znějí a v sobě zavazují i zavírají, beze všeho porušení.“ Podle urbáře panství hodonín- ského z roku 1593 byl rybník Zárybnický užíván obcí rakvickou. V té době za něj dávala obec vrch- nosti ročně jeden zlatý moravský. Obec držela rybník nepřetržitě i v 17., 18. a 19. století. Jsou záznamy o tom, že obec měla z obecního rybníka značné příjmy. Přesto, že obec užívala Zárybnické jako dar, byla povinna platit jakýsi pacht. Proč. se odborně © rozlišuje rybníkářství a jezerní rybářství. Rybářství v Rakvicích Vezmeme-li na pomoc naučnou literaturu dozvíme se že jezero je přirozená sníženina povrchu zem- ského vyplněná vodou, která se nepohybuje jedním směrem, kdežto rybník je umělá vodní | nádrž vytvořená zahrazením údolí nebo jiného vhodného terénního útvaru, kterou může protékat voda. Aby obec mohla vést rybniční hospodářství, musela být vybavena potřebným inventářem, musela mít jakéhosi porybného, znalého chovu a lovu ryb i odbytiště ryb. V obec- ních účtech je zapsáno např. že obec měla v inventáři člun, nevod, rybní truhlu, dva páry rybářských bot, dva koše (vrše) na lovení ryb. Poněvadž, jak si dále povíme, měla obec příjmy z pěstování ryb, rozšířila rybářství na další vody v rakvickém katastru. Tak. např. od roku 1771 si najala obec od správy císařského dvora hraniční jezera, jezero Holinková a Trníček. V letech 1800 až 1825 obec rybník Záryb- nický (byl nazýván v obecních účtech též rybníček) i jezera prona- jímala zájemcům o rybářství. Od roku 1826 je pak opět měla ve vlastní režii. Že rybnikaření bylo výnosné svědčí některé údaje v obecních účtech. Tak například v roce 1696 bylo přijato za ryby 103 zlatých 56 krejcaru, v roce 1727 za ryby prodané vídeňským rybářům 400 zlatých, v roce 1730 prodány ryby za 569 zlatých 34 krejcarů, (v r. 1730 vynesl rybník 385 zlatých), v roce 1817 780 zlatých 30 krejcarů a V roce 1826 utržila obec za 42 metráků © kapín 1071. zlatých. Hlavními rybami byli kapři a štiky. Méně kvalitní ryby byly dávány těm, kteří při výlovech ryb pomáhali. Výlovy byly prováděny každý třetí rok. Násady ryb byly obcí kupovány v Břeclavi. Jako rybolovné nářadí byl používán zejména při hlavním výlovu nevod. Je to. rybářská zútahová síť se širokým jádrem, která byla nahoře opatřena velkými korkovými zátkami a na spodní části olověnými těžítky, aby se spodní část nevodu držela při dně. Při běžném odchytu ryb. bylo používáno několik pomůcek , a to např. vězence. V Rakvicích byl znám pod názvem rybářský měch. RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ] Dále bylo užíváno vrše (u nás byl nazýván rybářský koš) a konečně to byl čeřeň. Vězenec (rybářský měch) byl nástroj zhotovený ze sítí napnutých na dřevěných kruzích a opatřeny na dřevěných kůlech vpředu i vzadu, které se zabodly do dna a ponechaly po celou noc v rybníce. Ryby, které do vězence vpluly nemohly zpět, protože kuželovitá stavba měchu jim neumožnila plout zpět. Vrší (rybářských košů) se užívalo jen při denním odchytu. Ryby se vrší lovily ručně tak, že rybář pokládal koš postupně místo vedle místa a v prostoru koše hledal rukama,zda je v něm ryba. Čeřeň byla čtvercová síť napjatá v rozích na řížem spojené dřevěné oblouky prutů napojených na držadlo sloužící k vyzvedávání sítě z vody. Sledujeme-li provozování rybářství v Rakvicích ukazuje se, že největší prosperita rybářství byla v 18. století a trvala do první poloviny 19. století. Na jaře v roce 1835 se začalo vypouštět brumovické jezero, aby byla získána orná půda. Také pod kobylím a Trkmanském rybníku se začalo již v květnu tohoto roku vykopávat koryto, kterým měla odtékat voda z brumovického jezera. Voda, kterou byl po léta zásobován rakvický rybník Zárybnický přestala do něho plynout. To byl počátek konce výnosného rybářství rakvické obce. Voda se sice objevovala, zejména po velkých lijácích, ale široký příkop byl vybudován až k řece Dyji kam valnou část vody odváděl. Bažiny však zarůstaly palachem a rybaření tu skončilo. Přesunulo se do Jezer, Pod panskou loučku, do Trníčku a Kajlova jezera. Ostatní vody, povětšině mrtvá ramena Dyje nebyla hájena, takže v nich bylo provozováno rybářské pytlačení. Zrušení roboty v roce 1848 a tím spojené povinnosti a úkoly jakož práce spojené vypořádáním po zrušení roboty, pruskorakouská válka, cholera a velký výkup pro stavbu vedly k tomu, že obec rybářství, stejně jako honitbu dala do pronájmu. V roce 1861 měla obec z pronájmu vod příjem 555 zlatých. Také přechod od trojpolního hospodaření k novým formám zemědělské výroby, např. zavádění průmyslových plodin, vinařství apod. nechalo rybaření na okraji zájmu obce i Rakvičanů. Sdružovali se jen ti , kteří měli o rybařen zájem a najímali si společné rybníky a jezera, na nichž prováděli chov ryb a jejich odchyt nebo výlovy. Rybářství bylo ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století provozována na nově vzniklých rybnících jako byl Malý a Velký šutrák, které vznikly těžbou štěrkopísku a Jezera a Pod pánskou lúčkou. Na těchto vodách byl systematicky prováděl chov ryb a jejich výlov. V ostatních vodách byly loveny ryby, které tam zůstaly po té, kdy opadla voda po „vylití Dyje“. A zejména v těchto vodách byly ryby loveny vršemi, po rakvicky řečeno byly chytány do košů. |. světová válka přerušila organizované rybaření a rybářství. To opět ožilo po jejím skončení. Kdybyste procházeli kronikářské zápisy naší obce po vzniku Československé republiky nenajdete žádný zápis o. rybničním hospodářství v Rakvicích. V té době jsou v kronice zapsány jako stojaté vody Trníček široký a úzký, Zbrodek „Pod pansků lůčků, Jezera, Kutnar, Holinková, Geji a voda v Rybníčkách. Ale údaje z rybářství nejsou. Je to důkaz toho, že rybářství stálo na okraji zájmů Rakvičanů. Nemělo pro ně žádný ekonomický význam. Rybařinu pěstoval jen malý okruh osob, které se dobrovolně sdružily a braly to spíše jako zábavu. JUDr Hubert Režný SLOVÁCKÝ NEBE < TODO Já vám řeknu, že úplně všecí. co se na Slovácku narodili, nebo se sem dostěhovali, do nebe nepůjdů, to je jistá věc. Aby tam byli dobří mezi špatnýma to by tam. nedělalo dobrotu, to by bylo jak tady na zemi, to by nebylo žádný nebe, proto to musí byt tak, že se tam dostanů enóm lidi poctivý. tí co dobrý víno dělajů, pit ho umijů, pánu Bohu ke slávě sklínku zvedajů. nejsů hádavý, pomlůvační, chamtivý, co sů rádi na světě, lehko se s lidma srovnajů, pří- rody si vážijů a práce a umění druhých, dobrý jídlo majú rádi, slovem umijů potěšit. veselit se a nikemu nezávidět. Ten, kdo to všecko. jakž takž dodržuje, ten do teho Slóváckýho nebe jistě půjde a tam potom bude pro každýho enom samí potěšení, radosti, zábavy, bude tam klid a žádný starosti, každej bude mět všecko na co Si zpomene, všecí se budů mět rádi, bude tam taky hora Pálava a bude celá z voňavýho mar- cipánu, okolo ní se budů pořád ze- leňat vinohrady, kerý se nemusijů kopat, střihat, stříkat a budů pořád rodit a pořád bude burčák a z jednej strany Pálavy budů sklepy oblakama kvelbený, v nich budů poletovat andělíčci z bečky na bečku a budů nalívat červený víno všeckých druhů a chutí a z druhej strany Pálavy budů zas sklepy kde se zas bude nalívat bílý víno všeckých značek co kdy se na světě vyrobily. ve sklepech budů hrát cimbálový muziky a venku, kde budů stát stánky s pečeným masem, ovarem, jelitama a jitrnicama, přesbuřtem a gulášama všeckých druhů, k tanci a poslechu tam budů vyhrávat dechový muziky. okolo budů stát udírny nad kerýma budů poletovat mladý prasátka s křidýlkama a budů se sama do tech udíren zavěšovat. RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ Na stříbrných podnosech se budů podávat jatýrka z vykrmených kačen a husí, voňavý pomazánky a roznášet se budů plný talíře teplých řízků, kde se kdo vrtne, všady budů plný hrnce čerstvých škvarků a kopy dyňových jáder. V řece Dyji nepoteče voda, ale meruňkovica nebo broskvovica. v řece Moravě zasej slivovica. tancovat se bude celej Boží deň a tanečníci se budů osvěžovat v rybnikách, kerý budů plný piva, v každým rybníku bude iná značka. a aby byl aj každej rybář spokojenej, tož v tech rybnikách si može nachytat zaviňáčů, uzeňáčů, smažených kaprů, plněných lososů, pstruhů na pivě udělaných, kolik enom každej sní. Všady bude plno | ořechových. makových. © trnkových, © tvarohových koláčů, šmetrdólů. věnečků s moc dobrým krémem, bábovek a štrůdlů z těsta jak pavučinka jemnýho. Všady budů zavedený vodovody, ale né proto. aby se nekdo umíval, protože kde se nepracuje. tam se žádnej nezašpiní. ale fungovat to bude a z kohůtků poteče káva. čaj, kakao, čokoláda, lemonádka, zkrádka všecko podle chuti. Tí. co tam dondů staří, zasej budú mladi. aby si každej mohl pěkně užívat a tabák tam bude taky, ale kůřit se bude enom z fajky, tak jak si vykuřuje svatej Petr a taky se tam sejdů, tí „co se znali na zemi, děti najdů rodiče, jejich rodiče zasej svoje rodiče a všecí budů spokójení a budů se dívat svrchu na ten Boží svět a sledovat jak si tam vedů tí, co tam ostáli. ba Na koncertě Byl, jsem se ženou v Břeclavi na koncertě, kde také vystupovala taneční skupina Břeclavánek a moc se líbil. Kluci a děvčata tancovali s chutí a bylo vidět, že museli ovičit a zkoušet hodně hodin aby dosáhli takové úrovně jakou předvedli. Jak jsem tam tak seděl a díval se, trochu mě mrzelo, že mé mládí je pryč, že se ty krásné bezstarostné roky už nevrátí. Vůbec jsem nezáviděl jejich možnosti o kterých se nám ani nesnilo, ale to, že už se nemůžu vrátit do dob teplákových souprav a „komisňáků“, zase by stačil balon napěchovaný starými hadrami, zase by se stavěly vory na „lúkách“ když se rozléla řeka Dyje. Zase by jsme na Luži stavěli vojsko pro boj s dolním koncem, stříleli z „gumovice“ a hráli kuličky u Sokolovni a u transformátoru, ohřívali svá promodralá těla po koupeli v Šutráku na plechové střeše „žentúru“, hráli na „pikulu“, na „zlodějů, dokazovali jeden druhému kdo má baterku která dosvítí až na věžní hodiny nebo až na křížek,učili se vyvolávat filmi a fotografie,sestavovat „kristalku“, chodit na ryby s „lískovkou“ a obyčejným špendlíkem na konci konopné niti,bruslit na Trníčku s bruslemi na klíček,hokejku samorostku a místo puku kus kamene a sednout si doma v kuchyní promrzlí a unavený k rozehřátým kamnům a pít teplýt šípkový čaj. Taky sedět v první řadě v sokolovni při promítání kin Pád Berlína, Pět Sulivanů, Mlha kryje nepřítele a zapojovat se do bojů při útoku kozáků. Hrát zase“blešku„ a „hlavičkovou“, stavět bunkry u „Fraumílu, „jezdit na saních od Řezáčovýho a sjíždět „Eletron“. A tak všechny zážitky z mládí defilovaly v mé mysli a v tu chvíli mě bylo smutno a teskno.Nechtěl bych to co mají mladí lidé dnes, jen bych se chtěl vrátit přesně do té doby,ve které mé mládí probíhalo a prožít je s těmi kluky s kterými jsem je prožíval. Když velký potlesk ukončil toto pěkné představení a pomalu jsme opouštěli budovu, žena se mně venku zeptala. „Proč nemluvíš? Tobě se to nelíbilo?“ A já se nepřiznal čím se mně zabývala moje mysl po čas vystoupení mladých lidí. Tak si myslím, že všechny tyto návraty k mládí podmiňuje nejen věk,ale hlavně vánoční atmosféra. Ta nás nutí se zastavit zavzpomínat na to pěkné co jsme prožili ve svém životě, na to krásné třeba na mládí. ZIMNÍ SEN Louka je jako plátnem přikryta když na ni napadal sníh. Zima objednala si balík vloček, sváteční ubrus ušila z nich. I stromy oděla do bílého hávu jak nevěsty, co mají svatbu mít. Větve se tíhou kloní k zemi, jako by se měly ulomit. % Fod bílým sněhovým závojem je marné o jaru snít. šk Všude kolem je teskné ticho, V přírodě panuje zimní klid. Jen vítr ze stromů sníh setřásá, * jež sype se na bíle pokrytou zem. Je tajemná ta zimní krása. Příroda spí. Přejeme jí bílý sen. Darmovzalová RAKVÍICKÝ ZPRAVODAJ = Blaha? „145| 7 LOK RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ] Velmi příznivé podmínky jsou v okolí Rakvic pro výskyt ryb. Hustá síť jezer, tůní, odvodňovacích kanálů a příkopů „járků“ se při jarních, nebo letních velkých vodách často stávala jedním velkým jezerem, v němž ryby nacházely příznivé podmínky pro rozmnožování. Vodohospodářské úpravy narušily harmonický | ráz krajiny. Napřímením a ohrazováním řeky Dyje došlo k zahloubení koryta a poklesu hladiny spodní vody. Následovalo samovolné vysychání mokřadů, hlavně však přeměny rozsáhlých luk v pole. Vybudováním soustavy Novomlýnských nádrží zmizelo unikátní bohatství pestré mozaiky různých typů makřadů a křovinných pásů oddělující jednotlivá pole. Výsledkem je monotóní zemědělská krajina otevřená větrům. K prvnímu založení rybářské organizace v Rakvicích došlo v roce1943, kdy 10 rybářů lovících v tu dobu do čeřenu a měchu /místní výraz pro vězence/ založilo spolek s názvem „KUTNAR“. Jeho prvním předsedou byl Cyril Průdek a jeho bratr Drahoš dělal hospodáře. Spolek neměl dlouhého trvání a zanikl. K založení druhé organizace došlo po osvobození, kdy byl ustanoven spolek „RAKVICE“. Tento zabral vody katastru obcí Přítluky, Zaječí, Nové Mlýny, Nejdek, Bulhary a Lednice. Naši předchůdci neměli velký zájem o řeku a proto Dyje byla přidělena zkušenému a tu dobu mocnému spolku Jiřího Mahena z Brna. Zarybňování zajišťovaly pravidelné záplavy, přesto tato organizace uskutečnila první násadu kapra, kterou přivezl pan Kocourek z Telče. Mocná a vlivná organizace rybářů z Brna si začala dělat nároky na vody v záplavové oblasti řeky Dyje, dobře si vědoma krás a bohatství těchto vod. Rakvičtí časem diplomatickému nátlaku ustoupili a ve sklepě u Drahoše Průdka došlo ke sloučení organizace. V Rakvicích byla utvořena místní skupina. Brněnská organizace využívala svých možností a spojovala se s dalšími organizacemi, až vznikla mohutná organizace Brno 11. V tuto dobu dělal předsedu Hubert Vajbar, hospodáře Drahoš Průdek a jednatele pan Rozínek. V tuto dobu mladým rybářům utvěly v paměti hlavně podoby a jména porybných, na které dodnes v dobrém vzpomínají. Jednalo se o Karla Pohla, Václava Havla, Antonína Rejentíka a Tondu Chrástka. V roce 1966 přišli do výboru mladší členové organizace,a to Peš Stanislav, Vajbar Bořivoj, Hycl Jan, Žďárský Jaroslav, Průdek Stanislav, Průdek Břetislav, Grégr Milan a bratři Švarcové. Omlazení výboru udělalo své, stmelil se kolektiv a rybáři začali být nejaktivnější organizací v Rakvicích. Navázalo se na pořádání rybářských plesů a rybářské závody v Rakvicích byly známé v celém kraji. Čím více rostla činnost místní skupiny, tím silnější byla touha na utvoření vlastní samostatné organizace a odtržení od mateřské organizace Brno 11, která měla v tu dobu již 3000 členů. Přes velkou snahu se to nepodařilo a teprve po rozpadu brněnské organizace byli Rakvice spolu s Hustopečemi sloučeny do místní organizace v Podivíně. Pro trvale nedobré vztahy v místní organizaci Podivín jsme se rozhodli vystoupit z této organizace a založit samostatnou organizaci Rakvice. Tento záměr byl schválen krajským výborem Moravského rybářského svazu v Brně a dne 10.2.1991 na ustavující schůzí byla ustanovena Místní organizace Moravského rybářského svazu Rakvice. Slučuje 4 místní skupiny a to Rakvice, Přítluky, Bulhary a Zaječí. Všechny funkce v této organizaci jsou čestné, pouze účetní je placena v rámci dohody o pracovní činnosti. Rybářská organizace hospodaří na rybářských revírech označených „Dyje 4B, 4C“ o celkové rozloze 87 hektarů vodní plochy. Naše místní skupina je počtem členů největší skupinou a vykazuje prudký nárust členů. Jestliže při založení organizace v roce 1991 jsme měli v Rakvicích 240 dospělých členů, ke konci letošního roku máme 480 členů z Rakvic, Velkých Pavlovic, Kobylí, Bořetic a dalších měst a obcí celé ČR. Tento stoprocentní nárust počtu členů samozřejmě pozitivně ovlivnil naše peněžní příjmy a tím i prostředky na zarybňování našich vod. Ve spolupráci s obecním úřadem býlo vysazeno ve šťěrkovně Trávníky 5g amura. Jedná se o býložravou rybu, která by měla působit jako „ekologická sekačka“ a požíráním rákosu přispět k zachování a rozšíření budované pláže na uvedené vodní ploše. V roce 1995 zde došlo také v vysazení 50 ks dnes již v našich vodách vzácného raka. Naše činnost není pouze úzce zájmová pro své členy. Po několikaleté odmlce bylo přistoupeno k pořádání rybářského plesu, Tento se nám velmi vydařil ale zásluhu na tom mají i občané, kteří nejsou členy naší organizace. Jedná se o tzv. sponzory, bez kterých si v dnešní době nedovedeme představit © pořádání sportovních ©a | kulturních — akcí. Samozřejmě nemůžeme opomět organizace působící v Rakvicích, Přítlukách a blízkém regionů. Tito nám přispívají různými dary, peněžními částkami a jinými formami pomáhají úspěšně zvládnout námi pořádáné akce. Tyto sponzory naopak zase v letních měsících zveme na přátelské setkání u Kamenského šutráku, kde se rožní sele, čepuje vychlazené pivo a sponzoři zkouší rybářské štěstí v rybolovu. Mnozí z pozvaných sponzorů, kteří si při této příležitosti vlastnoručně vytáhli svého prvního kapra, přišli na chuť rybařině a jsou již našimi novými členy, nebo alespoň adepty na budoucí členství. Bez nadsázky se dá říci, že příroda a vody v rakvickém katastru jsou velmi atraktivní, což oceňují naši členové i hosté z celé republiky. Pro správného rybáře se nejedná pouze o snahu za každou cenu ulovit rybu, ale i o vychutnání dojmu z okolní přírody. Když si rybář sedne s pruty u Jezer, Květné, Nového jezera, nebo dalších vod, tak nemůže být zklamán ani když ryby neberou -je plný zážitků z té krásy kolem. Jen nás velmi mrzí, jak se někteří spoluobčané chovají a přírodu si pletou se smetištěm. Někdy se ani nechce věřit co všechno jsou schopni schovat pod vodní hladinu. V ochraně přírody by nám rybářům měli pomáhat všichni. kterým záleží na tom,aby se krása naší přírody zachovala i pro naše potomky. K dobrému vztahu k přírodě se snažíme vést i školní mládež. V rybářském kroužku mládeže je evidováno zhruba 100 nezletilců. V červnu každoročně pořádáme pro tyto mladé rybáře závody s pohoštěním. Pro ty nejlepší je připravena spousta různých cen. Většinou se těchto závodů účastní jako diváci i rodiče dětí, kteří úspěch či neúspěch svých ratolestí prožívají více než mladí rybáři. Věříme, že naše péče o mládež má svůj velký vliv i na budoucí chování našich občanů a pokud se v dospělosti raději posadí u vody než v hospodě, tak jsme svého cíle dosáhli. Závěrem bychom chtěli popřát všem občanům klidné a příjemné adventní období, mnoho zdraví a úspěchů v roce 1997 a věříme, že se sejdeme spolu s dechovou hudbou Charvatčanka dne 15. února 1997 na rybářském plese v Sokolovně u Sindlů. Petrův zdar. JUDr. Jiří Hollý - předseda místní skupiny Rakvic Stanislav Průdek - jednatel MOTTO: „Rybařina je krásná. My rybáři, to všichni víme. Je bohulibá protože náš Pán nám čas, který na ní prožijeme, nezapočítává do celkové doby života. 10 RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ si dovedou vážit života Ačkoliv se o tom na veřejnosti příliš neví, patří k nejčilejším organizacím v Rakvicích Svaz zdravotně postižených. A patří také k těm nejpočetnějším i když k tomuto faktu je nutné dodat slůvko - bohužel.. Každopádně však tato skupina našich spoluobčanů dokazuje starou pravdu o tom, že nejvíce si člověk považuje toho, co ztrácí či nemá. A o zdraví to přeci platí dvojnásob … Základní organizace SZP má v současné době 75 členů, a to jak z Rakvic, tak v menším počtu i z Přítluk a ze Zaječí. Z toho jsou čtyři členové odkázáni na invalidní vozík a pět jejich v dětském věku. Devítičlenný výbor se za předsednictví paní Ludmily Janouškové schází jedenkrát měsíčně. Připravuje program i pomoc pro svoje členy a dvakrát za rok svolává členskou schůzi, vždy spojenou se zajímavým pořadem k určité příležitosti, jakou je třeba mikulášská nadílka, ostatkové zvyky apod. K potom patří autobusové zájezdy na zajímavá místa, stejně jako táboráky či různé besedy a podobná setkání. Na tyto schůzky je členům, kteří mají potíže s pohybem, zajišťována doprava. Kromě těchto společných akcí se výbor ZO stará také o návštěvy svých nemocných členů, nezapomíná na gratulace a drobné dárky pro jubilanty a posílá blahopřání každému k narozeninám. Dobrá a užitečná je i spolupráce s okresním výborem v Břeclavi, který jednak pomáhá metodicky, jednak nabízí další možnosti pro ZO i „jednotlivé členy. Jde například o bezplatné právní poradenství, jež každou druhou středu v sídle OV poskytují JUDr. Navara a JUDr. Kakáč, o zajišťování týdenních rekondičních pobytů. v Luhačovicích a třeba také o využití břeclavského plaveckého bazénu, který je dvakrát týdně za minimální poplatek vyhrazen právě zdravotně postiženým; občanům. Toto vše se ale neobejde bez nezištné pomoci dalších institucí a jiných spolupracovníků. Chceme proto tímto způsobem poděkovat Obecnímu úřadu v Rakvicích za pochopení i za finanční příspěvek na úhradu zářijového © zájezdu. Dále pak | rakvickým myslivcům | za | dlouholetou © ochotu © při zapůjčováni místnosti pro konání členských schůzí.. A v neposlední řadě taká manželům Průdkovým, kteří nám v současnosti zdarma umožňují činnost v kavárně Lusi. Vážíme si lidské solidarity a každé pomoci, protože si umíme vážit člověka, života a zdraví. A v tom je nejenom smysl naší činnosti, ale též jakési poselství i přání ostatním spoluobčanům - važte si všeho dobrého, dokud není pozdě ! Výbor ZO SZP v Rakvicích SOKOLOVNA JE ZASE OPRAVDU SOKOLSKÁ c ] Škoda přeškoda, že se dneska už jen málo velice ví o dlouhé, bohaté a slavné tradici rakvického Sokola. Pamětníků je málo, střední generaci zůstalo pár vzpomínek a mladí mají starosti i radosti úplně jiné. Tato významná kapitola za života naší obce si však určitě zaslouží nejenom víc zájmu a po- zornosti, ale i objektivních informací. Věřme, že k tomu všemu v brzké době dojde, stejně jako k obnově sokolské činnosti, pro- tože první /a hned velmi důležité/ kroky k tomu již byly udělány. Nejde totiž o nic menšího, než o vlastnictví sokolovny a přilehlého areálu, tedy míst, která jsou již po desítky roků skutečným centrem společenského života v Rakvicích. Není možné teď postihnout celou problematiku kolem vlastnictví, využívání, financování či údržby tohoto majetku, a proto si Sokolovnu včetně inventáře, ze kterého mimochodem prakticky už nic nezbylo, převzal v roce 1952 tehdejší ČSTV. Tělovýchovná jednota ale i dál nesla název „Sokol“ a, popravdě řečeno, dosáhla řady výborných výsledků, zejména v házené a košíkové, ale čas od času také v kopané, stolním tenisu a jiných. Ani sokolovna nezahálela, zvláště po přístavbě jeviště, kdy byly svědkem mnoha pěkných ochotnických divadelních představení. A byla i kinosálem, hostitelkou skvělých plesů a a dalších akcí. Tělovýchovná a sportovní činnost se z ní postupně vytrácela, a to hlavně po rozsáhlé rekonstrukci, jež největším dílem dotovalo místní JZD, ale také pomáhala většina Rakvičanů. Současné využívání a udržování sokolovny a jejího areálu ať laskavě posoudí každý čtenář sám. Časy se však změnily a přinesly s sebou i obnovu činnosti původního Sokola, přesněji řečeno - České obce sokolské. V Rakvicích se ustavil pětičlenný přípravný výbor /za předsednictví pana Oldřicha Krůzy/ a po splnění patřičných náležitostí byla dne 17.3. 1995 oficiálně zaregistrována Tělocvičná jednota Sokol Rakvice, součást Slovácké župy se sídlem v Hodoníně. Na základě dohody mezi ČSTV a ČOS potom i zde došlo k celé řadě jednání a jiného složitého vyřizování, až bylo k datu 4.11. 1996 vydáno právně závazné rozhodnutí o navrácení sokolovny a celého areálu původnímu majiteli obnovené TJ Sokol Rakvice. Na řádně obeslané předání tohoto majetku dne 26. listopadu se však nikdo z pozvaných zástupců ČSTV nedostavil. Přesněji řečeno přišel a zároveň se omluvil jenom pan J. Cvrček, který se totiž funkce předsedy Tělovýchovné jednoty už asi před osmi lety vzdal, i když papírově je někde vedený zřejmě dodnes. | to svědčí o mnohém, nicméně patovou situaci to nevyřeší. Jestliže se přístup funkcionářů zastupujících ČSTV nezmění, bude asi následovat soudní vydání majetku se všemi kroky a následky, které s tím souvisejí. Pravda, ani potom nebude starostem konec, spíše to vypadá na jejich začátek. Netřeba totiž zakrývat, že vzhledem k velikosti i k významu sokolského majetku pro obec bude čekat hromada práce spojené s jeho využíváním, údržbou, zvelebováním i financováním. V dnešní době už Sokol sotva dosáhne své bývalé síly, takže počátečních problémů se dá čekat více než dost. Na druhé straně má současný výbor dostatek námětů i reálných možností, jak novou situaci čestně a úspěšně zvládnout. Bez vás, vážení spoluobčané, kteří si vážíte dobrých tradic a uznáváte pořádek, se to však v žádném případě neobejde. Co na to tedy říkáte ? Výbor TJ Sokol Rakvice 11 ZR S) RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ] VS Rakvičtí myslivci jsou organizováni 1) T v rámci Mysliveckého sdruženi, které “ je samostatným právním subjektem registrovaným © Ministerstvem | vnitra ČR. Zaregistrováno bylo dle platného l zákona č. 83/1990 Sb. dne 26. února 1993, kdy byly také registrovány stanovy samostatného sdružení. Vrcholovým orgánem je členská schůze sdružení. Okresní myslivecký spolek a Česká myslivecká jednota nejsou MS Rakvice nikterak právně nadřízeny. Jedná se o organizaci, které metodicky s MS Rakvice spolupracují a zabezpečuji některé služby za úplatu pro MS jako např.pojištění myslivců, organizace vzdělávacích akci atd. Myslivecké sdružení vyvíjí činnost na základě platných zákonů ČR a předpisů Ministerstva zemědělství do jehož resortu myslivecká činnost náleží. V okrese ji řídí referát životního prostředí Břeclav. Myslivecké sdružení Rakvice má v současné době zapsáno 45 plnoprávných členů a 5 myslivců hostů (jedná se o mladé myslivce z Rakvic ucházejících se o členství ve sdružení). Členská schůze sdružení dne 11.2.1996 zvolila 7 členný výbor a 3 člennou kontrolní komisi. Majetek sdružení dle výkazů činí 144 627,-Kč. Tento je převážně tvořen mysliveckou klubovnou jejím vnitřním zařízením, dále skladem na zvěř umístěným v areálu ZD Rakvice a dalším majetkem v honitbě. Myslivecká klubovna je vybudována přestavbou bývalé kolny na dvoře Sokolovny. Na přístavbu kolny a její užívání je uzavřena platná nájemní smlouva na dobu 30 let od data podpisu - od 21.1.1971. Tato smlouva je podepsána zástupci TJ Sokol Rakvice a Mysliveckého sdružení Rakvice a je stvrzena tehdejším Místním národním výborem Rakvice. Platnost smlouvy tedy končí v roce 2001. Dle smlouvy veškeré vložené investice do klubovny, tj. zařízení klubovny, zůstává vlastnictvím MS Rakvice a TJ Sokol si nebude klást na ně nárok. Uvedená klubovna je v současnosti plně plynofiko- Vána a je využívána pro činnost sdružení a dále je pronajímána za úplatu pro soukromé a společenské akce veřejnosti. Rakvičtí myslivci nevykonávají jen činnost pro svou zábavu a osobní prospěch, neloví jen zvěř, ale také o zvěř pečují, snaží se zlepšovat její přírodní podmínky. Pečuji také o udržení a zlepšování ekologické rovnováhy v přírodě. V rámci kulturních akci udržují myslivecké tradice. Rozvíjí také mysliveckou kynologii. Každý člen má za úkol plnit povinnosti vyplývající ze strany sdruženi. Svou mysliveckou činnost MS Rakvice provozuje v honitbě Rakvice, | kterou. má | pronajatou ©od | honebního společenství Rakvice. Toto společenství je tvořeno vlastníky honebních pozemků. Navenek je toto honební společenstvo zastupováno © výborem, tvořeným | p.. Kamenským Milošem, Horáčkem Klementem, Hegerem Cyrilem, Lukešem Janem a členem byl také Horáček Milan. Rakvická honitba je tvořena katastrem obce Rakvice a dále pozemky v k.ú. Velké Pavlovice ohraničených lokálkou do Vel. Pavlovic a silnicí Vel. Pavlovice - Trkmanec. (jde o špici u plechové šopy). Myslivecké sdružení Rakvice informuje Výměra honitby je 1 924,8 ha. Na zastavěných pozemcích není právo myslivosti povoleno a tyto jsou z honitby vyjmuty. Dnešní činnost sdružení navazuje na činnost rakvických myslivců až z první republiky. Myslivci byli vždy aktivní i ve společenské práci. Mnozí členové pracovali jako poslanci bývalého národního výboru Rakvice. (p. Janoušek Josef - předseda, poslanci Horáček Kl. ing. Veslý M., Heger C a Richter Lad.). Dnes má MS členy v zastupitelstvu. Jsou jimi: MVDr. Janoušek VI. a ing. Bouma Jiří. Kmenové stavy lovné zvěře jsou :100 ks srnčí zvěře,480 ks zajíců,405 ks bažantů, dále se v honitbě loví černá zvěř, divoké kachny, husy, králíci a holubi. Členy sdružení je lovena veškerá škodná zvěř. V poslední době v rakvické honitbě velké škody způsobuje pytlačení neznámými osobami. V okrajových částech honitby jsou jimi decimovány stavy srnčí zvěře. S uvedenou trestnou činnosti se nemohou myslivci sami vypořádat. Obracíme se proto na veřejnost se žádosti o spolupráci při zjišťování pytláků. Své poznatky oznamte kterémukoliv myslivci. Dále myslivci upozorňuji na výskyt pytlačících psů, kteří hlavně v jarním období škodí na mladé užitkové zvěři. Pokud budou tito psi zjištění budou odstřelenií jako škodná. Orgány MS Rakvice: výbor: ing. Nečas Tomáš - předseda Průdek Miloš - myslivecký hospodář Klima Zdeněk - jednatel Horáček Klement - pokladník MVDr. Janoušek Vladimír - člen výboru Herzán Josef - člen výboru Horáček Tomáš - člen výboru kontrolní komise: Heger Cyril Janošek František Ing. Bouma Jiří Myslivecký hospodář a místopřísežná stráž (hajný) má právo kontrolovat každého občana v honitbě. (pověření okresního úřadu). Hajnými jsou: MVDr. Janoušek Vladimír Horáček Tomáš Herzán Josef . Průdek Věroslav Plány - do budoucna chtějí myslivci svou činnost zaměřit na následující oblasti: Myslivecká činnost - péče o zvěř, polodivoký odchov kachen Kulturní činnost - pořádání posledních lečí, mysliveckých plesů Kynologická činnost - chov lovecky upotřebitelných psů Střelecká činnost - zabezpečení kontrolních střeleb a mysliveckých dnů Ekologická činnost - výsadba zeleně a její údržba Dne 30.listopadu na „Poslední leči“ v Rakvicích myslivci pasovali 7 mladých myslivců. To je dokladem toho, že starší generace myslivců má své nástupce. Členové Mysliveckého sdružení Rakvice přeji všem spoluobčanům hodně zdraví, spokojenosti a pohody v roce 1997. Výbor MS Rakvice přikrmování, 12 RAKVÍCKÝ ZPRAVODAJ] ( Sbor dobrovolných hasičů ) Vážení spoluobčané,uplynula již poměrné dlouhá doba kdy došlo v našem státě k velkým změnám a stále dochází. Tak jako všechny organizace a spolky prodělávaly a prodělávají menší čí větší krizinebo dokonce zanikají,tak také náš sbor se potýká s různými problémy. K dnešnímu dní má sbor dobrovolných hasičů /SDH/ v Rakvicích 26 mužů a 6 žen a 15 mladých hasičů /MH/. Dá se říci že zlepšení činnosti našeho sboru nastalo již v roce 1994 a zdá se že se stále lepší, ať je to práce s dětmi nebo stálé zapojení družstva mužů do soutěží a to pod vedenímp.Ludvíka Filípka. Muži jsou zapojení do soutěží celého okresu Břeclav /Grand-Prix/ a zúčastňují se většiny soutěží, kde dosahují čelních umístění a jsou držiteli několika pohárů. Pod vedením p. Margity Malinové pracuje kolektiv MH. Po různých změnách se kolektiv ustálil a děti začaly zúročovat vše,čemu se naučily. Zůčastnily se několika soutěží celostátní hry Plamen, pohárové soutěže a jiných závodů,kde dosahovalyčelních umístění. Poslední soutěží v tomto roce byl závod požárnické všestrannosti, kde ve své kategorii /mladší/ skončili na I. místě. Poděkování patří těm rodičům, kteří své děti v této činnosti podporují a také aktivně pomáhají. V loňském roce se nám podařilo uskutečnit, dlouho připravovaný první ročník pohárové soutěže „Memorial Jana Poláška“, která byla zařazena do celookresních soutěží. Tato soutěž získává na popularitě a navštěvuje ji stéle více soutěžících družstev. V letošním roce jsme po dlouholeté přestávce obnovili tradici hasičských plesů a obohatili tak kulturní vyžití v naší obcí a věříme že ke spokojenosti Vás všech. Současně Vás tímto zveme na Hasičský ples v r.1997 Jistě jste všichni slyšeli v hromadných sdělovacích prostředcích o činnosti Hasičské vzájemné pojišťovny /HVF/, která zahájila svoji činnost. Pojištění u HVP nabízí dobré pojistné podmínky, kdo má o toto pojištění zájem může se informovat u p. Konečného, Nádražní 585. Vážení spoluobčané, blíží se konec roku 1996 a můžeme konstatovat,že u nás v obci, díky plynofikací a dobrému přístupu k dodržování základních předpisů Vás všech, nebyl zaznamenán žádný požár. Proto Vás prosíme a upozorňujeme, že toto období domácích porážek, Vánoc a Nového roku je kritické. Dávejte pozor na provizorně instalované kotle, kouřovody, rozmrazování vody otevřeným ohněm, pozor na děti se zápalkami, prskavkami, svíčkami na stromcích. V neposlední řadě hrozí nebezpečí nechvalně známých dělobuchů, rachejtlí a jinak po domácky vyrobených výbušnin, které způsobují nejen mnoho požárů, ale i újmu na zdraví. Věříme, že naše dobře míněné rady přijmete a budete se jimi řídit. Závěrem Vám všem chceme poděkovat a popřát příjemné prožití vánočních svátků, bohatého Ježiška a všechno nejlepší do Nového roku 1997. Konečný Jaroslav, velitel SDH Liga na ochranu zvířat S nastávajícími vánočními svátky, svátky klidu, porozumění a hojnosti si dovoluji znovu připomenout, že mezi námi žijí tvorové, kteří jsou na nás lidech přímo závislí. Jak byla veřejnosti již informována, manželé Nunvářoví již delší dobu provozují útulek pro opuštěná zvířata v obci Bulhary. Jelikož byl stávající útu- lek nedostačující a situaci bylo nutno v rámci regionu řešit, dokončuje se stav- ba nového útulku, rovněž v obci Bul- hary, jehož investorem je Okresní úřad Břeclav, který Lize na ochranu zvířat pomohl a vyhověl žádosti o pomoc. Nový útulek svou kapacitou vyřeší naléhavé © případy © umístění | volně pobíhajících a opuštěných psů a koček. V souvislosti s tímto, je však nutné zajistit jejich odborný a bezpečný odchyt a odvoz. Tuto situaci se Liga na ochranu zvířat rozhodla řešit tím, že hodlá zakoupit dodávkový automobil, který by sloužil nejen k předmětné službě, a rovněž by byl využit jako vozidlo zásobovací pro již zmíněný útulek. Závěrem si. dovoluji © opětovně požádat o jakoukoliv finanční pomoc, která bude sloužit k zakoupení vozidla. Chci vás ubezpečit, že poskytnuté dary budou zveřejněny, dárcům bude rovněž na základě jejich žádosti vystaveno potvrzení o převzetí sloužící pro odpočet daně. Předem děkuji všem dárcům a přeji krásné, klidné prožití vánočních svátku a vše dobré v Novém roce 1997. Ek = = m um mnm. l.. mu.. l… 13 RAKVÍCKÝ ZPRAVOOAJ] Si i ř Straková Marta Naši j ub ilanti Makuchová Božena 91 let Jáchymková Helena Blahopřejeme všem spoluobčanům, kteří Ničová Marie oslavili 80 a více let. Hrdinová Marie Průdková Juliana 80 let Hajda Stanislav 92 let Heraufová Božena Hrdina Tomáš 93 let Minaříková Filomena Suchyňová Barbora Nečasová Marie 81 let Veselá Marie Rozsypalová Marie Rampáčková Marie 94 let nejstarší občanka naší obce Charvátová Ludmila Říhová Bohumila Polínková Ludmila Kociánová Marie Cabal Karel Stodůlka František Koukalová Anežka 82 let Hrdinová Krista Herzánová Františka s polečenská kronika Hřibová Josefa Kamenská Františka kov Lrantčka Na společnou životní cestu nastoupili : ek Frýbert Libor - Zajdlíková Erika (Přítluky) Rampáček Jaroslav Suchý Jiří - Pálková Jaroslava (Praha) 83 let Blažek Karel Kuba Miroslav - Hostinská Jarmila (Zaječí) Burianová Adéla Šťastným manželským dvojicím blahopřejeme. Foukalová Marie Kamenská Marie Kamenský Miloslav Narozené děti : Minaříková Vlasta Robert Průdek, čp. 513 Veverková Olga Veronika Janků, čp. 719 84 let Hajdová Františka Ladislav Valoušek, čp. 463 Hrdinová Hedvika Karel Stejskal, čp. 719 85 let Malinová Marie Marika Tesařová, čp. 206 Průdková Žofie o, . m ze Kamenská Ceellis Rodičům přejeme mnoho radostí z jejich dětí. Richter Ladislav rm Blahopřání k jubileu 86 let kral ooán A Božena 50 let společného života v listopadu oslavili Hanáčková Markéta manželé Helaná A JDBĚA nagroná Nečasová Marie manželé Růžena a Karel Nálezných Pohanková Růžena Redakční rada RZ manželům Grégrovým a Ferbar Antonín manželům Nálezným co nejsrdečněji blahopřeje k 87 let Průdková Anežka jejich jubilejní zlaté svatbě. JUDr. Režný Hubert Režná Eva 88 let Lukeš Jan Zemřeli : , 89 let Filípková Božena Konečná Zofie, 78 let Roubíčková Růžena Valoušek František, 70 let 90 let Filípek Ferdinand Obhlídal Rostislav, 53 let Peš Josef Odešli jako k ránu sen… Horáčková Růžena Rakvický zpravodaj vydává obec Rakvice. Adresa redakce: OÚ Rakvice, PSČ 691 03. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jmenovaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Vydáno v Rakvicích dne 20.12. 1996. Tisk HALP PRINT Velké Pavlovice, tel.:0626/922524. Cena 5,- Kč. 14