Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1993_2_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1993_2_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1993_2_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1993_2_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1993 - č. 2 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1993_2_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1993 - č. 2}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+vydává obecní rada v Rakvicích
+č.2/1993
+»
+Rakvičané na slovíčko ...
+Motto:
+"Vyletěla chvojka borová
+pod věží červen,
+ze třech kmenů zatesaná,
+pantlama vázaná.
+Veselo volá do kraje -
+hody budů, v Rakoicích hody budú"
+Tyto verše napsal v očekávání hodů Zdeněk
+Pohl, náš ctitel folklóru a sám aktivní muzikant.
+Jenže - v posledních letech vždycky trneme, zda se
+najde pořadatel a mladí lidé v krojích, aby hody ne-
+byly pouhou taneční zábavou a aby vůbec byly.
+Hody trvají od nepaměti. Už v Písni veselé
+chudiny z 15. století se zpívá o hodech. Na závěr
+sklizně se pořádalo pohoštění jako díkůvzdání za
+úrodu a jeho původ se hledal v přízni božstev. Ve
+středověku byly jejich společným rysem dva prame-
+ny. Jednak to byla společná práce a vzájemná po-
+moc hospodáře o on jim připravil pohoštění. Tak to
+bylo na jednotlivých hospodářstvích a po sklizní
+I společné pohoštění obecní.
+V 17. až 19. století se termín hodů postupně
+spojoval s patronem místního kostela. Někde se
+proto hody rozdělily na dva termíny. Kromě dosa-
+vadních přibyly ještě jedny, věnované kostelnímu
+patronu. Proto máme v Rakvicích hody na sv. Jana
+Křtitele a hody kateřínské. Někde se hodům říká
+posvícení, což vzniklo od posvěcení kostela.
+Zrní z posledního snopu bylo posvěceno
+v kostele, přidávalo se k osivu a o štědrovečerní
+večeři se dávalo pod stůl. Posvěcování osiva mělo
+být ochranou proti škůdcům.
+V době josefinské se pořádání hodů ujedno-
+tilo na polovinu října a říkalo se jim císařské hody.
+V průběhu 19. století se postupně ustálily dnešní
+tradiční termíny.
+Slavit hody bylo v minulosti povinné, protože
+se věřilo, že to umožňuje dobrou úrodu příští. Lid
+to zvláště vítal pro dostatek jídla a pití, což v prů-
+běhu roku nebývalo. Úředně bylo pohoštění hostů
+omezeno na tři dny. Odtud vzniklo přísloví, že ryba
+a host na třetí den smrdí. Kdo zůstal déle, byl za-
+vřen do šatlavy a nebo postupně vyvezen za hra-
+nice obce.
+Dříve hody připoutávaly pacholky, podruhy
+a děvečky k panství a hospodářství. Dnes plní jiné
+poslání. Slouží k uchovávání jednoty obyvatelstva,
+rodinných a příbuzenských vazeb a uchování míst-
+ních tradic. | dnes potřebujeme zdravou hrdost na
+sounáležitost, úspěch a úpravnost obce. Hody jsou
+obrazem toho, co dědina a její představitelé doká-
+ží. Šíří se jimi povědomí dobré reprezentace Rak-
+vic. Jistě by nás potěšilo, kdybychom si zase mohli
+s čistým svědomím, kohokoliv pozvat. Určitě to tak
+jednou bude, ale má to jednu podmínku. Budeme
+k tomu muset každý hodně přispět ...
+R. Obhlídal
+nakvický -
+ZPRAVODAJ
+Naše obec v současných podmínkách
+Obsahu těchto řádků by spíše odpovídal
+nadpis Naše obce v současných podmínkách. V ja-
+kém postavení se obce nacházejí a jakou cestou
+by chtěly jít dál?
+Systém, kterýje doposud zaveden vyhovuje
+vládě a státním občanům, však vůbec nevyhovuje
+místním správám a je předmětem tvrdé kritiky měst
+a obcí, které dopad současného stavu pociťují nej-
+více. Uspořádání článků obec - okresní úřad - vlá-
+da, nesplňuje podle drtivé většiny zást. obcí jejich
+představy.
+Pokud jde o prosazení nebo obhájení potřeb-
+ných záměrů, a to se týká dotační politiky, jsou po-
+nechány jednotlivé obce a místa samy sobě. Při
+nezájmu současné státní správy o řešení určitého
+problému, který je z širšího hlediska méně aktuál-
+ní, ale pro dané místo a obec otázkou doslova ži-
+votní, není naděje na prosazení a realizaci. Dále
+chybí finanční systém, který by umožnil obcím rea-
+lizaci akcí potřebných např. pro oblast životního
+prostředí. Reakce na tento neutěšený stav je přiro-
+zená. Na všech setkáních a jednáních zástupců
+obcí a měst zaznívají požadavky na sdružování
+obcí do uskupení, které by představovaly větší vá-
+hu při jednání s vládou a státními institucemi a byly
+bohužel někdy i soupeřem, ato tak významným, že
+ho nelze nerespektovat.
+Do konkrétnější podoby se začíná utvářet za-
+ložený svaz měst a obcí, jehož jsou také Rakvice
+členem. Tento svaz chce hájit zájmy měst a obcí
+v širším celostátním rozsahu v zásadních věcech.
+Budeme od něj požadovat, aby tyto zájmy hájil se
+vší tvrdostí. Skutečnosti nás již dostatečně poučily,
+že nekompromisnost bude na místě. Je totiž nej-
+vyšší čas, vzhledem ktomu, dojakého existenčního
+stavu se obce dostaly (financování škol atd.).
+Dáleje snahou obcí vytvářet regionální orga-
+nizace - uskupení obcí a měst, které mají společné
+zájmy historické, podnikatelské a etnické. Např. re-
+gion "SLOVÁCKO", zahrnující oblast SLOVÁCKA
+a PODLUŽÍ. Tato organizace, která se formuje,
+zahrnuje dosti rozsáhlé teritorium.
+Její konečná koncepce bude po skončeném státo-
+právním uspořádání. Každopádně zde vystupuje
+motiv rozvoje rázovité oblasti moravského Slo-
+vácka, ato jak jeho hospodářského, kulturního a ži-
+votního prostředí, krajiny, folkloru a hlavně, co je
+nejdůležitější - snaha o založení banky pro rozvoj
+Slovácka, která by umožnila obcím rozvoj a finanční
+pomoc za přijatelných podmínek. Dále umožní
+jednání
+se zahraničními partnery přímým jednáním
+a účastí s minimálním zasahováním státní správy,
+která svými byrokratickými praktikami spíše toto
+brzdí než umožňuje. V tomto regionálním uskupe-
+ní jsme účastní jako zájemci o členství po uskuteč-
+nění stat. uspořádání. Je tomu tak asi 2/3 obcí.
+Další regionální organizace je utvořena
+v rámci chráněné krajinné oblasti "Pálava", která
+zahrnuje také Lednicko-valtický areál. Jsme jejím
+členem. Tato organizace, zahrnující 16 obcí, má
+za cíl vytvoření tohoto "REGIONU - CHKO", jako
+právnické osoby, vypracování studií a vytypování
+specifických lokalit, umožňujících únosnou turisti-
+ku a podnikatelský rozvoj, zvláště pro malé a střed-
+ní obce, prosazování aktivit a záměrů majících
+charakter služeb. Toto vše bude umožňovat rozvoj
+regionu včetně zahraniční účasti a konečně hájení
+a prosazování zájmů uvedené oblasti při jednání se
+státem a mezinárodními organizacemi. Je zde šan-
+ce pro získání finančních zdrojů včetně zahranič-
+ních. Jeto pořádeka příprava, která bude zúročena
+v naší obci hlavně v budoucnosti.
+František Zach, starosta
+nRakvický -
+ZPRAVODAJ C
+proměny ZZ
+Habáni v Rakvicích
+(Dokončení)
+Hlavním pramenem poznání života habánů
+jsou kroniky, které byly psány už od samých počátků
+hnutí, t.j. od roku 1524. Nejvýznamnější
+je Kronika
+anabaptistů (chronicon anababtistavum), jejímž pisa-
+telem byl Ambrosius Resch, který zemřel 1592 v Šak-
+vicích. Pramenem poznání života i kultury habánů
+byly i statuty - pořádky, které určovaly způsob jejich
+života. Těchto pořádků je více, z nichž většina se tý-
+ká práce hrnčířů a džbánkařů, obuvníků, mlynářů,
+kupců, krejčích, výchovy dětí, svateb volení biskupů,
+vylučování provinilců z obce habánů apod. V kroni-
+kách je věnováno nejméně pozornosti zemědělským
+obcím.
+Když habáni přišli do Rakvic, vytvořili stejně
+jako všude jinde samostatnou, od místní politické
+obce nezávislou jednotku - samostatný dvůr (obec).
+V čele dvora stál duchovní nazývaný "služebník slo-
+va", Po jeho boku stáli hospodářští správcové jednot-
+livých úseků, kteří se starali o materiální potřeby dvo-
+ra. Nikdo z členů obce habánů nesměl vlastnit osobní
+majetek. Nově vstupující členové měli povinnost pří-
+nést do dvora všechen svůj majetek a věnovat jej
+dvoru (obci). Vystupoval-li člen z habánského spole-
+čenství, majetek se mu nevracel. Oděv dostávali
+všichni ze skladu dvora. Kdo chtěl oděv, musel proká-
+zat, že se už nedá opravit. Stravu a jídlo dostávali
+habáni ve společné kuchyni čtyřikrát denně. Muži
+i ženy seděli zvlášť, kuchyňský pořádek určoval, kdy
+a při jaké příležitosti jaké jídlo má dostat, kolikrát
+týdně kdo dostane maso nebo pivo, či víno anebo
+jiný nápoj. Je zaznamenáno, že od roku 1558 platil
+i pro rakvické habány kuchyňský pořádek vypracova-
+ný na Nových Mlýnech. Podle tohoto pořádku se stra-
+va připravovala pro personál pozůstávající z hospo-
+dyně, kuchařek, myček nádobí, roznašečů jídel dal-
+ších pomocníků. Tímto kuchyňským pořádkem bylo
+určeno, kdo kde má při podávání jídel sedět. Podle
+něho muži sedávali na jedné straně jídelny, ženy na
+druhé straně. Mládež (stolová družina) sedávala
+u zvláštního stolu. Šestinedělky s dětmi jedly zvlášť.
+Kuchyňský pořádek určoval nárok na jídlo a jeho
+skladbu, zejména podávání masa se určovalo podle
+toho, jakou kdo obtížnou práci konal. Těžce pracujícím
+mužům stanoviluvedený pořádek druhy nápojů a koli-
+krát
+smí jim být podáváno. Společná jídelna byla v do-
+mě dnešní popisné číslo 12.
+Výchova dětí byla věcí společenstva habánů.
+Děti do6 let byly ve ziáštní školce, kterou vedla správ-
+kyně.Měly vychovatelku a uklizečky. V6 letech přechá-
+zely děti do "velké školy", kde je učitel učil. Po vyučo-
+vání je měly na starosti vychovatelky. Ve věku, kdy
+děti byly schopny samostatné práce, byly zapojovány
+do práce v zemědělském hospodářství nebo se učily
+řemeslné práci. Také pro uzavírání manželství byla
+vydána pravidla. Tato se neuzavírala podle svobodné
+volby. Občan, který se chtěl oženit, musel svůj úmysl
+přednést správci, který při nejbližší celoobecní schůzi
+přivedl tři nevěsty, ze kterých měl možnost si vybrat
+tu, která se mu líbila, Při svatbě seděl ženich i nevěs-
+ta zvlášť.
+Novorozenci byli s matkami jen po dobu koje-
+ní, nejdéle však do dvou let. Potom je rodiče odevzdá-
+vali do "malé školy", kde je vychovávaly školské
+sestry. Ty se staraly o jejich stravu a pečovaly i o ně.
+Tyto děti spávaly ve zvláštních místnostech pod do-
+zorem školské sestry. | pro tuto péči byly vydány před-
+pisy, které určovaly, kolikrát mají dostat
+děti jídlo, kdy
+se mají koupat apod. Tato péče trvala do pátého
+u slabších dětí do 6. roku věku. Když děti dosáhly
+uvedeného věku, přešly do "velké školy". Školskou
+výchovu tu vedi školský mistr, který
+je naučil číst
+a psát a zejména věnoval péči mravní výchově. Děti
+zůstaly v péči mistra do té doby, než se naučí praco-
+vat.
+Habánské obce tvořili jednu společnou novo-
+křtěnskou obec, v jejímž čele stál biskup. Tento měl
+k dispozici sbor rádců, kterými byli duchovní vedoucí
+jednotlivých habánských dvorů. Habánské komunity
+měly ve zdejším kraji sídlo biskupa na Nových Mlýnech.
+Habání v Rakvicích věnovali se především
+zemědělství. Měli tu rozsálý chov hovězího dobytka
+a ovcí.
+pakvický -
+ZPRAVODAJ
+Koní bylo používáno v omezenější míře. Vě-
+novali se také vinohradnictví. Pracovaliina vinicích
+vrchnosti. Z řemesel to byli kováři, sedláři, bednáři,
+koláři. Hrnčířské řemeslo nebylo v Rakvicích provo-
+zováno, anebo jen ojediněle. Bylo však provozová-
+no cihlářské řemeslo. Habáni měli v Rakvicích svo-
+ji cihelnu. Tato se nacházela v místech, kde jsou
+dnes zahrady za domy č. 106 až 98. Rozloha čerpá-
+ní cihlářské hlíny Činila více než 15 tisíc čtverečních
+metrů. Byla také objevena menší cihlářská pec v
+humnech domu č. 142 při zemních úpravách těchto
+prostor, ovšem již zborcená. Je třeba uvést, že v
+areálu havního dvora byla větší kovárna, která se
+dochovala až do 20. let tohoto století. Stála na
+místě dnešní hasičské zbrojnice. Dílny jiných řeme-
+sel ani jejich zbytky se nedochovaly.
+Na polích, zahradách a vinicích pracovali
+jak
+muži, takiženy. Pokud ženy nepracovaly na polích,
+nebo jim nebyly svěřeny jiné úkoly u habánského
+dvora, věnovaly se také předení. V Rakvicích předly
+ženy především ovčí vlnu a konopí. Konopí však
+nebylo pěstováno v Rakvicích. Dodávala
+je vrchnost.
+Habáni v Rakvicích bydleli v jednotlivých do-
+mech postavených kolem hlavního dvora. Rodina
+však byla neoddělitelnou součástí celého společen-
+ství ajednotliví členové se plně řídili pravidlydanými
+obcí habánů.
+Všichni pracující habání se podíleli na zisku
+dvora. Zisk plynul především z prodeje zeměděl-
+ských plodin, z prodeje skotu, ovcí prasat, z prode-
+je přediva. Zisk se rozděloval pracovníkům podle
+zásluhy.
+Habáni nebyli povinní robotovat. Proto odvá-
+dělidaň z majetku. Tato daň byla poměrně vysoká.
+Nebyli s ní spokojení a domáhali se její úpravy. V
+roce 1588 zemský hejtman, jímž byl Bedřich ze Že-
+rotína s habány dohodl, že budou platitdaň z celého
+majetku dvora, u něhož byla společná kuchyně.
+Tato daň činila 12 zlatých ročně.
+V roce 1594 byla tato daň zvýšena na 20 florenů
+(v českých zemích byla označována jako dukát =
+zlatý). V dalším roce činila tato daň 30 zlatých (flo-
+renů) a vroce 1599 činila už 40 zlatých, v roce 1601
+zlatých a 1602 100 zlatých. Po přechodném sní-
+žení daně na 80 zlatých z majetku dvora činila v le-
+tech 1606 - 1608 tato daň 100 zlatých. V dalších le-
+tech byla výše daně měněna nahoru a dolů, aby v
+roce 1619 dosáhla výše 150 zlatých ročně. Vedle
+této daně byla zavedena daň z hlavy - osobní daň.
+Tuto daň nejdříve platili habání starší
+let. Postup-
+ně byltento věk snižován, až konečně byla daň pla-
+cena za každou osobu mužského i ženského pohla-
+ví ve věku od 10 let. V roce 1575 činila tato daň z
+hlavy 4 groše, rok na to 5 grošů. Později pak činila
+grošů na osobu.
+Daně vybírali pracovníci vrchností zvaní ber-
+nici. Sněmovními nálezy bylo stanoveno,
+že nebude-
+li daň placena, má být bez otálení odňato nebo pro-
+dáno tolik skotu, bravu, ovcí nebo i polí, co bude na
+zaplacení daní zapotřebí. Kdyby se habánií zpěčo-
+validaně platit, mají býtze země "bez milosrdenství"
+vyhnání.
+ze stále se zvyšujících daníje patrno, že tlak
+na habány sílil. Již v roce 1567 žádal císař Maxmi-
+lián na zem.sněmu morav., aby byli vyhnáni habáni
+ze země. Přessílícítlak z císařského dvora chránila
+šlechta habány s odůvodněním, že je v zemi nedo-
+statek řemeslníků, nádeníků a čeledínů a žádali cí-
+saře Maxmiliána, poněvadž jsou habáni dělníci,
+abyje na Moravě nechal.Ten
+to dvolil, aby ještě rok
+zůstali. Bylo proto od jejich pronásledováni upuště-
+no. S pokračující protireformací docházelo k opětov-
+nému tlaku na habány. Tito žili pokojně vedle
+ostatního obyvatelstva. Soužití habánů bylo přetrže-
+no vroce „Při vpádu uherských vojsk Štěpána Boč-
+kaje. Jeho vpády na Moravu měly za cíl zastrašit
+obyvatelstvo
+jižní Moravy a přimět moravskou šlech-
+tu, aby se připojila k Uhrům proti císaři. Těmito voj-
+sky zpustošené Rakvice byly poměrně brzy nově
+zbudované a život v nich obnoven. Jen kaple sv.
+Ondřeje zůstala v troskách. Novokřtěnci se během
+povstání českých stavů dostávali do styku is vnějším
+světem, a to zejména prostřednictvím biskupa.
+Gabriel Betnlen, sedmihradský kníže doporučil mo-
+ravskému hejtmanu Ladislavu Velenu ze Žerotína,
+který byl ochráncem habánů, aby byli utiskovaní
+habání (1620), zejména řemeslníci, vysláni do
+Sedmihradska a zaručoval jim nejvyšší ochranu.
+Tito návrh odmítli. V provádění katolické reformace
+císař Ferdinand II., podněcovaný papežským
+nunciem Caraffou, nebyl přítelem polovičatých
+opatření proti habánům. Caraffa v létě 1621 navštívil
+Vídeň, aby císaře povzbuzoval k rázným krokům.
+Císař váhal, a to zejména proto, že byl za přátelské
+služby zavázán ochránci luteránů kurfirstu saskému
+Janu Jiřímu, který mu pomohl v boji proti českým
+stavům.
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+S
+V lednu 1621 vydal zemský sněm moravský
+zákon, kterým bylo nařízeno, aby byli habání z Mo-
+ravy vyhnání, ještě pozastaven.
+Ač na vrchnosti byl
+činěn nátlak, aby habány ze svých statků vypověděl,
+váhaly s plněním tohoto příkazu a protahovaly vy-
+povídání ze svých statků.Bylo
+to nejen proto, že ha-
+bání byli vrchnostem užiteční. Toto váhání si mohly
+vrchnosti dovolit jednak proto, Že v roce 1621 vedl
+Betlen Gáborv Uhrách a na Moravě válku proti Fer-
+dinandu II., který, jak už jsem uvedl, se obávaltvrdě
+postupovat proti jinověrcům také proto, že je chrá-
+nil kurfistr saský Jan Jiří, kterému byl Ferdinand II.
+zavázán. Císař Ferdinand II. nemínil po roce 1620
+habány, kterých bylo v té době asi 20 000, na jižní
+Moravě dále trpět. Na jeho opětovné přání vydal
+František kardinál Ditrichštejn 17. září 1622 dekret,
+kterým bylo uloženo, aby všichni habání do určité
+doby byli donucení se vystěhovat. Přesto však se
+na jižní Moravě udržely zbytky habánů, protože se
+jich vrchnosti nerady zbavovaly jako dobrých
+pracovníků.
+Z Rakvic se habáni odstěhovali dne 24. pro-
+since 1622, t.j. na Stědrý den. Směli si vzít jen nej-
+nutnější věci. O tom, kam se odstěhovali, nebyla
+ani v dostupné literatuře zmínka.
+Při pátrání, kam se odstěhovali, se objevila
+informace, že se usídlili ve Velkých Levárech, kde
+již před tím byla habánská lokalita a že jsou tam i
+záznamy a cechovní knihy. Městský úřad ve V. Le-
+várech na můj dotaz sdělil, že všechny písemné
+doklady a knihy předal Záhorskému muzeu ve Ska-
+lici. Dr. Rudolf Irša, historik tohoto muzea na dota-
+zy orakvických habánech uvedl, že nelze vyloučit
+možnost, že habánská lokalita ve Velkých Levárech
+byla v roce 1622 dosídlena habányz Rakvic. Doklá-
+dá to tím, že po roce 1622 došlo ke stavebnímu roz-
+voji velkolevárské habánské lokality pravděpodobně
+po příchodu nové vlny habánů z Moravy. Nepotvrdil
+to, ale vyslovilto jako svou domněnku. Dr. Ladisla-
+va Suláková ve své obsáhlé studii o habánech na
+jižní Moravě uvádí, že habáni z okolí Břeclavi se
+pravděpodobně přestěhovali do nejbližších sloven-
+ských obcí na Záhoří do Brodského, Moravského
+Jánu, Soboliště, Gbel, Kútů a Katova. Dr. Irša ve
+svém sdělení také uvedl, že někteří habání zjižní
+Moravy se přechodně usídlili v Brodském a pak při-
+šli do Velkých Levár. Rovněž František Kalesný ve
+svém díle Habáni na Slovensku uvádí, kteří Novo-
+křtěnci na Slovensku přijali habánské vyhnance z
+Moravy. Podle dostupných kronik uvádí např., že
+mikulovská obec habánů měla své útočiště v Čach-
+ticích, vyhnanci z Dambořic se usídlili ve Chtelnici.
+Habání z Podivína přešli do Košolné a habáni z
+Němčic se uchytili ve Vlčkovacích. Potvrzuje také,
+že habáni nesměli převést svůj majetek z Moravy.
+Museli jej tam nechat.
+Jak uvádějí znalci habánských kronik, byla
+habánům, kteří se věnovali zemědělské činnosti,
+věnována kronikáři poměrně malá pozornost. Proto
+také se jen těžko sledují životní osudy i habánů vě-
+nujících se zemědělství. Přesto se po dlouhém hle-
+dání podařilo vypátrat, kam odešli habáni rakvičtí.
+František Kalesný ve stati "Habáni v Trenčanské
+stolici“ uvádí, že usazení habánů v této stolici
+souvisí s poslední vlnou stěhování moravských
+Novokřtěnců na Slovensko. Výslovně uvádí, že v
+dohodě zaznačené v Gyurikovské německy psané
+habánské kronice se hovoří: "Ty, Gašpar Ilesházy
+z Illesházu, hrabě trenčanského a liptovského kraje,
+svobodný pán na Trenčíně a Bánovcích, dáváme
+na známost tímto otevřeným listem před kýmkoliv
+a jmenovitě před těmi, kterým to vědět přísluší, že
+jsme bratrům, které nazývají huterskými (huterskými
+habány byli označování habáni z Rakvic, Zaječí,
+Nových Mlýnů atd.), v předcházejícím roce 1622,
+když byli z Moravy pro svoje náboženství vyhnáni
+a na našem trenčanském panství z kresťanského
+soucítění a podle slavných svobod Uherského krá-
+lovství námi přijati, poskytli náš dům v Teplicích,
+jako i náš dvůr v Dubnici na jeden rok za přístřeší až
+do dalšího vyřešení, za co nás podle smlouvy
+uspokojili." Dále se v dohodě píše, že hrabě Gašpar
+Iesházy dal pro ně vybudovat panství, jaké měli
+před tím na Moravě. Vedle toho jim daroval opuš-
+těný dvůr ležící blízko Soblahova. Souhlasil, aby
+tyto majetky a obydlí zaplnili jakýmkoliv počtem
+obyvatelstva, bez ohledu na povolání či budou rol-
+níky, řemeslníky nebo pastýři. Bylo jim dáno právo
+chovat "dobytek, voly, krávy, ovce, prasata, kozy a
+podobně mohou habání chovat v množství jaké
+pastviny unesou". Je to tedy doklad, kam odešli i
+rakvičtí habání.
+Poznámka:
+Mezi domy, které patřily do skupiny habánských
+domů, je nutno uvést i dům č. 91 majitel Jaroslav
+Konečný, v němž se dochovala habánská studna,
+která je dosud užívána a od níž jsou zachovány
+části chodeb k sousedním domům.
+JUDr. H. Režný
+pakvický -
+ZPRAVODAJ
+Kronika ročníku 1943
+Letos je nám už 50 let a podle tradice jsme
+. května uspořádali společnou. oslavu
+abrahámovin. Chtěli jsme pozvat všechny, kteří se
+v Rakvicích v našem ročníku narodili, případně,
+kteří se sem přistěhovali, či s námi chodili do ško-
+ly, a toi ze Zaječí a Přítluk. Marně jsme po všech
+pátrali v děravé paměti, až matrika obecního úřadu
+vydala své zajímavé svědeciví. Patříme k nejpočet-
+nějším ročníkům a se třemi dvojčaty držíme rekord.
+Nemohli jsme uvěřit, Že nás bylo celkem 91, ztoho
+jen z Rakvic 56. Třináct zemřelo v raném dětském
+věku a 7 v dospělosti. Dvacet mrtvých v jednom
+ročníku se zdá neuvěřitelné a přitom bez tragických
+úmrtí.
+Teprve na srazu jsme se dověděli jména
+těch, kterým osud nedopřál dožít se ani mateřské
+školy. Bylito: Mareš František, Strýčková Ludmila,
+Hink Ivan, Opršal František, Ziáma!l Jiří, Průdek
+Zdeněk, Nešpor Josef, Krmíček Josef, Hrdinová
+Marie, Cabalová Miluše, Hřibová Vlasta, Krůzová
+Oldřiška a Vája Ludvík. Už nemají ani svoje hrobeč-
+ky, a tak je uctíváme aspoň tímto připomenutím.
+V dospělosti zemřelo 7 spolužáků - Jáchym-
+ková Vlasta (při porodu), Jáchymek Zdeněk, Štefka
+Rostislav, Minařík Václav, Moudrý František, Maťák
+Rudolf ze Zaječí a Pilátová Božena z Přítluk (u dí-
+vek uvádím rodné příjmení). Každé životní zastavení
+má i chvíle smutné a myjsme
+je prožili při pokládá-
+ní kytic na hřbitově. Ale i to patří k životu.
+Uplynulý čas nám připomněly fotografie na
+nástěnné tabuli v příjemném prostředí družstevní
+jídelny. Byly
+to fotografie od prvního přijímání až po
+vychozené školy a z posledního výletu. Kromě toho
+měl každý s sebou fotografie rodinné.
+Setkání prožíváte s nostalgickým rozechvě-
+ním. Stydíte se, že mnohé spolužáky ani nemůžete
+poznat a smějete se vráskám a šedinám, které čas
+přinesl. Při posledním setkání v roce 1977 jsme se
+chlubili dětmi, nyní už vnoučaty. Některé spolužáky
+jsme neviděli celých 35 let. Nepodařilo se nám vy-
+pátrat nikoho z Trkmance, odkud k nám i za mrazů
+a nepohody chodili do školy Antonín Vlach a
+Pastieriková Anna. Narodili se tu i Bílková Marie,
+Latýnová Marie a Cabalová Zdeňka. Po všech se
+ale slehla zem. Snad ještě žijí a snad si i vzpome-
+nou...
+Osud nás rozvál po celé republice a Janu Še-
+bestovou ze Zaječí donesl až do daleké Austrálie.
+Nekrásnější na setkání byly vzpomínky na
+dětství a mládí. Vždyť dnes už nás každého něco
+bolí, máme za sebou mnohé operace a invalidní
+důchody. Život nám přinesl všechno - radosti, lásku
+i zklamání, děti, rozvody i tragedie. A tak vzpomí-
+nání bylo připomenutím tolika osudů, že jsme si je
+ani nestačili vypovědět.
+Všem se vrátila mladost
+a veselí při vzpomín-
+kách na školní léta. Ožili s námi i učitelé. Paní uč.
+Straková nepotřebovala toho dne žádné léky aiv
+letech si pamatovala, kdo kde seděl a co kdy vy-
+vedl. Pan uč. Sula málem zahodil berle a pan uč.
+Sinkora všichny rozveselil vzpomínáním na denní
+inoční anabáze tehdy mladého učitelského sboru.
+Paní uč.Sulcová se od děvčat dověděla, jaksizní
+děvčata brala vzor, jak se podle ní oblékala a česa-
+la. Nemocného pana uč. Veselého šlo všech 40
+účastníků pozdravit a povzbudit podáním ruky.
+Stále stejně vypadá pan uč. Hájek (příští rok mu
+bude 75). Asi má geny Ljuby Hermanové nebo zná
+nějaký elixír Života, ale neprozradil nám ho. Ze set-
+kání se omluvil pan uč. Šimoník. Určitě by při tanci
+poznal, že jeho tělocvik na nás dodnes nechal
+kladné stopy.
+S dojetím jsme si přečetli vzpomínky spolu-
+žačky Božky Pilátové, která se srazu o několik mě-
+síců nedožila. Moc se těšila na setkání a byla s
+nárni přítomna aspoň svými vzpomínkami. Málokdo
+se při čtení ubránil slzám a bylo to snad nejlepší
+uctění její památky.
+Po celou oslavu se vůbec mísílo dojetí a ve-
+selí. Začalo to už přijetím v obřadní síni, krásným
+programem a lidovými písněmi sboru a přivítáním
+starostou obce. Pak jsme společně obdivovali dobře
+vybudovanou rakvickou školu, sportovní halu i
+školní stadion.
+Jen jsme si povzdechli, že jsme mu-
+seli vyrůstat za mnohem skromnějších poměrů.
+Kdoví, zda si toho dnes děti váží.
+: Naší dobrou náladu přijela utvrdit kapela ze
+Židlochovic, která nás zvalana parketaž do ranních
+hodin. Rozcházeli jsme se s trochou úlevy, ale s
+velikým štěstím na duchu a smnoha různými vzpo-
+mínkami. Na závěruvádím jeden z pěkných zážitků.
+„Stojíme před obecním úřadem a čekáme na při-
+jetí. Tu najednou přichází idol našeho dětství - uči-
+tel Šinkora. Býval to bouřlivák a nyní se k nám ne-
+jistým krokem blíží prošedivělý 68 letý muž. Ihned
+stavíme slavnostní špalír. Já předstupuji a říkám:
+"Rytíři Sinkoro, ročník 1943 Vás srdečně vítá v kra-
+ji Vašeho mládí a rytířských činů." A rytíř Šinkora
+kráčel špalírem svých bývalých žáků a plakal a pla-
+kal...
+I všechno krásné má svůj konec. Skončilo
+setkání, ale ve vzduchu zůstala nezodpovězena
+jedna otázka - uvidíme se ještě někdy?
+Rosťa Obhlídal
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+O slovo se hlásí mateřská škola
+Tak, jako probíhají změnyv celé společnosti, mě-
+ní se i způsob práce v mateř. školách. V prvé řadě se
+upustilo od pevného režimu a začíná se uplatňovat tzv.
+volný režim. V praxi
+to znamená, že zatím, co dříve si děti
+přes den v MŠ po určitou dobu hrály, poté ovičily, pak ná-
+sledovaly půlhodinové vyučovací bloky zaměřené na
+výchovy: tělesnou, rozumovou pracovní, výtvarnou,
+hudební, literární, na matematické představy apod., pak
+chodily děti na vycházky a i odpolední činnosti měly
+pevný řád, nyní ve volném režimu je výchovný systém
+naprosto odlišný. Především se děti nedělí do tříd podle
+věku. Tak mohou být
+ve třídě spolu např. sourozenci, ka-
+marádi, děti se stejným zájmem. Činnost, kterou učitelka
+s dětmi koná, má vycházet čistě ze zájmu dětí. Dítě se
+nesmí do ničeho nutit. Ne vždy je změna v systému vý-
+chovy k lepšímu. Jsou děti, které nemají zájem a snahu
+se něčemu naučit nebo si sněčím pohrát. Takové děti se
+potom nudí, běhají bez cíle a kazí hru ostatním. Když to
+srovnám dnes, s odstupem času, tak přece jen si děti
+dřív odnášely z mateřské školy více poznatků. Dnes je
+MŠ spíše sociální než výchovnou institucí. Přesto má
+svůj význam, neboť dítě předškolního věku potřebuje
+navazovat sociální kontakt
+se svými vrstevníky, potřebuje
+si najít kamaráda, zvykat si na odloučení
+od matky. Při
+hře si dítě nejvíce rozvíjí řeč a získává nové poznatky.
+Další velkou změnou
+je způsob financování škol-
+ství. Mateřská škola dostává přiděleny finanční prostředky
+podle počtuzapsaných dětí. Ovšem tyto finanční prostřed-
+ky dostáváme pouze na děti zaměstnaných matek. Na
+děti nezaměstnaných matek dostáváme pouze polovinu
+dotace. Dá se tedy tedy říct, že se počítají dvě tyto děti
+za jedno dítě zaměstnané matky.
+Z takto přidělených dotací jsou vypláceny mzdy
+učitelkám, uklizečce a částje určena na učební pomůcky.
+Vzhledem ktomu, že naše mateřská škola nesplňuje po-
+žadavek zapsaných 24 dětí na třídu (zaměstatných ma-
+tek), nedostává se nám fin. prostředků na pokrytí mezd.
+Tento nepříjemný problém bylo nutné řešit snížením
+pracovních úvazků učitelek. Za podobných podmínek se
+ovšem stává, že nejlepší učitelky odcházejí. To postihlo
+i nás.
+Paní učitelka Ludmila Foldynová se rozhodla
+řešit situaci odchodem ze školství. Využila svých jazyko-
+vých schopností a našla si práci v jiném oboru. My tím
+postrádáme jednu dobrou učitelku, kterou měly děti
+rády. Paní učitelka mimo to, že měla velmi hezký vztah
+k dětem a dobře si plnila své povinnosti, učila navíc 3 ro-
+ky na mateřské škole základy němčiny s velmi dobrými
+výsledky. Patříjí právem zajejí práci poděkování. Výslo-
+Vuji na tomto místě naději, že až se zlepší situace, pak
+se k nám vrátí. Zatím jí přejeme mnoho úspěchů.
+Změnu stavu můžeme očekávat poté, co sezvýší
+počet zapsaných dětí, což
+je záležitost dlouhodobá. Jen
+pro ilustraci: V roce 1990 se v Rakvicích narodilo pouze
+a ztoho se ještě 3 děti odstěhovaly. Pro srovnání - v roce
+se narodilo 35 dětí. Vzhledem k tomu, že se v nej-
+bližších dnech očekává odsouhlasení návrhu na placení
+pobytu dětí v MŠ (parlament by to měl projednat do
+konce června), počítáme, že v důsledku toho klesne po-
+čet docházejících dětí, protože mnoho rodičů si nebude
+moci dovolit platit poplatky např. za 2 děti.
+Nyní ještě k financování ostatních nákladů.
+Výdaje na provoz mateřské školy a DKP hradí obecní
+úřad. Spolupráci s obecním úřadem chválím. Všemožně
+nám vychází vstříc při řešení různých záležitostí, přesto-
+že dle slov starosty pana Zacha se rovněž potýkají s ne-
+dostatek financí.
+Toto jsou naše hlavní problémy. Přes nesnadnou
+práci se snažíme pobyt dětem zpestřit. Dopřáváme jim
+kulturní akce - zájezd do divadla, pozvání kouzelníka,
+zájezd do ZOO parku. Děti 5 - 6 leté absolvovaly před-
+plavecký výcvik (paní učitelky Klímová Sv. a Vachálko-
+vá V.). Děti s vadnou výslovností měly možnost chodit
+na logopedickou nápravu (Mikuličová J.).
+Do budoucna zůstává našim přáním pořídit dě-
+tem hračky do tříd i na zahradu.
+Občas od někoho dostaneme peníze. Např., když
+se rušil účet ČSŽ (4 000 Kč) a účet SRPŠ při mateřské
+škole (3 000 kč), byla z těchto prostředků zakoupena ba-
+revná televize. Od SČSP nám paní Veverková darovala
+032 Kč a za to byly zakoupeny videokazety.
+Od firmy Mikro jsme dostali hračky na Mikuláše
+pro každé dítě. Majitelé firmy Oldřich Krůza a Radek
+Průdek se dokonce dětem předvedli jako čert a Mikuláš.
+Těmto všem našim příznivcům velmi děkujeme.
+Zároveň se obracíme na podnikatele v Rakvicích
+s prosbou o sponzorskou částku. Pomůže nám v naší
+situaci jakákoliv položka i třeba 500 Kč. Konec konců
+je
+to pro děti a podnikatel si sponzorskou částku může
+odečíst z daní.
+Jako protihodnotu nabízíme možnost umístění
+reklamy, případně možnost v našich prostorách občas
+vystavovat své výrobky. Darovanou částku vyúčtujeme
+tak, aby měl náš sponzor peněžní doklady.
+Chtěli bychom pořídit dětem na zahradu hrazdu
+s houpačkou vhodnotě 6000 Kč a doplnit ostatní hračky.
+Věříme, že se najde někdo, kdo bude na naší výzvu
+reagovat.
+Na závěr pro ty, kteří dočetli výše uvedené a
+ne příliš optimistické řádky až do konce, jedna per-
+lička ze života:
+Malý Mirek po přečtení pohádky "Diamantová
+sekera" reaguje s povzdechem: "Paní učitelko, já
+bych chtěl mít taky takovou sekeru" a Míša pohoto-
+vě: "Paní učitelko, náš taťka říkal, že má takovů
+sekeru v hospodě a mamka mu za to nadávala.“
+Ředitelka MŠ: Jana Mikuličová
+MK nakvický -
+ZPRAVODAJ
+RAKVICKÉ OSOBNOSTI
+Když jsem začínal psát o rakvických osobnostech,
+vycházel jsem z toho, že budu líčit osudy osobností, jejichž
+věhlas přerostl rámec obce. Jak postupně naplňují tento
+záměr, ukazuje se, že by bylo nespravedlivé vynechat nebo
+nepopsat osudy a práci dalších rakvičanů, kteří spolu-
+tvořilidějiny Rakvic, ikdyžjejich věhlas a práce neměly uve-
+dený rozměr a přesto po nich zůstala díla, která slouží
+občanům ještě dnes a budou sloužit i dalším generacím.
+Bylo by nevděčné nevzpomenout např. některé sta-
+rosty, kteří budovali v začátku první republiky naši obec.
+Tím, že vytvořili nebo dali podnět k výstavbě obce, vystou-
+piliz řady průměrnosti a zaslouží si pozornost. V těchto sta-
+tích si neklademe za cíl postupovat chronologicky, ani
+podle důležitosti. Chceme jen zaznamenat ty, kteří se o
+Rakvice zasloužili. Je třeba | v té souvislosti připomenout
+i podmínky politické a ekonomické, za nichž pracovali.
+Začneme třeba starostou Františkem Kamenským
+z domu č. 109. Narodil se v roce 1884. Když dospěl, pomá-
+hal v hospodářství svého otce. Musel si odbýt 3 letou voj.
+službu, kterou odsloužil u dragounského pluku na Welsu v
+Horním Rakousku a pak v Hodoníně, kde byli dragouni pře-
+místění. Po návratu z vojny v r. 1902 začal hospodařit na
+majetku svého otce a oženil se. Když v r. 1914 vypukla |.
+světová válka, narukoval na bojištěv Itálii. Pluk, u něhož
+sloužil, byl v roce 1916 přemístěn na ruskou frontu. Jeho
+útvar v tomtéž roce přešel dobrovolně do ruského zajetí.
+Pracoval v zajateckých táborech až do roku 1917. V tomto
+roce se začaly tvořit naše legie. Přihlásil se do legie, tvořící
+se ve městě Bobruisk, a to k dělostřeleckému pluku Jana
+Žižky z Trocnova. Baterii, v níž bylo zařazen, tehdy velel
+pozdější generál Přikryl. V tomto útvaru František Kamen-
+ský bojoval až do konce války. Když se legionáři rozhodli k
+návratu domů, prodělal celou známou anabázi podél sibiř-
+ské magistrály až do Vladivostoku. Osudy této anabáze po-
+pisuje spisovatel Rudolf Medek ve svých dílech. Ve Vladi-
+Vostoku sejich ujali Japonci, kteří legionáře po dodatečném
+vybavení nalodili na loň SATUNA MARU, aby
+je dopravili
+do Evropy. První zastávka byla v Singapuru a paks postup-
+nými přestávkami propluli Indickým oceánem kolem obou
+Indií, Rudým mořem, Suezským pruplavem, Středozemním
+mořem a Adriatickým moře. Byli vylodění v Terstu. Odtud
+se 20. února 1920 vrátil dragounský kaprál František
+Kamenský, ruský legionář, do Rakvic. Jediné, co si přivezl,
+byly knihy, ze Singapuru plnící pera, z přístavu, kde kotví-
+li, různé drobné předměty, které jemu a rodině měly připo-
+mínat tuto dlouhou cestu
+Když se vrátil spolu s dalšími legionáři z ruských
+legií, ujal se svého hospodářství, aby je vybudoval jako
+dobře prosperující. Spojil se se svým bratrem Janem vja-
+kémsi tichém společenství a začali kupovat moderní země-
+dělskou mechanizaci, která jim měla usnadnit obhospoda-
+řování polí při minimální potřebě prac. sil. Uplynulo 8 let,
+než se jim podařilo dosáhnout nezbytné úrovně mechani-
+zace a výroby. Také se stejným úsilím vybudovali moder-
+ní živočišnou výrobu. V roce 1927, kdy se konaly volby do
+obecního zastupitelstva, nacházíme Františka Kamenské-
+ho na kandidátce agrární strany. Byl zvolen a stal se členem
+obecní rady. Starostou byl tehdy zvolen za lidovou stranu
+František Suchyňa č. 255.
+V dalších obecních volbách, které se konaly v září
+, byl již František Kamenský zvolen starostou obce.
+Jako starosta dostal do vínku nelehké úkoly. Za prvé bylo
+potřeba dostavět měšťanskou školu, dokončitopravu kostela
+a fary. Obec se se stavbou školy dostala do složité situace.
+K prostředkům ve výši 320 000 Kč, které obec měla,
+potřebovala získat ještě půjčku ve výši 700 000 Kč. Tu obci
+přislíbily záložny. Část záložen půjčky odřekla.
+Aby obec dostala nezbytné prostředky na dostavbu
+školy, museli se starosta, radní a další bohatší členové
+zastupitelstva zaručit směnkami, že uhradí dluh, každý do
+výše 100 000 Kč. Jen tak mohli získat potřebný úvěr na do-
+stavbu školy od Královopolské záložny v Brně a Rolnické
+záložny
+v Hustopečích, kde byl Fr. Kamenský funkcionářem.
+Tato obětavost umožnila, že škola byla dostavěna a 4. zá-
+ří 1932 slavnostně otevřena.
+V září téhož roku byla předána i opravená fara a
+kostel. Nutno zdůraznit, Žena těchto dvou opravách měl po-
+díl zejména konkurenční výbor, který na opravy těchto
+objektů vybíral tak zvané kostelní přirážky. Všechny tyto
+akce byly prováděny v době, která byla již poznamenána
+celosvětovou hospodářskou krizí. Tato krize postihla téměř
+všechna odvětví, ale především zemědělství. Nezaměstna-
+nost rostla. Nezaměstnaným byly obcí dávány poukázky v
+ceně 10 Kč, z něj simohli nezaměstnaní koupit v obchodě,
+který jim byl určen, potraviny. V roce 1932 bylo v Rakvicích
+bez práce 30 rodin a v dalším roce jich bylo 90.
+A poněvadž neštěstí nechodí samo, tato léta byla
+provázena suchem a neúrodou. V roce 1932 se vyskytlo
+tolik hrabošu, že zejména v rovinách, na trkmanských i ji-
+ných tratích, sežrali všechno obilí a dokonce se pustili i do
+hroznu. Krize a neúroda vrcholila v roce 1934. Rolníci
+nemohli prodávat obilí. O něj prakticky nebyl zájem. Proto
+stát přistoupil k zavedení obilního monopolu, jehož cílem
+bylo zajistit regulaci obilního trhu a umožnění vyloučení
+spekulací s cenami obllí.
+Rolníci v Rakvicích obhospodařovali tehdy 6 073
+měřic, tj. asi 1215 ha, a jejich dluhy činily více než 6,5 mil.
+korun. Obec sama měla 150 ha a dluhů 1,5 mil korun. Za
+této situace byla úloha starosty nezáviděníhodná. Obec
+chtíc zaměstnávat nezaměstnané, zavedla veřejné práce
+Na podzim roku 1934 bylo započato s budováním pevné
+cesty přes Jezera k Trokvízům. Práci dělali občané, kteří
+pobírali chlebenky. Této cestě se říká Hladová. Byla dokon-
+čena v roce 1935.
+Přes tuto hospodářskou situaci neustala obec v bu-
+dování. Na všech usedlostech byla převážně vybudována
+kamenná hnojiště, takže již ze dvorů nevytékala do járků,
+který vedl Rakvicemi, močůvka. Zmizely poslední dochové
+střechy a malá okna, zmizely rozbité ploty a zahrádky. To
+vše bylo zásluhou starosty Fr. Kamenského a obecní rady
+Svépomocné akce byly nutným krokem jak vybřednout
+z krize. Starosta Kamenský hledal | další cesty jak zlepšit
+finanční situaci obce. V únoru 1935 znovu pronajal honitbu
+knížeti Lechtenšteinovi (luka a les) za 5000 Kč ročně. Lep-
+šící se hospodářská situace umolnila přestavět hasičské
+skladiště a přilehlou obecní kancelář, která byla přestavěna
+formou veřejné práce. Na ní mohli pracovat a vydělávat si
+nezaměstnaní.
+ZPRAVODAJ
+rakvický - 5 —
+Bylo výrazně použito svépomocných prací ostatních obča-
+nů. Obec při těchto pracech využila i dalších občanů, kteří
+byli obci dlužní. Mohli si své dluhy odpracovat. Stálá osvě-
+tová práce vedla k tomu, že došlo k rozvoji práce Sokola.
+Vedle sportovní činnosti se hrálo v Sokole divadlo, pořáda-
+ly se zábavy, ale i přednáškové činnosti. A co bylo důležité,
+zvýšil se zájem o četbu. | politická činnost v obci, zejména
+u mládeže vedla ke zkulturnění života mezi ní. Vymizely
+bitky při zábavách, které do té doby patřily k nezbytnému
+rituálu každé zábavy.
+Je nutno říci, Že se nepodařilo vymýtit žebrotu, po-
+domní obchod a krádeže. To však bylo způsobeno povět-
+šinou cizími občany, ne jen Rakvičany. Je třeba se zmínit,
+že v roce 1935 byly uskutečněny velké slavnosti hasičské-
+ho sboru v Rakvicích, který oslavil 50 leté trváni. Byly pro-
+vedeny volby do Národního shromáždění. Ne nevýznamnou
+událostí byla skutečnost, že na věž kostela byly dány úplně
+nové věžní hodiny, dodané firmou Moravus z Brna za 8 800
+Kč. Přípravné práce stály obec 2 000 Kč.
+Zastarostování Františka Kamenského došlo kjed-
+né z nejůvětších katastrofv Rakvicích na řece Dyji, k uto-
+pení dětí při školním výletu na Pálavu. Tato událost byla
+mnohokrát popsána.
+Tyto události zapadaly do doby, kdy už delší dobu
+žila Evropa ve stínu nástupu fašismu a nebezpečí vzniku
+druhé světové války.
+l když hospodářský i kulturní život probíhal bez vět-
+ších výkyvů, bylo cítit tíseň a strach z toho, co bude dál.
+V roce 1937 proběhly v Rakvicích oslavy 20. výročí bitvy u
+Zborova a pak 14. září 1937 zemřel první prezident ČSR
+T.G. Masaryk. Dny žalu prožívaly i Rakvice. Nebezpečí, že
+dojde k válce nebo okupaci našich zemí, ukládalo zabez-
+pečovat na všech stupních obranu státu. Všechny spolky,
+organizace a instituce, hasičstvo, Sokol, škola - pod vede-
+ním obce se připravovaly na válku. Tu se opět výrazně
+uplatnil voják - legionář starosta Franlišek Kamenský.
+Za této situace byly i volby do obecního zastupitel-
+stva odloženy.
+V roce 1938 skončil František Kamenský svoji sta-
+rostenskou činnost. V tomtéž roce pak předal hospodaření
+svému synu, ale neodešel na výminek. Rozhodl se stát
+jakýmsi domkářem, mělsvé kravky a s nimi obdělával ještě
+pár polí. Teprve smrt jeho ženy ho přiměla dožít zbytek
+svého života v klidu. Jeho bohatý život se uzavřel v roce
+.
+JUDr. H. Režný
+Nový ředitel základní školy
+Ředitelem Školského úřadu v Břeclavi byl na červen 1993 vyhlášen konkurz na místo ředitele naší
+základní školy. Podle vyhlášky 187 ministerstva školství byla sestavena konkurenční komise ze zástupců
+těchto institucí.
+Školský úřad
+Okresní školská komise
+Odborník ze školství ředitel ZŠ Hustopeče
+za ZŠ Rakvice
+za obec Rakvice
+Do konkruzu se přihlásili tito kandidáti:
+p. Trokan
+Paedr. Kameník Rakvice
+Mgr. Vysloužil Rakvice
+Mgr. Baková
+Dr. Balajka
+p. Patloka
+p. Suchánková
+ing. Veselý
+Ladná (před konkurzem odstoupil)
+Před konkurzním řízením museli uchazeči předložit výhledovou koncepci ZŠ Rakvice. Konkurz pro-
+běhidne 14.6.1993 na Školském úřadu v Břeclavi. Kandidáti na místo ředitele prošli psychologickými testy
+a pohovorem s psycholožkou, testy ze znalostí školské problematiky a individuálním pohovorem s kon-
+kurzní komisí. Po ukončeném kunkurzním řízení hlasovala komise o kandidátech takto:
+Všech pět členů komise dalo na první místo pana Mgr. Vysloužila.
+Na základě výsledku konkurzu byl dne 18. června 1993 ředitelem Školského úřadu p. Kučerou, jme-
+nován k 1. 8. 1993 do funkce ředitele ZS v Rakvicích Mgr. Vysloužil.
+za konkurzní komisi: p. Suchánková
+ing. Veselý
+ks | RAakvický
+NS ZpRAVODAJ
+Cekání na minulost
+Každá demokratická tiskovina zveřejní široké spektrum názorů novinářů, dopisovatelů i občanů. Na
+konci rubriky např. dopisy čtenářů je douška: Názory v této rubrice nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
+Stejné je to s naším zpravodajem. Každý si zde najde něco, s čím souhlasí a s čím nesouhlasí. Autor pří-
+spěvku však musí počítat s tím, že s jeho názorem bude polemizováno. Využiji svého práva a jako občan
+se vyjádřím k několika myšlenkám článku p. Mikuličové "O slovo se hlásí mateřská školka".
+V první části svého příspěvku hovoří paní ředitelka o změnách ve výchovném procesu. Zdeje podle
+mne systém špatný, direktivní a děti omezující, nahrazován systémem "volným" pro děti jistě přirozeněj-
+ším. Pro mne jako rodiče bude jistě přijatelnější, když dítě nebude umět v pěti letech počítat do desíti a
+nebude vědět, kdo byl Lenin. Ale bude zdravé, hravé a nebude trpět depresemi z toho, že "Frantík ví, kdy
+byla VŘSR a já ne“.
+Financování MŠ atím i mzdy jsou samozřejmě závislé na počtu dětí ve školce. Samozřejmé
+je podle
+mě ito, za dítě zaměstnané matky dostává školka od státu plnou dotaci a za nezaměstnané nebo v domác-
+nosti polovinu. Je to pouze otázka výše příspěvku na sociální pojištění toho kterého rodiče. Dotace na počet
+dětí ve školce jistě ovlivní i počet pracovníků v mateřských školkách.
+Že snížením počtu pracovníkům mateřské školy pomohla řešit svým odchodem paní učitelka Fol-
+dynová, je pro školku a hlavně pro děti opravdu škoda. Vím, jak se starala o děti v době, kdyji navštěvoval
+můj syn. Tím, že ze školky odešla, vyřešila víc než se na první pohled zdá. V poděkování za práci mi tedy
+chybí poděkování za to, že odešla sama. Jinak by možná musel odejít někdo jiný.
+V příspěvku paní ředitelkou jsou i fakta, která mne potěšila. Vždy je dobře, když na činnost spoje-
+nou s dětmi není zapomenuto
+jak na finance, tak na radost dětí. Viz firma Mikro. Přesto, ať se na mě ma-
+jitelé této firmy nezlobí. Mě víc potěšily finanční částky, které školka obdržela od Českého svazu žen a od
+SČSP. Lépe investované peníze od těchto institucí si nedovedu představit. Jen mě ve výčtu dárců chybí
+jedna zkratka, za kterou se ukrývá majetek několika desítek miliard korun.
+V jedné z vět článku p. ředitelkyje myšlenka "až se situace zlepší". Situace se sama nezlepší. Ne-
+zlepší se nadáváním na vládu, nadáváním na představitele státní ani místní správy. A rozhodně se nezlep-
+ší tím, že někteří budou "čekat na minulost". Ta se už nevrátí.
+P. Suchánek
+Ohlédnutí za činností ...
+Jmenuji se Jana Průdková a chodím již osmým rokem do zpěvu v základní umělecké škole v Rak-
+vicích. Do školy jsem začala chodit ve třetí třídě, ale tehdy jsem ještě nevěděla, že to vydržím tak dlouho.
+Zpívat mě baví a díky zpěvu jsem se dostala do různých koutů naší republiky a dvakrát do zahraničí.
+Během 15 let existence základní umělecké školy do ní chodilo asi 250 dětí různého věku a 39 znich
+hrálo na akordeon. Sbor Zpěvanky a v pozdější době i mladší děti, kterým se říkalo Skřivánci, absolvovaly
+asi 191 vystoupení. Dvakrát byly v zahraničí, a to vroce 1986 v Bulharsku a v roce 1992 v Rakousku. Letos
+pořádáme již osmé pěvecké soustředění, které se koná tentokrát v Nekoři. Na letošní rok 1993 v prosinci
+připravujeme jubilejní koncert k 15. výročí založení základní umělecké školy. Chtěli bychom na něj pozvat
+všechny, kteří za těch 15 let chodili do zpěvu. Také bychom rádi pozvali některé známé herce a zpěváky
+z Prahy a Brna.
+čo 0 0 0 0 0 0M 0 O O0 OV UG GO GC O U OB UG O CC V S O CH O V OU C OG G C O 0 nV O0 OD CU O O 0 0 0 0 0 0 0 6 0 e
+Místní knihovna oznamuje občanům, že činnost knihovny bude rozšířena o občasné
+výstavy výtvarných prací v instalované výstavní prostoře. O jednotlivých akcích bude ve-
+řejnost informována. V současné době se připravuje instalace obrazů p. Otáhala z Ko-
+bylí.
+ved. knihovny |. Vindišová
+pRakvický -
+ZPRAVODAJ
+HODOVÁ DŘEDDOVĚĎ
+"Na hody se dycky těším, to ano, ale řeknu vám,
+že sem se těšíval daleko víc," povidajů strejc Kúřil.
+"Hlavně sem dycky musel byt u teho, když se jelo pro
+máju, když se rapantovala, strůhala a stavijala. Každej
+rok sem si bral dovolenů na celej týdeň, doma se mnů
+nebyla klůdná řeč, moja žena klela, kde chodila, že je
+mě tam houby třeba, že kazím kluka, protože su denně
+naslopanej, Že stárcisi poradijů, ale namě nicneplatilo.
+Byl sem v hodovej agónii. Když sem ten osudnej rok
+vycházel ráno z domu, stála moja Žena ve dveřách ze
+strašným výrazem v hubě, pokřižovala se tak zeširoka,
+že ju muselPan Bůh určitě vidět a tajemným prorockým
+hlasem prohlásila, že esli se neco stane a ona že to
+tušení má, abych se doma už neukazoval.
+A takto ráno nasedli na vůz, práskli do koní a vy-
+jeli směrem k lesu. Hajnej měl dobrů náladu, my
+samozřejmě taky, stromy sme porazili pěkně rovný,
+osekali haluze a přivázali ich lanama na roztaženej
+vůz, do vědra vína, který leželo pod sedliskem sme na-
+razili pípu a vydali se na zpáteční cestu. Enom sme vy-
+jeli z lesa, začali stárci zpívat a z vědra notně ubývalo.
+Stárci leželi na kládách rozházení barjak. Nekeří sedě-
+li rozkročmo, nekeří měli nohy z boku, zpívali a popíja-
+li. My, starší sme seděli ve předu na sedlisku a popija-
+li sme taky. Jakub Hůžva pomali pošlahoval svojích
+hnědáků, Janek Látal čepoval a já sem byl coby dozor.
+Jak sme si pěkně z vesela jeli, tu náhle se zadní kolo
+vozu zvedlo jak dyby sme najeli na tihlu a hneď nato se
+ozval výkřik - STOJTE! -, ale koně našup nezastavíš.
+V tu chvíli ve mě hrklo, jak ve starých pendlovkách a
+moja žena stála přede mnů v životní velikosti a význam-
+ně hrozila prstem. Polil mě studenej pot a zlí tušení na-
+plnilo moju hruď. Za vozem na silnici ležel mladej Hruš-
+ka, přes prsa mu vedla stopa po železným ráfu našeho
+zadního kola, z ušních dírek mu vytíkaly dva krvavý
+pramínky, oči měl vyvalený a těžko dýchal. Každýmu
+bylojasný, Že je zle. Taková váha přece musí zanechát
+následky dyby jak bylo. "Nehýbejte sním", volal Janek
+Látal, "može mět porůchanů páteř“. Já sem si myslel,
+že ten kluk do večera nemože vydržet a brada se mně
+roztřepala. Šofér, kterýho sme na okresní silnici zasta-
+vili, ochotně mladýho Hrušku do nemocnice odvezl a
+my sme jeli dál. Mladí vystřízlivěli a šli pěkně a vozem
+jak zmohlí slepice.
+Dyž sme dojeli na místo, moc řečí nikdo nena-
+dělal. Klady sme složily, ostrúhali a jeden za druhým
+se vytrácel jak zloděj z místa činu. Dom sem it
+nechcel, tož sem začal přemlůvat Jakuba Húžvu, aby
+smešliochutnattenjeho speciálně na hody nachystanej
+Tramín, aleten se vykrocovaldo tej doby, než sem mu
+vysvětlil, Že stejně bude smutek, že stejně hody nebu-
+dů a co když nás zavřů, přece si to nenechá vypit ne-
+jakým ničemů, tak šel.
+Seděli sme, my starší ve sklípku, popijali voňa-
+vý vínečko, kerý se vůbec k tej atmosféře nehodilo a
+smutně čekali, kdy pro násdondů policajti. Jak z demi-
+žóna ubývalo hodovýho zázraku, tak rychle se blížila
+půlnoc a tu se místo policajtů ve dveřách objevil
+mladej Hruška: Chvílu tam stál a my sme na něho
+zírali jak na přízrak, mysleli sme, že s tej slopačky
+máme vidění, ale jak si na něho mákli, tož sme uvěřili.
+"Co blbnete," povídá mladej Hruška nechápavě. "Mě
+nicnéni. Všecko v nemocnici proklepali, na rengen mě
+dali a poslali dom. Prej schopnej bez vady a tak su
+tady."
+Osazenstvo sklepa tenkrát propuklo v jásot.
+Pleskali sme se po zádech, chechtali se křičeli - A ho-
+dy budů a hody budů! - kdyžtu Jakub Húžva zakňučel
+jak postřelenej pes. - Tož ták, hody budú, to se vám
+líbí, už se vydíte, jak se pod májů vypačujete z vašim
+vínečkem, ale co budu pitjá? Moje jediný a nejlepší
+ste
+mně vychlámali vy darmojedi a co já včíldám hosťom?
+Há? - Když potom Janek Látal prohlásil, že je ochot-
+nej věnovat kamarádovi desetlitrů po dvaceti korunách,
+vyleteli sme jak hasiči, dyž zahúká siréna aj s mladým
+Hrušků. Ani teho nešetřil a tak se dušoval, že dyž to s
+klukem dobře dopadne, aj na modlení dá.
+Hody dopadly dobře, mája byla rovná avysoká,
+ale od tej doby už pro ňu nejezdím. Mám už trochu
+strach, abytá moja žena ve zlosti neco špatnýho nepři-
+volala atak rači to zlý a špatný nebudu budit a nechám
+to spat.
+pRakvický -
+ZPRAVODAJI
+Za pase
+Vletech, kdy naše louky voněly senem,
+kdy družstvo zemědělce vzalo poď svou
+"ochranu", pracovala skupina chlapů z
+Rakvic na "Hrubých lúkách". Hrabačkami,
+do kterých byly zapřaženy koně se seno
+zhrabovalo do posádů a pak se kupkovalo.
+Jak bylo domluveno, ke svačině se všichni
+sešli do jednoho místa a každý se s chutí
+pustil do jídla. Bylo krásné, slunečné svěží
+ráno, svačina znásobila všem chuť do života,
+když tu z nenadání ze svého místa vyskočil
+Jenda Lukeš, Sokol celou duší, tělo
+vypracované nejen cvičením, ale také tvrdou
+prací, který na kruzích udělal rozpor kdy se
+mu zachtělo, na hrazdě veletoč, jak si kdo
+přál, vyzývavým hlasem povídá. "Sakra,
+chlapi, dejme se za pase. Hergot, kdo se
+mně postaví, temu slibuju, že s ním bude
+zle." Pacal se postavil. V očích se mu
+zajiskřilo, utřel si zamaštěnou bradu a bez
+jediného slova odhodil za sebe košilu. Chvíli
+stáli proti sobě obnažení do půl těla,
+rozkročeni, studoval jeden druhého. Boj
+začal. Točili se, přechytávali, až se Jenda
+Lukeš dostal Pacaloví k tělu. Objal ho okolo
+pasu a ikdyž byl Pacal o hlavu větší, udeřil
+s ním o zem, jenom prach vyletěl.
+Dobojováno. Pacal se oprášil, podali si ruce
+a zase zasedli svoje místo v trávě.
+Zaujati bojem ani sinevšimii, že dojíždí
+k nim na kole předseda družstva. Slezl z
+kola a začal se vyptávat na práci, ale místo
+odpovědi vyletěla výzva jak šlehnutí bičem.
+"Poď za pase a nemudruj. Ukaž jaků máš
+silu, když si ten předseda a chceš porůčat.“
+Předseda František Režný byl člověk
+v nejlepších letech, sporý vytužený,
+nezaváhal. Během chvilky ležel na
+hromádce kabát ik košile. Přiskočili k sobě
+jako dva kohouti a začal kolotoč.
+Hekali, funěli, prach se zvedal, trsy trávy
+létaly na všechny strany, až se zase podařilo
+Jendovi dostat se kjeho pasu. Nadzvedl ho
+a milej předseda se válel v trávě, ale snad
+se ji jen dotkl, hned zase stál na nohách.
+Nevzdával se, ovšem za chvíli zamrskal
+nožkama ve vzduchu po druhé a bylo
+dobojováno. Podali si ruce a chystali se
+pokračovat v práci, když tu nesměle vystoupil
+Jožka Blažek a povídá, že by to také rád
+zkusil. "Tož poď, šak to doženem. Sáákra,
+já vás zvládnu všeckých jak tady ste," povídá
+furiantsky Jenda Lukeš a už stál připravený
+k boji. Jožka Blažek se bez nějaké taktiky
+pomalu a klidně přibližoval ke svému soupeři.
+Neobíhal, netancoval, jak se to dělává, šel
+přímo, jist si sám sebou.
+Ani Jenda Lukeš nebyl z těch, kteří
+ustupují, stál a čekal na protivníka a vůbec
+netušil, jak rychle bude ukončen tento zápas.
+Jožka Blažek si ho přitahl k sobě, objal
+kolem pasu, zvedl do výše ramen, ve
+vzduchu ho položil a pomalu jako kus dřeva
+jej přitlačilk zemi. Chlapi bylijak u vidění. To
+byla sila, až v žilách tuhla krev. Jak kdyby byl
+ze železa. Jenda Lukeš se postavil a povidá.
+"Ty, Jožko, herdek, ty máš ale silu, je vidět,
+že cvičíš. Ale neboj se, zejtra si to rozdáme
+znova. Toné, to já silíbit nenechám, já se na
+tebe musím připravit." Jožka Blažek pomalu
+odcházel ke svým koním, které mělrád, kteří
+ho poslouchali na slovo, jistě se mnohokrát
+přesvědčili o síle a dobrosrdečnosti tohoto
+klidného, pracovitého člověka.
+Zdeněk Pohl
+nakvický - 5 —7
+ZPRAVODAJ
+Idďú mračna od Břeclavi
+f2
+d B 4 4 4 C
+p NI i
+í
+Ý
+Z
+Ú s
+) te |
+i
+p.. Í
+i T :
+G I ©?
+Slova a hudba: Zdeněk Pohl
+Idú mračna od Břeclavi, Ej, vy koně, koně vraný, Požeň,gazdo, koněpožeň,
+. oč > ny i 4 7 : 5, 2 z .
+myje deštík naše hlavy. co se má stát, to je daný. kamaráde vína podej.
+Naše hlavy nepokojný, Odvážnýmu karta padá, Ujedeme mračnám černým
+myje, ale nenapravi. nepokojná chasa mladá. ostaneme sobě věrní.
+VZPOMÍNKA
+. května uplynulo 57 let od tragické události na řece Dyji, kde utonulo 31 dětí.
+Nezapomínejme a nepřehlédněme jejich hroby. Lidé z jiných krajů navštěvují hřbitov, aby postáli
+u těch hrobečků. Už ubývá pozůstalých, kteří pečují o úpravu. Zůstali jen sourozenci, kteří hroby
+udržují. Z rodičů žijí jen 88 letá maminka Ladíka Krůze, 92 letý tatínek Libušky Suchyňové a 95
+jetá maminka Růženky Švástové. D.M.
+nRakvický
+NE ZPRAVOUNÍ
+— 9
+Společenská kronika
+Sňatek uzavřeli:
+Jan Vaškovič - Veronika Krausová (Zaječí)
+Josef Čech - Jana Mrkvicová (Rakvice)
+Drahomír Zajíc - Zdenka Cógrová (Zaječí)
+Ing. Jan Vrba - Radmila Průdková (Hustopeče)
+Tomáš Pikna - Marcela Pálková (Sereď - Zaječí)
+Igor Damborský - Helena Pavlová (Zaječí)
+Za lásku srdce vděčné je.
+Narozené dětí:
+Nečas Vojtěch č.p. 112
+Průdková Nikola 34
+Petrásek Michal, 84
+Suský Tomáš
+Přejeme občánkům radostné dětství,
+krásné mládí a šťastný celý život.
+Zemřeli:
+Hirluksch Antonín ve věku 75 let
+Fintajslová Marie 95 let
+Gottwald Jan 83 let
+Rejentík Antonín 69 let
+... a stromy jim dále šumí nad hlavou.
+Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jme-
+novaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice.
+Na sokolským dvoře
+stavijí máju.
+Každýmu kdo pomože,
+tuplák piva dujú.
+Žebře a podpěry,
+po boku lana.
+Nic nění věčího,
+jak rakvická mája.
+a
+-+ i X a
+Tá rakvická mája 7 P), PRA
+Vo 4 -50 A
+a) - - a k
+do celýho kraje. “
+soká je.
+leňá se vršek
+Na rakvické hody
+veselo bývá.
+Ten kdo nechce platit,
+přez zídku se dává.
+Podejte mně chlapci
+stárkovsků sklenicu.
+Šak já se pomodlím
+za rakvicků chasu.
+Na rakvických hodech
+veselo mají.
+Tomu kdo zaplatí
+vína napit dajů.
+ZL
+RAKVICKÁ 10]
+Průvod ide dědinů
+okolo kostela.
+Stárci, stárky se sklepníkem,
+muzika vyhrává.
+U zdi leží stárek
+má zlomený kosárek.
+Zalamuje rukama
+má prej neco s nohama.
+Muzika hraje
+vínečko zraje.
+Pod májů si zatancujem
+a půjdeme si na ně.
+Tři dní sem hodoval
+dvě noci nespal.
+Eště sem po hubě
+od stárka dostal.
+Před Besedú járek
+a V něm leží stárek.
+Nohy má křížem
+trápí ho žízeň.
+Vrakvických sklepech
+veselo bývá.
+Kdo právě nepije
+ten o víně zpívá.
+Peníze, děvčicu
+všecko sem ztratil.
+Za rok zas hody sú
+tak co bych se trápil.