PDF verze zde: Rakvický zpravodaj - 1993 - č. 4

OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!

P ZAZkv ický -= 1993 ZPRAVO aj vydává obecní rada v Rakvicích PYÝY Rakvičané na slovíčko… Častak rychle běží, že už zase je tu konec roku. A nejen v podnicích a obchodech, ale i v osobním životě začínáme dělat inventuru. Připomínáme si, jak jsme si vedli, co dobrého a zlého nám uplynulý rok přinesl, kdo se narodil a kdo naše řady navždy opustil. V průběhu roku není čas, ale o vánocích a na přelomu roku asi každému člověku přijde na mysl myšlenka o smyslu lidského žití a konání. A zase jako každý rok se budeme dušovat lepším předsevzetím, na které v průběhu roku zapomeneme. A některé věci si ani neuvědomíme. Příroda nási letos překvapila. Nejdříve suchým jarem, pak mokrým létem a podzimem. Mnozí nestačili ani sklidit úrodu (cukrovka, cibule), poorat a zaset. Budeme to muset dohánět v teplejších rozmarech zimy. Po dlouhých letech přijel Martin na bílém koni, ikdyž s několikahodinovým zpožděním. Kateřina byla na ledě, ale podle předpovědi mají být i vánoce bílé. Však uvidíme! I naše rodné Rakvice se rok od roku mění. A jak vypadají nakonciroku 1993? Asi neuvěříte, ale zkuste počítat. V obci už máme 12 obchodů (včetně jatek a prodejny ZD), 3 hospody a také i vývařovnu jídel (Bufet ZD), 2 kadeřnické salóny, 1 masážní salón a možnosti k ubytování (JANAMI). Také k nám zajíždí pojízdná masna a spousta soukromníků s ovocem, textilem a jiným zbožím. Kromě toho pracuje po obci řada řemeslníků různých profesí. Toto pociťuje řadový občan jako největší klad tržního hospodářství. Těžce se ale vyrovnáváme s růstem cen, poklesem zemědělství, shrozícími bankroty a nezaměstnaností. Zatím se hospodářská reforma zdá sociálně únosná a jsme na tom lépe než okolní země. A jak jinak Rakvice zkrásněly? Nejvíce se to projevuje na Náměstí, kde září novotou opravený kostel a fara. Byla vybudována silnice na ulici Hřbitovní, včetně kanalizace a vodovodu. Snad nejkrásnější a úplně dobudovaná je III. ulička. Po nové komunikaci si lidé upravili nájezdy do domů a předzahrádky a projít se touto uličkou je pěkným zážitkem. Blátivo je vulici Vinařské, která nám nadále zůstává památníkem středověkých časů. Nedokončena zůstává čistírna odpadních vod, na kterou nebyly peníze, což je z hlediska ekologie obce závažný problém. A jací jsme my, Rakvičané? Nové podmínky změnily chování lidí. Více si konkurujeme, uzavíráme se a myslíme sami na sebe. Anekdot ubylo, méně se smějeme, méně zpíváme a neumíme se společně pobavit. Bylo by škoda, kdyby se nám tradiční sousedské vztahy někam vytratily. Nyní nastává čas vánoční a loučení se starým rokem. Pro většinu lidí a zvláště pro děti je to období největšího štěstí, radosti a veselí. Těžko je ale lidem nemocným a osamělým. Ani na ně bychom neměli zapomínat. Když už ne jinak, pomáhejme si aspoň teplým lidským slovem a pohlazením. Teprve na sklonku života všichni poznáme, že jsou to ty největší hodnoty, které nám život nabídl. Naše redakce přeje všem svým čtenářům a spoluobčanům hodně rodinné pohody u vánočního stromečku, hodně zdraví a sil do roku 1994 a těší se na další vaši přízeň a spolupráci … R. Obhlídal rRakvický - ZPRAVODAJ 6- Naše obec v současných podmínkách Průběh letošního končícího roku z hlediska realizace věcí potřebných pro obec byl výrazně poznamenán omezenými možnostmi finančních prostředků, které byly k dispozici. Rozpočet byl snížen ve všech oblastech. Tato situace byla známa již začátkem roku. Rozpočet byl proveden především se snahou zajistit v první řadě potřebnou částku pro pokrytí provozu školy, vě. MŠ. | přes tutu skutečnost se provoz mateřské školy neobešel bez částečného příspěvku rodičů dětí na její provoz. Poplatek byl stanoven co nejmenší (100,– Kč za dítě měsíčně). Ostatní prostředky byly rozděleny na pokrytí nejnutnějších provozních výdajů obce - osvětlení, provoz knihovny, opravy atd. V současné době nejsou pokryty a zaplaceny některé platby. Jsou to: dostavba

Zemědělské stavby a Ekoingstav Rakvice -za položení kanalizace pod vozovku v ulici Hřbitovní. Tato byla dokončena v rámci investiční akce vozovky pro závlahové zařízení. Celkem činí potřebná částka na vyrovnání platebtěmto dodavatelům I mil.Kč. Vozovka vuliciHřbitovníbyla budována v plánovaném termínu nejpozději do konce tohoto roku. Akce závlah končí a ke stavbě včetně financování by již nedošlo. Při těchto pracích provedly vodovody Břeclav položení nového vodovodu v této části. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem nebylo možno realizovat jiné pro občany potřebné věci. Část příštího rozpočturoku 1994bude zatiženaještě těmito splátkami. V současné době muselo dojít na horní škole k výměně expanzních nádrží ústředního topení,které dosloužily, Předpoklad částky za zhotovení a montáž je cca 45 tis, práce na dokončení čističky odpadních vod byly pro nedostatek finančních prostředků zastaveny. Žádosti ze státního fondu životního prostředí „ministerstva financí adalších včetně okresního úřadu nebyly akceptovány a finanční zdroje nebyly nikde získány. Taktéž dopadla ČOV v Šakvicích která je v obdobné situaci. Na dokončení a možnost zkušebního provozu s nejnutnějším zařízením chybí 2 mil. Kč. V současné době je podána žádost o dotaci z finančních přebytků okresního úřadu, o které bude rozhodovat okresní shromáždění a přednosta okresního úřadu. V roce 1994 bude otevřena nově budovaná skládka „Hantály“, která bude jediná určená k ukládání odpadu. Odvoz popelnic bude zajišťovat firma Tempos Břeclav. O podmínkách a ostatních záležitostech týkajících se domovního odpadu zašleme všem občanům písemnou informaci. Z prostředků referátu kultury na opravu památek a vyžitím vlastních možností pracovníků na veřejně prospěšných pracích bylo upraveno pohřebiště utonulých dětí a hlavní kříž na hřbitově. Taktéž z těchto prostředků bylo fimmou Ekoingstav provedeno odvodnění středu obce okolo kostela a zajištění základů kostela. Na Úhradu uvedených prací chybí ještě 49 tisíc Kč. Dohodou s firmou Ekoingstav Dude úhrada provedena začátkem roku 1994. O krytí této částky byl požádán památkový úřad, který přislíbil Úhradu této částky začátkem roku 1994, obecní rada ER. Přejeme všem občanům příjemné prožití vánočních svátků a hodně úspěchu v novém roce 1994. pRakvický - ZPRAVODAJ (dokončení) > Už sama skutečnost, že bylo pro ochranu vinařů a ochranu a správu vinohradů vydáno samostatně právo, svědčí o zvláštním jejich postavení, významu nejen ekonomickém, ale i společenském. Vždyť na vinicích vypěstovaná úroda a její konečný produkt - víno, byly po věky ozdobou královských císařských stolu, opěvované básníky a obdivované malíři, ale i velebené prostým lidem Mezi ně patřili i dávní Rakvičané. Tedy | rakvické horní právo svědčí o duležitosti, jakou naši předci přikládal Vinohradum, jejich správě, ochraně. Nemenší význam mu přikládají však i současní vinaři. Ale vraťme se k rakvickému hornímu právu. Toto právo nejen že řešilo základní práva držitelu vinohradu, vztahy mezi nimi, ale řešilo otázky ochrany před škodami způsobenými třetími osobami, zpusob ochrany před přírodními živly, zabezpečovalo nároky vrchnosti a vinařu Tak například o postavení vinohradu a jejich významu svědčí ustanovení, že vinohrad poskytoval právní ochranu tomu, kdo se na něj utekl jsa pronásledován proto, že hájil dobrou věc Kdo by člověka, který se uchýlil pod ochranu vinohradu urazil „anebo jinými věcmi se ho dotkl“, ten propadl pokutě5 funtu vosku. Pronásledovaný byl chráněn do příchodu některého z horních konšelu Tento pak měl právo, uznal-li ho vinným, předat ho příslušnému orgánu. Jestliže však se utekl po ochranu vinohradu člověk, který se dopustil nepoctivé věci, například „krádce, mordíř nebo násilník“, tento chráněn nebyl. Jestliže se například dva dělníci pracující na dvou vinohradech přeli, že budou dělat mez mezi vinohrady, ačkoliv tak činit neměli, byli pokutováni každý 10 groši. Jestliže by se střetli na mezi a jeden druhého udeřil, porušili svoji volnost, kterou Jim vinohradi poskytoval a museli být souzení. Jestliže se spolu dali do bitky a jeden druhého zabil v sebeobraně, nebyl povinen porušením horního práva, ale odpovědnosti „proti Bohu a přátelum“ Dále horní práva určovala pravidla úprav ochrany vinohradu. Tak například článek 20 určoval, že prostor před Vinohradem u cesty měl být tak veliky, aby se na něm otočil vuz zapřažený koňmi, nebo byla-li dělána mez mezi vinohrady, musela být dělána tak, aby mezi ní a pňovím byl prostor na šíři motyky. Jestliže byl vinohradník přistižen, že z meze odkopává větší prostor sobě ku prospěchu a sousedu ke škodě a touto činností se „kazila mez“, byl pokutován 5 funty vosku, který musel odvést vrchnosti. „Hornímu pak dvanácte peněz pokut složiti povinen bude“ a mez musel opravit Rakvickyý © ZPRAVODAJ Byla-li vinohradníkovi škoda „koňmi, kravami nebo jiným dobytkem“ způsobena, mělprávojítžalovathomímu. Tento měl vzít sebou horního konšela a ověřit výši škody. Uznali-li vzniklou škodu, uložili viníku napravit škodu a zaplatit“od každého dobytku hrubéhoz hlavy4 groše aod drobného i groš a homímu 4 groše dáti povinen bude„. Horní právo ukládalo majitelům vinic, aby si vinohrad chránili tím, že je oplotí, udělají příkopy, aby zabránili škodám při odnášení zeminy vodou. V takovém případě měli pak vinohradníci vůči vrchnosti úlevy. Požádali homí, aby pomáhali příkopy udržovat, museli tak učinit. Jinak mohli být pokutováni 10 groši, které odváděli vrchnosti; z toho připadly 4 groše homímu. Majitelé vinic, které byly na prudších svazích - vinohrady sviselné - museli kopat v greftech - napříč, aby bylo zabráněno erozi atím i škodám na vinicích sousedů. Neuposlechnutí bylo pokutováno 10 groši. Chtěl-li si vinohradník postavit na vinic „preshaus“ lisovnu, mohl stavbu provést v šíři a délce rúny. Žádný ze sousedů nesměl část své půdy odprodat, aby na ní mohl soused postaví boudu. Prodal-li přesto půdu „to v niveč obráceno buď a viny 10 grošů polož a hornímu z toho 4 groše náleží“. Homí právo zakazovalo dělat ve vinohradech „stezky nespravedlivé“ Kdo se oto pokusil, muselzaplatit vrchnosti pokutu 10 funtů vosku. Majitelé vinic podle homího práva bylipovinni zabezpečit, aby proti přívalům vody při velkých deštích vybudovali u svých vinic jímky (doly), v nichž by se dešťová voda zachytila a nepůsobila sousedům škody. Homí a jeho pomocníci byli povinni vyměřit prostor pro vyměření takových dolů. Každý majitel byl povinen tento důl opatrovat. Zanedbal-li majitel tuto povinnost a byla sousedům způsobena škoda, byl pokutován a vedle toho musel nahradit škodu. Vrehnostsi zabezpečovala v homím právu, aby nedošlo ke krácení vinných desátků. Tak například v článku 44 je stanoveno, že koupí-li někdo víno přímo ve vinici, prodávající musí před dvěma svědky pro „svědomí shamovati tak, aby pánu na víno …….. jeho desátku nic nesešlo“. Takto prodané víno musel dopravit najednu míli od svého vinohradu a nikdo mu v tom nesměl bránit, ač uváděl jakýkoliv důvod. Chtěl-li vlastník vinice prodávat zralé hrozny, mohl tak učinit jen se souhlasem „pána gruntovního“, to je vrchnosti. Kdo tak neučinil, propadla celá jeho úroda vrchnosti a ještě musel zaplatit 10 grošů homímu. Jestliže by vinař své víno schoval a neodevzdal desátek a tato skutečnosti mu byla prokázána, propadla celá jeho úroda na vinici ve prospěch vrchnosti a vinaři bylo ponecháno jen každé 10. vědro. Takový vinař vedle toho byltrestán jako zloděj. K zabezpečení svého desátku měla vrchnost s vědomím homích konšelů a za jejich účasti právo zabavit potřebnou část hroznů na horní části vinice. Jestliže by druhý chudý člověk své víno vezl do beček, měla vrchnost právo vzít si takovou část hroznů, která odpovídala povinnému desátku. nemělli by vinař tolik hroznů, musel si zbytek koupit, aby „pánu svému desátek vyplnil“. Neurodiio-li se víno v některém roce nebo se zkazilo a vinař nemohi koupit hrozny na odvedení desátku „teda pán jeho má na jiný rok beze vší škody čekati“. Čili vrchnost při neúrodě desátek neodpustila. Jen počkala s jaho odvedením do příštího roku. Kdo prodával hrozny na pňoví, byl povinen tento prodej oznámit homímu před jedním konšelem. To proto, že kdyby se víno při nepříznivých povětrnostních podmínkách nebo krupobití „aneb skrze kterékoliv dopuštění Boží“ zkazilo a takový vinař nemohl prodej uskutečnit a nemohltaké hrozny koupit od jiných vinařů na splnění svého závazku, byl povinen vrátit peníze. Neměl- li peníze na vrácení, musel se zaručit tím, že kupci přenechá v zástavě pňoví, čili úrodu příští rok V souvislosti s homím právem je spojeno zarážení, otvírání hory a jiné zvyky. Tyto akty rakvické homí právo neznalo. Rakvické homí právo mělo však jiná pravidla. Když bylo víno zralé a chtěl-li by vinař před vinobraním prodávathrozny, nesměltak učinit bez souhlasu vrchnosti. Jestliže bytak učinil bez vůle vrchnosti ahomího, propadla celá úroda vrchnosti a vedle toho byl pokutován. Každý vinařsmělmezi vinohrady chodit jen po veřejných cestách. Chodit po stezkách mezi vinohrady (v horním právu byly označeny jako „nespravedlivé stezky“), bylo pokutováno. Zajímavé bylo ustanovení, které určovalo, že „když hrozny zaměkají, psi mají doma vázáni býti“ Jestli by se něčí psi naučili chodit do vinohradů, pak ten, komu pes patňl byl některým konšelem nebo hotařem vyzván, aby psa uvazoval. Jestliže neuposlechl a „jeho pes postižen v škodě byl“musel zaplatit vrchnosti 10 grošů, homímu 3 groše a hotaři 1 groš. Dále pak už bylo uvedenodříve, stanovilo homí právo, že byl-li nkdo dopaden ve vinohradě v době, kdy již byly hrozny zralé, ať kradl hrozny či nikoliv, byl označen za zloděje a vinaň, který jej chytil při Činu, povinností obce dát mu odměnu. Také občan, který chodil po mezích mezi vinohrady nebo na souvrat, ať nahoře či dole a nekradl nic, ale úmysl krást měl, byl označen za zloděje. Když bylo vrchností povoleno zahájit vinobraní, dal homí sradou homích konšelů prohlásit, že žádný hospodář nesměl žádný dobytek, ať jsou to koně, krávy nebo ovce pouštět do vinohradu. Kdo tento zákaz porušil a dobytek do vinohradů pustil, dostal pokutu ve výši 4 grošů z a každý kus dospělého dobytka. Způsobil-li dobytek škodu, musel majiteldobytka škodu nahradit. Zajímavé byloustanovení v horním právu, které platilo v době sklizně hroznů. Šel- li vinař ze svého vinohradu mimo vinohrad jiného vinaře atomu „stoje na jeho mezi brazce (brazec = najatý sběrač hroznů) vzal“, to znamená, jestliže mu sběrače odvedl, aby pomáhal jemu, byl pokutován 5 groši za každého sběrače, kterého jinému vinaři odvedí. Stál-li však na své mezi a volal sběrače, aby mu pohi, pokutu nedostal. Vinař a kdokoli jiný směl „ostrlízovat“ jen na svém vinohradě do té doby, dokud neskončila sklizeň na všech vinohradech. Teprve po skončení sklizně ve „všech horách“ (leč by v horách všude sebráno bylo) směl každý „ostrlízovat“ i jinde než na svém. 8 Rakvický - ZpRAVOODAJ V jistině o horním právu se pro paběrkování hroznů používalo slovo „ostriízovat“. V Rakvicích a jinde v kraji se používá slovo „oslízovat“, „oslíz“. Jeto krajové označení, které ve svých dílech používal spisovatel Jan Herben. Jazykovědci toto slovo pojali do slovníku jazyka českého. Honitba byla ve vinicích zakázána po celý rok. Vyjel-li sivinohradník do vinohradů skoněm astřílel by zvěř a býl přitom dopaden, byl mu kůň odňat a vedle toho byl nucen vrchnosti zaplatit pokutu 10 funtů vosku. Ujel-li by s koněm nebo se postavil na odpor, mohli horní konšelé požádat sama markraběte moravského, aby učinil právu „zadost“. Jeden z článků horního práva určoval, že hotař když šel domů „už večer po zvonění klekání, směl si vzittři hrozny vína, a ty nésti v koši nebo v ruce a musel je ukázati hornímu nebo jednomu z horních konšelů“. Jestliže tak hotař neučinil, musel se podvolit prohlídce a bylo-li zjištěno, že má více hroznů, byl potrestán. Totéž se stalo, když bylo zjištěno, že dělal v boudě z hroznů mošt anebo prodával hrozny nebo ovoce. Hotaři byli však chráněni proti těm, kdo se pokoušel je napadnout při jejich práci. Větší vinaři měli právo najímat pracovní síly, a to prostřednictvím vincoura. Horní právo určovalo jeho postavení i práva a povinnosti najatých pracovníků na vinicích. Toto právo zakazovalo, aby obyvatelé obce nechodili na práci do vinohradů mimo obec. Kdo tento pokyn nesplnil a šel na práce jinam, byl povinen zaplatit groš pokuty. Byl-li rakvický občan dlužen vinaři peníze, musel mu jít na tovarych do vinice, jinak byl pokutován obcí částkou i kopy grošů. „Proměnách“ jsme si povídali o právu šenkovat víno. Byla to obec sama, která toho práva měla nebo byly i jiné šenkovní domy. V horním právu byla zakotvena ochrana rakvických vín. Tato spočívala v tom, že kupovaná vína (mimo rakvická), která se šenkovala v šenkovních domech, směla být šenkována teprve po té, kdy „horní a úřad víno vykoštují“ a schválí. Kdo šenkoval bez tohoto ověření (atestů), musel zaplatit vrchnosti 4 groše pokuty. Dále bylo zakázáno vozit a šenkovat víno z gruntů jiných obcí, pokud bylo k dispozici víno z rakvických desátečních hor. Jestliže vinaři z těchto hor víno nechtěli prodat a obec měla z toho ztrátu, mohli šenkýři kupovat cizí vína a je šenkovat. Rakvické horenské právo se četlo poprvé před celou obcí „při času sv.jiří“ v roce 1707. Při této příležitosti konšelé horní se usnesli, aby horní právo bylo každý rokv tento den čteno a horní (purkmistr) tři dny před čtením tohoto práva „načal svá vína a je šenkoval“. JUDr. HubertRežný nakvický - ZPRAVODAJ RAKVICKÉ OSOBNOSTI V prvním čísle rakvického zpravodaje v roce1991 jsme začali seriál o rakvických osobnostech. Cílem tohoto seriálu bylo připomenout dnešní generaci vůdčí rakvické osobnosti, které svou prací ve sféře hospodářské, politické, kulturní i výchovné dosáhly toho, že Rakvice byly uznávanou obcí pokrokovou, hospodářsky prospěšnou, nositelkou osvěty i vlastenectví, češství na hranicích němectví. Po celé tři roky zpravodaj pravidelně přinášel o těchto osobnostech zprávy. Jistě se nepodařilo zachytit všechny osobnosti jak by si to zasloužily. Jestli někdo nebyl, ač by si zasloužil vzpomenut, snad to napraví ten nebo ti, kdo se nezištně V budoucnosti pustí do tak náročné a odpovědné práce, jako je zachycení dějin obce Rakvice a jejich tvůrců. V tomto posledním čísle zpravodaje roku 1993 bychom rádi uzavřeli tento seriál. Zamýšlíme-lise nad osudy rakvických osobností a prací pro obec, matně nám napadá i myšlenka, že ne vždy to byly velké osobnosti, jejichž práce vyrůstala v díla. Byla to zpravidla mravenčí poctivá práce těch, kteří stáli zdánlivě nenápadně i v pozadí, ale byli osobnostmi a tvůrci věcí, které přežily a jejichž výlsedky byly připsány vedoucím. A právě takovou osobností chceme zakončit naše třiléta trvající statě. Jde o bývalého obecního tajemníka Mikuláše Průdka, který tuto funkci vykonával od roku 1920 do roku 1934, kdy ukončil svoji Životní pouť. Mikuláš Průdek se narodil 26. listopadu 1898 jako syn drobného zemědělce a obchodníka. Po absolvování měšťanské a hospodářské školy v Podivíně pracoval u svého otce v hospodářství i obchodě se smíšeným zbožím. To už propukla první světová válka. Počátkem roku 1917 byl odveden jako 18 letý a nastoupil vojenskou službu. Po ukončení základního vojenského výcviku měl být odeslán na frontu. Se svým kamarádem Josefem Průdkem, synem tehdejšího rakvického starosty Cyrila Průdka z usedlosti č. 107, byli u téhož vojenského útvaru. Viděli a dovídali se, jak přecházejí čeští vojáci na ruskou a italskou stranu, jak roste i dezerce českých vojáků. Sami proto dezertovali a uchýlili se do Rakvic, věříce, že nebudou muset se zbraní v ruce bojovat i proti spoluobčanům. Starosta, z obavy, že bude kritizován, že jiné dezertéry vydává četníkům a vlastního syna a syna radního Ferdinanda Průdka Mikuláše chrání, poslal četníky a oba dezertéry jim vydal. Tito po přivedení zpět k vojenskému útvaru byli ihned s první „marškou“ posláni na frontu a nasazeni do bojů, a to do boje V Srbsku. Při nasazení do boje bylioba nasazeni v první linii. Druhý den bojů. byli zasaženi dělostřeleckým granátem, přičemž Josef Průdek byl granátem roztrhán a Mikuláš Průdek utrpěl průstřel plic. Byl proto dopraven do vojenské nemocnice | ve Vídni a odtud po nejnaléhavějším ošetření byl převezen do vojenského lazaretu v Praze. Tam byl více než půl roku léčen, aby byl na počátku roku 1918 jako invalida propuštěn z vojenské služby. Vrátil se do Rakvic. Pracoval v obchodě otce. Tu ho zastihlo osvobození republiky v roce 1918. Při svém zdravotním stavu věděl, že nebude moci pracovat v zemědělství a sám obchod, který společně vedl se svou matkou, nebude stačit k založení rodiny.Proto, když koncem roku 1919 odcházel dosavadní dlouholetý obecní tajemník Jakub Finajsldo důchodu, ucházel se Mikuláš Průdek o toto místo. Obecní zastupitelstvo ho ustanovilo obecním tajemníkem od 1.ledna 1920. Začal tedy svoji práci v obci. Současně byl ustanoven kronikářem. nRakvický - ZPRAVODAJ Viomto roce začínají přípravy na pozemkovou reformu iv Rakvicích. Mikuláš Průdek v rámci své nové funkce zpracovával podklady pro jednání místního poradního sboru se správou státního velkostatku Velké Pavlovice. Po úmorných jednáních se podařilo pro rakvické zemědělce získat 62 hektarů půdy. Současně však bylo nutno připravit volby do poslanecké sněmovny a do senátu. Tíha této práce ležela na bedrech nového obecního tajemníka. Poněvadž obecní pokladna zela prázdnotou, bylo nutno získat finanční prostředky. proto obecní zastupitelstvo vypsalo půjčky a získané prostředky k nutným úpravám v obci. V tomto roce se Mikuláš Průdek oženil Anežkou Korčákovou, která obětavě převzala péči o jeho zdraví a později i péči o rodinu. Takto zabezpečen se mohi plně věnovat své práci pro obec a její obyvatele. V roce 1921 jej čekal další významný úkol. Získat vhodná stavební místa, protože v roce 1921 dostoupila u nás nouze o byty vrcholu. Bylo vytvořeno stavební družstvo, které si vzalo za úkol opatřit vhodná stavební místa. Administrativně tyto práce musel zajišťovat obecní tajemník. Prostor, který je vymezen ve zpravodaji nestačí podatucelenýa podrobný obraz práce Mikuláše Průdka. Proto si jen velmi heslovitě uveďme nejvýznamnější události, na nichž má svůj podíl. Z popudu legionářů a z prostředků získaných sbírkami organizovanými obcí, byl v srpnu 1922 odhalen pomník padlým v 1. světové válce, v roce 1923 převzat dvůr v Rakvicích i s pozemky (114 ha) tzv. „Syndikáty“. V tomtéž roce byly provedeny obecní volby. V roce 1924 bylo schváleno zřízení lékařské poradny a zřízena obecní knihovna, do níž přešly i knihy knihovny Čtenářského a pěveckého spolku Žerotín a zřízena porada péče o mládež. V roce 1925 byl proveden soupis přihlášek o příděl půdy ze státního velkostatku - dvora Rakvice. O velkém hladu po půdě svědčí, že 400 hospodářů požádalo o 642 ha polí, 83 ha luk a 18 žadatelů se ucházelo o budovy dvora. | další roky tajemnictví Mikuláše Průdka jsou provázeny usilovnou prací pro rozvoj Rakvic i rozmachem rakvického kulturního dění obce. Úsilí Sokola o vybudování vlastního stánku našlo své naplnění v roce 1926. Stavba sokolovny si vyžádala nákladu 250 000,– Kč a nadšené úsilí o její svépomocné vybudování občanů bylo příkladné. V roce 1927 se započalo s elektrifikací Rakvic, v roce 1928 byla provedena parcelace pozemků v tratích Díle, Trávníky, Háčky, Pod Grefty a dalších tratích. V tomtéž roce v říjnu byl obcí požádán okresní úřad o zřízení měšťanské školy v Rakvicích. | další léta tajemnictví Mikuláše Průdka byla provázena usilovnou prací o rozvoj obce. Byl jediným pracovníkem obce, který připravoval veškerou úřední agendu obce, ved! administrativu, udržoval úřední styk s nadřízenými úřady, připravoval podklady pro jednání obecní rady a obecního zastupiteistva. Starostové nebyli pro výkon své funkce uvolnění. Každý z nich vedl své hospodářství. Tíha obecní práce proto ležela na obecním tajemníku. Nové zákony a ostatní předpisy, které byly vydávány pro výkon státní správy i samosprávy obce musel ovládattajemník. Úloha tajemníka nespočívala jen ve správě obecní agendy. Musel, což rád a ochotně činil, pomáhat jednotlivým občanům v jejich podáních na obec i státní a jiné orgány. Vedle této práce piině zaznamenávaljako kronikář události, které umožňují nebo i v budoucnosti umožní nahlédnout do osudů obce. Jeho osobní podíl na kulturním dění by si vyžádal samostatnou stať. Jeho práce v Sokole, kde byl jednatelem, překročila hranice možnosti běžné spolkové práce. Jeho válečné zranění ukrajovalo jeho zdraví i život. Zemřel 17. října 1934 ve věku 36let. Předčasnou smrtí zarmoutil nejen svoji ženu a čtyři děti, ale i celou obec. V kronice se dočteme: „Bystrý jeho duch chyběl nejvíce v obecní kanceláři, bylť jeho duší, ale v různých spolcích, kde byl jeho členem. V této knize zase jeho slova budou mluvit k nám přítomným, ale hlavně k těm budoucím vzdálených dob, kdy tato kronika vznikla.“ V kronice je dále napsáno: „K jeho památce hodí se slova filosofa: Kdo zná jiné lidí, jest rozumný, kdo zná sebe, je osvícený, kdo překoná jiné, jest silný, kdo překoná sebe sama, je mocný, kdo však umíraje ví, že nezanikne, je věčný! Zajistil si sám paměť trvalou, budiž čest jeho památce!“ Snad nejlépe vyjadřuje jeho život epitaf napsaný na jeho obrazu, který pořídili jeho přátelé. Zní: „Pracoval, pomáhal, poradil, pobavil. Památce světlé Mikuláše Průdka““ JUDR. Hubert Režný nakvicky - ZPRAVODAJ ZŠ Rakvice - školní rok 1993 - 1994 Jako každý rok, tak i letos byly první zářijové dny spojeny se začátkem nového školního roku. Uderem prvního zvonění začala probíhat v obci činnost, která se přímo, či nepřímo dotýká téměř každého občana Rakvic. Dovolte mi, abych Vás jménem vedení školy seznámil s některými záležitostmi spojenými se životem školy. Jedná se ofakta zoblastí materiálních. Záležitosti jiné přesahují možnosti tohoto článku a jsou spíše věcí diskuze. Začátek nového školního roku 1993-94 byl do značné míry ovlivněn jednou zásadní změnou. Veškeré aktivity školy se přesunuly do prostor školních budov Horní ulici. Místnosti ve staré budově v Přítlukách zůstaly pro tento rok opuštěny. Po dlouhých letech se podařilo všechny třídy umístit do jednoho školního areálu vyhovujícího po všech stránkách. V tomto kulturním prostředí mají děti opravdu vše. Jedná se o sportovní halu, sportovní areál, počítačovou učebnu, dobře vybavenou školní družinu, školní jídelnu, odborné učebny využívané žáky i mimo vyučování. Ktomuto kroku bylo možno přistoupitz důvodu neustále se zmenšujícího počtu žáků a tedy i tříd na naší škole. Již druhý rok byla otevřena jenjedna prvnítřída. Letos u nás dokonce není ani zřízena žádná třída devátého ročníku. Trvale dochází k neustálému zmenšování počtu přítluckých dětí. Např. na prvním stupni je jen 15 přítiuckých žáků. Dnes již tedy nedochází k problematickým přesunům žáků ze staré do nové budovy na stravování, do školní družiny, sportovní haly a podobně. Třídy ve staré školenevyhovovaly ani postráncehygienické. Obecní úřad Rakvice má v úmyslu některé učebny opravit. Jedná se především o odizolování stěn pláště budovy před postupující vlhkostí a následným zápachem z prohnilých podlah. Tato budova zůstane i nadále objektem školy. Po opravě budou tytotřídy sloužitke kulturně společenským akcím školy a obce. Ve školním roce 1993-94 je na prvním stupni šest tříd a na stupni druhém osm tříd. Celkový počet žáku je 298. Z tohoto počtu je 55 přítluckých. V přístavběje umístěno jedno oddělení školní družiny a své prostory zde nalezla i ZUS Břeclav. K 1. listopadu byla v prostorách staré školní kuchyně zřízena odborná učebna výtvarné výchovy. V lednu, či únoru budou otevřeny nové žákovské šatny v místech bývalé školní jídelny. Žáci tak konečně získají odpovídající místnost na přezouvání a také rozvod užitkové vody po vnějším areálu školy určený k zalévání travnatých ploch a okrasných dřevin. V Životě školy i letoš došlo k několika vážnějším provozním poruchám. Zřejmě již k „běžným“ záležitostem lze přiřadit soustavné opravy rovných střech. Náročnější na provedení, ale hlavně čas, byla však oprava havarijního stavu expanzních nádob a části rozvodu ústředního topení, provedená na konci listopadu. Zvláštní kapitolu v tomto směru tvoří budova přístavby. Existuje zde značné množství menších | větších nedodělku, které je dnes nutno postupně za provozu odstraňovat Také kvalita některých prací zde provedených je na velmi svérázné úrovní. V měsíci září byly namontovány do všech „jižních“ oken přístavby žaluzie. V oblasti výchovně vzdělávací patří mezi největší změnu zahájení „ověřování“ projektu Obecná škola v |. třídě Zjednodušeně řečeno, jedná se o prodloužení pobytu žáku na prvním stupni ze čtyř na pět let a o větší míru volnosti při celém vzdělávacím procesu. Děti jsou vedeny více hravou formou a zejména v prvních dvou letech jsou na ně kladeny menší nároky než-li ve třídách obvykiých. Také způsob klasifikace se odlišuje od standartu. Pravdou však je, že iv ostatních třídách vyšších ročníků se již projevuje celkový liberálnější přístup k žákům. Liberalizace ve školství neznamená chaos, libovůli, nerespektování řádu a pravidel, jak bývá často nesprávněinterpretováno. Neznamená také, že si školy dělají, co chtějí, Že populisticky a podbízivě snižují nároky a požadavky. Rozbíjí však představu, že existuje jediné správné řešení vhodné pro všechny, které je třeba nalézt a prostřednictvím centrálního řízení prosadit. Postupy vzdělávání a činností s tímto spojené jsou na naší školevrukou jednotlivých pedagogů. V tomto případě se jedná pouze o přenesení zodpovědnosti na samotné učitele, kteří musí ručit za kvalitu své práce. Na naší škole jsou stanovena kritéria - cíle, kterých by měli žáci na jednotlivých stupních dosáhnout. Po zvládnutí prvních čtyřročníků sejedná především o ovládnutí čtení, psaní a počítání na takové úrovní, aby žáci mohli bez problému zvládnout přestup na vyšší stupeň. Cíle pátého až osmého ročníku jsou také naprosto jednoznačné - připravit žáky co nejlépe k přijímacím zkouškám. Se snížením počtu tříd muselo dojít i k úbytku pracovníků školy. Přesto na školu nově přišly paní učitelky vyučující následujícím předmětům: Břečková Dagmar M-Př, Látalová Leona D-Ov-Z, Vajbarová Božena JN a Hádlíková Taťána Hv. Mimo samozřejmé úkoly školy dané učebním plánem, organizuje škola i některé „nadstandartní“ akce: - školu v přírodě - 2. a 4. ročník - lyžařský výcvikový kurz - 7. ročník - plavání - 3 ročník - zájmové kroužky - v celkové počtu 12 - zájezdy - mezinárodní výstavy, muzea, Vlastivědná a tématická putování. Ve školejezřízeno jedno oddělení školní družiny, vekterém jezapsáno 31 dětí. Pruměrná denní návštěva však nepřesahuje počet dvaceti žáku, vzhledem k jejich nepravidelné docházce, návštěvám různých kroužků ap. Družina je umístěna v příjemném prostředí vybaveném řadou pomůcek. Děti navštěvují počítačovou učebnu, sportovní halu, jezdí plavat do bazénu v Hustopečích. Celá jejich činnost je přízpůsobena do značné míry zájmům dětí samotných. Odtohotošk. roku došlo takéke změnězpůsobu financování této aktivity. Na provoz družiny budou rodiče žáku přispívat částkou 50,— kč za měsíc. Toto opatření se netýká rodin na hranici 1,25 násobku životního minima. Veškeré peníze takto získané budou zpětně užity na nákup pomůcek do školní družiny. Změna nastala i ve zpusobu úhrady za užívání sportovní haly jednotlivci i sportovními organizacemi. Při stanovení jednotného poplatku ve výši 100,— Kč za hodinu se vycházelo ze zcela jednoznačné úvahy. Rozpočet školy nemůže být sponzorem pro sportovní činnost kohokoli jiného, než-li školní mládeže. S každým zájemcem je proto sepsána smlouva a teprve po zaplacení požadované částky je mu umožněn vstup do haly. Veškeré nepovinné tělovýchovné aktivity našich žáku jsou samozřejmě zdarma Na častý dotaz, kdy již bude základní škola, která má devět ročníku, opravdu devítiletá, není možno zatím jednoznačně odpovědět. Jistéje „pouze“ jen to, Že současní Žáci osmých tříd rnohou na konci tohoto školního roku odejít na střední školy nebo učiliště. Pokud nebudou přijati, postupují do deváté třídy O tom, zda v následném šk. roce unás bude zřízena devátá třída, předčasné hovořit V minulém školním roce odešlo z osmých tříd na vyšší typy škol 46 žáků. Jen čtyři žáci navštěvují devátý ročník v ZŠ Podivín. Lze tedy usoudit, že připravenost žáku k dalšímu studiu je na požadované úrovní Mar Vysloužil Jaroslav, ředitel školy -Š nakvický - ZPRAVODAJ Jak dlouhé jsou čtyři roky Před krátkým časem, 17. listopadu, uplynuly čtyři roky od „sametové revoluce“. Je to doba dlouhá nebo krátká? Z pohledu normálního běžného života je to doba relativně dlouhá. Dlouhá je ipro ty jedince, kteří se nechtějí a nebo nejsou schopni se smířit se změnami, které se za uplynulé čtyři roky udály. Obzvlášť dlouhá doba je to pro ty, kteří stále doufají, že je možné vrátit se zpět. Krátké jsou čtyři rokv pro všechny, kteří se snaží napravit to, co zde „budovala“ více než 40 let komunistická strana. Nejsou jen hospodářské problémy, alei devastace kultury nebo morálních hodnot občanů. Krátká, že je někdo úspěšnější, někdo méně a někdo vůbec. Přistoupit na to, že služ nebudeme „rovni“ jako za komunistů, zkrátka nezávidět. Krátká a přesto dlouhá doba na odchod všech prominentů minulého režimu funkcionářů KSČ, milicionářů, spolupracovníků STB) z vedoucích funkcí hospodářských nebo ve státní správě. To je daň „sametovosti“ listopadu 89. V každém případě se za poslední čtyři roky událo tolikzměn,že nejde sijich nevšimnout. |přes některé chyby v postupu reforem, kterým se nevyhnenikdo,je směrizpůsob vytváření nového společenského řádu správný. Toto je nutné mít na paměti při pohledu zpět i do budoucna. Pavel Suchánek P.S. Mnoho štěstí a zdraví v novém roce přeje všem občanům Rakvic Místní sdružení Občanské demokratické strany CHRANME SI RAKVICE! Jsme hrdi na svou obec a jsme rádi, když o ní uslyšíme něco pěkného a když se nám pro její dobro něco podaří. Stávají se však věci, které nám život otravují a které jsou navíc zbytečné. Jedná se hiavně o přejevy vandalismu. Když jdu cestou k nádraží, slýchám často stížnosti hospodyněk o vyrvaných květinách a podupaných záhonech. Vyvrácené dopravní značky, rozbitá autobusová čekárna a několikrát poničené nádražní čekárny jsou dalšími projevy hulvátství. Velmi se mě dotklo zničení památek, které po sobě zanechal na naší zastávce pan Borovička. Zvláště minaret byl krásnou ozdobou a symblem našeho nádražíčka. Přes 40 let se cestující dívali z oken vlaků na tuto krásu a obdivovali ji. A co říkáte těm spáleným vývěsním tabulím u obchodního domu, které měly sloužit k informování občanů? V noci na 1. listopad došlo v Rakvicích k požáru. Hustý dým vystrašil občany, bydlící u kostela. Ale nelekejte se, nehořel žádný dům. To někdo, možná z legrace, zapálil staletý akát u Zachovýho. Je to nejpamátnější strom Rakvic a nebýt pohotového zásahu starosty a občanů, byl by zničen. Nezdá se vám, že by nám s ním odešlo i kus rakvické historie? A mohl bych pokračovat o krádežích kol, ztrátách a ničení stavebního materiálu apod. Namítnete, že to většinou dělají cizí návštěvníci diskoték. Ale mnohé vandaly máme i ve vlastních řadách. Ale jak učinit nápravu věcí? Správně by to kriminální zločiny. Zatím si dovoluji přijít s tímto návrhem: Povolovat diskotéky s podmínkou, že si pořadatel zajistí bezpečnostní službu. Vždyť i v Rakvicích máme černé šerify. Kdyby dva šerifové s vlčákem doprovodili návštěvníky k poslednímu vlaku a případně už na zábavě byli placenými pořadateli, určitě by se mnohé zlepšilo. A z čeho je platit? Snad ze zvýšeného odvodu z diskoték. Jinak je to zatím neřešitelné a občané budou stále volat po zákazu diskoték. A zákaz nicneřeší. Mládež se musí bavit, ale té zábavě musí být dán určitý řád. Také nám asi pomůže větší všímavosta spolupráce občanů. A také méně lhostejnosti k veřejnému majetku a kvýchově mladých lidí. Dokud nebude každý přečin důsledně vyšetřen a potrestán, budou se vandalové schovávat v anonymitě davu a vrhat špatné světlo na mládež jako celek. Chrňme si společně Rakvice a nenechme si ničit jejich krásu. Rosťa Obhlídal nRakvický - ZPRAVODAJ Pohled do našeho kraje A čas se nezastavil. Naše starší ročníky již více vzpomínají a opět zapomínají na léta dávnajim minulá. Žijeme při svých zájmech a zálibách, abychom ten zbytek času nějak vyplnili. Ten, kdo žádné zájmy nepěstoval a nemá, je pro něho zbytek života prázdný. Naše obec Rakvice je pěkná a okolí zajímavé. Je třeba prohlédnout sí tento kraj z nadhledu, třeba od majáku - návrší za Přítlukami 292 m n.m. V třicátých letech prohlížel si často naše okolí odPřítlucké studánky pan Švásta František z čísla 23. Byl to moudrý a vážený občan. Kraj pozorovaldalekohledemna stativu, kterým bylo dobře vidět. Měl jsem tu možnost v té době, několikrát se z dalekohledu podívat. Jednou, bylo to koncem června, kdy se díval dalekohledem a povídal „už skoro budů žně, na rakouské straně se už kosí“. A tak pan Švásta často chodíval kolem našeho domu č. 316 k Přítlucké studánce, aby se pokochal pohledem do celého kraje. Bude ho někdo následovat? Je to krásná záliba, býtlovcem horizontů. A já jsem se k tomu v důchodu vrátil. Nemám prohlédnutý kraj kolem Rakvic, protože už bydlím 50 let v Lipníku nad Bečvou. Ale okolí našeho města Lipníku znám dobře. Z takového návrší za naším městem (jako je Přítlucká hora), je vidět 21 kostelů a další orientační body jako Radhošť, Pustevna, Sv. Hostýn atd. a) ko Okolí Rakvic přímo nabízí místa, odkud je krásný rozhled do kraje, např. Přítlucká hora 292mn.m., Nové hory, Zimárky 262 m n.m., Vrbice 298 m n.m. a také Pavlovské vrchy 550 m n.m. Z Vrbice je při dobré viditelnostimožno spatřiti Vídeň. Pro takové pozorování musí být jasno a pak je dobře vidět do dálky až 60 km i více a to bývá jen několikrát do roka. Proto je třeba takového počasí využít, sebrat potřebné věci a vyrazit do terénu. Za našich časů se chodilo pěšky anebo jelo na kole. Dnes jsou k dispozici auta, takže se může lovec horizontů rychle dostat na místo, pro které se rozhodl. Nejen vzdálené objekty a orientační body v terénu, ale také pohledna vodní plochy, kde je řada zajímavého vodního ptactva. K tomu už není potřeba dobré viditelnosti, ale stačí obyčejné počasí, hlavně v létě. Vodních ploch na pozorování je v blízkém okolí dost, například rybníky u Lednice, Hlohovce anebo Nesyt u Sedlce. (Já jsem řadu let jezdil z Lipníka na záhlinické rybníky u Hulína.) Je tam opravdu na co se podívat. Potakové prohlídce terénu se vrátíte domů, sednete ktelevizi na program - Nejlepší z Moravy - posloucháte dobrou dechovku a popíjíte skleničku dobrého vína. Zdar lovu horizontů. František Šelle 10 nakvický - zZpRAVOOaj Do II. vlny se SLOVÁCKÝM INVESTIČNÍM FONDEM BŘECLAV - HODONÍN - UH. HRADIŠTĚ Náš výsledek z I. vlny kupónové privatizace? Na 1000 bodů obdrží náš akcionář 110 akcií ve jmenovité hodnotě 110 000,– Kč. V tomto výsledku je záruka úspěšné účasti ve II. vlně kupónové privatizace. JSME REGIONÁLNÍ FOND SLOVÁCKA CHCEME INVESTOVAT DO PODNIKŮ S PERSPEKTIVOU DÁVÁME VÁM MOŽNOST POSÍLIT VAŠI ŠANCI NA KAPITÁLOVÉM TRHU INVESTUJEME DO KRAJE, VE KTERÉM ŽIJEME NAŠE IČO 44100001 Informace Vám rádi poskytneme na adrese Břeclav, Lidická 44. Telefon: 0627/24696, 24996, fax: 0627/24996 Dopis Ježíškovi Drahý Ježíšku. Moc Tě prosím, nalož mně pod stromeček aspoň dvacet žvýkaček, dobrej luk a nejakýho malýho psíka, kerýho si vycoičím a budu ho mět hodně rád, rači jak Nováka, na kerýho si dej dobrej pozor, protože Novák je strašnej lump može ti převrátit vůz, na kerým vezeš dárky. Taky si dej pozor na Prášila, kerej už dva roky tajně kůří a stařence krade na hůře ořechy, ty prodává a tým, že je z nás nejbohatší, je aj velitelem a dělá sico chce. My ořechy nemáme, tak musíme poslůchat a to néni spravdlivý. Zapomeň s dárkem na našeho matikáře, kerej nemá rád děti, sází im jednu pětku za druhů a my potom doma dostáváme výprask za výpraskem, a to je proti svatýmu přikázání. Podle mě se děti majú obcházet, hodně jest a hlavně šetřit si nervy, aby měly dost sil přebrat práci za tech starších, protože tí ov: 4 až je tým posilňováním znavenej, potom leží a v jedným kusy nadává na celej světa my pořádně neslyšíme televizi. Taky cígára mu nalož lepší, aby sme z tech jeho Startek nesmrděli, jak v hospodě staří chlapi. Mamince nalož děvčicu, aby nemusela sama vařit a umývat nádobí, protože to musím dělat já sám. Určitě by byla a ráda a měla by se s kým hrát. S nama ju to nebavía nás taky né. Šavlu držet neumí, natož flintu a fotbal hrát taky nechce. S ženskýma je kříž, jak říkává tatínek a tu mu musím dát za pravdu. Eště abych nezapomněl, naši stařeček říkali, abych se přimluvil u Tebe za rakvicků kopanů, abys dal naším fotbalistom do noh silu a rychlosť a do duší hrdost na rakvická dědinu. Taky dej, aby zlacinili pivo, jinak že se kultura v dědině hodně prodražuje a doma se sedět pořád taky nedá. Stařenka Tě prosijú, abys nenechal kapat králíků a nechal hodně znášat slepice a abys ošeckým uchoval zdraví, příští rok aby se zas mohla zbírat zadarmo cibula a eště iný potřebný věci. Taky by Tě prosily, kdybys pomohl zvýšit důchody a aby po dědině nesmrděly močůvků kanále, dělá to ostudu. Stařenka sú starší osoba, tož si vymýšlajů, ale je to pravda. Eště kdybys udělal, aby si lidi nezáviděli a měli k sobě ohledy. To je tak všecko, tož Tě pozdravuju a přeju Ti hodně zdraví a spokojenosti. 0 František z Rakvic Rakvický - ZPRAVODAJ Jak z nebe Mikuláš cestu zdolá? V Rakvicích se spúšťá u kostela. Po zlatej šňůře jede, dárků kopu na žebřiňáku veze. Za okno nakládá temu kdo hodnej byl, kde dárků je plnej koš, tam se vůz překotil. Andělíček, andělíček, Mikulášuj pomocníček. Slítl z nebe jak ten ptáček, aby rozdal hodně hraček. Vánoční zamyšlení Vánoce, vánoce, tajemné moci co přát si budeine dnes o půlnoci? Co dívce zjeví hladina jezera mládenec u kamen olovo lije Vydej tajemství noci ztemnělá z jakého kvítí dnes osudy viješ. Už zvoní zvoneček radost třpytí pro lásku pro štěstí stromeček svítí. Zacinkej, zvonečku, zacinkej pro všechny veselé vánoce. Největší dávek nakládej naší nejdražší mamince, Stromečku, stromečku, zelený oříšky, perníčky zdobený. Vánoční koledu zpívejme Ježíška v Betlémě vítejme. Z ah Za hřbitovem černá zem a z mi leze po zetmění čert z pekla ven. Řetaz když zařinčel svaly mně stuhly, od čerta dostal sem černej kus uhlí. Černej kus uhlí řetazem přez záda, zato že zlobil sem maminku od rána. Čerte, čerte, sem suúseda sí vem. Učitelce žaloval kamarádů zrazoval. V zahrádách sme nelúpili cigarety nekúřili. My se učit snažíme celej deň se modlíme. Až zas donde Mikuláš a čert z pekla hroznej budu to přísáhám od rána hodnej. n 12 — rRakvický - ZPRAVODAJ Postní deň vánoční Ty, zlatý prasátko ukaž se nakrátko. Od rána nic nejím enom na stěnu hledím. Měl sem enom malej klobás a trochu tlačenky talířeček uzenýho a pláteček šumky,. Malů misku čerstvých škvarků a jalovů huspeninku. Polívečku ovarovů ale enom šufánek rád bych viděl na mů dušu prasátko tvůj obrázek. Dělám pro to všechno možný abych tě dnes uviděl přísahám, že od snídaní sem do večera hladověl. Až uvidím tě na zdi zářit potom s chutí budu jest. Dám si kapra vánočního k temu čerstvý mladý chřest bramborvý salát k temu a pečený kuřátko. Vánoce sů jednů v roku a konec bude zakrátko. Abych eště nezapomněl dyž je dnes ten postní deň. Na čokoládu, mandarinky a pražený karamel pivečko to dojde k chuti jedno, dvě, tři, čtyři, pět radujme se veselme se jen malinko dnes budem jest. Dyť vánoce sú postní svátek svátek štěstí, lásky, míru. Dám si eště karbenátek plátek plesnivýho sýru po sklínce vína se líp tráví přátelé vy moji zlatí hlavně zdraví, hlavně zdraví! sada1prv r Ailidé, Na svatého Mikuláše Už kolik let čert po vsi chodí však nikdy nejde do hospody. Přec tam je různých hříchů líheň tam pekelná se hasí žízeň tam by prohrál mariáš sám pekelný satanáš. Tu snadnou roli by čert měl jen vozhlédnou se kolem vybírat by nemusel. Po řadě by hosty bral jeden, dva, tři, čtyři, pět nikdo by tam nezůstal. Ve stropě by zbyla díra jak kdysi dávno po Faustovi a kouřem cígár smísila se síra a pak k peklu víte s kým? Odletel by s hospodským. Strach mě jímá, v zádech mrazí co kdyby čert byl čertem činu ale pekelný nos přecitlivý tam čichá, čichá, čertovinu. Proto když k nám z pekla sletí na svatého Mikuláše straší po vsi jenom děti jak mu samo peklo káže. O hospodu nezavadí to by s peklem špatné bylo. Do týdne by lidé zlatí úplně se zalidnilo. Zdeněk Pohl 13 pakvický - ZPRAVODAJI Povídka totbalová Stalo se to v roce 1963. Tehdy jsme hráli |.B. třídu krajského přeboru a zrovna jsme se chystali na těžké utkání na hřiště obávaného soupeře do Dolních Bojanovic. Trenér Tonda Blažek, řečený Žula, nás honil celý týden po hřišti, abychom byli dobře připraveni. Tréninky bývaly oficiálně v úterý a v pátek, ale často se stávalo, že se hráči samovolně scházeli i v jiných dnech. V mužstvu byla dobrá parta a rádi jsme se vídali i mimo fotbal. A nezapomenutelné jistě zustanou | naše tréninková soustředění na Srnčí u Moravské Třebové. „„Tehdy před uvedeným zápasem s Dolními Bojanovicemi přišel asi uprostřed týdne na adresu oddílu kopané Sokola Rakvice anonymní dopis. Pisatel v něm uváděl, že fandí našemu fotbalu a že ví, že pojedeme do Bojanovic. Toto mužstvo, uváděl dále, doma už několik let neprohrálo a každý soupeř je v Bojanovicích zaskočen kluzkým trávníkem a fanatickým obecenstvem. Radil nám, abychom si nechali dát nové štuple, nenechali se vyprovokovat a ničím překvapit. O to s větší zvědavostí jsme se na zápas těšili. A skutečně. Než jsme si na trváník zvykli (doma jsme hrávali na škváře), jezdili jsme jako po mýdle a než jsme se nadáli, byl stav 1:0 pro domácí. Místní obecenstvo se mohlo vočekávání dalších gólů ukřičet. Teprvenyní jsme si uvědomili, jak pravdivý byl onen anonymní dopis a snažili jsme se bojovat. Když se však soupeři ve II. poločase podařilo zvýšit na 2:0, zdál se být osud zápasu rozhodnut. Pak se nám z náhodného útoku podařilo snížit brankou Miloše Hřiby na 2:1 a asi 10 minut před koncem Mirek Burýšek z trestného kopu vyrovnal. Zuřivé obecenstvo, zvyklé na vítězná tažení domácích, hnalo domácí hráče k rozhodujícímu náporu. Ze všech stran obklopili naší bránu a gól visel na vlásku. Drželi jsme se až do poslední minuty a v té se vše rozhodlo. Domácí vybojovali trestný kop a všichni se nahrnuli do naší šestnáctky, aby zápas rozhodli. Odraženého míče se však zmocnil Mirek Burýšek (jinak zvaný Burda) a z půlky hřiště postupoval sám na brankáře a po jeho vyběhnutí ho elegantně přehodil. Rozhodčí zapískal gól a krátce nato i konec zápasu. Domácí obecenstvo i hráči zůstali zděšení, my jsme byli v šoku a nemohli jsme ve vítězství uvěřit. Trenér Tonda Blažek, jindy klidný a usměvavý, byl v takovém tranzu, že každému hráči při odchodu z hřiště podal ruku a poklepal po ramenou. Něco radostně křičel, ale ani jsme mu nerozuměli. Když jsme tehdy z Bojanove odjížděli na nákladním autě s plachtou (tak jsme tehdy jezdívali), muselijsme sedět v předklonu, protože rozlícení domácí fanoušci bušili do plachty kameny, aby tak pomstili porážku svého mužstva. My jsme ale byli u vytržení a autem hřměla naše hymna „Tou bruntálkou branou…“, kterou jsme zpívali při všech slavných vítězstvích. Tentokrát nás hřálo nejen vítězství, ale i to, že jsme udělali radost našemu neznámému fanouškovi, který nás na nebezpečného soupeře předem upozornil… Rosťa Obhlídal wg <> - ho S oD VB „TNT Nechce se nám sportovat?

hale při ZŠ, není účast zájemců v kladném slova smyslu šokující. Proto znovu uvádíme rozvrh hodin pro veřejné cvičení: úterý 19.30 - 20.30 hod. cvičení ženy středa 19.30 - 21.30 hod. košíková pátek 19.30 - 21.00 hod. volejbal sobota 9.00 - 15.00 hod. tenis Letos i v novém roce jsou všichni zájemci o sport vítání SPORTOVCI 14 pRakvický - ZpRAVOODAJ Společenská kronika Sňatek uzavřeli: l Vlastimila Lukešová- Luděk Káňa (Přítluky-Rakvice) Věra Andrášiková - Vladislav Mikulica (Hodonín-Zaječí) Karla Rozsypalová - Marek Doležal (Rakvice, Ladná) Životje sladký a radostný pro toho, kdo může mít někoho rád Narozené děti: Bóhmová Barbora Vymazalová Klára Lískovcová Martina Ať roste do krásy a do štěstí! Jubilea: E 50 let společného života sev letošním roce dožili manželé Božena a Ladislav Richterovi Jarmila a Václav Frýbertovi Božena a František Hýblovi 60 let manželství Božena a Ferdinad Filípkovi Šla léta krokem vrávoravým vpřed a my spolu šli jsme s nimi Zemřeli: Bednařík Jan ve věku 60 let Průdková Valerie - / 86 let Průdek Vladimír 73 let Zlámal Jaroslav 68 let Veverková Miroslava 42 let Frýbert Václav 75 let Ale ve vzpomínkách zůstávají 82 let 86 let Občané 80 a víceletí: 80 let Blažek Karel Foukalová Marie Jáchymková Marie „Kamenský Miloslav 81 let. Hajdová Františka Moudrá Hedvika y Strýčková Ludmila Bízová Růžena Hanáčková Markéta Malinová Marie Machačová Anežka 4 Filípek Oldřich Richter Ladislav 83 let Bednaříková Božena Nečasová Marie Herzánová Žofie 84 let Průdková Anežka VJUDr. Režný Hubert 85 let Mechačová Květuše v Lukeš Jan Filípková Božena 87 let Filípek Ferdinand Peš Josef Jiříčková Marie 88 let „ Jáchymková Helena Ničová Marie Průdková Julie 89 let Filípková Marie 90 let Minaříková Filomena 791 let Říhová Bohumila Buriánová Adéla Frýbert Silvestr Kamenská Marie Minaříková Vlasta /Hrdinová Hedvika Stehlíková Hedvika Cichrová Anděla Kamenská Cecilie Vajbarová Adéla Průdková Žofie „yNečas Antonín Bednaříková Terezie „Ferbar Antonín Pohanková Růžena Režná Eva Průdková Marie v Veselý Jaroslav / Janošek Josef YHoráčková Růžena vStraková Marta Hrdinová Marie Krůzová Marie Heraufová Božena Rozsypalová Marie 92 let Suchyňa František | Rejentiíková Pavlína nejstarší občané v naší obci Všem co nejsrdečněji blahopřejeme a do dalších let přejeme hlavně zdraví a dobrou pohodu. Marie Darmovzalová 15 pRakvický - ZPRAVODAJ V, 2x + v Í 2we. ážení čtenáři, končí další rok, ve kterém Vám Rakvický zpravodaj přinášel informace z naší obcei z její historie. Děkujeme Vám za Váš zájem i spolupráci. Dovolte nám, abychom Vám popřáli pěkné a poklidné vánoční svátky. Na prahu nového roku 1994 pak Vám přejeme, abyste v něm byli zdraví, abyste ve Vaší práci dosáhli dobrých výsledků i úspěchy, které Vám přinesou uspokojení. Redakční rada: Darmovzalová M., JUDr. Režný H., Zach F., Pohl Z., Suchánek P., Obhlídal R. PJ 94 Vánoce, radost a paradox Všichni toužíme po štěstí, po radosti. Televizní reklama nám denně nabízí radost. Máš špinavé prádlo, stačí nasypat určitý prací prášek do pračky, na špinavém prádle udělat uzel a za chvíli máš nejen vypráno, ale i vyžehleno. Staráš se, co připravitna večeři? Otevři patřičný sáček, vysypdo hrnku, povař, na míse polij patřičným kečupema všichni si budeme prsty olizovat. Staráš se o zvětšení majetku, chceš zbohatnout? O to se ti postará patřičný investiční fond a pak si vyber jednu cestovní kancelář a poznáš všechny krásy světa. není to ráj na zemi? Ve skutečnosti je všechno jiné. Lidé jsou nespokojeni, naříkají, kritizují, brblají, neznají životní radost. A tu je paradox! V adventní době, kdy se křesťané nemají radovat, ale dělat pokání, nabádá apoštol Pavel: „Stále se radujte“ Cítíme, že se zde mluví o dvojí radosti: jedna ta reklamní - je iluzorní, druhá, ta podle sv. Pavla - je jiná, ale skutečná. Apoštol je natolik zkušený, aby věděl, co je pravá radost. Vypráví se, že kdysi přešel filosof Sokrates na athénský trh. Pozoroval, jak lidé smlouvají, kupují a odnáší zakoupené zboží domů. Filosof po nějaké době spokojně prohlásil: „Jak jsem šťasten, že tolik věcí nepotřebují!“ Abychom se dovedli radovat, potřebujeme jistotu. Takovou jistotu nám nemůže zajistit svět. Víme přece, že všechno hmotné pomíjí, kazí se a to je pocit nejistoty. Musí být vždy na vánoce hodně jídla, hodně pití, televize a nuda…? Mgr. Alexa František, adm. Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jme- novaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice.