Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1994_1_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1994_1_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1994_1_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1994_1_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1994 - č. 1 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1994_1_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1994 - č. 1}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+RAkvický
+ZPRAVOOAJ
++ Č.171994
+<>
+vydává obecní rada v Rakvicích
+Rakvičané na slovíčko ...
+Začínáme druhý rok samostatného Česka
+a vcelku s optimismem. Na Slovensku zuří
+politická a ekonomická krize, u nás je situace
+nepoměrně lepší, i když máme daleko k úplné
+spokojenosti.
+Rok jsme zahájili krásnou plesovou
+sezónou, ve které se již projevily nové
+ekonomické vztahy. Soukromí ponikatelé se
+jako nově vyrostlí sponzoři zasloužilio nebývale
+bohatou tombolu a finančně povzbudili kulturní
+život obce, který potři roky stagnoval. Současná
+chasa potvrdila svoji dobrou úroveň, skvěle
+zorganizovala krojový ples, nacvičila besedu a
+dobře reprezentovala Rakvice i v okolních
+obcích. Novou tradici plesů založila Základní
+umělecká škola při ZŠ v Rakvicích. Za ples
+roku však lze považovat "Muzikantský ples",
+který k nám přilákal tři kapely a spoustu
+přespolních účastníků. Dobrá pověst Rakvic
+těmito akcemi přijemně vzrostla.
+Nová doba se projevuje v hledání
+vlastního
+já u každého občana i obce. Zmizela
+doba citelných dotací a čekání na příkazy
+shora. Každý se musí naučit spoléhat
+se jen na
+vlastní síly. Odvážným podnikatelům se začíná
+dařita jejich nové zkušenosti budou cennéi pro
+obec.
+V letošním listopadu budou uspořádány
+volby, takže rok 1994 bude i rokem bilancování
+a přemýšlení jak dál. Občané budou volit své
+zástupce do vedení obce. Převládá názor, že
+za současných ekonomických podmínek to
+musí být lidé schopní a podnikaví, kteří budou
+zárukou jejího dalšího rozvoje. Voliči budou
+nepochybně dávat své hlasy ne ani tolik
+politickým stranám, jako občanům, které
+osobně znají, ví o jejich schopnostech a věří
+jim. Navíc budou mít možnost kriticky sledovat
+jak zvolení zástupci plní jejich důvěru.
+Černou můrou našeho obecního
+zastupitelstva zůstává dostavba čistírny
+odpadních vod. Dotace nebudou a obec musí
+hledat miliony ve vlastních rezervách a
+podnikání. Bude to perná zkouška pro nás pro
+všechny, protože každý musí mít zájem na
+zdravé ekologii obce a přiměřeně k tomu přispět.
+Redakce Zpravodaje Vám přeje hodně
+zdaru do společného úsilí a sama na sebe bere
+svůj díl odpovědnosti ...
+Redakční rada
+U ci RaAakvický -
+ZPRAVODAJ
+A je tu zase začátek jara. Tak jako na začátku
+každého roku, jsou i letos plány a úvahy, co chceme
+v tomto roce udělat. Vezmeme-li však v úvahu čas od
+nástupu zastupitelstva, jsme již před závěrem. Dá se
+říci, jdeme do cílové rovinky. A to je již stav, který se
+dá i rekapitulovat, co se za tuto dobu podařilo vykonat
+a co zbývá ještě na závěr.
+Obecní zastupitelstvo zahájilo svou činnost za
+podmínek, které jsou dosti tvrdé a nelze je srovnávat
+s podmínkami předcházejícími. Ať se to týká způsobu
+sestavování rozpočtů a získávání finančních zdrojů,
+tak i vlastní realizace akcí, které byly prováděny. V
+prvních dvou letech byly finanční rozpočty okresním
+shromážděním sestaveny poměrně pozdě. Prakticky
+až v průběhu června. To návazně těžko umožňovalo
+zahájení prací na komunikacích s dostatečným
+předstihem. Toto mělo za následek dosti časové
+vypětí na rychlost prací, taki na to, aby byly prostředky
+plánované na rok prostavěny a vyčerpány.
+První akce, která byla prováděna, byla stavba již
+zahájené stavby čističky odpadních vod a dostavba
+horní školy. Vzhledem k potřebě značných finančních
+prostředků, nebyly
+již žádné další akce obci dotovány.
+Z vlastních prostředků, které byly během roku uspořeny
+byla vybudována III. ulička a část plynovodu v ulici
+Svislá. Taktéž byly z iniciativy občanů zahájeny
+přípravné práce na opravě kostela. Jednalo se o
+zajištění a stavbu lešení a o část prací na věži.
+Omezená částka ze zbytku rozpočtu byla vyčerpána
+na úpravu některých chodníků.
+V dalším roce pokračovala stavba čističky a
+dostavba školy. Na další akce již bylo možno vytvořit
+částečné rezervy, aby byly práce co nejdříve zahájeny.
+Způsob provádění vozovek, který byl navržen firmou
+Ekoingstav pro III. uličku, se ukázal být velmi vhodný
+arychlý. Proto se na dalších vozovkách
+již praktikoval.
+Bylo
+to v ulici "Nová" a"U hřiště“. Firma Ekoingstav
+je
+provedla poměrně rychle s ohledem na co nejmenší
+dopad na obyvatele. Také dostavba školy byla, včetně
+vybavení, dokončena. Terénní úpravy se prováděly
+již za chodu. Obec dluží za tuto akci dodavateli ještě
+zbytek finančních prostředků, který je umořován
+pronájmem obecních pozemků. Taktéž na čističce
+byla dokončena technologie a část stavebních prací
+na provozní budově a venkovních objektech.
+Na kostele bylo ještě v zimě demontováno lešení
+a přemístěno z hotové věže na budovu kostela. Ta
+byla takjako věž otlučena, omítnuta, staticky zajištěny
+klenby, opravena střecha, zhotoveny rýny a zalíčena.
+Na tuto akci byly maximálně využity možnosti dotací
+z církevního a kulturního referátu. Tyto finanční zdroje
+spolu s velkou iniciativou lidí umožnily tuto akci
+uskutečnit. Z dotací byly získány mimo jiné barvy a
+měděný plech, které zajistila diecéze z Rakouska
+Rakvice zradnice - aneb co je za námi a co nás ještě čeká...
+v hodnotě minimálně 350 tisíc korun. Prostředky obce
+byly poskytnuty vzhledem k možnostem omezeně.
+Vroce 1993 byly kdispozici velmi omezené finanční
+prostředky. Rozpočty obcí byly dotovány
+jen minimálně.
+Prakticky pokryly pouze nejnutnější výdaje (osvětlení
+apod.), zbytek finančních prostředků byl použit na
+provoz základní a mateřské školy. V závěru roku se
+přesto podařilo vytvořit rezervu, která byla okamžitě
+použita na výstavbu vozovky v ulici "Hřbitovní". Do
+této akce investoval podnik Závlahy 0,5 mil. korun,
+obec pak 800 000 Kč. Pokud by akce nebyla do konce
+roku uskutečněna, 0,5 mil. korun od podniku Závlahy
+by již nebylo možné získat. Byl zde problém, že se
+vozovka budovala v době vinobraní, ale je to již za
+námi.
+Z dalších akcí, které byly v tomto roce provedeny,
+mohujmenovat např. úpravu pietního místa utonulých
+dětí na hřbitově a úpravu hlavního kříže. Dále byl
+zrestaurován barokní kříž u kostela, opraven pomník
+padlých, do kterého byla zabudována pamětní deska
+židovským spoluobčanům. Bylo provedeno odvodnění
+středu náměstí a odvlhčení základů kostela tak, aby
+bylo možno tyto plochy upravit a vydláždit. Budou na
+to použity kostky z ulice "Hřbitovní". V samém závěru
+roku byla provedena náročná opravatopení na základní
+škole.
+V letošním roce chceme podle odsouhlaseného
+- plánurozpočtu (předpokládaných příjmů obce) dokončit
+a zprovoznit čističku odpadních vod, zahájit práce na
+dokončení plynofikace obce, vybudovat vozovku na
+ulicích "Vinařská" a "Krátká“, aby děti nemusely chodit
+než na ulici "Horní“.
+Dále musíme vybudovat uložiště kontejnerů na
+odpad v dolní části obce. Na řešení likvidace odpadů
+z obce byly vynaloženy
+již značné částky v uplynulém
+období. Příspěvek na skládku Hantály, jejíž jsme
+akcionáři, činil
+tisíckorun, na nákup4 ks kontejnerů
+tisíc korun, na vybudování rampy s oplocením
+kontejnerů min. 60 tisíc korun, na projekt rekultivace
+stávající skládky se třemi kontrolními vrty 100 tisíc Kč.
+Další z plánovaných akcí je generální oprava
+veřejného rozhlasu, vydláždění středu náměstí a také
+budova obecního úřadu. Je nutno opravit fasádu a
+ostatní nejnutnější práce včetně okapů, které se budou
+vyměňovat i na dolní škole.
+Když se vše podaří, bude podzim a pak to zase
+zrekapitulujeme, co byla zbožná přání a co se skutečně
+podařilo.
+' starosta
+RAakvickyý -
+ZPRAVODAJ
+Školství v Rakvicích
+Školství bylo i v zemích koruny České až do 19.
+stol. pod správou římskokatolické církve. Školy byly
+udržovány při bohatých katedrálách, kostelech a
+klášterech. Na sklonku XIII. století byly zřizovány farní
+školy (v Brně, Znojmě, Jihlavě, Mohelnici). Do té doby
+školy navštěvovaly kněží a šlechtičtí mladíci, zejména
+Do té, kdy výchova školská byla svěřena jezuitskému
+řádu. Tento řád se staral především o střední a vysoké
+školství.
+Školství v Českých zemích ať vysoké, střední
+nebo národní bylo ještě v první polovině XVIII. století
+ve velmi smutném stavu. Toto si uvědomovala
+císařovna Marie Terezie. Proto usilovala o jeho
+vymanění z vlivu jezuitů. Podřizovala je postupně
+státním orgánům. Největší pozornost věnovala
+zvelebení národního školství. Také moravští stavové
+pociťovali velký nedostatek tohoto školství. Proto
+nařídila (1749), aby vrchnosti patronové zřizovali tam,
+kde byla farnost, obecné školy. Těmto příslušelo
+dosazovati do škol učitele. Učitel, který na ni byl
+dosazen, musel být vyzkoušen od příslušného faráře
+nebo přímo příslušnou biskupskou konzistoří. Pokud
+jde o vyučovací jazyk, nařídila Marie Terezie (0.
+července 1763), aby se na nižších školách bral"náležitý
+zřetel k vyučování jazyku českému". Dekretem z 23.
+července 1763 projevila rozhodné přání, aby "také
+němčina byla usilovněji než dosud šířena a za tou
+příčinou nebyly přijímány na školy za učitele osoby,
+které by této řeči nebyly schopny“. Vyučování na
+národních školách bylo v té době závadou pokroku.
+Byly proto v roce 1771 vypracovány osnovy, jejichž
+hlavní zásadou bylo, že pro nejnižší třídu lidu, které
+vykonávají jentěžkou tělesnou práci, má se vyučování
+omezit jen na nejnutnější základy povšechného
+vzdělání. Pro ostatní společenské vrstvy se mělo
+vyučování zařídit tak, aby se dítě do dvanáctého roku
+svého věku naučilo všemu, co bude v životě potřebovat.
+Školy nejnižšího stupně byly rozděleny do tří stupňů,
+a to na školy vesnické, kde se učilo jen "prvním
+začátkům vědomostí", dále školy štěpné, zřizované
+ve městěch a městysích, kde si mládež měla "osvojit
+nejnutnější užitečné vědomosti“ a konečně školy
+vzorné, zřizované v hlavních městech, kde obor
+poznání měl být co nejvíce rozšířen. Pro venkovské
+školy pak byly vydány osnovy. Od roku 1766 byly pro
+učitele hlavních a vesnických škol pořádány kurzy v
+Brně. V roce 1774 byl pro vesnické školy vydán nový
+školní řád, který určoval, že ustanovit učitele na tyto
+Školy přísluší obcím. Nesměl být přijat za učitele, kdo
+se nevykázal vysvědčením z normální školy. Obce
+nesměly za učitele dosazovat podle toho, kdo si kladl
+nejlacinější požadavky a nesměly
+jej také podle libosti
+"jako čeledína propouštět". Proto každý nově
+ustanovený učitel dostal "od úřadu dekret, jímž mu
+bylo jeho místo zajištěno“.
+pRakvický ©
+ZPRAVODAJ
+Podle školního plánu z roku 1774 byla správa škol svěřena
+školské komisi složené ze státních úředníků, některých
+vynikajících duchovních a praktických znalců školství.
+Císař Josef II. nařídil povinnou školní docházku a uložil
+zpřísnění kontroly zvláštní školskou komisí. Této komisi
+podléhali krajští děkanové, kteří dohlíželi na obecné školy
+a těmto pak místní "škoidozorci". Místním školdozorcům
+bylo uloženo dohlížet na školní docházku dětí a učitelé, aby
+"soukromým chováním nepodávali dítkám příklad
+pohoršivý". V roce 1787 nařídil císař, aby při každém
+krajském úřadě byli ustanovení světští školdozorci škol
+hlavních a trioviálních. Tito byli podřízení krajskému
+hejtmanovi. Dostali titul školních komisařů. Hmotné
+postavení učitelů bylo v první polovině 18. stol. neutěšené.
+Učitel nedostával od obcí žádné stálé služné. Byl odkázán
+na tzv. "sabotales", který si musel od rodičů školních dítek
+sám vybírat. Mimo to dostával od sedláků koledy. Později
+však začal dostávat od obce požitky v penězích, které
+nepřesáhly ročně
+zlatých. Za služby varhanické dostával
+ročně rovněž nějaké požitky v penězích. Hrával a zpíval na
+svatbách a pohřbech. Vesnický učitel se zabýval prací na
+poli obcí mu předěleném, chovem drůbeže, sadařením atd.
+K nápravě opravdu bědných poměrů došlo teprve v
+posledním desetiletí panování Marie Terezie. Při těchto
+opatřeních, která znamenala určité zlepšení hmotného
+postavení bylo zdůrazněno, že při přiznání platů učitelům
+se mělo hledět více k naturálním dávkám než k penězům.
+Požitky učitelů byly nedostatečné. V dekretu zemském z
+roku 1777 bylo konstatováno "kterat sotva deset učitelů v
+Čechách ze své školní služby živi býti mohou, ostatní pak
+velmi.zle, mnozí ještě hůř než pastevci a čeledínové se
+mají". Proto nemělo být učitelům bráněno, zaměstnávat se
+vedle školní služby nějakým počestným zaměstnáním
+nebo řemeslem. Jenom neměli v létě dělat sedlákům
+pastevce, hrát v krčmách při muzikách. Bylo jim naopak
+doporučeno zabývat se sadařstvím, zahradnictvím a
+včelařstvím. Tento dekret doporučoval obcím, aby "rodiče
+za dítky řádně sabotales odváděli".
+O počátcích školství
+v Rakvicích se nedochovaly žádné
+listinné záznamy. V záznamech kronikářky Františky
+Suchyňové lze se dočíst: Žádnou listinu nebo poznamenání
+není lze při rakvické obecní škole nalézti, z nichž by se
+počátek školního domu neb vyučování zjistit mohl, neboť
+před zavedením normálního vyučování každá obec měla
+svobodnou vůli sobě voliti učitele, kterého chtěla, ovšem
+musela tohoto vydržovati a místnost kvyučování obstarati."
+Z tohoto archaicky psaného textu můžeme usoudit, že
+nejde o vlastní zápis nebo zjištění kronikářky, nýbrž jde o
+text starší, zaznamenaný někým, kdo již v dřívějším století
+se pídil po podkladech, v nichž by vypátral, kdy skutečně
+došlo kzačátkům školství v Rakvicích. Totéž konstatování
+najdeme v brožuře vydané u příležitosti výročí obecné a
+měšťanské školy v roce 1982. Přes tato zjištění jsem se
+pokusil vystopovat aspoň nějaký konkrétní fakt, který by
+nepřímo uvedl na stopu počátků školství.
+Při novém zkoumání počátků školství v Rakvicích bylo
+v záznamech o zvláštních obecních účtech zjištěno, že v
+roce 1718, 1723 a 1724 "rektorovi" bylo v těchto letech
+"dáváno při vystoupení při církevních úkonech po 15
+krejcarech"“ nebo že chodil po koledách. Z toho nutno
+dovodit, že již v těchto letech byla v Rakvicích vesnická
+škola. Konkrétní záznamy o existenci školy v Rakvicích
+jsou pak až z roku 1754. To v souladu s tehdy platnými
+předpisy byl obcí přijat jako učitel Libor Hlaváček, který učil
+až do roku 1784. Prvníškolu nechala obec na vlastní náklad
+postavit vedle obecní hospody. Lze se domnívat, žeto bylo
+před rokem 1754. Učitelem, který tu po Liboru Hlaváčkovi
+vyučoval byl Jan Schleier, rodák ze Starovic u Hustopeč.
+Učiteloval až do své smrti, to je do roku 1806, kdy rakvická
+škola, která měla jen jednu vyučovací místnost, vyhořela.
+Tato škola vyhořela 15. května 1806 v den slavnosti
+nanebevstoupení Páně.
+Vyučování bylo přeneseno do domu č.5, kde se po dva
+roky vyučovalo opět ve velmi stísněných podmínkách.
+Podle dochovaných údajů hmotné postavení učitele se
+nijak nelišilo od podmínek, v nichž žili ostatní učitelé
+vesnických škol na Moravě. Jeho plat byl na hranici bídy.
+Plat mu byl přiznáván obcí a byl z valné části vyjádřen v
+naturální hodnotě. Proto v souladu s vydaným zemským
+dekretem z roku 1774 doplňoval své nedostatečné požitky.
+Jak učitel vykonával řadu dalších prací především pro
+obec. Jan Schleier a po něm další učitelé měli přiděleno
+pole ve výměře půl míry, to je asi 10 arů, jehož výnos byl
+odhadnut
+ve výši 2 zlatých a louku, jejíž výtěžnost činila dvě
+fůry sena a jednu fůru otavy, jejichž cena byla odhadnuta
+na 16 zlatých.
+Podle školního řádu byla každá rodina, která měla ve
+škole děti, povinna platit tzv. "sabotales", tj. naturální dávku
+za nejvýše dvě děti z jedné rodiny, chodící do školy. Za
+každé takové dítě platili rodiče 1/4 měřice pšenice (1 měřice
+činila 62 a půl litru) a 20,5 měřice žita. Cena jedné měřice
+pšenice činila 2,5 zlatých a cena 1 měřice žita činila 2 zlaté.
+Chodily-li z jedné rodiny 3 a více dětí, odváděla za ně tyto
+naturální dávky učiteli obec, a to za třetí a každé další dítě
+měřice pšenice v ceně 10 zlatých a 15 měřic žita v ceně
+zlatých. Učiteli byli rodiče dětí chodících do školy povinni
+dávat ročně 3 a půl pecna chleba. V peněžní hodnotě
+dostával učitel z obecní pokladny roční siužné ve výši 40
+zlatých. Dále dostával z každého dítěte v první třídě 1,5
+krejcaru a za dítě ve ||. třídě 2 krejcary týdně. Z takto
+získaných finančních prostředků musel učitel platit svého
+pomocníka. Vedletoho mělna úklid školy určeno 12 zlatých
+ročně. Poněvadž výše uvedené příjmy nestačily, vykonával
+učitel další služby, především varhanické služby, jak
+regeuschori, a to z kostelní pokladny. Od obce dostával za
+zpívání Pašijí a při procesích, za opravy varhan, za opravy
+věžních hodin a při účasti na pohřbech, svatbách atd.
+dostával od rodin, popř. za další služby za předčítání
+veřejných listin občanům, za koledy apod. Později dostával
+od obce za písařské práce. Po Janu Schleierovi byl obcí
+přijat jako učitel Antonín Schleier, jeho syn, který nastoupil
+na školu v roce 1806 a působil na ní do roku 1824, kdy ve
+věku 47 let zemřel. Panu učiteli Schleierovi, který je v
+obecních zápisech označován jako "rektor", bylo přiznáno
+peněžité služné vroce 1822 ve výši 50 zlatých, za natahování
+hodin 7 zlatých, za akcidence (to je za příležitostné práce
+pro obec) 4 zlaté ročně. Antonín Schleier se podílel na
+vyměřování daně, pracoval při obecních kontfigucích atd.
+Dalším učitelem na škole byl Josef Olt, který byl rodákem
+z Koběřic na rakvické škole působil 6 let. Ve školním roce
+/1831 byl přijat obcí za učitele Pavel Čechák, rodákz
+Velkých Pavlovic. Jaho působení v Rakvicích spadá do
+doby svojí povahou revoluční, atojak potechnické stránce,
+tak i národní a politické. Jednak došlo po vyvlastnění
+pozemků pro stavbu dráhy (1837) a v roce 1839 byla na
+dráze zahájena doprava, Pavel Čechák vychoval první
+pRakvický
+ZPRAVODAJ
+pokrokovou generaci. Dvě významné osobnosti, a to Josef
+Eduard Kornyšl a Vlastimil František Průdek a jeho bratr
+kněz, o nichž bylo ve zpravodaji několikrát psáno. A další
+osobnosti vyšly zjeho školní líhně. Bezpřímého výchovného
+a kulturního působení Pavla Čecháka by nedošlo k růstu
+národního uvědomění v Rakvicích. Národním uvědoměním,
+které Pavel Čechák ve své pedagogické práci rozvíjel
+svědčí skutečnost, že oba velcí Rakvičané Kornyšl a
+Průdek díky vlasteneckému působení Pavla Čecháka se
+postavili do čela vzdělanců našeho kraje, ale svým
+vlasteneckým, osvětovým i politickým působením zažehii
+plamen vlastenectví v širokém rozměru.
+O působení Pavla Čecháka a jeho vlivu na růst národního
+uvědomění v Rakvicích svědčí i další doklad. Např. jeho
+žák, sedlák František Malinka, vyjádřil svoje vlastenectví
+takto: "Vůkol mě není než radost božská spokojenost. Jak
+krásné
+je toto stavení světa, vykázané mě kobydlí. Kamkoli
+se ohlédnu., kamkoliv pokročím, všude je veliký Tvůrce při
+něm. Užitečným chci
+já býti, pro mou vlast všechno učiniti.
+K tomu dal mi Bůh rozum, chci ji hájit, zůstat upřímný."
+Práce Pavla Čecháka jako učitele působícího velmi dlouho
+v Rakvicích nebyla dosud doceněna.
+(pokračování)
+JUDr. Hubert Režný
+„A ZO
+X
+a
+a 1 i l
+LES „AM
+vé
+jh JD NLNn
+VCL
+K
+x NL S M
+Z
+Wa 4 horě S,
+ZR
+X
+stará škola v Rakvicích
+Občan a obec
+Na podzim letošního roku proběhnou po čtyřech
+letech komunální volby. Není proto od věci si
+připomenout, co to pro občana - voliče znamená.
+Na rozdíl od "velké politiky", která drtivou většinu
+občanů zajímá pouze z období voleb do parlamentu
+eventuelně senátu, komunální politika
+je pro každého
+důležitá stále. Hlavní možnosti, jak může občan
+zasáhnout do obecního dění jsou právě komunální
+volby. Výsledky voleb do obecního zastupitelstva určí
+jeho složení a tomu odpovídající pracovní výsledky. Ty
+mají dopad na každého občana po celé volební
+období. Pro členy zastupitelstva přináší zvolení více
+povinností než práv. U občana je tomu naopak.
+Je jistě samozřejmostí ,že do zastupitelstva kandidují
+občané srůzným politickým smýšlením, ale v podstatě
+s jedním cílem. Pracovat NEZIŠTNĚ pro obec a její
+občany. Vyhledem k možnostem obecního úřadu
+jsou občané o činnosti obecního zastupitelstva
+informování dvojím způsobem. Jeden je
+prostřednictvím Rakvického zpravodaje. Druhou
+možností získání informací je veřejné zasedání. Je
+překvapující, jak malý početlidíse veřejných zasedání
+účastní. Bývá to v průměru 5 až 6 osob. Takový je
+zájem občanů o dění v obci. Je potom těké mít
+představu o tom, jak zastupitelstvo rozhoduje, kdo ze
+zvolených zástupců se zasedání účastní, zkrátka jak si
+plní své povinnosti vůči občanům, které na sebe vzal
+ryze dobrovolně. Jistě by se potom na práci starosty
+i zastupitelstva dívali občané z jiného Úhlu, než jen
+kritického. Protože pracovat vnových ekonomických
+podmínkách zvláště na obci je velice náročné.
+Mít zájem o dění v obci by měl mít občan nejen
+jako právo.
+Pavel Suchánek
+-
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+proměny ZZ |
+Ierezianský a Josefinský katastr a Rakvice
+Válka a španělské dědictví (1714) a nebezpečí války
+s Tureckem si vyžadovalo velkých vojenských nákladů.
+Proto císařský
+dvůr císaře Karla VI. žádalčeský
+a moravský
+sněmostále vyšší náklady především na armádu (gantum
+militare). Oba sněmy
+se bránily, ale nakonec přistoupily na
+to, že je třeba hledat zdroje ve zvýšení daní, především
+daně z pozemků. Zdrojem této daně býl výnos pozemků,
+ato jak poddanskýchtak z pozemků šlechty. Zjistit výnosy
+půdy znamenalo znát její rozsah, kvalitu půdy, její výnos.
+Dokonce 17. stol. nebyly dostatečně vypracovány katastry,
+které by tvořily přesný soupis pozemkového majetku jako
+podkladu pro vyměřování daní. Nejstarší katastr jako
+podklad pro soupis poddanské půdy (rustikálu) byl z doby
+-1655. Pro vysvětlení je třeba uvést, že katastr je
+zakreslení a soupis pozemkového majetku, který slouží k
+výpočtu pozemkové daně. Zakreslení pozemkového
+majetku je zobrazeno v katastrální mapě. Tato mapa
+zobrazuje polohu a rozsah daní podrobených pozemků.
+Aby bylo možno co nejpřesněji a v plném rozsahu
+vyměřovat, bylo z podnětu císařského dvoru císaře Karla
+VI. Habsburka rozhodnuto, že má dojít k tzv. "rektifikaci"
+všech pozemků vjeho říši, tedy i v zemích koruny české.
+To znamenalo, že mělodojít k jejich přesnému vyměření
+počínajíc rokem 1713. Byla vytvořena komise, která
+vyhlásila ve všech krajích příslušná ustanovení jak
+rektifikaci provádět a byly poslány do nich i přiznávací
+tabulky. Tuto práci přerušil mor, který tehdy vypukl. Když
+pakdošlo ksoupisu majetku a vyměřovánidaně, rektifikace
+všech gruntů, ukázalo se, že jde o obrovskou práci. Tato
+práce se protáhla až do doby, kdy se vlády ujala Marie
+Terezie. Když vyměřovací práce skončily, majetkové
+poměry byly zachyceny v daňovém přiznání (fasse)
+majitelů půdy. Tato fasse zachycovala, jaký je výtěžek
+obilí a sena atd. po skončení sklizní. Přiznání
+vrchnostenská nebyla kontrolována, aledaňová přiznání
+poddaných byla zkoumána dodatečným vyměřováním.
+Na základě takových přznání bylo stanoveno, že
+poddanský pozemek, jenžisvedlejšímipříjmy
+poskytoval
+výtěžek 180 zlatých, tvořil usedlost, ze které se mělo platit
+zlatých ročně.
+pRakvicky ©
+ZPRAVODAJ
+Práce trvaly více než třicet let, byly ukončeny v roce
+. Podle zpracovaných podkladů byl výnos jednoho
+lánu (selský lán měřil 16,8 ha) stanoven na 180 zlatých,
+tedy plnou třetinu. Tento výsledek byl však ve Vídni
+změněntak, Že bylo zemím koruny české připsáno 11 200
+neexistujících usedlostí, čímž se stalo, že ne z výnosu 180
+zlatých, ale ze 142 zlatých se muselo z lánu platit 60
+zlatých. Tím byly usedlosti v zemích českých daňově
+přetíženy. Při oceňování pozemků se přihlíželo k velikosti
+pozemku a bonitě půdy. Výtěžek pozemkůbyl vypočítáván
+tak, Že od výnosu byl odečten příslušný náklad vynaložený
+na dosažení výsledku. K tomu byly připočteny příjmy z
+chovu dobytka, ovocnictví atd.
+Při oceňování vrchnostenských pozemků byly tyto
+zvýhodňovány tím, že náklad vynaložený na dosažení
+výnosu na jeden lán byl stanoven vyšší částkou než u
+poddanské půdy. Další zvýhodnění spočívalo v tom, že
+do příjmů vrchnosti nebyly započítány příjmy, které šlechta
+měla od poddaných. Tím se stalo, že zatím co sedlák platil
+z lánu 60 zlatých, platila vrchnost z lánu pozemků jen 15
+zlatých.
+VRakvicích bylo zpracování katastru ukončeno v roce
+. Podle tohoto katastru byli v Rakvicích pololáníci,
+čtvrtláníci a podsedci. Selský lán měl výměru dnešních
+,6 ha, půllán 9,3 ha, čtvrtlán 4,6 ha, podsedek 2,5 ha
+půdy. Domkaři podle výše vyměřované daně měli
+maximálně 9 arů půdy. V Rakvicích žili v té době ještě
+hofeři nazývaní též podruzi. Tato skupina rakvických
+obyvatel byli zemědělskými dělníky. Žili v podruží
+(pronájmu) usvého zaměstnavatele. Podledochovaných
+údajů (zroku 1775) platil pololáník v Rakvicích 40 zlatých
+a 51 krejcarů daně, čtvrtláník 19 zlatých 51 krejcarů daně,
+podsedník platil 15 zlatých a 27 krejcarů daně a domkař
+platil 1 zlatý a 27 krejcarů daně. V roce 1785 nařídil císař
+Josef I. svým dekretem zpracovatnový katastrnazývaný
+Josefinský. Tento se stal základem pozdějšího stálého
+katastru. Josefinský katastr vytýčil pravidlo, že k úhradě
+státních potřeb musí přispívat každý majitel půdy bez
+ohledu na to, zda jde o půdu poddanskou (rustikální), či o
+půdu šlechty (deminikální). Jinými slovy vyjádřeno -
+základem zdanění měla být nadále pouze povaha půdy
+(výměra a bonita a užitek, který nesla) bez ohledu na to,
+zda ji vlastní sedlák či šlechtic. Hrubý výnos půdy se
+stanovil v peněžní hodnotě a podle běžných tržních cen,
+tak jak jej jednotliví vlastníci přiznali. Skály, holé hřbety,
+močály a půdy, které nebylo možno použít ani jako
+pastviny anik jiným hospodářským účelům, byly vyloučeny
+zvlastního měření. Avšak silnice, cesty úvozy, vodní strže
+a dále návsi, náměstí, famí pozemky, zádušní a školní
+pozemky, hřbitovy byly z měření vyloučeny, tedy
+nezdaněny. Měření pozemků nesoucích úrodu bylo
+prováděno pro každou obec zvlášť. Délky byly vyměřeny
+ověřenou latí - jeden vídeňský sáh dlouhou. Jeden sáh
+měňil 18,96484 metru. Výměra polí pak byla stanovena v
+dolnorakouských jitrech, to je v rozsahu 1600 m2
+(nazývaných také katastrální jitra). Pozemky jedné obce
+byly rozdělny v uzavřené celky, které byly nazývány trati
+nebo nony ohraničené cestami, potoky apod. Každý
+pozemek
+v jedné trati (honu) dostal své zvláštní číslo. Toto
+číslo bylo nazýváno "číslem topografickým". Vzájemná
+poloha a tvar pozemků v jednom honu byly zobrazeny ve
+zvláštních náčrtcích polohopisných, ve kterých vedle
+majitelova jména bylo uvedeno vždy topografické číslo.
+Pro každou obec byly pořízeny seznamy, ve kterých
+vedle popisu polohy udání topografického (místopisného)
+pojmenování trati (honu), byla uvedena i topografická
+čísla, jména majitelů a výměra jednotlivých pozemků.
+Nebyla udávána výměra pozemků, které jak už jsem
+uvedl, neměla být zaměřována a tedy i zdaňována.
+Katastrální práce prováděli inŽenýři, kteří provedli i
+zevrubný odhad půdy. Zpracované katastrální mapy
+josefinských zeměměřičů zaznamenaly
+veškerá "vústech
+lidu běžná jména pozemkových úseků (tratí, honů)". Tím
+byl sjednán základ pro historickou topografii Moravy i
+jednotlivých míst. Těchto prací využívala vrchní berniční
+komise, která práce řídila ktomu, že "nabádala k lepšímu
+zužitkování půdy, zejména k rušení příliš četných rybníků,
+k vysoušení vlhké půdy". Byly to počátky meliorací.
+Na Moravě bylo vyměřeno 3 483 437 jiter úrodné
+půdy. VRakvicích skončily práce na Josefinském katastru
+v roce 1788. Výměra úrodných polí činila 3 169 jiter a
+sáhů, z toho bylo polí 1 906 jiter 656 sáhů,
+vinohradů 163 jiter 205 sáhů, luk a zahrad 581 jiter 238
+sáhů, pastvin 482 jiter 604 sáhy, lesů 36 jiter a 1316
+sáhů. V Josefinském katastru byly už uvedeny tyto trati
+(hony) polí a luk: Jezero na hranicích, Podox. Za lesem,
+Zadní Koza, Přední Koza, Trokviz, Homí a Dolní Louky,
+Pod Koziperky, Koziperky, Zacle, Krátký, Hlaviny, Nad
+Koziperky, PodZaječím, Krefty, Pod Krefty, Hrubý Hemivy,
+Přídanky, Malý Hemivy, Kopce, Šedličky, Vinkel, Bílý
+Hliny, Bílce, Háček, Rybníky, Nad rybníkem, Mezirybníky,
+Pod Trkmanským rybníkem, Trkmanské louky, Roviny,
+Nová hora, Trkmanská hora, Trkmansko, Za rybníky, Pod
+dědinou. Při zavedení topografických (místopisných) čísel
+polí dostaly i jednotlivé usedlosti svá popisná čísla. V době
+provádění měření a popisů polí dostaly i usedlosti v
+Rakvicích svá popisná čísla. Rakvice v té době měly 58
+půllánů, 4 čtvrtlány, 20 podsedků a 25 domkařů. Usedlosti
+půllánů, čtvrtlánů
+a podsedníků byly označeny
+jako grunty.
+Ty byly soustředěny v prostoru dnešního náměstí a valné
+čísti ulice Dolní. Z přijmení majitelů gruntů i domkařů se
+zachovalo
+jen několik příjmení, ato Lukeš, Foukal, Hajda,
+Jílek, Suchyňa, Bednařík, Holub, Buchta, Chrástek, Filípek,
+Průdek, Roháč, Burian, Cabal, Obhlídal, Vajbar, Machač,
+Štefka, Korčák, Krčka, Nečas, Minařík, Procházka a
+Rozsypal.
+Nová jména, která se v Rakvicích dnes vyskytují jsou
+důsledkem migrací, které v průběhu téměř 2 století
+proběhly. Vysledovat tento příliv obyvatel by si vyžádalo
+velkou práci. Jsou však občané, kteřísi dali práci, aby svůj
+původ a své předky vysledovali. Mají vypracované své
+rodinné stromy a jsou na pyšní.
+JUDr. Hubert Režný
+nRakvický -
+ZPRAVODAJ
+JAK
+Samostatně hospodařící rolníci vstupují do
+dalšího hospodářského roku. Pro některé je to již
+čtvrtý rok samostatné práce. Ti, kteří začali ihned
+po té, co jim to zákony a předpisy umožnily, jsou
+jž vybavení nutnými zkušenostmi pro provoz
+zemědělské výroby. Měl již možnost zorientovat
+se ve složité administrativě s hospodařením
+spojené. Uvědornil si, že se své práci musí cele
+věnovat, že musí bojovat s nástrahami, které
+proces zemědělství provázejí. Počáteční potíže
+musel každý svým slim překonat. Ti další, kteří
+nastupujív dnešní době khospodařeníse setkávají
+sestejnými problémy jakotiprvní,majívšakvýhodu,
+že se mohou poučit na chybách těch prvních. Ti
+první měli ale výhodu např. pokud jde o dotace
+a různé výhody, které v tu dobu byly velmi nutné.
+Bez tohoto by se nedalo začít. Cílem vlády bylo
+nejen započít tuto soukromou zemědělskou
+činnost, ale ijejírozvoj. Pro orientacije třeba uvést,
+že na práci v zemědělstvív Rakvicích se podílí dá
+se říci celá obec, někdo jak zahrádkář nebo při
+své práci po svém hlavnímzaměstnání oodělává
+svou vrácenou půdu. Jiný jako soukromý hospodář
+jakosvé hlavnízaměstnání
+a zdroj svéhojediného
+příjmu.
+Od vydání zákona o půdě uplynuly bezmála
+tři roky. Mezi zemědělským družstvem a mezi
+oprávněnými osobami, které hospodařína půdě,
+zůstávářada nevyřešených otázek, které vytvářejí
+atmosféru napětí. Často není na jedné nebo na
+druhé straně dobrá vůle se dohodnout, chybí
+vstřícnost, kterou vydané předpisy a zákony
+předpokládají. V důsledku toho zákonné lhůty
+pro majetkové vypořádání jsou mnohdy o dva
+roky překročeny. Jsou případy, kdy nejsou
+dořešeny otázky nájemních smluv podle zákona
+o půdě, a to zejména u vlastníků půdy, kteří se o
+nájem nehlásil. Velmi závažným problémem se
+stává otázka vydávání majetkových podílů
+samostatně hospodařících rolníkům. Rozpory
+často vyplývají z nepochopení skutečnosti, že
+majeťfkovy podíl není tvořen penězi, aleje tvořen
+věcmi. Mnohdy majetkem těžko dělitelným a
+nebolehce dělitelným. Zde
+je ale prostor pro obě
+strany pro vstřícný přístup obou stran. Jedna
+skutečnost tu hraje důležitou roli. Je to otázka
+ocenění majetku a otázka použití majetkových
+podílů na úhradu vydaného majetku. Obě strany
+družstva i oprávněné osoby si musí uvědomit, že
+majetek, který se vydává, nepatří nějakému
+neurčenému kolektivu, ale jde o majetek "všech
+oprávněných osob" s fím, že všechny tyto
+oprávněné osoby mají rovná práva nejen vůči
+družstvu, ale i vůči sobě navzájem.
+DÁL
+Aby se proces majetkových vypořádání
+urychlil, došlo k novele zákona o půdě. Podle této
+novely je možné nároky oprávněných osob
+slučovat, a fo jak nároky restituční, tak nároky
+podle zákona o půdě. Takto může postupovat
+jako skupina oprávněných osob, sloučit své
+pohledávky a převzít velký objekt. Nebo také
+osoba samostatná, která převezme smluvně od
+oprávněných osob jejich pohledávky a smluvně
+jim jejich nároky zajistí. To záleží na dohodě. Touto
+novelou k zákonu o půdě je dán prostor pro obě
+strany. :
+Vláda,parlament a ministerstvozemědělstvía
+ostatní orgány hledají cesty jak vypořádat
+majefkové vztahy mezi družstvy a oprávněnými
+osobami, každý aby se mohl věnovat svému
+poslání - zemědělské výrobě. Selže-li vyrovnání
+pohledávek pro neochotu družstva se samostatně
+hospodářícím rolníkem nebo další oprávněnou
+osobou, nabízí novela zákona o půdě a nařízení
+vlády k jejímu provedení-vypořádání nároků
+formoukonkurzů, dražbou atd. Řízenítoutoformou
+však má nastoupit až potom, když se nepodaří
+dosáhnout dohody mezi oběma stranami. Toto
+řízení
+je složité administrativně a značně drahé, a
+fo na finanční prostředky a čas. Je zde přitom
+otevřená otázka, kdo toto vše bude hradit -
+oprávněné osoby ze svého majetku.
+Všechny tyto problémy a otevřené otázky
+vedou k prodlužování procesu vypořádávání
+nároků oprávněných osob, vyvolávají napětí a
+nedůvěru. Uplatňování nároků cestou soudůnebo
+cestou správního řízení nevede k rychlému
+vypořádání, protože žalob a stížností je tolik, že
+soudy a okresní úřady nemohou spory rychle řešit.
+Nebudou-li určena další opatření ze strany
+parlamentu,
+zbývá více méně dobrá vůle dohody
+mezi družstvem a oprávněnými osobami. Obě
+skupiny ale musí vedle sebe žít, pracovat. Obě
+strany musí hledat vstřícné kroky k dohodě a k
+vzájemnému pochopení. Dospět k dohodě je v
+silách oprávněných i povinných osob. Mám za
+to, že při troše dobré vůle je vše možné.
+Milan Horáček
+Informace:
+Od 1.7.1993 byla na našem okrese založena
+Agrární komora - všichni, kdo jsou zaregistrováni
+jako soukromí zemědělci, mohou do této komory
+vstoupil.
+Adresa: | Agrární komora
+nám. TGM 1
+Břeclav
+pRaAakvický -
+ZPRAVODAJ
+Rakvické postavy,
+Dnes otvíráme novou rubriku o obyčejných,
+veselých či jinak zajímavých lidech naší obce. Jejich
+osudy spoluvytvářely historii Rakvic a dávaly jim
+životní šťávu a typický slovácký nádech ...
+K význačným postavám Rakvic patřili odjakživa
+řemesiníci. Každý je znal, protože potřeboval jejich
+služby a oni se snažili dělat čest svému řemeslu a
+firmě.
+... U Veselých uličky, vedoucí k družstvu, míval
+svůj holičský krámek starý pan Dostál. Střihával ještě
+ruční mašinkou ato víte, že to kudlilo. Proto návštěva
+holiče byla pro nás kluky za trest. Navíc byl mistr
+Dostál už starší a nervní člověk a nesnášel, abychom
+se hlasité bavili. Hned nás okřikl. Nejvíce nám nadával
+za zpocené a zasukované vlasy, které jen málokdy
+viděly hřebínek. Však jsme také obvykle běželi k
+holičovi hned z fotbalového hřiště. Proto si pan Dostál
+nejvíce zgustl, když nás mohl vzít mašinkou
+prostředkem hlavy a dohola. To bylo také nejlacinější
+a stávalo to dvě koruny.
+Nejzajímavějším zařízením holičství byla pro nás
+kluky plivátka, která měl mistr u kazdého kresla. | při
+stříhání dělal přestávky, aby si odkašlal a my jsme s
+napětím hleděli, zda se do plivátka trefí. Trpěl chudák
+chronickým zánětem průdušeka kašlal vlastné pořád.
+Ale trefovat se uměl, a to jediné jsme mu záviděli.
+Radu let přesluhoval a nakonec pro stáří a nemoc
+musel práce zanechat a krámek byl zrušen. Mistr
+Dostál dožíval svůj život v tom malém domku u
+nádraží, který tam dodnes stojí. Zemřel v roce 1966 a
+nikdy mě nenapadlo, že budu svědkem jeho životního
+příběhu. Ale náhoda a osud zapříčinily toto:
+Asi rok po smrti mistra Dostála přišel do Rakvic
+dopis z ruského přístavu Oděssy. Nějaký neznámý
+Rus, který tvrdil, že se jmenuje ina. Dostál (v ruštiné se
+psal s měkkým znakem po I) hledal dopisem svého
+otce, který byl za I.války zajatcem v Rusku a tohoto
+syna zde zanechal. Byl jsem pověřen dopis přeložit a
+pisateli odpovědět. Nebylo těžké uhádnout komu
+dopis patří, vždyť Jan Dostál byl v Rakvicích jediný a
+přiženil se sem z vesnice Drahotuše. Bylo o něm
+postavičky, figurky
+známo, že za I. váiky zajatcem byl a že si v Oděsse
+otevřel holičství, ato mu pomohlo dobře přežít. Nikdy
+se ale nezmínil, že krámek mu pomohla otevřít jeho
+ruská nevěsta a že s ní měl dokonce syna.
+Ruský dopis zněl vyčítavě. Dostálův syn nemohli
+pochopit, že ho otec celý život nehledal a ž ho nechal
+s matkou o hladu v tehdejší občanské válce v Rusku.
+Pan Dostál už odpovědět nemohl a mnoho věcí
+zůstalo neobjasněno.
+Především -rozkaz k odsunu zajatců byl náhlý, pan
+Dostál musel odjet a jeho ruská žena byla teprve
+těhotná. Jak to všechno dopadlo se sám nikdy
+nedověděl. A hledat někoho v Rusku po zmatcích
+občanské války nebylo ani dost dobře možné.
+Pan Dostál se vrátil do vlasti a usadil se natrvalo v
+Rakvicích. Se svou ženou vychoval dva syny. Žili spolu
+spokojeně a nic nenarušilo jejich manZeiství. Jen obě
+války pana Dostála poznamenaly. V I. válce byl zajat a
+ve II. válce byl těžce raněn a průstřel plic střepinou
+granátu mu výléčil, v polním lazaretéě ve Velkých
+Favlovicích, věhlasný doktor Carda.
+Když se paní Dostálová po smrti manžela na stará
+kolena dověděla o dopisu z Ruska, byla to pro ní rána.
+Nejvíce ji strašilo to, Rakvičané budou jejího Jana
+pomlouvat. Nemohla si to srovnat v hlavé a o žádném
+Rusovi nechtěla ani slyšet.
+Ruský syn neměl zájem o dědictví a kdyz se
+dověděl o smrti svého otce, chtél pouze přijet na jeho
+hrob a dovědět se něco o jeho životě. Paní Dostálová
+odmítla a proto se setkání neuskutečnilo. Rus poslal
+isvoji fotografii aje naní jakoby mistru Dostálovi z oka
+vypadl. ZŽádných pochyb o jeho pravosti rodina
+Dostálova nemá. Přijel dokonce na návštěvu do
+Československa, byl i v Brně, ale dál si netroufal. Po
+několika dopisech se navždy odmičel ...
+„ A co ktomu dodat?
+Jak lehké je nám soudit hrůzy a následky války,
+když jsme je sami neprožili. Vždyť všechny armády
+světa po sobě zanechávají i nemanželské děti a
+buďme rádi, že se snad už žádné války a odloučení
+mužů od rodin nedočkáme.
+Kdyz kráčím hřbitovem kolem pomníku mistra
+Dostála, vždy si pomyslím, kolik životních románů
+je
+na hřbitově ukryto a jak málo toho o osudech
+spoluobčanů víme ...
+Rosťa Obhlídal
+se
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+PAMÁTNĚ STROMY
+Již od nepaměti uctíváme lípu jako náš národní
+strom. Byla symbolem majesťátu češství a svobody,
+což potvrzuje i Jiráskova hra Lucerna. Po vzniku ČSR
+se lipová ratolest stala i součástí našeho státního
+znaku. Lípy přežívají dlouhá staletí a mnohé jsou i
+pamětníky husitských válek. Přesto za symbol Rakvíc
+považujeme akát na návsi u Zachového, u kterého
+stávala i historická pumpa. Škoda, že byla v minulosti
+odstraněna. Bezpochyby by byla působivým
+památníkem starých časů.
+Dle dávných obyčejů bylo smyslem života zasadit
+strom, postavit dům, založit sirodinu a mít syna. Strom
+přetrvával generace a byl památkou nanaše prapředky.
+Stával se symbolem odkazu předků pro následující
+generace. Tím měl strom svoji historii a děj a byla mu
+vdechnuta jakási duše a památková hodnota.
+V Rakvicích však existuje i jeden dub, asi jediný v
+obci, který má pro svého majitele mimořádnou cenu.
+Někdy v roce 1928 ho vysadil tehdy devítiletý Vít
+Obhlídal, který ho vykopal v Kozi, u které rodiče
+pracovali na poli a zasadil ho na dvůr svého rodného
+domu č.p. 470. Dubu se dařilo a s přibývajícími léty
+majestátně košatěl. Za války byl Vít totálně nasazen a
+tragická náhoda tomu chtěla, že zahynul při
+spojeneckém bombardování v Německu vroce 1944.
+Letos je tomu právě 50 let. Dub má dnes objem 182cm
+arodinaho chráníjako památku na syna a bratra. Vítek
+zasadil i řadu meruněk. Dnes z nich zůstaly jen dva
+staré grbály, ale pořád ještě rodí a rodina Richterova
+je z pietních důvodů dodnes opatruje.
+Stromy dodávají obci určitou tvář a architektonický
+vzhled. Když byla postavena měšťanka, byly k jejímu
+ozelenění přivezeny stromy až z Olomučan a pod
+vedením ředitele Hadaše vysázeny. A čím by byla
+Sokolovna bez jerlínů a kaštanů, které nám o letních
+hodech dávají blahodárný stín. A stejně i lípy a jerlíny
+ukostela. Škoda, že uschlalípa, kterou při vzniku ČSR
+zasadili učitelé Ladislav Heinige a Josef Reiter.
+Krásným zákoutím Rakvic je i park v Nové ulici,
+který vysadil pan Ladislav Průdek. Co tam vyrostlo
+stromů a co fotbalistů! Na katastru obce máme dodnes
+topoly zasazené pokrokovým sedlákem panem
+Vajbarem - Macharou. A určitě turmáme nějaké stromy
+z doby Komyšla, starosty Krčky apod. Nejmohutnější
+ořech, jakýjsemkdy viděl, je ten Průdkův u obchodního
+domu. Určitě pamatuje nějaké to století.
+-
+Z dětství si pamatuji, že znakem Rakvic byly aleje
+hrušní, které se táhly celou dědinou i Novou ulicí. Na
+jaře byly díky nim celé Rakvice zahaleny v květech. A
+když hrušky zrály (říkalo se jim jakůbky), byly vítanou
+kořistí nás kluků. Nemuseli jsme říkat "Foukej, foukej
+větříčku..." Všude se našlo dost kamení a ťak jsme
+hruškám snadno pomohli. Když hrušky dožily, byly
+Rakvice za starosty Stanislava Korčáka jednotně
+osázeny břízkamí.
+U dolní školy a kostela máme dvě památné lípy. Tu
+první vysadili žáci naší školy v roce 1968 na počest 50.
+výročí ČSR. Pod vedením pana ředitele Medlíka stáli
+všichni žáci kolem lípy v pozoru a zpívali hymnu. Za
+dvaroky nato jeden občan z politických důvodů ulomil
+lípě korunu, protože ji pokládal za akt kontrarevoluce.
+Vím, kdo to byl, ale nechci ho jmenovat, protože vím,
+že se dnes za svůj skutek stydí. Lípa naštěstí vyrazila
+z kmene náhradní korunu, dnes roste vesele dál a její
+křivolakost jakoby ještě lépe symbolizovala složitý
+vývoj naší republiky. I to, jak jsme přes různé chyby a
+kopance spěli k demokracii. | stromy se zneužívaly
+politicky. A také dnes se najdou fanatici, kteří by je
+káceli jen proto, že je zasadili třeba komunisté. Naštěstí
+vítězí většinou zdravý rozum.
+V současnosti máme přebytek potravin a hovoří se
+o zalesňování části orné půdy. Možná jednou dojde k
+tomu, že bude u nás vyčleněn pozemek, kde rodiče pří
+narození dítěte zasadí strom a dítě si ho pak bude celý
+život opatrovat. To by byla účinná výchova lásky k
+přírodě, vidte!
+Ta krásná lipka před pomníkem padlých byla
+zasazena vroce 30. výročí osvobození. Dostala jméno
+lípa Simona, podle Simona Nasaridze, velitele
+dělostřelecké baterie, který Rakvice osvobozoval.
+Původně měllípu zasadit on sám, ale tehdy ho z Ruska
+nepustili. Přijel až o několik let později a měl z lípy
+velikou radost. Jeho zdraví bylo dvojnásobným
+zraněním za války podlomeno a užrok oněm nemáme
+zpráv. Je ale možné, že je to vinou válečného stavu v
+Gruzii.
+Myslím, že by bylo dobré opatřit lípy pamětními
+tabulkami, abychom kolemnich procházeli snábožnou
+úctou. A určitě by posilovaly naši národní hrdost,
+sebevědomí i lásku k rodné obci a jejím
+pamětihodnostem ...
+Rosťa Obhlídal
+nakvický -
+ZPRAVODAJ
+lovy beze zbraně
+Pomalu se od Bilovic slunce sunulo nad Rakvice a
+vesele si pokukovalo po světě. Podívalo se nalevo, napravo,
+tam rozehřálo, tu zase polechtalo spáče po očním víčku a
+ve své bezstarostnosti vůbec netušilo, jaká zvláštní podívaná
+se mu ten den v rakvickém katastru naskytne a zase se
+přesvědčí, jakým zvláštním tvorem je člověk.
+To slunečné klidné ráno se v místním družstvu
+rozdělovala práce. Část lidu družstevního se vydalo do
+vinohradů, část do sadů, někteří do polí a zeleniny a jak to
+v takovém velikém hospodářství bývá, někdo se musel
+postarat o krmivo pro početný družstevní dobytek. Vozit
+posekanou kukuřici od kombajnu na krmení a siláž dostali
+za úkoltraktoristi Vašek Sumec, Kája Rosol a Joža Konvička.
+Strýc Matěj Stárek jako nejstarší jezdil s kombajnem,
+všechno bylo jasné, vše proběhlo bez odmluv.
+Práce jim šla pěkně ruky, strýc plnil jednu vlečku za
+druhou a tak se po třetím otočení pustili do svačiny. Sedli
+si kousek od traktorů, které nechali pomalu běžeta rozbalili
+siz domu nachystatné svačiny. U takové chlapské svačiny
+nesmí chybět cibule, česnek, pálivá paprika, zkrátka zeleniny
+není nikdy dost, zvláště když je po ruce dostatek masa.
+Ozval se Vašek Sumec.
+"Chcelo by to eště kvašáky, to by si jeden pošmákl.
+Možná, že už by se v dědině nekdo našel, nekdo už bude
+mět, ale hledaj ho."
+Všichni přikyvovali, představa kvašených okurek vehnala
+každému do úst chuchvalec slin.
+"Esli chcete, tak pro ně skočím. Měl sem ich v pařeništi,
+tak skoro narostly. Uležený by měly byt taky. Šak už je to
+štrnást dní. Chvílečku počkejte, mám to kůsek, hneď budu
+zpátky."
+Strýc Matěj Stárek odešel a ve skupině se o stupínek
+zlepšila nálada. Traktory si pomalu pobrukovaly, skřivan
+pod oblaky chválil život písní a chlapcům bylo na pokraji
+kukuřice dobře. Ještě nesvačili. Čekali na strýce Stárka a
+jeho "kvašáky“ a tak si chvíli krátili vyprávěním. Joža
+Konvička začal o upírech. Viděl film "Drakula", tak vyprávěl
+jeho děj. Všichni napjatě poslouchali a Joža když viděl, že
+vyprávněním zaujal, tak si začal přidávat. Napětí vzrůstalo.
+Dája Rosol oči mhouřil, Vašek Sumec
+je vyvaloval. Oblaka
+jakoby potemněla a bytosti nadpřirozené vstupovaly do
+kukuřice.
+Strýc Matěj Stárek se pomalu vracel neposečenou
+kukuřicí s příjemným pocitem v duši. Náhle se zastavil a
+zaposlouchal se do hrůzného vyprávění svých
+spolupracovníků a v mžiku se rozhodl, že je ještě zpestří.
+Byl náruživý nimrod, mnoho let dělali hospodáře
+v místním
+mysliveckém spolku, dobře znal okolní přírodu, znal pohyb
+zvěře a dobře věděl, že se divoká prasata zatoulají až k
+vesnici.
+Odložil sklenici s okurkami mezi kukuřici, postavil sena
+všechny čtyři končetiny a za hlasitého chrochtání se začal
+prodírat porostem sem a tam. Vlivem nálady vytvořené
+hrůzostrašným vyprávěním byl účinek strýcovi myslivecké
+vložky okamžitý, až překvapivý. Joža Konvička už
+nedopověděl svůj příběh hororový, upír už nevysál svoji
+oběť, protože posluchači se rozprchli na všechny strany.
+Vašek Sumec se vrhl bezhlavě k nejbližšímu traktoru, s
+vyvalenýma očima vyskočil bez pomoci rukou na přední
+kapotu a v hrůze objal výfuk pomalu běžícího stroje.
+Smrad ze spáleného lidského masa se snesl až do
+kukuřičného lánu k nosu strýce Strárka. Ten se postavil
+a v úžasu sledoval další záhranné akce svých
+spolupracovníků.
+Kája Rosol se vrhl k traktoru, ale ať škubal dveřmi jak
+chtěl, neotevřely se, proto se snažil zachránit holý život na
+prázdné vlečce, ale v té rychlosti noha nešlápla tam kam
+měla a Kája se válel mezi železnými tyčemi. Zařval jak
+chycené zvíře do pasti a bylo mu všechno jedno. Zlomená
+ruka bezvládně visela podél těla.
+Poslední ze svého pohodlného místa vystartoval Joža
+Konvička. Viděl, že do traktoru se nedostane, na traktor se
+nevejde, proto zvolil místo pod vlečkou, aby se skryl za
+gumové kolo, ale z bočnice visel zapomenutý kus drátu a
+co čert nechtěl, zachytil se Jožovi za montérky a vrátil ho
+spátky na okraj vlečky. Hrůza mu projela celým tělem,
+rozum přestal pracovat, jen pud sebezáchovy tlačil tělo
+kupředu.
+"Už mě drží, už měžere, maminko, maminko, zachraňte
+mě, nenechte mě tady, já nechcu umřít," křičel Joža z plna
+hrdla.
+Jak vté hrůze zabral, přeprané montérky povolily a Joža
+velkou silou znásobenou váhou svého těla byl vymrštěn
+směrem na přední kolo, zeakterým očekával záchranu.
+Štěstí měl, že bylo gumové, jinak by se zabil. Narazil na něj
+přímo svým vysokým čelem až se otrásla celá vlečka.
+Strýc Matěj Stárek vyšel nejistě z kukuřice a podívá:
+"Co blbnete chlapi. Nerozumíte srandě? Nesu vám ty
+kvašáky, tož poďte ochutnat."“ Nikdo už nejedl, nikdo už
+nepracoval. Výsledek akce o záhranu života před černou
+zvěří byl smutný. Vašek Sumec měl ruce bez kůže, Kája
+Rosol si přidržoval zlomenou ruku a Joža Konvička měl čelo
+vystouplé
+jak beran, jenom mu chyběly rohy. Strýc Matěj
+Stárek se pomalu a nenápadně ubíralke svému kombajnu.
+Co bude dál, na to raděj nepomýšlel. Sklenice okurků
+smutně stála na okraji lánu a sluníčko po malém zastavení
+nad rakvickým polem pokračovalo ve své každodenní
+pouti. Kdobyse pozorně podíval, mírný úsměv
+by spatřil ve slunečním svitu.
+Zdeněk Pohl
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Základní škola Rakvice
+Fejetonově:
+Ve světě dospělých se ze všech koutů ozývají samé stížnosti. Tu na vysoké daně, tu na nedostatek financí, tu
+na nesolidnost některých úředníků a podnikatelů, prostě vydali jsme se na cestu demokracie a ta skrývá ve svém
+uzlíčku to dobré, alei to špatné. | do školy proniká zaklínadlo těch, kteří bojují za svou věc ze všech sil a podle
+svého čistého svědomí.
+Kdo však vyslechne ty méně dospělé?
+Jsme vždy připravení trpělivě komunikovat se svými dětmi?
+Podnikáme, ženem se za lepšími zítřky a Často na své potomky zapomínáme. A oni si Žijí svými starostmi, bolestmi,
+ale i legrací. Svými vtípky okořeňují hlavně dobu přestávek ve škole. Často srší nápady, co by se mělo ...
+Aby na sebe upozornili, rozhodli se Žáci 8. tříd vydávat svůj třídní časopis. A aby toho nebylo málo, jsou tu hned
+časopisy dva. Probírají a propírají tu vše, co je zajímá a co je pálí. Najdete tu humorné veršovánky, nákresy,
+fotografie, jednoduché křížovky, vlastní vyprávění na pokračování, módu, sport, populární zpěváky, kritiku školy
+i blízkého okolí, otázky k sexuální výchově. Nahlédněte do nich, budou nás zajímat názory všech.
+. číslo - "OSCARA"- vyšlo 28. února 1994. Druhý "Špízmen" (nezávislý časopisširokého okruhu) vyšel 1. března“
+. Je určen všem "teenagerům" (týnejdžrům), osobám ve věku od 13-ti do 19-ti let. Hlásá zprávy jako hrom. A
+jako hrom také ve škole zapůsobil. Vezměte na vědomí, že jsou to práce samotných žáků. Text, grafická úprava,
+fotografiei vytištění, všechno je jejich práce. Je na nás, dospělých, zda je budeme umět povzbudit, pochválit a
+trpělivě vysvětlit spoustu problémů, které kolem sebe vidí.
+TIT CTA
+oKEHO OK
+A OKRUHU
+— Kov NEZAVISLY
+EZAVISLY ČASOPIS.
+Časopis |ÚROKÉHO
+vážení a
+em nade,
+Na závěr několik informací:
+- Již druhým rokem slouží našim žákům počítačová učebna. Je o ni obrovský zájem. Učí se tu nejen řešení složitých
+příkladů, ale dá se tu zajímavě zopakovat pravopis JČ, procvičovat německá konverzace. Nechybí ani počítačové hry.
+Celý den je její kapacita plně využita.
+- Vdruhé polovině měsíce ledna t.r. odjeližáci 7. tříd na týdenní lyžařský výcvik do Bílé v Beskydech. Moc se jim tam líbilo.
+Potvrdil to i videofilm, který zde byl natočen. Možná budou mít o něj rodiče zájem.
+- V rámci připravy nového školského zákona a hledání forem nové transformace školství byla u nás zřízena 1. třída
+"Obecné školy". Dětem se škola hrou velmi líbí. Můžete se kdykoliv za nimi příjít podívat.
+Ostatně-každé první úterý v měsíci sekonají konzultace učitelů s rodiči. Začínáme vždy v 18.00
+hodin. Přijďte! E.R,
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+S
+Ojílasy Sfnavadaje
+Nejvzácnější ohlas nám přišel z města Twin Falls v
+USA. Zde žije náš rodák František Pohanka, o kterém
+jsme psali a který vyrostli na hájovně u "Facky". Ve
+vzpomínkách se vrací zpět, kdy s tatínkem brouzdali
+po lese. Píše, že na hájence bylo vždy dost medu a
+másla a maminčíny namazané krajíce klukům vždy
+znamenitě chutnaly. Dále píše:
+"Bohužel, když jsem před rokem navštívil to místo,
+kde stávala hájenka a kde jsem prožil své útlé mládí,
+tu milovanou hájenku jsem už neuviděl. Místo ní
+prázdná plocha s plevelem pod paže vysokým. Škoda
+té staré hájenky, pole a les dávaly našírodině nadmíru
+spokojené živobytí.
+Dívám-li se nyní zpět na můj život zde v USA,
+musím řice, že bylo důležité něco podniknout mimo
+mého zaměstnání, aby se člověk co možná nejrychleji
+finančně zajistil. Nebál jsem se koupit si farmu. 50 %
+jsem za farmu zaplatil a 50 % jsem splácel dalších 10
+let. Mezitím dorůstaly děti. Mám 3 dcery a 1 syna.
+Bohudíkjsem všem mohl dát vysokoškolské vzdělání.
+Musím však přiznat, že to bylo možné proto, že jsem
+každý den po zaměstnání pracoval na farmě.
+Vyřidte všem ve Zpravodaji moje nejsrdečnější
+pozdravy." Dále píše: "Vidím ta jména ve Zpravodaji -
+Obhlídal, Vajbara Kamenský -to jsou vzdálení příbuzní
+mojí maminky. Pak je mi známá celá řada jmen ještě
+z doby, kdy jsem byl školákem v Rakvicích. Jsem rád,
+že se tí mladí nebojí jít do různých zaměstnání.
+František Pohanka, Twin Falls, USA
+Pan Pohanka také vysoce ocenil odborné knihy
+právnické JUDr. Režného a obdivně se vyslovilik jeho
+současné spisovatelské činnosti.
+Paní uč. Straková si také ráda pročítá stati JUDr.
+Režného a vyjádřila se k nim takto: "Nechápu, kde
+doktor suché právnické vědy vzal v sobě toliko lyriky pří
+popisování rakvice přírody. Nepochybně jest to
+působením jeho milé ženy Jeničky, se kterou spolu
+prožili tak vzácně harmonický život, vzájemně se
+obohacujíce ...
+S velmi příznivým ohlasem se u starších Rakvičanů
+setkal článek Františka Šelleho o panu Františku
+Švástoví. !z naší kroniky je známo, že tento vzdělanec
+šířil svoje poznatky o cestování do ciziny (ltálie-Řím,
+Paříž) a také novinky o událostech ve světě. Od něho
+se Rakvičané dověděli o zkáze Titaniku v roce 1912.
+Televize ani rádio neexistovaly a takové zprávy se za
+pomoci místních vzdělanců, kteří odebírali noviny,
+šířily mezilid šeptanou propagandou. Tak se také šiřila
+osvěta a za pomocibesed a přednášeki nové poznatky
+ze zemědělství. Pan František Švásta zemřel v roce
+ve věku 76 let a zanechal po sobě hodnotnou a
+rozsáhlou knihovnu.
+Na příznivém hodnocení Zpravodaje má velký
+podílijeho výtvarná hodnota. Zvláště historické články
+jsou působivě doplněny dobovými obrázky. Za
+pohotovou a odborně zdatnou ilustraci Zpravodaje
+patří poděkování Františku Zachoví, který jen potvrzuje,
+že malířská múza rodiny Zachovy zasáhla i jeho.
+Zkrátka - jablko nepadlo daleko od stromu.
+Staropražští Heiigonkáři vydali kazetu svých písní
+a mezi ně zařadilii píseň "Vlny zrádné Dyje“, jejíž znění
+a nápěv si vyžádali u našeho obecního úřadu. Za
+pohotové splnění jejich žádosti zaslalina OÚ poděkování
+a darem 3 uvedené kazety. Za kolektiv pražských
+Heligonkářů poděkování zaslalmanažer Štěpán Kozák.
+Napište nám, čím ještě více obohatit Zpravodaj a o
+čem byste se chtěli dovědět. Rádi vše přání splníme.
+Redakce
+h - MÁV 7 FÁV „
+ejvělší vílězství =
+V roce 1958, kdy začala éra rakvické kopané,
+bojoval Sokol Rakvice o postup do II. třídy. Hrála se
+tehdy neobvyklá tříkolová soutěž: rok 1957 jaro-podzim
+a jaro 1958. Naším největším soupeřem byl Sokol
+Ladná, který si stále udržoval stejný počet bodů s
+námi. Měli jsme tehdy obavy, aby nám páni na "Sekci"
+postup nevzali např. kvůli skóre. A tak když soutěž
+skončila, mělijsme hrát ještě jedno odložené utkání se
+Sokolem Velké Němčice.
+Utkání se hrálo v Rakvicích v sobotu 12. 7. 1958 a
+trenér dal pokyn hráčům nastřílet co nejvíce branek.
+Mužstvo si vzalo pokyn k srdci, bojovalo nadšeně a
+zasypalo soupeře kanonádou střel. Již v polovině
+utkání byl stav 10:0 pro nás. V kabině našich hráčů
+však bylo o poločase dusno. Náš nejlepší střelec
+fotka kové vzpomínání
+Hřiba M. nedal ještě ani gól a psychicky to neunesl.
+Doslova brečel a všem vyčítal, Že mu nikdo nenahrává.
+Ve druhém poločase se střelecky bohatě dařilo i jemu
+a tak nakonec vše skončilo k všeobecné spokojenosti.
+Za stavu 18: 0 se strhla průtrž mračen a utkání bylo asi
+minut před koncem ukončeno. Kdoví jaká pohroma
+by Němčice ještě potka!'a. Našim hráčům góly stačily
+k nejlepšímu skóre v tabulce a tak se spokojili s daným
+stavem, kterýje rekordem našeho Sokola v mistrovské
+soutěži vůbec. O góly se podělili: Hřiba 5, Burýšek 4,
+Konečný (Orsi) 4, Průdek R. 3 a Rozsypal Břeťa 2.
+Po tomto zápase bylo sekcí stanoveno, že o
+postupu rozhodne zápas Rakvice - Ladná na neutrální
+půdě ve Strachotíně. Bojovné utkání, plné napětí,
+jsme vyhráli 2: 0 a obě branky dal Průdek Radýšek.
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Trenér do své kroniky k tomuto zápasu poznamenal
+jedinou větu: "Velký den Burýška a Foukala v brance."
+Mužstvo, které vybojovalo slavný postup hrálo v
+sestavě:
+Foukal Miroslav
+Blažek Václav - Konečný Josef
+Nečas Václav - Blažek Ladislav - Žďárský
+Václav
+Průdek Radek-Hřiba Miloš-Rozsypal Mir.-
+Burýšek Mir.- Grégr Milan
+Trenér: Ant. Blažek
+Fotbaloví fanoušci většinu hráčů označovali
+přezdívkami a dle nich mužstvo snů vypadalo takto:
+Mirólek
+Drzek - Orsi
+Měsíc - Kakin - Kašák
+Radýšek - Hřiba - Šišenka - Burda - Pacula
+Trenér: Žula
+Vyšší třídu jsme v dalším ročníku vyhráli s velkou
+převahou, takže nejperněji vybojovaný postup byl
+S
+kupodivu ten ze Ill. třídy. Z tehdejšího mužstva jedna
+z opornaší obrany- Blažek Václav - už nežije. Na jeho
+poctivé výkony dělníka fotbalového hřiště zůstaly v
+kronice a v hlavách pamětníků už jenom vzpomínky.
+Trenér ho kritizoval za nedodržování životosprávy,
+ale vždycky, když přišel Vašek na hřiště, nechal tam
+duši. Ležérně hrát snad ani neuměl.
+A když vy mladí uvidíte stát před domem o
+berlích Břeťu Rozsypala, vězte, že i on byl jedním z
+aktérů těch dob. V roce 1954 hotrenérv kronice chválil
+za nejstabilnější výkony v mužstvu. Ještě v roce 1958,
+když již pomalu končil, vsítil 6 gólů a z toho 2
+zmiňovaným Němčicím.
+Každé mužstvo má svůj vrchol a pak generační
+problém střídání stráží. Kéž by se nám brzy v nové
+ulici, na Trávníkách a na ostatních pláckách zrodila
+nová generace, která posune rakvický fotbal zase
+kupředu...
+Rosťa Obhlídal
+powket: nost“
+0 '
+abychom nově objevili Boha a ve spojení
+s ním opět nalezli radost a plné štěstí.
+nepoutá natolik, aby nás to zastavilo
+na cestě k obrácení. Kéž o Velikonocích
+prožijeme ve spojení s Pánem své vlastní
+vzkříšení k novému životu.
+vyjádřila slovy: Bůh je nekonečná radost,
+pouze v něm budeme plně šťastni.
+Přání k Velikonocím
+Církev nás vybízí v době postní,
+Kéž nás nic ze stvořených věcí
+Kéž prožijeme to, co sv. Terezie
+S přáním požehnanyých svátků
+velikonočních
+P. Alexa František adm.
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Bývávalo
+Vlahý větřík čachrá les
+ze spánku probouzí se stromy.
+Fialkami se modrá mez
+do Říma odletěly zvony.
+Strejček Nič tam u měšťanky
+do průvodu kluky řadí.
+Přichází jich požehnaně
+s trakaři s řehtačkami.
+Kluci zvoní místo zvonů
+za poledna, za klekání.
+Než se vrátí z dálek domů
+posvěceny vzpomínkami.
+Vrbo, vrbo, vrbovitá
+dej mi svoje vlásky.
+Žilu velkou udělám si
+sobě do pomlásky.
+Dívko, mladá dívko
+hodně vajíček vymaluj.
+Šlahat přijdou chlapci
+tak je pěkně podaruj.
+Velikonoce
+Před dveřami panimámo
+stojím, stojím, smutně.
+Otevřete na chvílečku
+provětrám vám sukně.
+Velkou chybu uděláte
+když mě dovnitř nepustíte.
+Jak vás žila nepohladí
+tak do roka zprašivíte.
+Spletů mně žilu stařeček
+vyšlahám si kopu vajíček.
+Žlutý, modrý, červený
+nekde dajú čokoládový.
+Vajíčko, pestré vajíčko
+kdo jen tě maloval?
+Z lásky jsem ho malovala
+abys mě miloval.
+Okolo kostela, okolo parku
+honí tam děvčicu
+skupina stárků.
+Žilami zatočí
+červená se kůže.
+Žádného ze stárků
+nechce mít za muže.
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Společenská kronika
+Sňatek uzavřeli:
+Břetislav Osika - Jana Marešová (Rakvice)
+KamilNěmec | -Jaroslava Lindnerová (Starovičky-Zaječí)
+Radoslav Žďárský - Martina Vincencová (Zaječí)
+Vladimír Sláma - Jarmila Rajchová | (Přítluky-Letonice)
+Pavel Dirbak | - Jarmila Stránská (Hr.Králové-Rakvice)
+Jan Přibyla - Irena Pokorná (V.Bílovice-Rakvice)
+Miroslav Moudrý - Jitka Rampáčková (Rakvice)
+Po všechna léta nechť láska v srdcích pobývá.
+Narozené děti:
+Michnová Veronika
+Foukal Radek
+Horáčková Kateřina
+Jedličková Aneta
+Ať život dětí jak čistá voda plyne!
+Zemřeli:
+Frýbert Silvestr ve věku 80 let
+Moudrá Hedvika 81 let
+Bartošic Josef 68 let
+Jáchymková Marie 80 let
+Machač Jaroslav 41 let
+Šmída Josef 52 let
+Rejentíková Pavlína 92 let
+Opršal Mojmír 74 let
+Život se ztratil jak slza na tváři.
+Noví občané:
+K trvalému pobytu v naší obci se přihlásili tito
+občané:
+v roce 1992
+Průdek Věroslav Polní 45
+Švástová Anna Nádražní 646
+Švástová Jana Náměstí 240
+Lukeš Václav Ulička | 208
+Vašatová Marie U měšťanky 818
+Knápek Roman Dolní 30
+manželé Bukovských Nádražní 807
+Obhlídalová Radomíra Polní 654
+Holka Julius Ulička III 352
+Šmídová Jana Nová 468
+Jilčíková Ivana Nová 482
+Foukalová Ludmila Nádražní 628
+Čech Josef Nádražní 573
+Vavřík Jan Horní 388
+Bucňák Karel Nádražní 736
+manželé Fridrichovi Nová 809
+Václavčíková Dana Dolní 98
+Jordánová Kamila Horní 178
+Vejrosta Pavel Svislá 119
+Medková Marta Dolní 169
+Medek Jiří Dolní 169
+v roce 1993
+Lacinová Dana
+Lacina Libor
+Nádražní 670
+Nádražní 670
+Ing. Průdková Hana Dolní 34
+Filová Alžběta Polní 622
+manželé Kuběnovi Polní 655
+manželé Břečkovi Nádražní 670
+manželé Buriovi Nová 500
+manželé Bónmovi
+Boháček Pavel
+Holubová Nora
+manželé Blažkovi
+Družstevní 718
+Nádražní 653
+Nádražní 586
+Náměstí 25
+Vítáme Vás v Rakvicích!
+Oprava chyby v minulém čísle:
+Omlouváme se za mylné oznámení týkající se
+jubilea. Manželé Božena a Ferdinand Filípkovi žijí
+spolu šťastně 65 let! (Omylem bylo uvedeno 60 let.)
+K neobyčejně vzácnému jubileu ještě jednou
+blahopřejeme.
+Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jme-
+novaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice.