Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1994_3_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1994_3_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1994_3_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1994_3_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1994 - č. 3 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1994_3_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1994 - č. 3}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+RAkvický *"*“
+ZPRAVOOAJ
+vydává obecní rada v Rakvicích
+Rakvičané na slovíčko ...
+Zanecelé dva měsíce půjdeme volitnové
+členy obecního zastupitelstva. Znamená to, že
+končí práce obecní rady a zastupitelstva, které
+jsme zvolili před čtyřmi lety. Je proto třeba,
+abychom se ohlédli zpět a posoudili a zhodnotili
+to, co bylo vykonáno pro blaho obce, co jsme z
+našich programů splnili a co jsme zůstali dlužní.
+Můžeme se ohlédnout s čistým svědomím, že
+jsme odevzdali dobrou práci? Rozhlédneme-li
+se po naší obci, můžeme bez uzardění
+odpovědět tuto otázku kladně. Snad i největší
+škarohlíd a nepřejícník musí při trošce
+objektivnosti uznat, že uplynulé čtyřletí přineslo
+obci dosti kladného.
+To, co bylo za toto čtyřletí vykonáno, má o
+to větší cenu, oco byly těžší podmínky, za nichž
+bylo k provedení předpokládaných prací
+přistupováno. Proti předchozím dobám snad
+finančních prostředků, zdrojů, které musely být
+nejdříve zajištěny, aby práce mohly být
+prováděny. Dá se říci bez nadsázky, že s
+minimem prostředků bylo dosaženo možné
+maximum. Jestli za této situace bylo přikročeno
+i k restaurování památkových objektů včetně
+získání finančních a materiálových zdrojů z
+jiných než rozpočtových zdrojů obce, pak
+výsledek tohoto snažení - opravené objekty -
+zaslouží pochvalu a uznání všech. Až se na toto
+vše budeme dívat s odstupem času, teprve
+bude možno tyto věci docenit, jako přínosný
+kulturní počin.
+Při hodnocení vykonané práce nelze
+přehlédnout další závažnou skutečnost. Byla to
+podporaúsilí orozvoj soukromého podnikání na
+všech úsecích činnosti i míra přijímání rizik na
+této cestě. Kdybychom provedli statistiku na
+tomto úseku, vyzněla by jasně ve prospěch
+soukromého podnikání, které ve svém výsledku
+znamená zlepšení služeb a bude k prospěchu
+nás všech. Nelze však při tomto hodnocení
+nevidět i negativní jevy, které vývoj v obci
+provázely. Je to na příklad stálá neúcta ke
+kulturním památkách, ničení obecního majetku,
+nedoslatekochoty podilet se načistalé obce,
+nerespektování
+dobrých sousedských vztahů,
+nerespektování soukromého majetku
+a jiné.
+Při horečném budování, při honbě za
+majetkem a ziskem bylo téměř zapomenuto
+heslo"...nejen chlebem živ je člověk“. Zdá se to
+přirozené, ale co naše kultura, osvěta, co
+tvořivost? Podíváme-li se tímto směrem,
+musíme přiznat, že toho bylo žalostně málo. Je
+to výzva, což nejsou v Rakvicích takoví, kteří by
+prapor kultury zvedli ajako naši předkové začali
+kousek po kousku skládat mozaiku naší nové
+kultury života?
+Redakční rada
+pRaAakvický ©
+ZPRAVODAJ
+Naše obec v současných podmínkách
+Čas opět popošel, brzy budeme posunovat ručičky
+hodin na zimní čas a bude opět něco končit a zase znova
+začínat. V prvním letošním čísle zpravodaje končil článek
+informující čtenáře o záměrech obecního zastupitelstva: .....
+bude podzim a pakto zase zrekapitulujeme, co byla zbožná
+přání a co se skutečně podařilo. A tak ten podzim je už
+vlastně tady a tak se podíváme trochu zpět, co je vlastně
+všechno za námi.
+což bylo zprovoznění čističky odpadních vod, vybudovat
+komunikacev ulicích Vinařská a Krátká, dále zhotovit uložiště
+odpadu s kontejnery, zahájit dokončování plynofikace a
+pokračovatv úpravě náměstí. Jelikož v letošním roce končí
+volební období, bylo snahou zahájit ty akce, u kterých to
+bude možno, co nejdříve. Nejprve byla zahájena stavba
+komunikace ve Vinařské ulici. Práce pokračovaly dosti
+rychle a byly i s ostatními úpravami najaře hotové. V zápětí
+bylo přikročeno ke stavbě kanalizace a vozovky v ulici Krátké.
+Přes nutnost řešení některých problémů jako sjezd a
+napojení vozovky k Luži, rekonstrukce na vodovodním řadu,
+se také tuto akci podařilo v únosném termínu provést. V
+novém školním roce
+již mohly
+jít děti do školy po nové cestě
+se posunulo vzhledem k dalším požadavkům referátu
+životního prostředí, které podmiňovaly stavební povolení. Z
+toho důvodu se náklady z 60 000 Kč zvedly na 300 000 Kč.
+Uložiště bude splňovat všechny ekologické podmínky
+a obec bude mít tímto vyřešen jeden z velkých problémů.
+Akce byla zahájena, byly provedeny terénní úpravy. V
+současné době je stavba pozastavena z důvodu nutnosti
+přeložení dálkového telefonního kabelu. Po provedení této
+přeložky bude výstvba uložiště pokračovat. Termín ukončení
+stavby je podle smlouvy s dodavatelem konec října 1994.
+Ke zpoždění této akce přispěla nutnost vydání stavebního
+povolení, které je podmíněno dokladováním všech
+dotčených pozemků i včetně doložení vlastnictví obce k
+veřejným prostranstvím. Práce byly zahájeny. V současnosti
+se pokládá potrubív ulicích Horní a Hřbitovní. S pracemi se
+bude postupně pokračovat až do úplného zplynofikování
+obce. Rovněž práce na úpravě náměstí pokračují a budou
+dokončenyv rámci finančních možností. Další akce budou
+zahájeny až po úplném ukončení výše uvedených akcí.
+Nejdůležitější záměr tohoto roku byl splněn. Čistička
+odpadních vod byla uvedena do zkušebního provozu.
+Celkový náklad na výstavbu ČOV činil 14 mil. korun. Ztoho
+z dotací bylo uhrazeno 13,2 mil. korun a z prostředků obce
+vroce 19940,5 mil. korun. Chybí uhradit částkuza asfaltování
+vozovek, která bude uhrazena koncem roku. Na úhradu
+částky za vybudování vozovek jsme podali žádost o dotaci
+k fondu životního prostředí.
+Pro přehled uvádíme všechny investiční akce, které byly
+ve volebním období 1989 až 1994 realizovány.
+REALIZOVANÉ AKCE 1990 -1994
+Akce Z prostředků obce Kč Dotace Kč Náklad celkem Kč
+přístavba školy 7.500 000 7.500 000
+Ulička III- vozovka 600 000 600 000
+ulice Nová - vozovka 1 400 000 1 400 000
+ulice U hřiště - vozovka 1100 000 1 100 000
+ulice Hřbitovní - vozovka, kanalizace, vodovod 860 000 SMS 500 000 1 360 000
+ulice Krátká - vozovka a kanalizace 706 000 706 000
+ulice Vinařská - vozovka a část. vodovod 600 000 600 000
+čistička odpadních vod 500 000 13 200 000 14 000 000
+plynofikace ulice Svislé |. část 45 000 45 000
+generální oprava místního rozhlasu 50 000 50 000
+splátka podílu na a.s. Hantály-skládka 200 000 200 000
+monitorovací vrty a projekt rekult.staré skládky 98 000 98 000
+nákup počítač. techniky, programů, kopírky,
+tiskárny, el. psacích strojů, fax 170 000 Ekoinstav 35 000 205 000
+nákup kontejnerů pro odpad 4 ks 200 000 200 000
+oprava okapů dolní školy 0 000 50 000
+oprava topení horní škola 30 tis. OÚ + 30 tis. Ekoingstav 60 000
+Celkem 28 180 000
+Opravy památek
+restaurace barok.kříže, úprava pietního místa dětí,
+oprava pomníku padlých z válek, generální oprava
+kříže hřbitova 31 000 ref.kultury 30 000 61 000
+oprava kostela celkem 120 000 — ref.kultury 125 000 1 200 000
+památ.péče 50 000
+církev-charita 260 000
+(měď,plech,barvy,platby prací)
+pomoc občanů prací, mater., lešení
+atd. představuje min. 600 000 Kč
+Celkem 1 261 000
+pRakvický ©
+ZPRAVODAJ
+Akce, které se v současné době provádějí a je předpoklad dokončení:
+plynofikace ulic Horní I., Horní II., Svislá, Hřbitovní, Na řádku 800 000 800 000
+uložiště odpadů 350 000 350 000
+úprava náměstí
+s využitím mat. ze starých vozovek 120 000 30 000 150 000
+Celkem 1 300 000
+Celková rekapitulace 30 741 000
+Posuzujeme-li, co se v tomto volebním období podařilo vykonat, je nutné vzít v úvahu, za jakých podmínek se věcí
+uskutečňovaly. Každé zastupitelstvo se v období své činnosti i v historii, snažilo pro obec něco udělat. Je věcí posouzení
+občanů, zda to bylo dobré a zda toho bylo dost. Objektivnější hodnocení bývá mnohdy s odstupem času.
+František Zach, starosta
+pokračování
+Národní školy se podle zákona třídily ve dva stupně.
+Nižší stupeň tvořila obecná škola a druhý vyšší stupeň
+občanská (měšťanská) škola. Podle způsobu, kým byly
+založenya udržovány, se dělily na školy veřejnéa soukromé.
+V Rakvicích šlo o školu obecnou, čilio školu nižšího stupně,
+zřízenou a udržovanou státem a částečně obcí. Šlo o školu
+veřejnou. Tato byla povinna přijímat všechny děti bez rozdílu
+náboženského vyznání. Občanské měšťanské školy měly
+za cíl poskytovat vzdělání vyšší nežli poskytovala škola
+obecná, hledíc jmenovitě k potřebám průmyslu a
+zemědělství. Měly poskytovat přípravu pro školy odborné. V
+podstatě byla tato škola vyšším stupněm obecné školy,
+která dětem školou povinným poskytovala na nejvyšších
+stupních věku 12-14 let vyšší vzdělání, než by nabyly v
+nejvyšších třídách obecné školy.
+Občanská škola se skládala zetří postupných tříd, které
+navazovaly na pátý ročník obecnéškoly. V každém politickém
+okresu měly být podle školského zákona zřízena aspoň
+jedna měsťanská škola. Tato škola byla školou "potřebnou".
+Do takové školy byly povinny chodit děti 6. až 8. školního
+roku, bydlící
+v jejím obvodě, vyhovovaly-li podmínkám pro
+přijetí do těchto škol. Každá z těchto škol byla povinna
+přijímat děti, které bydlely mimo její obvod v kruhu o poloměru
+kilometrů od školní budovy, přihlásily-li se a vyhovovaly
+podmínkám pro přijetí do této školy. Děti bydlící ve větší
+vzdálenosti mohly být přijímány
+jen pokud stačilo místo a
+pokud nepřekročil počet žáků ve třídě, který byl v té které
+době stanoven jak nejvyšší.
+V době, kdy nebyla zřízena měšťanská škola v našem
+okolí, hledali rodiče nadaných žáků jejich umístění v jiný
+místech. V roce 1903 byla v sousedním Podivíně zřízena
+měšťanská škola.
+Do tohoto roku končilo povětšina vzdělání Rakvičanů
+ukončením povinné školní docházky na rakvické obecné
+škole. Pozaložení uvedené podivínské školy bylo povinností
+učitelů za pomoci rodin vzbudit zájem žáků o zvyšování
+vzdělání vlastní pílí
+a vůlí natéto měšťanské škole. Poněvadž
+zájem o vyšší vzdělání nastal, řada rodin, podporovaná
+učiteli, hledala vzdělání na školách
+v místech vzdálenějších.
+Sledujeme-li osoby a osobnosti, které v Rakvicích
+dosáhly vyššího vzdělání, např. již od počátku 19. století,
+najdeme řadu rodin, které své nadané děti "daly studovat"
+mimo Rakvice. Dělo setak se střídavými výsledky a úspěchy.
+Zachytit všechny rodiny by vyžadovalo dlouhého hledání
+Školství v Dakvicích
+v archivech, kronikách. Přesto můžeme najít rodiny, které
+tak učinily. Jižv první části pojednání o školství v Rakvicích
+jsme uvedli takové příklady, na nichž měl zásluhu učitel
+Pavel Čechák.
+Postupně stále více rodin dávalo své děti "na studia“. Byl
+to zejména dlouholetý tajemník obce Jakub Fintajslz domu
+č. 34. Jeho prvorozený syn František Ladislav vystudoval
+filozofickou fakultu v Praze. Dosáhl doktorátu folozofie a byl
+budovatelem státního reformního reálného gymnázia v
+Břeclavi.
+Jehoživota dílojsmevylíčili
+v Rakvickém zpravodaji.
+Jeho bratr Jakub byl
+učitelem na valtické
+měšťanské škole. Dále
+to byla rodina Tomáše
+Obhlídala. Hostinskéhov
+Rakvicích č. 81. Jehosyn
+Jaroslav dosáhl
+středoškolského studia
+zemědělského na střední
+zemědělské školev Písku
+a jako adjunkt pracoval
+na královském statku v
+Černé Hoře ... (bývalá
+Jugoslávie) a synové Jan
+a Ludvíkstudovali Vysoké
+učení technické v Praze.
+Oba předčasně zemřeli
+na tuberkulózu. Také
+synové bratra Tomáše
+Obhlídala Martina (dům
+čp. 346), a to Karel a
+Jaroslav patří mezi ty
+rakvické rodáky, kteří svojí
+vůlí a nadáním dosáhli
+vzdělání, které jim
+umožnilo uplatnit se ve
+světě. Karel byl členem
+Královské hudby v Běle-
+hradě. Po skončení |. světovéválky byljmenován profesorem
+na konzervatoři ve Skadaru (Drači) v Albánii. Zahynul jako
+partyzán v bojích proti Itálii ve II. světové válce. Jeho bratr
+Jaroslav byl redaktorem krajanského časopisu v USA.
+fe pRakvický
+ZPRAVODAJ
+Další odchovanec rakvické školy, o kterém je vhodné se zmínit, je Ladislav Sláma z domu č. 37. Ten byl členem královské
+hudby při dvoře v Bulharsku. Po skončení |. světové války se stal členem orchestru Národního divadla v Brně. Do této
+generace je možno zařadit ještě Josefa Průdka z domu číslo 91, který jako absolvent střední zemědělské školy v Písku v
+Čechách působil jako zemědělských adjunkt na státních statcích. Vrátil se do Rakvic, kde si zakoupil půllán, který vté době
+byl v celku, tak jak byl v roce 1773 odkoupen od vrchnosti.
+Mezi ty, kteří dosáhli vyššího, než základního vzdělání a kteří museli
+jít na studie dále od domova patří i Konstantin Zach
+a Jaroslav Bednařík. Prvý absoloval měšťanku v Ivančicích a obchodní akademii ve Vídni a druhý absolvoval střední
+zemědělskou školu v Zábřehu. Konstantin Zach se po návratu z |. světové války (jeho osud vylíčen v Rakvicích zpravodaji)
+stal úředníkem ministerstva zemědělství v Praze a Jaroslav Bednařík skončil jako berní úředník v Břeclavi. Vzdělávání na
+měšťanské škole usnadnilo zřízení mněšťanské školy v Podivíně v roce 1903. V tomto roce povolila Zemská školní rada
+v Brně zřídit v Podivíně měšťanskou školu. A / „M mé
+ZA dř 6 4 LPT BÉLA
+dá“
+f 4
+] tě“ jp ; te 4 vě čp
+ar Veňvrug VY hveže 1094, 199 Vaky Ete
+PATA
+— “ bu
+Ředitelem měšťanské školy byl navržen a jmenován Jan Jeřábek. Řediteloval až do 31. srpna 1920, kdy byl jmenován
+ředitelem měšťanské školy již naší generaci známý Josef Svitavský.
+Poněvadž Rakvice splňovaly podmínky, že byly v okruhu poloměru 4 kilometrů od budovy měšťanské školy v Podivíně,
+rakvické děti, které splňovaly podmínky pro přijetí na měšťanskou školu, mohly se ucházet o přijetí na měšťanskou školu
+v Podivíně. To mělo za následek, že rakvické děti začaly ve větším počtu navštěvovat měšťanku a vytvářet si podmínky pro
+další studium. Do 1. třídy měšťanské školy byly přijímány děti, které prokázaly školní zprávou (vysvědčením), že s
+prospěchem aspoň dostatečným prošly pátý ročník obecné školy. Děti, které neprošly s dostatečným prospěchem pátý
+ročník obecné školy a měly aspoň 10 a půl roku věku, mohly být přijaty na měšťanskou školu, vykonaly-li zkoušky z učiva
+o. třídy obecné školy. Do druhé a třetí třídy měšťanské školy mohly být přijaty děti příslušného věku, prokázaly-li příslušné
+vědomosti buď vysvědčením z předchozí třídy měšťanské školy nebo přijímací zkouškou.
+Zřízením této školy bylo umožněno rakvickým dětem zvyšovat si vzdělání narozeným v roce 1892 a dalších. Této možnosti
+bylo využíváno z počátku velmi omezeně a dělo se tak rodinami zámožnějšími. Teprve postupně školu navštěvovaly děti,
+u nichž byly dány předpoklady, že tyto budou pokračovat ve studiu na odborných a vysokých školách. Přesto počet žáků z
+Rakvic byl poměrně malý. Tak například v roce 1926 absolvovaly tuto školu z Rakvic
+jen tři žákyně.
+pRAakvický -
+ZPRAVODAJ
+Obecné a měšťanské školy poskytovaly jen nejnutnější obecné vzdělání, potřebné pro občanský život. Pokračující
+vzdělanost si vyžadovala, aby se mládež ještě dále vzdělávala i ve věku poškolním, pokud nestudovala na vyšších školách.
+Pokračujícímu vzdělání mládeže zemědělské měly opatřovat podle školského zákona tak zvané "lidové školy hospodářské".
+Proto byla v Podivíně zřízena dvouletá Zimní hospodářská škola, která umožňovala i rakvické zemědělské mládeži,
+budoucím rolníkům zvýšit své odborné vzdělání tak, aby odpovídalo potřebám racionálního hospodaření. Při této škole byly
+organizovány kurzy všeho druhu. Nechyběly
+tu ani kurzy kuchařské, do nichž byly přijímány dívky téměřz celé Moravy.
+Zřízení školení zemědělské mužské mládeže bylo dvouleté a její pracovní náplň byla taková, že umožnila vco největším
+rozsahu doplnit praktické znalosti teorií, kterou absolventi mohli plně uplatnit na hospodářství svých rodičů.
+V roce 1919 byla dána možnost žákům rakvické obecné školy uplatnit zvýšení kvalifikace a vzdělanosti studiem na
+břeclavském českém reforním reálném gymnáziu, které bylo založeno rakvickým rodákem PhDr. Františkem Ladislavem
+Fintajslem z domu č. 34. Toto gumnázium bylo na žádost místních činitelů zřízeno ministerstvem školství v roce 1919 a už
+v roce 1920 se na něj přihlásilo 7 rakvických žáků.
+Při snaze stručně postihnout a popsatškolství v Rakvicích poroce 1918 azískatpro jeho objektivní popis, začaly problémy.
+Obecní kronikáři nevěnovali ve svých zápisech rakvickému školství téměř žádnou pozornost, ato proto, žes byla zavedena
+kronika obecné školy. Tuto skutečnost uvedl ve svých zápisech první poválečný kronikář Mikuláš Průdek. Při hledání školní
+kroniky v obci iv okresním archivu v Mikulově kronika nebyla nalezena. Nebylo také zjištěno, zda někdoji přechovává nebo
+zda byla zničena. proto ten, kdo se budev budoucnosti chtítzabývat podrobněji osudy této školy, bude muset sbírat zlomky
+a paměti současníků a sestavit histori z dílčích údajů. Proto již v této stati budeme nucení volit tutéž metodu postupu.
+V pokračování v předchozím čísle Rakvického zpravodaje byli uvedeni učitelé, kteří v roce 1918 působili na rakvické
+škole. Tito postupně začali odcházet ze školy, a to buď do důchodu nebo na jiné školy. Začíná současně příchod mladší
+generace učitelů. Tak vroce 1919 nastoupilna rakvickou školu z Ruska sevrátivší rusky legionář Bohumil Hvoňanský, který
+vroce 1927 se po odchodu Josefa Gerlicha do důchodu ujal správy školy. Když odešla Josefina Králová, nastoupila v roce
+Julie Honzárková, provdaná za Petra Vajbara z domu č. 42, obchodníka s uhlím. Poodchodu J. Reitra nastoupili jako
+učitelé Jindřich Novotný a jeho žena Pavla, dále Marie Šimonová, provdaná za Jaroslava Bednaříka, Antonín Malý a Marie
+Mandelíková. Tento učitelský sbor byl ve školním roce 1927 /1928 doplněn Janou Dlačkovou, provdanou za učitele Antonína
+Malého a Martu Majorovou, provdanou za rolníka Antonína Straku.
+JUDr. Hubert Režný
+proměny ZZ
+pokračování
+Ozdobou na kloboucích mládencu byly kosířky (kosárky,
+štrase). Směli je nosit na kloboucích
+jen siláci (pacholci). Za
+siláka byl považován ten, kdo zdvihl na rameno dvě měřice
+obilí a vynesl je na "sejpku". O kosířky se mezi pacholky
+bojovalo. Ve svých národopisných a literárních rozpravách
+napsal např. sběratel František Bartoš, že kosárek býval
+odznakem síly a odvahy a "jen ten pacholek (šohaj) směl jím
+guláč ozdobiti, který se nelekal zápasiti o něj s kterýmkoliv
+pacholkem". Každý okosířený pacholek měl právo otázati se
+jiného "je-li pocholek zaň", kterýmiž slovy pozýval "za pasy".
+Kdo sestal vzápase o kosířek vítězem, odebral přemoženému
+kosířek. František Bartoš píše, že neduvěřoval-li si pacholek
+k zápasu vyzvaný, nezbývalo mu nežříci: "Nejsu bratře, dám
+ti ho po dobrotě."“ Některý silák nosil pět až šest kosířku,
+ostatní pobrané škubal. Potrhati silákovi svévolně kosířek
+bylo vyzváním "na boj až do krve". Téže pohany se mládenci
+dostalo též od frajerky žárlivé nebo vůbec rozhněvané.
+František Bartoš uvádí, že "druhdy celé dědiny o kosířky se
+bily, která polehla, zté všem pacholkům kosířky bylo pokládati".
+Kosířek
+je péro ohnuté na způsob kohoutího ocasního
+Sváteční odívání Rakvičanů
+péra. Pochází prý z bájného jakéhosi ptáka "řezala". Pták
+ten, když péro vytratí a najde je, překousne prý je, aby ho
+nikdo nedostal. Z té příčiny překusuje si je časo i v ocase,
+píše Bartoš.
+Když skončilo nošení koženic (bylo to v roce 1870),
+nosili mládenci i Ženáči koženice na všední den a svátečním
+oděním se staly soukenné šaty. Zůstal hůseňák a boty. Na
+hůseňáku měl Ženich voničku z rozmarýnu a škríbek,
+stárek kupovanou zrcadýlkovou voničku. Mládenci měli na
+hůseňáku i kosárky. Hůseňáky byly výrazně ozdobeny
+Šmukama, voničkou a kosárky, což vedle pentlí bylo jedinou
+jásavou ozdobou. To prý proto, že jinak by byli "kór už celí
+černí jako kavky". Toto ozdobení bylo nutné proto, protože
+dřívější odění, kdy mládenci, stárci a ženiši měli koženice,
+modré punčochy, vyšívané vesty a natrčené košile a
+šnuptychle, byli "enom jich dát na obrázek". V Rakvicích
+nosilikosárky na hůseňácích mládenci. Ti nejmladší nosili
+jeden kosárek. Legrůti odvedení na vojnu směli nosit dva
+kosárky a svobodní mládenci po vojně směli nosit kosárky
+tři.
+nRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Stárci měli na hůseňáku vedle běžné ozdoby jen voničku.
+Původně bývali jen dva stárci, první a druhý. Když se pak
+Rakvice rozrostly, byli voleni 4 stárci, a to dva na horním a
+dva dolním konci vesnice.
+V dřívějších dobách (na počátku tohoto století) byli
+zpravidla voleni stárky muži, kteří měli po vojně a prakticky
+vždy takoví, kteří se chtěli v nejbližší době ženit. Ti si pak
+vybírali za stárky děvče, se kterými krátce na to uzavírali
+sňatek. Na svoji svatbu pak mimo příbuzenstva zvali
+mládence, se kterými pořádali hody nebo byli jejich přáteli.
+Ke krojum patřily i zvláštní účesy. Svobodní i mužáci
+měli své účesy. V předku měli kšice až skoro po oči
+zstřihnuté. Vzadu hlavy měli vlasy delší "rovůnečko"
+zastřihnuté, anebo podle rendlíka zastříhnuté "do gulata“.
+Později si začali česat vlasy do boku (půtec). Čelo bylo
+volné.
+Pestřejší bylo v Rakvicích odívání žen a dívek. Ženský
+krojměl stejně jako kroj mužský své vývojové fáze. První fáze
+byla asi do poloviny 19. století. Ženský kroj se skládal z
+těchto částí. Na hlavě měly původně dívky vyšívané šátky
+nebo záušnice (brklice), ženy bílé i tmavé šátky. Rubáče
+(košile), a to režné nebo "kůdelné". Dále patřily ke kroji
+rukávce
+s velikými rukávy, obršlák, uvazovanék rukávcům,
+kordula soukenná, bohatě vyšívaná. Sukně, které ženy a
+dívky nosily, byly kartounové, bavlnkové, grumložky,
+barchanice, turecké, popřípadě valisky. Ke slavnostnímu
+oděvu patřily fértochy, popřípadě zástěry, dále kacabaje
+(ženské kabátky. Na všední den měly ženy barchanové
+kacabaje. Kacabaje ženské byly soukenné, barevně
+vyšívané a nazimu kožůšky vyšívané a lemované zpravidla
+lištinou. Jako obuv používaly původně čižmy. Spodní sukně
+byly bílé, škrobené, ale ne tak moc škrobené, aby ženy
+nevypadaly "jako díže".
+V posledním čtvrtletí 19. století a na počátku 20. století
+došlo k ručitým změnám ve svátečním odívání dívek i
+vdaných žen. U dívekzůstaly na hlavu výše uvedené brklice
+jen vyjímečně; začaly se nosit cirkasové šátky. V zimě
+vlňáčky a vlňáky. Rukávce byly s menšímirukávy ananich
+byla vyšívaná podvazadla. Tato podvazadla byla barevně
+(©)
+RAakvický -
+ZPRAVODAJ
+vyšívaná a měla tvar uvázané mašle. Fčrtochy byly z
+barevného hedvábí. K sukním přibyly další, a to tychytky,
+valtmolky a moldónky. Kordule se nosily buď soukenné,
+vyšívané nebo paterové. Ubývalo postupně užívání bílých
+kacabají a kožášků. Dosavadní čižmy byly nahrazeny
+vysokými šněrovacími střevíci. Ke konci 19. století a na
+počátku 20. století nosila dále děvčata a mladé ženy na
+hlavách atlasové a hedvábné šátky a turečáky. Starší ženy
+nosily církasové šátky a nebo hrubé turecké šátky (turečáky).
+Místo rubáčů už nosily plátěné košile. Rukávce byly malé a
+na nich byla uvázána podvazadla. Ženy nosily zdobené
+hedvábné fěrtochy. Jen stařenky nosily fěrtochy barvířské.
+Kordule byly hedvábné, ze zeleného atlasu nebo byly ušity
+z modrého sukna, ale bohatě vyšívané. Kacabaje byly též
+hedvábné nebo sametové, atlasové, popřípadě šité ze
+štofové látky s výložkama. Pestrost sukní zůstala jako dříve.
+Spodní sukně bylyz plátna, prací a škrobené (škrobenice)
+Střevíce byly vysoké - do poloviny lýtek s bombíkama.
+Punčochy byly zpravidla bílé nebo výjimečně jiných barev,
+pletené s puntíkama. Nenosily se už kožíšky a na hlavách
+se nenosily záušnice.
+Stárky, drůžky a nevěsty nenosily na hody, při svatbách
+atd. šátky, ale na hlavě nosily původně věnce. Věnce
+nahradily "kotůče". Rukávce byly se "širočajznými" rukávy.
+V zimě nosily kacabaje. Rukávce byly patysové a u nich
+obršláky. Kordule byly vyšívané, popřípadě zhotovené z téže
+látky jako svrchní sukně. K odění patřil dále hedvábný
+fěrtoch. Sukně byly ze sametu, plyše, hedvábí nebo atlasu.
+K jejich odění patřily dále bílé punčochy a střevíce s
+bombíkama završovaly jejich odění.
+A nyní si popíšeme jednotlivé části svátečního oděvu
+Rakvičanek. Puvodní šátky byly bílo a černé, vyšívané žlutým
+hedvábím zvané brklice. Uvazovaly se dozadu.
+Zvlášť obtížný způsob uvazování měl za následek, že tyto
+šátky byly nahrazeny šátky zhotovovanými zhedvábí, atlasu,
+sametu, sukna. Byly vyšívány malýmii většími květy, jablíčky,
+byly zpravidla lemovány štráfky různých barev nebo okraje
+tvořily třásně.
+Součást ženského odivání tvořily spodní části oděvu, jako
+byly rubáče nebo ženské košile.
+Slavnostně užívané věnce, předchudce kotůču byly
+zhotovovány zumělých květin.
+Kotuče byly zdobeny přebohatě. Ty uměly udělat vesnici
+jedna, nejvýše dvě ženy. Bylo na ně třeba vedle velkého
+množství ozdob až 25 loktu širokých pantlí a 4 lokte pentlí
+úzkých.
+—
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Další součástí oděvu byly rukávce a obršláky. Ženské
+rukávce byly zhotoveny zplátna. Náramky byly "vyštepované"
+červeným nebo žlutým hedvábím. Původně velké rukávy
+ustoupily menším (užším). Na nich se nosilytacle, nazývané
+též podvazadla, jako ozdoby na rukávech. Tacle byly různě
+vyšívány. Urukávců byly přišity obršláky. K rukávcům setéž
+zvlášť navazovaly. Obršláky jsou nazývány též "krejzle".
+Původní obršláky byly úzké, později široké, aby odění bylo
+ozdobnější. Obršláky byly buď vyšívané, krajkoví, háčkované
+nebo pletené. *
+Ženské kordule, další součást ženského kroje, byly
+ponejvíce soukenné nebo paterové. Ale později byly
+kašmírové, listrové, polohedvábné sametky, turecké,
+mušelínky tzjiných látech. Byly bohatě vyšívané. Na kordule
+byly našity pantle, a to půlčtvrtě lokte na ležato a dvaapůl
+lokta na stojato. Na lemování kordule kolem dokola bylo
+také třeba dvaapůl lokte pentlí. Vzadu na kordule byly čtyři
+šosky (šos=spodní dílkabátu nebo vesty, korduleatd.). Tyto
+šosky byly lemovány. Kordula se zapínala na 14 knoflíků.
+Dokončení
+JUDr. Hubert Režný
+Ilustrace František Zach
+KOMUNÁLNÍ VOLBY
+V listopadu tohoto roku proběhnou v celé
+republice komunální volby - volby do obecních a
+místních zastupitelstev. Neníproto od věci upozornit
+na technické záležitosti a průběh těchto voleb.
+Zůčastnit
+se voleb jako volič může každý občan
+obce, který dovrší v den voleb osmnáct let, má
+trvalé bydliště v Rakvicícha nevznikly unějpřekázky
+výkonu volebního práva. Musí být uveden na
+seznamu voličů, který sestavuje obecní úřaa.
+Volit se bude v naší obci ve dvou okrscích. Nad
+správnosti průběhu voleb a sčítání hlasů dohlíží
+volební komise, sestavená z delegovaných
+zástupců politických stran a zapisovatelé, určení
+starostou obce.
+Kandidátní listiny musely být odevzdány
+zapisovatelům nejpozději do 12.9.1994, tj. 66 dní
+před vlastním volebním aktem. Kandidátní listina
+může obsahovat pouze tolik kandidátů, kolik
+bude mít obecní zastupitelstvo členů. V případě
+naší obce je to dle zákona 7 - 15 členů. Obecní
+zastupitelstvo rozhodlo, že počet členů obecního
+zastupitelstva bude pro příští období devět. Bude
+se tedy jednat o tzv. rozšířenou radu /rada jako
+taková se tudížz členů zastupitelstva volitnebude/
+Hlasovací lístky musí každý volič obdržet
+nejpozději tři dny před zahájením voleb. Technika
+voleb bude podrobně vysvětlena na volebních
+lístcích.
+Volby proběhnou v Rakvicích na dolní škole ve
+dvou dnech, a to 18.11. a 19.11.1994. V pátek od
+.00 do 22.00 hod. a v sobotu od 7.00 do 14.00
+hodin.
+Po uzavření volebních místností Dude volební
+komisí každého okrsku provedeno sčítání hlasů
+pro jednotlivé kandidáty. Podle počtu hlasů a
+pomocí přepočtů hlasů pro jednotlivé kandidáty
+vzejde devět kandidátů - nových členů
+zastupitelstva. Tito se své funkce ujmou ihned po
+podepsání jmenovací listiny. V průběhu cca
+jednoho týdne bude svoláno první veřejné
+zasedáninově zvoleného zastupitelstva ,na kterém
+proběhne volba nového starosty a místostarosty
+Rakvic. Ti se své funkce ujmou ihned po zvolení.
+Pokud si pamatujete na první polistopadové
+volby do obecního zastupitelstva, nedošlo k
+žádným větším změnám. Průběh i technika voleb
+jsou v podstatě stejné.
+za red. radu P. Suchánek
+pRAakvický
+ZPRAVODAJ
+RAKVICKÉ OSOBNOSTI A FIGURKY
+[etka Stázka
+Jednou znejznámějších rakvických osob na okrese Břeclav
+byla za svého života paní Anastazie Zelková - Kocourková.
+Většina lidí neznala její příjmení, ale jméno Stázka bylo na
+celém Podluží pojmem. Povolávaly tak na ni i děti a mladí
+výrostci a ona uměla každému náležitěodpovědět. A ke zpívající
+a tančící partě se uměla hned | přidat.
+Sudičkyji položily do kolébky v chudé rodině a předurčily ji
+pohnutý život. Její životní cesta vedla více trním než růžemi a
+mnoho štěstí jí nepřinesla. Ponechme stranou jak tomu
+napomohla sama nebo do jaké míry její nervové postižení či
+nešťastné náhody. Od mládí byla těžko zkrotitelným živlem a
+dělala jen to, co ji bavilo. jen tak lze vysvětlit nezkrotnost
+její
+povahy. Toužila po veliké lásce, ale hned na počátku ji potkalo
+osobní neštěstí. Když se jí narodila dcera (1930), označila za
+otce svého dítěte toho, koho měla nejraději, jenže on sijinevzal.
+Dle zákonu I. republiky bylo pro určení otcovství rozhodující
+svědectví ženy, takže přitom zůstalo, ale skutečné otcovství
+Stázčiny dcery je dodnes tajemstvím.
+Vdaná byla Stázka jen krátce a z té doby
+jí zůstalo příjmení
+Kocourková.
+Její pohnutý Životji vedl knervovému zhroucení ana 7letse
+zcela izolovala od lidí a nevycházela z domu. Bydlela na konci
+vesnice, v chudě zařízeném domku, bez elektriky, koupelny a
+normálního vybavení. V dětství jsme se tomuto strašidelnému
+domu vyhýbali a vyprávěli sirůznézvěsti-např. že Stázka chodí
+stále
+ve vlňáku, pok kterým drží dlouhýn nůž. Nikdoz nás by do
+toho strašidelného domu nevstoupil a všichni jsme se bláznivé
+Stázky báli.
+Po létech osamění byla Stázka převezena do nervové
+léčebny a za pomoci elektrických šoku byla uzdravena natolik,
+že najednou chodila po Rakvicíchveselá, upovídaná a ukřičená.
+Jak selišila od našich představ, kteréjsmesi oní vdětství vytvořili.
+A Stázka začala žít naplno, jakoby chtěla dohnat všechno,
+co vizolaci zameškala.Nebylo hodů, muzik či jiných kulturních
+akcí, které by v Rakvicích i na okrese nenavštívila. A zase byla
+nezkrotná a nedala se ničím omezit. Proto ve svémživotě stihla
+všechno - blázinec i kriminál. Ze všeho si dělala srandu a
+dovedla legračně vyprávět zážitky z blázince i z bohunického
+vězení.
+Nebyla zlým člověkem a dělala jen drobné a spíše legrační
+přestupky. Peníze se jí nedržely, ale uměla si i přivydělat
+pletením a háčkováním, nebo ijinak. Když jednou prodávala
+větší množství dyňových jader, potkala mě v dobrém rozmaru
+a povídá: "Lidi sů svině pomlouvačný. Prý kradudyně, aleto není
+žádná pravda. Jádra si vyberu, to ano, ale dyně nechávám
+každýmu narolí."Připadalomnětotakksmíchu,
+žebych Stázce
+za tento dobrý fór odpustil i kdyby vybrala naše dyně.
+Lidé zneužívali jejího sklonu k alkoholu i když věděli, že po
+něm upadá do plačtivého nebo bláznivého stavu. Jednou při
+družstevní schuzi jí chlapi v horní hospodě kupovali štamprdle
+tak dlouho, až zůstala u výčepu tvrdá. Já jsem si pak při
+silvestrovské estrádě vovolilvtip, Žetento rok bude památnýitím,
+jak chlapi v hospodě ožrali tu Žensků. Když mě pak Stázka
+potkala, vyjmenovala na mou adresu všechna sprostá slova. Já
+jsem se bránil a říkám: "Šak teti, vždyť já jsem nikoho
+nejmenoval". A ona na to: "Ale chlapče, lidi sú svině a oni hned
+věděli okeho ide. Tož příště se o mně radší ani nezmiňuj."
+Se Stázkou jsem byli kamarádi, ale toto mně nezapomněla.
+Jednou jsem čekal na vlak v Hustopečích a zašel jsem si ke
+"Špagátovi" na jídlo. Jenže vše dopadlo jinak. U prvního stolu
+seděla Stázka notně podnapitá a pod stolem jí kejhala hus.
+Přivezla ji nějaké paní, ale ta nebyla jako naschvál doma.
+V hospodě už měla Stázka na účtence kolem 80 Kčs a paní
+pořád nikde. Chtěla proto využítmoji přítomnosti a začala křičet
+a ukazovat na mě: "To je nejhodnější kluk z Rakvic" a hned k
+tomu dodala: "Puč mně stovku." Půjčky na věčnou oplátku
+nemám rád a takjsem hnedřekl, že nemám. A ona hned začala
+na celou hospodu křičet: "Podívejte se na toho darebáka, to je
+nejhorší lump z Rakvic." Celá hospoda zmlkla a já zčervenal a
+vyletěl na ulici. Jak to tenkrát dopadlo a zda na útratu Stázky
+padla celá hus jsem se už nedověděl. To byla moje poslední
+roztržka s ní, jinak jsme byli kamarádi a s lecčíms se mně i
+svěřovala, protože jsem byl taky "Dolňák" a věřila mně.
+Několikrát mě i požádala, abych jí jednou promluvil nad
+hrobem, protožeji prý nejlépe znám. Pokládal jsem to za žert
+a byl jsem taky ještě příliš mladý a hloupý, než abych mohl
+hodnotit život tak složité a problematické osobnosti.
+V šedesátých
+letech si Stázka
+oblíbila £ kulturní
+akce fotbalistů.
+Koro m ě
+ochotnických
+divadel a muzik
+ráda poslouchala i
+fotbalistické svíce.
+Tenkrát byli mezi
+fotbalisty dobří
+zpěváci a písničky
+šité na tělo ženicha
+-se naovičili
+dvojhlasně. Stázka
+se postarala o publikum tím, že rozhlásila akci po celé dědině.
+Mnohdy se i na 50 žen ve vlňáčkách sešlo, aby si pěkné a
+humorné písničky poslechly. Televize teprve začínala a moc
+zábavy nebylo.
+| o muzikách se Stázčiny brýle leskly na galerce už od 18
+hod., aby byla v první řadě. Viděla všechno. Kterej s kterů
+tancoval, kdo se na koho podezřele usmíval a která je v tom
+věděla prý o něco dřív než sama postižená. Možná leckomu
+svými řečmi i ublížila, ale lidéjí taky ubližovali. Výrostci jí dělali
+lecos na potvoru. Jednoují nasypali kýbl chrůstů do pokoje. Pro
+kluky
+to bylo k popukání, ale představte si být vroli oběti. Někdy
+si mně stěžovala na žáky, kteří po ní házeli kamením nebo ji
+tahali za sukně.
+Nejvícjsem uní obdivovallásku kmuzice atanci. Kdyžji vzal
+o hodech Jenda Hrdina tancovat, ti dva měli v sobě tolik nytmu,
+že zahanbiliitaneční páry mnohem mladší. Málokdo by dokázal
+to, co Stázka v 80 letech, včetně tance a cifrování.
+Nyní polétechživotníchzkušeností senatetku Stázku dívám
+trochu jinak. Každý člověk sichce pro sebe urvataspoň kousek
+štěstíčka. Ona se kněmu utíkala od kostela a hledala ho ivčetbě
+červené knihovny. Byljsem 7 let místním knihovníkem a onasi
+chodila půjčovatzamilované romány. Aspoň tak chtěla prožívat
+lásku, po které celý život toužila.
+Pokud hledala zapomnění v alkoholu, odpusťme jí. Tuto
+krutou daň jí osud stejně neodpustil a tak jako podivně žila, tak
+i zemřela. Jedné mrazivé noci zmrzla a zmizela z našeho
+vědomí. Její tělo bylo zpopelněno a rozprášeno, jakoby žádné
+památky ani zůstat nemělo. Já si však přesto myslím, Že ještě
+po několik generací se bude v lidové slavnosti a vyprávění
+vzpomínat na to, že jsme měli v Rakvicích podobnou Viktorku,
+jako je ta v Babičce Boženy Němcové ...
+Rosta Obhlídal
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+PERLA
+Strejc Látal je už dávno po smrti, ale i když na svém
+soukromém hospodářství musel celý život od rána do
+večera tvrdě pracovat, přesto se dožil požehnaných
+devadesáti let. Jak byl zvyklý na těžkou práci, tak byl zvyklí
+šetřit korunku ke korunce, věřil totiž, Že ty horší časy teprve
+přijdou, proto se šetřilo všude a na všem.
+Jednou, to mu bylo asi sedmdesát let, to ještě byl pln
+životního elánu, si vyjel na kole do polí, podívat se jak zraje
+úroda, kdy naplánovat žně. Projel kolem kostela, zabočil do
+"Veselých uličky" a pokračoval dál polní cestou, která vedla
+kolem "Malého šutráku" a dál pokračovala k "hrázce". Malý
+šutrák se mu říkalo proto, že byl opravdu malý jak plošně,
+tak co do množství vody. Celý byl obrostlý palachem aže byla
+jeho největší hloubka pouze metr, tak tam lidé zamáčeli
+"kanóny", plavili tam koně a do košu bez dna chytali menší
+ryby. V roce 1949 začali v tomto malém jezírku těžit štěrk
+* Josef Šelle a Karel Valenta a rybníček se začal rozrůstat.
+„| Vytěžený štěrk nejen prodávali, ale hned na místě vyráběli
+betonové skruže do studní, na kterých v letní dobu místní
+kluci vyhřívali svá těla, prochladlá dlouhým pobytem ve
+vodě. Skruže zabíraly velkou část jednoho břehu a tak je
+kluci využívali nejen na ohřátí, ale i na honičku se na nich
+hrálo. Skákalo se z jedné skruže na druhou a pokud se
+někomu vtérychlosti skok nevydařil, odnesla
+to jeho mladá
+kužička. Vše přebolelo, vše se zahojilo, jen vzpomínka
+vyloudí krátký úsměv na tváři někdejších účastníku.
+"Malý šutrák“ se rozrostl. hloubka vody dosahovala až
+čtyři metry, ustalo plavení koní, ale pro místní mládež vzniklo
+nové přírodní koupaliště s čistou vodou. Tehdy ve škole pan
+řídící Zelený ujišťoval všechny děti, Že pokud budou nosit do
+školy syrová vejce, která se pak zpeněží, bude za tento
+výdělek postaveno koupaliště nové, betonové i se
+skokanským mustkem. Vesnice se vyrovná městu, znělo
+nám v uších a kdo by tenkrát nenaletěl na tak lákavou
+představu. Vejce jsme proto poctivě nosili, ale neviděli jsme
+ani peníze, ani koupaliště a nakonec i to přírodní zabralo
+JZD a tím skončilo jak koupání, tak pěkné posezení pro
+místní rybáře. Štěstí bylo, že do nového rybníku se pustil
+nově zřízený komunál a rybník na "Trávníkách" nahradil
+"Malý šutrák“.
+Vašek Kapusta z Přítluk ze dvou dovezených plováků
+složil a postavil fungující vodní "bagr" a s Jožkou Prátem
+těžením štěrku vytvořili jezero nejen na dolním konci, ale i
+rozšířili"Velký šutrák"u hrázky a z"Jezer" vznikla krásná čistá
+voda, vhodná jak na koupání, tak k rybolovu.
+Přicestě, kterou se pomalu strejc Látalvzdaloval rakvické
+vesnici, stavěla místní zednická skupina první družstevní
+kravín. Pomocník sitehdy
+v družstvu moc nevydělal a proto
+Lojza Fucimansi ještě po práci vydělával holením a stříháním
+rakvických občanu. Vlastnil hnědou vrásčitou, odranou
+aktovku, ve které měl uloženy všechny nástroje a přípravky
+potřebné k provozování tohoto řemesla. Mělsvé zákazníky,
+které pravidelně navštěvoval, holil a stříhal nemocné v
+posteli nebo vylepšoval zemřelé na jejich poslední cestu.
+Ve vězení, kam se dostal za druhé světové války, kdy byl
+zatčen gestapem a po výsleších pak málo slyšel, přece jen
+byl rád, že přežil. V Životě mu snad ani tato vada nevadila,
+protože veselostho nikdy neopouštěla. Rád si zahrál karty,
+rád si zapíval, pošpásoval a byi výborným vypravěčem.
+Zedníci byli rádi, že ho v partě maji, byl dobrý pracanta bylo
+s ním veselo.
+Zedníci se právě chystali zasednout ke svačině, když se
+Josef Krčka otočil a ukazuje směrem k Rakvicím povídá.
+"Chlapi, pozor, dostaneme návštěvu. Podívejte, starej
+Látal k nám jede. Neco by se mělo udělat."
+Upozorňovat ani nemusel, protože Lojza Fuciman už
+něco držel v ruce. Byla to perlorodka, po našem "škebla",
+kterou tam určitě pohodil nějaký kluk, kterýji vylovil na dně
+"šutráku". Pomalu ji rozevřel, nedaleko našel malý, lesklý
+úlomek ze zrcátka, který vložil dovnitř a vodního tvora vrátil
+na původní místo. Strejc Látal se zastavil, popřál dobré chuti
+a než se stačilzapojit do hovoru Lojza Fuciman sezvedl, vzal
+do rukou "škeblu" a vážně povídá.
+"Chlapi, tady vidím pohozenů škeblu. Nevím, jaksesem
+dostala, aleco dybyv nibyla perla. Šaktobývá, né? Tobych
+moh! pěkně zbohatnůt, co? Peníze potřebuju jak soli, aj
+děckám bych pomohl."
+"Jak tak možeš mluvit, že bys zbohatl," nasupeně se
+bránil Josef Krčka. "Co je snáď na družstevním pozemku,
+takto jejasně všeckých, kdo sův družstvu. Co setady najde,
+to se spravedlivě rozdělí mezi všeckých. Dej to sem, my se
+podíváme."
+Lojza Fuciman však "škeblu" vráti nehodlal, ale otevřel
+ji. Zalovil v jejich útrobách a v malém okamžiku se mu v
+prstech zatřpytil malý lesklý předmět.
+"Byla tam, chlapi, bylatam. Su boháč a esli chcete aj vy,
+tak si běžte do vody vylovit, ale
+já ju z ruky nedám"
+"Dej to sem, je to nás všeckých," vstával z místa Josef
+Krčka, ale Fuciman se dal na útěk.
+"Já tě zabiju," křičel Krčka a začal po Fucimanovi házet
+cihly.
+"Taková perla može mět hodnotu aj celej dědiny,"
+povídá Látalovi zedník Chrástek. "Opravdu stojí za to toho
+Fucimana chytnůt a ukrůtitmu paprče třeba ažu ramen, ale
+perla musí být naša.“
+"Ná dyť nechejme stavijání a dime lovit, dokáď to eště
+nigdoneví. Kdoví, koliktech pereltam može eště byt. Třeba
+budeme mět taky štěstí,"“ oznamoval Ludva Neuhauser a
+pomalu vstávalze svého místa, aniž by dojedl nachystanou
+svačinu.
+"Strejc" Látal už neměl stání, rychle se vzdaloval od
+hádající se zednické skupiny a naprosto ho přestalo zajímat
+jak dozrává obilí, jak se kulatí řepa, nebo či už kvetou
+brambory. Teď jeho hlavu ovládaly jiné starosti, ne ty
+obyčejné, přízemní, jak
+je ti lidé vesničtí prožívají, ale jeho
+mysl se vznášela do jiných výšin lidského prožitku, do
+hodnot kdysi vysněného finančního světa.
+nakvický -
+ZPRAVODAJ
+Před očima mu tančily krásné, polonahé dívky ve skrytu
+věčně zelených palem, tu se zase procházel v nádherném
+paláci se spoustou služebnictva a co mu hlavně lichotilo,
+bylo slavnostní uvítání významného rodáka v Rakvicích.
+Vlajky vlály, hudba hrála, děti zpívaly a řečníci ve svých
+projevech nešetřily chválou.
+Když se slunce schovalo za "Štymberk", rychle se
+ochladilo, však ten, kdo měl ten den cestu kolem "Malého
+šutráku" a pozorně se díval po okolí, určitě by viděl v šeru
+přicházející noci bílé, neopálené tělo asi sedmdesátníka,
+jak se potápí vytrvale pod chladivé vody rakvického rybníka.
+Myslím, že se užnikdy nedověděla žena "strejca" Látala, kde
+si mohl v červnu uhnattakovou rýmu. Kýchalkudy chodil, až
+nakonec musel ulehnout. Určitě pod peřinou snil svůj
+pohádkový sen o rychlém a velkém bohatství, o krásném
+životě bez práce a bez obyčejných starostí.
+Zdeněk Pohl
+jelení se utacejí
+Už je to tady, křičeli lidé na náměstích a zvonili klíči. Už
+je to tady, křičel v kuchyni hajný Patočka, až se tabulky v
+oknechtřásly. Vté chvíly viděl, jak bude organizovat odstřel
+jelenů, srnců a divočáků za marky a dolary boháčů ze
+západních zemí, jak se bude po polesí vozit kočáře
+a ženské
+z okolí se pohrnou do lesa ne za klestím a houbami, ale za
+novou zelenou uniformou, do které bude navlečeno jeho
+ztepilé tělo. Bude práskat bičem, vykuřovat doutníky a jeho
+žena stráví každý rokměsíc vlázních, aby siodníodpočinul.
+"Pazderka, poďte sem,"rozkazoval hajný pracovníkovi,
+který příležitostně chodil hajnému vypomáhat.
+"Včíl pojedeme podle iných pravidel než dopasaváť, tož
+si sednitea poslúchejte. Chovat se musíme tržně, a toje tak,
+že co půjde prodat, to prodámea co půjde kúpit, to nekůpíme.
+Brat budeme enom dolary a marky."
+Pomocník Pazderka sice přikyvoval, ale bylo vidět, žeté
+tržní cestě nerozumí ani za mák. To celkem nebylo důležité,
+protože léta byl zvyklý plnit příkazy hajného Patočky, sice
+někdy divné, hlavně když se vracel z hospody, ale jinak byl
+spokojen.
+"Pamatujete na sedlářa Kuchyňku? Pamatujete na ten
+jeho výklad, ve kterým měl vedle chomůtů a opratí eště
+vycpanýho koňa? Tak o to včíl půjde, to je pro nás veliká
+spása. Já si myslím, že takovů věc nevyhodil, když ho
+skonfiskovali a má ju nekde na hůře uskladněnú. Půjdete
+tam ateho koňa, Pazderka, kúpíte, vypůčíte nebo ukradnete,
+ale za dva dni ať stójí tady na dvoře."
+Pazderka dál přikyvoval, ale naco bude vycpaný kůň, to
+nevěděl.
+"Jak víte, Pazderka, vycpanej kůň je mrtvej kůň, kerej
+netáhá, neskáče, nekope, ale taky nežere. My ho enom
+trochu upravíme, aby chodil, na hlavu mu přiděláme parohy
+a dolary se nám enom pohrnú.“
+Pazderka měl oči navrch hlavy, začínalo se mu to líbit.
+Už se viděl, jak jezdí s koňojelenem po vesnicích a za
+poplatek ukazuje tento zvláštní výtvor přírody dětem i
+dospělým.
+"Ale tady na vesnici přece Žádnej marky a dolary nemá!?"
+"Nech mě domluvit hlavo zabedněná. My s tým koněm
+nikde jezdit nebudeme, ale až ho očistíme, přibarvíme a
+upravime, bude
+to jelen, na kterýho budem vodit bohatých
+střelců. Postavíme ho pod posed do mlází a jak dám
+znamení, vy teho koňa povysunete
+ven tak, aby mu byla vidět
+enom hlava a parohy. Na místo předem rozlejete červenej
+ingust, já mu řeknu, že ho ráno dohledám a v poledně už
+enom předáme trofej a bude vydělaný. Parohů mám v
+hájence dosť, když tak se dovezů z lesní správy. Rozuměl
+ste?"
+Pazderka ipři svém nedokonalém chápání dobře věděl,
+jak hajný leta zkresloval hlášení o stavu zvěře a má dnes ve
+svém revíru jelena pouze jednoho. Plně hajného chápal,
+proto se hned pustil do plnění tohoto zvláštního příkazu.
+Sedlář, který měl vlastnit vycpaného koně už nežil, ale
+jeho syn jej opravdu na půdě našel. Bylšpinavý, zapřášený,
+chybělo mu jedno oko, ale to všechno se dalo opravit.
+Pazderka naložil koníka na káru a odjízděl spokojeně do
+hájovny. Tam se konala očista, přidělání koleček a parohů,
+přetření hnědou fermežovou barvou azkouška popojíždění.
+Hajného žena si klepala na čelo a raději šla po své práci.
+Patočku však nebe vyslyšelo. Při večeři zazvoniltelefon, kde
+nadlesní Klásek oznamoval do dvou dnů příjezd německého
+zákazníka na odstřel jelena. Kladl hajnému na srdce, aby
+všechno klaplo, aby host byl po všech stránkách spokojen.
+Němec přijel odpoledne a nablýskaném mercedesu,
+oblečen do mysliveckého úboru se "štětkou" na klobouku
+tak velikou, Že se s nídal zametat dvůr. Hajný ho přivítal a
+uvedl do hájovny, kde jeho žena nachystala občerstvení.
+Pazderka se zatím pod posedem pustil do přípravy jelení
+střělnice. V mlází vyčistil cestičku pro průjezd makety,
+červeným inkoustem pokropil zem i stromy a čekal.
+Slunce se klonilo k západu, když hajný s německým
+hostem přišli k posedu. Hajný vzal sebou flašku slivovice,
+která hostovi náramně chutnala a tak než se úplně zešeřilo,
+zbylavláhvi jenom troška. Hajný pilna kuráž, protože vůbec
+nevěděl, jakto dopadne, Němec na úspěšný lov. Pazderka
+by marně čekal na pokyn, tak vše rozhodl sám. Nejprve
+několikrát vydal jelení zatroubení a pak pomalu tlačil
+podvozekz mlází ven. Hajný, jak uslyšel jelení zatroubení,
+nechal slivovici slivovicí a teprve si uvědomil nebezpečnost
+tohoto podniku. Němec, který už měl veselou náladu
+zpozorněl a sáhl po kulovnici, která stála připravena u
+hrazení posedu a tu se mlází rozhrnulo a objevila se hlava
+s krásným rozložitým parožím. Němecrychle zamířila začal
+pRakvický -
+střílet, jako by mu šlo o život. Šest ran vyšlo během několika vteřin, ato
+donutilo Pazderku, aby svůj život začal chránit. Zaryl hlavu do spadeného
+listí a přestal dýchat. Jak střelba ustala, rychle si uvědomil, že musí
+jelena zasunout zpátkya zmizet s ním vlese, nečekat až Němec znova
+nabije, protože ten byl schopen postřílet všechno, co se hýbe kolem.
+Hajný, když viděl, že jelen zmizel, oddechl si a začal sestupovat z
+posedu na zem, aby se přesvědčil, zda je provedeno vše tak, jak měl
+Pazderka uloženo. Vše se zdálo být v pořádku, proto kývl na hosta, aby
+sestoupil také. Když se host přiblížil, ukázal mu své ruce. Červenou
+barvou, barvou krve potřísněné ruce dávaly tušit, jakto asi s jelenem
+dopadlo, a to Němce pěkně rozradostnilo.
+"ch habe gud geschoben, Die Tropháe vird meine.“ (Dobře jsem
+střílel. Trofej bude moje.) Radoval se Němec a vypil slivovici do dna.
+"ch verbe ihn morgen Frůh anfsuchen jetzt gecht Man noch Hause."
+(Já ho ráno dohledám a teď se jde domů.), oznamoval hajný, uznale
+poklepával hosta po ramenou a pomalu ho postrkoval k domovu.
+Druhý den stával německý host ažv poledne, ale Pazderka byl na
+hájence už skoro ráno, aby připravil trofej a také zkontroloval, jak
+střelbou utrpěl jelen. Šest ran vyšlo, ale jelen neměl ani škrábnutí.
+Pazderka v duchu obdivoval hajného, za ten nápad, který šetří zvěř a
+dělá radost lidem, vždyť ten Němec by netrefil ani stodolu.
+ZPRAVODAJ
+Zdeněk Pohl
+Znamení smrti
+Ten skromný domek s malým dvorkem znám už od
+mládí. Chodíval jsem denně okolo a marně si lámal
+hlavu, jak v něm mohli jeho majitelé hospodařit, chovat
+dobytek, prasata a drůbež. Navíc v domku vychovali i
+tři děti. Každý čtvereční centimetr dvorku musel být
+účelně využit, aby se tam všechno vešlo. Domek stojí
+na rohu spojnice mezi I. a Il. uličkou v Rakvicích a patřil
+manželům Slávkoví a Marii Prudíkovým.
+Již od raného dětství mě dům přitahoval zvláštním
+tajemstvím. Každý rok, když paní Prudíková před hody
+líčila, vyznačila na zdi, vždy na stejném místě, bílý kříž.
+Tajuplnosttohoto místa vzrostla poté, co jsem se dověděl,
+že zde někdo zemřel.
+Pokaždé, když jsem šel tou bezejmenou uličkou,
+jakoby automaticky
+jsem pohlédl
+na ono místo a přidával
+jsem do kroku, protože v dětství se mi jevilo místo
+tragické příhody až strašidelné. Slýchal jsem i vyprávět,
+co se tu stalo, ale nikdo to nevěděl přesně, pouze se
+říkalo, že šlo o padlého vojáka za Il. války.
+Léta plynula a teprve až v roce 1975, když jsem
+shromažďoval fakta o osvobozování Rakvic, jsem se
+vydalza paní Prudíkovou. Dříve jsem sinetroufal, protože
+na nás kluky byla nabroušená. Hrávali jsme v uličkách
+fotbal a obyčejně
+jsme ji- na cestě do kostela - v zápalu
+boje přehlédli a div nepovalili. O nějakém pozdravu ani
+nemluvě. To víte, že nám vynadala, že by si od nás pes
+kůrku nevzal. Proto mně vždycky připadala vážná a
+přísná.
+A tak jsem za ní přišel až jako dospělý, 32 letý muž,
+s dotazem na objasnění onoho znamení smrti, které
+stále přetrvávalo na štítě domku. Její reakce mě
+nečekaně překvapila. I po 30 letech od války se paní
+Prudíková, při líčení té události, rozplakala. Vyprávěla
+mi, že za osvobozovacích bojů zde byl, při přebíhání
+uličky, zasažen ruský voják a u štítu jejich domku
+zemřel. Stačil ještě vlastní krví namalovat na zeď kříž,
+pak se sesul a na místě zde dodýchal. Tak ho tu našla
+a do smrti jí zůstal v paměti ten hrůzný obraz. "Ležel tu
+chudák v kaluži krve, chlapec tak mladý, skoro ještě
+dítě. A jeho kamarádi museli pokračovat v útoku a
+nemohli ho ani odklidit. Pouze si někdo z nich vzal jeho
+pušku a boty, které mu mohly ještě posloužit, takže tu
+leželv krvi a navíc ještě bosý." Ale tak kruté jsou zákony
+války a paní Prudíková dodala: "Strašně jsem se tenkrát
+nad ním rozplakala, že se ho jeho ruská maminka
+nedočká a že se asi ani nikdy nedoví, jak a kde zahynul.
+Tak mladý byl a tak brzy musel zemřít."
+Padlý voják ležel u zdi několik dnů a pak byl pohřben
+u kostela. Posléze byl společně s ostatními 15 padlými
+ruskými vojáky exhumován a převezen na společný
+hřbitov do Hustopečí. Zde odpočívá v mohyle řadových
+vojáků, protože samostatné hroby dělali Rusové jen
+důstojníkům. Kult důstojníka převzali po carské armádě.
+Původně byla známa jména všech padlých, ale tabulky
+s jejich jmény se po předání v Hustopečích ztratily a
+všichni naši padlí osvoboditelé jsou pro nás bezejmení.
+Paní Prudíková na počest padlého vojáka to místo
+krvavého kříže vyznačovala vápnem. Nikdo jí to
+nenařizoval a nečekala ani žádné uznání za svůj čin.
+Pouze se v ní ozvalo srdce matky, její soucit s ruskou
+matkou a svoje počínání pokládala za obyčejnou
+lidskou samozřejmost. Moc jsem si jí za to od té doby
+vážil.
+Když paní Prudíková zestárla, domek prodala a
+odešla bydlet k synovi do Nové ulice. S jejím odchodem
+zmizel i tajemný kříž. Ale já přesto vím, že kdykoliv tou
+uličkou půjdu, budu pátrat po zdi a budu se ptát: "Je tam
+ještě? !A nebo už zapomínáme?" Nejsem věřící, ale
+tento kříž mně v Rakvicích chybí ...
+Rosťa Obhlídal
+Rakvický -
+ZPRAVOOAJ
+PRUŠÁCI V RAKVICÍCH
+František Milím, farář a konsistorní rada v Rakvicích
+zachytil v německy psaném vzpomínkovém kalendáři
+pobyt pruských vojsk v roce 1866 v Rakvicích.
+. června 1866 se v Rakvicích usadil pluk Pionýři.
+Důstojníky tohoto útvaru byli Viktor VWallner - setník, Róni
+a Eduard Payerovi - nadporučíci, Redlicha a Pokorný -
+podporučíci a Jindřich Brosek - poručík průzkumného
+sboru. Tito se usídlili na faře. 17. června došel rozkaz k
+jejich odchodu (ve 3 hod. odpoledne).
+V té době se posunula část rakouské armády na
+sever. Prusové pod vrchním velením Benedecka se
+přesouvali také na sever. Najih proti Itálii se pod vrchním
+velením jeho výsosti Albrechta přesouvali Prusové. Na
+severním válečném poli se odehrála bitva u Mnichova
+Hradiště v Čechách, a to 26. června, a na jihu u Kustozzy
+. června. Bitva v Čechách skončila krutou porážkou
+Rakušanů. Jižní armáda na štěstí skončila příznivěji.
+Další bitvy na severu u Náchoda dne 27. června a u
+Hradce Králové
+(3. července), skončily s velkými ztrátami.
+Ztráty u Hradce Králové činily 41 000 mužů a 6 000 koní.
+Další invaze následovala 12. června na Moravu (do
+Brna). 15. června byli již Prusové v Hustopečích a do
+Rakvic přišli 17. června (středa). Od tohoto dne až do 6.
+srpna se s určitými přerušeními usadili Prusové v
+Rakvicích. Na faře se ubytovali velitelé se svým
+služebnictvem a koni. Mezi veliteli byli: Lilienthal,
+plukovník 3. dělostřelecké brigády a jeho adjuntant Filz.
+Jako hosté přicházeli k obědu kapitán Schůglera plukovní
+lékař, který bydlel u Josefa Eduarda Kornyšla. Schlůgler
+byl ubytován u starosty. Celkem to byli slušní a solidní
+pánové. Dále byli členy velitelského štábu brigády major
+Poležinský, vynikající klavírista a jeho adjuntant. V té
+době přitáhl do Lednice korunní princ, který se usadil v
+lednickém zámku. Do Mikulova pak přitáhl pruský král.
+Poručík, kníže Lůttichau, župní správce, byl pověřen
+rabováním a zabavováním veškerého potřebného
+majetku pro armádu, tedy i v Rakvicích. Uložil Rakvicím
+pod trestem dát armádě k dispozici 18 fůr dobytku po 4
+kusech. Tento dobytek měl být ihned odeslán do
+Hustopečí veliteli Leisettemu a tento jej měl odeslat do
+Brna. To bylo provedeno 26. července. Den na to jsem
+vezl poručíka Brausse a vojenského lékaře vlastním
+kočárem do Břeclavi pro léky. Náměstí bylo plné pruských
+vojáků a byli tam seřazení rakouští vojáci - myslivci jako
+zajatci, hlídaní pruskými vojáky. Všichni byli vyčerpaní.
+Byli jsme s mým společníkem žízniví a hladoví, ale v
+žádném hostinci jsme nedostali koupit občerstvení. Až v
+jednom židovském krámku jsme dostali koupit trošku
+vína. Vrátilijsme sez Břeclavi a osvěžili jsme se až doma.
+. července mně sdělil velitel pluku obsah zvláštní
+depeše, že jsou připravena mírová jednání. Současně
+mi daroval 100 cigaret. 28. července
+se před farní budovou
+postavily do řady dvě kolony pruských vojáků. Vedle nich
+na tomtéž místě byla postavena 4 pianina jako dar. Kdo
+by na to pomyslel!!
+Druhý den na to se v neděli zúčastnilo mše mnoho
+Prusů. Zúčastnili se mše všichni důslojníci. Mírbyl uzavřen.
+Vojáci však měli zůstat do doby, až Rakousko zaplatí
+odškodné, které bylo určeno ve výši60 milionů zlatých. Poté,
+co v Rakvicích pobyla tak zvaná invazní skupina pět dnů,
+dostala pokyn k odchodu vojsk 30. července.
+Mezitím jsem byl však požádán o dopravení nemocného
+důstojníka do vojenského lazaretu, a to vlastním kočárem.
+Abych neutrpěl škodu, musel jsem chtě nechtě jeti s ním.
+Trať vedla přes Likovice, odtud k Čiřikovicím a Čejči a
+hodonínské trati, po níž jiné vlaky jely do jiných míst. Tu se
+pohybovaly skupiny vojáků v nepřehledném množství
+rozdílných skupin vojsk, pěších vojáků a vojsk na koních s
+výzbrojí a my jsme se pohybovali mezi nimi. Vládly
+tu strach
+a sklíčenost. Dlouho jsem nevěděl, jak daleko je cíl naší
+cesty (nedobrovolné cesty). Konečněv Uhřicích u poštovního
+úřadu jsem se dověděl, že v této obci má být cíl. Když jsem
+se dostalk lazaretu, vysadil jsem svého společníka a potom,
+co jsme v Žarošicích pokrmili, jel jsem polní cestou domů.
+Když jsem se dostal k faře, našel jsem opět dva důstojníky
+a jejich sluhy, a ti mně dávali opět dva originální klavíry.
+Po odjezdu těchto dvou nemilých a nesprávných hostí
+po dva dny nebylo pruské vojáky vidět. 3. srpna se objevil
+ubytovatel a hlásil při příští den příchod 600 mužů a 600
+koní. Ti skutečně přišli a na faře se ubytovali: plukovník
+hrabě Brandenburg, major von Schrenk vedle služebnictva
+a 9tikoní. Pan Brandenburg, šlechtický kavalírmě obdaroval
+kusy stříbrných talířů. Byla s nimi i hudební skupina, která
+hrála po celé dny a večer pak hrála před farou. Za tohoto
+pobytujsem se seznámil s poručíkem hrabětem z Taleyranta
+(bývalým ministrem), dále se štábním lékařem Dr. Prenzlem.
+Tento mi dal recept proti choleře, která začala v okolí.
+. srpna zemřel na choleru jeden voják Hullánů 3.
+eskadrony jménem Julius Kópke, 22 letý. Tento případ byl
+podnětem k odchodu Prusů z Rakvic. Téhož dne propukla
+vRakvicích cholera ve velkém rozsahu. Její působení trvalo
+do 22 září 1866.
+Z němčiny přeložil Dr. Režný
+já
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+VÝZVA K OCHRANĚ KULTURNÍ PAMÁTKY
+O osudech "Jezírka Kumar"
+Krajinu mezi Rakvicemi, Podivínem a Lednicí mnozíz
+vás pamatují jako každoročně zaplavovaný luh, ve kterém
+i po opadnutí vody zůstávala řada tůní s bohatým životem a
+pestrou květenou.
+Vodohospodářské úpravy narušily harmonický ráz
+Krajiny. Napřímením a ohrázováním Dyje došlo k zahloubení
+koryta a poklesu hladiny spodní vody. Následovalo
+samovolné vysychání mokřadů, hlavně však přeměny
+rozsáhlých luk vpole. Vybudováním soustavy Novomlýnských
+nádrží zmizelo unikátní bohatství pestré mozaiky různých
+typů mokřadů. O to cennější se stalo území pod Novými
+Mlýny. Zemědělská organizace však pokračovala a koncem
+. letzmizely vlánech mezi Rakvicemi a Podivínemi vlhké
+příkopy ve stromořadích a křovinné pásy oddělující jednolivá
+pole. Výsledkem
+je monotónní zemědělská krajina otevřená
+větrům.
+| přes tyto drastickézměny se vezdejší
+krajině zachovalo
+několikmalých mokřadů - zbytků původní krajinya rezervoárů
+originální fauny a flóry. Poloha v otevřené zemědělské
+krajině však činí tyto mokřady obzvláště zranitelnými.
+Vývoj krajiny od luhu po zemědělsky intenzívně
+využívanou plochu se jako v zrcadle odráží na stavu tůně
+"Jezírko Kutnar“, která patřívala k nejkrásnějším. Snad
+právě tohle místo inspirovalo brněnského básníka Jana
+Skácela:
+a U jezírka blízko Podivína
+střevíček bílý víly ztratily
+A kdo se do luk vydá stane u té vody
+po které pluje leknínový květ
+jako hrst sněhu jako tělo víly
+a němá pověst starodávných let
+Z poklesu vodní hladiny
+v 70.-80. letech začaly z Kutnaru
+postupně mizet původní druhy vodních rostlin jako řezan
+pilolistý, leknín bílý, voďanka žabí a další a začaly se masově
+rozrůstat expanzívní druhy urychlující zazemňování jako
+orobinec širolistý, růžkatec ponořený a zerav vzpřímený.
+Úbytek vody a zahuštění koncentrace rozpuštěných
+minerálních látek se projevil i na miKroflóře Kutnaru: tůň
+začínala nabývat charakteru zaniklých jihomoravských
+slanišť. V 90. letech se se závlahami okolních polí hladina
+vody opět zvýšila, tůň však již byla natolik zarostlá, že bylo
+nezbytné přistoupit k terénním úpravám a opatřením na
+ochranu ohrožené tůně, která navíc patří mezi zákonem
+chráněná území.
+Na podzim roku 1994 proběhlo na místním úřadě v
+Rakvicích jednání, na němž byl za účasti místního
+zastupitelstva, zástupce okresního úřadu, odborníka
+dlouhodobě sledujícího vývojtůně a pozemkových vlastníků
+i zemědělského družstva hospodařícího na svěřených
+pozemcích projednán pětiletý plán péče o chráněné území.
+Závěry jednání se týkaly jak samotných zásahů na tůni a
+bezprostředním okolí, tak vytvořením a přísným dodržováním
+ochranného pásma (50 m v okolí tůně) a jsou legislativně
+závazné.
+Odjednání uběhltéměř
+rok. Ochranáři odstranili náletové
+dřeviny zastiňující otevřený břeh tůně a vykosili část rákosin,
+do tůně byl vysazen řezan pilolistý.
+Zemědělské družstvo ochranné pásmo nedodrželo: v okruhu
+m vokolítůně nebyly obnoveny louky, polní komunikace
+nebyla přiložena za větrolam, jak bylo přislíbeno. Namísto
+toho bylo opět přioráno blíže kjezírku a na toto pole vysažena
+kukuřice. Stopy po chemickém ošetření zjištěné při
+červnovém odběru potvrdily další přestupek, tentokrát proti
+„zákazu používání chemikáliií v okolí rezervace.
+Vyřešit hospodaření v ochranném pásmu mokřadu
+ležícího v zemědělské krajině
+je neodkladné. Průběžně je
+třeba bdít nad stavem samotné tůně a zpomalovat
+zazemňovací procesy. Zamezit expanzi růžkatce
+ponořeného
+jsme se pokusili před několika léty mechanicky
+-vytrháváním a vynášením trsů. Porost byltak masívní, že se
+jej nepodařilo účinně narušit. Po konzultaci se specialisty
+z katedry rybářství Vysoké školy zemědělské v Brně byla
+vysazena do tůně v dubnu 1993 slabší obsádka jednoletých
+amurů, aby do jara likvidovala mladé rostliny. Účele bylo
+dosaženo, avšak průběžně hydrobiologické rozbory i
+botanická sledování prokázaly jiné ohrožení: aktivita
+býložravých ryb (včetně jejich metabolických produktů) mění
+prostředí
+tůně tak, že namísto původních druhů řas nastupuje
+rybniční mikroflóra. A býložravé ryby jako složku jídelníčku
+preferují právě měkčí rostliny, jejichž výskyt
+je na Kutnaru
+žádoucí - leknín a voďanku, kdežto růžkatec a rákosiny
+konzumují až v době nejvyššího hladu. Proto byly ryby
+koncem vegetační sezóny odloveny a rozhodnuto obsádku
+neobnovovat.
+Je tedy zřejmé, že i nevhodně zvolená rybí obsádka
+může drasticky zasáhnout do unikátních společenstev tůně.
+Zde bych ráda apelovala na všechny místní milovníky
+přírody i umu rybářsklého: ani úlovek větší porce rybího
+masa nevyváží přírodní a estetickou hodnotu, o kterou
+bychom devastací Kutnaru nezřízeným vysazováním ryb
+přicházeli. Chráněná území jsou podle zákona vyňata z
+rybářských revírů a ponechána přirozenému vývoji obsádky.
+Při pečlivém sledování chemismu vody, vývoje
+společenstev řas a dalších organismů najezírku, sledování
+vodní vegetace a včasných zásazích se můžeme krůček po
+krůčku vrátit k původnímu stavu. Aby se Kutnar opět stal
+květnatou
+tůní, jevem v dnešní krajině
+již tak vzácným. Věřím,
+že si to uvědomí i Rakvičané a budou bdít nad osudem
+Jezírka Kutnar jako nad dědictvím minulých generací.
+RNDr. Olga Skácelová
+Moravské zemské muzeum, Brno
+pRAakvický -
+ZPRAVODAJ
+Nashledanou vlaštovičky
+Vlaštovičky, jak to víte,
+že už brzy odletíte?
+Kdo vám radí, že v kalendáři
+je touto dobou vždycky září?
+Před rozloučením daly jste si sraz
+všechny, všechny co je vás.
+Švitořením oznamujete létu,
+že připraveny jste k odletu.
+Do teplých krajin cestu znáte,
+nad mořem, jak kapitán lodi se vyznáte.
+Mnohá z vás cestou život ztratí,
+ostatní se k nám zas zjara vrátí.
+Budem čekat na ten čas.
+Vždy se těší každý z nás,
+až objeví se jednou zrána
+vlaštovička, posel jara.
+Marie Darmovzalová
+Myslí na děti
+Děti bývalých 4. tříd naší školy a jejich učitelky děkují svým sponzorům, Lence a Zbyňkoví Nečasovým, za
+finanční příspěvek na akce, které dětem přinesly poučení, zábavu a pěkné zážitky na celý život.
+Na podzim zaplatili autobus a vstupné na exkurzi do planetária v Brně. V červnu poskytli dalších 1000 Kč jako
+příspěvek na autobus, který přepravoval děti do školy v přírodě v Ostružné.
+Dále děkujeme majitelům firmy MIKRO, kteří darovali pěkné hračky pro každé dítě, které se školy v přírodě
+zúčastnilo. Hračky posloužily jako krásné odměny při různých soutěžích.
+Prvňáčci ve školním roce 1994/95 a jejich třídní učitelka děkují za sponzorství firmě ANKORA.
+Mane Bruchterová
+Miroslava Šubíková
+Poděkování
+Výbor TJ Sokol Rakvice - oddíl kopané a bývalí aktivní hráči děkují touto cestou všem
+sponzorům, kteří se finančními i věcnými dary zasloužili o zdárný průběh utkání v kopané
+podnikatelů a Besedy u cimbálu s Jožkou Černým.
+Organizátoři dále děkují panu Františku Frolichovi za přípravu pohoštění.
+Sportovní hala opěl V provozu
+Se začátkem školního roku se do provozu uvádí i sportovní hala. Co z toho pro nás plyne? Možnost sportování i při
+špatném počasí a nebo v zimních měsících. Podmínky pro vstup na toto sportoviště
+jsou stejné jako v minulém školním
+roce. To znamená za jednu hodinu provozu haly je poplatek 100,-- Kč. Čím víc se najde sportovců, tím méně logicky za
+pronájem haly zaplatí.
+Zatím známé hodiny jsou: © Středa 19.30 - 21.00 hod. košíková
+Pátek 19.30 - 21.00 hod. volejbal
+sobota 8.30 - 16.00 hod. tenis
+V případě zájmu ojiné sporty nebo zájmu jiných sportovních nadšenců je potřeba se dohodnout na termínu s vedením
+školy. P. Suchánek
+pakvický -
+ZpRAVOOAJ
+Společenská kronika
+Sňatek uzavřeli:
+Richard Trilla - Michaela Krajčová (Hustopeče, Rakvice)
+Václav Rampáček - Jitka Babáčková (Rakvice)
+Milan Lukl - Marcela Brandeiská (Zaječí)
+Zbyněk Strmiska - Jindřiška Galová (Přítluky-Zaječí)
+Láska je štěstí, které si dáváme navzájem.
+Narozené děti:
+Průdková Karolina čp. 274
+Střítecká Denisa 767
+Jany Ondřej 798
+Foukal Ondřej 628
+Ohníčky štěstí ať jim v očích vždycky září.
+Jubileum
+Blahopřejeme manželům
+Rozvitě a Oldřichu Krůzovým,
+pro které je 16. září dnem slavnost-
+ním. Před 50 lety se rozhodli pro
+společnou cestu životem.
+Redakční rada RZ Vám přeje
+dobré zdraví a i nadále život plný
+krásné shody.
+Místní knihovna informuje
+Upozomuji čtenáře knihovny, že během měsíců
+září aříjen budou zasílány upomínky
+těm bývalým
+čtenářům, kteří zapomněli vrátit vypůjčené knihy a
+časopisy - loňský a předcházející roky.
+Naupomínkáchje napsána cena knihy, rovněž
+iudrahých časopisů (Burda, Neue Mode apod.) a
+upozornění, že při ztrátě knihy a časopisu bude
+účtován poplatek za ztrátu dvojnásobkem ceny.
+Pokud nebude čtenář
+na upomínku reagovat,
+předá MK věc k vymáhání obecnímu úřadu.
+Poplatek
+za upomínku činí Kč5,--. Dále upozomuji
+čtenáře, že i v příštím roce budou poplatky stejné
+jako letos. Obnovení průkazu pro dospělé Kč 50
+pro děti a studující Kč 20 na rok.
+V roce 1993 přešla knihovna pod správu
+obecního úřadu. Celkem bylo do konce letošního
+srpna nakoupeno 390 knih a přibližně stejný počet
+sešitových vydání získán darem nebo nakoupen
+zaantikvární cenu.
+Knihovna
+je otevřena
+od 14 do 18 hod.
+od 9do11aod14do 19 hod.
+každé úterý
+čtvrtek
+Na Vaši návštěvu se těší místní knihovna v
+Rakvicích.
+Vindišová J.
+Zemřeli:
+Manková Štěpánka ve věku 71 let
+Průdková Emilie 64 let
+Průdek Richard 18 let
+Zímová Drahomíra 72 let
+Bednaříková Terezie 84 let
+Valentová Růžena 73let
+Procházka Václav 67 let
+A oči zavřely se navždy.
+Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jme-
+novaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice.