Historie obce Rakvice

Web Jakuba Cabala o historii obce Rakvice a okolí

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


rakvicky_zpravodaj:rz_1995_3_ocr

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
rakvicky_zpravodaj:rz_1995_3_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1rakvicky_zpravodaj:rz_1995_3_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1995_3_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1995_3_ocr' xcabal05
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== Rakvický zpravodaj - 1995 - č. 3 - OCR text ======
  
 +**PDF verze zde: {{:rz:rz_1995_3_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1995 - č. 3}}**
 +
 +**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
 +
 +RAkvický
 +ZPRAVO A
 +vydává obecní rada v Rakvicích
 +Rakvičané na slovíčko ...
 +Hukot traktorů, malotraktorů, ter a jiných
 +zemědělských vozidel je neklamným znakem toho,
 +že vRakvicích isoukromé zemědělské podnikání se
 +již rozjelo. Vždyť v Rakvicích se dosud přihlásilo k
 +soukromému podnikání 188 občanů, z toho 31
 +podnikatelů se výlučně věnuje zemědělské výrobě.
 +Zemědělské družstvo obhospodařuje 55 % půdy,
 +soukromí zemědělci již 45 % zemědělské půdy.
 +Je to
 +téměř dvojnásobek než činí celostátní průměr.
 +Ajak letos zemědělcům přála příroda? Pomalu
 +končí hospodářský zemědělský rok. Naši samostatně
 +hospodařící zemědělci i družstevníci mohou začít
 +bilancovat, mohou začít skládat účty o tom, zda ajak
 +dobře či špatně hospodařili. Je pravda, že ještě
 +přijdou dvoje žně (vinobraní a řepa), ale již každá z
 +obou skupin zhruba ví, na čem je.
 +Dostává se tedy ke slovu přísloví ... "až se
 +zima zeptá, cos dělal v létě“.
 +Ohlédnete-li se zpět, uznáte, že se k nám
 +letos příroda zachovala poměrně příznivě, dosti štědře.
 +Je pravda,
 +že například jarní sliby v obilí a o hroznech
 +příroda nedodržela,ale dala adásnad vněčem méně
 +než jindy. Ale kdo se například letos více věnoval
 +plodinám révě vinné bude mít aspoň tolik jako loni.
 +Totéž jeiu většiny ostatních produktů. Kdo nezahálel,
 +nedojde újmy. Sledujete-li údaje o hospodářských
 +výnosech, dovíte se, že náš kraj vykazuje lepší
 +výsledky než v celém státě, ať už jde o obiloviny či
 +ostatní produkty, a to i ty, které nejsou pro náš kraj
 +typické.
 +Kdo dbal,
 +má, kdo přírodu nešidil, je spokojen
 +zvlášť, kdyžsi uvědomíme,že zemědělství
 +je závislé
 +na Pánu Bohu (materialisté řeknou na rozmarech
 +přírody).
 +Je známá pravda, že zemědělci byli, jsou a
 +budou vždy nespokojeni. Tak už je to Život naučil.
 +Vždyť jejich práce je velmi tvrdá a náročná. Jsou
 +opravdu odkázáni na přírodní pomínky, ale stejně jako
 +v jiném podnikání musí umět předvídat a riskovat.
 +Musí však být na výši doby, musí mít znalosti, které
 +jim umožní aspoň z části předcházet nástrahám
 +přírody, musí znát svoje řemeslo.
 +Jedno však lze už teď říci. Ti, co podnikají
 +samostatně, se již vymanili z počáteční nejistoty,
 +získali nové poznatky, získávají sebedůvěru, učí se
 +předvídati riskovat. A co je velmi důležité. Naučili se
 +organizovat, naučili se řídit.
 +Na skutečnost, zda bylo zemědělcům letos
 +přáno, čine, mohou být rozdílné názory. |sami vládní
 +činitelé se dívají na hospodářské výsledky v
 +zemědělství rozdílně. Premiér Klaus tvrdí, že
 +zemědělství se chytlo a nabírá dech, i když bude
 +jěště několik let trvat útlum prvovýroby, za pozitivní
 +považuje však skutečnost, Že podíl zemědělské výroby
 +na hrubém domácím produktu
 +je na evropské úrovní.
 +Naproti tomu ministr zemědělství Josef Lux tvrdí, že
 +zemědělství ve vyspělých státech dosahuje vyšších
 +výnosů plodin a lepší užitkovosti hospodářských
 +zvířat než naše.
 +Jen zemědělci sami, jen ti, kdo denně zápolís
 +půdou, vědí, v čem jsou základní potíže a jak z nich
 +ven. Proto by bylo zajímavé, kdyby někdo ze
 +samostatně hospodařících rolníků i družstevníků
 +reagoval na tyto problémy i v Rakvicích a podělilse s
 +ostatními o ně v prosincovém čísle Rakvického
 +zpravodaje.
 +redakční rada
 + U 8 Rakvický ©
 +L ZPRAVODAJ
 +OBEC
 +Vážení spoluobčané,
 +vtěchto dnech máte možnost
 +seznámit
 +se s územním plánem naší obce, doplněný
 +o návrhy dané při projednávání v minulém roce. Plán
 +je zveřejněn ve výloze NS Universal. Před definitivním
 +schválením proběhne 5. října veřejné zasedání, kde
 +za účasti zpracovatele ing. arch. Horákové bude
 +podáno podrobné vysvětlení. Tato dokumentace
 +obsahuje závazné a směrné části řešení sídelního
 +útvaru Rakvice pro období do r. 2010.
 +V návrhu územního plánu jsou obecní pozemky v
 +prostoru drůbežárny v trati Kopce vytypovány pro
 +výstavbu soukromých vinných sklepů. Veřejnou
 +vyhláškou jsou, pro zjištění zájmu o tuto výstavbu,
 +nabízeny tyto pozemky občanům.
 +Původní plánrekonstrukce budovy obecního úřadu
 +v tomto roce byl pozastaven a přednostně bylo
 +provedeno svedení dešťových a odpadních vod z
 +budov OÚ a staré ZŠ do kanalizace z důvodu
 +podmáčení těchto budov. V současné době zvažuje
 +obecní zastupitelstvo možnost vzít úvěr na výstavbu
 +nové MŠ v areálu horní školy s tím, že po následné
 +rekonstrukci školy na Náměstí by tato budova byla z
 +části využita jako obecní úřad a druhá část by byla
 +využita pro kulturu a zájmovou činnost.
 +V roce 1997 bude, podle informace SPT Telecom,
 +vobci provedena kompletní kabelizace telefonní sítě.
 +Souběžně stouto akcí
 +je možné realizovat zbudování
 +sítě kabelové televize. Tato síť by zajistila kvalitní
 +příjem 8 programů (z toho 1 místní kanál).
 +Předpokládaný základní účastnický poplatek by činil
 +cca 2 000,-- Kč na jednu přípojku s následným
 +měsíčním poplatkem max. 50,-- Kč. Pro předběžné
 +zjištění zájmu ze strany občanů o zřízení kabelové
 +televize proběhne v říjnu t.r. anketa mezi občany.
 +Po jednání se zástupci ČD je možné na bývalou
 +skládku "Díly" navážet, při dodržení stanovených
 +podmínek, pouze inertní materiál (zemina, suť).
 +Rozhodnutím OZje stanoven poplatek za uložení 50,-
 +- Kč za tunu. Skládka je uzamčena, vývoz
 +je nutné
 +nahlásit předem na OÚ. Ztěchto důvodů
 +je odložena
 +plánovaná přeložka panelů ze skládky na výjezdy z
 +polních cest.
 +DNES
 +Informace pro spoluobčany, jichž se týká žádost
 +o dotací na plynofikaci
 +Z výnosu malé privatizace uvolnila Poslanecká
 +sněmovna na Program na ozdravění ovzduší 6,1
 +miliardy Kč. Téměř 2500 žádostí obcí o příspěvky na
 +pořízení plynových kotlů dosáhlo ale hodnoty asi 20
 +miliard Kč. Po proplacení zhruba 750 miliónů Kontrolní
 +rada Fondu živ. prostředí pozastavila schvalování
 +jednotlivých žádostí do dořešení této situace.
 +Přestože na dotacinení právní nárok, cítí se starostové
 +obcí zaskočeni, podvedenia před občany znemožnění
 +amatérským přístupem zodpovědných orgánů - MŽP
 +ČR, SFŽP ČR. Chápu, že se občané oprávněně ptají,
 +zřetelná a jasná odpověďz míst, kde se stala chyba
 +doposud ale není. Po urgenci Žádosti na Státním
 +fondu životního prostředí odkazuje tento na
 +Ministerstvo životního prostředí případně na okresní
 +úřad. Na dopis přednosty OkŮ Břeclav ministru živ.
 +prostředí ČR ing. Fr. Bendovi přišla odpověď, z níž
 +cituji: "postupy a zásady pro poskytování finančních
 +prostředků v rámci Programu na ozdravění ovzduší
 +zůstávají nezměněny. Výběr akcí bude prováděn
 +pouze do vyčerpání prostředků uvolněných pro tento
 +program. Je nutné počítat s tím, že značnou část
 +žádostí nebude možno uspokojit. Ministerstvo
 +životního prostředí ČR nadále zastává stanovisko. že
 +základem opatření uskutečňovaných vrámci Programu
 +na ozdravění ovzduší ČR je plošná plynofikace
 +vybraných obcí, měst nebo městských částí.
 +Příspěvky občanům ministerstvo považuje za
 +související,
 +ale pouze doplňkové opatření
 +k provedení
 +komplexní asanace ovzduší ve vybrané obci nebo
 +městě“.
 +Z výše uvedeného vyplývá sice malá šance na
 +získání dotace, přesto nepovažuji tuto záležitost za
 +uzavřenou. O výsledku dalších jednání vám budou
 +podány informace.
 +Vajbar Petr
 +starosta
 + nakvický - ==
 +ZPRAVODAJ
 +proměny ZZ/
 +N ÁMĚSTÍ
 +Jazykovědci označují náměstí jako prostor mezi domy obce nebo města. Není úmyslem tohoto pojednání psát obecně
 +o takovém prostoru, ale chci si se čtenáři popovídat o rakvickém náměstí, o jeho osudech, historii i o jeho tváři.
 +Náměstí v každém městě nebo obci, jeho výstavnost nebo zchátralost, jeho vzhled jsou obrazem obce nebo města a
 +jeho obyvatel. Je však obrazem jeho historie a současnosti.
 +Jakétedy byly osudy rakvického náměstí a to oddoby, kdy jsou o Rakvicích první písemné záznamy. Víme, žeo Rakvicích
 +jsou první písemné záznamy z roku 1248, tedy před 747 lety. To vévoda Oldřich Korutanský, synovec krále Václava. asyn
 +dcery Přemysla Otakara. Jitky byl vté doby držitelem údělu břeclavského a patřily mu i Rakvice. Koncem října 1248 daroval
 +komendě řádu templářskéhov Čejkovicích "na spásu duše svých předků" čtyři popluží vRakvicích (popluží byl kus polí, který
 +mohl být obdělán oráčem se dvěma dobytčaty za jeden den). V roce 1248 bylo již v Rakvicích přiděleno osídlencům 28
 +lánů polí. Bylo tu 140 obyvatel. To znamená, že v Rakvicích bylo v roce 1248 nejméně 28 velkých usedlostí.
 +Lokátor, který osidloval Rakvice, věděl, že kraj je stále zaplavován povodněmi řeky Dyje, že je povětšině bažinatý. Proto
 +umístil první usedlostina jižním svahu vyvýšeniny dnešních Kopců. Usedlosti setáhly na svahutéto vyvýšeniny od dnešního
 +domu č.p. 136 po dnešní obecní dum. Od obou koncu této řady domů směrem na jih bylo několik dalších usedlostí. Tak
 +vznikla část původního prostoru dnešního náměstí. Na obou stranách krajních domů horní části náměstí vznikly později
 +svobodné dvory
 +První budova, která byla na prostoru puvodního prostoru náměstí postavena, byla kaple zasvěcená sv. Ondřeji, atov
 +letech 1431-1434. Souhlas ke stavbě kaple dal olomoucký biskup Kuneš ze Zvole.
 +V roce 1497 požádal rychtář Lukáš Schramm a konšelé Petr Dudler a Kašpar Czarr olomouckého biskupa Stanislava
 +Thurza, aby mohli zříditkolem kaple sv. Ondřeje hřbitov. Povolení ke stavbě dostali vroce 1498. Požadavek postavit hřbitov
 +podpořili Vilém z Pernštejna, který byl v té době hormistrem království českého a drželi Rakvice. 10. ledna 1503 byla kaple
 +povýšena na farní kostel.
 + NE pRakvický ©
 +ZPRAVODAJ
 +V roce 1540 dal Jan z Lipého souhlas k tomu, aby se v Rakvicích usídlili habáni. Jsou spory o to, zda jim dal k dispozici
 +dvůr, či sijej vybudovali. Máme zato, žesi jej vybudovali aže si postavili své domy na v té době zatím nezastavěném prostoru
 +kolem dnešního náměstí. Tak vzniklo dnešní náměstí. Poněvadž ve druhé polovině 16. století táhla vojska proti Turkům,
 +vybudovali si habáni pod domy vedle důkladných sklepů tzv. lochy, vnichž se v dobách tažení vojska ukrývala. V roce 1605
 +došlo k přepadení Rakvic maďarskými vojsky (Bočkojavci). Rakvice byly vypáleny. Došlo i k vypálení a poboření kostela.
 +Habáni obnovili svůj společný dvůri svá obydlí. Kostel však zůstal v rozvalinách. Nově vybudované domy a majetek museli
 +však habáni na vánoce v roce 1622 opustit. Odešli do tehdejších Uher. To užtrvala čtvrtý roktřicetiletá válka. Během této
 +války byly Rakvice úplně zpustošeny.
 +Po skončení třicetileté války začal tehdejší držitel hodonského panství a držitel Rakvic hrabě Bedřich z Oppersdorfu
 +kolonizovat Rakvice českým obyvatelstvem. V letech 1652-1654 bylo osadníkům prodáno více než 30 půllánů a tina náměstí
 +budovali své grunty (usedlosti).
 +Vroce 1700 byl natroskách kaple postaven nový kostel a byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Duchovní správa byla prováděna
 +podivínským farářem. Teprve odroku 1784 převzal duchovní správu rakvický kněz. V roce 1789 byla vystavěna na náměstí
 +fara. V roce 1844 byla postavena na poschodí.
 +V roce 1783 byl hřbitov kolem kostela zrušen a založen nový na dnešním místě.
 +Na počátku 19. století
 +již kostel nepostačoval potřebám rakvické farnosti. Proto dva rakvičtí sousedé, a to čtvrtláník Jiří
 +Foukalzč.p. 12apůlláník Jakub Korčák
 +z č.p. 138 založili v roce 1817 fond narozšíření kostela ve výši2 226 zlatých. Rozšíření
 +kostela bylo však provedeno až v roce 1875.
 +Po přestavbě měl kostel v presbitáři síťovou klenbu a vedlejší oltáře zasvěcené sv. Josefu a P. Marii. V roce 1874 byla
 +podle císařsko-královského nadinžinýra Gustava Petráška z Vokauštejna provedena mikulovským stavitelem Jiřím
 +Rejslem krytba věže. Byla pozlacena báně a opatřena novým železným křížem. Další dílčí úpravy se kostel dočkal, stejně
 +jako fara, až v roce 1931 za starostování Františka Kamenského, tedy po 57 letech.
 +Od této doby nebyla kostelu věnována pozornost. Chátral. Stromy kolem něho přerustaly, kostel byl podmáčen, okolí
 +pustlo. Uplynulo dalších 50 let. Zželelo se starostovi Frantovi Zachovi tohoto stavu a s energiií jemu vlastní se pustil do
 +restaurování náměstí. Šťastný a odvážný, ale mnohými občany nepochopený záměr restaurovat kostel a další objekty na
 +náměstí přinesl, jak si dále povíme, své ovoce.
 +Další budova na náměstí, habánský dvur, který byl v roce 1622 opuštěn, byl po novém osídlení Rakvic přeměněn na
 +obecní dům, ve kterém byl umístěn hostinec, řeznictví, býkovna, kovárna, domácí šatlavy (věznice).
 +Na náměstí byla postavena dále obecná škola. Nejsou záznamy o tom, kdy byla postavena. Nutno předpokládat, že
 +byla postavena v poslední čtvrti 18. století, neboť
 +již vroce 1749 nařídila císařovna Marie Terezie, že patronové obcí musí
 +v obcích, kde
 +ja farní úřad zřídit obecnou školu, podle dochovaných záznamu byla na náměstí postavena školní budova
 +v roce 1806 pod doškem. Tato budova vyhořela 15. května 1806 a byla nově postavena do roku 1808.
 + RAakvický - —
 +ZPRAVODAJ
 +Tato budova byla používána
 +jen jako škola až do roku 1882, kdy byla upravenaz poloviny na obecní úřad a druhá polovina
 +sloužila jako jedna třída obecné školy
 +Dolní část náměstí uzavírá dnes budova školy, která byla postavena na základech hlavního habánského dvora a
 +pozdějšího obecního domu. Byla otevřena v roce 1882.
 +Na tu dobu výstavná budova školy má ve své čelní stěně čtyři výklenky. V prvním poschodí jsou ve výklencích umístěny
 +sochy dvou bohyní. Jsou to řecká bohyně Pallas Athéné a římská bohyně Minerva. O Athéné řecké báje vyprávějí, žeto byla
 +nejmilejší dcera řeckého boha Dia. Neměla matku. Vyskočila v plné zbroji z hlavy Diovy. Byla bohyní moudrosti, umění,
 +řemesel, byla také bohyní války, ale války vedené s rozvahou. Byla i ochránkyní měst, zejména Athén. Římská a etruská
 +bohyně Minerva byla jednou z hlavních římských božstev. Římané ji brzy ztotožnili s bohyní Pallas Athénou. Byla také
 +ochránkyní umění, řemesel a později i bohyní vítězství.
 +Obě sochy jsou na škole dnes zalíčeny stejně jako ostatní zdivo, nepoutají na sebe žádnou pozornost. Nejsou ozdobou
 +školy. Kdyby se k úpravám školy přistupovalo jentrochu citlivěji, došlo byi ke zvýraznění soch a tími celé architektury budovy.
 +V dolních výklencích jsou umístěny busty prvních našich prezidentů. Jsou již zahaleny do šedi prachu. Busty vtéto šedi ©
 +již nemohou nic reprezentovat, ba ani se nemohou těšit žádné pozornosti. Prostě jako by tam nebyly. Že se těšily kdysi
 +pozornosti, ukazuje tato fotografie.
 +Dnešní lhostejnosti těch, kterým by neměly být lhostejné, je až zarážející. Vždyť od doby jejich znovuinstalování se ani
 +při významných výročích u nich neobjevilo ani kvítko. Že by vše odvál čas?
 +Rychtáři a purkmistrové a později i starostové mívali své úřadovny ve svých domech. Místnost domu, sloužící k výkonu
 +funkce byla zvlášť upravená a byla rozměrnější, reprezentativnější. Mnohéz nich měli zvláštní vnitřní architekturu. Teprve
 +v roce 1882 za starostování Jakuba Hrdiny byla na krátký čas z jedné menší místnosti školy udělána obecní úřadovna ve
 +škole otevřené v roce asi 1882. Krátce na to byla v budově školy z roku 1808 upravena obecní úřadovna. Tu pak úřadovali
 +starostové a tajemníci a scházela se obecní zastupitelstva. K přístavbě a nádstavbě této budovy došlo vroce 1964. V budově
 +je dnes vedle obecního úřadu umístěna pošta. V budově je i hasičská zbrojnice.
 +Mimo tyto budovy najdeme na náměstí církevní objekty a civilní památky. Jako nejstarší
 +je tu umístěna socha svatého
 +Jana Nepomuckého. Je z roku 1775. To už hodonské panství i Rakvice v konkurzu koupil od hraběte Josefa Czobora
 +(známého z knihy Jana Herbena - Do třetího i čtvrtého pokolení) František Štěpán Litvinský manžel císařovny Marie Terezie,
 +jako soukromý majetek Habsburské rodiny. Tehdy byl v Rakvicích rychtářem Melichar Jelínek a purkmistrem Jan Foukal.
 +Další pamětihodností je nyní zrestaurovaný kříž, kterýje opatřen latinským nápisem, který zní: Crux expensis duorum
 +Foukalet Waiibar erecta. Českyto znamená "Vztyčený kříž zaplacen dvojicí Foukal a Vajbar". Kryptogram - skrytý údaj zní:
 +CVX XDV XWIIC.
 +Dalším pomníkem, který je na náměstí postaven, je pomník věnovaný obětem první světové války. Tento pomník byl
 +zbudován z podnětu místní Jednoty legionářu, z výnosu sbírek po obci a z výnosu různých zábav. Byl slavnostně odhalen
 +20. srpna 1922 za účasti občanů celého okolí.
 + pRakvický -
 +ZPRAVODAJ
 +Na pomník padlých byla umístěna deska uvádějící jména rakvických židů, kteří zahynuli za 2. světové války v
 +koncentračních táborech.
 +Na druhém koncihorní části náměstí bylv roce 1948 vybudován malý pomník připomínající 700. výročí od první písemné
 +zmínky o existenci Rakvic. Stejně jako stěžejní historické budovy na náměstí, mají své osudy budovy lemující toto náměstí.
 +Je vhodné se zmínit o některých. Tak například v domě č.p. 15 byla vroce 1911 první pošta. Posledním majitelem tohoto
 +domu byl Julius Štork, který
 +jej prodal rakvické záložně Reifeisenka. Tato dům vroce 1912 zbořila a postavila nový, vněmž
 +měla své sídlo. Vedle toho v ní byl umístěn nově zřízený potravní spolek. V roce 1950 byl tento dům zvýšen o jedno patro
 +a přeměněn na lékařský dům. Význam dochovaných habánských sklepů na náměstí není třeba přípomínat. Není třeba
 +připomínat, žena náměstí
 +žili a působili dva poslanci zemského sněmu moravského, poslední rychtářa celá řada starostů.
 +Šťastná myšlenka starosty Franty Zacha restaurovat hlavní budovy a objekty na náměstí a výtvarně dokreslit okolí na
 +něm, přinesla ovoce. Máme dnes náměstí, ktkeré je chloubou. Již skutečnost, Že například časopis Malovaný kraj otiskl
 +fotografii náměstí ve svém seriálu významných historických objektů, svědčí o tom, že restaurace náměstí se podařila a že
 +upoutala pozornost široké kulturní veřejnosti. | cizí návštěvníci ba cizinci, kteří maně zavítají do Rakvic, s určitým zájmem
 +si náměstí prohlížejí a zajímá je jeho historie.
 +Bylo by si přát, aby vykonané dílo bylo inspirující ke zvelebování celé obce a aby hospodářský rozmach obce a jeho
 +obyvatel ved! k dalšímu kulturnímu rozmachu obce a udržení dnešní výstavnosti náměstí.
 +Aještě jedna poznámka. Snad se najde rakvický výtvarník nebo umělecký fotograf, který zachytí krásu náměstí, abychom
 +mohli posílat pozdravy na pěkných pohlednicích.
 +Dr. Huber Režný
 +František Vlastimil Průdek - verbovník
 +Ve čtvrtém čísle Rakvického zpravodaje z roku 1992
 +jsem psal o rakvických osobnostech, jmenovitě Františku
 +Vlastimilu Průdkovi a Josefu Eduardu Kornyšlovi, a tov
 +souvislosti s jejich účastí na tažení Slováku proti Uhrum.
 +Uvedl jsem, že při tomto tažení byl F.V. Průdek zajat a
 +vojenským tribunálem odsouzem k trestu smrti.
 +Historik Zdeněk Fišer objevil, že Prudek v roce 1853
 +popsalsvé osudy v zajetía uveřejnilje vkalendáři"Nejnovější
 +moravsko-slezský Přítel"
 +Než se seznámíme s osudy Prudka jak sám líčí,
 +připomeňme si, že Průdek a Kornyšl po návratu z
 +všeslovanského sjezdu z Prahy v červnu 1848 pobývali v
 +Rakvicích a dělali sbírku na podporu tažení Slováku proti
 +Maďarům.
 +Podle vlastního líčení se František Vlastimil Prudek
 +vydal"do Holiče co verbovník“. BylMaďary zajata odevzdán
 +maďarskému soudu v Senici. Když se o této události
 +dovědělo moravské místodržitelství, intervenoval v Prudkuv
 +prospěch sám místodržitel hrabě Lažanský. Uvězněného
 +Průdka byli Maďaři ochotni propustitjen náhradou
 +za vudce
 +odbojných Slováků J.M.Hurbana.
 +Sám Prudek (dále líčí) své osudy v zajetí. Do Holiče šel
 +dne 22. září 1848 na výzvědy o situaci v přípravách povstalcu
 +proti Maďarům. Košutovský komisař jej však zadržel a
 +vyslýchal. Týž den k večerujej dal eskortovat do Senice. Tam
 +byl Průdek souzen. Tamní soud byl se svým rozhodnutím
 +rychle hotov. Prohlásil ho za příznivce Hurbanova. Nařídil
 +hajduku, aby Průdkovi dal železná pouta a pod stráží dvou
 +mužu ho dal do vězení. Vězení nebylo zié. Byla mu sňata
 +pouta, měl pohodlné lože a slušnou stravu. Ve vézení
 +celkem strávil pět a pul týdne a čekal, co sním bude. Dne
 +26. září viděl z okna vězení, jak na Senici útočí slovenští
 +dobrovolníci a poznal na koních dva ze známých velitelu, a
 +to Bloudka a Zacha. Tito vlastenci se zůčastnili červnových
 +událostí v Praze v souvislosti s boji na barikádách, stejně
 +jako Prudek.
 +Útok dobrovolníků byl neúspěšný.
 +Byl vytvořen soudní tribunál, který si vuči zajatým
 +dobrovolníkum počínal velmi krutě. Před městským domem,
 +kde tribunál zasedal, bylo rozbito sta holí na trestaných
 +Slovácích. Průdek výslovně píše: "... tu se rány nepočítali,
 +nýbrž bilo se tak dlouho, až nebohý člověk tak trýzněn byl,
 +že do malob upadl a odvlečen býti musel".
 +F.V.Průdek byl dne 29. září opět vyslýchán. Výsledek
 +výslechu označil jeden z přísedících, že ... "je zralý pro
 +šibenici".
 +Popravy se v Senici měly konat 11. října 1848. Ty se
 +tento den v Senici skutečně konaly. Průdek však
 +je sledoval
 +jen zokna své vězeňské cely. Byl přece jen posuzován jako
 +politický vězeň a nejako obyčejný vzbouřenec. Po skončení
 +těchto poprav byl převezen za doprovodu 15 mužů do
 +věznicev Leopoldově. Trest smrti nebyl proveden proto, že
 +se jeho případu opět ujalo moravské místodržitelství. Jak
 +sám dále uvádí, bylo sním slušně nakládáno
 +"co s důležitým
 +vězněm politickým". Dokonce mu býl dán na obsluhu
 +zvláštní voják a profous sám mu donášel jídlo. Dostával
 +tabák podle libosti a bylo mu poskytováno prádlo podle
 +potřeby.
 +16. prosince, tedy po 84 dnech vězení mu bylo
 +oznámeno, že bude dopraven do Pešti. Ktomuto oznámení
 +sám uvádí: "Návěstí to bylo pro mne hrozné, neboť jsem
 +musel v ústředním sídle fanatismu maďarského obávati
 +se projevu nejhorších."
 +Eskorta, kterou byl Prudek převážen do Pešti, vedla
 +přes Nitru, Nové Zámky do Komárna, kam dorazili 19.
 +prosince 1848. Odtud pak eskorta nastoupila cestu do
 +Pešti. Tam byl Prudek držen ve vězení do 2. ledna 1849. V
 +tomto vězení, stejně jako celá řada s ním vězněných
 +Slováku, zažil mnoho ústrku. 2. ledna ještě s dalšími 1500
 +zajatými Slováky byl Prudek odtransportován do Szolnoku.
 +Ještě před dosažením cíle se Prudkovi v jedné zastávce
 +vlaku podařilo z nedbale hlídaného vlaku ještě s jedním
 +vězněm, který uměl maďarsky uprchnout.
 +4. ledna 1849 však byli poznání a byli vedeni zpět do
 +Pešti. Tam se však už nedostali, neboť mezi tím vojska
 +generála Windichgratze obsadila Pešť.
 + nakvický -
 +ZPRAVODAJ
 +Dostali se jen do Sinkoku, kde byli oba vyslýcháni. Bylo
 +to 6. ledna. Průdek se při výslechu vydával za Němce z
 +Prešpurku. Podařilo se mu soudce přesvědčit o své nevině
 +i o nevině svého druha. Byli oba osvobozeni. Dostali jako
 +průvodce Slováka, který
 +je dovedl do Pešti. Tam však upadli
 +opět do zajetí. Tentokrát však do rakouského. Prudek byl
 +uvězněn s dalšími 40 Maďary.
 +10. ledna se Průdek rozhodi požádat o pomoc dopisem
 +adresovaným přímo generálu Windischgratzovi. Žádost na
 +vrchního velitele měla kouzelnou moc. Průdek o tom ve
 +svých vzpomínkách píše: "Netrvalo ani pět minut, dojde do
 +kazematů ordonační důstojník a vyvolav méjméno žádá,
 +abych šel s ním ... dojdu s důstojníkem ke štábnímu
 +auditoru, u něhož bylo právě mnoho důstojníku císařských
 +shromážděno. Byljsem požádán vykiádati
 +jim zevrubně, co
 +v krátkosti bylo obsaženov cedulce." (v jeho dopisu generálu
 +Windischgratzoví).
 +Oni jeho druh byli skutečně osvobozeni, mohli opustit
 +Budapešť. Průdek opustil Budapešťa přes Vídeň a Hodonín
 +dojel do Želešic a ubytoval se u svého bratra Josefa, který
 +tam byl knězem. Tam se delší dobu zotavoval, než našel
 +svoje existenční zajištění v zemských deskách v Brně.
 +O jeho působení v Brně, mimo jiné napsal rozsáhlejší
 +pojednání, které bylo publikovánov národopisném sborníku
 +Jižní Morava v roce 1990.
 +Je vhodné ještě jen uvést, že Průdek sev roce 1861 vzdal
 +místa v zemských deskách a věnoval se obchodu s vínem
 +a jinému podnikání. Pak se odstěhoval ke svým příbuzným
 +do Prostějova. Tam 11. ledna 1873 zemřel. Zemřel
 +tedy týž
 +rok jako jeho přítel J. E. Kornyšl.
 +Dr. Hubert Režný
 +RAKVICKÉ POSTAVY, POSTAVIČKY A FIGURKY
 +Náš pan listonoš
 +Dříve bývalo na vesnici párvzdělancu čistátních úředníku,
 +kteří si považovali své práce, hájili svoji stavovskou čest a
 +obvykle vykonávali svojipráci aždo důchodu. Moc možností
 +na zaměstnání v místě nebylo, a proto je obvykle neměnili.
 +K těmto postavám obce patřili listonoš., který obcházel
 +celou dědinu, nosil noviny, obsílky,
 +Viktora Korčáka a později i Františka Herzána. A protože byl
 +veselá kopa, nadělal se volovin na celý román.
 +Stále spěchal, hnal se Rakvicemi a věděl o každém
 +domě všechno. Komu hodit noviny ventilačkou, komu do
 +otevřeného okna, pod vrata nebo do schránky. Roznesl
 +poštu rychlostí závodního chodce a
 +dopisy, dobréi špatné zprávy. Zvláště
 +důchodci ho netrpělivě očekávali v
 +určené dny v měsíci. Dnes se
 +poštovní doručovatelky rychle mění
 +a nemáme čas je ani poznat.
 +Celoživotní listonoš - to býval
 +pojem atypická figurka obce. Zvláště
 +když měl smysl pro humor a uměl v
 +každém domě navázat rozhovor.
 +Už nám pomalu vymřeli
 +pamětníci pana poštmistra
 +Hromady, který jako prvníza pomoci
 +poštovní | depeše | oznámil
 +Rakvičanům vznik ČSR v r. 1918.
 +Občané - jak praví kronika - se
 +seběhli a společně s učitelem
 +Heinigem provolávali: "Jsme
 +svobodní, jsme svobodni!"
 +Typickou figurkou řadového
 +listonoše
 +byl pan RudolfMach.
 +Jeho
 +veselí kamarádi mu za války dali
 +přezdívku Šaňo Mach, podle
 +ministra vnitra Slovenského štátu.
 +Šaňo dělal politické vývrtky, ale náš
 +Ruda Mach zustával svuj a dělal
 +vývrtky komického druhu. Pocházel!
 +z nedalekých Uherčic a služba ho
 +donesla do naší obce. Manželku
 +měl z Vojkovic, ale oba se s
 +jako kluci jsme mu stačili jedině
 +poklusem. Jsou všakznámy případy,
 +kdy se někde zdržel na zabíjačce
 +nebo u dobrého burčáku a Rakvice
 +byly tehdy jedinou obcí, kde chodil
 +večerník, protože na konci vesnice
 +dostali noviny až za soumraku. To
 +ovšem byly výjimky, protože náš
 +pošťák byl starej poctivec.
 +Největší historky si o něm
 +dědina vyprávěla v souvislosti s
 +motocyklem Plonýr, kterýsi unáhleně
 +zakoupil, aniž by měl ke strojům
 +nějaký vztah. Různá technická
 +doporučení vnávodu přehléd!.
 +Až za
 +nějakou dobu zjistil, Že Pionýr má 3
 +rychlosti a jezdil stále na jedničku.
 +Ještě déle mu trvalo naučit se
 +zastavovat. Vymyslel si na to 3
 +metody. Jednak jezdil až do vyjetí
 +benzínu nebo jel bez plynu k
 +transformátoru a oběma nohama
 +drhl o zem až to chcíplo. Pak se
 +zdokonalil a zastavoval o dvoják
 +sloup.
 +Jednou havaroval a v plné jízdě
 +zapích! Pionýra do hromady
 +Hirlukšovýho hnoje. Byl tolik od
 +kravěncu, že setěžko poznalo, co je
 +Rakvičáky dobře sžili.
 +Tehdy byla jiná doba, lidé měli více času sivšeho všímat
 +a bavit se svými skutky. Snad proto se zachovalo hodně
 +vzpomínek na našeho pošťáka Rudu.
 +Ruda byl sečtělý, zajímal se odění ve světě a rád otom
 +diskutoval. Dokonce byl i muzikantem a hrál v kapele
 +řidič a co motorka. A když ho honili
 +policajti, jezdil sem atam, ažho chytili. Ale asi měli tenkrát
 +větší pochopení pro sklenku vína čí jeho roztrŽitosta nakonec
 +to dobře dopadlo. Dnes byste se řidičáku už asi nedočkali.
 +Jednou vezl starý pan Zima se Špicovýma volama
 +močuvku. Alistonoš Zach zrovna vez! balíky na vlak.
 + Rakvický -
 +ZPRAVODAJ
 +A protože jeli oba k nádraží, Ruda si uvázal sáně (bylo to V
 +zimě) za kanon s fekáliemi. Když najeli na místo bez sněhu,
 +sáně potrhly, vytáhly špunta močůvka hrnula na balíky. Bylo
 +to před vánocemi a adresáti dostali tentokrát balíky s
 +typickou vůní venkova.
 +Když zabíjel řezník Vajbar u malíře Řezáče, pozvali oba
 +svého kamaráda Rudu podržet prase. Schválně ho nechali
 +držet přední nohu. A řezník udělal vše proto, aby krev co
 +nejvíce stříkala. Po zabití prasete se nepoznalo, koho vlastně
 +píchali. Ruda byl červený jako by ho kýblem krve polil a
 +dušoval se, Že už v Životě držet prase nebude.
 +Listonoš Ruda měl tolik svoje zaměstání rád, žesiněkdy
 +ani nestěžoval, co při něm musel vytrpět.
 +Kolik deště a zimy, kolik psů ho pokousalo a také kolik
 +osamocených lidí našel mrtvých, když jim nesl důchod.
 +A také ho jednou přejela svatba, když jim nesl svatební
 +blahopřání.
 +Pošťák-tobylo řemeslo aonho bralpoctivě a stavovsky
 +čestně.
 +Škoda, že užho více není. Dožil se požehnaného věku
 +78 let a je pochován v rodných Uherčicích.
 +Rosta Obhlídal
 +Mistr od
 +Ikdyž se těšíme na vinobraní, přece jen litujeme, že je konec
 +teplým, zářijovým letním dnům, že je za námi doba prázdnin,
 +bezstarostných dovolených a čekají nás dny vlhké, sychravé,
 +studené, ale nelitujeme, vždyť tento přírodní koloběh patří k
 +našemu životu.
 +Vyslechl jsem vyprávění českého profesora, který nějaký
 +čas přednášel na univerzitě ma Floridě, kde přírodní koloběh
 +nefunguje tak jako u nás v Evropě. Není tam žádný podzim,
 +žádná zima, jen teplota klesne na 28 st. C a jinak je teplo,
 +slunečno, plody dozrají a stromy zase kvetou a vy po nějakém
 +čase čekáte na změnu, ale ta se nedostavuje, padá na vás
 +únava, jste nervózní, nejste schopni se soustředit na práci.
 +Časem si zvyknete, to je pravda, ale přesvědčíte se, jak hluboce
 +je systém koloběhu ročních období v nás zakořeněn.
 +Jako starého kamaráda podzim jistě přivítají vinaři, sadaři,
 +myslivci, také čtenáři knih, domácí kutilové a jiné činnosti, na
 +které
 +je potřeba více času. Nesmíme zapomenout, že k podzimu
 +patří také draní peří. Vytopené kuchyně s vůněmi bylinkových
 +čajů vítajítetičky, které zasedají ke stolům, kdena něčeká hrnec
 +s peřím, aby se pustily nejen do draní, ale ido vyprávění. Každá
 +z nich si s sebou přináší příběhy nastřádané životem a každá
 +je vypráví svým způsobem. Jednou z těchto svérázných
 +vypravěček byla tetička Osyková od transformátoru. Své
 +vyprávění přímo prožívala, od srdce se zasmála, nebo taky
 +rozplakala, naprosto své posluchače zaujala. | když to v životě
 +se svým mužem neměla lehké, jeji vyprávění o něm bývalo
 +vesměs veselé.
 +"Já se dočkám, tetičky, blaženosti až tam hore u Pána Boha,
 +tady si už prodělávám očistec. Já isto istě půjdu rovnů do nebe,
 +nikde se už zastavovat nebudu, snáď enom v tej bráně
 +nebeskej jak mě budů nasazovat křídla. Tak mě ten můj netvor
 +sužuje. Chlastá, chlastá a chlastá, Že sinekdy myslím že tonéni
 +ani člověk.
 +Toťkaj sme na něho nastrážili se synem pasť, a byli sme si
 +istí, že jak sklapne, bude s pitím konec. On jak vám nekde vidí
 +plnů flašu, tak ju bez koštování našup vypije. Kolikrát nám už
 +vypil petrolej na svícení, anito s ním nehlo, enom zasmradil celej
 +barák svojím dechem a tak sme mu namíchali utrejch, že by to
 +porazilo aj slona. Dali sme do flaše, co bylo po ruce. Ocet, pepř,
 +jed na potkanů, naftalín, prášek na blechy, opodeldok a protože
 +sem dolíčila dvůr a důle sem to obtahla modrů obrovnávků, tak
 +aj teho modřidla sme do teho nasypali, a to sme právě udělali
 +chybu.
 +Flašu sme postavili zedvora na okýnko ke komoře, aby si
 +hneď všiml. Když došel dom stalo se všecko, jak sme čekali.
 +Jak uvidělflašu, hneď s ňů byl hotovej. Bez koštování ju do sebe
 +převrátil až do dna. Otřepal se, chvílu stál na místě jak solnej
 +slůp, jak dyž užovka žabu zhltne a potom to začalo. Nejprv se
 +roztřepal jak sulc a potom ho chytla škytavka. Škubal sebú až
 +se musel o zeď opřít, zahučelo v něm a došla pro nás pohroma.
 +Jak stál u tej na bílo zalíčenej zdi, stačil akorát gatě stahnůt, ale
 +čupnůt si už né. Tetičky dyby ste to viděly, bílá zeď byla v
 +momentě modrá, jak to nebe nad hlavů. Kerej čert mě napískal
 +Luže
 +dat tam teho modřidla. Div divůcí, že sem to přežila. Po tej hrůzy
 +sem už všecko nechála Pánu Bohu, enom ten dvůr sem musela
 +přelíčita představte si, že potom prohlásil, že je mu nejak špatně
 +od žalůdka, a proto musí it rychle do hospody na štamprdlu,
 +abych mu na ňu dala.
 +Jednů sem si myslela, že je s ním konec. Aj sem se štěstím
 +rozbrečela. Dycky po vinobraní si postaví bečku k pelechu,
 +natahne z ni šlauch, zalehne na lůžko a leží tak dlůho, dokaváď
 +tů bečku nevypije. Je to pořádná bečka, tož mu to nekdy trvá
 +dva týdně, nekdy tři týdně, podle teho jaků má chuť. Leží,
 +nestává, nejí, enom pije a spí, tam dycky až to dopije musíme ho
 +vynest poumývat, převlíct a nakrmit, ale lůní sem myslela, že to
 +děláme naposledy. Byl vám úplně studenej, nejevil známku
 +života, tož sem zavolala syna, aby mě pomohl dat ho na nejaků
 +rovinu. Dali sme do světnice židle, na židle desky, na ty sme ho
 +položily, zapálila jsem svíčky dokola a celá šťastná sem utíkala
 +pro pana farářa Spurnýho. Ten za chvílu došel aj s kostelníkem,
 +pokropil ho svěcenů vodů, podkůřil ho a potom mu pan farář dal
 +polůbnůt takovej malej, nenápadnej železnej křížek, a to neměl
 +dělat. Jak ten můj ucítil na pyskách cosi chladnýho, oživil, zvedi
 +hlavu a podivá: Nahni to - neteče. Pan farář nepromiuvil, otočil
 +se na kramlíku a rychle od nás utíkal. To byla ostuda. Já bych
 +se nejrači do zemi zahrabala. Ke zpovědi sem šla rači až za dva
 +měsíce, tak sem měla strach a tak su včíl ráda, že ho zavřeli.
 +Jak v tech svojich gumákách obcházel deň co deň sklepy v
 +Zaječí, Přítlukách a Rakvicích, tak sem tam neco ukradl, aby měl
 +na chlast a tak sedí v kriminálu a já mám na chvílu pokoj."
 +Pohl Zdeněk
 + RAakvický -
 +ZPRAVODAJ
 +Odpolední procházka
 +Víno, jež je chuti plné a příjemně voní
 +jistě z Tr kmanských je slunných strání.
 +Pokud tordší na jazyku zdá se
 +však plné
 +je a harmonické
 +to v Koziperkách zcela jistě
 +dokončilo svoje zrání.
 +Ze Štymberka kdo má víno
 +to jemné je, kulaté a květné.
 +Snad každý čertu upsal by se
 +jen mít ho v sudě a ve svém sklepě.
 +Jak sejdeš níže o kousek zpátky
 +zase stojíž mezi vinicemi.
 +Z prava jsou Zacle, od leva Krátký
 +k severní straně otočeny
 +dávají víno hrubší z těch svahů.
 +To však zpěvné je a těla soalnatého
 +i když trpčí jak jiná vína kolem
 +šíří svého kraje slávu.
 +Jak pár kroků ujdeš směrem k Vrbici
 +už kostelní věž nad zelením pokukuje.
 +Jak červeně maják svítící
 +k domovu cestu ukazuje.
 +A to je konec dnešní procházky.
 +Vzpomeňme ještě Kopce a Zahrádky
 +kde réva svůj dar Božský dává
 +ale už z tolika ochutnávek dnešních
 +pomalu na prsa klesá nám hlava
 +snad někdy příště v podvečerním stínu
 +vydáme se v tento směr.
 +Podívat se, zavzpomínat, přivoněk zas k vínu
 +těším se na ten letní podvečer.
 +Zdeněk Poll
 +PROČ KOZLI?
 +Zlomyslní a jízliví občané sousedních vesnic si kdysi
 +dávno vymyslelina Rakvičany přezdívku "kozli“. Není zrovna
 +lichotivá. Ptáme se dnes proč přezdívka "kozli". Vznikla
 +náhodně nebo byla odvozena od nějaké věci, události nebo
 +snad, nedej Bože, podle vůně nebo zápachu?
 +Zkusme najít její původ.
 +Podíváme-li se do katastrálních map obce Rakvice,
 +najdeme v rakvickém katastru les zvaný Koza, najdeme
 +polní trati Koziperků (Geselberg) jako jsou Koziperky,
 +Podkoziperky, Nadkoziperky, prostě hemží se katastrální
 +název "koza, kozí". Ptáme se proč tu nejsou názvy např.
 +"srna, srnčí, srní"? Vezmeme-li si na pomoc staré německy
 +označované názvy uvedených tratí, a vezmeme-li si na
 +pomoc německý slovník, zjistíme, Že v rakouské němčině
 +pojem "Die Geiss"“ znamená přeloženo do češtiny srna
 +nebo kamzičí samice a teprve na třetím místě je uveden
 +název koza.
 +A dále. Domácí koza je v tomtéž slovníku (zoologicky
 +vyjádřeno) Die Ziege. A konečně, a to je velmi důležité,
 +myslivecky
 +zejména ti skalní označují srnu slovem koza. Ale
 +u nás nežily přece kozy volně vlese, nýbrž tamžilisrnci. A šlo-
 +litedy vlese o kozy, musely
 +to být srny. Vždyť v našem kraji
 +byly domácí kozy chovány výjimečně, a to zpravidla jen
 +domkaři. | dnes je domácí koza chována jen výjimečně.
 +Zato bylo u nás a je i nyní mnoho srnčího, tedy srnci a
 +zejména srny, myslivecky zvaných kozy.
 +Při povodních, který u nás v dávných dobách bývalo
 +přebohatě, táhlo srnčí do Koziperků (Geiseberg). Tyto byly
 +odedávna osázeny vinohrady. Tu srnčí nacházelo nejen
 +ochranu, ale i potravu. Proto i jejich původní německé
 +pojmenování Geiseberg, Koziperky.
 +Mnoho označení polních tras slovem "kozí", přimělo asi
 +vtipálky se ptát. Když koza a kozí... kdejsou kozli? Jak víme
 +obcí zejména při hodech často k bitkám. A tak se lze
 +domnívat, že při neúspěších sousedu, si tito ulevovali
 +nadávkou Rakvičanům kozli. Přezdívka není tedy na místě.
 +Ale vznikla a přetrvává i když pomalu mizí.
 +Zůstane však platit, byť pomalu jen jako historická
 +vzpomínka.A muže být tu a tam použita. Mnohý Rakvičan se
 +jí nebude moci vyhnout při popíjení dobrého vínka u svého
 +přítele v sousední vesnici. Jistě ji však dnes už přijme s
 +přátelským pousmáním, vždyť po přečtení tohoto našeho
 +zduvodnění jejího původu poučí svého přítele, že je dnes
 +všechno jinak. "Říkáš-li mi příteli, že jsem kozel, jako bys
 +říkal, že jsem ztepilý srnec. A to mě těší"
 +Dr. Hubert Režný
 +KNIHOVNA
 +Poroce se opět hlásí ke slovu I místní lidová knihovna.
 +Znovu a znovu musíme upozorňovat některé čtenáře na
 +dluhy, které vůči knihovně mají. Knihyi časopisy jsou drahé,
 +takže "milí čtenáři", uvědomte si, prosím, když ztracenou
 +knihu nebo časopis zaplatíte, knihovna muže nakoupit za
 +tyto penize časopisy, případně knihy nové. Většině organizací
 +se nedostává peněz v potřebné míře, tak se snaží získat
 +sponzory.
 +Knihovně by stačilo, kdyby dlužníci svézávazky vyrovnali,
 +nebo knihy vrátili. Knihy i časopisy jsou majetkem obce a
 +měly by sloužit všem, kteří o ně projeví zájem, vám doma
 +zabírají místo, protože je určitě nečtete víc než jednou.
 +Poplatky zustávají stejné, za ztracenou knihu a drahý
 +časopis je to dvojnásobek ceny, u starších časopisů je
 +příplatek - cena + 10,-- Kč.
 +Upomínky jsou u letošního roku Kč 5,— u výpůjček starších
 +Kč 10,—.
 +Přihlášky a obnovené průkazky na celý kalendářní rokje u
 +dospělých Kč 50,—, u studentů a dětí Kč 20,—.
 +Půjčovní doba: úterý | 14-18 hod.
 +čtvrtek 9-11a14-19 hod.
 +Ikdyž knihovna nakupuje menší množství knih a časopisů,
 +je v průběhu roku knižní fond neustále doplňován, mátez
 +čeho vybírat.
 +Přijďte a uvidíte.
 +Vindišová
 + Rakvický -
 +ZPRAVODAJ
 +Vážení Rakvičáci,
 +opětse spolu setkáváme na stránkách Rakvického
 +zpravodaje. Na začátku nového školního roku 1995/96
 +Vám všem přeji jenom to nejlepší, ať se Vám vždy a
 +všude dobře daří. Dovolte mně nyní, abych Vás ve
 +stručnosti seznámil s činností Základní umělecké školy
 +(ZUŠ) z konce již uplynulého školního roku.
 +Ve dnech 21.-26. června reprezentoval naši obec
 +dětský pěvecký sbor ve Francii. Padesát dětí ve věku 9
 +- 14 roků zpívalo na čtyřech vystoupeních. Zde bych rád
 +vzpomněl velice působivé koncertování v Paříži přímo
 +pod Eiffelovkou. Naše děti v koncertním oblečení
 +nastoupené ve třech řadách v půlkruhu, z jedné strany
 +vlajka České republiky, z druhé strany pak vlajka naší
 +školy (vyrobila paní Bukovská).
 +Po první písničce, kterou nás doprovázela skupina
 +Lopuch, se na improvizované scéně sešlo na 300 na
 +první pohledrůzných národností a kontinentů. Pro mnohé
 +"lovce" kamer-video, jsme byli vítaným obohacením.
 +Nálada při zpívání nádherná, vnímaví posluchačitleskali
 +našim dětem. Vyvrcholením našeho pobytu ve Francii
 +byla celodenní návštěva vesnice Montlignon. Na počest
 +rakvickýchdětí arodičovského doprovodu byla dopoledne
 +vmístním kostelíku slavnostní mše. Zde se nám podařilo
 +v závěru obřadu díky písní Haleluja rozezpívatvšechny
 +přítomné.
 +: Náš cíl, vzorně reprezentovat Rakvice se, myslím,
 +podařila dětikrormě zpívání mohly poznatzblízka "perly"
 +Paříže. Celá tato náročná akce se zařizovala řadu
 +měsícůdopředu,
 +za vydatné organizační podpory rodičů
 +dětí a finanční pomoci: YMCA Brno, ZD Rakvice,
 +Ekoingstav Rakvice, Agrostav Hustopeče, Vinium Velké
 +Pavlovice, Obecní úřad Rakvice, Okresní úřad Břeclav,
 +redakce zpravodajského týdeníku Nový život, rakvičtí
 +pořadatelé muzikantského plesu, dva nejmenovaní dárci
 +z Břeclavi, nejmenovaný dárce z Rakvic, Lusi- Rakvice,
 +Fruta Lednice, firma Antonína Kučery, pekárna - paní
 +Kocmanová. Všem uvedeným firmám a jednotlivcům
 +upřímně děkuji, Že svojí finanční účastí pomohli celou
 +akci zabezpečit. Přesto nám chybí na pokrytí všech
 +výdajů ještě 30 tisíc, které máme do konce roku
 +zapůjčené od místního sdružení YMCA Brno. Máme v
 +plánu,
 +že během měsíce září a října provedeme brigádu
 +a sběr železného šrotu
 +a starého papíru a zmíněnýdluh
 +zaplatíme v termínu. Věřím, že tak jako doposud i
 +tentokrát dětem dospěláci i rakvičtí spoluobčané
 +pomohou. V době letních prázdnin, ve dnech 12. - 20.
 +srpna pořádala ZUŠ jižsvé desáté pěvecké soustředění.
 +125dětí našlo svůj přechodný "domov" v Policiu Jemnice
 +(u Vranovské přehrady). A opět to byli rodiče dětí, kteří
 +se bez nároku na honorářa ve své dovolené věnovali a
 +vaňlinašimdětem a45 dětem z Rožnova pod Radhoštěm.
 +Děkujeme za vydatnou pomoc panu Lubomíru Malinkovi
 +a paní Marii Lukešové z Rakvic, panu Medňanskému z
 +Hustopeč, ZD Rakvice a Drůbežářským závodům ve
 +Velkých Pavlovicích.
 +Vážení Rakvičáci, bez Vaší pomoci a nadšení by se
 +těžko pracovalo. Těším se s Vámi nashledanou při
 +pořadech, které pro Vás sdětmiidospělými připravíme.
 +Václav Peša
 +učitel ZUŠ v Rakvicích
 +Dětský folklór
 +Současně se zahájením školního roku zahajuje v
 +Rakvicích činnost dětský taneční soubor pod vedením
 +p. Jaroslava Válka.
 +Blíže se p. Válek představil: narozen v roce 1971,
 +bydlí v Rožnově pod Radhoštěm, svobodný, vyučen
 +strojníkem pro zemědělskou výrobuna SZŠ ve Vsetíně.
 +Po rozpadu
 +ZD zaměstnán u bezpečnostní služby OOP
 +Zlín, pracoviště Rožnov. Záliby - sport, tanec, hudba.
 +Osm let hrál na trubku, 10 let tančil v dětském a 5let
 +v souboru dospělých na LŠU. Baví ho práce s dětmi. V
 +v Rakvicích
 +Rožnově byl spoluzakladatelem dětské cimbálové
 +muziky Juráš a nyní je vedoucím dětského folklórního
 +souboru Jurášek.
 +Věřím, že se p. Válkovi (přestože není místní) podaří
 +za pomoci rakvických občanů položit základy zájmové
 +činnosti udržující folklórní tradice v Rakvicích. Ze strany
 +obecního zastupitelstva má ktéto čínnostiplnou podporu.
 +starosta
 +10
 + RAakvický -
 +ZPRAVODAJ
 +O agroturistiku je zájem
 +Prázdniny na venkově, agroturistika, aktivní dovolená
 +je jako stvořená pro náš kraj. Zatím se "rozjíždí" spíše
 +pomalu. Většinou nechybí zájem o tento druh podnikání,
 +ale zájemce odrazuje nutnost počátečních investic,
 +nedostatek informací a nejistý marketing. Z tohoto
 +pohledu nabízí zajímavou možnost projektECEAT.
 +Nadace ECEAT ČR (Evropské Centrum pro
 +EkoAgroTuristiku) je garantem podpory a rozvoje
 +ekoagroturistiky v České republice, tj. takové turistiky,
 +ježje vsouladu sochranou přírodya krajiny a vyváženým
 +rozvojem venkova. Nadace, která funguje odroku 1992
 +bylav prvních třech letech své činnosti zaměřena pouze
 +na podporu ekozemědělců - ubytovatelů, provozujících
 +ekologickou farmu nebo farmu v přechodném období k
 +ekologickému způsobu hospodaření.
 +Ekologických farem nabízejících současně |
 +ubytování
 +je ale u nás stále ještě poskrovnu a poptávka
 +© poekoagroturistice v západní Evropě, ale iu nás doma
 +roste. Nadace ECEAT ČR proto rozlišuje svůj podpůrný
 +program a její aktivity tak začínají být zajímavé i pro
 +zájemci z našeho regionu. A kdo se tedy může do
 +programu zapojit?
 +1. Ekologicky hospodařící zemědělci s oficiálně
 +certifikovanou produkcí (kontrola a certifikace je
 +garantována
 +MZe ČR).
 +2. Tradičním způsobem hospodařící zemědělci, kteří
 +jsou si vědomi nutnosti ochrany přírody a krajiny a kteří
 +se z různých důvodů nerozhodli pro zemědělství
 +ekologické.
 +3. Zemědělci hospodařící v CHKO nebo přírodně
 +hodnotných a chráněných územích.
 +4. Malé venkovské pensiony, respektující při svém
 +provozu zásady ochrany Životního prostředí, aktivního
 +životního stylu a poskytující svým hostům možnosti
 +pestřejšího stravování (biopotraviny, racionální výživa,
 +vegetariánská strava ...)
 +o. Ubytovací zařízení ekologických iniciativ s pevně
 +stanoveným programem a odborným dozorem ze strany
 +nadace ECEAT ČR.
 +6. Ubytovatelé z oblasti s chráněným kulturním
 +dědictvím (např. lidové stavby, památkové rezervace ...)
 +Aconabízí nadaceECEAT
 +ČR zájemcům zapojeným
 +do tohoto programu?
 +- zařazení do každoročně vydávaného katalogu
 +ubytovatelů a jeho distribuci v západní Evropě a ČR,
 +- přípravu organizovaných regionálních programů pro
 +zahraniční hosty našich farem,
 +- bezplatnou poradenskou a informační službu pro
 +ubytovatele zapojené v projektu ECEAT i pro širokou
 +veřejnost.
 +Rozšíření projektu dává tedy poprvé možnost i
 +zájemcům o poskytování agroturistických služeb v
 +našem regionu (zemědělci hospodařící naúzemí CHKO
 +Pálava, venkovské pensiony, památkové objekty ...).
 +Pokud máte obavu, že budete muset nejdříve postavit
 +pension, možná vás uklidní to, Že napříkladdrtivá většina
 +návštěvníků z Holandska dává přednost pobytu pod
 +stanem na zahradě. Začítlze vtomto projektu skutečně
 +s málem a bylo by škoda možností, které tento projekt
 +pro náš region skýtá, nevyužít.
 +Pokud budete mít zájem o další informace,
 +obraťte se naregionální zastoupení projektu
 +ECEAT ČR při ZO ČSOP Adonis, sídlící v
 +Mikulově, Náměstí 32, tel.0625/3239.
 +Vážným
 +zájemcům o zapojení do projektu sdělujeme,
 +že termín uzavírání smluv na příští sezónu je
 +již 23. 9. 1995.
 +Viskařský Yofak
 +Zdá se nám, žetiskařský šotek si náš zpravodaj oblíbil.
 +Vždyť téměř vkaždém číslenás uvádí do rozpaků. Zejména
 +v posledním čísle si začtveračil. Hned v úvodním článku
 +namísto aby uvedl "Projdete-li Rakvicemi ..."“ nám napsal
 +"Projdete-li se Rakvičané*. Začtveračil si iv Proměnách ..
 +Pam nechal učitv Rakvicích Aloise Mrštíka odroku 1852 do
 +roku 1864, ačkoliv tu učil od roku 1882 do roku 1884. Další
 +překvapení nám šotek uchystal tím, že jediným dopravním
 +prostředkem domkaře, kterým se dalo projekt brankou do
 +jeho domku byl "traktor“, namísto aby brankou mohl projet
 +"trakač", porakvicky "tragač“. Inu malá změna. Snad to bylo
 +naposled.
 +Prosíme, abyste tyto chyby omluvila pokud si zpravodaj
 +ukládáte, abyste si v něm provedli opravy.
 +11
 + pRakvický -
 +ZPRAVODAJ
 +Společenská kronika
 +Sňatky:
 +Omasta Roman - Štefková Marcela (Mikulov - Rakvice)
 +Osička Miroslav - Trechová Dita (Rakvice - Přítluky)
 +Opršal Libor -Nohavcoválveta © (Přítluky)
 +Je krásné mít rád.
 +Narozené děti:
 +Zapletalová Nikola čb. 513
 +Suský Stanislav 86
 +Krůza Tomáš 177
 +Stará Veronika 155
 +Všem dětem přejeme šťastný život.
 +Zemřeli:
 +Hrdina Josef vevěku 7 let
 +Makucha Zdeněk 67 let
 +Člověk je nesmrtelný ve své práci
 +a ve vzpomínkách svých bližních.
 +Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jmenovaných
 +autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice.
 +

Donate Powered by PHP Valid HTML5 Valid CSS Driven by DokuWiki