PDF verze zde: Rakvický zpravodaj - 1996 - č. 1

OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!

RAakvick = č.1/1996 ZPRAVO Z : vydává obec Rakvice - Rakvičané na slovíčko… Náš zpravodaj už vychází 23. rok. Zůstal jsem posledním členem redakční rady, který se na zpravodaji podílel odjeho vzniku, a proto mně dovolte malé ohlédnutí za vyoranou brázdou, kterou zpravodaj zanechal ve vědomí občanů a kulturním rozvoji obce. Když jsme v roce 1974 začínali, měli jsme představu, aby zpravodaj vycházel měsíčně a aby obsáhl všechny oblasti života občanů. Ani nás nenapadlo, jaký jsme si na sebe upletli bič. Skupinka nadšenců dělala zpravodaj „na koleně“ a často marně burcovala o příspěvky složky NF, JZDinaše čtenáře. V bláhové naději jsme dokoncezřídili skříňky na příspěvky (třeba i anonymní), ale až na malé výjimky nám nikdo nenapsal. Lidé se báli, netroufali si, nebo byli lhostejní. A také každý, kdo do zpravodaje psal, nikdy nevěděl, zda jeho práce nebude předmětem kritiky nebo zneuznání. Samozřejmě, že zejména příspěvky týkající se tehdejšího dění, nesly pečeť doby, v níž zpravodaj vycházel. Najdeme tam různé názory, tápání iideologické nánosy. V tom však bude mít zpravodaj dokumentární hodnotu, protože zachytil nejen události, jak skutečně probíhaly, aletaké i psychozu doby, která se nedá odvodit jen zhistorických faktů. Skupinka redaktorů zpravodaje dělala vše s upřímným zápalem, přesvědčením i snahou dostat rakvický společenský Život na vyšší úroveň. Prvního veřejného ocenění se našemu zpravodaji dostalo koncem 70. let, kdy zvítězil v okresní soutěži místních zpravodajů. Stalo se tak pod vedením obětavého redaktora Radka Průdka a kulturní pracovnice Inky Nečasové. V dalších letech si zpravodaj nejen udržel svoji úroveň, ale vylepšoval se potechnické i obsahové stránce. V období cyklostylovaného tisku a přepisování textu na blány odvedla obrovský kus práce Dáša Střelcová a svůj podíl odvedli ikulturní pracovnícité doby (Hubert Opršal, inka Nečasová, Marie Blažková, Marie Darmovzalová, Božena Chrástková aing. František Režný). O výtvarnou úroveň zpravodaje se nejvíce zasloužili Soňa Hégrová - Petrjánošová a František Zach. Po celou dobu své historie hledal zpravodaj svoji tvář. Rubriku „Z historie obce“ založil náš rodák dr. Ctibor Nečas, CSc., který podnítil zájem o historii Rakvic a o sepsání dějin obce. Je škoda, že vlivem různých okolností a hlavně z nedostatku finančních prostředků k vydání nedošlo. Obsahová stránka zpravodaje byla nejvíce obohacena příchodem JUDr. Huberta Režného do redakční rady v roce 1981. - Zpravodaj přinesl občanům mnoho nových poznatků o historii obce, jejích osobnostech a krásách přírody. Snažil se zachycovat i lidovou slovesnost - veselé příhody, povídky, básně, písně i vzpomínání v podání Zdeňka Pohla a Rosti Obhlídala. Uveřejňovali jsme iprvní literární výtvory žáků a za pomoci rubriky „Ráček“ jsme organizovali soutěž školáků ze znalostí historie a místopisu obce. Obsah zpravodaje se měnil se složením redakční rady a je škoda, že některé nově utvořené tradice zanikly. V obci máme profesionální vinaře a bylo by zajímavé i účelné pokračovat např. ve Vinařských meditacích. Zásluhu na zveřejňování společenské kroniky (narození, jubilea a úmrtí občanů) má již dlouhé roky Marie Darmovzalová, která přispívá i tvorbou básní. Na zachycení sportovních událostí se nejvíce podíleli Antonín Straka, Lubor Skrýval a Pavel Suchánek. Všichni výše jmenovaní si zaslouží upřímné poděkování a stejně tak i věrní čtenáři, z nichž nám nejvíce přispíval František Šelle. Zpravodaj si získal věhlas i v zahraničí. Dostal se až do Kanady, USA, Itálie a Izraele. Bylo nám velkým zadostiučiněním, když se v městě Batavě sjeli „jihomoravané“ z celého Ontária, četli si ze zpravodaje článek o Jaroslavu Hajdovi a plakali při vzpomínkách na starou vlast. Přesto je ve zpravodaji co zlepšovat a aktualizovat. Měl by se stát opravdu všestranným zpravodajem. Aby dále vycházel a plnil svoji úlohu, potřebuje však transfúzi nové krve. Potřebuje širší rozměr, širší okruh těch odvážných. Tož, Rakvičané, mládeži, studenti, intelektuálové, učitelé, podnikatelé, zkuste to, pomoci zpravodaji … Rosťa Obhlídal pRakvický - zZpRAVODAJ HospodaŘENÍ obce Rakvice v R. 199% A plán na R. 1996 Rok 1995 plán skutečnost Příjmy 8 530 800 11 481 372 Výdaje 8 530 800 7873972 Zůstatek - 3 607 400 PŘÍJMY: skut. 1995 plán 1996 daň z příjmu práv.osob -2739000 daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti 2815 400 | 1230 000 dotace ze stát.rozpočtu 1 104260 | 1 088 500 daň z příjmu fyzických osob z podnikání 1950 039. 1.900 000 daň z nemovitosti 1419675. 1300 000 správní poplatky 323 999 200 000 vnitřní správa 1 073 919 479 000 vodní hosp., školství, kultura, státní správa, míst.hospodářství 737 965 550 000 zůstatekz minulého roku 2056115. 3607400 celkem 11 487 372 13 093 900 VÝDAJE: skut. 1995 plán 1996 vodní hosp., odpady 1 966 734. 6711900 doprava 2 168 866 | 1 285 000 školství 1 186 239. 1694000 kultura, sport 153 884 172 000 správa 1 363 856 | 1414000 byty, veřejné prostranství 10024611.. 1817000 sociální, pokladna 9 872 - celkem 7873972 13093 900 Rozpočet obce na rok 1996 byl projednán a přijat obecním zastupitelstvem dne 22. 2. 1996. V oblasti příjmů vychází ze skutečnosti loňského roku a z nového způsobu rozdělování daňových výnosů do rozpočtu obcí. Na finanční krytí nákladů na výstavbu MŠ bude vzat úvěr u KB Břeclav. V závěru minulého roku schválilo obecní zastupitelstvo Místní program obnovy vesnice, který navazuje na nový územní plán naší obce. Předmětem programu jsou jednotlivé akce rozdělené do oblastí kultury, občanské vybavenosti, technické infrastruktury a péči o přírodu, krajinu a veřejnou zeleň. V letošním roce byly zahájeny a budou dále pokračovat práce na obnově zeleně mimo obec. Při této obnově je příslíbena pomoc místních rybářů, myslivců a hasičů. Na tomto dlouhodobém programu se chtějí podílet rovněž žáci ZŠ. Současně se zlepšováním podmínek pro „kulturní“ likvidaci odpadů v obci lze věřit, že nastala doba, kdy sikaždý z nás zase začne vážit přírody a bude se chovat tak, aby zůstala zachována pro příští generace. Přehled plánovaných akcí na rok 1996 - © Čistička odp. vod - dokončení dešť. zdrže a dešť. přečerpávací stanice - © Kanal. stoka AB - 2 - dokončení - © Výměna kanalizačních vpustí - ul. Dolní, Družstevní - následné čištění kanal. - © Výstavba kanalizacev ul. Horní - © Výstavba kanalizace v ul. Na Kopcech a část Nádražní - © Projekt na druhou část kanal. Nádražní - © Výstavba kanalizace a vozovky v Uličce | - © Výstavba parkoviště u hřbitova a oprava mámice - © Výstavba pěší zóny mezi ul. Dolní a Zahradní - © Kontejnerová skládka odpadů - zbudování přístř. na separ. odpad - © Vestavba půdních bytů na 6bj č. 578 (žádost o dotaci) - © Výstavba nové MŠ -úvěr uKB - © Oprava na ZŠ - komíny a střecha, doplnění topení na přístavbě, oprava izolací a el. instalace ve sport. hale (žádost o fin. podporu) - © Obnova zeleně v okolí obce - žádost o dotaci Petr Vajbar, starosta obce Ubecní úřad informuje Pro zlepšení výkonu státní správy ve vztahu k občanům byly na OÚ předány k dispozici pro občany tiskopisy a vzory podání žádostí. Jedná se o tiskopisy pro styk se specializovanými úřady: Katastrální úřad Okresní vojenská správa Oblastní celní úřad Úřad práce Okresní veterinární správa Okresní správa sociálního zabezpečení Pozemkový fond Finanční úřad Okresní hygienik Policie ČR, oddělení cizinecké a pasové služby Obvodní báňský úřad Okresní úřad - referáty: Vnitřních věcí regionálního rozvoje zdravotnictví sociálních věcí životního prostředí Živnostenský úřad Pozemkový úřad Potřebné tiskopisy si mohou občané vyzvednout na OÚ a vyplnit v klidu doma. Pro poskytnutí přesnějších informací budou do konce března poředány na OÚ informační buletiny s uvedeným postupem při vyřizování žádostí a návrhů na jednotlivých úřadech. nakvický - ZPRAVODAJ ABroměny ZZ/ Syndikáty První rakvický kronikář Mikuláš Průdek poznamenal v rakvické kronice v roce 1923: „V březnu 1923 přešel dvůr Rakvice s pozemky do nájmu místním zemědělcům jako podnájemníkům. Nájemcem je „Syndikát řepařů“ v Hodoníně financovaný Agrární bankou v Olomouci. Tímto nájmem přešlo do rukou místních občanů asi 114 hektarů půdy za poměrné nájemné 100 kg pšenice dle burzyv říjnu předcházejícího roku. Nájemní doba je 12 let. Provedením a prováděním tohoto programu se veřejný život rozšířil. Do nájmu daným pozemkům dáno lidové pojmenování „Syndikáty“. Kronikář poznámkou… „se veřejný život rozšířil“ opatrně uvedl, že došlo k bojům a rozporům ne zrovna pěkným. Nechme všaktuto taktní poznámku stranou a podívejme se jaký kus historie je s těmito pozemky spojen. Stejně jako v celé zemi byla ve 13. století a dalších obdobích půda rozdělena na půdu panskou (patřící šlechtě), půdu zemanskou, patřící svobodníkům (svobodné dvory) a půdu poddanskou, z níž držitelé půdy (sedláci - pololáníci, podsedníci) platili peněžníči naturální dávky a robotovali na panské půdě. Panskou půdu v Rakvicích postupně vlastnili knížata, hrabata, která vlastnila horonské panství. Od roku 1762 ji vlastnila panovnická rodina Habsburků. V nájmu tuto půdu měla od roku 1853 panská společnost Latzel a spol., která sídlila ve Velkých Pavlovicích a později ve Vídni. Při vzniku Československé republiky bylo v Saint- germainské smlouvě (část Sent. žermen) s Rakouskem (10. 9. 1919) mimo jiné dohodnuto, že Československá republika odkoupí a zaplatí za majetek panovnického rodu, který je na území republik, hodnotu tohoto majetku. Kněmu patřily uvedené pozemky v Rakvicích. Tím setyto pozemky staly státními pozemky. Tyto pozemky však i po vzniku Československé republiky byly v nájmu uvedené společnosti až do roku 1922, a to i po provedení pozemkové reformy, která byla prováděna záborovým zákonem z dubna 1919, přídělovým zákonem z ledna 1920 a náhradovým zákonem z dubna 1920. Komplikované provádění reformy se protáhlo. Potřeba získat půdu a netrpělivost zemědělců v našem kraji vyvolala akci, která způsobila, že došlo k rozdělení respektive k pronájmu této půdyjednotlivcům v roce 1923. Sbor starostů hustopečského okresu spolu se všemi stavovskými korporacemi okresu bez rozdílu politického a náboženského přesvědčení se dohodli na svolání manifestačního táboru lidu hustopečského okresu, a to ve Velkých Pavlovicích. Tento tábor „pojednavší o svobodě kulturní, sociální a hospodářské drobného venkovského pracujícího lidu, připomínaje sobě „ukrutnosti“ páchaných na něm v minulých i nynějších dobách firmou Latzel a společnost, nájemcem státních velkostatků na Pavlovsku“ se usnesl na následující rezoluci: „Firma tato složena z říšských Němců a Velkoněmců pronajala sobě velkostatekv roce 1863 od rakouské císařské rodiny a až dosud na jmenovaných statcích hospodaří. Přitom ničí hospodářský život jednotlivců, veřejnoprávních korporací, obcí, zkrátka každého malého člověka.“ Rezoluce zní: „Na službách drží pouze německé úředníky, dosud všech německých nápisů, před válkou iza války přinucovala své zřízence, aby posílali své dítky do německých škol, ačkoliv děti byly českých matek. Ten, který se takovému diktátu nepodřídil, byl existenčně ohrožen.“ V rezoluci bylo uváděno, že společnost Latzel má svoji ústřední kancelář ve Vídni, takže veškeré daně jsou odváděny ve Vídni a obcím nebo zemi nepřipadlo nic, než staří sedření lidé, kteří byli po dlouholeté službě pro uvedenou společnost z práce vyhozeni a přidělování obcím na starost. Dále bylo rezolucí společnosti vytýkáno, že už před první světovou válkou od roku 1911 „pronajímala sobě drobné pozemky od rolníků tak, že hospodářství drobných zemědělců bylo tím citelně ohroženo a že dnes přiděluje to samé pole do vnuceného nouzového nájmu a vydělává přitom 370 Kč na každém hektaru ročního nájemného“. Společnosti bylo dále vytýkáno, že v těch samých letech od roku 1911 zakupovala sobě drobné pozemky v ceně 1200 korun za každý hektar. „A že tato společnost v roce 1922 prodávala pozemky za 5000 korun za hektar a pozemkovému úřadu byla tato cena zamlčována.“ Za války tato skutečnost nutila obecní úřady a občany v našem kraji, aby upisovali válečné půjčky. „Ten, který by se byl veřejně proti tomu obrátil, byl v nebezpečí pro udání z vlastizrady. Zmrzačené dělníky, válečné invalidy z práce vyhazuje, aniž by brala zřetel na nynější hospodářskou krizi.“ Rezoluce pokračuje takto: „Ihned po převratu v roce 1919 počala tato firma sabotovati hospodářství, neopravovala hospodářské nářadí, až teprve když dělnictvo důrazně těchto oprav žádalo, pak se počalo s pravou tohoto.“ V roce 1920 zamlčela přes 80 mandelů žita nevymláceného, které mělo být odevzdáno republice pro výživu občanstva. Na dělnické zakročení přišla komisea obilí, které bylo uschováno nalezla a výmlat nařídila.““ „Osvobozený národ nemůže a nesmí trpěti sabotování zákonů a hospodářství firmou kapitalistickou.“ Proto bylo požadováno: 1. Okamžité odejmutí státních velkostatků ponechané jich ve státní moci, nežli bude o velkostatcích jinak rozhodnuto. 2. Odejmutí veškeré nájemní půdy a vrácení jí zpět patřičným majitelům. 3.. Odejmutí veškeré nakoupené půdy drobné a přidělení jí drobným zemědělcům na doplnění svých hospodářství za předválečnou cenu. pRakvický - ZPRAVODAJ 4.. Odejmutí státní budovy (zámek ve Velkých Pavlovicích) a přidělení jej městýsi Velkým Pavlovicím pro umístění veřejných státních úřadů. 5. Vyvlastnění cukrovaru za předválečnou cenu, přidělení jeho kvalifikovaným dělníkům a všem řepařům. Shromáždění uložilo okresnímu starostenskému sboru, aby „toto usnesení bylo tlumočeno panu prezidentovi Československé republiky Masarykovi, ministerskému předsedovi panu Dr. Benešovi, ministru zemědělství panu Staňkovi a všem poslaneckým klubům národnosti české, ředitelství státních statků a státnímu pozemkovému úřadu v Praze. Rezoluce končí slovy: „S důvěrou očekáváme, že naše usnesení bude v nejbližší době uskutečněno. Bylo podepsáno starosty a odesláno 6. května 1922 uvedeným adresátům.“ Že tato rezoluce se minula účinkem svědčí to, že část pozemků označované jako Syndikáty, ato od Pánské lůčky až za hřbitov, byla dána drobným zemědělcům do nájmu na 12 let. Nebyly jim prodány. Zůstaly tedy ve vlastnictví státu. Po skončení nájemní doby byly pozemky v roce 1935 jejich držitelem odprodány. Druhá část těchto Syndikátů, zvaná Podkopce prodělala od roku 1923 řadu změn. Z první pozemkové reformy dostali tuto půdu také drobní zemědělci po třech až pěti měřicích. Titoji drželi až do roku 1942. V tomto roce je vzal do správy velkostatek Velké Pavlovice a scelenou nivu obhospodařoval do konce druhé světové války. V roce 1945 byly dány opět drobným zemědělců do nájmu. Vroce 1947 měly být nájemcům prodány. Byly znovu rozměřeny, ale ktomu, aby zemědělcům mohly být prodány do Vlastnictví nedošlo. Obec si však tam ponechala asi 4 hektary a drobným uchazečům je rozdělila na zahrádky. V roce 1950 sistátní půdu vzalo JZD a sceliloji. Tento stav trval až do vydání zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, vydanému v roce 1991. Tento zákon stanoví, že pozemky ve vlastnictví státu tvoří zemědělský půdní fond spravující pozemkové fondy. Při vydávání pozemků vlastníkům pozemků, kteří nejsou členy zemědělského družstva a u nichž zaniklo právo družstevního užívání, avšaktyto pozemky nemohly být vydány z důvodů v zákoně o půdě uvedených, byla dána náhradní užívání. Právo užívat tuto půdu zanikne dnem, kdy bude schválen návrh pozemkové úpravy, ato podlezákona České národní rady o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. JUDr. Hubert Režný 4 P » bo = RAKVICKÉ Při psaní orakvických osobnostech ve zpravodaji zůstal ještě jeden dluh. Nebyla mezi ně zahrnuta, na svoji dobu ještě jedna osobnost, která pomáhala vytvářet tvářnost Rakvic. Byl to Jakub Fintajsl. Na jeho pomníku na hřbitově, umístěném v čele hrobů rakvického hřbitova, v níž jsou umístěny pomníky a hroby čelních rakvických funkcionářů jako byli JosefKrčka, starosta a poslanec zemského sněmu moravského, starostové František Suchyňa, Josef Vajbar a další, se dočteme, že byl 32 let (1887 až 1919) obecním tajemníkem. Umístění hrobu Jakuba Fintajsla včele hřbitova a vedle dalších funkcionářů obce jakoby chtělo pozdějším generacím ukázat, že i historicky patří na čelní místo obce. Proto by bylo nespravedlivé nezařadit ho do galerie rakvických osobností v Rakvickém zpravodaji. Jakub Fintajsl se narodil v roce 1853. Vlastnil usedlost (čtvrtlán) a dům č. 34. Jižjako mladý se zapojildo kulturního a politického života. V době starostování Jakuba Hrdiny a učitelování Antonína Kubíčka a zejména pak v době učitelování Aloise Mrštíka ho najdeme v popředí osvětové i politické činnosti. Zejména v této době byly konány pravidelné besídky (ve staré škole na místě dnešního obecního úřadu), pořádala se ochotnická divadelní představení, besídky, zábavné večery, přednášky a jiná osvětová činnost. Na nich se podíleli významnou mířou podučitelé Alois Mrštík a Jan Mátl. Pan nadučitel Antonín Kubíček zpíval sólové party. Ochotnicky přitěchto kulturníchakcích působili irakvičtí občané. Jakub Fintajsl na besídkách a zábavných večírcích obstarával zpravidla hudbu na tahací harmoniku nebo doprovázel zpěváky. Nutno poznamenat, že i v této době v Rakvicích působící kaplan Antonín Mate se spoluúčastnil. Pořádal divadelní hry rakvických divadelních ochotníků. Do politického života se Jakub Fintajsl zapojil veřejně ve volbách, které se konaly 12. září 1888. V nich kandidoval do obecního zastupitelstva. V těchto volbách byl zvolen do obecní rady. Starostou byl zvolen Josef Průdekz čísla 86 a radními vedle Fintajsla Jan Kamenský z čísla 109 a Jakub OSOBNOSTI Obhlídal z čísla 102. V dalších obecních volbách, které se konaly 2. února 1891 a v nichž byl zvolen starostou opět Josef Průdek a radními Jan Kamenský, JosefKrčka a Josef Minařík, byl ustanoven obecním tajemníkem. Šlo o prvního placeného tajemníka v obci. Do této doby písařské a jiné práce pro obec vykonával učitel. Roční plat mu býl stanoven ve výši 275 zlatých. Ustanoven byl na 6 let. V dalších obecních volbách, které se konaly 27. ledna 1895 a kdy byli jako obecní rada zvolení Josef Krčka jako starosta, radními pak Václav Průdek z čísla 25, Fabián Filípek z čísla 12 a Martin Obhlídal z čísla 346, byl Jakub Fintajsl jako tajemník potvrzen. Volení funkcionáři obecní rady již dostávali za svoji činnost odměny, a to starosta měl stanovenou odměnu ve výši 85 zlatých ročně a právo užívat dvě míry obecních luk a radní 37 zlatých a 50 krejcarů a po 1 1/2 míry luk. : V tomto volebním období, a to v roce 1896 došlo k vykácení ovocných stromů podél nové silnice na Trkmanci a podél Svodnice. Vtomtéž roce byl založen potravní spolek. V roce 1898, kdy byly provedeny další obecní volby, byl Jakub Fintajsl opět ustanoven obecním tajemníkem na dalších6 letajehoroční platbyl zvýšen na 300 zlatých ročně. Obecní rada byla prakticky vtomtéž složení jako vroce 1895. Jen Václava Průdka vystřídal Cyril Průdek z čísla 107. V tomto volebním odbdobí došlo k řadě významných akcí. V roce 1898 byl částečně znovu zalesněn Podox, vykácený v roce 1879. Bylo vysázeno 4000 lipových, 3000 olšových, 2000 smrkových a něco topolových sazenic ze školek v Pouzdřanech a v Mohelně Háj bylk císařskému jubileu (50. výročí vládycísaře Františka Josefa 1.) nazván hájem Františka Josefa. V roce 1899 bylo zahájeno jednání o zřízení poštovního úřadu. V té době obstarávala dodávání poštovních zásilek pošta v Podivíně a obecní úřad zaměstnával ženu, která pro zásilky chodila do Podivína. V tomtéž roce byla vystavěna silnice do Přítluk. Jakub Fintajsl jako tajemník spravoval agendu obce i v dalších letech, připravoval obecní volby v roce 1901 a v roce 1903, kdy vypršela jeho šestiletá doba pakvický - ZPRAVODAJ výkonu tajemnické funkce, byl ustanoven obecním tajemníkem na dalších 6 let. V té době vykonával funkce starosty Václav Průdek z čísla 25. Když Fintajslovi v roce 1909 vypršela lhůta, na niž bylustanoven, bylopět ustanoven obecním tajemníkem. To užmu byl ustanoven roční platve výši 860 korun. Tajemnickou funkcí byl pověřen na dalších 6 let. Z událostí té doby, který je nutno si všimnout je například skutečnost,že se v Rakvicích již opět projevuje jakési stranické (politické) uvědomění. Začínají se lidé stavovsko-politicky výrazněji projevovat. Vedletradiční strany lidové vzniká v té době organizace agrární strany, je organizován agrární dorost. Nejen to. Dochází ike spolčování se občanů do jakýchsi sdružení či účelových družstev, jejichž cílem je zlepšovat hospodářské podmínky v obci. Veškeré organizační, správní a hospodářské dění však přetrhla |. světová válka. Muži narukovali. Musely je nahradit ženy. Starost obcí se omezovala na povinnost plnit válečné dávky. Odmičela se všechna dění. Přišel rok 1918 as ním vznik nového československého státu. Podle zákona o volebním právu hlasovacím a podle volebního řádu do obcí byly dne 15. června 1919 provedeny volby do obecního zastupitelstva. Kandidovalo 5 stran. Z 30 členného zastupitelstva by zvolen starosta (socialista) František Lukeš, dva náměstci a sedm radních. Volby a další práci v obci administrativně zajišťova!tehdy již 66 letý tajemník obce Jakub Fintajsl. 31. prosince 1919 odešel tento dlouholetý obecní tajemník do důchodu. Je o tom zaznamenáno toto: „Za svoji věrnou a řádnou práci zaslouží si zajištění odpočinku, leč 600 Kč roční penze není ocenění jeho nezištné práce.“ V jiných vzpomínkových záznamech se o něm dočteme: Jakub Fintajsl měl za ženu Leopoldinu Novákovou a měli spolu desetdětí. Syn Fintajslův, František, studoval a stal se profesorem, nejprve na gymnáziu v Kyjově a pak ředitelem gymnázia v Břeclavi. Poměrně mladý zemřel v roce 1926. Druhý syn Jakub byl učitelem na měšťanské škole ve Valticích. Dcera Julie jela s mužem Gruzincem do Ruska. Dům č. 34 dědil syn Josef.“ Jakub Fintajsi žil v důchodu se svým synem Josefem. Vídali jsme ho v dětství zpravidla stávat za teplých večerů před žůdrem domu. Osobu majestátní, mlčenlivou, rozhlížející se po obci, které věnoval prakticky celý svůj život. Zdávalo se nám, že se smutkem v srdci a s určitou dávkou hořkosti se dívá na to a na ty, jimž sloužil a kteří už na něho neměli čas sis ním pohovořit. Takový je osud zapomenutí. Nenašlo se pro něho ani místo v kronice. Když v roce 1925 zemřel, vzal za své i jeho dům. Jen popisné číslo zůstalo, hrob a pomník. JUDr. Hubert Režný RAKVICKÉ POSTAVY, POSTAVIČKY A FIGURKY Paní učitelka Straková K osobnostem naší obce i mezi živé kroniky rakvického školství patří paní učitelka Marta Straková. 1. února se dožila 90 let a člověku přejde mráz po zádech, když si uvědomí, že někomu osud dopřeje obsáhnout svým životem téměř celé století. Marta Straková je původem Brňačka a pochází z rodiny soudního úředníka. Její maminka byla v domácnosti a starala se o dvě děti. Tatínek je při svém postavení vcelku snadno uživil. Dcera Marta byla humanitně nadaná a proto šla studovat na učtelský ústav. Bratr jan byl technického zaměření a šel raději na průmyslovku. Od dětství byla Martazvyklá městskémuživotu. Procházky, divadlo a společenská setkání - to byl její život. Ale pak přišla maturita (9.6.1925) a odchod do skutečného života. Začátky byly těžké. Nejdříve byla 6 měsíců bez zaměstnání. Paninspektor Baráček jí sice nabízel učitruční práce, ale odrnítia řkouc, že nic neumí a že vše rukodělné ji dělá maminka. První místo získala od 1. dubna 1926 v Krumvíři, kde učila 1. třídu. Od 1. 1. 1926 dostala umístěnku na Vrbici, kde byla jeden školní rok. Zde slyšela poprvé o Rakvicích a jen to nejhorší. Dověděla se o dvojnásobné vraždě a viděla zář zhořící Krčkovy stodoly. Anijí nenapadlo že tato obecji bude osudná. Hned po prázdninách (od 1. 9. 1927) byla umístěna právě sem. Nejdříve jen na rok, ale to stačilo, aby se zalíbila jednomu z rakvických mladíků a od té doby se scházela se svým Antonínem. Dokonce si pamatuje i první pusu, kterou jí dal 1. máje 1928 na chodbě dolní školy u pamětní desky jejích zakladatelů. „Nač to všechno,“ řekl ji tenkrát. „Vaši stejně nedovolí, aby sis vzala sediáka z dědiny.“ A přece setak stalo. nejříve však byla přeložena na rok do Velkých Pavlovic, kam za ní Antonín chodívala od 1.9. 1929 se uvolnilo místov Rakvicích a ona zůstala natrvalo. Antonína si vzala v roce 1930 a vychovali spolu dvě děti. Osud však neplodí jen růže, alei trní. Antonín předčasně zemřel a Marta zůstala na všechno sama. Nehledala naplnění svého života v novém vztahu, ale všechnu svou lásku a práci věnovala generacím školních dětí. Zpívala, recitovala, hrála divadlo, jezdila na výlety a všechny možné akce. Co se jen s námi nazlobila, když nám vytýkala naše chování a my jsmeji brali jako naši druhou matku. Jenže ona nás citýruje pořád a zapomíná, že už nejsme žáci a že čas nás určil do role dědečků a že už vychováváme svoje vnoučata. Rádi s úsměvem ji to odpouštíme.

škole. Opotřebované nervy chtěly své a občas se ze třídy ozvalo: „Děti, kde mám brýle, hledejte!“ „Paní učitelko, máte je na čele,““ ozvalo se ze třídy. „Děti, já už jsem blbá“ a celá třída vybuchla upřímným smíchem, protože nebývá zvykem, aby učitel přiznal svoji chybu. Také když děti vychovávala, vyjmenovala často celé generace rodů, než padla na jméno posledního školního potomka. „Když však spustila brýle a začala čístkrásnou literaturu či vyprávět dějiny, zmlkli jsme v úžasu. Ona nám ukázala krásno veršů a vštípila lásku k rodnému jazyku. Zato Vám, paní učitelko Straková, při Vašich devadesátinách, za všechny žáky, které jste učila, moc děkuji. Rosťa Obhlídal pRakvický - ZpRAVODAJ Vyprávění Doba se mění, život se zrychluje a lidé na vesnici jako by měli k sobě dál. Už není čas na besedování jak dříve bývalo zvykem, už není slyšet dvojhlasné zpěvy večerním tichem se stáhnoucí kolem blikajících oken a laskajících sluch usínajících v jejich polospánku, už se nebeseduje při „šůstání turkyně“ a i draní peří pomalu zaniká. Dříve se mládež scházela na dolním konci před Běmovým, na vrchním konci na kládách, které tu měl nachystané pro svoji potřebu kolář Vincek Dvořák. Zpívalo se ipři harmonice, vždyť v Rakvicích vždy bývalo muzikantů dost a kolik manželství bylo na těchto sezeních dáno dohromady, to si může každý domyslet. Starší ženy sedávaly před domy na lavicích, aby v poklidu letních podvečerů se spolu podělily o své radosti a starosti. Dnes se ještě dodržuje tento zvyk v „Pastáškách““ u Hanáčkového, v Dědině u „Zámečnikového“ a na dolním konci u Holubového. Chlapi se scházeli ve všední dny u kováren, které byly v Rakvicích pro všeckých bylo, žesutak dlůhej, fánu sem zdvihl na hlavu a šel sem až do jejich zákopů a tam sme jich rozsekali na cucky.„ „Já sem byl zas v Srbsku a řeknu vám, že sem byl jak u vidění, cotam byly za veliký stromy,“ vložil se do rozpravy strejc Filípek. „Ani dvacet chlapů když se pochytalo za ruky, ten strom neobčáhlo.“ „To já sem byl jak tady Bařina v Itálii a tam vám byly stromy tak veliký, že když nekerej byl dutej, tak se vnich mohli otočit koně aj s vozem,“ nechceli ostát pozadu strejc Zlámal. Janek Hajda, ten šak museli mět dycky vrch. „V Rusku ste nebyli, tož nemudrujte. Tam sútak veliký stromy, že dyž smeho chceli skotit, tak sme se aspoň dva měsíce neviděl. Ráno sem došel ke stromu kerej sme káceli, zaklepal sem na pilu a když se ozvalo zaklepání aj zdruhej strany, tož sem čtyři. Na dolním konci Opršalova, v dědině Langova, v „Pastůškách“ také Opršalova, na vrchním.. konci Malinova a až na konci vesnice směrem k Přítlukám za „Špitálkú“, scházeli se chlapi na kus řečipodle vyprávění mého tchána Jakuba Hanáčka na prostranství před Trefilovým a Křivánkovým. začal za tů pilu táhat a tak to šlo deň ode dňa až strom spadl. Kdetí Rusivzalitak veliků piluto Bůh suď, ale byla tam, tož sme řezali.“ Sedávali tam taky strejčet Johánek Suchyňa. Ten se moc do h o voru nezapojovali, enom seděli, bafali zfajky a zakaždým odplutím pronesli: „Sere pes“ a za To bylo nekdy v osnástým roku, to sem byl eště malej kluk, eště sem tenkrát nechodil do škole, ale na to každodenní sezení starých chlapů před Křivánkovo sem chodil každej deň. My sme bývali nedaleko, tamjak Strýčkovi, tak seto měl blízko, tož sem denně poslůchal, kdo co prožil, kdo co ve světě viděl a moc se mně mezi něma líbilo. Ty jejich dlůhý fajky sem im zapaloval, co potřebovali, to sem donesl a sedával sem mezi něma jak dybych tam patřil. Tak sina mě zvykli, Že dyž sem nekdy nedošel, už se u nás ptali kde su, co se se mnú stalo. Většinú vykládali o válce, a to bylo neco pro kluka jak sem byl já. Všecí v ni bojovali a dnes už vím, že si trochu přidávali, aby jeden druhýho trumfli, ale mně to vůbec nevadilo a stejně sem to nepoznal. Dycky začínali strejček Bařina. Chlap to byli vysokej, rovnej jak svíčka a když mluvili, slova kladli pomali, rozvážněa mluvilijak dyby nosem, nebo přes nos, možná to měli následek z tej vojny, ale mně se tá jejich řeč moc líbila. „Já dyž sem byl na tej vojně v Itálii“ začínali strejček Bařina, „tož sem tam dělal fánonosiča. Ten, kdo nesl fánu, tento měl horší jaktí druzí, protože neměl sebúžádnů zbraň, enom musel it pořád dopředu a tí ostatní se tej fány museli držet. Když sme se s tema Taliánama dostali do sebe na bodáky a viděl sem jak se to okolo mě mydlí hlava nehlava, neudržel sem se, fánu sem otočil a tým toporem sem do nich řazal až mně vruce ostála enom samotnátá fána. Štěstí chvilku zasej odpluli a zasej opakovali „Sere pes“. Když se ich nekdo na neco zeptal enom odpověděli: „Je to tak a sere pes.“ Strejc Janek Hajda, ten vám pořád nosili gumáky, ale ty bylytak veliký, že sem z nich mělaj strach. Určitě bych se do jednej vlezl celej. Jednů v podvečír, když se chlapi rozcházeli, sem se vydal zastrejcem Hajdů, abych viděl jak sev takových velikých botách vůbec chodí. Poskakoval sem za něma z nohy na nohu a polohlasně sem si pobrukoval: „Janek Hajda z velkýma gumákama, Janek Hajdaz velkýma gumákama“ a pořád sem to mlel dokola, proto sem si ani nevšiml, jak strejc zahli do „Bajerovej“ uličky a tam se v prostředku zastavili. Určitě mě slyšeli ajá, protože sem měl oči enom proty veliký gumáky, sem donich vrazil, enom ve mě zahučelo a na to právě strejc Hajda čekali. Rychle se otočili, drapli mě za límec, přehodili si mě přes koleno a takový mně dvě vyšili, že sem myslelna svůjkonec. Potom, jak mě pustili, tož blesk byl proti mně pomalej. Proletěl sem uličků, tak tak, že sem to vytočil a nevrazil do Osikovej zdí a na ten šup sem byl doma. Tři dni sem nedošel na tojejich odpolední sezení. Ptali se po mně, ale když im strejc Hajda všecko povykládal, došli až knám. Bylo im smutno, chyběl sem im, neměl im kdo zapalovatty jejich dlůhý fajky a taky im scházel posluchač, kerej im všecko věřil a z otevřenů hubů ty jejich válečný historky poslúchal. Zdeněk Pohl rakvický - ZPRAVODAJ Informace Zemědělské družstvo Rakvice hospodařilo za rok 1995 s průměrnými výsledky. Celkový výsledek za rok 1995 není zatím podrobně zpracován a posouzen auditorem. Přesto je možné konstatovat, že hospodaření za rok 1995 nebylo ziskové. Předpokládá se mírná ztráta do 300 tis. Kč nebo nepatrný plusový výsledek. V rakvickém družstvu v roce 1995 pracovalo průměrně 110 pracovníků. Největší podíl na sebe vázala živočišná výroba. | když při samostatném hodnocení hospodaření ŽV vykazuje ztrátu, musíme si uvědomit, že dává práci zhruba 65 % pracovníků v družstvu, což představuje velký balík odměn, které zaměstnanci dostávají. Mnohdy se vedou debaty, zda se nám tato živočišná výroba vyplatí. Po stránce ryze ekonomické zatím ne. Je potřeba si představit co jiného by bylo možné dělat. Převod najinou specializaci než dojnic, by byl dosti obtížný a při celkovém zrušení ŽV by došla podstatná část zaměstnanců o práci, ale co hlavně, většina hospodářských objektů v družstvu by zela prázdnotou. Přitom budoucí odbytová jistota u mléka je dobrá a perspektivní. Je jenom třeba zlepšit ekonomiku výroby a zvýšit celkovou užitkovost. Zemědělské družstvo Rakvice hospodaří stále v organizačně právní formě „družstvo“. V současné době má 1 064 oprávněných osob, na jejichž majetkové podíly je rozpočítáno čisté jmění družstva. O vydávání majetkových podílů dosud požádalo 173 osob. Ne všichni však splňují zákonné podmínky pro jejich výdej. Do dnešního dne byla vydána celkem hodnota za 12 mil. Kč majetkových podílů ze ZD Rakvice. Tato hodnota je tvořena dobytkem, zem. stroji, zásobami, náhradními díly a službami, které družstvo poskytuje. Některé oprávněné osoby již svoje majetkové podíly zcela vyčerpaly. U většiny opr. osob, které o výdej žádají, zůstává část na řešení. V převážné míře opr. osoby žádají „peníze“ nebo majetek tvořený výrobky nebo zásobami, který se dá okamžitě za peníze vyměnit. Jen málo oprávněných osob je ochotno si vzítnemovitý majetek, kterýv přívážné míře družstvo vlastní. Při jednáních o maj. podíly dochází k mnoha sporům, které v některých případech končí u soudu. Doposud ZD Rakvice vedlo dvě soudní pře o výdej majetkových podílů, ato: soud o výdej družstevního sklepa, který proti družstvu vede paní Marie Ludínová. Současný stav je takový, že soud první instance přiznal skupině paní Ludinové vlastnictví družstevního sklepa - jako stavbu. Zařízení a vybavení sklepa zůstává zem. družstvu. Zem. družstvo se proti tomuto rozhodnutí břeclavského soudu odvolalo k vyššímu soudu. Druhý soudní sporvůči ZD Rakvice vede paní Hlavňovská Květoslava. Břeclavský soudrozhodl o vyplacení majetkových podílů pro paní Hlavňovskou v hotových penězích, aniž přihlížel k majetkové skiadbě družstva, kdy podstatná část na majetku je tvořena budovami a stavbami, které jsou v podmínkách Rakvic obtížné jako celek prodejné. | proti tomuto rozhodnutí se ZD Rakvice odvolalo. U všech majetkových podílů družstvo tyto uznává a potvrzuje výši původních výpočtů. K žádnému snižování výpočtů nedochází. Ale je třeba si uvědomit, že za zhruba 100 mil. Kč, tak byl původně ohodnocen majetek ZD, není možné dnes celý majetek družstva Rakvice prodat, protože takový zájem o komplexní zem. majetek není. Zdeje nutné ZD Rakvice konstatovat to, že majetek má tržní hodnotu pouze když se s ním hospodaří a vyrábí se v něm. Pokud by kravín a jiné objekty byly prázdné a bez výroby a nikdo by je alespoň trochu neudržoval, velmi rychle by ztratily i tu současnou hodnotu. Zatím ZD Rakvice využívá a stará se, ikdyž nezcela podle představ o veškerý majetek původního družstva. Na způsob výdeje majetkových podílů si některé oprávněné osoby stěžují u okresních orgánů. V poslední době byly u okresního pracoviště ministerstva zemědělství Břeclav podány mimo jiné stížnosti: - pana Průdka Radomíra Hustopeče (zahradníka)- který si stěžuje, že mu ZD nevydává maj. podíl. Přesto tento ztěží prokazuje, že provozuje zemědělskou výrobu dle zákona. Při kontrole zjistil kontrolní orgán, že p. Průdek je se svým maj. podílem se ZD Rakvice zcela již vypořádán, neboť si odebral odpovídající část produkce a služeb, kterou měl k dispozici. Asi zapomněl na to, že část svého maj. podílu převedl paní Ludínové do hry o sklep. Přesto si stěžuje. - pan Sedláček Václav Starovičkysi stěžuje na nedokončený výdej maj. podílu. Tento pán se stal oprávněnou osobou vůči družstvu tím, že koupil od rodiny Fintajslové z Rakvic maj. podíly (nepřísluší nám ptát se, za jakých podmínek a za kolik?). Vroce 1995 si zRakvic odebral mimo jiné 3 vepře a dále majetek zhrubaza 100tis. Kč. Zbývá mu čerpat částku zhruba 40 tis. Kč maj. podílů. Přesto si stěžuje. ZD Rakvice mu nabídlo nemovitý majetek, o který neměl zájem. Zajímají ho pouze peníze. Když bylo řečeno, že volné peníze na vyplacení maj. podílu družstvo nemá, pan Sedláček konstatoval, žeto ho nezajímá a prohlásil“játo z Vás vytluču“. Pokud by obdobně postupovali všichni, na ty poslední by opravdu nezbylo téměř nic, co by stálo za to. Pro výdej majetkových podílů zaujalo představenstvo ZD Rakvice stanovisko, že bude upřednostňován výdej pro skutečně zemědělsky podnikající občany, především v Rakvicích. Jako výdej jsou nabízeny nemovitosti, které ZD naplno nevyužívá a služby zem. charakteru. Dále ZD nabízí možnost společného podnikání s opravněnými osobami. Jako příklad je s.r.o. Drůbežárna Rakvice, kde společně podniká paní ing. Bartošová a ZD Rakvice. Při výdeji maj. podílů působí trh. Transformační majetkové podíly se vydávají v ceně dohodou. V mnoha případech je výhodnější nemovitost prodat za peníze, když je zájem. Tento stav pak určuje reálnou hodnotu maj. podílů. Za hotové peníze byly doposud prodány objekty: - ubytovna (penzion), ubytovna (šampusárna), hospodářské objekty (Špicovo), družstevní jídelna, družstevní bytovky 3x, TESCO barák (bývalé kanceláře), ocelokolna (bývalý seník). Tento majetek byl prodán za více jak 6 mil. Kč v hotovosti. Na maj. podíly byly vydány objekty: - Špicova šopa, polovina drůbežárny, 2/3 ubytovny Penzion, 4/5 bytovka 645, (Režný). V současné době se řeší výdej areálu skleníků a část bytovky 597. Majetek je vydáván v cenách dohodou za maj. podíly za téměř 5 mil. Kč maj. podílů. Z celkového výčtu vydávaných a prodávaných objektů, které měly zůstatkovou hodnotu necelé 4 mil. Kč, je vidět způsob hospodaření s majetkem. V současné době zůstává v ZD Rakvice stále dostatek majetku na pokrytí maj. podílů všech oprávněných osob. pRakvický - ZPRAVODAJ - Připomínky, že ZD Rakvice prodává majetek, aby měli zaměstnancina výplatu jsou nepravdivé. Provozní výsledky ukazují vždy to, že vlastní provoz se uživí sám. Je nutné vidět, žez provozní části se vydávají zvířata a výrobky, takže není třeba se obávat, že provozem družstva se prohospodařují majetkové podíly oprávněných osob. Ten, kdo má obavy, že na něj nic nezbude, měl vždy a máinyní možnost zapojit se do soutěže o majetek družstva. Informace o snahách určitý majetek prodat nebo vydat, představenstvo ZD vždy dostatečně včas a veřejně prezentovalo, jak v případě bytovek, skleníku a dalších. Pro prodej a výdej byl vždy navrhován majetek, se kterým nepředpokládá ZD žádné další podnikání. Ve většině případů šlo o majetek, který byl vhodný k drobnému podnikání avyužití. Pro budoucí období předpokládá Zemědělské družstvo Rakvice hlavně zaměření výroby na produkci mléka. Zde navazujeme natradici dobytkářstvív Rakvicích. S odbytem mléka nejsou a ani v budoucnu nebudou problémy. Že se to dnes nevyplácí, proto musímezlepšit jak vlastní provozní disciplínu, tak vložit nové investice do ŽV. Peníze z hospodářské činnosti musí být vkládány do výroby. Na vyplacení maj. podílů zatím ve větším rozsahu než doposud družstvo mít nebude. V budoucnu setento stav určitě zlepší. Zaměření RV bude do budoucna odvislé postojem vlastníků půdy, kdy předpokládáme snahu o drobné podnikání, hlavně v oblasti vinohradnictví. Vinice hodláme využívat formou pronajímání soukromým osobám a specializavaným firmám. Je škoda, že dosud nebylo v Rakvicích přikročeno k obnově vinic, která doposud jez části dotována. Jetřeba hledatnové cesty umožňující perspektivu obnovy vinic. Běžná RV bude zaměřena na produkci obilovin a krmných plodin. Odbyt této produkce má také do budoucna jistotu. Často se do družstva množí dotazy, „co bude po sedmi letech“ (od transformace). Jsme přesvědčeni, že zemědělská výroba se v Rakvicích udrží a že oprávněné osoby nedojdou o své podíly. Předpokládáme, že do budoucna budou využity jiné právní formy podnikání než družstvo. Akciová společnost vhodně formovaná, určitě zabezpečí majetek v mnoha případech lépe než dosud formované družstvo. Akcieje možné tržně prodávat, což je podnikatelů, mezi něž patří stěžovatelé, na úkor ostatních získávathotové peníze. Závěrem bychom chtěli upozornit na fakt, že všechny oprávněné osoby jsou si rovny, jak družstevníci, tak i nedružstevníci. Až budeme po sedmi letech stát všichni v jedné řadě, budeme na svůj majetkový podíl mít stejný nárok, nikdo nebude mítpřednost. Tadyje nutnési uvědomit, že nejlepší rozdělení je forma dohody. Pokud bychom se obraceli na soudy, tyto něco stojí. A pokud snad by mělo dojít k vypořádání podílů formou likvidace, pak by na většinu téměř nic nezbylo, protože likvidátor také mnoho stojí. K likvidaci ZD může dohnat větší počet soudního vymáhání podílů opravněnými osobami. Toto by byly nejhorší varianty pro vypořádávání majetkových podílů. představenstvo ZD Rakvice Polovina školního roku je za námi 31. ledna 1996 znamenal pro děti školou povinné den, ve kterém bylo vyhodnoceno jejich pololetní snažení. Den Vysvědčení. Pro mnohé den radostný, pro některé méně. Den plný očekávání a nadějí, ale někdy i zklamání. Několik málo hodin před tím jsme se mnozí sešli v podvečerních hodinách u nás ve škole. Děti nám společně předvedly, že ve škole se lze zabývati činnostmi podstatně odlišnými, než- li jen učením. Den otevřených dveří se tak stal jakýmsi symbolickým a příjemným ukončením prvního pololetí šk. roku 1995/96. Pojďme se ale společně krátce poohlédnout, co vtomto směru uplynulý půlrok přinesl alespoň po stránce prospěchové. Pololetní vysvědčení bylo vydáno všem 245žákům naší školy. Na prvním stupni jej obdrželo 95 dětí, na stupni druhém 150 dětí. Děti v 1. - 4. ročníku (na prvním stupni) všechny prospěly, což znamená, že nebyla nikomu udělena výsledná známka -5. Na stupni druhém (od 5. ročníku výše) již není situace tak idylická. Jen pro upřesnění uvádím systém hodnocení žáků. - prospěl s vyznamenáním - žák byl klasifikován ze všech povinných předmětů do průměru 1,5 a neobdržel žádnou dobrou - trojku - prospěl - žák nesplňuje podmínky pro vyznamenání a z žádného povinného předmětu mu nebyla udě- lena nedostatečná - pětka - neprospěl - žák byl klasifikován minimálně z jednoho předmětu nedostatečně - pětkou Zvýše uvedeného celkového počtu žáků 2. stupně bylo: 41-s vyznamenáním, 105 - prospělo, 4 - neprospěli. Celkově bylo uděleno 59 pochval především za vzorný prospěch, reprezentaci školy, aktivní přístup k jednotlivým předmětům ap. Bylo však žádoucí přikročiti ke kázeňským opatřením opačného rázu. Napomenutí třídního učitele, třídní důtky a důtky ředitele školy.bylo nutno použítu 18 dětí. Jednalo se především o případy neustálého zapomínání školních potřeb, domácích úkolů, nevhodného chování ke spolužákům, ale např. také o lhaní vyučujícím. Takjako vletech minulých, iletos mají žáci5. a7. ročníku možnost vykonat přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. K tradičním gymnáziím v Břeclavěa Hustopečích letos přibylo gymnázium ve Velkých Pavlovicích. Jde o zcela novou moderní budovu - přístavbu ke stávající základní škole. Ve školním roce 1994/95 byli všichni zájemci z naší školy o toto studium přijati. Letos se předběžně hlásí ke studiu 4 děti z 5. ročníků a 3dětize7. ročníku. Přijímací řízení se uskuteční v měsíci červnu. Pokud budou žáci přijati, stanou se jedinými, kteří ve šk. roce 1995/96 tzv. vyjdou naši školu. Letošní „osrmáci“ jsou první po velmi dlouhé době, kteří ze zákona budou absolvovat základní školu celých devět roků a to na svých školách. V tomto ohledu se stávající školský systém vrací do druhé poloviny 70. let, kdy byla ukončena éra ZDŠ. Tento krokje naprosto správný a je jen s politováním, že nepřišel podstatně dříve. Na začátku měsíce ledna se uskutečnillyžařský výcvikový kurz žáků 7. ročníku. Celá akce proběhla bez jakýchkoliv problémů. Sokolská bouda na Černé hoře v Krkonoších nás neuvítala příliš vlidným počasím, ale od třetíhodnenám bylo vše vyhrazeno. Inverzní oblačnostleželav údolí ajasné nebe se stalo denním standartem. Na své si přišli jak dobří lyžaři, taki začátečníci. Zbývající část větších školních akcí je naplánována až na jarní měsíce. Lze si jen přát, aby všechny vyšly alespoň tak dobře, jako lyžařský kurz. Mgr. Jaroslav Vysloužil ředitel školy ZPRAVODAJ rRakvický 5 ——— KVĚTEN Do Sokolovny na divadlo ZŠ Rakvice připravuje na květen divadelní představení - semaforskou parodii Erbenova „Zlatého kolovartu“. Hru naovičují žáci 8. tříd se svými učitelkami, školní taneční kroužek a soukromá hudební škola Pramínek. Srdečně zveme všechny příznivce ochotnického divadla. x , p zí x Přesný termín oznámíme včas. H.M.aR.V. ČERVEN Na tú našu notečku Ještě v nedávné době se hanácké Slovácko vyznačovalo značnou členitosti, která se dotýkala nejenom nářečí a kroje, ale celého způsobu života. Lišily se jednotlivé lokality a svá specifika měl i život v každé obci. „Víte, v kterých dědinách se písničky stejně nesú? No v Bilovicícb, Bořeticícbh, Čejkovicícb, v Kobylí, Němčičkách, Pavlovicích, Rakvicícb, ve Štarvičkách, na Vrbici a na Žižkově. Ale rozpozná se přece, kdo je z kerej dědiny. No jéjda! Po šatecb, po řeči a děvčata aji bo cbůzi.“ Augusta Šebestová (1852 - 1933) Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky (nákladem Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci r. 1900) ZŠ Rakvice připravila pro žáky záki. škol, kteří sirádi zazpívají slovácké písničky, 1. ročník soutěže sólových zpěváků „Na tů našu notečku“. Jedná se o celodenní akci, která je pořádána ke Dni dětí v sobotu 1. června 1996. Během sobotního dopoledne proběhne v kulturním zařízení obce zkouška s Cimbálovou muzikou Jožky Severnina, odpoledne pak soutěž. Vítězové jednotlivých kategorií si zazpívají na slavnostním večerním koncertu, kde kromě Cimbálové muziky J. Severina zahraje i dechová hudba Hovorané. Soutěž je samozřejmě veřejná, a tak věříme, že si najdete čas a přijdete podpořit svou účastí malé zpěváky (i z Rakvic!). Udělejme něco pro to, abychom si my i oni dokázali zazpívat. Nejen z důvodu ukázat těm druhým, že to umíme lépe než oni, ale prostě proto, aby nám bylo lidsky a obyčejně dobře. Vždyť zpívání je radost - krásná, protože je obyčejná. Srdečně zvou organizátorky soutěže, učitelky rakvické školy, Mgr. Hana Matějková a Mgr. Radka Vysloužilová. Využití sporlovní haly ZŠ Rakvice 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Po KOPANÁ SOKOL — | TENIS-VEŘEJNOST Út ŠKOLA PVIČENÍ ŽEN st ŠKDLA KOPANÁ SDKOL KOŠÍKOVÁ SOKOL Čt ŠKOLA DDBÍJENÁ-VEŘEJNOST Pá ZŠ KÓPANÁ SOKOL ODBÍJENÁ VEŘEJNOST So KOŠÍKOVÁ SOKOL pnakvický - ZpRAVODAJ Již podruhé jsme se v letošním školním roce sešli v mateřské škole Rakvice. Rodiče, děti a paní učitelka. Byla neděle 10. prosince a naše setkání jsme nazvali „Soutěžení o největší plyšové zvířátko při vánoční atmosféře“ Hned na začátku prosince začaly děti vyrábět různé ozdoby pro výzdobutřídy, aby rodiče překvapily, a abychom si vytvořily hezkou motivaci pro hru, učení i práci, která nás v měsíci prosinci čekala. Děti vyráběly ozdoby malováním, konstruováním, sbíjením. Poslednějmenovanou technikou pracovaly opravdu s chutí a pozorností, neboť vyráběly svícny jako dárky pro rodičei výzdobu stolečků. Byla radost je poslouchat s jakou péčí vybíraly mašličky při zdobení, aby se barvamamince hodila do jídelnyči obýváku. Dále zdobily větvičky smrčků košíčkami z makoviček. Tyto větvičky pak aranžovaly vetřídě, abyto bylo vhodné, vkusné, aby se jim to líbilo, aby nato maminka dobře viděla. Svůj vkus a smysl pro krásu si také osvojovaly při zdobení stromečku. Dbaly na vyváženost barev, rozložení buněk po celém stromečku, pečlivé rozložení svíček a vánočních řetězů. Naučily se vánoční písně a básně, které jsem sestavila do krátkého pásma. Vyhlásila jsem soutěž a její podmínky. Místní podnikatele jsem poprosila o malé dárky pro vyhodnocení soutěže a pohoštění dětem. Ochotně mi poskytli pomoc. Úzkou skupinu rodičů jsem přizvala do školy a prodiskutovala s nimi závěr akcí. Ochotně nabídli svoji pomoc a zapojili se do organizace odpoledne. Zajistili dárky pro děti a postarali se o předávání občerstvení nám všem. To nedělní odpoledne přišly děti vystrojené jako byla naše třída a při vstupu do třídy jim očka zářila, jako blikající svíčky na zdi třídy. Vždyť konečný efekt výzdobý třídy jsem připravila beznich, aby i ony byly něčím překvapeny. Vítaly je líbezné melodie koled, které jsme spolu po celou dobu poslouchaly a ony uvažovaly, které se budou jejich rodičům líbit. Usadily své rodiče kolem stolečků a samy si sedly na připravené peřinky kolem vánočního stromečku. Krátkým slovem jsem přenesla rodiče do vánoční nálady, děti předvedly pásmo a za zvuků vánoční melodie jsem rodičům popřála k vánočním svátkům a novému roku. Teprve teď jsme se mohli přenést s dětmi do druhé části odpoledne - soutěžení. Protože jsou ve třídě děti různého věku, byly soutěže rozděleny pro děti mladší a starší. Soutěžilo se ve skládání rozstříhaných obrázků, sbírání rozsypaných kuliček, v chůzi se svázanýma nohama, vlovení rybiček, vurčování věcí na obrázku, ve třídění obrázků s vánoční a zimní tématikou. Všechny soutěže byly oceněnya ceny se dostaly na všechny děti. Na závěr byla vyhodnocena soutěž hlavní“ O největší plyšové zvířátko“. Děti si plyšové zvířátko přinesly s sebou zdomova a nechaly je sedětv řadě kolem zdi. Teprve teď na pokyn učitelky si je vzaly a předstoupily před rodiče do řady. Rodiče vybrali tři největší plyšové hračky. Děti musely prozradit, kde zvířátko našly. Mohly jej totiž hledat u babíček, tetiček, kamarádů a podobně. Musely označitjeho název, zda má jméno, ve které pohádce jsme si o něm povídaly, kde žije atd. Tyto děti byly odměněny hlavními cenami. Nedá se všakříci, že některá cena byla větší, či menší, lepšíči horší. Děti měly radost i z těch nejmenších. Vždyť to bylo ocenění jejích šikovnosti, dovednosti a umění před zraky svých rodičů. Rodiče mohli vidět své děti tak, jakje vidět doma nemohou. V kolektivu svých kamarádů, při práci s paní učitelkou. Mohli porovnat, jak se učili ve škole oni a jak jejich děti. Vždyť mnohé z rodičů jsem právě ve škole učila také. Potěšením pro mne bylo, že jsme se sešli v poměrně velkém počtu, přesto, že chřipková epidemie začala propukat. Těšilo mě, že se akce zdařila, že měly děti radost a bohaté nové zážitky. A žesivzpomínaly, tomu nasvědčovaloi přání k vánocům, které mi děti s rodiči poslali, neboť už 12. prosince byla mateřská škola a všechny ostatní pro chřipkovou epidemii uzavřeny. My jsme se s dětmi sešly až po Novém roce, kde jsmesi opět oživily vzpomínky nad fotografiemi, které pořídil jeden tatínek. Miroslava Průdková učitelka MS Rakvice Vyjdi slunce z pod obláčků, rozesměj se. Paprskami pohlaď zemi, rozehřej vše. Fialka už se sněženkou vůni dýchá, a skřivánek v povětří nám krásně zbívá. Sluníčko nás uslyšelo, usmálo se. Všude kolem všechno voní, krásně kvete. Poběžíme na zahrádku hrát si s míčem. Jaro už si otevřelo vrátka klíčem. NE ! M„ „o ae AO NN PON m k A p — Miroslava Průdková 10 pRakvický - ZPRAVODAJ Poslední ples sezóny 1996 Jak už samotný název napovídá, poslední ples této sezóny se konal v sobotu 2. března 1996v sále Besedy, který uspořádali místní hasiči. Pamětníci vzpomínají na poslední pořádaný ples v naší obci v roce 1971. V letošním roce byla znovu obnovena tradice a doufáme, že se bude opakovat i v následujících letech. Chceme touto cestou poděkovat všem, kteří jakoukoliv cestou přispěli na tento ples. hasiči Na svatého Matěje, Kamínek se ohřeje I když předpověď o počasí příznivé není, přec se to den ode dne k lepšímu mění. Sluníčko sílu už má a hřeje, jaro bude tu, než se kdo naděje. Střechy, co včera ještě celé bílé byly, dnes se z nich proudy vody lily. Však v noci, když nastoupil vládu mráz, proměnil vodu v rampouchy zas. Visí tu jak mrazivé svíce, až najde je slunce, nebude jich více. Když sluneční teplo je zahřívá, rampouchy mizí, jako když svíčka dohořívá. 11 S P ornvotaj Společenská kronika Sňatky: Hochman Jiří -Laštůvková Zlata (Rakvice - Přítluky) Čížek František - Tomková Lada (Pavlov- Zaječí) Novomanželům přejeme šťastnou společnou cestu Narozené děti: Viskot Jan čp. 164 Krůza Jan 301 Omasta Marek 538 Rodičům dětí blahopřejeme Zemřeli: V roce 1995 „i Filípková Zdeňka vevěku | 80let Jiříčková Marie 90 let Řezáč Tomáš 74 let Cichrová Anděla 85 let V roce 1996 Marek Pavel 74 let Pozůstalým vyslovujeme upřímnou soustrast. V roce 1995 se narodilo 17 dětí zemřelo 14 občanů V roce 1995 se přihlásili k trvalému pobytu v naší obci tito občané: Polášková Lenka Nová čp. 531 Zapletal František Nová 513 Veverková Alžběta Luční 181 Švásta Václav Vinařská 4 Marek Jiří Nová 501 Švástová Milena Vinařská 4 Moravec Radim Na řádku 308 Cabalová Alena Nová 557 Kratochvílová Soňa Zahradní 713 manželé Rozsypalovi se synem Nádražní 574 Krůza Bohuslav Horní 177 Bartošicová Jana Nádražní 303 manželé Palánovi s dcerou U luže 436 Kužel Jakub Nádražní 576 Trilla Richard Nádražní 646 Průdek Václav Nádražní 564 manželé Mindovi s dcerou a synem Luční 380 Švásta René Družstevní 412 Darmovzalová Rakvický zpravodaj vydává obec Rakvice. Adresa redakce: OÚ Rakvice 691 03.Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jmenovanýchautorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Vydáno v Rakvicích 20. 3. 1996. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice. Cena 5,– Kč. zan.c KČU k „3 1 j zastavka ČBA vT 2 V. z okres Břeclav 2100 obyvatel Vesnická turistika v naší obci V posledních letech roste nejen v naší zemi, ale iv ostatních evropských státech, zájem o rekreaci formou pobytu na venkově. Důvodů, proč je takový zájem o tuto formu rekreace, je více. Zájem pro městské obyvatele je o únikzměst, vybočeníz normálního provozu městské rodiny. Dále touha lidí po kontrastu, po zážitcích a přírody, možnost zábavy pro dospělé i děti, na druhé straně zotavení a klid, únik před stresem normálního života a přátelské prostředí zejména pro děti. Tento odklon od masové turistiky ke komornějším formám dovolené a odpočinku - vesnická turistika - slouží v řadě vyspělých zemí jako jeden z nástrojů obnovy vesnice. Podnikání v cestovním ruchu pomáhá stabilizovat vesnické obyvatelstvo a v souvislosti s omezováním zemědělské výroby slouží jako doplňkový program navazující na zemědělské hospodření.

návštěvnost turistů a to nejen v době kdy „kvete“ voda na jezerech pod Pálavou. Přílivu tohoto zájmu se nedá zabránit, naopak vybízí k využití příležitosti, alespoň sezónně ekonomicky tento zájem zhodnotit. Při zhodnocení stávajících podmínek pro turistiku v naší obci lze jako klady zařadit dobrou dopravní dostupnost jak posilnici, takželeznicí, dáletechnickou vybavenost-vodovod, plynofikace, v místě máme zdravotní středisko, poštu, dostatečný počet prodejen potravin, tři hostince. Zemědělská výroba nabízí produkce ovoce, zeleniny, vína. Okolní příroda nabízí možnost pěší a cykloturistiky případně sportovního rybaření. Přímo v obci je možnost přírodního koupání. Dostupnost památek v Lednici a Valticích nabízí vhodné zpestření pobytu. Pravidelné akce jako hody, výstava vín, rybářské závody, koncerty apod. lze také zařadit do pobytového programu stejně jako např. jízdu na koni v případě nabídky místními chovateli koní. Na stranu nevýhod v podmínkách pro turistiku je třeba zařadit absence veřejného stravování, případně stylového posezení, doposud malou propagaci obce, pasivitu ve využití ubytovací kapacity v neobydlených domech a také špatný stav zeleně v okolí obce. Každé úspěšné podnikání na území obce je základem zvýšení příjmů doobecní pokladny. Proto jižbyly realizovány adále zahájeny další akce programu obnovy vesnice, které přímo souvisí s turistikou v naší obci. Bylo zbudováno parkoviště u hřiště, WC u šutráku, pronajat pozemek pro zřízení občerstvení u šutráku, pro obnovu zeleně probíhá likvidace suchých porostů. Je pravda, že cestovní ruch je lukrativní podnikání s rychlou návratností vložených prostředků. Přesto izde existují činnosti, které bez sdružování podnikatelů a pomoci místní samosprávy mohou být zbytečně nákladné. Jedná se zjeména o informační a rezervační systém nabídky služeb cest. ruchu, ale také propagace a propagační materiály jsou pro jednotlivce drahouzáležitostí. Turistikav obci se netýká jen samosprávy, majitelů obchodů, čerpací stanice, pohostinctví, ubytovacího zařízení alei zájmových a spolkových institucí, producentů zeleniny, ovoce a vína, chovatelů hospodářských zvířat a dalších. Pro další podporu rozvoje cestovního ruchu ze strany obecního zastupitelstva je třeba znát zájem jednotlivých občanů orozvoj místního cestovního ruchu a způsob, jak se sami do tohoto systému hodlají zapojit. Daná problematika bude předmětem samostatného jednání obecního zastupitelstva. Pro osobní potřebu čtenářů je příložen v tomto čísle orientační plánek naší obce a dále seznam základních institucí s provozními hodinami. Pro lepší orientaci návštěvníků obce bude obdobný plán umístěn u vjezdu do obce. Po obci je dále plánováno rozmístěný směrových tabulí k jednotlivým ulicím, institucím, případně firmám. starosta Kdy akde jaké provozní hodiny Obecní úřad Rakvice: úřední dny: © Po © 7.00-12.00. 13.00-16.00 hodin St 7.00-12.00.— 13.00-18.00 hodin ostatnídny: © Út 7.00-12.00. 13.00-16.00 hodin čt 7.00-12.00 — 13.00-16.00 hodin Pá 7.00-13.00 hodin Státní úřady: úřední dny: PoaSt 8.00 - 17.00 hodin Knihovna Rakvice: Út 14.00-18.00 hodin Čt. 9.00-11.00. 14.00-19.00 hod. Svoz domovního odpadu a vývoz popelnic: každý sudý týden v úterý Kontejnerová skládka: Čt 16.00-18.00 hodin So 10.00-12.00 15.00-18.00 hod. Skládka Hantály: pondělí-pátek 7.00 - 14.00 hodin první sobota v měsíci 12.00-18.00 hodin Dovoz plynu vždy 6.15 hodin: leden 8,22 červenec 8,22 únor 5,19 srpen 5,19 březen 4,18 září 2, 16, 30 duben | 1,16, 29 říjen 14,25 květen | 13,27 listopad | 11,25 červen | 10,24 prosinec (9,23 Pošta Rakvice: Pokladna: Po — 6.30-13.00 | Přepážka: Po 6.30-14.30 Út © 6.30-11.00 Út 6.30-14.30 St — 6.30-16.30 St 6.30-14.30 Čt — 6.30-13.00 Čt 6.30-14.30 Pá | 6.30-11.00 Pá 6.30-12.00 Česká spořitelna Rakvice: Po 7.30-11.00. 11.30- 15.15 Út 7.30-11.00. 11.30 - 13.00 St 8.30-11.00. 11.30 -17.00 Čt zavřeno Pá 7.30-11.00. 11.30 - 13.45 Ordinační hodiny na zdravotním středisku v Rakvicích: zubníoddělení: Po, Út, Čt 7.15-12.00. 13.30-17.30 st Pá 7.30-15.00 ženské oddělení. Po 7.30-15.30 Út 7.30-15.30 obvodní oddělení. Pondělí 7.00-13.00 ostatnídny © 7.00-12.00, odpoledne návštěvy čtvrtek navíc ordinace 14.00-16.00 dětské oddělení: ordinační hodiny „7.30-10.30 11.00-13.00 13.00-15.30 Po Rakvice Zaječí prevence Út Zaječí Zaječí-poradna, prevence + odběry sudé týdny Přítiuky-poradna, liché týdny St Rakvice návštěvy prevence Čt Rakvice prevence poradna- + odběry -sudé týdny Pá Rakvice Zaječí prevence, návštěvy Telefon: Rakvice 97201, Zaječí 976103