Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1994_2_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1994_2_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1994_2_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1994_2_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1994 - č. 2 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1994_2_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1994 - č. 2}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+ZPRAVOOJÍ
+RAkvický č. 271994
+«
+© vydává obecní rada v Rakvicích
+Rakvičané na slovíčko ...
+M- a máme tu opět hody - hody
+svatojánské, odvěkou to příležitost pro setkání s
+přáteli, pozvanými hosty i pro rodostnější
+vydechnutí. Jsou to po sametové revoluci již
+páté hody, které můžeme slavit nezatížení
+většími ekonomickými otřesy. Můžeme
+je prožít
+ve zlepšujících se lidských | ekonomických
+podmínkách.
+Ti z nás, kteří jsme se dali na cestu
+soukromého podnikání, ať v zemědělství či v
+poskytování služeb, jsme překonali nebo ještě
+překonáváme počáteční potíže. Začíná nás
+ovládat učitý dobrý pocitz dobře konané práce.
+Ale uvědomujeme si stále jasněji, že bez práce
+nejsou koláče, ani ty hodové. Začínáme si
+uvědomovat, že přežije jen ten, kdo svojí
+houževnatosti a vůlí, často | sebevědomím
+zvládne své úkoly a povinnosti. Počet těch
+podnikavých a odvážných postupně roste. A co
+je potěšitelné, je skutečnost, že vedle
+zemědělské výroby a obchodu roste počet
+živností výrobních, jejichž služby přinášejí
+prospěch občanům i obci samé. Současně se
+však ukazuje, že se nedaří a nemůže dařit těm,
+kteří nemají dostatek odvahy nebo na takové
+podnikání nejsou dostatečně připravení.
+Konečně i ti, kteří by se chtěli lehce dostat k
+laciným a často i bezpracným výdělkům.
+Diváme-li se pozorněji kolem sebe, uvidíme jak
+se zlepšuje naše životní prostředí, jak se zlepšují
+životní podmínky i vzhled obce. Z míst, kde jsme
+se v době dešťů brodili blátem nám vznikají
+ulice, které si nezadají s ulicemi měst.
+Najednou si vykračujeme po asfaltkách a
+dlážděných ulicích. To nás nutí zkrášlovat okolí
+svých domů, a aniž si to uvědomujeme,
+zlepšujeme tím i naše ekologické podmínky.
+Chodíme a jezdíme po bezprašných cestách i
+do vinica polí.
+Tyto změny a příznivé výsledky vidíme
+nejen sami. Vidíje se souhlasným pochopením
+iorgány, které mají na starosti podporovat toto
+úsilí obcí. Potvrzuje to například dopis zaslaný
+našemu obecnímu úřadu náměstkem ministra
+- ředitele sekce ochrany přírody a krajiny
+ministerstva životního prostředí ČR, který zní:
+"Vážený pane starosto, děkuji Vám za odpověď
+na můj dopis ze dne 18. března t.r., ve které
+sdělujete jaké investiční záměry související se
+zlepšováním stavu životního prostředí
+připravujete nebo již realizujete, iza dosavadní
+aktivitu při ochraně přírody Vašeho regionu.
+Vaši žádost o příspěvek ze SFŽP na dokončení
+ČOVplně podpořím."
+Za této situace můžeme při příležitosti
+hodů nachvíli pustitz hlavy každodenní starosti,
+slavnostně se vyparádit a při muzice a víně
+posedětv družné hodové pohodě.
+Redakční rada
+-=
+nRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Naše obec v současných podmínkách
+V probíhajícím období chceme jako | v předešlých
+zpravodajích poskytovat informace o stavu, ve kterém jsou
+akce, které jsou předmětem zájmu občanu i jejich potřeb.
+V současnoti byla dokončena komunikace ve Vlnařské
+ulici. Při provádění prací bylo nutno navíc provést zrušení
+části starých vodovodních sítí a položení nových, úpravu
+kanalizačních šachet a hydrantu. | přes tyto věci se vcelku
+podařilo poměrně v krátkém čase tuto akci provést. Firma
+Ekoingstav tak, jako i na jiných pracích, které pro obec
+provádí, zde odvedla svými zaměstnanci dobrou práci. Dík
+za pochopení a iniciativu patří i občanum této ulice, kteří I
+přes omezení, které jim stavba vozovky zapříčinila, taktéž
+podlesvých možností pomohli a přiložiliruce
+k dílu, kde bylo
+potřeba.
+V současné době jsou dokončovány potřebné podklady,
+vyjádření a ostatní věci ke stavebnímu povolení na další
+akce, které budou po tomto v zápětí zahájeny. Jedná se o
+uložiště odpadu, zahájení dokončení plynofikace a další
+část komunikace. V současné době je nutno pro stavební
+povolení splnit daleko větší rozsah požadovaných podmínek
+včetně dokladování majetkových vztahu, a to i u veřejných
+prostranství. Na dolní škole byly provedeny prozatím
+nejnutnější potřebné opravy okapu
+Na stavbvě čistírny odpadních vod jsou v současnosti
+prováděny práce spojené se zkoušením technologie a
+postupným najížděním jednotlivých úseku. El. systém je
+zprovozněn. Dodavatel stavebních prací "Zemědělské
+stavby" provádí dokončení stavebních prací a odstranění
+nedodělku. V nejbližší době bude položen asfaltový povrch
+na obslužné vozovky. Tyto práce kryjeme již z obecního
+rozpočtu. Zustane prozatím nedokončena dešťová
+přečerpávací stanice a akumulace dešťových vod. Tato
+část není součástí technologie čištění, její možno dokončit
+později. Další již několikátá žádost o finanční pomoc ze
+státního fondu Životního prostředí byla i letos podána a je
+zde příslib Ministerstva Životního prostředí na její vyřízení.
+Jsme však realisté
+a Život nás již naučil. Takželza těchto ne
+zrovna příznivých podmínek by měla být čistička v současné
+době uvedena do zkušebního provozu
+a po něm co nejdříve
+do trvalého. Tím bude obec mít realizovánu největší
+ekologickou akci a do budoucna o jednu starost méně.
+Nebude již strašit nerudovské "Kam s nímíi)", v tomto
+případě s odpadními vodami
+František Zach
+starosta
+Školství v
+pokračování
+Za učitelování Pavla Čecháka došlo k proměně
+Rakouskaz absolutistické monarchie
+v ústavní stát. Proměna
+začala bouřlivým rokem 1848 a dokonala se rokem 1976
+vydáním základních státních zákonu. To mělo vliv též na
+novou úpravu národního školství.
+Z jara 1869 a na počátku sedmdesátých let 19. století
+byla vydána řada zákonu, kterými byla od základu upravena
+organizace národního školství. Tyto zákony platilyz největší
+části prakticky až do třicátých let 20. století. Základ nové
+úpravě národního školství
+dával říšský zákon školský
+ze dne
+. května 1869, č. 62 ř.z., který určoval základní pravidla
+organizace národního školství. V podstatě určoval, kčemu
+slouží obecné školy a jak mají být zařízeny (šlo o školy
+obecné a měšťanské). Zákon obsahoval dále pravidla o
+školní docházce, o vzdělávání učitelu, uzpusobení k učitelství
+a odalším vzdělávání učitelu. Stanoviljakéje právní postavení
+učitelů, kdo měl právo zřizovat školy a kdo nesl náklady na
+obecní školy. O zřizování, vydržování a navštěvování školna
+Moravě bylvydánzákon č. 17 zroku 1870 zemským sněmem
+moravským. Podle něho byly národní školy zřízeny ktomu,
+aby dítky v mravnosti a náboženství vychovávaly, ducha
+jejich vyvíjely, známosti a zběhlostí, jichž mají k dalšímu
+vzdělání vživotě potřebí jim poskytovalya bylyzákladem, by
+se z nich stali hodní lidé a občané". Říšský zákon školský
+určoval, že "výchovná činnost školy měla úkol v účelném
+spojení a za svorného spolupusobení s otcovským domem
+sjednat široký a pevný podklad pro výchovu řádných lidí a
+členu lidské společnosti"“. Proto určoval, že škola má děti
+učit bázní boží, vážnosti k zákonum a státnímu pořádku,
+lásce k národu a Vlasti, jakož | náboženské a národní
+snášenlivosti a má se snažit, aby škola vedla mládež
+Dakvicích
+k lidumilnosti a lásce k bližnímu a budila v ní i smysl k
+pospolitosti. Zákon ukládal, že škola má pěstovat smysl pro
+všechno pravdivé, krásné a dobré a snažit se o to, aby
+vychovala přímou a šlechetnou povahu. Ukládal, aby v
+žácích byly vyvíjeny všechny dobré stránky povahy, jako
+přímost, pravdymilovnost, slušnost, spořivost, cít pro
+povinnost, čest a duvěra v sebe, střídmost a sebeovládání.
+Národní školy byly rozděleny na obecné školy a školy
+občanské-měšťanské. Podle zpusobu, jak byly školy
+založeny a vydržovány, se dělily tyto školy na veřejné a
+soukromé. Školy zřizované státem, zeměmi nebo obcemi
+a jimi též vydržované byly školami veřejnými. Všechny jiné
+školy vydržované jiným zpusobem byly školami soukromými.
+Učitelská služba na veřejných školách se stala veřejným
+úřadem. Na obecných školách pusobili v kategorii učitelstva
+řídící účitelé náboženství, učitelky ručních prací (domácích
+nauk) a vedlejší učitelé pro nepovinné předměty (např. pro
+jazyky).
+Služební příjmy učitelu byly přesně určeny a v podstatě
+seskládaly
+ze služného (11 stupňu), činnovného, odměn za
+nadpočetné hodiny. Tyto úpravy vstoupily v platnost i v
+Rakvicích až za učitelování Antonína Kubíčka. Před ním
+však ještě na rakvické škole působil Jan Čechák, syn Pavla
+Čecháka, který byl obcí jmenovám učitelem v roce 1853.
+Tento učitel byl současně ustanoven obecním
+zastupitelstvem obce obecním písařem. Vedl všechnu
+obecní agendu s právem užívat i obecní pečeť. To obci
+starostoval Jan Foukal. Jan Čechák se výrazně zasloužil o
+zdokonalení obecní administrativy. Pokračoval však ve své
+pedagogické činnosti ve šlépějích svého otce. K
+odchovancum Jana Čecháka patřil Josef Krčka, pozdější
+pRAkvický
+ZPRAVODAJ
+starosta obce, poslanec zemského
+moravského sněmu, předseda hasiču atd.
+Jan Čechák zemřeli se svojí ženou na choleru
+v roce 1866.
+Po Janu Čechákovi byl ustanoven učitelem
+na rakvické škole již jmenovaný Antonín
+Kubíček. Ve druhém roce jeho působení byl
+tedy vydán uvedený říšský zákon školský, který
+znamenal zásadní změnu ve veřejném
+obecném školství. V tomto roce byla rakvická
+obecná škola rozšířena na dvojtřídku. Antonín
+Kubíček se stal řídícím učitelem a třídním
+učitelem byl jmenován Antonín Voměla. Spolu
+s nimi působila na obecné škole v Rakvicích
+druhá manželka Antonína Vomely Magdaléna
+jako učitelka ručních prací. O jejím pusobení v
+Rakvicích jsme psali v Rakvickém zpravodaji.
+Školní budova, v níž začal Antonín Kubíček
+vyučovat nestačila. Byla proto zřízena "učírna“
+pro první třídu v domě č. 145. V době, kdy byl založen v
+Rakvicích Tereziánský katastr, patřil dum vdově Foukalové
+(1753). Odroku 1773 doroku 1790 patři Janu Foukalovi. Od
+roku 1828 byl jeho majitelem Jan Prudek. V roce 1851 byla
+usedlost, která tvořila pullán rozdělena na dva čtvrtlány.
+Jedenpatřil Ferdinandu Průdkoví a druhou část koupila v
+roce 1868 obec a zřídila tu první třídu. V době, kdyje zvolen
+starostou obce Eduard Kornyšl, podílelse Antonín Kubíček
+na založení čtenářského a pěveckého spolku Žerotín a
+rozvíjela se podstatně | kulturní činnost v Rakvicích.
+Kubíčkovu činnost jsme popsali ve zpravodaji číslo 3v roce
+.
+Říšský zákon školský určoval, kdo muže být ustanoven
+učitelem na veřejných školách a jaké musí mít předběžné
+vzdělání,
+jaké zkoušky literní (třídní) učiteléa učitelky. Podle
+tohoto zákona mohli nabýt prupravné vzdělání na učitelských
+ústavech státních nebo soukromých. Studium na ních bylo
+čtyřleté, zakončené "zkouškami učitelské dospělosti" Učitely
+mohli být ustanovení také "chovaci" kurzu pro abituranty,
+který byl zřízen při učitelských ústavech a externisté. Jako
+externista se mohl ke zkoušce přihlásit každý, kdo dosáhi
+. roku věku, byl zdráv a bezůhonný. Samozřejmě, že
+musel mít středoškolské vzdělání Vysvědčení vydané o
+zkoušce dospělosti vykonané s úspěchem (vysvědčení
+učitelské dospělosti) uzpusobovalo, aby jeho držitel mohl
+býtustanoven zatimně
+ve školní službě. To už setýkalo všech
+uchazečů o školní služby, kteří po panu učiteli Vomelovi
+nastupovali
+doškolní služby v Rakvicích.
+Aby mohlbýt učitel
+ustanoven na škole definitivně (trvale), musel absolvovat
+zkoušku učitelské zpusobilosti. K této zkoušce se mohl
+přihlásit zatimní učitel, který prokázal, že konal aspoň dvě
+léta službu jako třídní učitel na veřejné škole. Zádost o
+připuštění k takové zkoušce podával zkušební komisi
+okresní školní výbor. Tyto zkoušky byly konány před
+komisemi zřízenými při státních učitelských ústavech
+Ekonomický rozvojv Rakvicích vté době znamenal rust
+počtu obyvatelstva asamozřejmě irust počtudětí. Dusledkem
+toho bylo, že dvě třídy již nestačily a bylo nutno uvažovat o
+výstavbě školní budovy, která by pojala současný počet dětí.
+Znamenalo to zvýšení počtu tříd i učitelů. V roce 1880 bylo
+vobci347 školáků. Znařízení
+okresní školní rady přisoupilo
+obecní zastupitelstvo ke stavbě nové školní budovy. Nešlo
+o novou stavbu, ale o přestavbu budovy s číslem popisným
+. Vtéto budově byl hostinec, řeznictví, býkovna, kovárna.
+domácí šatlava (věznice). V této době byl starostou obce
+Josef Hajda. V čele obecní školní rady stál Jakub Hrdina,
+druhý obecní radní, který byl hybnou pákou Úsilí o výstavbu
+školy. Škola byla dostavěna v roce 1882 tak, že na počátku
+školního roku 1882/1883 mohla být slavnostně otevřena. V
+brožurce 100 a50letškol vRakvicích čteme: V září 1882 byla
+slavnostně otevřena a nadučitel Antonín Kubíček spolu s
+Antonínem Vomelou ve svých projevech povzbuzovali rodiče
+"by sobě školy vážili a dítky své k pilné návštěvě školy
+přidružovali, by básně a písně různé přednášeti učili.
+Škola zahrnovala čtyři učebny a byty učitelů. Čtyřtřídní
+škola si vyžádala přijetí dalších dvou učitelů. Byli přijati jako
+podučitelé Alois Mrštík a Jan Mátl. Oba už měli říšským
+zákonem školským předepsané vzdělání učitelů v Brně. O
+Jejich působení v Rakvicích jsme již několikrát psali v
+Rakvickém zpravodaji, takže by bylo líčení jejich působení
+v Rakvicích jen opakováním. Vedle toho vyšla podrobná
+studieo pusobení Aloise Mrštíka v Rakvicích
+ve vlastivědném
+slovníku Jižní Morava vroce 1992. Po Aloisu Mrštíkovi, který
+odešel z Rakvic v roce 1884 byl přijat na rakvickou školu
+Josef Kalvoda ze Slapanic. Po odchodu Jana Mátla, který
+odešel z Rakvic v roce 1885 stal se učitelem v Rakvicích
+Josef Bartoň počínajíc rokem 1886/1887. Byl rodákem ze
+Sloupnice u Litomyšle v Čechách. V roce 1895 si vzal za
+manželku Františku Křivánkovou, schovanku bývalého
+starosty Jakuba Hrdinyz čísla 23. Doplnil si svévzdělání pro
+občanské (měšťanské) školy a v konkurzním řízení byl
+ustanoven ředitelem měšťanské školy v Kloboukách u
+Brna
+a pak Husovicích
+u Brna. Antonín Kubíček byl správcem
+(řídícím učitelem) rakvické obecné školy až do roku 1893,
+kdy zemřelve věku 62 let. Vedle Antonína Vomely učiteloval
+na rakvické škole za správcování Antonína Kubíčka Josef
+Gerlich.
+Po Antonín Kubíčkoví se stal řídícím učitelem Jan
+Olšanský, rodák z Kyselovic u Kroměříže. Jan Olšanský
+studoval původně práva než se dal na učitelskou dráhu. V
+Rakvicích působil od roku 1893 do roku 1914. Byl velmi
+agilní. V roce 1901, kdy bylo ve čtvrté třídě přes 120 žáku,
+usiloval Olšanský o rozšíření počtu tříd, došlo k přístavbě
+školy. Byla požádána zemská školní rada, aby dala souhlas
+k rozšiřování počtu tříd a samozřejmé o zvýšení počtu
+učitelů. To se po šložitých jednáních podařilo, takže se od
+roku 1907 učilo jižv6 třídích. Jan Olšanský zemřel v aktivní
+službě ve věku 59 let. V konkurzním řízení získal místo
+nadučitele Jan Gerlich původem z Frenštátu pod
+Radhoštěm. Stal se nadučitelem dnem 15. března 1915 a
+do duchodu odešel v roce 1927
+Z učitelu působili za Jana Olšanského a Jana Gerlicha
+v Rakvicích tito: Antonín Vomela z Dobroukova v Čechách
+(1874-1910) a jeho manželka Magdalena, první učitelka
+ručních prací, Antonín Horňanský ze Železné u Třebíče
+(1895-1920), Ladislav Heinige z Jaroměřic (1906-1923),
+Josefina Králová (1917-1921), Božena Procházková z
+Kroměříže (1905-1917), Jan Reiter (1909-1926), Jaroslava
+Gerlichová (1917-1927).
+JUDr. Hubert Režný
+nRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Uroměnt
+Sváteční odívání Rakvičanů
+Při postupném připomínání historie Rakvic, způsobu
+života a osudů jejich obyvatel nelze pominout významnou
+součást jejich života, jejich kroj. Krojje šat určitého národa,
+kraje, ustálný | rázovitým oblekem venkovského lidu,
+charakteristické pro jednotlivá území. Kroje spojují součásti
+někdy velmi starobylé s přepracovanými součástmi
+mladších mód. Lidové kroje se vyvíjely svérázně a
+samostatně s velkou rozmanitostí v různých oblastech.
+kroje byly vyráběny zpočátku z domácky vyrobených tkanin,
+pozdějiiztovárně vyráběných látek. Bohatost krojůje závislá
+na bohatosti obyvatel, bohatosti kraje. Úvodem je třeba
+ještě uvést, že kroj vznikal postupně, až dosáhi svoji
+charakteristickou, ustálenou podobu. Přesnou dobu vzniku
+jednotlivých krojů nelze proto určit. Lze se domnívat, žejeho
+počátky nutno hledat
+v době, kdy došlo kezrušení nevolnictví,
+to jeve čtvrté čtvrtině 18. století, kdyzačíná iurčitá samostatnost
+venkovského lidu. Kroj, který se nosil v Rakvicích se s
+určitými dílčími odchylkami nosil i ve Velkých Bílovicích,
+Bořeticích, Kobylí, Němčičkách, Velkých Pavlovicích,
+Štarvičkách, na Vrbici a v Žižkově. Jde tu, jak etonografové
+říkají, ohanáckoslováckou enklávu (náš kraj)na Moravském
+Slovácku.
+Podíváme-li se na rakvický kroj, je nutno říci, Že má své
+specifické znaky, které jako celek nelze najít
+v jiných krajích
+a měl také svůj vývoj. Oživme si tedy sváteční odívání v
+Rakvicích od kolébky do konce života, popřípadě jiné s tím
+související zapomenuté věci. Začneme tedy u těch
+nejmenších, křtěnců.
+Dřívější venkovské zákony společenského
+taktu ukládaly
+matkám, sestrám, tetám a dalším ženským příbuzným,
+především však kmotřev době šestinedělí nosit šestinedělce
+do"kůta". Každá ztěchto příbuzných nesla do kůta v průběhu
+byla kmotra. Kmotrovství bylo věcí cti. Dávat to nejlepší do
+kůta však bylo i věcí obavy, aby ženy, které nosily do kůta
+nebyly pomluveny. Šestinedělka byla v průběhu doby
+označována jako "koutnice“ (kůtnica). Při ověřování si
+původnosti tohoto slova jsem narazil nato, že tomuto pojmu
+byl dáván různý význam. Např. toto slovo bylo používáno pro
+označování nádoby, v níž se nosila šestinedělce lukšová
+polévka. Jiní dokonce tímto pojmenováním označovali
+samu šestinedělku. Ve skutečnosti kútnica byla vyšívaná
+látka, kterou se v dřívějších dobách zakrývalo lože
+šestinedělky, domněle na obranu před zlými napřirozenými
+silami. Vyšívaly se na ní holubičky, vyšívka dírkovaná a
+ažůrka.
+Jídlo do kůta se nosilo na miskách a polévka v šálu.
+Slovo šál bylo odvozeno od německého slova "die Schale",
+cožznamená: "šálek, číška, koflík“. Miskaa šálsezavazovaly
+do karfounového šátku, do "kukučka“, Flašky s vínem se
+nosily v sotůrku. První zásilka do kúta se skládala z vařené
+slepice, lukšové polévky a koláčů. Druhá opět z lukšové
+polévky, vařeného hovězího masa s omáčkou, koblihů a
+vína. Třetí zásilka tvořila smažené kuře, pečené trdelníky a
+nebo boží milosti a víno. Čtvrtá zásilka do kúta, to bylo
+zpravidla před úvodkama. Tvořila jiživá drůbež, cukr, sýrová
+káva, bábovka a syrové maso.
+Pokud jde o slavnostní odění dítěte ke křtu, dítě mělo
+bílou košilku s obršlákem, prsňáček kartónový nebo turecký
+a čepičku zvanou pupinka. Později dítě mělo šitou čepičku,
+která byla vyparáděna pantlama a na vrchu veliké frčisko
+(veliká mašla). Byloto svěčivé. Bílé čepičky měli navlečené
+pantličky - chlapci měli modré a děvčata červené. Peřinka,
+doníž bylo dítě zavíjeno, byla navlečena cíškou, vjejímž cípu,
+kam byla ukládána hlava dítěte byl našitvýšivkami nazdobený
+krejzl. Peřinka byla zavázána povijákem, který bývalz harasu.
+Při cestě ke křtu se kmotřenka oděla bílým vyšívaným
+prostěradlem a zakryla dítě cirkasovým hrubým velkým
+šátkem.
+Když už dítě nebylo zavíjeno do peřinky, bylo dáváno do
+kasaňky. Na místo čepičky s pentlema mělo čepičku bílou,
+a to háčkovanou nebo pletenou. Dále mělo půlečku - která
+byla buď vyšívaná nebo obcanglovaná přes prsňáček -
+uvázanou dozadu. Šloo vyšívaný šátek. Dále mělo punčošky
+a papučky. Od roku 1870 měl chlapeček i děvčátko kabátek
+vcelosti a čepičku háčkovanou nebo pletenou a háčkované
+prsňáčky.
+nakvický -
+ZPRAVODAJ
+Když už dítě začalo chodit, byly pro chlapce šity "jednotky“,
+to jekabáteki kalhotky vjednom kusu, košilka s obršlákem,
+na hlava klobouk se šmukem. Když chlapci začali chodit do
+školy, nosili totéž co nosili už velcí chlapci. To znamená, že
+nosili gatě, u nichž byly úzké nohavice pod kolena, modré
+vlněné punčochy a střevíce. Gatě měly po obou stranách
+"kapce"
+Když pak bylo vyráběno tenké plátno, byly chlapcum šity
+sváteční gatě z tohoto plátna. Košile byly původně šity "z
+režného plátna grabskýho" později měli košile pergálové.
+Košile měla původně široké rukávy a náramky (límečky u
+rukou) několikrát štepované. Později měly košile rukávy
+úzké a límečky u rukou jen bílé. Límečky u krku byly úzké.
+Odrostlejší chlapci - školáci - nosili stejně jako dospělí
+svobodní lajble, které byly ušity z černého sukna. Byly
+vyparáděny červeným suknem a červenými výložkami. Lajble
+byly vpředu ivzadu vyšívané viněnkou všech barev. Knoflíky,
+jichž bylo až 40, nebyly zapínány. Nanejvýše jeden sloužil k
+zapínání. Na hlavě měli klobouček z harasků, která byla
+červená s umělým šperkem nebo bílým perečkem. Děvčata
+školačky nosila kroj stejný jako děvčata odrostlá a dospělá.
+Oblečení spočívala z košile (podolku), sukní, rukávců,
+kordule, marinky, lajblu, fěrtocha a šátku. Jen zdobení bylo
+skromnější.
+A nyní si popišme co obsahovalo sváteční oblečení
+dospělých Rakvičanů, a to svobodných, stárků a stárek,
+ženáčů a vdaných žen, ženichů a nevěst, a to postupně jak
+se kroj vyvíjel. Nejdříve mužský kroj. Mužský kroj asi do
+dvacátých let minulého století se skládal z klobouku s
+lušniskama. V zimé šupovice (čepice), bílá plátená košile.
+U chudobnějších z režného plátna. Kalhoty plátenice nebo
+koženice, modré vlněné punčochy, střevíce, černé cajkové
+kordule. V zimě nosili bílé lajbly nebo vzácnější pupinkové.
+Od počátku čtyřicátých let minulého století nosili stejné
+klobouky jako dříve, ale čepice nazývané aksamitky šité z
+tkaniny s nízkým hustým hedvábným vlasem. Tato tkanina
+setkáz hedvábné, baviněné nebo vlněné příze. Nyní
+se tato
+látka používá na dámské večerní šaty a doplňky. Nadále se
+však používaly čepice šupovice. Jako kalhoty se dále
+používaly plátenice a koženice, modré vysoké punčochy,
+černé kordule, bílé lajbly a jako boty se nosily holinkové boty.
+Konečně se nosil dlouhý černý kabát, bílý kožuch a bílá
+halena. ,
+Od počátku šedesátých let minulého století se nosil
+klobouk zdobený jedním nebo třema až 15 šmukama,
+pentlí, drcůnama, voničkou a kosárkama. V zimě se nosila
+beranice se střepci. Košile byla plátěná se širokými rukávy
+s modrými nebo červenými límečky. Zvlášť slavnostní košile
+bylatenká, perkálová, kalhoty koženice. Svobodní mládenci
+nosili koženice po kolena, ženatí muži měli koženice po
+kotníky. Svobodní pak měli modré punčochy.
+pRakvický -
+ZPRAVOOAÍI
+Kordule měli blískané, barevně vyšívané. A jako svrchní
+oděv měli bílé košilky anebo bílé haleny. Jako obuv patřily
+k tomuto kroji vysoké holínkové boty. Po roce 1870 začalo
+pomalu toto sváteční odívání mizet neto se výrazně měnit.
+Svobodní začali nosit černé národní klobouky s černou
+pentlí. Poněvadž tyto chlapcům nesvědčily, vrátili se k
+dřívějším kloboukům. Ženatí muži však nosili černé národní
+nebo i myslivecké klobouky - zelené, košile měli svobodní
+chlapciiženáči bílés úzkými rukávya bílými límečky. Kalhoty
+byly šity ze štofové látky. Kordule byly šity ze štofové látky
+avšak šedé nebo černé. Knoflíky byly černé nebo už byly
+místo knoflíky užívány sponky - byly užívány na městských
+čamarách. Marinky byly šity
+ze štofové látky nebo ze sukna.
+Svobodní nosili v zimě bílé nebo Žluté kožichy, ženatí
+černé soukenicové kožichy. Beranice na zimu byly černé
+bez štřapců. Boty byly faldovačky.
++
+A nyní si popíšeme
+jednotlivé části oděvů
+podrobněji. Klobouk byl
+původně se širokými
+střeškami "na lušniska“. U
+svobodných byla střeška
+užší. Na klobouku bylo
+natočeno asi 14 loktů
+hedvábných
+sedmibarevných šmuků
+(hůsenky - odtud i název
+hůseňák). Ty byly natočeny
+jako | základ | ozdob
+klobouku. Na ně byl
+natočen dvojbarevný šmuk,
+později červený. Naněj byly
+dány zlaté drcůny, ptáčkové
+pentle a navrch kosárky.
+Když se svobodný ženil,
+sundal z klobouku pentli á
+odmotal část šmuků.
+Nechal na kobouku jen tři
+šmuky. Kdo sechtěl parádit,
+nechal na. klobouku
+nejvýše šest šmuků.
+Klobouky ženatých měly větší střešku, takže po úpravách
+klobouku bylo snadno poznat ženatého a svobodného.
+Beranice ať černé nebo bílé. Aksamitky měly tvar jak se
+nosí dosud. Kosárky (kosíčky) na kloboucích byly bílé,
+nadstavované.
+Mužské košile sváteční byly bílé, nejdříve se širokými
+rukávy a náramky. Náramky rukávů byly vyšívané, zápěstí
+úzké a zpočátku i barevné jak bylo uvedeno výše. Později
+byly košile šity s úzkými rukávy a náramky bílé, stejně jako
+úzké límečky. Parádníci si dali vyšít i náprsní část košile
+ornamenty. Gatě (kalhoty)
+v té nejranější době u rakvických
+mužů byly úzké, plátěné. Kdyžzačali kupovatjemná plátna,
+nosili muži bílé bavlněné gatě. Koženice byly po kolena, od
+nich visely Žluté, asi dva prsty široké řemínky s vyraženými
+srdéčky. Řemínky byly dále zdobeny červeným a modrým
+suknem.
+KSSS
+KOSS
+S
+EC
+pRaAakvický -
+ZPRAVODAJ
+Po roce 1870 se nosily štofové nohavice. Na bocích
+kožených kalhot bylo po délce vyšité. | punt byl vyšíván.
+Mužská kordula (vesta). Tato část oděvu byla šita ze
+strážnického sukna. Jak vesta svobodných, tak ženatých
+mužů byla bohatě zdobena. Mužácká vesta byla zdobena
+modrým a zeleným vyšíváním. U svobodných bylo vyšívání
+převážně červenou bavlnou a dále mnoha barvami. Navíc
+byla vesta lemována červeným nebo modrým suknem. Na
+vestě byly našity dva tucty gombíků, i svobodní měli našito
+o až 7 tuctů gombíků. Svobodní měli pod krkem uvázánu
+pantlu a při ní šátek - šnuptychl částečně zastrčený do
+kordule. Tyto šátky byly vyšívané. V pozdější době byly šity
+kordule z černého sukna, černé pleskaté knoflíky, konflíky
+byly nahrazeny čamarovými poutky.
+. pokračování
+JUDr. Hubert Režný
+lustr. F. Zach
+Ví se
+Soukromé podnikání ve všech možných
+oblastech se po roce 1989 slibně rozvíjí.
+Soukromých podnikatelů je stále víc jak ve
+službách, tak v zemědělství nebo různých
+řemeslech.
+| v Rakvicích máme mnoho živnostníků a
+podnikatelů. O většině znich se v obci ví, ale jsou
+i firmy a firmičky méně známé. Známost o firmě je
+první známkou prosperity. Dobrá a zaběhnutá
+Živnost si reklamu dělá sama. horší to je s firmou
+začínající, která se na trhu chce teprve prosadit.
+Kam vlastně mířím.
+V Rakvicích vzniklo v poslední době několik
+firem a ne malých které se do podvědomiobčanů
+teprve dostanou. Je to např. výroba nábytku,
+služby pro motoristy atd. Kromě reklam na
+provozovnách nebo v jejich blízkosti je možno
+O vás?
+propagovat svou práci v našem zpravodaji. Tato
+reklama může být velmi účinná „protože 450 výtisků
+není málo a zpravodaj se čte nejen v Rakvicích.
+Registraci podnikatelů a živnostníků na obci
+nemáme „protože to ze zákona neninutné. Přesto,
+pokud má nějaká firma nebo živnostník zájem na
+obecní úřad oznámit předmět svého podnikání
+spolu s telefonním číslem nebo adresou, může.
+Stává se totiž, že se na obecním úřadě o určitý
+aruh služeb podnikání nebo kontakt na firmu lidé
+ptají a obecní úřad jim ke škodě podnikatelů
+nemůže pomoci.
+Je aůležité dáf o sobě vědět, a proto této
+možnosti využijte.
+P. Suchánek
+ZEmědělské dRužsrvo RAkvicE
+V současné dobé hospodaří ZD Rakvice na výměře 1 312
+ha zemědělské pudy, ato vše v katastru Rakvice.Členskou
+základnu tvoří 391 družstevníků. Družstvo nyní zaměstnává
+stálých pracovníků a dále sezónně zaměstnává
+důchodce a ostatní brigádníky. Všichni stálí pracovníci
+splňují podmínku členství, to znamená, mají složen členský
+vklad, který je 20 000,— Kč majetkového podílu. Celkový
+počet oprávněných osob ZD Rakvice - 1 028.
+Družstvo hospodaří s majetkem v celkové účetní hodnotě
+296 mil. Kč. Ztoho činí:
+budovy 36,0 %, stavby 22,4 %, energetické a hnací stroje
+,7%, pracovní stroje 9,5%, dopravní prostředky 2,4%,
+inventářa přístroje 1,25 %, trvalé porosty 4,6%, zvířata
+,0 %, výrobky 6,3%, skladové zásoby 3,6 %.
+Veškerý majetek, který vlastní družstevníci činí 43%, 57%
+vlastní osoby, které
+se nestaly členy družstva
+- nedružstevníci,
+% činí vnos zaměstnanců družstva.
+Dosud bylo vydáno na majetkové podíly a restituce majetku
+za 5,5 mil.Kč, ztoho zvířat za 1,3mil.Kč (80 kusu skotu a
+kusů prasat).
+Mimo jiné bylo vydáno 9 ks traktorů, 4 vleky a další. O
+majetkové podíly požadalo 155 oprávněných osob a její
+souhrnný požadavek představuje hodnotu 31 mil. Kč. Ale
+ne | všichni, splňují zákonné podmínky | pro. výdej
+majetkového podílu v současné době.
+Ekonomické výsledky ZD Rakvice
+za poslední dva roky
+z dva Roky po TRANSFORMACI
+nejsou dobré. V roce 1992 vykázalo družstvo ztrátu 4682 mil.
+Kč a v roce 1993 ztrátu 4 076 mil. Kč. Tato ztráta z
+hospodářské činnosti družstva nepřekročila výši odpisů
+základních prostředků v jednotlivých letech. Zmiňovaná
+ztráta z hospodaření nedovolila obnovu - reprodáikci -
+základních prostředků v potřebné míře. V roce 1992 bylo
+nakoupeno základních prostředků za 3 181 mil. Kč avroce
+za 1 725 mil. Kč. V převážné míře byly nakoupeny
+zemědělské stroje na přípravu půdy a dále byla zakoupena
+technologie na zpracování hroznů a vína. Zvýše uvedeného
+ja patrno, Že zemědělské družstvo přes problémy, které v
+celém našem zemědělství jsou, alespoň částečně
+obnovovalo strojní vybavení.
+Vývoj odměňování za poslední dva roky neodpovídá
+celostátní průměr. V roce 1992 pracovalo v ZD průměrně
+pracovníků denně při měsíční průměrné odměně
+Kč a v roce 1993 pracovalo 168 pracovníků denně při
+měsíční průměrné odměně 4 961 Kč. Celkově bylo
+vyplaceno vroce 1992 odměn ve výši 11490 mil.Kč avroce
+celkem 10 002 mil. Kč. K uvedeným vyplaceným
+odměnám je třeba ještě připočítat zhruba 50 % jako daň a
+sociální dávky, které musí družstvo
+jako organizace odvádět.
+Připočítáme-li k dani z mezd ostatní povinné daně, jako
+např. daň z pozemků, nemovitostí, silniční a jiné daně,
+dostaneme částku zhruba 10 mil. kč, které družstvo Rakvice
+jako daňový poplatník zaplatí do pokladny státu ročně.
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Tato částka vedle odměn pro pracovníky je přínosem
+družstva pro společnost. Naproti tomu mnozí drobní
+podnikatelé neplatí daně mnohdy žádné.
+Současná výroba v ZD je orientována na klasickou
+rostlinnou výrobu, včetně vinic (na ploše 52 ha) a živočišnou
+výrobu, kde je orientace na výrobu mléka. Současný stav
+hosp. zvířat
+je 450 ks dojnic, 246 jalovic, 295 býčků, 224 ks
+telata 290 ks prasat ve výkrmu. Dále provádí ZD výkrm kuřat
+při zhruba 5 turnusech za rok s průměrným obsazením
+kskuřat. Hlavní zaměření je však na produkci mléka,
+což bude také strategický směr rozvoje ŽV. Počítá se, se
+zvýšením stavu dojnic dle možností až na 800 ks.
+V budoucnu počítá zemědělské družstvo s rozšířením
+ekonomických pronájmů jednotlivých pracovišť, aleicelých
+provozů a také budou vytvářeny obchodní společnosti s
+kapitálovou účastí družstva. Uvedené formy podnikání
+budou umožněny jak družstevníkůum,
+taki nedružstevníkům.
+Cílem těchto opatření bude ekonomické osamostatnění
+jednotlivých provozů, aby bylo prokázáno, kdo za kolik dělá
+a kolik vydělá.
+Při obchodování má družstvo i dlužníky, ať velké, kdy
+družstvu dluží zpracovatelé, tak i u některých podnikatelů,
+kdy se vymáhá soudní cestou. Dluží však i občané malé
+částky (společná záhumenka, zemědělská daň a další).
+Toto musí družstvo pak vymáhati nepopulárními způsoby.
+Reakce dlužníků jsou různé. Mnozí pochopí azaplatí, někteří
+nechtějí a dochází až k třenicích a hádkám. V současné
+době při běžném prodeji musí družstvo zabezpečit tok
+peněžní částky. Není možné, aby dluhy dó družstva byly
+kompenzovány majetkovými podíly. Za podíl v ZD Rakvice
+nekoupíme naftu, elektřinu, hnojiva a další. Tok peněz musí
+býtzajištěn.
+Jak bude postupováno při výdeji majetkových podílů?
+Možnosti zemědělského družstva jsou omezené. Není
+možné se okamžitě vyrovnatse všemi, kteří o výdej požádají,
+když hlavní požadavek jsou peníze nebo výrobky, jako
+prasata, cukr, maso, víno (to jsou defakto zase peníze).
+Představenstvo zpracovává seznam samostatně
+hospodařících rolníků, © jejichž hlavní obživou je
+zemědělské hospodaření. Těmto bude v první řadě
+majetkový podíl vyrovnán.
+Na druhém místě budou samostatně hospodařící
+zemědělci, kteří prokáží, že hospodaří sami (vlastníma
+rukama), na své jméno a účet (vedení účetnictví), to
+znamená, hospodaří sami na půdě. A na třetím místě
+budoutizbývající. Tadyje nutné počítat s postupným výdejem.
+Bude dbáno toho, aby nebyl nikdo neúměrně
+upřednostňován, např. pokud dostal někdo prase na
+majetkový podíl na druhé si musí počkat až dostanou
+ostatní. Zde musí platit zásada, že nesmí být nikdo příliš
+zvýhodněn a nesmí být nikdo poškozen.
+Pro všechny žadatele o majetkové podíly platí nabídka
+poskytování zemědělských služeb, tzn. práce mechanizací,
+služeb skladů a další. Doposud nebyla uplatněna možnost
+vytvoření obchodní společnosti za účasti oprávněné osoby
+a ZD, např. s. r. o.
+Při dosavadním vývoji bylodbáno nato, aby nebyl nikdo
+zvýhodňován na úkor druhého. Majetekje vydáván
+v cenách
+po vzájemné dohodě. Lukrativní majetek (ten, o který
+je větší
+zájem)
+je vydáván za ceny vyšší, abytato cena nahradila
+ten
+majetek, o který nemá nikdo zájem (např. ploty, cesty atd.).
+O výdeji majetkových podílů představenstvo pravidelně
+jedná a má snahu cesty kompromisu.
+V současné době připravujeme proplácení nájemného
+z majetkových podílů, jako kompenzaci za dosud nevydané
+majetkové podíly. Postupně bychom chtěli přistoupit k
+plošnému placení nájmů za majetkové podíly v ZD.
+Při oceňování majetku pro výdej, ale také při stanovení
+nájemného za majetkové podíly
+je třeba si uvědomit, že tržní
+cena majetku je nižší než jsou uvedené odhady a mnohdy
+je nižší, než účetní ceny. Z toho důvodu musí ZD při výdeji
+majetku na podíly volit cestu snížení hodnoty majetkového
+podílu.
+Příklad:
+majetkový podíl je podíl na majetku, jež má tržní hodnotu.
+Za majetkový podíl není možné nakupovat volně na trhu
+(není směnitelný za peníze). Z toho důvodu jedna koruna
+majetkových podílů není i koruna česká. Koruna
+majetkového podílu v ZD Rakvice
+je nižší než koruna česká
+(Kč).
+Je třeba si uvědomit, že na výdej majetkových podílů má
+družstvo k dispozici hlavně budovy a stavby. Pokud se
+vydávají například výrobky a zásoby, musí představenstvo
+ZD smlouvat. Porovnávání tržní ceny budova a zařízení je
+složité.
+Například:
+družstevní sklep přináší průběžně finanční zisk. Kravín
+přináší dlouhodobě ztrátu, protože je ztrátová živočišná
+výroba. O co je lepší usilovat při výdeji podílů, když cena
+účetní i odhadní je u obou budov stejná.
+Pak bude stav takový, že někdo za stejný podíl dostane
+družstevní sklep, druhý kravín a proněkoho zůstanou ploty
+nebo hnojiště.
+Setkáváme s argumentem - vydejte mi majetek a já
+Vámho zpět pronajmu. Zde
+je třeba si uvědomit, že stávající
+družstvo nepotřebuje veškerý majetek k výrobě. ZD například
+nepotřebuje administrativní budovu. Vedení družstva je
+možné přesunout do jiných prostor, kterých je v družstvu
+dost. Takže proč by mělo platit nájem za budovu, kterou
+nechce.
+Uvádíme však, že o všechny budovy se družstvo stará,
+alespoň tak, aby do nich nepršelo a nedocházelo k
+rozkrádání (i když i to se někdy děje).
+V poslední době se řeší problém pozemkových úprav ve
+viničních tratích. Tento problém pro družstvo zpracovává
+státem pověřený projektant. Pro tuto práci je třeba určité
+vstřícnosti i od majitelů půdy. Dohodnout se dá všechno,
+nemusí pak dojít k tomu, že je vydán pozemek např. na
+Hrubé louce v polovině, který
+je široký 5 m a dlouhý 1000 m.
+Závěrem k majetkovým podílům - představenstvo má
+zájem, aby byly uspokojeny požadavky
+jen nedružstevníků,
+tak družstevníků. Každý si musí uvědomit, že zemědělský
+majetek musí v první řadě sloužit zemědělství a to říká i
+zákon. Vydává se především majetek tomu, kdo provozuje
+zemědělskou výrobu sám. Až pak budou uspokojovány
+zbývající požadavky.
+Ujištění pro oprávněné osoby - zaměstnanci družstva
+neprojídají majetkové podíly,
+jak jermmnody argumentováno.
+Na výplatusi vydělají výrobu. |když připomínky, že výsledky
+by mohly být lepší, jsou oprávněné. Majetku na uspojení
+požadavků je dost a není nijak zstaven bankám jak se
+mnohdy argumentuje.
+Představenstvo družstva by rádo vedlo dialog, ale seriozní
+a slušný, se všemi oprávněnými osobami. Věříme, že se
+nám to společně podaří. Jako zemědělci, bychom se měli
+společně postavit k řešení společných problémů. Nikdo
+nám nepomůže. Za soudní spory platí jedna nebo druhá
+strana, atyto peníze jdou z Rakvic pryč.
+Ing. Tomáš Nečas, předseda a ředitel ZD
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Kdy chutná hodová kačena
+Co nevyženíš, za celej život nezbuduješ. to je stará
+pravda. V hodně případech vyženíš nebo vyvdáš aj tchyňu
+a že tá se pověčině nevydaří, to byl případ Francka
+Beranovýho. Jak tá mu pila krýv, to se nedalo vydržet.
+Normálněsi na ňu netrůfl, ale dyž se lízl, to potom už smrdělo
+nemocniců a stařenka to moc dobře věděly. Dycky se negde
+ztratily a nebyly k nalezení. Čistý svědomí neměly, proto
+skrýš vybraly důkladně, kerá opravdu za ty tři roky nebyla
+objevená, proto taky neutrpěly žádnů újmu nazdraví. Začalo
+to nenápadně, jak všecko špatný začíná.
+Dyž se Francek po svatbě nastěhoval do baráku ke
+svojej ženě, začal s chuťů pracovat a starat se, ale to
+nestačilo, Nic nedělal dobře, ničím se nezavděčil, ať se
+snažiljak chcel. Jednů večír před večeřů si před něho stůply
+stařenka, prstem mu před očima začaly kývat sem a tam a
+povýšeně povidajů.
+"Ty tu pánem nigdá nebudeš. Ty tu budeš akorát
+poslůchat."
+Franckovi spíš než ty slova vadil ten prst, co mu sním
+mávaly před očima a povolily mu nervy. Levů ruků stařenčin
+prst zastavil a pravů jich liskl po hubě až odletěly na druhů
+stranu ke šporheltu a tým to všecko začalo. Od tej doby mu
+stařenka všecko dělaly na potvoru a měly výdrž. Stalo se to
+pro nich sportem, enom Francek se užíral a trápil, neměl
+klidnej chvilky.
+Byly hody. Modrá obloha se svátečně leskla, když se
+ráno Francek nastrójil do kostela a v slavnostní náladě
+odešel. Stařenka dobře věděly, co bude následovat po
+Franckově příchodu z duševního posilnění, proto od rána
+byly ve střehu. Už dávno bylo po posledním zvónění, když se
+rozletěly vrata a Francek s nohama roztaženýma jak zednická
+koza stál v nich.
+"Kdeje tá čarodějnica“, zařval jak zvíře žíznící po krvi a
+s nepříčetným pohledem sevrhl dokuchyně. Jak dycky když
+byl při chuti nebyl nigdo k nalezení. Vrávoravým krokem
+přešel dvůr, prolezl šopu, propichal vidlama slámu ve
+stodoli a nigde nic. Ve chlívě u prasete taky nic, v kozím
+hrantě taky nic, zdrcen a schvácenej si stůpl do prostředka
+dvora gde stála stará kamenná studňa přikrytá silnů dubovů
+desků a vyhrožoval dál.
+"Ažju drapnu, hlavu ji odřežu a nakonec
+ju utopím v tej
+škaredej studni. Jináč pokoja mět nebudu."
+Jak tak hudroval, zazdálo se mu, že ve studni neco
+zaskřípalo.
+"Né, to néni možná," zakřičel do nebes a vrhl se ke
+studní.
+"Tá baba Bohu nemilá by se přece do tej studně sama
+nedostala a jak byt tam přebývala, ale čert nigdá nespí."
+Opřelse do dubovýho deklu, paty zavrzaly a co uviděl mu
+vyrazilodech. Kůsek pod deklem seděla nažebři, spokojeně
+hmúříc oči proti světlu Franckova vytůžená oběť. Seděla
+klidně, dobře věděla, že pro ňu v tů chvílu néní úniku, néni
+záchrany. Byla smířená se všeckým na týmto světě, celá se
+oddala do ruk Božích. Dobře udělala. Franckovi se už hruba
+slopačka zhlavy vykúřila a týmaj zlost
+se vytrácala, očizačaly
+všecko vidět jednotlivo, myšlenky se srovnávaly. Ve studni
+cosi zapraskalo a ze studně začal mluvit mužskej hlas, kerej
+doslova opakoval, co Francek to odpoledně svojej tchyni
+nasliboval. Aj třísknutí vratama tam bylo, aj uřezaná hlava,
+aj utopení. K súdu to všecko stačilo, Francek by enom tak
+lehko nevyvázl. Vyschlo mu v krku. Hleděl do studně jak
+káčer do šupek a rozhodoval se co udělat dál. Hoditju tam
+a ničit důkaz nebo se domluvit. Chce to všecko promyslet,
+a to přece chce čas. Čas
+je nejlepší doktor. Zabúchl dekl a
+pro jistotu, aby domluva byla možná, na studňu postavil
+kovadlinu a plužný kolečka aj s pluhem. Potom si vydechl
+a šel přemýšlat do jizby. Na postel se roztahl tak jak byl a
+špekuloval.
+Když sežena navečír vrátila z hodovej zábavy, kde byla
+na čůhačce, byl všady klid a mír. Až v kuchyni uslyšela
+mohutné chrápání svojeho muža. Karta se obrátila. Práskla
+kuchyňskýma dveřema tak, že Francek aj ve snu zasalutoval.
+Před ním jak dyby se zjevil vojenský generál a dával povel
+k boji. Žena ho nešetřila, věděla, že chybu neudělá. Slova
+ji z huby lítaly jak zkulometnýho hnízda, chrlila oheň a síru.
+Francek selekl, že je válka atak se rychle zaryl pod duchnu.
+Duchna dycky zachrání. Před bůřků, před granátem, před
+každů katastrofů, tak proč by né včíl. Jak tam ležel v tej tmě
+a tichu, zpomněl si na stařenku a na slibovanů domluvu.
+"Chuděra stará, co tam enom dělá. Snáď nespadla do
+tej studně, dyť tá voda néni k pití."
+Odhodil duchnu a šel. Nehleděl na křik svojej ženy a šel
+přímo ke kamenej studni. Zdělal kovadlinu, pluh a plužný
+kolečka, otevřel dubovejdekl a mohutně sivydechl. Stařenka
+seděla na svojím místě., ale Franckova žena se skácela k
+zemi. Totona ňu bylo trochu moc, ale Francka včíljeho žena
+moc nezajímala. Pomohl stařence ze studně a tá se hneď,
+jak stály na pevnej zemi, zeptaly:
+"Ty, Francku, ty bys mě opravdu utopil?"
+"Ná, myslím, žeutopil, alevčílužné, užse nebojte. A včíl
+mně řeknite. To ste v tej studní byly dycky, dyž sem vás
+hledal?"
+"Dycky. Žebř sem tam měla pořád, ale v posledku mně
+tam bývalo chladno, tož sem si vzala ten magnetofon, abych
+tě natočila."
+"Aj byste mě daly sůdu?"
+"Dala. Co by mně zbývalo. Dyť ty bys mě snáď jednů
+zamordoval."
+"Tož, řeknu vám stařenko, domluvme se. Ode dneška
+všecko dobrý a na věky. Tadyje moja ruka a esli to opravdu
+myslíte vážně, budů proměhody dyckyz polovice jak svátek
+matek. Dopoledňa budu slavit vás a odpoledňa hody."
+Ruky si podali nad Franckovů ženů, která se právě
+začala probírat.
+"Maminko, on vás zavřel do tej škaredej studně?"
+"Ale gde, děvčico. S tým si nedělej starosti. To sme
+enom
+tak zkúšali. Negde sem slyšela, že vlhkej vzduch dělá
+dobře na průdušky, tož abych se tam pořádně nadýchala,
+Francek mě tam zavřel a trošku na mě zapomněl. A to je
+všecko."
+A protože všecí pořádně vyhladověli, zasedli svorně v
+kuchyni a vykrmenů hodovů kačenu snědli ajs kožú. Ani pro
+kočku neostálo. Dyť od rána nigdo z nich neměl v hubě ani
+sůsto.
+Pravda, pravda. Časje nejlepší doktor. Nevím, esli měl
+Francek tolik rozumu, že počkal až vystřízliví nebo to byla
+enom náhoda, ale udělal to dobře. Slopačka néni nigdá
+dobrej rádce, to je stará věc, na to nezapomínejme.
+Zdeněk Pohl
+m- pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Je léto. Sedím v hospodě. Kde jinde byměl normální
+člověk sedět takové horko. Logicky vzato, tady, v tom
+stinném koutku musí být každému dobře. Jen letmý
+pohled na pěnivé pivo a orosenou sklenici ochlazuje.
+Ne, nemusí se hned pít a hlasit žízeň, aby byl člověk
+spokojený, to ne. Na všechno
+je čas, člověk za sebou
+cítí oporu, VÍ, že nezemře žízní a má jistotu, že v tomto
+klidném koutku se může zbavit všech pozemských
+starostí. Zde doktor nikomu nepomůže, ten by jenom
+překážel, ale obyčejný hospodský v kulaté čepičce a
+bílé zástěře, to je ten pravý doktor, to je ten záchrance
+ztracených lidských duší a léčitel odhozených lidských
+ideálů. Divím se, proč nás tady, v tomto klidném
+příjemném koutku nesedí víc. Nevím, proč se ti lidé v
+tom horku pořád štvou. Že si nedají pokoj. Stejně jeden
+Jak druhý půjde k panbíčkoví a na něco se přece umřít
+musí. Divím se lidem, kteří umírají
+jen tak nanic. Celej
+život se dřou, pijí vodu a náhle zmizí ze světa a já se dál
+Letní přemítání nezaměstnaného mladíka
+aneb V čem je smyj života
+těším ze života v této malé hospůdce, nido mě nevadí, mám klid v duši, neničím si tělo a nemám žízeň. Žízeň
+je
+hrozná věc a stašně bolí. Já když umřu, budu vědět na co a proč, a to je potom umírání lehčí, jednodušší, prostě
+zmizím pomalounku, potichounku,
+jak hustá pěna na dobře natočeném půllitru. Zdeněk Pohl
+V první červnový páteční večer se uskutečnil v sále
+Sokolovny 196. koncert hudební školy v Rakvicích. Pod
+vedením učitele hudby p. Peši, vystoupily oba sbory,
+"Skřivánek" a Zpěvánky", komorní sbor a na harmoniku
+zahrála E. Kocmanová. Na pozvání přijely děti z hudební
+školy z Rožnova pod Radhoštěm a v druhé půli večera
+zazpívaly nejen sborové písně, ale s doprovodem cimbálové
+muziky zazpívaly písně rodného kraje a krojované dvojice
+předvedly, jak se u nich tancuje.
+Jako vždy zahajoval koncert dětský sbor"Skřivánek“, je
+to 25 dětí vybraných z 1.-3. třídy základní školy, ztoho
+je 7
+chlapců, zazpívaly svým příznivcům v sále s chutí a
+ukázněností. Silný potlesk byl dík zajejich vystoupení. Pak
+nastoupily na pódium "Zpěvánky“, sbor 30-ti dětí ze 4. - 7.
+třídy základní školy, aby svým rodičům, sourozencům a
+známým předvedly, jak se od posledního koncertu
+zdokonalily. Z jejich projevu na vás dýchne radost, mládí,
+zpěv másílu a rytmus, cítit radost
+ze zpívání. Pěkně zpívalo
+šest chlapců své sólo, tidodávají hlubší odstín převažujícím
+dívčím hlasům. Na harmoniku zahrála E. Kocmanová.
+Snad dlouhé čekání, snad nervozita ji trošku svazovala
+prstíky, ale byto to příjemné oživení večera. Na harmoniky
+se učí hrát u p. Peši 16 dětí, z toho 7 chlapců.
+Komorní sbor nastupoval jako předposlední a děvčata
+zazpívala tři skladby. Jsou to děvčata, která už základní
+školu opustila, ale věnují se zpěvu dál. Desetičlenný sbor
+je
+doplněn nejlepšími z těch mladších, náročnost stoupá,
+proto i výběr
+je přísnější. Členkami komorního sboru jsou:
+M. aE. Suchánkovi, |. Minaříková, J. Průdková, B. Straková,
+E. Kocmanová, M. Zachová, to jsou ty starší, Gabrielová,
+Krmíčková, Foukalová, to jsou ty mladší.
+Celý hudební večer ukončily "Zpěvánky“ a to třemi
+písněmi. Doprovod na piáno hrála p. učitelka Pařízková z
+Podivína. V jedné písni zpívá sólo čistým hláskem Marie
+Krmíčková, snad nám někdy
+v Rakvicích vyroste talent, který
+se bude hudbě věnovat profesionálně a proslaví svou
+rodnou obecv širém světě. Výsledky se přece jen dostavují.
+Byl jaem na bancetstě
+Na soutěži zpěváků "Podluží" v Tvrdonicích získaly první
+cenu za dvojzpěv dvě Rakvičanky, dvě bývalé žákyně p.
+Peši, a to Hana Matějková, roz. Straková a Renata
+Jedličková, roz. Švarcová. Renta získala prvenství i v
+sólovém zpěvu. Gratulujeme.
+Pro každou vesnici je hudení škola přínosem. Děti
+mají možnost získat více poznánío hudbě, nežjakou
+jim
+může dát základní škola, je zde důležitá výplň volného
+času, zvyk pohybu vjiném prostředí, vystupování před
+lidmi, zodpovědný přístup ke kolektivu a radost z
+dosažených výsledků. Když se dál budeme zajímat o
+dění kolem hudební školy, zjistíme, že děti nejen že hrají
+a zpívají, aletaké pořádají zájezdy do divadla. Letos byly
+ve státním divadlev Brně nadvou představeních - "Modrý
+pták"
+a "Babička“. Pořádají i sportovní akce a různé výlety.
+Měly letos i svůj vlastní ples, který se vydařil po všech
+stránkách. Organizace byla perfektní Málem bych
+zapomněl na koncerty. Ty v Rakvicích jsou pro nás
+samozřejmé, ale děti zajízdějíi do jiných městnaší vlasti,
+dokonce několikrát vystupovaly ivzahraničí. Od nového
+roku měly koncert v Mokré u Sokolova, dva koncerty v
+Hustopečích a v Rožnově pod Radhoštěm.
+Rodiče dětí pomáhají kde se dá a ve vesnici je cítit
+činnost
+p. Peši, rodičů adětí. Možná by byloku prospěchu
+všech, rozvinou spolupráci základní a hudební školy a
+využíttěchto dětských schopností při různých slavnostech
+školních. Jde přece o děti, ale to je věc ředitele a rodičů.
+Teď sehudební škola bude stěhovatz horní školy do
+školy národní. Slíbila pomoc i obec, jde o zkulturnění
+bývalé třídy, jistě pomohou zase rodiče a možná se najde
+inějaký podnikatela přispěje na tolik potřebný gramofón,
+záclony, závěsy, aby děti unás vRakvicích mohly dělat dál
+co jebaví, comají rády, vždyť hudba je jeden ze základních
+hodnot, které člověka utváří, posilují, rozvíjíjeho duševní
+stránku po celý jeho Žviot, formuje jeho pohled na práci,
+na lidi a s dalším vzděláním rozšiřuje celkový pohled na
+život, na svět. Zdenék Pohl
+RAakvickyý -
+ZPRAVODAJ
+PRS L
+Když začala Jarmila slečnovatět, zhlížet se v zrcadle a
+myslet více na parádu než dřív, dostala od babičky Kristýny
+nádherný dar. Byl to zlatý prsten a moc se jí líbil. Stále ho
+nosila a byla ráda, že má po babičce tak krásnou památku.
+Vzalasiho na procházku io vánočních svátcích, aby ses ním
+mohla kamarádkám pochlubit a věřila, že jí snad i přenese
+štěstí...
+... A tehdy se poprvé blíže poznali. On by! voják, měl
+parádní uniformu a pro mimořádný talent byl dokonce již
+před rokem přijat na Pilotní škoklu v Prostějově. Kamarádi
+mu záviděli a rodiče na něho byli viditelně pyšní. Být letcem,
+znamenalo patřit k elitě naší armády, která byla kvalitně
+vycvičena, zvláště s ohledem k narůstajícímu nebezpečí ze
+strany Německa. Psal se totiž rok 1937.
+hb
+AC P É
+S V
+Ale na to Jarmila nemyslela. Jí stačilo, že se jí chlapec
+líbila žek ní byl milý a pozorný.
+"Máš krásný prstýnek“, řekl jí, když si ji dlouhou chvíli
+celou pečlivě prohlížel. "Mohla bys mně ho půjčit, prosím
+tě?" "Proč ne, Klimo", odpověděla ona. "Ale jenom půjčit,
+protože ho mám od babičky."
+Vzal prsten do ruky, prohlížel si ho a zkoušel nasadit.
+Jenže prstýnek z prstu 17 letého děvčete se na presteníček
+letého vojáka nevešel. Nasadilsiho stěží na malíček levé
+ruky. Tak se spolu bavili celý večer, a když se loučili, chtěla
+prsten zpátky. Vždyť - co by řekla babičce.
+"Nejde sundat", řekl Klima, "ale neboj se, až přijedu o
+velikonocích na dovolenou, tak tiho vrátím a navícti přivezu
+ještě jeden prsten ode mě", a spiklenecky na ni mrkl. "Tak
+dobře", svolila po chvíli a už myslela na to, jakto milostné
+tajemství před babičkou utají. A tak se i rozloučili. Oba se
+rozcházeli pod dojmem vzniklé první lásky a Klima navíci
+se zlatou zástavou. Pro Jarmilu to byly dosud nejkrásnější
+vánoce, jejichž poezie byla umocněna těmi nejkrásnějšími
+lidskými city.
+... Čas do velikonoc se vlekl a nepomohlo ani to, že
+Klima napsal Jarmile několik pěkných dopisů. Pak přišlo
+Jaro a Jarmila musela pomáhatrodičům připolních pracích.
+Aspoňjí to více ubíhalo. 24. března se vydala s rodiči sadit
+brambory...
+Když se vraceli z pole, byl v celé dědině jakýsi podivný
+rozruch. Lidé vybíhali z domů a jeden druhému něco
+VNEK
+naléhavě vysvětlovali a mávali rukama. Kdosi křičel: "Víte,
+co se stalo ... Klement Průdek se zabil..., prý při srážce
+letounů u Bedihoště..."
+Jarmilin svět růžových brýlí a nadějí sezhroutil. Nemohla
+uvěřit, že sen její první lásky se tak rychie rozplynul. A jako
+každý člověk, který je postižen tragédií, začala uvažovat o
+pomíjivosti lidského osudu a štěstí. Tak rychle jí štěstí
+zazářilojako meteor na oblozea stačila vteřina a bylo navždy
+pryč.
+"Ach, Bože, a co můj prsten", pomysleia si v té chvíli, ale
+rychle tu myšlenku zavrhla, protože ve chvíli neštěstí se jí
+zdála podružná. Za bezesných a proplakaných nocí si stále
+kladla otázku: "Proč to postihlo právě mě, vždyť jsem
+nikomu neublížila. To je přece nespravedlivé.“
+Jejího milého připravili na vojně
+o Života možná muvzali
+i její prsten. Chvílemi se zlobila na celý ten nespravedlivý
+svět. A stále více v ní uzrávala touha, Že musí Klimu ještě
+naposledy uvidět. Když se v den pohřbu dověděla, že je
+vystaven
+v otevřené rakvi, přemluvila kamarádku a šla se na
+něho podívat. Něco ji tam táhlo, prostě musela ...
+Její chlapec ležel na katafalku ve slavnostní vojenské
+uniformě a na malíčku levé ruky mu zářil její zlatý prsten.
+Trhla s sebou a se slzami v očích ustoupila stranou, Cítila,
+že by nebylo vhodné sundávat mrtvému prsten z ruky a vté
+chvíli ho oželela. "Jen ať zůstane s Klimou jako jediný
+svědek naší lásky, kterou tragedie tak brzy přervala“,
+pomyslela sí.
+Na pohřbu Klimy se sešla celá dědina a kamarádi z
+pilotní školy zajišťovali vojenskou organizaci a průběh
+pohřbu. Jarmila šla v průvodu jakoby duchem nepřítomná.
+Celý pohřeb prožívala jako hrozný sen. Téměř nevnímala,
+když vojáci při hymněvystřelili salvyz pušeka slíbili,
+Že splní
+vojenskou přísahu i za mrtvého kamaráda.
+Procitla teprve, když se k ní po pohřbu prodral jeden z
+vojáků a otázalse:"Vy jste ta Jarmila Srbová?" Ahned dodal:
+"Já jsem Franta Tuček a s Klimou jsme kamarádili. Hodně
+o vás mluvil, po večerech vám psával na slamníku dopisy
+a měl vás moc rád."“ Pak se rozloučil a spěchal za
+odjíždějícími vojáky. Po čase poslal i pohlednici s adresou,
+kde uvedl i svoji hodnost desátníka. Pak už zůstala Jarmila
+se svým smutkem sama.
+Lidský úděl a osud jipřinutily bolest překonat ajítdál. Za
+pětlet po tragedii se Jarmila vdala a s manželem vychovali
+tři děti. Prožila vcelku šťastný života příběh její první lásky by
+zůstal zapomenut jako všechny podobné příběhy...
+Jenže - otec Klementa si až do své smrti vyčítal, Že synovi
+přihlášku do pilotní školy podepsal. "Kdybych to neudělal,
+mohl chlapec žít", vyčítal si neustále. Když po čtvrtstoletí
+zemřel a byl otevírán Klimův hrob, vzpomněla si Jarmila na
+svůj prsten. Se vším se svěřila tetičce Prudíkové - hrobařce.
+Přesnějí prsten popsala a prosila ji, aby se synem opatrně
+odkrývali kostru, aby se prsten v hlíně neztratil.
+Všechno uvedla přesně, jen jedno nesouhlasilo. Prsten
+byl nakonec nalezen na pravé straně, ačkoliv ona uváděla
+malíček levé ruky. Aleito se vysvětlilo. Ocitlse tam proto, že
+mrtvému v rakví zkřížili ruce a tím se prsten dostal na druhou
+stranu. Tetička Průdíková hnedten večer po nálezu prstenu
+přišla za Jarmilou a vrátilají ho s těmito slovy: "Jarmilo, po
+letech ti vracím tvůj prsten. Přeji ti, aby ti v dalším Životě
+přinesl štěstí.“
+pRakvický -
+ZpRAVOOAJ
+Jarmila předala prsten nejdříve nejmladší dceři -
+Jarmile, a kdyžjí byl už malý, předala ho své vnučce Dáše,
+která žije v Břeclavi a dodnes prstýnek nosí.
+Je 24. březen 1994. Právě dnes uplynulo od tragedie 56
+let a já sedím naproti už téměř 74 leté paní Jarmile a
+vzpomínáme, co dobrého a zléhojí osud přinesl. Laskavě
+mně dovolila zachytit její příběh i s mým ujištěním, že setak
+děje proto, abychom se v dědině lépe znali a více si
+pomáhali při svých bolestech a trápení.
+„„„Stmívá sea narakvický hřbitov padá soumrak.
+V okolí
+však už vládne jaro. V Koziperkách kvetou mandloně a
+příroda se nedočkavě probouzí k životu.
+"Hrdliččin zve ku lásce hlas" a volá do daleka:
+"Hynku ... Klemente ... Jarmilo!"
+Rosťa Obhlídal
+ZE VZPOMÍNKOVÉHO KALENDÁŘE
+POTRESTANÝ ROUHAČ
+Martin Tureček, chalupník z Rakvic, č. 337, byl
+člověk bohaprázaný. Do kostela nechodil, o
+velikonočním čase svaté svátosti nepřijímal. Neděle
+a svátky nesvětil. O nedělích obyčejně zhotovoval
+hospodářské nářadí. 20. února 1899 zašel si do
+krčmy Josefa Wojty č. 189 a fim v přítomnosti
+několika mužských pronesl hrozné rouhání o
+panenství Matky Boží a sv. Josefa. Byl udán
+zemskému soudu v Brně, kdež byl odsouzen na 6
+týdnů do vězení. Dřive než byl odsouzen, přišel,
+protože měl strach před odsouzením k níže
+podepsanému a prosil o vysvědčení polehčující,
+předstraje, že není tak zlý a že byl opilý, když
+rouhánío božské rodině pronesl. Dole podepsaný
+mu pravil, že mu fakové vysvědčení nemůže dáti,
+jelikož ho soud nežádá, ale radil mu, že nenili tak
+zlý, aby to také ukázal, aby šel ke svaté zpovědi,
+z rouhání se vyznal a před obrazem Matky Boží
+Panny Marie se pomodlil, aby tak pohoršení
+napravil a lidé se přesvědčili, že skutečnění není
+tak zlým. Tureček neuposlechl a neučinil to.
+Nastoupil trest ve vězenía jižtam ho stihl první trest,
+který mu mohl býti výstrahou,
+aby se polepšil. Bylo
+mu uloženo, aby pomáhal zedníkům při stavbě.
+Připínala odepinalputny které smaltou vytahoval
+vzhůru na lešení. Při vytahováníse putna odepjala,
+spadla mu na hlavu a těžce poranila. Byl dán na
+tři týdny do nemocnice. Odpykal si trest a přišel
+domů. Dne 23. srpna 1899 byl najat od Jana
+Křivánka z č. 23 ku mlácení obilí. Navečer byl
+adomlatek. Byla dána nějaká zavdaná. Tureček
+pil,pil a jelikožšpatný byl na nohy, seděl. Náhle se
+zdvihl, nikdo netušil kam jde. Šoural se při svitu
+měsíce kolem studny a spadl do ní. Když ho
+vytáhli, pručel prý, proč ho fam nenechali. Měl
+malou odřeninu na týlu.
+Po dvou dnech v neděli 27. sspna pojedl něco
+a vypil půllitrů vína s vodou: "To se mi Dude spát"
+Zdřími si a už se neprobudil, dříme věčně. Zemřel
+bez zaopatření svatými svátostmi.
+Byla jeho smrt následkem svátosti nahodilá, či
+byl to trest Boží?
+Soud náleží Bohu, nám nesluší souditi nikoho.
+Poznamenáno 5. září 1899 ne na odsouzení
+Martina Turečka, ale pro výstrahu.
+Jakub Kubíček, farář
+RAakvickyý -
+ZPRAVODAJ
+RAKVICKÉ POSTAVY, POSTAVIČKY, FIGURKY
+Koliš fojza fuciman
+Pod tímto pojmenováním ho znaly celé Rakvice a ve
+službách veřejnosti předběhl daleko svojí dobu, protože
+mnoha rodinám dělal dvorního holiče a se svou pověstnou
+aktovkou, kolem a hnědým širákm objížděl celou obec.
+Jako děcka jsme sejeho ruční mašinky báli a kdykoliv
+se na ulici ozvalo: "Děcka dom, pantáta vás ostříhajů", táhli
+jsme s brečním k domovu. A mistr Fuciman pro nás byli
+vážený pantáta. Když jsme povyrostii do školních let, už jsme
+se ho nebáli, ale těšili jsme se na jeho povídání a že zas
+bude veselo. Nejlepší to bylo, když k nám přijeli pantáta na
+poslední štaci. To jsme mohli očekávat, že se zdrží déle a
+že nebude spěchat.
+Jednou jsme měli zrovna po zabíjačce a tu on měl moc
+rád. Zasedl si na delší dobu a labužnicky si pochutnával.
+Pochválil ttačenku, jitrnice i jelita a zakončil škvarkama.
+Tučné jídlo si vyžadovalo pořádného zapití a já jsem byl
+ustanoven pantátovi nalévat. Nevím, comně to napadlo, ale
+po každé skleničce jsem na okraji novin uděla čárku, jako
+to dělají číšníci v hospodě. Po několika hodinách se mistr
+zvedli kodchodu, ale kolo před sebou valili, jako bysmykovali
+pole. Po několika pádech přece jen zjistili, Že to nasednout
+nepůjde. Otec za ním překvapeně volal: "Lojzo, co blbneš,
+vždyť nic nevypils.""Áno, tati", vpadl jsemdo tohojá"pantáta
+vypili 15 hořčicových"“. Samozřejmě, že se to rozkřiklo po
+dědině a pantáta to sám dávali k lepšímu. Vždycky dodali:
+"Chlapci, u Jakuba si při pití dávejte pozor, protože
+ten jeho
+kluk, potvora, dělá čárky. " A klidně ipovyprávěli
+jak setenkrát
+se silniční vyrážkou dostali domů.
+Když bylo Jakuba, už předem jsme věděli, že budit nás
+budů pantáta Fuciman. Se svítáním se ozval buchotna vrata
+a hned nato vstoupili pantáta, popřáli oslavenci a vložili mu
+do postele omašlenej demižón. A při odchodu ledabyle
+prohodili:"A Jakube, kdybys nevěděl co s rukama, tak o 10.
+hod. už je u karbovně veliká žízeň. To už bylo v době, kdy
+dělali v JZD u zedníků a na první kravíny a vepříny míchali
+ručně maltu. Taková dřina by bez pivního silnějšího pohonu
+ani nešla. Co ti chlapi se tenkrát nadřeli a není divu, že si
+stále vymýšleli různé srandy, aby to vůbec vydrželi. (Do
+balónků se tenkrát ještě nedýchalo.)
+Strýc Fuciman se stali pověstnou osobou, u které se
+sběhly všechny příběhy a taškařice a oni je náležitě
+komentovali. Stačilo, aby si skupina zedníků připravila psí
+hostinu a už dostala název firma Psotechna. Skupina, která
+si "natrvalo vypůjčila" družstevní pytle, dostala název
+Pytlotechna. Když se blížily volby v JZD, strýc Fuciman
+předložili opoziční kandidátku. Samozřejmě, že to byla
+švejkovina.
+Za předsedu JZD byl navržen Zdeněk Průdek, řečený
+Správec, který trávil většinu času v hospodě u Mazánků. Strýc
+Osika - řečený Jagoš, který se živil vším, co nebylo na
+katastru přivázaný, byl navržen za hlavního skladníka. Laďa
+Vranovský, kterého museli do práce budit, byl pohotově
+navržen za předsedu komise pracovní iniciativy. Skutečný
+kandidát na předsedu - Franta Režný, byl navržen na
+vrátnýho. A v podobném duchu byla celá kandidátka.
+Posměváčků bylo na světě vždycky dost, alestrýc Fuciman
+si uměli dělat srandu nejen z celé dědiny, ale hlavně i sám
+ze sebe. Známýje případ, když ho správce na Trkmanci chytl
+při trhání tabáku. Z toho hrozila pokuta a veliká ostuda.
+Ale kdepak na strýca Fucimana. "Já trhám jen ty spodní
+listy," říkali správcovi"a uznejte, Že to tej řepě přece nevadí".
+Správce se řehtal, že ten starej trouba nepozná řepu od
+tabáku a poslal ho domů. A Fuciman seřehtali aždo Rakvic,
+jak správce napálili. Měch tabáku byl doma a bez pokuty.
+Známý je i případ, když strýc v ovíněném rozpoložení
+zasadili sousedovi turkyň do herteplí. Když jeli po čase
+kontrolovat jak se kukuřice řádkuje, zjistili, že na vlastním
+poli bylo ostí po kolena a u souseda se v bramborách
+řádkoval kukuřičný slalom. Každý by to utajil a honem
+napravoval chybu, ale strýc Fuciman o svém počínání
+nejdřív složili básničku. Začínala: "Jede Lojza na kole, sadit
+turkyňna pole"... Moc mě mrzí, ževíc jsem si nezapamatoval,
+ale to vím, že při jejím přednesu se chlapi v holírně váleli
+smíchy.
+Když přišel k zedníkům nový učeň, vytrpěl si všechna
+mučednícká muka. Vzpomínám si na dvě příhody Janka z
+Bílovic a jak to strýc Fuciman mistrně sehráli. Při práci
+najednou vzali kolo a jeli směrem k dědině. "Lojzo, kde
+jedeš", volají na něho zedníci. "Ke Káňovi do textilu pro ten
+vágris, šakjste říkali, že ho potřebujete" říká onnato."A proč
+nejede Janek, vždyť ty bys to vzal určitě přes hospodu."
+A Janek poctěn takovou důvěrou vyrazil pro vágris. "A
+nezapomeň vzít potvrzení, jinak nám to Jilčík neproplatí",
+volali za ním zedníci.
+"Chlapče, to bude nějakej apríl", řekl na Jankovo přání
+pan Káňa a smál se, až mu brýle poskakovaly. Janek si
+odplůval až ke kravínom a umiňoval si, že se už nikdy
+nachytat nenechá. Za pár dní si vzal jeden den dovolenou
+na vánoční nákupy. Když přišel do práce, zedníci si hona oko
+nevšímali a hádali se mezi sebou. "Jak
+je to možný, žejá,
+kterej chodím do práce denně, mám jenom 1500 korun a
+tys dostal 2000 korun“, křičel Fuciman na Jožku Krčku. A
+ostatní taky nespokojeně házeli různýma částkama. "O co
+se hádáte, chlapi", ptal se nedočkavě Janek. "Ále, včera
+dávali vánoční přídavky a rozhádali celý družstvo. Raději
+mohli dát všem stejně a byl by pokoj. A kolik dostals ty,
+Janku", ptali se ho.
+Janek měl dovolenou a tak honem vzal kolo a letěl do
+kanceláře. "Pane Jilčík, já si idu pro to vánoční", pronesl
+Janek svou žádost ekonomovi. Ten měl zrovna práce nad
+hlavu s uzávěrkou, vyhnal ho a pokládal Janka za bláznivý
+zjevení. Tenkrát na příští schůzi dokonce přednesl
+připomínku, zda zedníci nemají co na práci, že vymýšlejí
+samé voloviny.
+Kdyžteď po létech vzpomínám na tu dobu, myslím si, Že
+lidé se více nadřeli, měli malé platy, ale uměli se bavit, byli
+veselí a bylo mezi nimi více lidskosti.
+Je obtížné popisovat figurky a osobnosti rakvického
+života, protože každýje vidíme svýma očima. Odpusťte mně
+pro to moje subjektivní vidění a snažte sii opanu Fucimanovi
+vytvořit obrázek svůj. Já jsem ho měl jako člověkaa lidového
+humoristu moc rád ...
+Rosťa Obnhlídal
+= pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Vážení spoluobčané
+Velmi rád bych Vás chtěl seznámit se stavem Sboru dobrovolných hasičů u nás
+v Rakvicích. Jistě všichni víme, Že všechny bývalé organizace NF prošly mnoha
+změnami, ať změnou činnosti, změnou názvu nebo některé úpině zanikly. Touto
+změnou prošel i náš sbor. Dříve název "Svaz požární ochrany", dnes"Sbor dobrovolných
+hasičů". Dále to je změna v řídícím a zabezpečovacím systému. Plnou odpovědnost
+převzal obecní úřad, hlavně pak finanční nákup pohonných hmot, výzbroje a výstroje,
+zabezpečení financí na ruční hasící přístroje pro ZŠ, MŠ, knihovnu a kino, kde
+provádíme pravidelně preventivní prohlídky. Preventivní prohlídky rodinných domků
+se tak jako dříve neprovádějí.
+Občan, který bude mít zájem, aby u něj tato preventivní prohlídka byla provedena, může nahlásit na obecním úřadě
+a prohlídková skupina SDH tuto provede proti finanční úhradě. Jistě teď řeknete, proč dělat preventivní prohlídky, když v
+Rakvicích nehoří. Máte pravdu, ale přece jenom! Víme, že je mnoho drobných požáru, o kterých se nehovoří a zatím jsou
+nebezpečné, jsou veřejným tajemstvím. Ovšem jak říká staré přísloví: "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu ....... “
+Proto také naše činnost má trochu jiný charakter. Zaměřuje se na školení a výcvik i když máme i tady velké rezervy.
+Zůčastňujeme se různých soutěží a cvičení, které nám napomáhají ke zkvalitnění naší práce. Nemalou pozornost věnujeme
+technice, kterou udržujeme ve stálé pohotovosti. Máme ovšem problém s cisternovou stříkačkou, který v současné době
+řešíme.
+Rovněž činnost s mládeží se nám nedaří tak, jak bychomsi přáli. V roce 1992 jsme měli družstvo žáků, které bylo celkem
+úspěšné, ale díky některým rodičům, kteří tuto činnost svým dětem nedovolili dále rozvíjet, se tento kolektiv rozpadl.
+Přiznávám ovšem ifakt, že nemalým problémem v naší činnosti
+je stále finanční záležitost. Možná by stálo za úvahu z Vaší
+strany, soukromých podnikatelů, zemědělcu ZD a možná I podniku v naší obci, aby pomohli. Požární ochrana není totiž
+záležitostí jenom několika lidí, ale nás všech.
+Při této příležitosti bych velmi rád připomněl, že nám probíhá senoseč a přede dveřmi máme žně a tím vlastně začíná
+nebezpečí požáru, ať už samotnou technologií činnosti, dětské požáry, kuřáci, nedbalost a neopatrnost. Proto Vás všechny
+prosíme, dbejte abyste nezavdali příčinu k požáru a pokud již k němu dojde, snažte sejej uhasit nebo okamžitě zavolejte
+pomoc, jakto ukládá nejen zákon, ale! lidská povinnost. Velmirád bych využiltéto příležitosti a požádal Vás, abyste věnovali
+pozornost hydrantům, které jsou před rodinnými domky v mnoha případech zasypány ruzným materiálem nebo
+neoznačeny. Pokuste se tyto nedostatky odstranit nebo ohlásit na obecním. úřadě.
+Věřím, že tato náročná práce se nám společnými silami podaří a náš majetek a hodnoty uchráníme.
+Jménem všech rakvicích hasiču bych Vám všem popřál hodně úspěchu ve Vaší práci a hlavně bez požárů.
+Za sbor dobrovolných hasičů
+Jaroslav Konečný
+Ze života školy
+Další školní rok pomalu končí a my jen vzpomínáme na září minulého roku a na obavy s dlouhého roku. Ať už
+chceme nebo ne, školní rok 1993-94 je za námi. Žáci 8. tříd se rozutekli, na jejich místa přicházejí nové generace
+v podobě prvních tříd. | učitelé se střídají (nemluvě o učitelích, které škola zaměstnává na jednunohu). S pedagogy
+je velký problém, škola nemůže díky této skutečnosti provozovat předměty, o které je zájem.
+Současně s přístavbou školy se zlepšil vzhled vyučujícího komplexu k modernějšímu. V příštím roce se
+očekávají změny uvnitř školy. Také cesta (zkratka) vedoucí ke škole, která je ve stavbě, dokazuje, že škola tu
+není jen tak.
+Problémů je tu dost, a proto je dobré vědět co si myslí ti, o které jde, hlavně tedy o žáky. Diskutuje se tu rušně.
+Na přání školy jsme založili školní časopis, který alespoň to nejvíce pálivé uveřejňuje.
+Někteří žáci nemají odvahu promluvit o tom, co by zlepšili. Naopak jsou tuiťací, kteří odvahu mají a tvrdě vrtají
+skrz školu. Právě takové žáky máme v našem školním časopise. Je jen škoda, že dvojnásobná konkurence se
+po prvních číslech vzdala. Škoda, mohli jsme se prát o senazace. Nicméně na druhou stranu máme výhodu, že
+se nám nikdo neplete pod nohama a že v popředí jsme jen my. Záleží ovšem ina učiteli, má-li chuť pustit se s námi
+do konverzace. Někteří jsou stydliví i na fotografování, jiní nám zase poskytují informace i čas jako bychom byli
+z New York Timesu.
+My teď odcházíme, ale pokračovat budou jiní (určitě na nátlak školy).
+školní časopis ŠPÍZMEN
+Dušan Jilčík
+RAkvický -
+ZPRAVODAJ
+La Desedou se sportuje
+Ten,kdo chodí kolem dvora rakvické sokolovny si jistě všiml, že v prostorách dvora je několikrát týdně
+živo. A co se tam děje? Dalo se tu dohromady několik sportu chtivých obyvatel naší obce a hrávají
+tu
+volejbal. Upravené a "nalajnované" hřiště na volejbal, napnutá síŤ a na hřišti nebo ještě i kolem něj 10,
+nebo vice hry chtivých lidí. Takže nejen dvakrát do roka hody, ale podstatně častěji využívaný prostor
+sokolského dvora.
+Nelze než těmto nadšencům popřát, aby jim chuf do sportu vydržela co nejdéle a aby jich bylo v naší
+obci stále víc.
+Pavel Suchánek
+Výměna generací začala
+V letošní sezoně došlo v mužstvu mužů Sokola Rakvice oddílu košíkové k několika změnám v kádru. V
+průběhu soutěže okresního přeboru přestalo pravidelně hrát několik starších hráčů našeho týmu. Postupně
+byli nahrazování hráči podstatně mladšími, i když samozřejmě méně zkušenými. Nezkušenost se logicky
+projevila na výsledcích mužstva a tím i na postavení v tabulce. Přesto lze uplynulou sezonu hodnotit jako
+úspěšnou. A to jak díky přílivu mladé krve, tak postupně se zlepšujícími výkony. S přibývajícími utkáními se
+budou jistě lepšit i výsledky.
+Pro příští sezonu lze proto počítat s tím, že se v mužstvu bude snoubit zkušenost starších hráčů a elán
+a bojovnost mladých. V kádru pro příští rok tedy budou kromě starých kozáků tito mladí hráči: Libor Pohanka,
+Miloš Pohanka, Libor Rampáček, David Foldyna, Honza Suchánek, Martin Suchánek.
+Vzhledem k tomu, že se ještě stále poctivě každou středu trénuje a po prázdninách začneme hned první
+středu trénovat znovu, věříme, že se výsledky
+již v příští sezoně projeví.
+Pavel Suchánek
+Pochvala a dík
+Konečně jsme se imy na Vinařské ulici dočkali krásné silnice a chodníků. Tyto práce proveal EKOINGSTAV
+Brno. Skupina pracovníků provedla za necelé dva měsíce kus poctivé práce.
+Po jejich ukončení nebylo opravdu co uklízet. | ty, dá se řící maličkosti, u domů vzorně upravili a vše po ních
+zůstalo v pořádku. což nebývá při takových akcích zvykem. Za to jim všichni občané z Vinařské ulice moc děkují
+a můžeme si jen přát, aby takových pracovníků bylo stále více. Poděkování patří také panu starostovi Františku
+Zachoví, který měl s touto akcítaké nemalé starosti. Teď se snad přestane říkat, to je nejškaredší ulice v Rakvicích.
+K celé spokojenosti nám chybí už jen plyn, na který jsme tak dlouho čekali.
+Teď se nám několikanásobně prodražil plyn, pan Jaroslav Blažek, plynař, s prací již začal. Teď věříme, že pan
+starosta slovo dodrží a letos budeme plynem topit. Ulice je teď se zahrádkami opravdu pěkná. Pořádek je teďi za
+staveními, takže záleží jen na nás všech, aby to tak bylo napořád.
+Ludmila Schmuková
+Ředitelství mateřské školy děkuje manželům Neuvirtovým za sponzorskou částku
+Kč.
+Tyto peníze budou využity na pořízení herních objektů na školní dvůr. Fima MARKO
+Praha potvrdila dodávku na září letošního roku.
+J. Mikuličová
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Sňatek uzavřeli:
+Dušan Létal - Dana Latýnová | (Zaječí)
+Radek Vajbar - Gabriela Hrabalová (Rakvice)
+Radek Petrucha - Jolana Juřenová (Břeclav-Přítluky)
+Michal Knebl - Petra Mazůrková (Hustopeče-Zaječí)
+Pavel Mendl - Pavlína Suchyňová (Ladná-Rakvice)
+Petr Hudec - Bohdana Puzrlová (Zaječí-Znojmo)
+František Pleskač - Simona Kubová (Zaječí)
+Život je krásný a radostný pro toho, kdo může mít někoho rád.
+Narozené děti:
+Vejrostová Monika
+Doležal Lukáš
+Kadlec Ladislav
+Střelcová Zuzana
+Rodičům dětí srdečně blahopřejeme.
+Zemřeli:
+Vajbar Věněk
+Bízová Růžena
+vevěku 48 let
+let
+Už žádné slunce, žádné světlo ...
+Ztratili se jako rosa na květu ...
+Již 58 let tomu bylo 26. května, kdy jsme vzpomínali
+dětí utonulých v řece Dyji při školním výletě.
+Tak jako každým rokem i letos byla sloužena mše
+svatá a položeny květy ke společnému pomníku na
+hřbitově. Toto místo u společných hrobů utonulých dětíje
+často navštěvováno i lidmiz jiných oblastí, kteřípřízájezdu
+do našeho kraje se neopomenou zastavit na rakvickém
+hřbitově. Lidé nezapomínají.
+Darmovzalová
+Oílasy Spnauadaje
+Příjemně nás překvapil zájem našich čtenářů o stromy
+a zeleň. K článku "Památné stromy“ jsme dostali mnohá
+doplnění. Především - ročník 1932 je hrdý na to, že v roce
+zasadil pod vedením říd. uč. Jersoně památnou lípu
+Svobody, která dodnes roste před měšťankou. Před školou
+roste i vzácná Catalpa, která má původ v Amence. Z
+Ameriky pochází i akáty, které jsou dnes pro nás
+nepříjemným plevelem, ale jejich dřevo je hodnotné na
+topora a sudy. Je chvályhodné, že stromy u školy byly
+uchráněny i při výstavbě haly, při čemž byla používána
+těžká technika. Když se chce, jde to nejen ve Finsku.
+Byli jsme upozornění, že ozeleňování Rakvic břízkami
+probíhalo i za starosty Františka Herzána.
+Svůj podíl na rakvické zelení mají i myslivci a rybáňi.
+U nádraží dodává obci svůj ráz i řada "Krmíčkových
+topolů". Na dvoře mají i mohutný platan - asi jediný v obci.
+Čtenáři s porozuměním přijali životní příběh pana
+Dostála a upozornili nás, že kromě dvou synů vychoval i
+dceru Boženu, která se provdala za rakvického rodáka
+Jožku Krůzu a žije nyní v Ostravě.
+Z historických článků o škoství se nám jako
+nejdůležitější jevilo to, že JUDr Režný jako první objevil a
+zdůraznil úlohu učitele Pavla Čecháka při výchově našich
+obrozenců a buditelů - Kornyšla, Průdka a dalších
+pokrokových sedláků.
+Naše čtenáře jistě bude zajímat hodnocení našeho
+zpravodaje z pera novinářů profesionálního tisku. V
+týdeníku MORAVSKÝ JIH se o našem zpravodaji píše:
+RAKVIČANÉ NA SLOVÍČKO
+Těmito slovy učitele Rostislava Obhlídala začíná každý
+úvodník občasníku Rakvický zpravodaj, jednoho z
+nejlepších v širokém okolí. Vychází od roku 1987
+několikrát do roka ve velkém formátu v rozsahu až 22
+stran. V nákladu 500 výtisků ho vydává Obecní rada v
+Rakvicích. Kromě kaleidoskopu aktuálních informací
+nechybí vžádném čísle historický článek JUDr. Huberta
+Režného, zajímavá povídka v nářečí Zdeňa Pohla,
+výstižné kresby nynějšího starosty Františka Zacha,
+články místních učitelů, představitelů sportu a kultury i
+zárodky polemik. Rakvický zpravodaj je dílem kolektivu
+autoru, pečlivě připravený a stává sevelkým příspěvkem
+K poznání regionální historie a dneška
+redakční rada
+Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jme-
+novaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice.