Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1993_1_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1993_1_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1993_1_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1993_1_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1993 - č. 1 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1993_1_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1993 - č. 1}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+č. 1/1993
+Rakvičané na slovíčko...
+„. Ač se snažíme nakazit Vás ner
+napravitelným optimismem'a v každém
+čísle 1 nějak potěšit, přece jen se
+nevyhneme vylíčení očekávaných těž-
+kostí, na které Vás chceme připrávit.
+Hospodářský pokles ve světě, nega-
+tivní dopady první fáze refarmy hospo-
+dářství a rozdělení státu apod., nás
+přivedly k výraznému snižování výro-
+by, jehož dno je stále v nedohlednu.
+Utahování opasků teprve přijde.
+Rozpočet obce byl natolik očesán,
+Ze nejsou ani prostředky na nejnut-
+nější výdaje. Největším uměním je na-
+jíti východisko z každé situace.
+V čem nyní můžeme zlepšit situaci
+v obci? Bez velkých nákladů a jen
+vlastním přičiněním můžeme hodně
+zlepšit Životní prostředí. Stále se
+Ještě neobnovily dávné tradice sobot-
+ních úklidů, zametání před domy a pé-
+če u veřejné plochy. Dosud se objevu-
+JÍ divoké skládky, ačkoliv máme
+Skládku oficiální. V nejbohatších
+státech lidé třídí odpad, většinu
+vrací do sběru a na skládku jen mini-
+mum. My jsme se ještě nenaučili takto
+myslet a jednat.
+Mnozí se domnívali, Že výzvy
+k brigádnické pomoci obci patří minu-
+losti. I v tržní ekonomice můžeme
+ovým vztahem k obci bud urychlit
+nebo zpomalit její rozvoj. UŽ bychom
+měli pochopit, že nikdo nám nic nedá
+a hledat cestu k optimální soběstač-
+nosti. Čekat jen na dotace k ničemu
+nevede. Kéž by nám bylo obětavé budo-
+vání Sokolovny trvalým příkladem.
+Obdobně se jeví úpadek kultury
+v'obci. Lidé, ve strachu o holou
+existenci, přestali mít o kulturní
+akce zájem. Plesová sezona nebyla,
+zájezdy do divadel, besedy atd. také
+ne. Mládež je odkázána na diskotéky,
+filmové horory a krváky a podle toho
+to také vypadá. Každá organizace by
+si měla vyhledávat a pěstovat svůj
+dorost. Nabídli jsme mládeži něco
+nadnotnějšího než byla povinná
+oionýrská organizace? ©
+Bolestně na venkově pocitujeme,
+že nejsou vytvářeny dobré podmínky
+pro zemědělství. Lze si jen přát, aby
+se i toto změnilo. Aby zemědělci ne-
+museli bojovat o svá práva s traktory
+na dálnici nebo na náměstích, ale
+mohli pokojně orat, sít a sklízet.
+Nyní nastává jaro. Příroda rozkve-
+te s novou nadějí a bez ohledu na
+naše náklady bude stejně krásná jako
+loni. A nám nezbude, než se pustit
+do kolotoče všech prací, s vírou
+v dobrou úrodu a lepší léta příští.
+Tak ať se Vám hodně daří!
+R. Obhlídal
+= nRakvický -
+ZPRAVODAJ
+Naše obec v současných podmínkách
+V letošním roce můžeme uvažovat,
+vzhledem ke všeobecně drasticky ome-
+zeným možnostem, jen se zajištěním
+nevyhnutelných věcí.
+VY první řadě budeme muset zajistit
+nejdůležitější požadavky, jako je
+akceschopnost hasičského sboru a
+ostatní nejnutnější požadavky pro
+chod obce. Maximální množství fin.
+prostředků, které bude možno vyčle-
+nit, bude určeno pro zajištění provo-
+zu základní školy, mateřské školy
+a školní jídelny.
+Ani tak nebudou v plné výši pokry-
+ty nárokované požadavky rozpočtu
+těchto školních zařízení. V některých
+případech (mateřská škola) bude nutná
+alespon částečná finanční výpomoc
+rodičů. V průběhu roku budeme tuto
+situaci znát již přesněji.
+Také budovaná čistička odpadních
+vod, která je v současnosti před do-
+končením,
+je pro nedostatek financí ve
+velmi obtížné situaci. Na dokončení
+chybí cca 3 mil.Kč. Na to, aby bylo
+možno uskutečnit zahájení zkušebního
+provozu, by mohl stačit 1 mil.Kč.
+Vlastní fin. prostředky v současnosti
+nemáme. Dotace ze státního fondu živ.
+prostředí nebo z min. financí není
+možno na dokončení získat. Taktéž vý-
+hodnější formu půjčky, která by byla
+únosná (5 % úroku). Ostatní půjčky,
+které poskytují banky (17 % úroku),
+by byly pro obec neúnosné. Vzhledem
+k tomu, že čistička je před dokonče-
+ním, je to situace paradoxní a postoj
+institucí, které rozhodují o poskyto-
+vání financí na akce ke zlepšení ži-
+votního prostředí, je nepochopitelný.
+setkáváme se s byrokratismem, postrá-
+dajícím zájem na řešení věcí tak,
+aby bylo možno efektivně, dobře,
+rychle a tím i levně investice dokon-
+Čit, :
+V nejkrajnějším případě dojde
+k přerušení prací až do doby vyřeše-
+ní fin. krytí této akce.
+A nyní něco z jiné oblasti. V na-
+ší obci je snaha o další rozšíření
+podnikatelské činnosti. Jsou zde
+reálné plány na zřízení autoservisu
+vč. benzinové stanice, záměr na po-
+stavení výrobny ovocných nápojů,
+zpracování a distribuce ovoce a ze-
+leniny, vybudování výrobny zámeč-
+nických konstrukcí a další.
+Tyto záměry budou zahrnuty do
+současně zpracovávaného plánu rozvo-
+je obce, který bude řešit plochy
+s výrobní činností.
+I když v současné době jsou mož-
+nosti obce omezené, bude snahou
+podpořit a umožnit potřebnou podni-
+katelskou aktivitu, která umožní
+získání pracovních příležitostí a
+přinese v budoucnu i finanční efekt
+obci.
+František Zach
+starosta
+Po rozdělení
+Od vydání posledního zpravodaje
+uplynuly pouze tři měsíce, ale
+z historického hlediska se událo
+mnoho. Došlo k rozdělení společného
+státu na Českou republiku a Sloven-
+skou repuoliku. Již první měsíce
+ukazují, že tato cesta byla jediná
+možná. Oproti tvrzení některých
+prognostiků (předpovídačů), zaklada-
+telů "Svazu Česko-Slovenské vzájem-
+nosti", se jasně ukazuje, jak roz-
+dílná je politická, ale i ekonomická
+situace v obou republikách.
+-Rozdělení měny bylo dalším důle-
+žitým momentem po rozdělení státu.
+Přes částečné obavy, hlavně starších
+občanů, kteří již zažili měnovou
+reformu v podání minulého režimu na
+vlastní kůži, proběhla měnová odlu-
+ka mezi oběma státy perfektně.
+Rakvický © OJ
+ZpRAVODAJ
+A to nejen díky dobré organizační daňové poplatníky odečitatelná z da-
+přípravě, ale i správným přístupem nového základu. Je tedy důležité mít
+nás, občanů. v obci dobré plátce daní a hlavně
+V nové situaci je konečně více dobré zastupitelstvo, schopné mimo
+prostoru na řešení otázek a problémů, jiné zajistit finanční prostředky.
+které byly díky práci s rozdělením S otázkou financování úzce souvisí
+státu odsunuty. Týká se to zeměděl- l otázka územně správního členění
+ství, školství atd. Do podstatně jiné České republiky. Je to věc velmi
+situace se dostaly po posledních udá- citlivá, ale řešitelná. Jedna věc je
+lostech městská a obecní zastupitel- však jasná. Čím více bude vlád a
+stva. Je to hlavně otázka peněz pro státních úředníků, tím méně bude pro
+obec. Za minulého režimu dostala obec obce. Úředníci těchto institucí jsou
+po delším čekání peníze na určitou totiž placeni z daní. Pro nás občany
+akci, tzv. dotaci od státu. Zajistila je nejdůležitější obec.
+se tak jedna akce na určitý dlouhý A územně správní členění? Jedno-
+časový úsek. V dnešní době je situace duchá odpověd. Odkud jste? Z Rakvic.
+podstatně jiná. Obec sice získá něja- Kde jsou Rakvice? Na jižní Moravě.
+kou dotaci od státu, ale ta je oprav- V kterém státě? V České republice.
+du minimální. Na veškeré akce, at je
+to vozovka, chodník nebo čistička, mu-
+sí krytí zajistit obec více méně sama.
+Hlavním příjmem pro obecní pokladnu
+by měly být daně a místní poplatky.
+Další možností je sponozorování nebo-
+li přispívání na určitou veřejně pro- č M
+spěšnou akci. Což je položka pro V Stieánsk
+RAKVICKÉ OSOBNOSTI
+dalším Rakvičanu, kterého pova- Spojených států amerických,
+kam již
+žuji za vhodné zařadit mezi rakvické před ním mnoho dalších Rakvičanů šlo
+osobnosti, můžeme klidně začít vyprá- | hledat své štěstí. Je třeba říci, že
+vění slovy - jak se chlapec z Uličky do Ameriky František Pohanka nešel .
+III stal Američanem. Dnešním mladším nepřipraven, jen s cílem mít se dobře.
+generacím z Rakvic jde už o neznamé- Cestu si připravil. Vyzbrojen vědo-
+ho člověka. Jen příjmení jim může mostmi a zkušenostmi z oboru geneti-
+rakvický původ připomínat. Ale i star- | KY, t3j. vědy o dědičnosti a proměnli-
+ší generaci vylnizel témeř z paměti. vosti organismů,
+se zkušenostmi meto-
+Po více než padesáti letech dy křížení rostlin, požádal Interna-
+navštívil hrob svých rodičů na rak- tional Rescue Commitee, aby se mohl
+vickém hřbitově. V tomto hrobě s ne- | Usadit v Americe a tam ve svém oboru
+okázalým pomníkem odpočívá jeho ba- jako genetik pracovat. Tato instituce
+bička Marie Pohanková a jeho rodiče pečuje o vysokoškolsky vzdělané lidi
+Ludvík a Adéla Pohankovi. A jejich z cizích zemí, přicházející do Ameri-
+syn, dnes už ing. Frank J. Pohanka ky a umožnuje jim zkoumat, bádat a
+ze státu Idaho v USA se jim přijel pracovat v různých vědních oborech.
+poklonit. I když se narodil v cha- Bylo mu vyhověno. Uvedený komitét ho
+loupce v Uličce III, žil své jinoš- hmotně zabezpečil. © tál .
+ství v hájovně nedaleko obelisku Fac- 21. června 1951 přistál se svojí
+ka. Obecnou školu vychodil v Rakví- manželkou a Čtyři a půl měsíční dce-
+cích. Po absolvování Vysoké školy ze- | "Tou v New Yorku. Začal pracovat v-
+mědělské v Lednici se pustil do svě- ovocných školkách nejdříve ve městě
+ta. Putoval za štěstím, až se dostal Monroe ve státě Luisiáně
+v povodí ře-
+do daleké, kdysi zaslíbené země - ky Missisipi a pak ve státě Michigan
+v prostoru Velkých Jezer.
+-A8
+— W
+Rakvický ©
+ZPRAVODAJ
+Po necelém půlroce požádal v říjnu
+o studijní stipendium, aby mohl
+studovat na Pensylvanské státní uni-
+verzitě - Pensylvania state Universi-
+ty - University Park ve státě Pensyl-
+vania. 1. února 1952 byl přijat. 0 to-
+to studium požádal proto, aby mu bylo
+uznáno vysokoškolské studium získané
+v Československu. Musel prokázat své
+odborné schopnosti, aby mohl být jeho
+diplom a tím i jeho studium v Česko-
+slovensku v Americe uznáno (nostrifi-
+kováno). Po absolvování třech semes-
+trů absolvování příslušných zkoušek
+obdržel "Diplom Master of Science
+Legree", to je vědecký stupen "Mistr
+věd", a to v jeho oboru genetice.
+Znamenalo to pro něho, že mohl praco-
+vat ve svém oboru jako šlechtitel
+v rostlinné výrobě. (Plant geneti-
+cist.) Začal pracovat u společnosti
+ve městě Bozemann ve státě Montana.
+Po 3 letech se však společnost přestě-
+hovala do státu Idaho, do města Twin
+falls. Odstěhoval se ing. Pohanka i
+Se Svojí rodinou spolu s firmou do
+Twin Falls a pokračoval ve své šlech-
+titelské práci. Specializoval se na
+křížení fazolí. Během několika let se
+mu podařilo vypěstovat dva nové druhy
+fazole na zmrazování. Jedna nese ná-
+zev společnosti "Callatin NO 50" a
+druhá byla pojmenována "Tenderette“.
+Tyto fazole jsou pěstovány a zpraco-
+vávány již 25 let. Z každého druhu
+těchto fazolí prodá firma ročně asi
+Z» mil. kg. Odměny za tyto výpěstky
+umožnily ing. Pohankovi zakoupit si
+dům s půdou o rozloze 1,3 ha. Půda
+byla hrbolatá pastvina. Aby ji mohl
+užívat pro záměr, který s ní měl, mu-
+sel ji, jak sám říká "zplanýrovat pro
+budoucí zavlažování". Na jaře v roce
+na této půdě zasadil 4 600 koni-
+ferových (jehličnatých) sazenic (mod-
+vé a horské smrky). Ve státě Idaho
+málo prší, a proto musí být plodiny
+zavlažovány. Proto musel v létě kaž-
+dý den stromky zalévat a okopávat,
+Po devíti letech pobytu v Twin
+Falls koupila tam nově zřízená vysoká
+Škola farmu, která sousedila s pozem-
+kem a domem Franka Pohanky. Ťato sku-
+tečnost měla za následek, že jeho dům
+a pozemek byl obklíčen pozemky vysoké
+školy. Proto okres koupil jeho dům
+i s pozemkem. To už konifery byly 1,40
+m vysoké. Po prodeji se rozhodl koupit
+farmu za městem. Farma je asi l míli
+za městem a její rozloha činí 50 ha.
+Na ní byla usedlost s hospodářskými
+budovami. Farmu dal do pronájmu svému
+sousedovi na neurčitou dobu. Tuto far-
+mu soused obdělává již -25 let. Přitom
+nájemní vztahy jsou upraveny tak, že
+z užitku (výnosu) má majitel 50 % a
+nájemce také 50 %. Podle toho vodu na
+zavlažování polí platí majitel.
+V blízkosti domu zůstal nevyužitý po-
+zemek, který si ing. Pohanka zplanýro-
+val a zasadil 1 500 sazenic smrků .Sám
+však dále pracoval pro společnost až
+do září 1969. Již v srpnu téhož roku
+mu rektor vysoké školy nabídl, aby
+pracoval od října jako zahradní archi-
+tekt pro vysokou školu. Nabídku při-
+jal a od 1. října 1969 až do prosince
+pracoval jako zahradní arichi-
+tekt. Mezitím však už od r.1972 sou-
+časně začal přednášet na této vysoké
+škole na katedře zahradní architektu-
+ry obor dendrologie, t.j. nauka o
+dřevinách. Pro orientaci je třeba
+uvést, že vysoká škola vlastní pozem-
+ky o výměře 100 ha, vychovává 4 600
+studentů. Celou tuto výměru postupně
+proměnila na krásný park, na jehož
+budování měl svůj významný podíl
+i Frank Pohanka.
+Při veškeré práci pro vysokou ško-
+lu dále vedl své hospodaření s koni-
+ferami. Nejen to, v roce, kdy měl kon-
+čit svoji práci na vysoké škole, pře-
+mýšlel, jak se hmotně zajistit i po
+odchodu do důchodu. Proto v r.1978
+prodal ze své farmy 10 ha pastvin a
+koupil dům. Rozhodl se pro racionál-
+nější využití zbytku své farmy. V ro-
+ce 1981 zřídil na své farmě výdojnu.
+Dohodl se s dalším farmářem a prona-
+Jal mu původní dům, hospodářské budo-
+vy a ohrady, na nichž farmář chová
+ks krav - dojnic a hospodaří s ni-
+mi. Zbytek farmy - pozemky o výměře
+ha obhospodařuje původní nájemce
+dále.
+Rakvičan, který se pustil do světa,
+vyzbrojený svými vědomostmi a zna-
+lostmi, ale především vůlí uplatnit
+se, mohl se tedy po více než 50 le-
+tech přijet podívat na svoje rodiště.
+A mohl přijet s vědomím, že se v tom
+nakvický -
+ZPRAVODAJ s
+širém světě neztratil, že za sebou
+nechal dobře vyoranou brázdu.
+Dalo by se u něho uplatnit staré
+římské přísloví, že odvážnému štěstí
+přeje (audacem fortuna juvat). Může
+však být vzorem pro ty, kteří chtějí
+podnikat vedle své profese - vedle
+svého zaměstnání. Nestačí chtít.
+Je třeba se dokonale i odborně vyzbro-
+jit a neohlížet se na čas práce, na
+ostatní pohodlí.S usilovnou prací
+přijde i výsledek a při všem tom pra-
+covním úsilí zbude čas i na rodinu
+a její výchovu.
+JUDr. Hubert Režný
+OHLASY ZPRAVODAJE
+Po každém vydání Zpravodaje je na-
+ší nejlepší a jedinou odměnou přízni-
+vý ohlas čtenářů. Velmi nás potěšil
+ohlas článku o našem kanadském rodá-
+kovi panu Hajdovi. Všichni čeští kra-
+jané v oblasti se sešli v městě Bata-
+vě, kde společně pročítali náš Zpra-
+vodaj a s dojetím vzpomínali na svoji
+starou vlast. Toto číslo bude zasláno
+i do USA, panu Pohankovi.
+Naším nejpravidelnějším čtenářem
+-je již dlouhá léta náš rodák Franti-
+šek Šelle z Lipníka nad Bečvou. Už
+jsme uveřejnili několik jeho příspěv-
+ků a těší nás i jeho stálé povzbuzo-
+vání, aby Zpravodaj nezanikl. Všichni
+rakvičtí rodáci, kteří Zpravodaj ode-
+bírají, mají tak neustálý kontakt s
+rodnou obcí.
+Až kdesi z Kamenice nad Lipou nám
+napsal čtenář Štěpán Kučera, který
+nám poslal rady, jak zorganizovat vy-
+dávání Zpravodaje, s co nejmenšími
+náklady, aby nezanikl. Mimo jiné píše:
+"Jinak Rakvičákům přeji, aby Zpravo-
+daj vycházel i nadále a pravidelněji.
+Vždyt je to jen o vás. A to mají jen
+málokde." Jeho obsáhlý dopis mu dal
+aspon 2 hod. práce. A to je úplně ci-
+zí člověk, a přece ho Zpravodaj upou-
+tal a cítil potřebu pomoci.
+V březnu t.r. uveřejnil pěknou in-
+formaci o Zpravodaji i deník Svobodné
+slovo. Zajímavý dopis nám přišel od
+rodáka Jaroslava Řezáče, žijícího v
+Břeclavi. Je mu již přes 80 let a
+o Dušičkách si na rakvickém hřbitově
+vzpomněl, jak se tu za války sešel
+s odbojářem Břetislavem Opršalem, kte-
+rý byl na krátké dovolené z Mauthau-
+senu. Tento se mu zde svěřil, že uda-
+vač, který poslal jeho odbojovou
+skupinu do vězení, je kápem v kon-
+centráku a snaží se o likvidaci svěd-
+ků své zrady. Na radu, aby se ukryl
+a nevracel, Břetislav odpověděl, že
+Němci by vyvraždili celou jeho rodi-
+nu. A tak se obětoval sám. Krátce po
+návratu byl v koncentračním táboře
+popraven. Ale i zrádce stihl trest
+a spoluvězní ho zlikvidovali. Jaroslav
+Řezáč s dojetím dodává: "Jsem už sta-
+rý a ještě než zemřu, chci toto ta-
+jemství Rakvičanům říct. "Vidíte,
+co všechno vyvolaly články Zpravoda-
+je ! AM
+Největším ohlas mají bezesporu
+články JUDr. Huberta Režného, které
+odkrývají Rakvičanům dějiny obce, je-
+jí osobnosti a kulturní tradice. Pan
+Režný už celé roky jezdí po archi-
+vech, oprašuje zašlé listiny a bádá
+po každé zajímavosti, aby ji mohl
+předat svým spoluobčanům. Nestač íme
+se divit jeho elánu a pracovní erudi-
+ci i v tak vysokém věku (84). Nedělá
+mu potíže ani latina, ani němčina
+či čtení kurentem. Stále má v šuplí-
+ku nějaké nové překvapení a pro nás
+vždy vlídné slovo, moudrou radu a
+někdy i pošťouchnutí v zájmu věci.
+Jeho odborné a zároven Lidově čtivé
+články jsou přístupné každému. Věřím,
+že jednou bude jeho dílo vydané
+souborně, jako jeho odkaz Rakvičanům
+a bude sloužit i našim potomkům.
+Činnost ve Zpravodaji chápeme
+jako práci pro dobrou reprezentaci
+Rakvic a chceme pro ni získat cu
+nejvíce občanů.
+R. Obhlídal
+nakvický
+ZPRAVODAJ
+Habáni o Rakvicích
+oetkáváme-li se se slovem habáni a
+hledáme-li obsah a význam tohoto slo-
+va v naučných nebo jazykových slovní-
+cích, dočteme se např. v naučném
+slovníku toto: Habán, příslušník sek-
+ty Novokřtěnců, kteří se v 16. stole-
+tí stěhovali z Německa na Moravu a
+slovensko. Měli tehdy vlastní kněze
+a školy a žili ve společenství majet-
+ku. Teprve v 17. stol. bylo u nich
+připuštěno soukromé vlastnictví. Byd-
+lili v typických domech, které byly
+stavěny koncentricky okolo tak zvané-
+ho habánského dvora.
+Původně se uzavírali před místním
+obyvatelstvem. Později se s ním povět-
+šině splynuli.
+V jazykovém slovníku Váše a Tráv-
+níčka se pak též dočteme, že habáni
+byli moravští a slovenští Novokřtěnci.
+Dále se v něm dočteme, že v přenese-
+ném slova smyslu byl habán označován
+vysoký, silný člověk nebo také neohra-
+baný člověk. V Rakvicích byl slovem
+habán označován hadrový míček, se kte-
+rým si děti hrávaly různé hry, např.
+hra na "Německo" apod. Ale vraťme se
+k historii habánů, jak a kdy se do-
+stali do Rakvic, jak a kde tu žili.
+Na počátku 16. století žádali ně-
+kteří náboženští blouznivci v Německu
+o návrat k původní církvi křesťanské.
+Hlásali, že je nutno přetvořit lid-
+skou společnost podle učení bible.
+Nazývali se Novokřtěnci a to proto,
+že neuznávali křest dětí. Tvrdili, že
+ten kdo nemůže porozumět Kristovu
+učení, nemůže být přijat do církve
+a že nemůže porozumět Kristovu učení,
+nemůže být přijat do církve a že může
+být křtěn jen ten, kdo toto učení už
+chápe. Tedy dospělý. Novokřtěnci
+prohlašovali katolické i protestant-
+ské náboženství za bludné. Tvrdili,
+že "Duch svatý sídlí v každém člově-
+ku, a proto nepotřebují žádné vrch-
+nosti ani náboženské ani světské".
+Toto učení bylo velmi výbojné.
+Proto Novokřtěnci v Německu byli po-
+važováni za nebezpečné veřejnému po-
+řádku. V Můnsteru ve městě na řece
+Rýnu se po vyhnání munsterského bis-
+kupa dokonce ujali vlády. Jejich ná-
+čelník se prohlásil za krále Jeruza-
+lémského.
+Munsterský arcibiskup sehnal voj-
+sko a město dobyl zpět. Zajatí Novo-
+křtěnci byli popravováni. Proto
+prchali do západních sousedních zemí
+a také do Rakouska. Na Moravu, která
+v té době byla považována za zemi ná-
+boženské svobody, se dostali v roce
+. Usídlili se pod ochranou Lin-
+harta pána z Lichtenštejna v Mikulo-
+vě. Tam vznikla první obec Novokřtěn-
+ců na jižní Moravě. Tato obec Novo-
+křtěnců se brzy rozštěpila na dvě
+větve. Jednu vedl Hans Spittelmeier.
+Jeho přívrženci se nazývali "Schvert-
+ler“ vyznavači meče. Byli hlasateli
+práva užívat meče a jiných zbraní.
+Druhou větev vedli Jakub Wiedemann a
+Filip Jager. Tito učili, že "dobrý
+kěsstan s dobrým svědomím a dle slo-
+va božího" nesmí zacházeti s mečem,
+ani jinou zbraní a nesmí vésti války.
+Tato větev se nazývala "5Stabler"“ -
+přívrženci berly. Tato větev byla
+důsledným stoupencem "komunismu jmě-
+ní“ Germeinschaftler. Obě větve se
+mezi sebou potíraly. Linhart z Lich-
+tenštejnu se pokoušel mezi oběma
+větvemi sjednat mír. Když se mu to
+nepodařilo, přiklonil se ke
+Rakvický © OJ
+ZPRAVODAJ —
+stoupencům meče a přívržence druhé
+větve vyhostil ze svých statků. Vy-
+hoštěnci v počtu asi 200 osob se ode-
+brali na statky pánů z Kounic do Slav-
+kova. Slavkov byl v té době hlavním
+sídlem Novokřtěnců na Moravě. Přichá-
+zeli tam postupně i Novokřtěnci z ji-
+ných míst. Rok po Novokřtěncích z Mi-
+kulova tam přišla skupina z fyrol ve-
+dená Jakubem Hutterem.
+Když se počet Novokřtěnců ve Slav-
+kově rozrostl tak, že nestačil jeden
+společný dům ke konání bohoslužeb,
+rozdělili se do tří společných domů
+statků. Začaly mezi nimi spory zejmé-
+na o náboženské otázky. Proto již po
+roce 1530 začaly odcházet jednotlivé
+skupiny do dalších obcí na jižní Mo-
+ravě. V roce 1531 se usídlili Novo-
+křtěnci v Hustopečích a Starovicích.
+Od roku 1536 do roku 1547 se postupně
+usídlovali v Popicích, Pouzdřanech,
+Bořeticích, Kobylí, Čejkovicích, Vel-
+kých Pavlovicích, Velkých Bílovicích,
+Nových Mlýnech, Podivíně, Staré Břec-
+lavi a v Zaječí. V Rakvicích se usíd-
+lili v roce 1540. Souhlas k jejich
+usídlení v Rakvicích dal Jan z Lipé-
+ho, který v té době byl majitelem
+hodonínského panství, ke kterému
+patřily i Rakvice.
+Jan z Lipého jim dal do nájmu Svo-
+bodný dvůr, který byl na místě dnešní
+"dolní školy" a k tomu jim dal ladem
+ležící půdu. Novokřtěnci byli nazývá-
+ni habáni. Toto pojmenování je vyklá-
+dáno nebo je odvozováno různě. Tak
+např. Univerzitní profesor Dr. Hýsek
+uvádí, že toto pojmenování je odvoze-
+no od slov Habe ein - to je "jeden"
+nebo "společný majetek". Jiní histo-
+rikové uvádějí, že slovo habán je od-
+vozeno od slova Haushaben (společná
+kuchyně - společný majetek). Do Rak-
+vic přišli habáni v době, kdy císař
+rerdinand II. opětovně žádal zemský
+sněm moravský, aby učení Novokřtěnců
+bylo potlačeno a habáni vyhnáni ze
+země.
+Když se habáni usídlili v Rakvi-
+cích, začali hospodařit a kolem dvora
+si vystavěli typické habánské domy
+podsklepené, sklepy spojené chodbami
+mezi sebou a Spojené též chodbami
+s hlavní budovou dvora.
+Žádný z těchto domů, které byly na
+dnešním náměstí se nezachoval.
+-© nakvický -
+ZPRAVODAJ
+Zachovalo se však několik habánských
+sklepů, několik zbytků sklepů a zby-
+tek sklepa hlavního habánského dvora
+pod dolní školou. Původní sklep pod
+hlavním dvorem sahal od okraje dneš-
+ní dolní školy až po vchod do koste-
+la. Původní hlavní dvůr zahrnoval ce-
+lý prostor dnešní dolní školy, včetně
+její zahrady a budovy obecního úřadu
+včetně dnešní hasičské zbrojnice.
+Při
+kopání základů dnešní hasičské zbroj-
+nice byly nalezeny zbytky ohnišť ko-
+várny a kovářské nástroje. Je proká-
+záno, že ze sklepů pod jednotlivými
+habánskými domy vedly chodby ke skle-
+pu hlavního dvora. Pokusy dostat se
+do sklepa při svíčkách, byly zmařeny
+proto, že svíčky při nedostatku kys-
+líku zhasly. Tyto chodby byly zazdě-
+ny jak v jednotlivých habánských skle-
+pech, tak i u hlavního sklepa. Ještě
+v roce 1935 vedla paní Průdková dneš-
+ní Marii Darmovzalovou chodbou do
+hlavního habánského sklepa.
+Do dnešních dnů se dochovaly ha-
+bánské sklepy pod dnešními domy, kte-
+ré mají tato. popisná čísla: 12, l3,
+, 221, 104, 105, 106, 107, 108 a
+. Torza habánských sklepů se do-
+chovala pod domy č. 14, 23, 25 a 134,
+Podle ústního podání byly habánské
+sklepy do jejich přestaveb pod domy
+č. 139 a 141, neboť např. se dochova-
+la část chodby pod domem č. 142 smě-
+rem k domu 141. Připojený situační
+plánek ukazuje, že prakticky na pře-
+vážné části dnešního náměstí byly ha-
+bánské domy.
+ku 3,2 metru.
+Výjimku tvoří skupina domů svobodný
+dvůr, patřící Krištofu Bobrovnickému
+z Bobrovníku, který se prostíral
+v prostoru domu č. 255, 131 až 133,
+Jednotlivé habánské sklepy jsou
+stavěny bud z habánských cihel nebo
+z kamení nebo z obojích těchto sta-
+vebních materiálů, tj. z části z uve-
+dených cihel, z části z kamení. Veli-
+kost sklepů, které se dochovaly je
+rozdílná, a to pravděpodobně podle
+velikosti habánských domů, pod který-
+mi sklepy byly. Některé sklepy byly
+postaveny kolmo k hlavnímu dvoru, ji-
+né byly postaveny vodorovně se dvo-
+rem. Sklepy nebyly pod celými domy,
+nýbrž pod částí obytnou domu. Např.
+sklep pod domem č. 13 byl postaven
+vodorovně s bývalým hlavním habánským
+dvorem.
+sklep je dlouhý 8,5 metru, má šíř-
+Šíje - spojnice vedoucí
+ke sklepu domu č. 14 je široká 1,65 m
+a dlouhá 6,5 m. Pod původními padací-
+mi dveřmi, dochovanými do roku 1953
+bylo 13 schodů. Jedna polovina zdiva
+tohoto sklepa je z kamene, druhá z
+habánských cihel. Klenba sklepa má
+gotický tvar.
+Když v roce 1953 se rozhodl maji-
+tel tohoto domu Tomáš Horáček dům
+přestavět a zadal vypracování projek-
+tu ing. Pochylému z Podivína, projek-
+tant při prohlídce starého domu dal
+podnět k tomu, že by bylo vhodné: za-
+chovat habánský sklep v jeho původní
+podobě, jakou měl v 17. stol. Při vy-
+klízení sklepních prostor před bou-
+ráním domu a no-
+„vou stavbou domu
+byla nalezena
+ohniště se soous-
+tami popelu a
+střepy habánské
+keramiky, 2 mince,
+kuchynská kerami-
+ská nádoba. Mince
+byly předány mu-
+zeu. Od sklepa
+směrem k habánské-
+mu sklepu pod do-
+mem č. 12 byly
+šíje (chodba a
+lochy), které by-
+ly zazděny,
+Rakvický -
+ZPRAVODAJ NEJ
+aniž by byl učiněn pokus o jejich
+prozkoumání.
+Historik profesor Ladislav Hosák
+uvedli, že v domě č. 13 byla společná
+modlitebna a že dům byl 16. července
+spálen Bočkajovci, stejně jako
+byly vypáleny Rakvice a pobořen a vy-
+pálen i kostel. Dřívější majitelé
+uváděli, že s tímto domem jsou spoje-
+na jakási tajemství, aniž by věděli
+jaká. Toto tajemství - pověst zazna-
+menala ve svém díle Lidské dokumenty
+a jiné národopisné poznámky kobylská
+kronikářka Augusta Sebestová. Tato
+pověst zní: "U nás v Rakvicích kolo-
+vala pověst, že v čísle 13 kdysi ha-
+báni uložili dvě kádě peněz. Někdo
+se tam chtěl spustit a na těch ká-
+dích seděl kohút. Kdo chce poklady
+dobýt, nemá promluvit. On. promluvil.
+Kohút se proměnil v jakýsi obludí
+a museli ho ti jeho společníci vy-
+táhnůt“,
+Je třeba se zmínit také o skle-
+pech pod domy č. 105 a 106, 17 a 221
+a pod domem č. 142. Sklep pod domem
+č. 105 je celý postaven z neopracova-
+ného kamene. Je o něco menší než
+sklep u č.p. 13. Od sklepa pod domem
+č. 105 vedla šíje směrem k domu č.
+, po jejíchž stranách byly lochy.
+Další šíje vedla směrem ke sklepu
+hlavního dvora. Při jedné velké bou-
+ři sklep i lochy se propadly. Sklep
+byl péčí majitele Malinky znovu po-
+staven v původní podobě. Zachovalo
+se původní předsklepí tohoto sklepa.
+Při vyvážení zeminy a kalů z lochů
+byl nalezen poklad v počtu 300 min-
+cí. Šlo o bílo groše (bílý groš měl
+hodnotu tří krejcarů, tj. 3/60
+stříbrného zlatníku), které byly
+raženy v letech 1573 až 1619.
+Sklep, který se dochoval pod do-
+mem Č. 106 je zajímavý tím, že je
+stavěn ve formě jakési rotundy. Skle-
+py zachované pod domy č. 17 a 221
+jsou situovány kolmo na sklep pod
+dolní školou. Část sklepu pod domem
+č. 17 sahající dříve až pod silnici
+se propadla v roce 1922 pod tíhou
+"oračky", velkého parního stroje,
+který tahal orací pluh, jichž použí-
+val velkostatek velkopavlovický na
+pozemcích, na kterých ještě před po-
+zemkovou reformou (v roce 1923)
+hospodařil. Sklep pod domem č. 221 se
+dochoval v původní podobě i s padacími
+dveřmi, pod nimiž je strmé schodiště
+se 13 schody.
+Pozornost si zaslouží také sklep
+pod domem č. 142. Jde o menší sklep
+postavený z habánských cihel. U toho-
+to sklepa se zachovalo i předsklepí.
+Z tohoto předsklepí se zachovala část
+šíje vedoucí k domu č. 141, pod nímž
+podle ústního podání měl také být ha-
+bánský sklep. Tato část šíje je ty-
+pická pro spojení mezi habánskými do-
+my. V předsklepí byla kruhová nádrž na
+obilí. Hloubka nádrže byla 1,5 m stej-
+ně jako její průměr.
+U torz sklepů v domech č.p. 23 a
+je zachována čelní stěna směřující
+k hlavnímu dvoru se zazděným vchodem
+do šíje ke dvoru a na boční části zdi
+je zazděna šíje vedoucí k sousednímu
+sklepu. Nutně musel tady být habánský
+dům na místě domu popisné č.24. Na
+místě domu č. 25 byl nyní postaven
+nový dům. Šíje vedoucí od původního
+sklepa k hlavnímu dvoru je částečně
+odkryta. Je vidět tento prostor
+i dnes. Při průzkumech se dále ukáza-
+lo, že pod domem č. 28 se také docho-
+val habánský sklep. Údajně měl být
+stejný sklep i naproti v domě č. 102.
+Z toho by se dalo usoudit, že habán-
+ská obydlí sahala až k těmto domům.
+V Rakvicích se také dochovaly habán-
+ské studny u habánských sklepů, a to
+v domě č.p. 23, 24 a 106. Studny byly
+vybudovány z kamene tak, aby k nim byl
+přístup jak ze dvora domu, tak i ze
+šíjí, které spojovaly jednotlivé ha-
+bánské sklepy. Studny jsou vybudovány
+z kamene a na jejich dně jsou dva
+otesané kameny položené na dně studny
+ve formě kříže.
+Pokračování o životě habánů v dal-
+ším čísle zpravodaje.
+JUDr. Hubert Režný
+nRakvický
+zZpRAVOODAJ
+Řemesla v obci
+Jeden by neřekl, že při změně společenského systému, který vládl takřka
+let, se lidé budou tak rychle adaptovat na nové podmínky. Je pravda, že me-
+zi námi jsou lidé schopní, odvážní, někdo má pro začátek vytvořeny lepší pod-
+mínky jak ten druhý, ale je zajímavé sledovat mladé lidi, jak rychle se při-
+způsobují, aniž kdy za svůj krátký život poznali něco jiného než socialistickou
+jistotu. Snad vyprávění rodičů, kteří vyrůstali v jiném systému,
+jim dalo ten
+správný směr.
+V minulém roce byl v našem zpravodaji uveden seznam řemeslníků, působících
+v Rakvicích na sklonku třicátých let a tak dnes po tříletém působení společen-
+ské změny se můžeme jen v kostce seznámit s rozvojem řemesel v Rakvicích dnes.
+Počet řemeslníků a podnikatelů se rozrůstá, ale také mění. Někteří své pod-
+nikatelské záměry opouštějí, přechází na jiné podnikatelské gesty tak, jak se
+utváří život kolem nás.
+onad dnes každý z nás tuší nevyhnutelný pohyb pracovních sil a budeme si
+muset zvykat na podnikatele z řad našich občanů, kteří budou stavět a vlastnit
+objekty, které vlastnily jen státní podniky nebo družstva a hledat u nich za-
+městnání. Bude to vyžadovat změnu chování každého jednotlivce ve směru mate-
+riálním, morálním, výchovném, změnu k hodnotám vzdělání a slušného chování. Dá
+se očekávat, že nebudou přijímáni do práce lidé, kteří zapálili a zničili in-
+formační skřínky u obchodního domu, kteří ničí pomníky na hřbitově nebo nejsou
+vychováni ani k tomu základnímu - uvolnit místo v dopravním prostředku ženě ne-
+bo starým lidem.
+A tak jen pro porovnání, pro přehled si uděláme obrázek o řemeslech a služ-
+bách v obci Rakvické. Pro tentokrát vypustíme zemědělství, zelinářství, ovoc-
+nářství, vinařství, prodej a nákup.
+Lubomír Malinka - výroba, instalace el. strojů
+Jarmila Průdková - sběrna prádla a šatstva
+Viktor Smída - oprava a navíjení el. motorů
+Pavel Polášek - oprava el. strojů
+iga Valoušková - hudební výuka
+Ing. Petr Krčka - výroba pracích a čistících prostředků
+Jaroslav Charvát - motorová doprava
+otanislav Suchánek - opravy automat. praček
+lng.. Jan. Kamenský - projektová činnost
+Jaroslav Vajbar - oprava jízdních kol
+Lliška Cvrčková - holičství a kadeřnictví
+Zdeněk Skarek - truhlářství a čalounictví
+Marie Krůzová - praní prádla
+Václav /Zdárský - výroba plastických hmot
+Jaromír Nečas - oprava obuvi
+ovatava Jankovičová : - krejčovství
+Zdeněk řilípek - stolařství
+Irantišek | ilípek - truhlářství
+Miroslav Janoušek „- čalounictví
+Drahomíra Krůzová - krejčovství
+Květoslav Filípek - autodoprava
+Jaroslav Sladký autodoprava © Zdeněk Nečas autodoprava
+Květoslav Lukeš klempířství © Josef Ludvík zámečnictví
+Věroslav Průdek zámečnictví © Pavel Polášek zámečnictví
+Milan Vajbar truhlářství © Oldřich Prudík truhlářství
+Jarmila | ukešová cukrářství Zdeněk Minařík cukrářství
+Zd. Pohl
+nRAakvický -
+ZPRAVODAJ 6
+Majetkové vypořádání zemědělců
+Kolektivizace zemědělství způsobila
+nejen nevyčíslitelné škody vlastníkům
+půdy, ale necitlivými zásahy byl zni-
+čen i reliéf krajiny. Zmizela rada
+rostlinných a živočišných druhů, za-
+nikl i zemědělský chrakter naší obce.
+Minulý systém se zmocnil jmění každého
+jedince i jeho samého. A snad největší
+škodou je skutečnost, že byl potlačen
+vztah občanů k půdě.
+Federálnímu shromáždění ve snaze
+odčinit tyto škody, které vznikly
+vlastníkům půdy a že nelze plně nahra-
+dit ba ani vyčíslit morální škody,
+vydalo zákon o půdě ve snaze zmífnit
+následky jen některých majetkových
+křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům
+zemědělského a lesního majetku v le-
+tech 1948 až 1989. Sledovalo tím ne-
+jen zmírnit tyto škody, ale také do-
+sáhnout zlepšení péče o zemědělskou
+a lesní půdu, obnovením původních
+vlastnických vztahů k půdě. Sledovalo
+tím také upravit vlastnické vztahy
+k půdě v souladu se zájmy hospodářské-
+ho rozvoje venkova i v souladu s po-
+žadavky na tvorbu krajiny a životního
+prostředí.
+Změny v zemědělství vyvolané nejen
+tímto zákonem, ale i zákonem o trans-
+formaci družstev a vypořádání nebo
+dořešení majetkových křivd se dostává
+do závěrečného stádia. Proces majetko-
+vého vypořádání náhrad však neprobíhá,
+vždy ke spokojenosti oprávněných osob.
+Není často dobrá vůle ze strany povin-
+ných osob, řešit zákony a nařízení
+vlády, jasně stanovené nároky oprávně-
+ných osob. To pak znamená, že je tu
+porušování zákona. Tato skutečnost je
+důvodem pro uplatnění sankcí a dává
+. možnost i stížností na prokuraturu.
+Je proto třeba, abychom si připomně-
+li nejdůležitější nároky vlastníků,
+kteří provozují zemědělskou výrobu.
+Zákon o půdě a vládní nařízení jej
+doplnují a rozlišují zásadně:
+a) vydání majetku, který byl vlastní-
+kům půdy odnat národními výbory,
+soudy nebo proti právními opatření-
+mi, který připadl státu a byl uží-
+ván zemědělskými družstvy - jde
+o tzv. restituci.
+zánik užívacích práv ke sdruženým
+pozemkům a jinému zemědělskému ma-
+jetku, užívaném dříve zemědělským
+družstvem a tím spojenými náhrada-
+mi za trvalé porosty, živý a mrtvý
+inventář a zásoby.
+b)
+Ze zákona o půdě vyplývá, že dnem
+. června 1991 zaniklo právo druž-
+stevního užívání ke sdruženým pozem-
+kům vlastníků, kteří nejsou členy ze-
+mědělského družstva. Část vlastníků
+vyzvala družstva k vydání svých pozem-
+ků a dohodla se s družstvem o vydání
+třeba náhradních pozemků. Další část
+vlastníků požádala o vydání pozemků,
+ale dala je družstvu do pronájmu. Ne-
+došlo-li mezi družstvem jako dosavad-
+ním uživatelem a vlastníkem k takové
+dohodě, vznikl podle $ 22, odst. 2
+zákona o půdě dnem 24. června 1991 ná-
+jemní vztah, to znamená, že vlastníku
+vznikl nárok na nájemné. Tento vztah
+pak mohl vlastník vypovědět k I. říj-
+nu běžného roku.
+V souvislosti se skončením práva
+užívání pozemků nečlenů družstva,
+když tento vlastník začal provozovat
+zemědělskou výrobu, vzniklo u něho
+právo na náhradu za živý a mrtvý in-
+ventář a zásoby. Toto právo mohl
+vlastník uplatnit do 31. března 1995.
+Vlastník má právo na vydání téchto vě-
+cí nebo náhradu
+za ně, že je vnesl
+nebo mu byly odnaty v období od 25.
+února 1948 do 1. ledna 1990, že je
+potřebuje k zajištění zemědělské vý-
+roby a že tento nárok uplatnil do
+Alu 2 1993,
+Povinnost inventář a zásoby vydat
+nebo poskytnout náhradu za ně mělo
+původně družstvo provést da jednoho
+roků ode dne, kdy vlastník družstvo
+k vydání vyzval. Vydáním zákona č.
+/1992 Sb. byla tato lhůta však
+zkrácena na 60 dnů. To znamená, že
+bylo-li družstvo vyzváno vlastníkem
+k vydání živého a mrtvého např.
+listopadu 1991, je povinností druž-
+stva vydat inventář a zásoby nebo ná-
+hrady za ně nejpozději 28. dubna
+,
+ní
+o
+nakvickyý
+S: zpRAVOJAJ -
+Nedojde-li nebo nedošlo-li k dohodě,
+má oprávněná osoba možnost svůj nárok
+uplatnit u soudu.
+Výši nároku za Živý a mrtvý inven-
+tář i zásoby upravuje nařízení vlády
+č. 20/1992 Sb. Tato nařízení stanoví,
+že nelze-li určit současnou hodnotu
+náhrady za živý a mrtvý inventář a
+zásoby, stanoví se náhrada podle nor-
+mativů uvedených ve vl. nař. č.20/92
+ob. Náhrada se vypočítává podle počtu
+hektarů. Při výpočtu se postupuje po-
+dle vzorce uvedeného v příloze č. 2
+tohoto vládního nařízení. Poněvadž
+se
+nahrazuje to, co bylo vneseno a adna-
+to, je třeba brát za základ celkovou
+výměru tehdejšího hospodářství, jemuž
+inventář sloužil.
+Pokud jde o trvalé porosty, vyslo-
+vuje zákon o půdě zásadu, že v přípa-
+dě, že vzešly trvalé porosty na sdru-
+žených pozemcích v době jejich uží-
+vání zemědělským družstvem, stávají
+se tyto trvalé porosty vlastnictvím
+vlastníků pozemků, dnem skončení prá-
+va užívání zemědělským družstvem, to
+je dnem 24. června 1991.
+Vlastník pozemku měl však povinnost
+vyřešit otázku náhrady za tento po-
+rost s družstvem za podmínek stanove-
+ných zákonem o půdě.$ 24. Vedle toho
+řeší zákon otázky vypořádání trvalých
+porostů. mezi vlastníky půdy, která
+. byla v rámci hospodářsko-technických
+úprav přidělena jako půda náhradní.
+I v Rakvicích jsou osoby, kterým
+byl odebrán zemědělský majetek roz-
+hodnutím soudů nebo ONV nebo byl ten-
+to majetek odebrán protiprávně.
+tento majetek oprávněné osoby měli
+možnost požádat do 31. ledna 1993
+na příslušných úřadech.
+Závažným problémem ja také otázka
+- vypořádání majetkových podílů podle
+zákona o transformaci družstev. D té-
+to otázce si povíme v dalším čísle
+Rakvického zpravodaje.
+Milan Horáček
+ZVLÁŠTNÍ ROČNÍK
+Jo, doba se mění a zachytit rozje-
+tý vlak, to už musí být člověk schop-
+ný, trénovaný nebo alespon nepohodlný
+a že naskočí lidé pohybující se po
+této krásné planetě už celé půlstole-
+tí, to samozřejmě očekávat nelze. To
+nikdo od nich nemůže chtít. Někdo je
+zklamán, někdo udiven, někomu to ne-
+vadí, své už si prožil a je mu to jed-
+no, ale jak se v poštovní schránce
+mezi novinami objeví pozvánka na slet
+ročníku do rodného hnízda, i ti nej-
+otrlejší neodolají a spěchají tam, kde
+se narodili, aby se pozdravili se Svým
+mládím. Nejvíce spěchají rodáci rozse-
+ti po širém světě, i když by se někomu
+zdálo, že za ta léta má každý svůj do-
+mov, své kamarády, ale všichni tito
+světáci tvrdí, jak rodný hlas zavolá,
+nemají stání a alespon na chviličku
+se musí octnout tam, kde se narodili,
+kde se prali a snívali, vzpomenout na
+své první lásky a vidět své učitele.
+Ano učitele. Ta chvilka výročního
+setkání s nimi každého vrací do dob
+- bezstarostného mládí, před nimi se
+zase Stáváme jejich žáky, rádi se po-
+chválíme, co ze střapatého kluka či
+copaté dívenky vyrostlo. Věřím, že
+ročníkům, které učil pan učitel Vese-
+lý by nevadilo, kdyby zase pravítkem
+usměrnoval chování svých žáků, proto-
+že jak jsme děti svých rodičů pokud
+žijí, tak jsme i žáky svých učitelů.
+Mnohým z vás se může zdát, že osla-
+I- vy padesátin probíhají u všech osla-
+venců stejně, ale z omylu vyvedu kaž
+dého, kdo pořádně nezná ročník naroze
+ný roku 1942. Tento válečný ročník
+kráčí životem tak nějak o krok zpět.
+sotva se vyhrabal z krajkových duchý-
+nek a povijanů, už bylo po válcea tak
+čučel na svět udiveně, nechápajíc
+proč se lidé radují, proč tancují a
+stačilo mu nacpat si panděro a zane-
+řádit pleny. V roce 1948 teprve začí-
+| nal rozum brát a co nejvíce zajímalo
+| toto rodící se společenství byla škola
+Rakvický © O
+ZPRAVODAJ ——
+a starost, jak se z ní dostat ven. slavit v šedesáti a své šedesátiny
+Rok 1968 zastihl tento zvláštní ročník | v sedumdesáti. Dál už si neodvažuji
+v pubertě a snad jen zázrakem se nikdo | zajít, ale at je to jak chce, přejme
+z nich nedostal do některého výchovné- | jim hodně zdraví, mladistvého elánu
+ho zařízení. Další, snad poslední spo- | a chuť do života. Pokud opravdu u
+lečenská změna jej zastihla naprosto nich došlo k probuzení, mile by nás
+nepřipraveného i když se dá usuzovat, | překvapili oslavou svých pětapadesá-
+že se začíná probouzet a tak trochu tin ve své třiapadesátce. Byla by to
+pozdě, ale přece své padesátiny s roč- | bomba. Člověk se může dožít všeli-
+ním zpožděním oslavil, takže letošní čeho, ale pochybuji, že je někdo nebo
+rok budou oslavy padesátin slavit roč- | něco vyvede z jejich zaběhnuté
+níky dva. Já jen aby to někoho nepo- životní cesty.
+pletlo, ale rozhodně si ve své pohodil-
+nosti ročník 1942 snaží ubrat roky
+ze své životní sbírky,
+tak se dá před- Zd. Pohl
+pokládat, že své pětapadesátiny bude *
+Velikonóční receptář
+Když slyším o velikonocích, tak si představuji svěží zelenou trávu, v ní
+batolící se roztomilá žlutá housátka, ve vinohradech rozkvetlé mandloně, barev-
+ná vyjíčka na slaměnkách a z vrbových "prútkú" upletené žile různých délek
+a tvarů. Na vrbové "prútky" jsme chodívali na "lúka“ a z nich pletli žile pla-
+caté, čtyřhranné a kulaté. Aby do velikonoc vydržely a neztvrdly, zamáčely se
+ve studni na "dýštovku".
+Hlavní symbol velikonoc je barevné vajíčko a já jsem dodnes přesvědčen, že
+je to ten nejkrásnější dar pro šlaháče. Velikonoční vajíčka chutnají přece ji-
+nak, jak vařená vajíčka v jiném ročním období. Uplně stejný názor mám na vá-
+nočního kapra. Už to slovo, vánoční kapr nebo velikonoční vajíčko, v nás vyvo-
+lává představu něčeho zvláštního, slavnostního, a proto je pro mě vánoční kapr
+a velikonoční vajíčko nedostižnou pochoutkou.
+Jako kluci jsme se všechna vyšlahaná vajíčka snažili spořádat, samozřejmě
+jen tak bez soli a chutnala nám velice tato těžce vydobytá odměna, kvůli které
+jsme stávali dříve než obvykle, jen abychom chytili spolužačky ještě v posteli.
+Komu se to podařilo, stával se na týden hrdinou třídy a pak jsme se někde v zá-
+koutí pouštěli do svého výdělku v podobě barevných vajíček. Jak nám pak bývalo
+zle, jak jsme se kroutili při bolestech břicha, ale vzpomínky zůstaly a velikou-
+noční vajíčka mám rád dodnes.
+— =) Rakvický
+— v) zZpRAVODAJ
+Ptal jsem se v okolí už vyloužilých šlaháčů na jejich zkušenost s velikonoční-
+mi vajíčky a kupodivu všichni sdíleli můj názor. Dokonce jeden můj známý se mi
+svěřil, že u něj obliba velikonočních vajíček došla tak daleko, že začal zkou-
+šet vylepšení tohoto velikonočního klenotu, jen aby ještě vylepšil jeho chuť
+a tím by stoupla i jeho vážnost pro šlaháče všech ročníků. Naprosto odstranil
+vaření ve vodě a zkoušel jiné hustější tekutiny. Nejprve je vařil ve slepičí
+polévce, pak v hovězím vývaru, taky ve "fazulovici" a nakonec v "obarovici".
+"Nevěřil bys," říkával, "jakej to dostane šmak a vůbec nejlepší vajíčko je
+uvařené v hovězím guláši a ještě když se do něho přidají "ťeferonky", je dílo
+nepřekonatelné. Dobrá jsou také vajíčka vařená spolu s domácí klobásou nebo
+v "paprikáči". Nijaké jsou vařené v rajské nebo ve svíčkové omáčce. Pak teprve
+přichází na řadu barvení. Bez barvy to nemá ten pravý efekt a důležitá je růz-
+nost barev, protože oči jsou ten nejhlavnější chutnač a každá barva vykládá do
+úst pocit jiné chuti, takže se můžeme těšit na výsledek."
+Souhlasím se svým známým, vždyť člověk se má v životě. učit a objevovat něco
+jiného, netradičního, nového. Bez bádání by dnes nebylo ani slivovice milí pá-
+nové a jak ta nám zpříjemňuje život, to nemusím zdůrazňovat. Proto podporujme
+novátorství a těšme se na velikonoce.
+Veselé velikonoce a klukům dobrou chuť přeje Zdeněk Pohl
+Škola v přírodě
+My, žáci čtvrté třídy, jsme začát- Uspořádali jsme si karneval a disko-
+kem března jeli do školy v přírodě téku. V Orlických horách jsme se
+v Nekoři v Orlických horách. Po pří- učili o Orlických horách. Prožili
+jezdu nás překvapilo, že je v Orlických jsme hezkých čtrnáct dnů v Nekoři
+horách tolik sněhu. Pravidelně jsme v Orlických horách.
+chodili lyžovat, bobovat a sáňkovat.
+Závodili jsme ve sjezdu na bobech -
+vyhrál Tomáš Krejčíř. Paní učitelky
+nám připravily orientační běh. Na sta-
+novištích jsme plnili různé sportovní
+cviky. Nejlepší byli Karel Krejčíř
+a Jitka Oslzlá. Kromě soutěží na sněhu
+Jsme soutěžili v chatě. Děvčata skáka-
+la přes švihadlo a kluci hráli turnaj
+ve stolním tenise. Měli jsme soutěž
+ve znalostech o dřevě. Nemocní měli
+soutěž ve znalostech o houbách. V kaž-
+dé soutěži první tři dostali diplomy
+a krásné ceny. Dvakrát jsme si zabrus-
+lili na stadiónu v Nekoři. Udělali
+jsme si výlet na plavání do Ústí nad
+Orlicí. Chodili jsme na vycházky do
+okolí Nekoře. Navštívili jsme starobylé
+město Letohrad a dědiny Líšnice a Še-
+divec. Na výletě podél řeky Divoké
+Orlice jsme přišli až na Pastvinskou
+přehradu. Navštívili jsme tam vodní
+elektrárnu. V Nekoři jsme navštívili
+soukromou firmu Horalku, ve které jsme
+se podívali jak se vyrábí látky.
+žák Jiří Bartoš
+Poznámka redakce:
+Letohrad, který žáci navštívili
+(dříve Kyšperk) je rodištěm spiso-
+vatele Petra Jilemnického a u kos-
+tela je hrob F. L. Věka (původně
+Heka), z úspěšného televizního se-
+riálu dle románu A. Jiráska.
+Rakvický © E
+ZPRAVODAJ —
+Napirme se chlapci vína
+ES KR
+: u l N k
+Dp a
+(6-2 £ jE
+U ť :
+F B Es
+L ky B „= h : h „= h B
+Ž = . 3 28 T a
+s slova a hudba Zdeněk Pohl
+Napime se chlapci vína Napime se červenýho
+než zasype nás černá hlina -že sme srdce upřimnýho
+napime se z hluboka napime se bílýho
+at sejdeme se na tým světě ať do roka zas sejdeme se
+sejdeme se do roka. u vínečka mladýho.
+Darovali dětem
+Děkujeme firmě Mikro (p. Krůzovi a p. Průdkovi) za hračky,
+které věnovali dětem z mateřské školy z Rakvic.
+Za celý kolektiv Ludmila Foldynová
+Úspěch stolních tenistů SK Rakvice
+stolní tenisté SK Rakvice porážku a v obou utkáních zís-
+se po celoroční úspěšné sezoně kal plný počet bodů. Dalšími
+utkali ve sportovní hale členy družstva jsou Kvíčala,
+Mostárny Hustopeče o postup do "Souček a Hanák.
+druhé nejvyšší soutěže se dvěma Postup do druhé ligy stolní-
+družstvy. Byly to družstva ho tenisu je největším úspě-
+Zlína "B" a Třince. Postup do chem tohoto sportu na našem
+vyšší soutěže měla zaručena okrese. Všem hráčům tohoto tý-
+dvě nejlepší. Hráči SK Rakvice mu, tzn. i hráčům mužstev niž-
+porazili oba soupeře Třinec ších soutěží, k tomuto úspěchu
+: 4 a Zlín "B" 10 : 5 a spo- | srdečně blahopřejeme.
+lu s mužstvem Zlína postoupili
+do druhé ligy.
+V družstvu SK Rakvice "A"
+nastupoval pouze jeden rodilý P. Suchánek
+Rakvičan, a to Oldřich Krůza.
+Ten byl nejlepším hráčem tohoto
+týmu po celou sezonu i v samot-
+né kvalifikaci, kde neokusili
+nakvický -
+ZPRAVODAJ
+Sňatek uzavřeli:
+Petra Veverková
+Zdenka Bednaříková
+Gabriela Švarcová
+Andrea Pucová
+Lenka Maršálková
+Lenka Humlíčková
+Zina Koláčková
+Luboš Suský
+Lubomír Malinka
+Ivan Frýbert
+Robert Kuchta
+Robert Janků
+Pavel Vejrosta
+Miroslav Jelínek
+Žijte spolu dlouho a šťastně!
+(Rakvice) —
+(Rakvice) |
+(Rakvice)
+(Přítluky)
+(Rakvice)
+(Rakvice)
+(Přítluky-
+H.Dubnany
+) "č
+Narozené děti:
+Petra Foukalová č.p. 628
+Lenka Pešová 645
+Jan Pribila 30
+Filip Vajbar 147
+Romana Vajbarová 804
+Přejeme úspěch při prvním kroku a pak v každém
+dalším roku.
+Zemeřeli:
+Helena Pilátová ve věku 85 let
+Marie Sůstalová 92 let
+Božena Nečasová 90 let
+Anežka Frýbertová 79 let
+Marie Průdková 94 let
+Věněk Vajbar 69 let
+Marie Rozsypalová 74 let
+Karel Rozsypal 50 let
+Magdalena Svástová 86
+Život se vytratil, jak rosa na trávě.
+let
+Redakce zpravodaje se omlouvá
+tohoto čísla. Ke zpoždění došlo
+čtenářům za opožděné vydání
+z technických důvodů.
+Za redakci P. Suchánek