Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1994_4_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1994_4_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1994_4_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1994_4_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1994 - č. 4 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1994_4_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1994 - č. 4}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+RAkvick V č.4/1994
+ZPRAVOOAJ
+vydává obecní rada v Rakvicích
+Rakvičané na slovíčko ...
+Zase jsme o rok starší, zase stojíme na
+startu ročního závodu dávajíc se ze startovních
+bloků do vzdáleného cíle. Někdo startuje s chutí
+do života, někdo pomalu a s obavami, někomu
+je všechno jedno, jinému stačí, aby závod
+procházel stejnou tratí, jako byla ta minulá,
+optimisté věří ve všeobecné zlepšení a také
+jsou připravení přiložit ruce k dílu, pesimisté
+budou z povzdálí čekat, jak všechno dopadne,
+ale takový je život.
+Každý z nás se na prahu nového roku
+jistě ohlédne zpět, přebere klady a zápory
+uplynulé doby, aby čerpal ze zkušeností roku
+minulého pro rok budoucí, který proběhl ve
+znamení druhé vlny kupónové privatizace,
+schvalování nových zákonů, komunálních voleb,
+ale také stoupajících cen masa a masných
+výrobků.
+Zima proběhla v mezích normálnosti,
+jaro
+bylo chladné a deštivé, což vyhovovalo
+zemědělcům, léto nás potrápilo vysokými
+teplotami, které však vyhovovaly mladým lidem
+trávícím své prázdniny při koupání, rybaření a
+turistice. | přes horké a suché léto úroda obilovin
+byla dobrá, vydařilo se vinobraní, špačkům, kteří
+dozráváním hroznů byli stále drzejší jsme se
+ubránili, úroda hroznů byla průměrná, slad se
+vyšplhal výše, jak jiné roky.
+Mladé víno pozlobilo vinaře "sirkou", vyšším
+obsahem bílkovin, ale všechnoje zažehnáno a
+vína se jiskří ve sklenicích ke spokojenosti všech
+milovníků tohoto ušlechtilého nápoje. Po
+vinobraní jsme se věnovali nejen řepám a orání,
+ale také komunálním volbám, které probíhaly na
+celém území naší země. V naší obci proběhly
+volby plynule aklidně, z pěti politických stran, za
+které kandidovali i nezávislí kandidáti, bylo
+zvoleno devětlidí do obecní rady, a ti pak mezi
+sebou volili starostu. Starostou Rakvic se stal
+Petr Vajbar, vnuk bývalého rakvického starosty
+z předválečné doby Josefa Vajbara, člověka
+pokrokového a schopného.
+Vánoční svátky a veselý Silvestr nám
+ukončil rok 1994, rok pro někoho úspěšný, pro
+někoho smutný, někteří nás navždy opustili,
+někteří poprve otevřeli oči na tento svět, ale z
+hlediska všeobecného pohledu to bylrok klidný,
+vyrovnaný, rok bez živelných pohrom a velkých
+tragédií a já děkuji,že jsem ho přežil i se svou
+rodinou ve zdraví, a to přeji pro tento rok všem
+rakvickým spoluobčanům. Kde je zdraví, tamje
+radost, pohoda, optimismus a nakoneci tolikrát
+vytoužené peníze.
+Zdeněk Pohl
+pRakvický -
+ZPRAVOODAI
+Slovo starosty
+Máme za sebou komunální volby a současně irok 1994.
+Považuji za vhodné seznámit Vás s předsevzetími, které
+jsem si dal při převzetí funkce.
+Nejdříve chci bývalému vedení obce, ale i občanům,
+kterým není obecní blaho lhostejné, poděkovat za dílo,
+které odvedli. Vodovod, vozovky, plynofikace, škola, čistička,
+oprava kostela a další akce, ale i třeba úroveň Rakvického
+zpravodaje si jistě zaslouží uznání.
+Čeká nás však ještě spousta dalších prací, které obec
+nejen zkrášlí, ale zlepší i technické zázemí. Realizace bude
+samozřejmě nejvíce závislá na dostatku finančních
+prostředků.
+Největším motivačním cílem pro funkční období by se
+pro obecní zastupitelstvo, ale i pro všechny Rakvičany mělo
+stát výročí 750ti let od založení obce. Udělejme všichni
+maximum pro to, aby byly Rakvice opravdu zlaté. Každý z
+nás by si měl více uvědomit, že je spolutvůrcem prostředí,
+ve kterém žijeme. Jistě, doba akcí "Z" pominula, ale to
+neznamená, že nás ovládne apatie a lhostejnost. Denně
+toho bohužel vidíme příklady - černé skládky kolem obce,
+letité skládky před některými rodinnými domy, volně
+pobíhající psi, parkování na chodnících, neustálé
+znečišťování vozovek atd. Dokážeme si uhlídat prostředí
+vlastním přičiněním? Věřím, že většině občanů není
+lhostejné, jak to v Rakvicích vypadá, a proto přivítám a
+ostatní členové zastupitelstva také, jakoukoliv radu, věcný
+názor, ale i kritiku, která přinese užitek celku.
+V roce 1994 byl minulým obecním zastupitelstvem
+projednán územní plán obce Rakvice na období do roku
+. Tento územní plán řeší výhledově všechny technické
+oblasti v obci. Co nás tedy čeká v roce 1995. Začátkem roku
+zprovoznění uložiště odpadů do kontejnerů v prostoru za
+Ekoningstavem na Dolní ulici. Provoz skládky
+v trati Dílce u
+trati ČSD je definitivně ukončen. Počátkem jara budeme
+pokračovat v budování sítě kanalizace v návaznosti na
+zkušební provoz čističky. Jedná se o akce "Kanalizace a
+vozovka U luže" a "Vozovka Na řádku". Projektově je
+připravena "Kanalizační stoka AB- 2" (jedná se o propojení
+kanalizace pod horní školou na kanlizaci v Družstevní ulici
+- zdůvodu směrování přes soukromé pozemky v areálu ZD
+bude tato akce realizována v době vegetačního klidu. Dále
+je připravován projekt kanalizacev ulici Na kopcech do ulice
+Nádražní. V případě mimořádné dotace bude provedena
+rekultivace skládky Dílce. Samozřejmě s hlavními akcemi
+musí probíhat i údržba, a to jak vedlejších vozovek, tak i
+budov v majetku obce. ,
+Je dobře, že po období útlumu se pět začínají rozjíždět
+zájmové organizace. Narůstá počet pořádaných plesů a
+kultura a sport se stávají více součástí našeho života. O
+zájmových organizacích se zmiňuji hlavně proto, že je chci
+tímto požádat o spolupráci zejména při péči o okolní
+přírodu. Obecvlastní 20 ha lesa, aleivětrolamy a aleje podél
+cest volají po pravidelné údržbě.
+S jednotlivými akcemi bude věřejnost seznámena po
+stanovení rozpočtu na rok 1995, a to i na stránkách
+zpravodaje.
+Na začátku roku jsme všichni plni plánů a předsevzetí
+a tak přeji nám všem, aby rok 1995 patřil mezi ty úspěšné.
+starosta
+Z jednání obecního zastupitelstva
+V novém volebním období bude s obecním úřadem
+spolupracovat novézastupitelstvo. Je složeno z devíti členů.
+Proto není volena rada, jedná se o tzv. rozšířenou radu.
+Členy zastupitelstva jsou tři členové ODS (ing. Bouma,
+Kamenský, Suchánek), jeden člen Hnutí zemědělců
+(Obhlídal) a pět tzv. nezávislých, kteří kandidovali na
+kandidátkách pol. stran a hnutí (MUDr. Studýnková,
+MVDr. Janoušek, Vajbar P., Charvát, Mrkvica J.). Pan
+Vajbar nastoupil na místo p. Krejčířové, která na mandát
+ihned po volbách rezignovala.
+Na prvním veřejném zasedání zastupitelstva byl
+starostou zvolen kandidát ČSSD p. Vajbar poměrem
+hlasů 6 ku 3.
+Místostarostou by! zvolen rovněž kandidát ČSSD
+MVDr. Janoušek stejným poměrem hlasů 6 ku 3.
+První pracovní zasedání zastupitelstva se konalo
+.12.1994. Členové zastupitelstva se na něm seznámili s
+finanční situací obce, projednali případné budoucí investiční
+akce atd. Byly ustaveny
+tři komise obecního úřadu. Jsouto:
+- komise finanční
+ve složení ing. Hřib, ing. Kamenský, PrůdkováA., Valoušek,
+Suchánek.
+- komise zemědělská a živ. prostředí
+ve složení MVDr. Janoušek, ing. Bouma, Rampáčková V.,
+Kamenský
+M., Charvát.
+- komise revizní
+se členy p. Malinkou L., Obhlídalem a Mrkvicou. Do revizní
+komise je ještě potřeba doplnit dva členy s odpovídající
+profesí, nejlépe účetní.
+Byly odsouhlaseny platy starosty a místostarosty.
+Své první zasedání měla také finanční komise. Mimo
+obecných bodů byly projednány smlouvy o pronájmu
+obecního majetku a ve spojitosti s tím byla navržena výše
+nájemného za nebytové prostory a byty. Dosud byl některý
+obecní majetek pronajímán zdarma, a to i k podnikatelské
+činnosti.
+Tyto návrhy čekají na odsouhlasení zastupitelstvem a
+budou zveřejněny. Dále byla projednána otázka prodeje
+obecních bytů současným uživatelům. Tato otázka bude
+vyřešena po předložení potřebných propočtů a rovněž musí
+být schválena zastupitelstvem.
+Touto formou budou občané seznamování s prací
+zastupitelstva a komisí pravidelně. Předejde se tak
+zbytečným dohadům a občané budou mít přehled o tom,
+jak jejich zástupce na obci pracují.
+Pavel Suchánek
+Rakvický - —
+ZPRAVODAJ
+MEDAJITLON
+Římští patriciové, kteří ve starověkém Římě
+soustřeďovali svou vládu nad Římem, původně voleni
+lidem a od dob vlády římského císaře Caesara jmenováni
+římskými imperátory, měli ve svém štítě heslo "Salug hei
+publicae supraema lex esto". Často to znamená, že "Blaho
+města buď nejvyšším zákonem". Správu města vedli tak,
+aby město sloužilo prospěchu lidu, aby rostlo a vzkvétalo.
+Stalo se věčným. Když byl před čtyřmi lety v polistopadové
+době zvolen rakvický starosta, aniž si bylvědom, co před více
+než dvěma tisíciletími bylo cílem vládců Říma, dal si za cíl
+usilovnou prací budovat, rozmnožovat to, co dědové
+zachovali, jakto mělve svém programu i František Ladislav
+Rieger, vůdce českého národa. Když se starosta ujal
+starostenství, věděl, že ho čeká nejen nelehký boj, ale i
+nevděk a často i nepochopení a zlá vůle některých občanů.
+Prosto se dal do práce s úsilím a vůlí jemu vlastní. Věděl, že
+chuť k prácije pomůckou k úspěchu, vytrvalost druhou. Byl
+sivědom toho, že právě vytrvalost a soustavnost může vést
+kcíli, neboť jak praví staré římské rčení "Gutta cavatlapdem
+non vi set saepe catendo", že kapka hlodá kámen ne silou,
+ale častým kapáním. Vyzbrojen touto vůlí se dal do práce.
+Nebyloto lehké. Postupně
+jak sám pronikalzmětí překážek,
+se začaly projevovat výsledky jeho úsilí. Projevovalo setov
+růstu sítě cest, plynofikací obce, dostavbou čističky,
+kanalizací, opatřeními na poli zlepšování ekologie krajiny.
+Dnes již není tajemstvím, že právě na úseku zlepšování
+ochrany krajiny se Rakvice dostaly do čela obcí, které se
+zasloužily o zlepšování životního prostředí našeho kraje.
+Je obecně známo, že každý člověk, každá komunita,
+obec nebo město jsou hodnoceny podle svého vzhledu. A
+starosta i jako výtvarník věděl, že je třeba dát obci ipo stránce
+architektonické důstojnou tvář. Věděl, že je nutno věnovat
+pozornost dominantám obce, a to kostelu, veřejným
+budovám, památkám a i místu posledního odpočinku
+občanů. A tu právě narážel na nepochopení některých
+občanů, kteří se z počátku neuvědomovali právě Riegrovo
+heslo, že je třeba usilovnou prací především zachovat a
+rozmnožovat to, co nám dědové zanechali. Nepochopení
+vyvěralo právě z toho, že starosta se "nehnal do řečí, ale
+pospíchal do práce", jak to vyjádřil jeden z největších
+římských filosofů Konfucius, který vyslovil před více než
+dvěma a půl tisiciletí památnou větu: "Šlechetný se nežene
+do řečí, ale pospíchá do práce". Starosta se nepropagoval,
+ale jak postupně začala růst díla, objevovaly se výsledky,
+začali i pochybovači chápat jeho úsilí, záměry a cíle.
+Jakými úskalími bylo nutno projít, aby bylo dosaženo toho
+všeho, čeho bylo dosaženo, vědí jen ti, kteří znají mašinerii
+administrativy. Nelze však přehlédnoutani
+jeho úsilí zajistit,
+aby sev obcirozvíjelo podnikání, aby nezaměstnanost byla
+minimální. To všechno vyžadovalo každodenní lopotnou
+práci, mnohá sebezapření, neboť překážky, které bylo
+nutno překonat k dosažení předsevzatých cílů byly
+mimořádné.
+V Rakvickém zpravodaji bylo shrnuto, co bylo vykonáno.
+Prostě řečeno, chce-li člověk uskutečnit své sny, své cíle,
+chce-li prospět věci veřejné, musí mítvůli, odvahu, musí věc
+provésti na úkor vlastního pohodlí, přes nepochopení, byť
+jen počáteční. Musí vědomě a cílevědomě prosazovat cíle
+prospěšné celku. Tak dosáhne dobrých výsledků a nutně
+pak pocítí vnitřní uspokojení z dobře vykonané práce. Platí
+toivtomto případě. Učitel národů Jan Ámos Komenský řekl,
+že"každá práce vyžaduje celého člověka". A starosta se své
+práci pro obec věnoval cele. Tento medajlonekje obrázkem
+dnes už bývalého starosty. Tak jsem ho v jeho čtyřleté práci
+pro obec a její občany viděl já. Někdo s tím nebude
+souhlasit. Nemusí. Ale já jsem tak viděl Frantu Zacha,
+starostu obce Rakvice v letech 1990 až 1994.
+Dr. Hubert Režný
+Školství v Rakvicích
+pokračování
+Růst počtu učitelů byl důsledkem růstu počtu žáků v
+Rakvicích. Proto vtéto době opětně s plnou vážností ožívá
+potřeba zřízení měšťanské školy v Rakvicích. O této
+skutečnosti bylo v Rakvicích uvažováno ihned po první
+světové válce, a to již vletech 1919 až 1923. Šlo však jen o
+úvahy víceméně bez konkrétního záměru zřídit měšťanskou
+školu. Jediné, co bylo uskutečněno bylo to, že podle návrhu
+předsedy místní školní rady Karla Nečase (pekař zdomu čp.
+), bylo představenstvo obce upozorněno, aby při parcelaci
+bývalých císařských statků (Syndikátu) byl pro stavbu budoucí
+měšťanské školy vyžádán pozemek Po Koziperky, kde byv
+budoucnosti byla postavena měšťanská škola. Tento
+podnět obecní zastupitelstvo v roce 1923 realizovalo. O
+zřízení měšťanské školy v Rakvicích a o postavení potřebné
+budovy se začalo jednat po skončení školního roku 1927/
+. Při inspekci obecné školy v Rakvicích dne 27. února
+souhlasil okresní školní inspektor Osvald Baráček s
+potřebou
+zřídit měšťanskou školu v Rakvicích a slíbil podporu
+okresní školní rady. V inspekční zprávě ze dne 29. března
+výslovně uvedl: "Povzbuzujeme místní činitele, aby
+v činnosti neochabovali, dokud nebude národní školství v
+Rakvicích vybudováno vrozsahu, přiměřené významu obce
+a počtu žactva. Konečným cílem musí být účelná školní
+novostavba a zřízení školy měšťanské. "
+Potéto výzvě bylo správou školy, vedené správcem školy
+Bohumilem Horňanským, sestaveno memorandum, které
+jako usnesení učitelského sboru bylo předloženo okresnímu
+školnímu výboru v Hustopečích. Tento výbor zaslal memo-
+randum místní školní radě a obecnímu zastupitelstvu v
+Rakvicích k vyjádření. V květnu 1929 oba orgány souhlasily
+s návrhem zřídit měšťanskou školu a požádaly příslušné
+úrady o povolení zřízení měšťanské školy v Rakvicích.
+Očekávalo se, že zemský výbor i zemská školní rada v Brně
+dá souhlas ke zřízení měšťanské školy v Rakvicích. Obecní
+zastupitelstvo v Rakvicích spolu se správou školy podávalo
+mezitím potřebné doklady nutné pro výstavbu budovy školy.
+Město Podivín však podalo Zemskému výboru v Brně žádost,
+aby nebylo zřízení měšťanské školy v Rakvicích povoleno.
+Důvody této žádosti nejsou ani ve školní kronice měšťanské
+školy v Rakvicích ani v obecní kronice zaznamenány.
+nRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Dá se předpokládat, že nešlo o věcné důvody, nýbrž důvody, či
+spíše obavy města Podivín, Že to pro něj bude znamenat újmy
+hospodářské a nedostatek žactva v tamější měšťanské škole.
+O námitkách Podivína bylo jednáno na obou obecních úřadech
+několikráte. Dokonce byla společná jednání iza účasti zástupců
+okresních školních výborů Hustopeče a Hodonína, a to v
+prosinci roku 1929. Dohody však nebylo dosaženo. Po dalších
+jednáních Zemské školní rady
+v Brně z února 1930 bylvysloven
+souhlas se zřízením stavby o jeden rok. Projednávání stavby
+budovy školy se neobešlo bez sporů v samotném obecním
+zastupitelstvu. Dochovaly sezprávy, Že spory byly někde řešeny
+fyzickými argumenty - fackami. Nakonec však došlo ke shodě
+a v roce 1930 bylo zadáno zhotovení plánů, rozpočtů, rozpisů
+řemeslných prací. K vypsání stavby pak došlov červnu 1931.V
+červencitohotoroku zadalo obecní zastupitelstvo stavbu staviteli
+Františku Němečkovi z Poštornéa zednickému mistru Františku
+Koželuhovi z Podivína. 27. července 1931 bylo přikročeno ke
+stavbě.
+Aby stavba byla finančně zajištěna, bylo nutnozajistit finanční
+úvěr, který představoval částku více než 200 000,- Kč.
+Odpovědnost za postavení školy měli a řídícími pracemi byli
+pověřeni
+za obec starosta obce František Suchyňa (čp. 255) do
+a odlistopadu novězvolený starosta František Kamenský
+(čp. 109), dále předseda místní školní rady Karel Nečas (čp.
+) a správce obecní školy učitel Bohumil Horňanský. Hrubá
+stavba nové školy byla provedena do 6.ledna 1932 a úplná
+dostavba, včetně zařízení byla provedena do 15. srpna 1932.
+Nelze v souvislosti se stavbou budovy měšťanské školy v
+Rakvicích připomenout, že stavba školy se stala věcí všech
+z
+občanů. Její vybudování si vyžádalo na občanech značné
+peněžní náklady, sami pak pomáhali při výstavbě
+pomocnými pracemi. Byli si vědomi, Že jde o stánek
+vzdělanosti jejich dětí. V zápisu kroniky měšťanské školy se
+dočteme, že "pro budoucnost Rakvic bylo vykonáno velmi
+mnoho". Je si však třeba připomenout, že zřízení měšťanské
+školy vRakvicích bylo schváleno vůnoru 1930a první školní rok
+začaljižvzáří 1931, avšak stavba školy byla dokončena
+v srpnu
+. Musela být proto učiněna opatření, jak zajistit vyučování
+před postavením nové budovy měšťanské školy. Vyučování na
+měšťanské školezačalo 1. září 1931. Do 1. třídy se přihlásilo 52
+žáků. Ztoho 26 chlapců a 26 dívek. Ale na tuto nově otevřenou
+třídunebyly dosazeny nové učitelské síly. Vyčovaly proto všechny
+předměty v 1. třídě měšťanské školy učitelé obecné školy. Byli
+to správce školy Bohumil Horňanský, učitelé Jaroslav Veselý,
+Jaroslava Zelená, Marie Bednaříková, Ludmila Volavá,
+konsistorní rada Jan Spurný, Dr. Říčan, který vyučoval
+náboženství českobratrské-evangelické. Těžiště vyučovacího
+procesu prakticky leželo na B. Horňanském a Jaroslavu
+Veselém, z nichž první vedle správy obecné školy vyučoval
+občanské nauce a výchově, zeměpisu, dějepisu, krasopisu a
+ruční práce. Učitel Jaroslav Veselý vedletřídnictví vyučovaljazyk
+vyučovací, přírodopis, přírozpyt, počty, měřictví arýsování, kreslení,
+tělesnou výchovu a zpěv. Jaroslava Zelená měla tělesnou
+výchovu děvčat. Marie Bednaříková vyučovala němčinu a
+Ludmila Volavá měla ženské ruční práce a domácí nauku,
+náboženství pak oba uvedení kněží.
+V nové budově měšťanské školy začalo vyučování ve
+školním roce 1932/1933, a to 1. září 1932. Nová budova byla
+otevřena veřejnou slavností a předána svému účelu. Klíče od
+stavitele Němečka slavnostě převzali: starosta obce František
+Kamenský, předseda místní školní rady Karel Nečas a správce
+školy Bohumil Horňanský dne 11. září s příslušnými projevy, v
+nichž byly vzpomenuty překážky, problémy, starosti i nadšení
+Rakvičanů. V této době už byly v měšťanské škole dvě třídy, a
+to 1.a, jejímž učitelem byl odborný učitel František Jerson, 1.b,
+jejímž třídním učitelem byl odborný učitel Jaroslav Veselý a 2.
+třída, jižjakkotřídní učitelvedl Štěpán Mátl. Teprvepřed počátkem
+školního roku 1933/1934, ato 1. července 1933, byl dekretem
+Zemské školní rady v Brně ustanoven ředitelem měšťanské
+školy v Rakvicích František Hadaš. To na měšťanské škole
+začal třetí ročník a škola měla pět tříd s celkovým počtem 151
+žáků.
+Učitelský sbor měl 9 členů. Ředitelem byl František Hadaš,
+učiteli František Jerson, Štěpán Mátl, Jaroslav Veselý, František
+Zelený, Marie Lemperová, Jan Pivoda, Ludmila Volavá a
+náboženství vyučovali římsko-katolické konsistorní rada Jan
+Spurný a náboženství českobratrské evangelické dr. Říčan.
+JUDr. Hubert Režný
+RAakvickyý ©
+ZPRAVODAJ
+pokračování
+Sukně byly dvojího druhu, a to sukně svrchní, ty
+určovaly vzhled slavnostního oblečení asunkně spodní,
+jak jsme už uvedli, škrobenice. Starodávné sukně se
+nazývaly valisky, grumašky, turecké, soukenice,
+bavlnky, moldonice, ato podle druhů látek. Děvčata od
+let nosila sunkně bavlnky s jedním červeným
+štráfkem. Čím byla děvčata starší, tím byl tento štráf
+širší. Nejvzácnější sukně byly ty, které měly po obou
+stranách červeného štráfu zelené štráfečky.
+Ke konci 19. století uvedené druhy sukní byly
+nahrazeny sukněmi zlátky kašmírové,štofové, listrové,
+polohedvábné, sametové, z atlasu, harasu, hedvábí.
+Byly barev modré, zelené, z červeného sukna, z
+mušelínu atd. Všechny byly nepratelné. Byly však
+všechny "naharvankované“. Každá dívka ižena musela
+mítsunkni zvanou bavlnka
+a soukenice a také několik
+černých soukenic. Sunkně byly lemovány žlutou pentlí.
+Později ke žluté přidávaly červenou nebo zelenou
+pentli a vypustily kousek "plechu", takže lemůvka
+sukně byla trojí barvy. Zcela vyjímečně, po vzoru
+jiných obcí nahrazovaly lemůvku a lemovaly sukně
+sametem anebo přišívaly nad lemůvku pentli širokou
+a z obou stran krepiny a krajky nebo zlaté a stříbrné
+dracíny.
+Pod vrchní sukní byly bílé sukně, nazývané
+spodničky - škrobenice. Těch měla děvčata na sobě
+sedm až osm. Některé i více. Spodničky byly
+naškrobeny vařeným bramborovým škrobem a
+nažehleny. Každou z těchto sukní bylo trochu vidět.
+Při každém kroku se sukně pohupovaly. Dívkám to
+velmi svědčilo.
+Další částí oděvů Rakvičanek byly kacabaje.
+Kacabaje byly původně bílé. Šlo o ženský kabátek s
+rukávy. Později byly kacabaje ponejvíce sametové,
+atlasové, hedvábné nebo flanelové. Přední částkacabaje
+ajejí vrch, stejně
+jako rukávy byly lemovány hedvábím
+s kraječkama a byly vyzdobeny zlatými drcůny. Bohatá
+výzdoba svátečních kacabají určovala míru bohatosti
+její nositelky. Zapínala se 14 až 18 knoflíky. Obršlák
+zakrýval celou horní část kacabaje.
+Sváteční odívání Rakvičanů
+k:
+Nejzdobnější bylo sváteční odívání stárek, drůžek
+a nevěst. Stárka stejně jako stárek a všichni chlapci
+a děvčata museli mít od hlavy k patě všechno nové
+a poprvé na sobě. Stárky musely mít dvoje nové šaty.
+Vedle toho musely mít stárky věnec a kotůč. Kotůč,
+který nahradil dříve nošené věnce uměla udělatjedna
+aj dvě Ženy z vesnice. Podle dochovaných zpráv
+potřebovala stárka asi 25 loktů širokých pentlí a 4
+lokte úzkých. Také nasazování kotůčů umělo jen
+několik žen ze vsi. (Zobrazení bylo v č. 3/1994
+Rakvického zpravodaje). | drůžky na svatbu stejně
+jako nevěsty byly vždy nastrojené. Na hlavě měly
+věnce, později kotůče. Tyto byly nazdobeny
+přebohatě. Rukávce, jak už byly posány výše, měly
+široké obršláky a rukávce platysové podvázané
+barevnejma taciy.
+pRakvický -
+ZPRAVOO A)
+Zpravidla měly vrchní
+sukni ze sametu, plyše, hedvábí nebo
+atlasu a pod níněkolikškrobenic. Fčěrtoch pak bylz hedvábí,
+náležitě nakulmovaný a jeho okraj poutal pozornost. Úměrně
+vystrojení stárkám, drůžkám anevěstám byli stárci, mládenci
+a ženiši. Jejich nejvýraznější ozdobou byly klobouky
+(hůúseňáky). Na nich měli ženich voničku z romarýnu a
+"skríbek", stárek měl voničku se zrcadýlky (umělou) a
+mládenci měli jen rozmarýny. Ženich nebo stárek měli na
+vestě připjaté pantle. Mládenci měli buď již fialovočerné
+vázanky, nebo u krku připjaté bílé šátky. Všichni měli
+holínkové boty. Vesty
+již měli zapínány čamarovými šňůrami
+a čamarovými knoflíčky. Kromě ženicha měli všichni
+kosárky. Zastavme se teď u kapesníků, nazývaných též
+šnuptychly. Naty se velmi drželo. pro sebea prosvé chlapce
+je vyšívala děvčata. Byly
+to bílékapesníkyz perkálové látky.
+Chlapci si je připínali na vesty a děvčata je nosila v ruce.
+Zimní odívání dívek a žen bylo doplněné ženskými
+kožíšky. Šlo o kožíšek, který měl krátké pásání. Byly vyšívané
+a lemované liščinou. Byly poměrně drahé. Proto byly
+postupně nahrazeny vlňáky, které bylyze suknanebo pletené,
+domácky vyrobené a vyšívané, stejně jako vlňáčky, které
+ženyv zimě nosily, byly opatřeny třásněmi.
+Jakmile se mládenec oženil nebo dívka vdala, jakoby
+zdobnost jejich oděvů dostala ráz vážnosti, důstojnosti. Z
+košiltéměř vymizelo vyšívání, vesty byly až ke krku opatřeny
+řadou poutek zpapulírky-čamorové šňůrkya ztéhož materiálu
+iknoflíky. Tvarem i vzhledem téměř stejné jako vesiy pánské.
+Pod vestou pak byl u krku uvázán hedvábný šátek podobný
+široké vázance s pruhy barvy fialové a černé, případně se
+zeleným krajem. U vdaných žen byla nošena kordula jen
+při opravdových slavnostních chvílích. Převládalo nošení
+slavnostní kacabaje ze sukna, slemováním
+jak bylo uvedeno
+výše. Ale při určité jednotnosti nebo zdobnosti odívání
+ženáčů a vdaných žen bylo patrno, kdo byl bohatý sedlák
+a kdo domkař nebo podsedník. Podsedník například měl
+u krku na límečku košile tenkou jednoduchou šátku
+(vázanku), košili bílou nezdobenou, u vesty měl zapínání
+čamarové a na vestě dvě kapsičky. kabát měl rovněž
+čamarové zapínání nahoře revesy. Devět zapínání
+a vedle
+něho po obou stranách kabátu po 11 čamarových knoflících
+a na pravé straně kabátu dvě kapsy nad sebou a na levé
+straně jedna kapsa, soukenné gatě a holínkoté boty. Jeho
+žena pakměla na hlavě sametový vyšívaný šátek
+s trásněmi,
+obršlák a kacabaju lemovanou a ozdobenou, v ruce s
+nezbytným kapesnikem-šnuptychlem. Horní sukní měla
+rovněž sametovou, květovanou, fěrtoch a bombíkové
+šněrovací střevíce. Sukně a fěrtoch byly do poloviny lýtek.
+Odění bohatého sedláka "souseda", zpravidla
+pololáníka bylo z drahého tmavého sukna, u košile byla u
+krku uvázána šátka (vázanka) široká z tmavého hedvábí,
+ukončená třásněmi tmavější barvy. Do vázanky byla
+zpíchnuta zpravidla zlatá rozeta. Zapínání vesty bylo
+čamarové. V kapsičkách vesty byly vloženy hodinky se
+zlatým řetízkem, který byl zastrčen do čamarové dírky vesty.
+Kabát takového souseda měl také čamarové zapínání.
+Rukávy byly ke konci zůženy lemůvkou, která měla našitu
+zvláštní šňůru, která lemůvku zdobila.
+pRAakvický -
+ZPRAVODAJ
+Jen v rané době rakvického kroje nosili muži kožichy
+dlouhé až po paty. Kožichy si však mohli dovolit nosit jen
+pololáníci, ato ani ne všichni. Ostatní měli bílé haleny, také
+dlouhé až po paty. Tyto byly v posledních desetiletích
+minulého století nahrazeny soukennými kabáty podšitými
+kožešinou. Poněvadž i tyto kožichy byly poměrně drahé,
+začali muži nosit soukenné kabáty. Tyto byly opatřovány
+vatovými vložkami a byly jen asi do půli stehen a měly dvojí
+kapsy šitéšikmo irovně, aby sidonich mohli pohodlně dávat
+ruce. Zdobeny nebyly.
+Kroj začal v Rakvicích po první světové válce ustupovat.
+Mládež se "popanšťovala". Kroje se držely především Ženy.
+Dodnes jsou u nás ženy, které od kroje neupustily.
+V posledních desítkách let však se stalo módou znovu
+nosit kroje aspoň o hodech a svátcích. Došlo k jakési
+renezanci, obnovování krojů. O tom, jaký kroj šít a nosit se
+vedly spory. U žen to bylo jasné. U nich se zachoval
+podstatě původní kroj s určitými vývojovými odchylkami. U
+mládeže mužské šlo o to, zda nosit žlutice s původními
+částmi (kordule, marinky, atd.), či zda soukenné vesty,
+kabáty, kalhoty. Nakonec zvítězil směr prosazující původní
+kroj - ne však v jeho původní podobě, ne kordule, marinky,
+ale soukenné vesty, košile různě vyšívané, húseňáky, ne
+vždy holinkové boty rakvického vzoru, ale různě zdobené
+nebo převzaté slovácké. Je potěšitelné, Že k renesanci
+došlo. Kroje užívané a nošené jen na hody nebo při jiných
+významných slavnostech, připomínají z našeho pohledu
+vzdálené selství, hlášení seke starým tradicím ajejichzašlé
+slávě.
+JUDr. Hubert Režný
+lustrace: František Zach
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+RAKVICKÉ POSTAVY, POSTAVIČKY A FIGURKY
+Strýc Cyril
+Strýca Cyrila jsem poprvé blíže poznal jako brigádník
+JZD při stohování slámy. Jeho zvláštní jednání mě od
+začátku udivilo a rozesmálo. "Chlapče, půjč mně tvoje
+vidle," povidajů."No
+jo, to setitodělá, vždyť ony hážou samy".
+A postupněsi strýc vyměnili vidle všech brigádníkůi všechna
+místa na stohu, až se nakonec vrátilina svoje původní místo
+a se svýma vidlama, které nakonec označili za nejlepší.
+Strýc Cyrilměliv mládí těžký úraz a jeho následkem bylo,
+že se všemu dětsky divili, jednali často nelogicky a tím
+vyvolávali všeobecné veselí. Ale nikomu neublížili, byli
+dobrým člověkem a lidé si o nich vyprávěli veselé příběhy.
+Bylo by jich na celou knihu ...
+„.. Jednou volali na sousedku tetičku "Zámečníkovou":
+"Julko, pojď sem, musím ti něco důležitýho říct". Když se
+tetička prodraly v humně přes kopřivya různé harampádí až
+k plotu, povidajů Cyril: "A nevíš kolikje hodin?" Ve druhém
+případě, kdyžvylákali tetičku k plotu, řekli: "A víš co, Julko, já
+to radši obejdu" a šli dokola vratama. Jednou, když hodně
+napršelo, stála Cyrilovi v humně voda. Cyril nelenili, vykopali
+přikopku a pustili vodu kZámečnikom. Strýc Jožka Zámečník
+(nazývaný tak dle svého řemesla) byli klidný a uvážlivý
+člověk, protožejinak by museli Cyrila uškrtit. A povidali: "Ná,
+Cyrile, co blázníš". A Cyril s klidem na to: "Ná, Jožko, já se
+ti divím, že se divíš. Vždyť uznej, že tej vodě
+je úplně jedno,
+kde stojí". Tej vodě to bylo skutečně jedno, ale nebylo to
+jedno strejcovi Zámečníkovi. Ale že byli dobrák, mávli nad
+Cyrilem ruků a srdečně se jeho zdůvodnění zasmáli.
+Takovýho souseda si zabít by bylo škoda.
+Všeobecně
+je známý případ jak Cyril vylákali chlapy na
+hůru, kde vyskakovali, aby zjistili, zda lze barák postavit na
+štok. Nejvíce srandy nadělali Cyril při zájezdech po světě. Z
+Jugoslávie poslali pohled tohoto znění: "Všichni jsme Živí a
+zdraví až na Bóhmku." Chudák tetička Bóhmová, litoval jich
+každý, kdo se od Cyrila o tragické zprávě dověděl a rodina
+žila ve strachu, co se stalo. Až po návratu zájezdu se zjistilo,
+že tetička měly na zádefch puchýře od slunka a že se jim na
+zájezdu líbilo.
+Když jsme jeli do Ruska, strašili chlapi Cyrila přísností
+zdejšího režimu a že ho zde určitě zavřů, protože vždycky
+něco vyvede. "Máš se napsat ze Sibiře Evě (manželka
+Cyrila)", dodávali. Cyrila dostrašili a ten se mě chodili na
+všechno ptát, protože jsem bylvedoucím zájezdu. V Užhorodě
+za mnou doběhli a povidajů: "A može se, chlapče, v Rusku
+scat u stroma?" Hned jsem jich poslal do nejbližšího křoví
+a strýcovi se viditelně ulevilo.
+Při cestě zpátky jsme se chtěli podívat na skokanské
+můstky
+v Tatrách, ale bylataková mlha, že jsmenic neviděli.
+Cyril dostali v mlze strach a volali na řidiče: "Kamile, ať s
+nama nefukneš nekde do moře". Abych jich uklidnil, říkám:
+"Strejcu, tady není moře, jsme v Tatrách". A oni nato: "A jak
+to možeš, chlapče, vědět, vždyť není na krok vidět"
+Když jsme jeli do NDR, celou cestu jsem jich učil poručit
+se pivo německy. Pořád
+to pletli, až při návratu siu Máchovýho
+jezera poručili zwei Bier. Žejsme už dávno doma, si nestačili
+všimnout. Na hranicích s NDR si chtěli Cyril koupit
+na celnici
+naše pivo, ale pustili se omylem do Německa. Na hranici
+jich zastavil po zuby ozbrojený voják a lámanou češtinou se
+zeptal: "Co si pšejete?" Strejc Cyril ho dvakrát obešli a pak
+mu zakřičeli do ucha: "Pivo". Voják smíchy málem upadl a
+poslal Cyrila zurůck.
+V Roztoku jsme bydleli ve výškovém hotelu. Krátce po
+příjezdu za mnou přiběhli strýc Ferbar a celý bez sebe
+oznamovali, že jim někdo ukradl kufr. Řekl jsem jim, že
+všechny ubytuju a pak že půjdeme spolu na místní policii.
+Kdyžjsem vyjeldo 8. patra, strýc Cyriltu běhali s cizím kufrem
+a každého se ptali, čí to je. "Proboha, strejcu, ná kde jste ho
+vzali," ptám se. "No víš, chlapče," odpověděli Cyril, "jeljsem
+výtahem a nikdo jinej nejel, tož abyto nejelo na prázdno, tak
+jsem vzal nečí kufr."“ Samozřejmě
+to byl ten Ferbaruj a ten
+z toho byli na mrtvicu a už měli obavy, že stráví týden bez
+pyžama a v jedných šatech. A užtaky stačili nadávat, jak
+ty
+potvory německý kradů.
+Natento zájezd Cyril mále nejeli. Koupili pařák, zaplatili
+přípojku a když jsem vybíral, tak neměli peníze. Bez nich by
+to ale nebylo ono, taj jsem jim poradil, aby jim zájezd
+zaplatila jejich Eva. Cyril se rozzářil a povidajů: "Tož běž za
+ňů a kdybytti tvrdila, Že peníze nemá, řekni, že jich má vtom
+porculánovým hrnkuv kredenci." Tetička byly hodná, zaplatily,
+strýc jeli a bylo veselo...
+Když zestárnete či onemocníte, začnete vidět všechno
+jinak. Vážíte si každého, kdo vás rozesmál a obohatil něčím
+šťavnatě lidským. |já siteď říkám, že bez strýca Cyrila by byl
+můj život chudší a rád na něho vzpomínám ...
+Rosťa Obhlídal
+pRakvický ©
+ZPRAVODAJ
+Víte, čím bvmit ptáčky?
+Nádherně zbarvené listí ze stromů již opadalo a pohled
+nateploměr nám sjistotou říká, že se neodvratně blíží zima.
+Pro někoho může být zdrojem radosti, jinému může přinést
+strádání. Mezi ty strádající patří i naši opeření přátelé, kteří
+nás zejména najaře těšili svým zpěvem, a kteří v chladném
+zimním období potřebují naši pomoc. Nabízíme Vám proto
+několikrad azákladních pravidel,
+jak krmit naše přezimující
+ptactvo.
+Především je zásadně krmíme kvalitní potravou.
+Rozhodně by to tedy neměl být způsob, jak se zbavit
+kuchyňských zbytků nebo plesnivějícího chleba. Krmítko
+může být jakéhokoliv tvaru a velikosti, z plastů, plechové
+nebo klasické dřevěné, dbáme pouze na to, aby vletový
+otvor neměl ostré hrany, případně trčící hroty hřebíku.
+Stříšku zhotovíme dostatečně velkou, abychom potravu
+chránili před sněhem a deštěm. Krmítko samotné
+umísťujeme na volném prostranství alespoň 1,5 m nad
+zemí, nejlépe 3-4 m od nejbližších keřů a stromů, čímž
+znemožníme lov toulavým kočkám, které se v místech
+zvýšeného výskytu ptáků rády zdržují.
+Potravu dáme do krmítka v takovém množství a stavu,
+aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů
+provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho
+okolí. Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami,
+slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými
+výrobky. Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít
+strouhanou housku, zbylé vařené brambory, kousky masa,
+na plátky nakrájený lůj, vnitřní sádlo nebo pokrmový tuk
+(LUKANA). Z přírodních zdrojů podávámejakákoliv semena
+nebo plody, pokud nebyly chemicky ošetřeny. Vhodné je
+použít tzv. zadinu, tj. semena plevelů a trav, která zůstávají
+po vymlácení obilí a kterou snadno seženeme v každém
+statku nebo zemědělském družstvě.
+Protože jsou však! ptáci vybíraví a nemusí vzít za vděk
+vším, co mu nabídnete, předkládáme vám jídelníček
+nejčastějších zimních hostů na krmítku:
+Kosi, kvíčaly a brkoslaví se žíví převážně bobulemi
+ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody
+hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných
+semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy,
+vrabci ahrdličky zahradní určitě nepohrdnou pšenicí, ovsem
+nebo strouhanou houskou. Pro zvonky, pěnkavy astrnady
+je nejvhodnější
+již zmíněná zadina. Hmyzožravým ptákům
+jako jsou šoupálci, mlynáříci, střízlíci nebo králičci se
+nejvíce zavděčíme tzv. tukovým žírem, který se skládá z
+hovězího nebo skopového loje, drcených slunečnicových
+semen, máku, mletých ořechů a strouhanky. Vše smícháme
+s rozpuštěným (nikoli přepáleným!) lojem a do této směsi
+máčíme jehličnaté větvičky, případně směs vyléváme do
+kelímků nebo květináčů, v jejichž dně provlečeme drát a
+podobně jako zvoneček zavěsíme na vyhlédnuté místo.
+Je pochopitelné, že čím pestřejší jídelníček nabídnete,
+tím více druhů vás bude navštěvovat a takové vkusně
+zhotovené krmítko se štěbetajícími ptáky, je nejen vhodným
+doplňkem zimní zahrady, alei příjemným oživením šedivých
+městských balkonů. A pokud byste chtěli našim
+opeřencům pomoci také na jaře, v době hnízdění, napiště
+sina adresu naší společnosti pro ochranu ptactva. Rádi
+všem milovníkům ptáků zašleme zdarma jednoduchý
+návod navýrobu ptačích budek adalší materiály kochraně
+ptactva.
+Moravský ornitologický spolek
+P O Box65
+65 Přerov 2
+Sypeme ptáčkům
+Lehký opar snáší se nad krajinou,
+podvečer k nám přichází tiše.
+Krajina dostává podobu jinou
+když na ni vzduch mrazivě dýše.
+Ptáci už dávno odletěli,
+opustili svá hnízda, a taky nás.
+Snad dříve než my to věděli,
+že nastal pro ně loučení čas.
+Těm, kterým je určeno v zimě zůstat s námi,
+jistě přiletí zkřehlí i před náš dům.
+Snad nezůstanou opuštěni, samí ...
+RAakvtcký -
+ZPRAVOOAJ
+Vážné události roku minulého
+= Jakokaždýrok, takiten minulý, pořádali myslivci střeleckou
+soutěž na asfaltové holuby. Dvacet myslivců se snažilo
+získat cennou trofej nejlepšího střelce, však nikomu se
+nepodařilo překonat přesnou střelbu Tomáše Horáčka,
+který s přehledem zvítězil. Za ženy startující Jiřinka
+Filípková, i když byla jediná, vítězství si plně zasloužila.
+V minulém roce se nám tu vyrojilo velké množství vos. Tito
+nepříjemní bodavci, nejen že škodili ovoci, ale rozdávali
+žihadla lidskému pokolení bez ohledu na věk, příslušnost
+či pohlaví. Podle rakvického průzkumu byl nejvíce postižen
+rodák z vrchního konce. Devět žihadel mu tyto potvory
+vbodly do jeho stepilé hlavy během jedné minuty. Život
+mu na poslední chvíli zachránila místní doktorka
+vbodnutím dvou velkých injekcí. Že to chudák vydržel.
+Víte, jak se dívá husa na letadlo? Tak nějak 14. října
+pokukovali rakvičtí občané po dvanáctivelkých, pestrých
+balónech vznášejících se nad Rakvicemi. Z košů,
+zavěšených pod balóny zdravili nás lidé, kteří přiletěli z
+Prahy na pozvání Karla Průdka (vedle bývalého pekaře
+Kociána), aby okusili burčáku přímo u zdroje. Prý se jim
+tu mociíbilo, příští rok přiletí zase, proto v době burčáků
+pozavírejte slepice, aby se nepoplašily a dobře nesly.
+= Loňské léto se vydařilo hlavně školákům. Bylo to
+nejteplejší léto tohoto století, a proto chladivých vod
+našich rybníků využívali nejen ti mladí, ale i ti dříve
+narození. | přes lidmi přepiněné vodní hladiny rybáři
+nenechali spát svůj "vercajk" a tak se dál dostávaly na
+stoly milovníků rybích specialit štiky, amuři, tolstolobici,
+bolení a také sumci.
+Laďa Zlámal, ač nerybář, zasekával sumce na Trávnikách,
+když se majitel udice Staňa Peš právě věnoval pod
+hladinou zaseknutému háčku souseda Zdeňka
+Chrástka. Lada Zlámal, čím rychleji točil kličkou navijáku,
+tím více se divil, Že se mu struna nenavíjí, ale odvíjí, ato
+coje na konci této struny se neustále vzdaluje. Staňa Peš
+jak vystrčil hlavu nad hladinu, okamžitě odhadl situaci
+neuvěřitelně rychle. Jaktvrdí očití svědkové, prý sezemě
+nedotýkal a na těch deset metrů to byl určitě světový
+rekord. Úlovek stál za to. Přes metr dlouhý sumec byl o
+centimetr větší jak majitel udice, ale zase tolik nevážil.
+Víte, cojeto výskočka? Krátké vysvětlení pro nevzdělance.
+Je to první tekutina vytékající při pálení kořalky. Ta se
+nepije, neboť obsahuje těžké kovy, hlavně metylalkohol
+a po něm se slepne a blbne, je to však velmi dobré
+mazání na revmatismem zasažené pohybové ústrojí.
+Jeden hospodářv Rakvicích si ji odléval stranou, ale ne
+proto, aby ji používal na mazání kolem a kotníků, ale
+proto, abyji nalil do letošního vína s úmyslem zkvalitnit
+rakvické hody. Padesát litrů výskočkového vína chce
+zadarmo věnovat stárkům, aby dobře výskali, skákali a
+verbovali. Nedej Bože, aby se mu to podařilo.
+Jeden Rakvičák
+asi před deseti lety si pod "kůňů" postavil
+pres na víno a tak mu tam stojí dodnes. Jeho vysvětlení
+je jednoduché a logické. "Ženský v sobě nemajů ani
+špetku rozumu a fantazie. Úplně zbytečně se dřů. Když
+se nám polámal"krutič" a peníze na novej nebyly, kdo by
+musel krůtit prádlo? Samozřejmě já. A to teda né.
+Postavil sem pres, prádlo v něm stahnu, nejakej deň
+nechám odkapat a jeto aj vyžehlený. Pres se pořád čistí
+a je pořád připravenej na vinobraní a mně zbývá čas na
+Vu u
+"Tak teho bohdá nebude, aby si pořádnej rybář musel
+kupovat na vánoce kapra," zabručel si jeden rakvický
+rybář jedno předvánoční ráno, sbalil udici a vydal se do
+Jezer. | když ten den byla hustá mlha, že ji mohl nožem
+krájet, nadva metry nebylo vidět, nic ho nemohlo odradit,
+byl sisvým úspěchem naprosto jist. Spokojeně nadhodil
+udici a čekal. Zkušený rybář nepotřebuje vidět na splávek,
+stačí mu cit pro "hůlku", někteří používají na konci prutu
+zvoneček, nebo u sebe mají v noci blikající žárovečku.
+když po desáté hodině se mlha začala rozestupovat a
+Konečně se objevila hladina rybníka, tu překvapený rybář
+zjistil, Že vlnky rybníka se nepohrávají se splávkem jeho
+udice, ale ten smutně leží | s návnadou na tenkém ledě
+potaženém po celé hladině rybníka. Zaklel tento muž až
+se vysoké teploty zachvělya šelsi stoupnoutdo místného
+Univerzálu do fronty na vánočního kapra.
+Zdeněk Pohi
+RAakvický -
+ZPRAVOOAJ
+V Rakvicích
+Ach, víno, víno, polaskej náš zrak
+pohlaď hrdlo a v duši zasej mít.
+Vylétní z hrudi jak k nebesům pták
+psíničko veselá, písničko naše.
+Zavítej do zahrad, do polí se vznes
+rozezvuč tóny našeho kraje.
+Když barvami pestrými se louka rozehraje
+a dvojhlasem dívčím zaplní se sad,
+tu z vinice mužsky sbor 0 vojně zpívá
+V úžasu u cesty zůstávám stát.
+Stmívá se, klekání pomalu odeznívá-
+tisíc let kdybych žil, tady bych žil rád.
+Zdeněk Pohí
+Poděkování
+Jménem dětí první třídy a jejich rodičů děkuji manželům Neuvirtovým za sponzorský
+finanční příspěvek 5 000 Kč.
+Část těchto finančních prostředků byla již využita na kulturní akce (Národní divadlo
+v Brně, kouzelník) a drobné dárky pro děti.
+třídní učitelka
+Miroslava Šubíková
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Společenská kronika
+Sňatek uzavřeli:
+Vlastimil Straka
+Jindřich Štěpina
+Ctibor Pohanka
+Radim Moravec
+František Zapletal
+Věroslav Peš
+- Milena Zlámalová
+- Dana Meszárošová
+- Hana Ludvíková
+- Jana Kalužová
+- Barbora Nachtigalová
+- Alena Filípková
+Láska je jeden plamen, jímž se dvě srdce rozhoří.
+Narozené děti:
+Šmídová Magdalena čp. 468
+Moudrý Miroslav 33/
+Rajjová Martina 81
+Jílková Johana 637
+Tesárková Adriana 162
+Boháčková Kristýna 653
+Rampáčková Eliška 653
+Největší krása je v dětských očích.
+Blahopřání k jubileu:
+Dne 6. prosince to bylo 50 let,
+kdy nastoupili společnou životní
+cestu manželé
+Hedvika a Oldřich Krůzovi.
+Redakční rada RZ Vám přeje,
+ať zdraví a dobrá pohoda Vás
+provází po všechen další čas
+společného života.
+Občané 80 a víceletí
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+Herzánová Františka
+Hrdinová Krista
+Hřibová Josefa
+Jílková Františka
+Blažek Karel
+Foukalová Marie
+Kamenský Miloslav
+Hajdová Františka
+Strýčková Ludmila
+Hanáčková Markéta
+Malinová Marie
+Machačová Anežka
+Filípek Oldřich
+Richter Ladislav
+Bednaříková Božena
+Nečasová Marie
+Herzánová Žofie
+Průdková Anežka
+JUDr. Režný Hubert
+Machačová Květuše
+Lukeš Jan
+Filípková Božena
+Filipek Ferdinand
+Peš Josef
+Jiříčková Marie
+Jáchymková Helena
+Ničová Marie
+Průdková Julie
+Filípková Marie
+Minařiková Filomena
+Nečasová Marie
+Říhová Bohumila
+Suchyňa František
+Kamenská Františka
+Průdek František
+Průdek Jaroslav
+Rampáček Jaroslav
+Burianová Adéla
+Kamenská Marie
+Minaříková Vlasta
+Hrdinová Hedvika
+Stehlíková Hedvika
+Cichrová Anděla
+Kamenská Cecilie
+Vajbarová Adéla
+Průdková Žofie
+Nečas Antonín
+Ferbar Antonín
+Pohanková Růžena
+Režná Eva
+Průdková Marie
+Veselý Jaroslav
+Janošek Josef
+Horáčková Růžena
+Straková Marta
+Hrdinová Marie
+Krůzová Marie
+Heraufová Božena
+Rozsypalová Marie
+Zemřel:
+Milan Horáček
+Věčný spánek beze snů, věčná noc bez svitu hvězd.
+-
+Všem blahopřejeme a upřímně přejem zdraví a klidné
+stráří.
+Marie Darmovzalová
+vevěku 54let
+Redakční rada Rakvického zpravodaje se tímto
+omlouvá svým čtenářům a příznivcům za opožděné vydání
+tohoto zpravodaje, způsobeného termínem komunálních
+voleb.
+Děkujeme za pochopení.
+Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jme-
+novaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice.