PDF verze zde: Rakvický zpravodaj - 1993 - č. 1

OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!

č. 1/1993 Rakvičané na slovíčko… „. Ač se snažíme nakazit Vás ner napravitelným optimismem'a v každém čísle 1 nějak potěšit, přece jen se nevyhneme vylíčení očekávaných těž- kostí, na které Vás chceme připrávit. Hospodářský pokles ve světě, nega- tivní dopady první fáze refarmy hospo- dářství a rozdělení státu apod., nás přivedly k výraznému snižování výro- by, jehož dno je stále v nedohlednu. Utahování opasků teprve přijde. Rozpočet obce byl natolik očesán, Ze nejsou ani prostředky na nejnut- nější výdaje. Největším uměním je na- jíti východisko z každé situace. V čem nyní můžeme zlepšit situaci v obci? Bez velkých nákladů a jen vlastním přičiněním můžeme hodně zlepšit Životní prostředí. Stále se Ještě neobnovily dávné tradice sobot- ních úklidů, zametání před domy a pé- če u veřejné plochy. Dosud se objevu- JÍ divoké skládky, ačkoliv máme Skládku oficiální. V nejbohatších státech lidé třídí odpad, většinu vrací do sběru a na skládku jen mini- mum. My jsme se ještě nenaučili takto myslet a jednat. Mnozí se domnívali, Že výzvy k brigádnické pomoci obci patří minu- losti. I v tržní ekonomice můžeme ovým vztahem k obci bud urychlit nebo zpomalit její rozvoj. UŽ bychom měli pochopit, že nikdo nám nic nedá a hledat cestu k optimální soběstač- nosti. Čekat jen na dotace k ničemu nevede. Kéž by nám bylo obětavé budo- vání Sokolovny trvalým příkladem. Obdobně se jeví úpadek kultury v'obci. Lidé, ve strachu o holou existenci, přestali mít o kulturní akce zájem. Plesová sezona nebyla, zájezdy do divadel, besedy atd. také ne. Mládež je odkázána na diskotéky, filmové horory a krváky a podle toho to také vypadá. Každá organizace by si měla vyhledávat a pěstovat svůj dorost. Nabídli jsme mládeži něco nadnotnějšího než byla povinná oionýrská organizace? © Bolestně na venkově pocitujeme, že nejsou vytvářeny dobré podmínky pro zemědělství. Lze si jen přát, aby se i toto změnilo. Aby zemědělci ne- museli bojovat o svá práva s traktory na dálnici nebo na náměstích, ale mohli pokojně orat, sít a sklízet. Nyní nastává jaro. Příroda rozkve- te s novou nadějí a bez ohledu na naše náklady bude stejně krásná jako loni. A nám nezbude, než se pustit do kolotoče všech prací, s vírou v dobrou úrodu a lepší léta příští. Tak ať se Vám hodně daří! R. Obhlídal = nRakvický - ZPRAVODAJ Naše obec v současných podmínkách V letošním roce můžeme uvažovat, vzhledem ke všeobecně drasticky ome- zeným možnostem, jen se zajištěním nevyhnutelných věcí. VY první řadě budeme muset zajistit nejdůležitější požadavky, jako je akceschopnost hasičského sboru a ostatní nejnutnější požadavky pro chod obce. Maximální množství fin. prostředků, které bude možno vyčle- nit, bude určeno pro zajištění provo- zu základní školy, mateřské školy a školní jídelny. Ani tak nebudou v plné výši pokry- ty nárokované požadavky rozpočtu těchto školních zařízení. V některých případech (mateřská škola) bude nutná alespon částečná finanční výpomoc rodičů. V průběhu roku budeme tuto situaci znát již přesněji. Také budovaná čistička odpadních vod, která je v současnosti před do- končením, je pro nedostatek financí ve velmi obtížné situaci. Na dokončení chybí cca 3 mil.Kč. Na to, aby bylo možno uskutečnit zahájení zkušebního provozu, by mohl stačit 1 mil.Kč. Vlastní fin. prostředky v současnosti nemáme. Dotace ze státního fondu živ. prostředí nebo z min. financí není možno na dokončení získat. Taktéž vý- hodnější formu půjčky, která by byla únosná (5 % úroku). Ostatní půjčky, které poskytují banky (17 % úroku), by byly pro obec neúnosné. Vzhledem k tomu, že čistička je před dokonče- ním, je to situace paradoxní a postoj institucí, které rozhodují o poskyto- vání financí na akce ke zlepšení ži- votního prostředí, je nepochopitelný. setkáváme se s byrokratismem, postrá- dajícím zájem na řešení věcí tak, aby bylo možno efektivně, dobře, rychle a tím i levně investice dokon- Čit, : V nejkrajnějším případě dojde k přerušení prací až do doby vyřeše- ní fin. krytí této akce. A nyní něco z jiné oblasti. V na- ší obci je snaha o další rozšíření podnikatelské činnosti. Jsou zde reálné plány na zřízení autoservisu vč. benzinové stanice, záměr na po- stavení výrobny ovocných nápojů, zpracování a distribuce ovoce a ze- leniny, vybudování výrobny zámeč- nických konstrukcí a další. Tyto záměry budou zahrnuty do současně zpracovávaného plánu rozvo- je obce, který bude řešit plochy s výrobní činností. I když v současné době jsou mož- nosti obce omezené, bude snahou podpořit a umožnit potřebnou podni- katelskou aktivitu, která umožní získání pracovních příležitostí a přinese v budoucnu i finanční efekt obci. František Zach starosta Po rozdělení Od vydání posledního zpravodaje uplynuly pouze tři měsíce, ale z historického hlediska se událo mnoho. Došlo k rozdělení společného státu na Českou republiku a Sloven- skou repuoliku. Již první měsíce ukazují, že tato cesta byla jediná možná. Oproti tvrzení některých prognostiků (předpovídačů), zaklada- telů „Svazu Česko-Slovenské vzájem- nosti“, se jasně ukazuje, jak roz- dílná je politická, ale i ekonomická situace v obou republikách. -Rozdělení měny bylo dalším důle- žitým momentem po rozdělení státu. Přes částečné obavy, hlavně starších občanů, kteří již zažili měnovou reformu v podání minulého režimu na vlastní kůži, proběhla měnová odlu- ka mezi oběma státy perfektně. Rakvický © OJ ZpRAVODAJ A to nejen díky dobré organizační daňové poplatníky odečitatelná z da- přípravě, ale i správným přístupem nového základu. Je tedy důležité mít nás, občanů. v obci dobré plátce daní a hlavně V nové situaci je konečně více dobré zastupitelstvo, schopné mimo prostoru na řešení otázek a problémů, jiné zajistit finanční prostředky. které byly díky práci s rozdělením S otázkou financování úzce souvisí státu odsunuty. Týká se to zeměděl- l otázka územně správního členění ství, školství atd. Do podstatně jiné České republiky. Je to věc velmi situace se dostaly po posledních udá- citlivá, ale řešitelná. Jedna věc je lostech městská a obecní zastupitel- však jasná. Čím více bude vlád a stva. Je to hlavně otázka peněz pro státních úředníků, tím méně bude pro obec. Za minulého režimu dostala obec obce. Úředníci těchto institucí jsou po delším čekání peníze na určitou totiž placeni z daní. Pro nás občany akci, tzv. dotaci od státu. Zajistila je nejdůležitější obec. se tak jedna akce na určitý dlouhý A územně správní členění? Jedno- časový úsek. V dnešní době je situace duchá odpověd. Odkud jste? Z Rakvic. podstatně jiná. Obec sice získá něja- Kde jsou Rakvice? Na jižní Moravě. kou dotaci od státu, ale ta je oprav- V kterém státě? V České republice. du minimální. Na veškeré akce, at je to vozovka, chodník nebo čistička, mu- sí krytí zajistit obec více méně sama. Hlavním příjmem pro obecní pokladnu by měly být daně a místní poplatky. Další možností je sponozorování nebo- li přispívání na určitou veřejně pro- č M spěšnou akci. Což je položka pro V Stieánsk RAKVICKÉ OSOBNOSTI 0 dalším Rakvičanu, kterého pova- Spojených států amerických, kam již žuji za vhodné zařadit mezi rakvické před ním mnoho dalších Rakvičanů šlo osobnosti, můžeme klidně začít vyprá- | hledat své štěstí. Je třeba říci, že vění slovy - jak se chlapec z Uličky do Ameriky František Pohanka nešel . III stal Američanem. Dnešním mladším nepřipraven, jen s cílem mít se dobře. generacím z Rakvic jde už o neznamé- Cestu si připravil. Vyzbrojen vědo- ho člověka. Jen příjmení jim může mostmi a zkušenostmi z oboru geneti- rakvický původ připomínat. Ale i star- | KY, t3j. vědy o dědičnosti a proměnli- ší generaci vylnizel témeř z paměti. vosti organismů, se zkušenostmi meto- Po více než padesáti letech dy křížení rostlin, požádal Interna- navštívil hrob svých rodičů na rak- tional Rescue Commitee, aby se mohl vickém hřbitově. V tomto hrobě s ne- | Usadit v Americe a tam ve svém oboru okázalým pomníkem odpočívá jeho ba- jako genetik pracovat. Tato instituce bička Marie Pohanková a jeho rodiče pečuje o vysokoškolsky vzdělané lidi Ludvík a Adéla Pohankovi. A jejich z cizích zemí, přicházející do Ameri- syn, dnes už ing. Frank J. Pohanka ky a umožnuje jim zkoumat, bádat a ze státu Idaho v USA se jim přijel pracovat v různých vědních oborech. poklonit. I když se narodil v cha- Bylo mu vyhověno. Uvedený komitét ho loupce v Uličce III, žil své jinoš- hmotně zabezpečil. © tál . ství v hájovně nedaleko obelisku Fac- 21. června 1951 přistál se svojí ka. Obecnou školu vychodil v Rakví- manželkou a Čtyři a půl měsíční dce- cích. Po absolvování Vysoké školy ze- | „Tou v New Yorku. Začal pracovat v- mědělské v Lednici se pustil do svě- ovocných školkách nejdříve ve městě ta. Putoval za štěstím, až se dostal Monroe ve státě Luisiáně v povodí ře- do daleké, kdysi zaslíbené země - ky Missisipi a pak ve státě Michigan v prostoru Velkých Jezer. -A8 — W Rakvický © ZPRAVODAJ Po necelém půlroce požádal v říjnu 1951 o studijní stipendium, aby mohl studovat na Pensylvanské státní uni- verzitě - Pensylvania state Universi- ty - University Park ve státě Pensyl- vania. 1. února 1952 byl přijat. 0 to- to studium požádal proto, aby mu bylo uznáno vysokoškolské studium získané v Československu. Musel prokázat své odborné schopnosti, aby mohl být jeho diplom a tím i jeho studium v Česko- slovensku v Americe uznáno (nostrifi- kováno). Po absolvování třech semes- trů absolvování příslušných zkoušek obdržel „Diplom Master of Science Legree“, to je vědecký stupen „Mistr věd“, a to v jeho oboru genetice. Znamenalo to pro něho, že mohl praco- vat ve svém oboru jako šlechtitel v rostlinné výrobě. (Plant geneti- cist.) Začal pracovat u společnosti ve městě Bozemann ve státě Montana. Po 3 letech se však společnost přestě- hovala do státu Idaho, do města Twin falls. Odstěhoval se ing. Pohanka i Se Svojí rodinou spolu s firmou do Twin Falls a pokračoval ve své šlech- titelské práci. Specializoval se na křížení fazolí. Během několika let se mu podařilo vypěstovat dva nové druhy fazole na zmrazování. Jedna nese ná- zev společnosti „Callatin NO 50“ a druhá byla pojmenována „Tenderette“. Tyto fazole jsou pěstovány a zpraco- vávány již 25 let. Z každého druhu těchto fazolí prodá firma ročně asi Z» mil. kg. Odměny za tyto výpěstky umožnily ing. Pohankovi zakoupit si dům s půdou o rozloze 1,3 ha. Půda byla hrbolatá pastvina. Aby ji mohl užívat pro záměr, který s ní měl, mu- sel ji, jak sám říká „zplanýrovat pro budoucí zavlažování“. Na jaře v roce 1960 na této půdě zasadil 4 600 koni- ferových (jehličnatých) sazenic (mod- vé a horské smrky). Ve státě Idaho málo prší, a proto musí být plodiny zavlažovány. Proto musel v létě kaž- dý den stromky zalévat a okopávat, Po devíti letech pobytu v Twin Falls koupila tam nově zřízená vysoká Škola farmu, která sousedila s pozem- kem a domem Franka Pohanky. Ťato sku- tečnost měla za následek, že jeho dům a pozemek byl obklíčen pozemky vysoké školy. Proto okres koupil jeho dům i s pozemkem. To už konifery byly 1,40 m vysoké. Po prodeji se rozhodl koupit farmu za městem. Farma je asi l míli za městem a její rozloha činí 50 ha. Na ní byla usedlost s hospodářskými budovami. Farmu dal do pronájmu svému sousedovi na neurčitou dobu. Tuto far- mu soused obdělává již -25 let. Přitom nájemní vztahy jsou upraveny tak, že z užitku (výnosu) má majitel 50 % a nájemce také 50 %. Podle toho vodu na zavlažování polí platí majitel. V blízkosti domu zůstal nevyužitý po- zemek, který si ing. Pohanka zplanýro- val a zasadil 1 500 sazenic smrků .Sám však dále pracoval pro společnost až do září 1969. Již v srpnu téhož roku mu rektor vysoké školy nabídl, aby pracoval od října jako zahradní archi- tekt pro vysokou školu. Nabídku při- jal a od 1. října 1969 až do prosince 1978 pracoval jako zahradní arichi- tekt. Mezitím však už od r.1972 sou- časně začal přednášet na této vysoké škole na katedře zahradní architektu- ry obor dendrologie, t.j. nauka o dřevinách. Pro orientaci je třeba uvést, že vysoká škola vlastní pozem- ky o výměře 100 ha, vychovává 4 600 studentů. Celou tuto výměru postupně proměnila na krásný park, na jehož budování měl svůj významný podíl i Frank Pohanka. Při veškeré práci pro vysokou ško- lu dále vedl své hospodaření s koni- ferami. Nejen to, v roce, kdy měl kon- čit svoji práci na vysoké škole, pře- mýšlel, jak se hmotně zajistit i po odchodu do důchodu. Proto v r.1978 prodal ze své farmy 10 ha pastvin a koupil dům. Rozhodl se pro racionál- nější využití zbytku své farmy. V ro- ce 1981 zřídil na své farmě výdojnu. Dohodl se s dalším farmářem a prona- Jal mu původní dům, hospodářské budo- vy a ohrady, na nichž farmář chová 120 ks krav - dojnic a hospodaří s ni- mi. Zbytek farmy - pozemky o výměře 50 ha obhospodařuje původní nájemce dále. Rakvičan, který se pustil do světa, vyzbrojený svými vědomostmi a zna- lostmi, ale především vůlí uplatnit se, mohl se tedy po více než 50 le- tech přijet podívat na svoje rodiště. A mohl přijet s vědomím, že se v tom nakvický - ZPRAVODAJ s širém světě neztratil, že za sebou nechal dobře vyoranou brázdu. Dalo by se u něho uplatnit staré římské přísloví, že odvážnému štěstí přeje (audacem fortuna juvat). Může však být vzorem pro ty, kteří chtějí podnikat vedle své profese - vedle svého zaměstnání. Nestačí chtít. Je třeba se dokonale i odborně vyzbro- jit a neohlížet se na čas práce, na ostatní pohodlí.S usilovnou prací přijde i výsledek a při všem tom pra- covním úsilí zbude čas i na rodinu a její výchovu. JUDr. Hubert Režný OHLASY ZPRAVODAJE Po každém vydání Zpravodaje je na- ší nejlepší a jedinou odměnou přízni- vý ohlas čtenářů. Velmi nás potěšil ohlas článku o našem kanadském rodá- kovi panu Hajdovi. Všichni čeští kra- jané v oblasti se sešli v městě Bata- vě, kde společně pročítali náš Zpra- vodaj a s dojetím vzpomínali na svoji starou vlast. Toto číslo bude zasláno i do USA, panu Pohankovi. Naším nejpravidelnějším čtenářem -je již dlouhá léta náš rodák Franti- šek Šelle z Lipníka nad Bečvou. Už jsme uveřejnili několik jeho příspěv- ků a těší nás i jeho stálé povzbuzo- vání, aby Zpravodaj nezanikl. Všichni rakvičtí rodáci, kteří Zpravodaj ode- bírají, mají tak neustálý kontakt s rodnou obcí. Až kdesi z Kamenice nad Lipou nám napsal čtenář Štěpán Kučera, který nám poslal rady, jak zorganizovat vy- dávání Zpravodaje, s co nejmenšími náklady, aby nezanikl. Mimo jiné píše: „Jinak Rakvičákům přeji, aby Zpravo- daj vycházel i nadále a pravidelněji. Vždyt je to jen o vás. A to mají jen málokde.“ Jeho obsáhlý dopis mu dal aspon 2 hod. práce. A to je úplně ci- zí člověk, a přece ho Zpravodaj upou- tal a cítil potřebu pomoci. V březnu t.r. uveřejnil pěknou in- formaci o Zpravodaji i deník Svobodné slovo. Zajímavý dopis nám přišel od rodáka Jaroslava Řezáče, žijícího v Břeclavi. Je mu již přes 80 let a o Dušičkách si na rakvickém hřbitově vzpomněl, jak se tu za války sešel s odbojářem Břetislavem Opršalem, kte- rý byl na krátké dovolené z Mauthau- senu. Tento se mu zde svěřil, že uda- vač, který poslal jeho odbojovou skupinu do vězení, je kápem v kon- centráku a snaží se o likvidaci svěd- ků své zrady. Na radu, aby se ukryl a nevracel, Břetislav odpověděl, že Němci by vyvraždili celou jeho rodi- nu. A tak se obětoval sám. Krátce po návratu byl v koncentračním táboře popraven. Ale i zrádce stihl trest a spoluvězní ho zlikvidovali. Jaroslav Řezáč s dojetím dodává: „Jsem už sta- rý a ještě než zemřu, chci toto ta- jemství Rakvičanům říct. „Vidíte, co všechno vyvolaly články Zpravoda- je ! AM Největším ohlas mají bezesporu články JUDr. Huberta Režného, které odkrývají Rakvičanům dějiny obce, je- jí osobnosti a kulturní tradice. Pan Režný už celé roky jezdí po archi- vech, oprašuje zašlé listiny a bádá po každé zajímavosti, aby ji mohl předat svým spoluobčanům. Nestač íme se divit jeho elánu a pracovní erudi- ci i v tak vysokém věku (84). Nedělá mu potíže ani latina, ani němčina či čtení kurentem. Stále má v šuplí- ku nějaké nové překvapení a pro nás vždy vlídné slovo, moudrou radu a někdy i pošťouchnutí v zájmu věci. Jeho odborné a zároven Lidově čtivé články jsou přístupné každému. Věřím, že jednou bude jeho dílo vydané souborně, jako jeho odkaz Rakvičanům a bude sloužit i našim potomkům. Činnost ve Zpravodaji chápeme jako práci pro dobrou reprezentaci Rakvic a chceme pro ni získat cu nejvíce občanů. R. Obhlídal nakvický ZPRAVODAJ Habáni o Rakvicích oetkáváme-li se se slovem habáni a hledáme-li obsah a význam tohoto slo- va v naučných nebo jazykových slovní- cích, dočteme se např. v naučném slovníku toto: Habán, příslušník sek- ty Novokřtěnců, kteří se v 16. stole- tí stěhovali z Německa na Moravu a slovensko. Měli tehdy vlastní kněze a školy a žili ve společenství majet- ku. Teprve v 17. stol. bylo u nich připuštěno soukromé vlastnictví. Byd- lili v typických domech, které byly stavěny koncentricky okolo tak zvané- ho habánského dvora. Původně se uzavírali před místním obyvatelstvem. Později se s ním povět- šině splynuli. V jazykovém slovníku Váše a Tráv- níčka se pak též dočteme, že habáni byli moravští a slovenští Novokřtěnci. Dále se v něm dočteme, že v přenese- ném slova smyslu byl habán označován vysoký, silný člověk nebo také neohra- baný člověk. V Rakvicích byl slovem habán označován hadrový míček, se kte- rým si děti hrávaly různé hry, např. hra na „Německo“ apod. Ale vraťme se k historii habánů, jak a kdy se do- stali do Rakvic, jak a kde tu žili. Na počátku 16. století žádali ně- kteří náboženští blouznivci v Německu o návrat k původní církvi křesťanské. Hlásali, že je nutno přetvořit lid- skou společnost podle učení bible. Nazývali se Novokřtěnci a to proto, že neuznávali křest dětí. Tvrdili, že ten kdo nemůže porozumět Kristovu učení, nemůže být přijat do církve a že nemůže porozumět Kristovu učení, nemůže být přijat do církve a že může být křtěn jen ten, kdo toto učení už chápe. Tedy dospělý. Novokřtěnci prohlašovali katolické i protestant- ské náboženství za bludné. Tvrdili, že „Duch svatý sídlí v každém člově- ku, a proto nepotřebují žádné vrch- nosti ani náboženské ani světské“. Toto učení bylo velmi výbojné. Proto Novokřtěnci v Německu byli po- važováni za nebezpečné veřejnému po- řádku. V Můnsteru ve městě na řece Rýnu se po vyhnání munsterského bis- kupa dokonce ujali vlády. Jejich ná- čelník se prohlásil za krále Jeruza- lémského. Munsterský arcibiskup sehnal voj- sko a město dobyl zpět. Zajatí Novo- křtěnci byli popravováni. Proto prchali do západních sousedních zemí a také do Rakouska. Na Moravu, která v té době byla považována za zemi ná- boženské svobody, se dostali v roce 1524. Usídlili se pod ochranou Lin- harta pána z Lichtenštejna v Mikulo- vě. Tam vznikla první obec Novokřtěn- ců na jižní Moravě. Tato obec Novo- křtěnců se brzy rozštěpila na dvě větve. Jednu vedl Hans Spittelmeier. Jeho přívrženci se nazývali „Schvert- ler“ vyznavači meče. Byli hlasateli práva užívat meče a jiných zbraní. Druhou větev vedli Jakub Wiedemann a Filip Jager. Tito učili, že „dobrý kěsstan s dobrým svědomím a dle slo- va božího“ nesmí zacházeti s mečem, ani jinou zbraní a nesmí vésti války. Tato větev se nazývala „5Stabler““ - přívrženci berly. Tato větev byla důsledným stoupencem „komunismu jmě- ní“ Germeinschaftler. Obě větve se mezi sebou potíraly. Linhart z Lich- tenštejnu se pokoušel mezi oběma větvemi sjednat mír. Když se mu to nepodařilo, přiklonil se ke Rakvický © OJ ZPRAVODAJ — stoupencům meče a přívržence druhé větve vyhostil ze svých statků. Vy- hoštěnci v počtu asi 200 osob se ode- brali na statky pánů z Kounic do Slav- kova. Slavkov byl v té době hlavním sídlem Novokřtěnců na Moravě. Přichá- zeli tam postupně i Novokřtěnci z ji- ných míst. Rok po Novokřtěncích z Mi- kulova tam přišla skupina z fyrol ve- dená Jakubem Hutterem. Když se počet Novokřtěnců ve Slav- kově rozrostl tak, že nestačil jeden společný dům ke konání bohoslužeb, rozdělili se do tří společných domů statků. Začaly mezi nimi spory zejmé- na o náboženské otázky. Proto již po roce 1530 začaly odcházet jednotlivé skupiny do dalších obcí na jižní Mo- ravě. V roce 1531 se usídlili Novo- křtěnci v Hustopečích a Starovicích. Od roku 1536 do roku 1547 se postupně usídlovali v Popicích, Pouzdřanech, Bořeticích, Kobylí, Čejkovicích, Vel- kých Pavlovicích, Velkých Bílovicích, Nových Mlýnech, Podivíně, Staré Břec- lavi a v Zaječí. V Rakvicích se usíd- lili v roce 1540. Souhlas k jejich usídlení v Rakvicích dal Jan z Lipé- ho, který v té době byl majitelem hodonínského panství, ke kterému patřily i Rakvice. Jan z Lipého jim dal do nájmu Svo- bodný dvůr, který byl na místě dnešní „dolní školy“ a k tomu jim dal ladem ležící půdu. Novokřtěnci byli nazývá- ni habáni. Toto pojmenování je vyklá- dáno nebo je odvozováno různě. Tak např. Univerzitní profesor Dr. Hýsek uvádí, že toto pojmenování je odvoze- no od slov Habe ein - to je „jeden“ nebo „společný majetek“. Jiní histo- rikové uvádějí, že slovo habán je od- vozeno od slova Haushaben (společná kuchyně - společný majetek). Do Rak- vic přišli habáni v době, kdy císař rerdinand II. opětovně žádal zemský sněm moravský, aby učení Novokřtěnců bylo potlačeno a habáni vyhnáni ze země. Když se habáni usídlili v Rakvi- cích, začali hospodařit a kolem dvora si vystavěli typické habánské domy podsklepené, sklepy spojené chodbami mezi sebou a Spojené též chodbami s hlavní budovou dvora. Žádný z těchto domů, které byly na dnešním náměstí se nezachoval. -© nakvický - ZPRAVODAJ Zachovalo se však několik habánských sklepů, několik zbytků sklepů a zby- tek sklepa hlavního habánského dvora pod dolní školou. Původní sklep pod hlavním dvorem sahal od okraje dneš- ní dolní školy až po vchod do koste- la. Původní hlavní dvůr zahrnoval ce- lý prostor dnešní dolní školy, včetně její zahrady a budovy obecního úřadu včetně dnešní hasičské zbrojnice. Při kopání základů dnešní hasičské zbroj- nice byly nalezeny zbytky ohnišť ko- várny a kovářské nástroje. Je proká- záno, že ze sklepů pod jednotlivými habánskými domy vedly chodby ke skle- pu hlavního dvora. Pokusy dostat se do sklepa při svíčkách, byly zmařeny proto, že svíčky při nedostatku kys- líku zhasly. Tyto chodby byly zazdě- ny jak v jednotlivých habánských skle- pech, tak i u hlavního sklepa. Ještě v roce 1935 vedla paní Průdková dneš- ní Marii Darmovzalovou chodbou do hlavního habánského sklepa. Do dnešních dnů se dochovaly ha- bánské sklepy pod dnešními domy, kte- ré mají tato. popisná čísla: 12, l3, 17, 221, 104, 105, 106, 107, 108 a 142. Torza habánských sklepů se do- chovala pod domy č. 14, 23, 25 a 134, Podle ústního podání byly habánské sklepy do jejich přestaveb pod domy č. 139 a 141, neboť např. se dochova- la část chodby pod domem č. 142 smě- rem k domu 141. Připojený situační plánek ukazuje, že prakticky na pře- vážné části dnešního náměstí byly ha- bánské domy. ku 3,2 metru. Výjimku tvoří skupina domů svobodný dvůr, patřící Krištofu Bobrovnickému z Bobrovníku, který se prostíral v prostoru domu č. 255, 131 až 133, Jednotlivé habánské sklepy jsou stavěny bud z habánských cihel nebo z kamení nebo z obojích těchto sta- vebních materiálů, tj. z části z uve- dených cihel, z části z kamení. Veli- kost sklepů, které se dochovaly je rozdílná, a to pravděpodobně podle velikosti habánských domů, pod který- mi sklepy byly. Některé sklepy byly postaveny kolmo k hlavnímu dvoru, ji- né byly postaveny vodorovně se dvo- rem. Sklepy nebyly pod celými domy, nýbrž pod částí obytnou domu. Např. sklep pod domem č. 13 byl postaven vodorovně s bývalým hlavním habánským dvorem. sklep je dlouhý 8,5 metru, má šíř- Šíje - spojnice vedoucí ke sklepu domu č. 14 je široká 1,65 m a dlouhá 6,5 m. Pod původními padací- mi dveřmi, dochovanými do roku 1953 bylo 13 schodů. Jedna polovina zdiva tohoto sklepa je z kamene, druhá z habánských cihel. Klenba sklepa má gotický tvar. Když v roce 1953 se rozhodl maji- tel tohoto domu Tomáš Horáček dům přestavět a zadal vypracování projek- tu ing. Pochylému z Podivína, projek- tant při prohlídce starého domu dal podnět k tomu, že by bylo vhodné: za- chovat habánský sklep v jeho původní podobě, jakou měl v 17. stol. Při vy- klízení sklepních prostor před bou- ráním domu a no- „vou stavbou domu byla nalezena ohniště se soous- tami popelu a střepy habánské keramiky, 2 mince, kuchynská kerami- ská nádoba. Mince byly předány mu- zeu. Od sklepa směrem k habánské- mu sklepu pod do- mem č. 12 byly šíje (chodba a lochy), které by- ly zazděny, Rakvický - ZPRAVODAJ NEJ aniž by byl učiněn pokus o jejich prozkoumání. Historik profesor Ladislav Hosák uvedli, že v domě č. 13 byla společná modlitebna a že dům byl 16. července 1605 spálen Bočkajovci, stejně jako byly vypáleny Rakvice a pobořen a vy- pálen i kostel. Dřívější majitelé uváděli, že s tímto domem jsou spoje- na jakási tajemství, aniž by věděli jaká. Toto tajemství - pověst zazna- menala ve svém díle Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky kobylská kronikářka Augusta Sebestová. Tato pověst zní: „U nás v Rakvicích kolo- vala pověst, že v čísle 13 kdysi ha- báni uložili dvě kádě peněz. Někdo se tam chtěl spustit a na těch ká- dích seděl kohút. Kdo chce poklady dobýt, nemá promluvit. On. promluvil. Kohút se proměnil v jakýsi obludí a museli ho ti jeho společníci vy- táhnůt“, Je třeba se zmínit také o skle- pech pod domy č. 105 a 106, 17 a 221 a pod domem č. 142. Sklep pod domem č. 105 je celý postaven z neopracova- ného kamene. Je o něco menší než sklep u č.p. 13. Od sklepa pod domem č. 105 vedla šíje směrem k domu č. 104, po jejíchž stranách byly lochy. Další šíje vedla směrem ke sklepu hlavního dvora. Při jedné velké bou- ři sklep i lochy se propadly. Sklep byl péčí majitele Malinky znovu po- staven v původní podobě. Zachovalo se původní předsklepí tohoto sklepa. Při vyvážení zeminy a kalů z lochů byl nalezen poklad v počtu 300 min- cí. Šlo o bílo groše (bílý groš měl hodnotu tří krejcarů, tj. 3/60 stříbrného zlatníku), které byly raženy v letech 1573 až 1619. Sklep, který se dochoval pod do- mem Č. 106 je zajímavý tím, že je stavěn ve formě jakési rotundy. Skle- py zachované pod domy č. 17 a 221 jsou situovány kolmo na sklep pod dolní školou. Část sklepu pod domem č. 17 sahající dříve až pod silnici se propadla v roce 1922 pod tíhou „oračky“, velkého parního stroje, který tahal orací pluh, jichž použí- val velkostatek velkopavlovický na pozemcích, na kterých ještě před po- zemkovou reformou (v roce 1923) hospodařil. Sklep pod domem č. 221 se dochoval v původní podobě i s padacími dveřmi, pod nimiž je strmé schodiště se 13 schody. Pozornost si zaslouží také sklep pod domem č. 142. Jde o menší sklep postavený z habánských cihel. U toho- to sklepa se zachovalo i předsklepí. Z tohoto předsklepí se zachovala část šíje vedoucí k domu č. 141, pod nímž podle ústního podání měl také být ha- bánský sklep. Tato část šíje je ty- pická pro spojení mezi habánskými do- my. V předsklepí byla kruhová nádrž na obilí. Hloubka nádrže byla 1,5 m stej- ně jako její průměr. U torz sklepů v domech č.p. 23 a 25 je zachována čelní stěna směřující k hlavnímu dvoru se zazděným vchodem do šíje ke dvoru a na boční části zdi je zazděna šíje vedoucí k sousednímu sklepu. Nutně musel tady být habánský dům na místě domu popisné č.24. Na místě domu č. 25 byl nyní postaven nový dům. Šíje vedoucí od původního sklepa k hlavnímu dvoru je částečně odkryta. Je vidět tento prostor i dnes. Při průzkumech se dále ukáza- lo, že pod domem č. 28 se také docho- val habánský sklep. Údajně měl být stejný sklep i naproti v domě č. 102. Z toho by se dalo usoudit, že habán- ská obydlí sahala až k těmto domům. V Rakvicích se také dochovaly habán- ské studny u habánských sklepů, a to v domě č.p. 23, 24 a 106. Studny byly vybudovány z kamene tak, aby k nim byl přístup jak ze dvora domu, tak i ze šíjí, které spojovaly jednotlivé ha- bánské sklepy. Studny jsou vybudovány z kamene a na jejich dně jsou dva otesané kameny položené na dně studny ve formě kříže. Pokračování o životě habánů v dal- ším čísle zpravodaje. JUDr. Hubert Režný nRakvický zZpRAVOODAJ Řemesla v obci Jeden by neřekl, že při změně společenského systému, který vládl takřka 50 let, se lidé budou tak rychle adaptovat na nové podmínky. Je pravda, že me- zi námi jsou lidé schopní, odvážní, někdo má pro začátek vytvořeny lepší pod- mínky jak ten druhý, ale je zajímavé sledovat mladé lidi, jak rychle se při- způsobují, aniž kdy za svůj krátký život poznali něco jiného než socialistickou jistotu. Snad vyprávění rodičů, kteří vyrůstali v jiném systému, jim dalo ten správný směr. V minulém roce byl v našem zpravodaji uveden seznam řemeslníků, působících v Rakvicích na sklonku třicátých let a tak dnes po tříletém působení společen- ské změny se můžeme jen v kostce seznámit s rozvojem řemesel v Rakvicích dnes. Počet řemeslníků a podnikatelů se rozrůstá, ale také mění. Někteří své pod- nikatelské záměry opouštějí, přechází na jiné podnikatelské gesty tak, jak se utváří život kolem nás. onad dnes každý z nás tuší nevyhnutelný pohyb pracovních sil a budeme si muset zvykat na podnikatele z řad našich občanů, kteří budou stavět a vlastnit objekty, které vlastnily jen státní podniky nebo družstva a hledat u nich za- městnání. Bude to vyžadovat změnu chování každého jednotlivce ve směru mate- riálním, morálním, výchovném, změnu k hodnotám vzdělání a slušného chování. Dá se očekávat, že nebudou přijímáni do práce lidé, kteří zapálili a zničili in- formační skřínky u obchodního domu, kteří ničí pomníky na hřbitově nebo nejsou vychováni ani k tomu základnímu - uvolnit místo v dopravním prostředku ženě ne- bo starým lidem. A tak jen pro porovnání, pro přehled si uděláme obrázek o řemeslech a služ- bách v obci Rakvické. Pro tentokrát vypustíme zemědělství, zelinářství, ovoc- nářství, vinařství, prodej a nákup. Lubomír Malinka - výroba, instalace el. strojů Jarmila Průdková - sběrna prádla a šatstva Viktor Smída - oprava a navíjení el. motorů Pavel Polášek - oprava el. strojů 0iga Valoušková - hudební výuka Ing. Petr Krčka - výroba pracích a čistících prostředků Jaroslav Charvát - motorová doprava otanislav Suchánek - opravy automat. praček lng.. Jan. Kamenský - projektová činnost Jaroslav Vajbar - oprava jízdních kol Lliška Cvrčková - holičství a kadeřnictví Zdeněk Skarek - truhlářství a čalounictví Marie Krůzová - praní prádla Václav /Zdárský - výroba plastických hmot Jaromír Nečas - oprava obuvi ovatava Jankovičová : - krejčovství Zdeněk řilípek - stolařství Irantišek | ilípek - truhlářství Miroslav Janoušek „- čalounictví Drahomíra Krůzová - krejčovství Květoslav Filípek - autodoprava Jaroslav Sladký autodoprava © Zdeněk Nečas autodoprava Květoslav Lukeš klempířství © Josef Ludvík zámečnictví Věroslav Průdek zámečnictví © Pavel Polášek zámečnictví Milan Vajbar truhlářství © Oldřich Prudík truhlářství Jarmila | ukešová cukrářství Zdeněk Minařík cukrářství Zd. Pohl 10 nRAakvický - ZPRAVODAJ 6 Majetkové vypořádání zemědělců Kolektivizace zemědělství způsobila nejen nevyčíslitelné škody vlastníkům půdy, ale necitlivými zásahy byl zni- čen i reliéf krajiny. Zmizela rada rostlinných a živočišných druhů, za- nikl i zemědělský chrakter naší obce. Minulý systém se zmocnil jmění každého jedince i jeho samého. A snad největší škodou je skutečnost, že byl potlačen vztah občanů k půdě. Federálnímu shromáždění ve snaze odčinit tyto škody, které vznikly vlastníkům půdy a že nelze plně nahra- dit ba ani vyčíslit morální škody, vydalo zákon o půdě ve snaze zmífnit následky jen některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v le- tech 1948 až 1989. Sledovalo tím ne- jen zmírnit tyto škody, ale také do- sáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu, obnovením původních vlastnických vztahů k půdě. Sledovalo tím také upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářské- ho rozvoje venkova i v souladu s po- žadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí. Změny v zemědělství vyvolané nejen tímto zákonem, ale i zákonem o trans- formaci družstev a vypořádání nebo dořešení majetkových křivd se dostává do závěrečného stádia. Proces majetko- vého vypořádání náhrad však neprobíhá, vždy ke spokojenosti oprávněných osob. Není často dobrá vůle ze strany povin- ných osob, řešit zákony a nařízení vlády, jasně stanovené nároky oprávně- ných osob. To pak znamená, že je tu porušování zákona. Tato skutečnost je důvodem pro uplatnění sankcí a dává . možnost i stížností na prokuraturu. Je proto třeba, abychom si připomně- li nejdůležitější nároky vlastníků, kteří provozují zemědělskou výrobu. Zákon o půdě a vládní nařízení jej doplnují a rozlišují zásadně: a) vydání majetku, který byl vlastní- kům půdy odnat národními výbory, soudy nebo proti právními opatření- mi, který připadl státu a byl uží- ván zemědělskými družstvy - jde o tzv. restituci. zánik užívacích práv ke sdruženým pozemkům a jinému zemědělskému ma- jetku, užívaném dříve zemědělským družstvem a tím spojenými náhrada- mi za trvalé porosty, živý a mrtvý inventář a zásoby. b) Ze zákona o půdě vyplývá, že dnem 24. června 1991 zaniklo právo druž- stevního užívání ke sdruženým pozem- kům vlastníků, kteří nejsou členy ze- mědělského družstva. Část vlastníků vyzvala družstva k vydání svých pozem- ků a dohodla se s družstvem o vydání třeba náhradních pozemků. Další část vlastníků požádala o vydání pozemků, ale dala je družstvu do pronájmu. Ne- došlo-li mezi družstvem jako dosavad- ním uživatelem a vlastníkem k takové dohodě, vznikl podle $ 22, odst. 2 zákona o půdě dnem 24. června 1991 ná- jemní vztah, to znamená, že vlastníku vznikl nárok na nájemné. Tento vztah pak mohl vlastník vypovědět k I. říj- nu běžného roku. V souvislosti se skončením práva užívání pozemků nečlenů družstva, když tento vlastník začal provozovat zemědělskou výrobu, vzniklo u něho právo na náhradu za živý a mrtvý in- ventář a zásoby. Toto právo mohl vlastník uplatnit do 31. března 1995. Vlastník má právo na vydání téchto vě- cí nebo náhradu za ně, že je vnesl nebo mu byly odnaty v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, že je potřebuje k zajištění zemědělské vý- roby a že tento nárok uplatnil do Alu 2 1993, Povinnost inventář a zásoby vydat nebo poskytnout náhradu za ně mělo původně družstvo provést da jednoho roků ode dne, kdy vlastník družstvo k vydání vyzval. Vydáním zákona č. 93/1992 Sb. byla tato lhůta však zkrácena na 60 dnů. To znamená, že bylo-li družstvo vyzváno vlastníkem k vydání živého a mrtvého např. listopadu 1991, je povinností druž- stva vydat inventář a zásoby nebo ná- hrady za ně nejpozději 28. dubna 1993, 11 ní o 2 nakvickyý S: zpRAVOJAJ - Nedojde-li nebo nedošlo-li k dohodě, má oprávněná osoba možnost svůj nárok uplatnit u soudu. Výši nároku za Živý a mrtvý inven- tář i zásoby upravuje nařízení vlády č. 20/1992 Sb. Tato nařízení stanoví, že nelze-li určit současnou hodnotu náhrady za živý a mrtvý inventář a zásoby, stanoví se náhrada podle nor- mativů uvedených ve vl. nař. č.20/92 ob. Náhrada se vypočítává podle počtu hektarů. Při výpočtu se postupuje po- dle vzorce uvedeného v příloze č. 2 tohoto vládního nařízení. Poněvadž se nahrazuje to, co bylo vneseno a adna- to, je třeba brát za základ celkovou výměru tehdejšího hospodářství, jemuž inventář sloužil. Pokud jde o trvalé porosty, vyslo- vuje zákon o půdě zásadu, že v přípa- dě, že vzešly trvalé porosty na sdru- žených pozemcích v době jejich uží- vání zemědělským družstvem, stávají se tyto trvalé porosty vlastnictvím vlastníků pozemků, dnem skončení prá- va užívání zemědělským družstvem, to je dnem 24. června 1991. Vlastník pozemku měl však povinnost vyřešit otázku náhrady za tento po- rost s družstvem za podmínek stanove- ných zákonem o půdě.$ 24. Vedle toho řeší zákon otázky vypořádání trvalých porostů. mezi vlastníky půdy, která . byla v rámci hospodářsko-technických úprav přidělena jako půda náhradní. I v Rakvicích jsou osoby, kterým byl odebrán zemědělský majetek roz- hodnutím soudů nebo ONV nebo byl ten- to majetek odebrán protiprávně. 0 tento majetek oprávněné osoby měli možnost požádat do 31. ledna 1993 na příslušných úřadech. Závažným problémem ja také otázka - vypořádání majetkových podílů podle zákona o transformaci družstev. D té- to otázce si povíme v dalším čísle Rakvického zpravodaje. Milan Horáček ZVLÁŠTNÍ ROČNÍK Jo, doba se mění a zachytit rozje- tý vlak, to už musí být člověk schop- ný, trénovaný nebo alespon nepohodlný a že naskočí lidé pohybující se po této krásné planetě už celé půlstole- tí, to samozřejmě očekávat nelze. To nikdo od nich nemůže chtít. Někdo je zklamán, někdo udiven, někomu to ne- vadí, své už si prožil a je mu to jed- no, ale jak se v poštovní schránce mezi novinami objeví pozvánka na slet ročníku do rodného hnízda, i ti nej- otrlejší neodolají a spěchají tam, kde se narodili, aby se pozdravili se Svým mládím. Nejvíce spěchají rodáci rozse- ti po širém světě, i když by se někomu zdálo, že za ta léta má každý svůj do- mov, své kamarády, ale všichni tito světáci tvrdí, jak rodný hlas zavolá, nemají stání a alespon na chviličku se musí octnout tam, kde se narodili, kde se prali a snívali, vzpomenout na své první lásky a vidět své učitele. Ano učitele. Ta chvilka výročního setkání s nimi každého vrací do dob - bezstarostného mládí, před nimi se zase Stáváme jejich žáky, rádi se po- chválíme, co ze střapatého kluka či copaté dívenky vyrostlo. Věřím, že ročníkům, které učil pan učitel Vese- lý by nevadilo, kdyby zase pravítkem usměrnoval chování svých žáků, proto- že jak jsme děti svých rodičů pokud žijí, tak jsme i žáky svých učitelů. Mnohým z vás se může zdát, že osla- I- vy padesátin probíhají u všech osla- venců stejně, ale z omylu vyvedu kaž dého, kdo pořádně nezná ročník naroze ný roku 1942. Tento válečný ročník kráčí životem tak nějak o krok zpět. sotva se vyhrabal z krajkových duchý- nek a povijanů, už bylo po válcea tak čučel na svět udiveně, nechápajíc proč se lidé radují, proč tancují a stačilo mu nacpat si panděro a zane- řádit pleny. V roce 1948 teprve začí-

12 Rakvický © O ZPRAVODAJ —— a starost, jak se z ní dostat ven. slavit v šedesáti a své šedesátiny Rok 1968 zastihl tento zvláštní ročník | v sedumdesáti. Dál už si neodvažuji v pubertě a snad jen zázrakem se nikdo | zajít, ale at je to jak chce, přejme z nich nedostal do některého výchovné- | jim hodně zdraví, mladistvého elánu ho zařízení. Další, snad poslední spo- | a chuť do života. Pokud opravdu u lečenská změna jej zastihla naprosto nich došlo k probuzení, mile by nás nepřipraveného i když se dá usuzovat, | překvapili oslavou svých pětapadesá- že se začíná probouzet a tak trochu tin ve své třiapadesátce. Byla by to pozdě, ale přece své padesátiny s roč- | bomba. Člověk se může dožít všeli- ním zpožděním oslavil, takže letošní čeho, ale pochybuji, že je někdo nebo rok budou oslavy padesátin slavit roč- | něco vyvede z jejich zaběhnuté níky dva. Já jen aby to někoho nepo- životní cesty. pletlo, ale rozhodně si ve své pohodil- nosti ročník 1942 snaží ubrat roky ze své životní sbírky, tak se dá před- Zd. Pohl pokládat, že své pětapadesátiny bude * Velikonóční receptář Když slyším o velikonocích, tak si představuji svěží zelenou trávu, v ní batolící se roztomilá žlutá housátka, ve vinohradech rozkvetlé mandloně, barev- ná vyjíčka na slaměnkách a z vrbových „prútkú“ upletené žile různých délek a tvarů. Na vrbové „prútky“ jsme chodívali na „lúka“ a z nich pletli žile pla- caté, čtyřhranné a kulaté. Aby do velikonoc vydržely a neztvrdly, zamáčely se ve studni na „dýštovku“. Hlavní symbol velikonoc je barevné vajíčko a já jsem dodnes přesvědčen, že je to ten nejkrásnější dar pro šlaháče. Velikonoční vajíčka chutnají přece ji- nak, jak vařená vajíčka v jiném ročním období. Uplně stejný názor mám na vá- nočního kapra. Už to slovo, vánoční kapr nebo velikonoční vajíčko, v nás vyvo- lává představu něčeho zvláštního, slavnostního, a proto je pro mě vánoční kapr a velikonoční vajíčko nedostižnou pochoutkou. Jako kluci jsme se všechna vyšlahaná vajíčka snažili spořádat, samozřejmě jen tak bez soli a chutnala nám velice tato těžce vydobytá odměna, kvůli které jsme stávali dříve než obvykle, jen abychom chytili spolužačky ještě v posteli. Komu se to podařilo, stával se na týden hrdinou třídy a pak jsme se někde v zá- koutí pouštěli do svého výdělku v podobě barevných vajíček. Jak nám pak bývalo zle, jak jsme se kroutili při bolestech břicha, ale vzpomínky zůstaly a velikou- noční vajíčka mám rád dodnes. 13 — Rakvický — v) zZpRAVODAJ Ptal jsem se v okolí už vyloužilých šlaháčů na jejich zkušenost s velikonoční- mi vajíčky a kupodivu všichni sdíleli můj názor. Dokonce jeden můj známý se mi svěřil, že u něj obliba velikonočních vajíček došla tak daleko, že začal zkou- šet vylepšení tohoto velikonočního klenotu, jen aby ještě vylepšil jeho chuť a tím by stoupla i jeho vážnost pro šlaháče všech ročníků. Naprosto odstranil vaření ve vodě a zkoušel jiné hustější tekutiny. Nejprve je vařil ve slepičí polévce, pak v hovězím vývaru, taky ve „fazulovici“ a nakonec v „obarovici“. „Nevěřil bys,“ říkával, „jakej to dostane šmak a vůbec nejlepší vajíčko je uvařené v hovězím guláši a ještě když se do něho přidají „ťeferonky“, je dílo nepřekonatelné. Dobrá jsou také vajíčka vařená spolu s domácí klobásou nebo v „paprikáči“. Nijaké jsou vařené v rajské nebo ve svíčkové omáčce. Pak teprve přichází na řadu barvení. Bez barvy to nemá ten pravý efekt a důležitá je růz- nost barev, protože oči jsou ten nejhlavnější chutnač a každá barva vykládá do úst pocit jiné chuti, takže se můžeme těšit na výsledek.“ Souhlasím se svým známým, vždyť člověk se má v životě. učit a objevovat něco jiného, netradičního, nového. Bez bádání by dnes nebylo ani slivovice milí pá- nové a jak ta nám zpříjemňuje život, to nemusím zdůrazňovat. Proto podporujme novátorství a těšme se na velikonoce. Veselé velikonoce a klukům dobrou chuť přeje Zdeněk Pohl Škola v přírodě My, žáci čtvrté třídy, jsme začát- Uspořádali jsme si karneval a disko- kem března jeli do školy v přírodě téku. V Orlických horách jsme se v Nekoři v Orlických horách. Po pří- učili o Orlických horách. Prožili jezdu nás překvapilo, že je v Orlických jsme hezkých čtrnáct dnů v Nekoři horách tolik sněhu. Pravidelně jsme v Orlických horách. chodili lyžovat, bobovat a sáňkovat. Závodili jsme ve sjezdu na bobech - vyhrál Tomáš Krejčíř. Paní učitelky nám připravily orientační běh. Na sta- novištích jsme plnili různé sportovní cviky. Nejlepší byli Karel Krejčíř a Jitka Oslzlá. Kromě soutěží na sněhu Jsme soutěžili v chatě. Děvčata skáka- la přes švihadlo a kluci hráli turnaj ve stolním tenise. Měli jsme soutěž ve znalostech o dřevě. Nemocní měli soutěž ve znalostech o houbách. V kaž- dé soutěži první tři dostali diplomy a krásné ceny. Dvakrát jsme si zabrus- lili na stadiónu v Nekoři. Udělali jsme si výlet na plavání do Ústí nad Orlicí. Chodili jsme na vycházky do okolí Nekoře. Navštívili jsme starobylé město Letohrad a dědiny Líšnice a Še- divec. Na výletě podél řeky Divoké Orlice jsme přišli až na Pastvinskou přehradu. Navštívili jsme tam vodní elektrárnu. V Nekoři jsme navštívili soukromou firmu Horalku, ve které jsme se podívali jak se vyrábí látky. žák Jiří Bartoš Poznámka redakce: Letohrad, který žáci navštívili (dříve Kyšperk) je rodištěm spiso- vatele Petra Jilemnického a u kos- tela je hrob F. L. Věka (původně Heka), z úspěšného televizního se- riálu dle románu A. Jiráska. 14 Rakvický © E ZPRAVODAJ — Napirme se chlapci vína ES KR : u l N k Dp a (6-2 £ jE U ť : F B Es L ky B „= h : h „= h B Ž = . 3 28 T a s slova a hudba Zdeněk Pohl Napime se chlapci vína Napime se červenýho než zasype nás černá hlina -že sme srdce upřimnýho napime se z hluboka napime se bílýho at sejdeme se na tým světě ať do roka zas sejdeme se sejdeme se do roka. u vínečka mladýho. Darovali dětem Děkujeme firmě Mikro (p. Krůzovi a p. Průdkovi) za hračky, které věnovali dětem z mateřské školy z Rakvic. Za celý kolektiv Ludmila Foldynová Úspěch stolních tenistů SK Rakvice stolní tenisté SK Rakvice porážku a v obou utkáních zís- se po celoroční úspěšné sezoně kal plný počet bodů. Dalšími utkali ve sportovní hale členy družstva jsou Kvíčala, Mostárny Hustopeče o postup do „Souček a Hanák. druhé nejvyšší soutěže se dvěma Postup do druhé ligy stolní- družstvy. Byly to družstva ho tenisu je největším úspě- Zlína „B“ a Třince. Postup do chem tohoto sportu na našem vyšší soutěže měla zaručena okrese. Všem hráčům tohoto tý- dvě nejlepší. Hráči SK Rakvice mu, tzn. i hráčům mužstev niž- porazili oba soupeře Třinec ších soutěží, k tomuto úspěchu 10 : 4 a Zlín „B“ 10 : 5 a spo- | srdečně blahopřejeme. lu s mužstvem Zlína postoupili do druhé ligy. V družstvu SK Rakvice „A“ nastupoval pouze jeden rodilý P. Suchánek Rakvičan, a to Oldřich Krůza. Ten byl nejlepším hráčem tohoto týmu po celou sezonu i v samot- né kvalifikaci, kde neokusili 15 nakvický - ZPRAVODAJ Sňatek uzavřeli: Petra Veverková Zdenka Bednaříková Gabriela Švarcová Andrea Pucová Lenka Maršálková Lenka Humlíčková Zina Koláčková Luboš Suský Lubomír Malinka Ivan Frýbert Robert Kuchta Robert Janků Pavel Vejrosta Miroslav Jelínek Žijte spolu dlouho a šťastně! (Rakvice) — (Rakvice) | (Rakvice) (Přítluky) (Rakvice) (Rakvice) (Přítluky- H.Dubnany ) „č Narozené děti: Petra Foukalová č.p. 628 Lenka Pešová 645 Jan Pribila 30 Filip Vajbar 147 Romana Vajbarová 804 Přejeme úspěch při prvním kroku a pak v každém dalším roku. Zemeřeli: Helena Pilátová ve věku 85 let Marie Sůstalová 92 let Božena Nečasová 90 let Anežka Frýbertová 79 let Marie Průdková 94 let Věněk Vajbar 69 let Marie Rozsypalová 74 let Karel Rozsypal 50 let Magdalena Svástová 86 Život se vytratil, jak rosa na trávě. let Redakce zpravodaje se omlouvá tohoto čísla. Ke zpoždění došlo čtenářům za opožděné vydání z technických důvodů. Za redakci P. Suchánek