Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1992_3_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1992_3_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1992_3_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1992_3_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1992 - č. 3 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1992_3_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1992 - č. 3}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+Rakvičané, na slovíčko...
+Uplynulo léto s tropickými
+vedry, že ani meteorologické
+záznamy za posledních 200 let
+neznají obdoby. Horko a sucho
+postihlo zemědělství, ale u ně-
+kterých plodin byla přesto
+dobrá úroda. Neúroda je ne-
+štěstím, ale i nadúroda znamená
+v tržním mechanismu velké .
+starosti. Prodávali jsme merun-
+ky za nízkou cenu, leckomu
+shnila rajčata, protože je
+nikdo nechtěl vykoupit. Ceny
+hroznů za 4 - 6 Kčs byly také
+nízké a červené odrůdy se místy
+ani nevykupovaly. Naproti tomu
+menší úroda obilovin vedla ke
+zvýšení cen krmiv, masa a mas-
+ných výrobků. V současných
+podmínkách získává ten, kdo
+přijde první, umí si zajistit
+smluvní odbyt nebo vlastní pro-
+dej. Neúprosná konkurence se
+již začíná projevovat.
+Život naší obce však nejvíce
+ovlivnuje transformace družstva.
+Znovu se vrací tradice dědictví
+půdy a stařenky nechávají při-
+psat vnoučatům aspon kousek
+políčka, jako životní jistotu
+či přilepšení pro chvíle nej-
+horší. Lidé hledají cesty, jak
+přežít, aby jim zůstaly určité
+jistoty a perspektivy do
+budoucna. Pohodlný Život nemá
+v tržní ekonomice místo. Na
+každém záleží, aby se i z mála
+pRAakvický -
+ZPRAVOOAJ
+vydává obecní rada v Rakvicích
+č.3/1992
+co nejvíce vytlouklo. Všichni
+také musí hledat řešení z dané
+situace, protože nikdo nám
+cestu neukáže. Z družstva asi
+zůstane jen malý kolektiv lidí,
+který bude za vysoké produkti-
+vity práce a pohotového reago-
+vání na požadavky trhu a
+agrární politiky státu hledat
+své stálé místo a uplatnění.
+I stát však musí podat pomocnou
+ruku a vytvářet zemědělcům
+lepší podmínky (např. zelená
+nafta, dotace, celní ochrana
+apod.).
+Nejcennějším poznatkem pro
+nás zůstává, že na příště musí-
+me s těžkostmi počítat a naučit
+se s nimi bojovat.
+I přes obtíže se v Rakvicích
+hodně buduje. Do provozu byla
+uvedena přístavba školy a
+pekárna. Ingstav staví silnici
+z Nové ulice po hřiště, narůstá
+trend obchodů a služeb. Už se
+projevuje i konkurence a občané
+si mohou vybírat.
+Rozvoj soukromého podnikání
+je příslibem pro růst příjmů
+obce a tím i pro její další
+budování.
+R. Obhlídal
+nakvický .
+ZPRAVODAJ
+Naše obec v současných podmínkách
+Všichni si v této době uvě-
+domujeme, že čas roku pokročil
+a již nebude tolik prostoru pro
+všechna předsevzetí, se kterými
+jsme počítali na začátku roku.
+Co se od začátku roku do součas-
+nosti podařilo udělat? Dostavba
+školy se přes velké potíže s
+financováním podařila dovést do
+kolaudace, která umožnila po-
+užívání přistavěné budovy.Škole
+přibyly prostory pro výuku, no-
+vá kuchyně s vybavením, jídelna
+a odborné učebny. Venkovní prá-
+ce a úpravy okolí se ještě do-
+končují. Úhrady plateb budou
+ještě dodavateli hrazeny Z pro-
+středků okresního úřadu, tak
+jak je budeme v omezeném množ-
+ství do konce roku dostávat.
+Dokončení této akce v sou-
+časných podmínkách můžeme pova-
+žovat za úspěch. Rada podobných
+staveb na úseku školství dokon-
+čena nebyla a byla pozastavena.
+Na příští rok byl ještě uplat-
+něn požadavek na vybavení školy
+a realizování stavebních dopln-
+ků podle původního záměru.
+Vozovka v "Nové ulici" byla
+po křižovatku dokončena.
+o Ekoingstavem byla uzavřena
+dohoda, která umožnila pokračo-
+vat ve výstavbě vozovky "U hřiš-
+tě", která byla plánována až na
+rok 1993. Financování tohoto
+úseku je z části ze zbytku
+letošního rozpočtu na komunika-
+ce 350 - 400 tis., část bude
+hrazena z prodeje pozemku, na
+kterém stojí výrobní zařízení
+Ekoingstavu - 0,5 mil., zbytek
+asi 200 tisíc z nového rozpočtu
+. Je předpoklad finanční
+úspory vzhledem ke stávajícím
+cenám dodávek, dopravy atd.
+Technologie výstavby byla zvole-
+na tatáž, kterou byla provedena
+loni "ulička III". Je úsporná,
+rychlá a nejméně omezuje občany.
+Tato technologie. byla vypraco-
+vána Ekoingstavem pro podmínky
+Rakvic, specielně pro "uličku
+III" a poprvé u nás realizována.
+Asfaltový koberec v ulici
+U hřiště mohl být do konce říj-
+na už položen. V oblouku vozovky
+byla v tempu dokončena nová
+pekárna a tato část obce začíná
+dostávat novou tvář, na kterou
+si jistě brzy zvykneme.
+Obtížnější stav je na dokon-
+čovacích pracích čističky
+odpadních vod, kterých je ještě
+dosti. Finanční objem, který
+byl v letošním roce plánován a
+je potřebný pro stavbu, nebyl
+poskytnut. Do konce roku je k
+dispozici prostavět 400 tisíc,
+místo potřebných minimálně 3 mi-
+lionů. Budou dokončeny terénní
+úpravy, přípojky, oplocení. Bude
+chybět dešťová nádrž, přečerpá-
+vací stanice, elektrický přívod,
+mostový shrabovák. Čističku je
+však možno za určitých podmínek
+uvést do zkušebního provozu.
+Bude to předmětem jednání Ss vo-
+dovody a kanalizacemi Břeclav,
+tj. firmou, která čističku bude
+provozovat.
+Další věci potřebné pro obec,
+které bude možno ještě provést,
+budou velmi omezené, vzhledem
+k vyčerpanosti obecního rozpoč-
+tu. V tom ale nejsme sami,
+s tímto problémem se potýkají
+všechny obce a vlastně každá
+domácnost.
+Další informace je z jiné
+oblasti. Obecní úřad zaslal
+spolu s Obecními úřady Přítluk
+a Podivína protestní dopis
+ministru obrany, ve kterém žá-
+dal okamžité zastavení letecké
+aktivity v teritoriu obce,
+která doslova otravuje oočany.
+Ke všem starostem je tento
+randál z hora, již trochu moc.
+Na druhé straně je potěšují-
+cí, že vcelku za krátký časový
+úsek došlo k rozvoji
+nakvický
+ZPRAVODAJ
+©-
+podnikatelské aktivity, na kte-
+rou si občané začínají zvykat.
+Bošlo k rozšíření sítě obchodů,
+služeb, živností. Také firmy,
+které působí v obci, se zúčast-
+nují na akcích a pracích, které
+jsou pro obec přínosem a mají
+velký zájem pro obec tyto práce
+vykonávat.
+Ekoingstav, který pro obec
+provádí výstavbu vozovek, má zá-
+jem rozšířit v obci svoje půso-
+bení, včetně možnosti zaměstná-
+ní místních občanů při výrobě
+stavebních prvků. OÚ bude tyto
+aktivity v rámci možností
+podporovat.
+Starosta obce
+Pohled z pravé strany
+Je tři měsíce po volbách a je zřej-
+má jedna věc. Společný stát Čechů a
+Slováků končí. Je to důsledek histo-
+rického vývoje, který ještě uspíšily
+poslední volby do zákonodárných sborů.
+Přes všechny obstrukce a strašení
+opozice z rozpadu státu, nemusíme mít
+z budoucnosti samostatného Českého
+státu obavy. Je nutno tuto situaci
+brát jako realitu.
+Opozice strašila a straší pořád.
+Nejdříve si vzala na mušku ekonomickou
+reformu, která bude mít těžké dopady.
+na všechny občany. Co však vidíme
+kolem sebe? Nezaměstnanost nedosáhla
+katastrofických rozměrů, netrpíme ne-
+dostatkem potravin, ani nedostatkem
+oblečení. Je samozřejmé, že se ekono-
+mická situace u některých občanů
+zhoršila. Je ovšem také nutno si
+všímat kladů reformy naší společnosti.
+Dopadem reformy je také navrácení ne-
+právem odejmutého majetku komunisti-
+ckým režimem. Je to možnost podnikání,
+svobodného cestování, vyjadřování a
+rozhodování.
+Když opozice neuspěla u reformy,
+našla si nového strašáka. Rozpad
+našeho nefunkčního státu s obrovskými
+finančními důsledky pro obě republiky.
+Nikdo z jejich řad však není schopen
+říct, kolik stojí obě republiky
+dosavadní udržování současného stavu
+federace. Jejich argumenty jsou stále
+stejné. Lid by měl rozhodnout, lid
+si to nepřeje, lid si přeje toto.
+Tyto a jim podobné argumenty jsme tady
+slyšeli 40 let. Ale voliči v obou
+republikách rozhodli tak, jak roz-
+hodli. A to bylo to referendum, po
+kterém opozice tak volá a které na
+jaře sama zablokovala.
+Vraťme se však k reformě ještě
+jednou. Jednou z jejich výhod je
+možnost občanů zúčastnit se na řešení
+věcí veřejných. U nás v Rakvicích
+to jde v podstatě dvěma způsoby.
+Jeden je pasivní, a to volenými
+zástupci v obecním zastupitelstvu.
+V tomto případě musí mít však občan
+možnost zastupitelstvo a jeho práci
+kontrolovat, kritizovat nebo chválit.
+A to může pouze na veřejném zasedání.
+Těchto zasedání se však mnoho občanů
+neúčastní. Z jedné strany je to dáno
+bohužel nezájmem, ze strany druhé
+velmi špatnou informovaností o jejich
+konání. Druhou možností občanů
+účastnit se aktivně na dění v obci
+jsou různé odborné komise, zřizované
+obecním zastupitelstvem. V současné
+době pracují, pokud se dalo zjistit,
+komise stavební, sociální, kulturní,
+veřejného pořádku a finanční. Při
+obsazování členů těchto komisí
+zvolilo zastupitelstvo zřejmě nej-
+jednodušší cestu. Až na komisi
+stavební, jsou totiž členy těchto
+komisí v drtivé většině lidé, kteří
+v nich "pracovali" před listopadem
+. Žádné nové a hlavně mladé tváře.
+A to je chyba, kterou je také nutno
+přičíst na vrub, mimo jiné, špatné
+informovanosti.
+MS ODS Rakvice
+Pavel Suchánek
+Rakvický -
+ZPRAVOOAJ 6
+NĚCO O SELSTVÍ V RAKVICÍCH
+Historii selství v Rakvicích je
+možno začít sledovat až po 30 leté
+válce. Víme, že Rakvice po této válce
+byly v ruinách. 0 stavu usedlostí
+byla vedena registrace (záznamy),
+které byly založeny ve druhé polovině
+. století. Tato registra, jakož
+i registra pozdější, se ztratila.
+- Přesto se dochovaly dílčí zprávy. Je
+známo, že vrchnosti (Rakvice v té
+době měl v držbě Weikhart, hrabě ze
+Salm,Neuburgu a po něm uherský mang-
+nát Štěpán Illyezhazy) grunty nepro-
+dávaly za hotové. Z kupní ceny se
+složila nějaká částka (závdavek) a
+zbytek se skládal v mírných ročních
+splátkách (veruncích), rozvržených
+někdy až na 100 let. Tím si zavazova-
+ly vrchnosti majitele gruntů jako
+jistou robotní sílu. Po třicetileté
+válce usilovala vrchnost o osídlení
+Rakvic.
+V roce 1673 byla za účelem vybírá-
+ní daní zapisována selská půda.
+V Rakvicích bylo v té době 30 půllá-
+níků (např. Tomáš Hajda, Jiří Foukal,
+Jan Machač, Václav Damborský atd.).
+Pět čtvrtláníků. Vedle nich pak bylo
+domků bez polí - domkářů.
+Před 30 letou válkou bylo v Rakvicích
+půllánů, 7 čtvrtlánů a 25 domků
+bez polí. Počet obyvatel činil 510
+osob. Po 30 leté válce činil počet
+obyvatel 180, tedy něco víc než tře-
+tinu stavu před touto válkou. V roce
+, kdy byl držitelem Rakvic
+Bedřich, hrabě z Oppersdorfu, byl
+proveden nový soupis poddanského ma-
+jetku. Podle tohoto soupisu bylo tu
+celkem 60 půllánů, z toho 43 obsaze-
+ných, 20 podsedků, z nich ll obsaze-
+ných a 24 domků, všechny pusté. Mezi
+majiteli půllánů se vyskytovala jména
+Jan Foukal, Jakub Krčka, Josef Hajda,
+Václav Damborský, Václav Rozsypal,
+: Martin Machač, Jura Cabal aj.
+Záznamy z roku 1749, když již byly
+jednotlivé domy očíslovány, bylo v
+Rakvicích 82 majitelů usedlostí, z to-
+ho 57 pololáníků, 25 podsedků. Vedle
+toho bylo 25 domkářů, to je vlastníků
+domů bez polí, kteří pracovali na
+panských polích nebo byli kováři, či
+jinými řemeslníky. Mezi půlláníky by-
+la jména ještě dnes se vyskytující,
+jako např. Foukal, Minařík, Cabal,
+Filípek, Hajda, Procházka, Machač,
+Holub, Průdek, nebo mezi domkáři byli
+Roháč, Vajbar, Obhlídal; Filípek.
+způsobu hospodaření a kulturách,
+které byly pěstovány, lze prakticky
+hovořit až po zrušení roboty. V té
+době končilo úhorové hospodářství,
+které spočívalo v tom, že pole byla
+v rámci osevního postupu vždy po
+určitá období 1 - 2 roky neobdělávána.
+Pozemky byly rozděleny do tří částí.
+Jedna část byla oseta obiininami, dru-
+há byla osázena sadbou. Třetí část
+polí byla ponechána jako úhor. Tím
+byla umožněna pastva dobytka na velké
+ploše, a to bud na úhoru a na podzim
+i na podrostech na strništích. V úrod-
+nějších půdách, jako byla rakvická,
+se neúhorovalo každoročně, ale jednou
+za čtyři nebo více roků. Proto byly v
+Rakvicích prováděny pastvy povětšině
+na podrostech na strništích. Vedle
+toho byla na pastvu až do druhé polo-
+viny 19. století (1878) určena méně
+úrodná luka a výhon. Byly to Trávníky,
+Trokvíze a Ceiky a Hrůdy. Sousední
+němečtí hospodáři v Přítlukách měli
+trvalá pastviska až do 30. let 20.
+století. ;
+Usnesením zemského sněmu moravského
+ze dne 9. června 1848 byla sice robota
+zrušena, ale rolník se musel z ní Vy-
+vázat. Způsob vyvázání byl stanoven
+císařským dekretem ze 4. března 1849,
+Tento dekret stanovil částky za robo-
+tu, naturální dávky (ceny odpovídají-
+cí desátku), úroky z hodnoty roboty,
+úroky z luk a za předivo, které robot-
+ník vrchnosti odváděl a které po zru-
+šení roboty měl zaplatit.
+Žvláštní vyvazovací komise vypočet-
+la, že vyvazovací poplatky, které roi-
+ník měl zaplatit, činila u pololáníka
+zlatých 45 krejcarů, u čtvrtlání-
+ka 156 zlatých,u posedníka 118 zlatých
+krejcarů. Kdyby měl rolník tento
+nakvický -
+ZPRAVODAJ
+vyvazovací poplatek zaplatit bývalé
+vrchnosti celý, i když ve splátkách,
+znamenalo to, že by nevyšel z dluhů,
+nebot vlastně musel své hospodářství
+budovat. Proto bylo rozhodnuto, aby
+zaplatil jen třetinu, a to ve dlouho-
+dobých splátkách,
+Po počátečním nadšení, že byla zru-
+šena robota došlo po té, co se sedláci
+seznámili; jak draze bude vykoupeno
+jejich volné hospodaření, došlo k vy-
+střízlivění a k tvrdému boji o chléb.
+Celé dvacetiletí trvalo, než se sedlá-
+ci vyplatili u vrchnosti a než vybu-
+dovali svá hospodářství tak, aby
+prosperovala. Nevystačilo se s nářa-
+dím, které rolníci používali v době
+roboty. Přistupovalo se k práci na
+polích se železným nářadím, začalo se
+hlouběji orat, selo se hodně pšenice,
+žita a ječmene. Zlepšovalo se sklepní
+i viničné hospodaření. Přesto stále
+rolníci zápasili s nedostatkem peněz.
+Rolníci se co do svých schopností
+rozdělili do dvou skupin. Pracovití,
+šetrní a podnikaví tvořili jednu
+skupinu, druhou skupinu tvořili ostat-
+ní rolníci. fi první peníze získané za
+prodanou úrodu a živočišnou produkci
+využívali ke koupi opuštěných a prodá-
+vaných polí a domů a tak zvětšovali
+svá hospodářství, aby mohli vyrábět
+pomocí zemědělské techniky, která by-
+la vyráběna pro větší hospodářství,
+jako byly statky šlechty. Ti druzí pak
+povětšině živořili, zadlužovali se a
+museli pole po kouscích lacino prodá-
+vat. Bylo to ve druhé polovině 19.
+století. Také dělitelnost usedlostí
+mezi děti sehrála svoji úlohu. 0 způ-
+sobu dělení
+jsme psali v Rakvickém
+zpravodaji.
+Rozvoj zemědělské průmyslové výroby
+(cukrovarnictví) otevřel možnosti hle-
+dat nové zdroje příjmů. Tímto zdrojem
+bylo pro rolníky zavedené pěstování
+cukrové řepy v 70. letech minulého
+století. Podnět k tomu dalo založení
+cukrovaru
+ve Velkých Pavlovicích nájem-
+ci císařského velkostatku pruskou
+firmou Latzel a spol. V roce 1866 a
+později i založení prvního rolnického
+akciového cukrovaru v Podivíně. Opět
+se ukázalo, že ne všichni rolníci
+včas pochopili užitečnost pěstování
+cukrovky. Někteří rolníci namítali, že
+se v naší vesnici pěstuje mnoho vinné
+révy a že věří v budoucnost této
+obchodní plodiny. Zástupci pěstování
+cukrovky uváděli nehospodárnost pěsto-
+vání vinné révy nejen proto, Že se
+vinná réva nepěstuje na písečných pa-
+horcích, ale 1 tam, kde půda je vhod-
+ná pro cukrovku. Tito zástupci namíta-
+li, že cizí vína utlumí ceny našich
+vín a že "zač pak bude stát vypěstová-
+ní vína, které ze všech jiných rostlin
+je nejpracnější". Jiní pak namítali,
+že pěstování řepy na úkor obilí vyvolá
+nouzi o chléb, že řepa vytáhne úrodu
+z půdy a vysází-li rolníci jejím
+pěstováním svá pole, budou pak dřít
+bídu. Ukázalo se však, Že rozvoj
+pěstování cukrovky znamenal finanční
+přínos. Nevyčerpané pozemky dávaly 80
+až 100 g na měřici a cena za metrický
+cent činila až 1 zlatý rakouský.
+Jiné plodiny, zejména kukuřice a
+brambory nebyly v Rakvicích sázeny pro
+průmyslové zpracování. Kukuřice je
+starou kulturní obilninou v oblasti
+střední Ameriky, především v oblasti
+Peru, Bolívie a Mexika (archeologické
+nálezy této plodiny jsou až období
+500 let před Kristem). Do Evropy by-
+la přivezena ve středověku. V Rakvi-
+cích byla pěstována jen pro vlastní
+potřebu, a to především pro kukuřičné
+zrní. Kukuřičnými stonky se především
+zatápělo v kuchyni. Také sadba brambor
+měla stejné postavení.
+Větší rolníci si uvědomili, že se
+nevystačí s vědomostmi získanými od
+předků. Eduard Kornyšl, jako předseda
+kontribučenského fondu Hodonínsko-
+pavlovického panství, objednal pro
+české obce v kraji odborný časopis
+Rolník, z něhož rolníci čerpali poznat-
+ky o pokrokových formách zemědělské
+výroby.
+Později byl zdrojem vědomostí časo-
+pis Milotický hospodář. Nejen to. Za-
+čali se shánět po odborné literatuře.
+Posílali své syny do zimní hospodářské
+školy v Podivíně, kde získávali cenné
+odborné poznatky. Např. rodiny Obhlída-
+lů a Bednaříků daly možnost absolvovat
+střední zemědělské školy a i vysokou
+školu zemědělskou, aby se později je-
+jich absolventi uplatnili na státních
+nakvický -
+ZPRAVODAÍ
+statcích v zemích Rakouska-Uherska.
+I chov dobytka prodělal ve 2. polo-
+vině 19. a na počátku 20. století vý-
+razné změny, zejména po zrušení luk a
+polí v roce 1878, určených pro pastvu
+dobytka. Rolníci si uvědomili potřebu
+pěstování většího počtu skotu a bravu.
+V tomto směru vynikli Jan Kamenský a
+František Kamenský, pozdější starosta
+obce. Tito vybavili své stáje vším
+nejmodernějším - napaječkami, chodbami
+za hranty, měli silážní jámy a byli
+mezi prvními, kteří zavedli strojní do-
+jení. Jejich příklad pak následovala
+„|řada rolníků, jako byli Josef Vajbar
+z gruntu č. 133, Tomáš Horáček č. 27,
+Ferdinand Veverka č. 24 a další.
+Víno bylo prakticky pěstováno po-
+většině jen pro osobní spotřebu. Sáze-
+ní vinic do greftů, ruční jejich obdě-
+lávání spočívalo v kopání postnice rý-
+či, kopačky byly dělány jen motykou,
+hnůj se zarýval rýčem. Vinice se ne-
+stříkaly nebo jen tehdy, když se obje-
+vila perenospora (začala pálit ruda)
+a postřik byl proveden nejvýše dvakrát.
+Obec určovala dobu vinobraní. Byla
+dodržována doba, kdy do vinohradu směl
+jen vlastník. Hrozny byly sbírány do
+lejt, v nichž hrozny byly drceny pí-
+chem. Do sklepa se rozdrcené hrozny
+"zvalovány z lejt do koryta, které
+ústilo do kádí“. Víno se lisovalo na
+velkých dřevěných lisech, utahovaných
+velkým dřevěným vřetenem, které bylo
+zakotveno v trámu stropu ve sklepě.
+Vinaři dleli ve sklepích dlouhé veče-
+ry. Byla to doba družby vinařů a zpěvu.
+Pokud jde o způsob orby,po zrušení
+roboty se uplatnil i u rolníků v Rak-
+vicích vynález bratranců Veverkových.
+Byl to nový typ pluhu, který půdu
+dobře kypřil a zároven ji obracel. Na
+tu dobu vynález, který způsobil pře-
+vrat ve výrobě pluhů v celé střední
+Evropě. Postupně se objevovaly typy
+hospodářských strojů, které usnadnova-
+ly zemědělskou práci a zvyšovaly její
+produktivitu. První ruční mlátičku v
+Rakvicích koupil v roce 1880 Josef Fi-
+lípek z damu č.p. 108.
+V race 1890 koupil první žací stroj
+rolník Jakub Foukal z domu č. 32 a
+poté i další zemědělské stroje. Jakub
+Foukal byl v té době nejbohatším mužem
+v Rakvicích. Byl majitelem 7 čtvrtlá-
+nů. Vyprávělo se o něm, že v Rakvi-
+cích nezačala žádná dražba dříve,
+dokud se nedostavil Jakub Foukal. To-
+máš Horáček vyprávěl, co o Foukalovi
+říkal jeho otec. Ze při dražbách v lé-
+tě prý přicházel na dražbu v bílé ko-
+šili, čamaře, často však bosky.
+V roce 1895 koupil první parní mlá-
+tičku František Svásta z domu č. 24,
+na výminku žijící pak v domě č. 23.
+Po něm pak Jan Kamenský, Matěj Hrdina
+a František Krmíček a další koupili
+společnou parní mlátičku, kterou pohá-
+něla "donfka", kterou obsluhovali Pa-
+vel Hanzlík, po němž Jakub Peš, z mlad-
+ších pak Josef Vajbar - Machar. Bylo
+to jakési družstvo.
+Výrazný rozvoj moderního zeměděl-
+ského podnikání nastal později. Byla
+to jakási prestižní soutěž mezi mladý-
+mi rolníky a Spitzovým a panským pod-
+nikáním.
+Líčením těchto událostí není sle-
+dováno jen s nimi seznámit čtenáře.
+Měly by být trošku i poučením nebo
+ponaučením. Vždyt zejména události po
+zrušení roboty by měly být ponaučením
+dnešním rolníkům. Neboť jen ti, kteří
+měli odvahu poprat se s nesnázemi,
+kteří cílevědoměa úporně bojovali
+o své místo ve společnosti, kteří se
+dovedli odříkat a do značné míry na
+počátku samostatného hospodaření i
+strádat, stali se silnými osobnostmi
+selského stavu. Dobrali se dobrých
+výsledků. Je třeba mít vůli a sílu
+najít cesty vedoucí k úspěchu. Kdo se
+bojí riskovat, nedočká se úspěchu.
+JUDr. Hubert Režný
+vá
+nRakvický -
+zZpRAVOVDAJj
+Ačkoliv nebyl rakvickým rodákem,
+celým svým životem a prací pro Rakvi-
+ce, zejména za rozvoj školství i kul-
+turního života, si plně zaslouží být
+zařazen do galerie rakvických osob-
+ností. Je to Antonín Kubíček, jehož
+jméno dnešním generacím téměř nic ne-
+říká, který si však za dobu svého 27
+letého žití a působení v Rakvicích.
+postavil pomník ve
+vědomí generací,
+které vychoval.
+Téměř po čtvrt sto-
+letí vychovával ge-
+nerace, které tu
+žily a z nichž mno-
+zí později tvořili
+dějiny Rakvic.
+Antonín Kubíček se
+narodil v Bohdikově
+v okrese Sumperk.
+Na rakvickou jedno-
+třídní školu přišel
+v roce 1866, poté,
+co na choleru, kte-
+rá v Rakvicích po
+pruskorakouské válce
+řádila, zemřel jeho
+předchůdce Jan Če-
+chák.
+V té době stál
+již v popředí hospo-
+dářského, politické-
+ho a kulturního ži-
+vota Josef Edvard
+Kornyšl.
+Ve školní budově, v níž začal Kubí-
+ček vyučovat, byla jen jedna vyučovací
+světnice, která postupně nedostačovala.
+Proto byla zřízena "učírna“ pro první
+třídu v domě číslo 145. Obec tento dům
+koupila v roce 1868, kdy bylo nutno
+v Rakvicích zřídit dvojtřídku. Antonín
+Kubíček se stal nadučitelem a jako
+učitel nastoupila další významná osob-
+nost Antonín Vomela.
+Antonín Kubíček se při nástupu do
+školy v Rakvicích zapojil do společen-
+ského i kulturního Života. Stal se ta-
+ké regenschorim v kostele. Byl vynika-
+jícím zpěvákem. Z doby jeho činnosti
+TCKÉ OSOBNOSTI
+regenschoriho se dochoval zápis latin-
+ských zpěvů při pohřbech "0fficium
+Refundatorum" (česky - služba mrtvým).
+Sám si je opsal, byly psány brkem.
+Kultura jeho písma byla mimořádná.
+Dochovala se jeho fotografie, kdy byl
+nadučitelem.
+Antonín Kubíček hned na počátku
+svého pobytu v Rakvicích velmi úzce
+spolupracoval s
+Josefem Edvardem
+Kornyšlem. Je do-
+chována zpráva, že
+spolu koupili v
+Praze pro rakvickou
+školu globus a lu-
+nostroj. Tyto
+předměty však ne-
+sloužily jen škole.
+Byly používány i
+při osvětových
+přednáškách, které
+| oba konali pro
+rakvické občany.
+Věaěli, že poznat-
+ky o světě a hvězd-
+né obloze je nutno
+sdělovat i dospě-
+lým. Dochoval se
+z těchto přednášek
+tento Kornyšlův
+výrok: "Kdo točí
+zemí, kdo řídí zá-
+kony vesmíru a nás
+drobných pozemšta-
+nů? Bůh, ta mocná
+síla přírody, jež vším vládne.“" Antonín
+Kubíček i Josef Edvard Kornyšl si byli
+vědomi potřeby šířit v Rakvicích osvětu
+v širších rozměrech. Proto v roce 1868
+založili Pěvecký a čtenářský spolek
+Žerotín, jehož cílem bylo vybudovat
+knihovnu, pěstování zpěvu a četby nebo
+předčítání občanům a šíření nových
+poznatků o zemědělství. 0 tomto spolku
+psaly tehdejší noviny Moravská Orlice
+v roce 1868.
+S růstem Rakvic rostl počet žáků,
+takže dosavadní učebny nestačily. Proto
+v roce 1880 nařídila okresní školní
+rada představenstvu rakvické obce dát
+RaAakvický i —
+zpRAVOVNÍ 6
+postavit novou školní budovu, a to na
+místě, kde stála obecní hospoda a ko-
+várna. Slo přitom o přestavbu, nebot
+ze značné části bylo použito původní-
+ho sklepního zdiva bývalého habánské-
+ho dvora i zdiva hospody. Skola měla
+čtyři učebny a byty jak pro naduči-
+tele, tak ostatní učitele. V září
+byla slavnostně otevřena.
+V publikaci 50 a 100 let škol v Rak-
+vicích je uvedeno "... a nadučitel
+Antonín Kubíček spolu s učitelem
+Antonínem Vomelou ve svých projevech
+povzbuzovali rodiče, by sobě školy
+vážili a dítky své k pilné návštěvě
+školy přidržovali, by básně a písně
+různé přednášeti se učily"“. Velký
+podíl na tom, že stavba školy byla
+provedena v tak krátké době, měl i
+Antonín Kubíček.
+Pro nově zřízené dvě třídy byli
+přijati dva mladí podučitelé, a to
+Antonín Mátl a Alois Mrštík, Oba by-
+li absolventy c.k. Slovanského
+ústavu pro vzdělávání učitelů v Brně
+a přátelé. Samozřejmě se ihned po
+nástupu do školy zapojili do spole-
+čenského života v Rakvicích.
+Antonín Kubíček usiloval znovu
+oživit činnost Pěveckého a čtenář-
+ského spolku Žerotín. Poněvadž čin-
+nost spolku zanikla, bylo nutno
+spolek založit. Když se mu podařilo
+na podzim roku 1882 získat členy
+obecního zastupitelstva a další
+pokrokové občany pro myšlenku obnove-
+ní činnosti tohoto spolku, svolali
+učitelé valnou hromadu s cílem znovu-
+založit tento spolek. Jeho účelem by-
+lo sjednávat pro své členy a ostatní
+zájemce "poučení a ušlechtilou zába-
+vu". Prostředky k tomu mělo být za-
+ložení spolkové knihovny, odebírání
+časopisů, pořádání přednášek a
+poučných rozprav z oboru hospodář-
+ského apod. Ukolem tohoto spolku mělo
+být i pořádání zábav, výletů, diva-
+delních představení. A právě v tomto
+směru měl velký podíl na této práci
+nadučitel Kubíček.
+Antonín Kubíček jako nadučitel
+neměl jen samé úspěchy. Narážel i na
+potíže. Jednou z nich byl problém
+s návštěvou dětí rolníků, pracujících
+na ekonomii státního statku na
+Irkmanci. Tehdejší správce prušácký
+Němec Habl, dělal rakvické škole po-
+tíže. Děti dělníků zanedbávaly školu
+a zvyšovaly procento Zameškávání
+žactva rakvické školy. Aby tento stav
+byl odstraněn, využil Kubíček zná-
+mosti Aloise Mrštíka s rodinou správ-
+ce Habla. Poslal Mrštíka projednat
+docházku dětí a přimět správce, aby
+nebránil dětem dělníků pravidelně
+navštěvovat školu. Také vztahy mezi
+rakvickou školou a farou nebyly ně-
+jaký čas dobré. Rakvický farář Václav
+Blažek, i když do školy chodil jen
+velmi zřídka (byl nemocen a zastupo-
+val ho kaplan Antonín Malec), rád
+diktoval, jak má škola pracovat.
+Když ovlivnování přesáhlo míru, řekl
+nadučitel Kubíček faráři Blažkovi:
+"Pane faráři,ty doby přestaly, co vy
+jste práskal bičem a my táhli káru.“
+Že Kubíček se stal skutečným
+Rakvičanem svědčí skutečnost, že měl
+vlastní vinohrad a vybudovaný vinař-
+ský sklep. Jeho sklepní hospodářství
+bylo na vysoké úrovni. Příležitostně
+rád pohostil pozvané hosty ve svém
+sklepě.
+Antonín Kubíček měl za manželku
+Boženu Bartošíkovou z Podivína.
+Měli 7 dětí, z toho 4 chlapce a 3
+děvčata. Dcera Žofie byla manželkou
+nástupce Kubíčkova, řídícího učitele
+Josefa Garlicha. Ostatní děti dostaly
+vzdělání, takže se všechny v životě
+dobře uplatnily.
+Antonín Kubíček zemřel v roce
+.
+JUDr. Hubert Režný
+rRakvický -
+ZpRAVODAJ
+proměny ZZ
+Farní budova byla postavena v roce
+a v roce 1859 byla místní cír-
+kevní správa povýšena na faru.
+Kostel nepostačoval potřebám far-
+nosti. Proto pololáníci Jiří Foukal
+a Jakub Korčák založili v roce 1817
+fond ve výši 2226 zlatých k rozšíře-
+ní kostela. To bylo provedeno až v
+roce 1875. Byla provedena přestavba
+kostela a opravena věž. Obyvatelstvo
+bylo převážně katolického vyznání.
+oprávci rakvické farnosti od roku
+postupně byli Matouš Novosad
+do roku 1790, Václav Dvořák (1790-
+), Maxmilian Cuculinus od
+června 1802 do června 1806, Ondřej
+Vondráček (1806-1815), Antonín Růžič-
+ka (1815-1825), Antonín Janků. Tento
+působil v Rakvicích od 15. prosince
+do 5. dubna 1836. Jako duchovní
+správce zvelebil kostel i oltář,
+zlepšil faru a velmi pomohl občanům
+při choloře, která v Rakvicích řá-
+dila v roce 1832. Po něm 28 let byl
+farářem v Rakvicčích Josef Schuster.
+Do historie obce se pak zapsal farář
+František Milím, který v Rakvicích
+působil 17 let. Farnost vedl od roku
+, když u v Rakvicích působil
+Josef Eduard Kornyšl. Kolem jejich
+"sporů" se dochovalo jednak nepodlo-
+žených pověstí, jednak řada dokumen-
+tů o spolupráci. V době nemoci Milí-
+ma ho zastupoval kooperátor Emanuel
+Svitavský. Od roku 1882 zastupoval
+Milíma kaplan Alois Malec. Tento
+byl činný i kulturně. Působil v Pě-
+veckém a čtenářském spolku Žerotín
+a vedl i ochotnické divadlo
+v Rakvicích.
+Náboženské poměry v Rakvicích
+Spolupracoval i s Aloisem Mrštíkem,
+kterí v té době učil v Rakvicích.
+Malec se později po názorových
+rozporech stal nepřítelem Mrštíka.
+Na rakvické faře se do konce dru-
+hé světové války vystřídalo ještě
+sedm katolických knězů.
+Byli to:
+Josef Pták - v Rakvicích působil
+-1890
+Jakub Kružík 1891
+Albert Mrázek 1901-1907
+Gotthard Frich 1907-1908
+Cyril Vala 1908-1917
+Jan Spurný 1917-1965
+Od doby protireformace byli
+rakvičtí občané převážně římsko-kato-
+lického vyznání. Jiného vyznání tu
+byli jen jedinci. Např. v roce 1931,
+při sčítání lidu z celkého počtu 2405
+osob bylo 2306 katolíků, t.j.
+,6 %. Dále bylo v Rakvicích 29
+českých bratří, 2 pravoslavní, 12
+židovského vyznání a 59 bez vyznání.
+Mezi občany bez náboženského vyznání
+bylo 8 židů.
+Další historie náboženských
+poměrů by si vyžádala samostatnou
+stat.
+Rakvický ©
+ZPRAVODAJ
+BLAHOPŘÁNÍ
+V červencovém vydání Kanadských
+listů, které vydává krajanský spolek
+Čechů a Slováků ve státě Ontario v
+Kanadě jsme se dočetli o srdečném bla-
+hopřání, které zní:
+Dne 16. srpna t.r. oslaví na Batavě
+(Batovo město) v kruhu své rodiny a
+přátel své 80. narozeniny, novopečený
+kapitán v.v. Jaroslav Hajda, rodák
+rakvický. Jako mnoho jiných moravských
+Slováků odešel po německé okupaci k
+zahraniční čs. armádě ve Francii. Po
+výcviku v Agde byl poslán na frontu,
+utkal se s nepřítelem, ale po kapitu-
+laci Francie byl evakuován do Anglie.
+Sloužil u protitankových děl. Obležení
+Henguevku se účastnil jako zástupce
+velitele baterie. Do vlasti se vrátil
+. května 1945 se čtyřmi vysokými
+vyznamenáními, včetně bronzové hvězdy
+a Ús. válečného kříže.
+Po únoru 1948 odešel s rodinou do
+Kanady. Pracoval u firmy Bata ve městě
+Ontário. Dále jsme se dověděli, že
+rozkazem ministra obrany ČSFR, jako
+výraz vojenské rehabilitace vojáků zá-
+padního odboje 2. světové války, kteří
+byli za své občanské i politické
+postoje v letech 1948-1989 politicky
+i služebně postiženi, byl dnem 20.
+února 1992 jmenován kapitánem ve vý-
+službě.
+Rakvický zpravodaj se připojuje ke
+gratulantům a přeje Jaroslavu Hajdovi,
+rakvickému rodáku, dlouhé zdraví
+a osobní spokojenost.
+Redakční rada
+Nebojte se podnikání
+Jsou rodáci, kteří se o dění rodné
+vesnice zajímají celý život. Zapisují
+své poznatky, oživují vzpomínky a za-
+kládají do svých archívů vše, co je
+napsáno o Rakvicích. Jeden z nich je
+František Šelle, narozen v posledním
+domě nad hřbitovem, který nám poslal
+výpis řemesel z let před druhou světo-
+vou válkou do roku 1948. Jistě si po-
+všimnete, kolik řemeslníků v jednotli-
+vých řemeslech vesnice uživila, i když
+mnozí z nich vlastnili ještě malé
+hospodářství. Řemeslnická hrdost však
+v každém z nich byla pevně zakořeněna.
+Vzpomínám si na krejčího Čížka. Úlověk
+to byl vysoký, štíhlý, a dobrák od
+kosti. Na muzice v Sokolovně přišel
+krejčí Čížek doprostřed sálu, z náprs-
+ní kapsy vytáhl viržínko, zapálil si,
+kývl na muzikanty a pomalu s hlavou
+vztyčenou tancoval se svou malou Ženou
+solo. Kolik v tom počínání bylo
+hrdosti, kolik sebedůvěry.
+rRakvický
+zZpRAVODAJj
+Živnosti a služby v Rakvicích před 50lety
+Holiči: Dostál Jan, Fuciman Alois,
+Hrabal Franťišek
+VKrejčí: Malinka Josef, Čížek Tomáš,
+Krůza Ferdinaná, Nečas František -
+kroje, Řezáč Leopold '
+"Klemíři: Ferbar Antonín
+vKováři: Opršal Josef 116, Opršal Fr.,
+Malina Antonín 8, Lang Josef
+Koláři: Dvořák Vincenc, Bohm Franti-
+šek, Kamenský František
+VKošikář: Hýsek Vincenc
+vMalíř a natěrač: Řezáč František
+Mlékárna: Pohl Emil.
+„Výkup mléka: Pohl Emil
+„Výkup mléka s dodávkou: Bednařík Fr. ;
+Adámek Bohumil, Orálek Jan, Sladký FB,
+Mlýn: Šír František
+"Obchody: Potravní spolek, Kocmánek
+Jan, Kána Fr.- textil, Krůzová Ruže-
+na, Filípek Oldřich, Hégrová Jenové-
+fa - papírnictví, Hirlukšová L., Prů-
+dek Stan., Vajbar Petr - uhlí, dřevo,
+Valenta Karel
+„Obuvníci: Hégr Cyril, Křivánek Fr.,
+Vája Václav; Kamenský Stanislav
+/Pokrývači: Fila Ant. Korčák Viktor
+vPekaři: Nečas Karel, Man, Jánošek
+Josef, Minařík, Novák, Režný
+vPeněžní ústavy: spořitelní a záložen-
+ský spolek
+Sběrny a platebny: Rolnické a Občan-
+ské záložny z Hustopečíu Brna
+/Řezníci: Vajbar Josef, Holzapfel Jo-
+sef, Bajer Lad., Hájek Karel
+vStavitel: Šemora František
+"Stoláři: Filípek Fr., Kamenský Fr. a
+Karel, Rozsypal Jaroslav, (Herzán
+Stanislav, Cabal Jan
+vŠvadleny: Řezáčová Eva, Manková Fr.
+Švástová; Štefková
+Hádlová, Bohmová,
+? kroje
+“Vyšívačky: Tesárková B., Jeřábková
+"Zahradníci: Průdek Josef, Průdek
+Ladislav, Průdek“ Jakub
+vZámečnictví: Průdek J.,
+vfrafiky: Hyci, Havlová, Kvasnička
+VHostinec z Sokolovna,
+Mazánek), Zach Richus (Bohm Fr.),
+Pokluda :
+Sedláři: Hégr Karel, Dobrovolný
+Václav
+Polínek Fr.
+Bednařík (nást.
+j Výkupna zeleniny: Průdek Cyril
+"Výroba cement. zbaží: Kamenský Jan
+Porodní babičky: Pohlová Celestýna,
+Javorská, Dvořáková
+Volně zpracoval Šelle František,
+Lipník n. B. (rodák z Rakvice) IX 1983
+NÁVRAT
+V letošním roce, kdy naše obec
+odstranila dluhů vůči vyvražděným
+rakvickým židům a odhalila pamětní
+desku rodině Kohnově na Památníku
+padlých, přijel k nám na návštěvu
+až z dalekého Izraele náš bývalý
+spoluobčan Jakub Bassist.
+Narodil se roku 1909 v Radkovicích
+(nyní okres Třebíč), kde měl jeho
+otec Alfréd obchod a hostinec. V roce
+se rodina přestěhovala do Znoj-
+ma. V rodině bylo 6 dětí - Jakub,
+Klementina, Herman, Valerie, Elsa a
+Josefina.
+Jakub se vyučil elektrikářem a v
+polovině dvacátých let nastoupil
+službu v Břeclavi. V roce 1926 byl
+přidělen do Rakvic, kde se seznámil
+s Josef Kropáčkem. Bydlel v podkrovní
+mansardě na Spitzově vile (nyní dům
+uč. Veselého). Podílel se na elektri-
+fikaci Rakvic, Přítluk, Popic,
+nakvický -
+ZPRAVODAJ
+Pouzdřan, Zaječí, Staroviček, Šakvic
+a Strachotína.
+V roce 1930 rukoval z Rakvic do
+dělostřeleckých Žižkových kasáren v
+Olomouci. Po vojně v letech 1932-35
+budoval elektrárnu na Vranovské pře-
+hradě. Pak se znovu vrátil do Břecla-
+vi a Rakvic. Tehdy bydlel u Nečasů
+(vdova po pekařovi).
+Po zabrání Břeclavi Němci byl pře-
+ložen do Hroznové Lhoty a v paměti
+mu zůstaly obce, které elektrifikoval
+- Mezihoří, Radněves, Vidonín a Koje-
+tín. Ad r. 1941 začalo platit naříze-
+ní nosit žlutou hvězdu a nesměl jez-
+dit do jiných vesnic.
+V květnu 1941 si založil rodinu.
+Jeho nevěstou byla Stěpánka Marmor-
+steinová z Tvarožné Lhůty. Za rok
+nato ho čekal transport do Terezina,
+kde přežil celou válku až do 15. 6.
+. Přežil jen díky elektrikářské
+profesi. Němci posílali židy do Osvě-
+timi, ale jeho jako odborníka potře-
+bovali.
+V Terezíně se setkal i s rodiči.
+Kromě Jakuba a Eisy všichni z rodiny
+zahynuli. Elsu zachránil starosta z
+Ratišovic, který ji ukryl před
+transportem a po válce se s ní oženil
+a měl s ní 2 dcery. Nyní žije Elsa ve
+Znojmě. Valerie také nenastoupila do
+transportu, ale Němci ji v r. 1943
+chytili v Brně a asi zastřelili. Jakub
+věděl, že Valerie měla dítě a po válce
+pátral po jejím osudu. Našel ji až
+za 46 let na Slovensku, kde je Eliška
+vdaná a dosud zde žije.
+V roce 1949 odešla rodina Jakuba
+Bassista do Izraele. Kromě manželky
+Jakuba, to byl i syn Jiří (dnes
+Abrhám), který se narodil r. 1942.
+Syn Ivan (dnes Ruben) nar. 1946.
+V Izraeli se jim r. 1952 narodila
+ještě dcera Čipora,
+Usadili se v přímořském městečku
+Natánii mezi Haifou a fel Avivem. Zde
+dostali jednopokojový byt pro přistě-
+hovalce. Manželka Jakuba v roce 1965
+zemřela. Jakub žije u Rubena. Stáří
+má dobře zajištěné. Do důchodu odešel
+v 65 letech. Po podepsání dohod o
+vyrovnání mezi Německem a Izraelem
+dostává k důchodu 500 izraelských
+šekelů ještě 2400 marek (jako oběť
+nacismu).
+Na otázku proč, se i přes svůj vy-
+soký věk tak rád vrací do své bývalé
+domoviny, Jakub Bassist se slzou v
+oku odpověděl: "Můj domov je v
+Izraeli, ale jsem Čech. A starý strom
+nepřesadíš.“ A hned dodal, že židé
+z Československa měli v Izraeli punc
+dobrých pracovníků. I oni šířili
+pověst zlatých českých rukou ve svě-
+tě...
+Na závěr života se Jakub vrátil do
+dávné domoviny. Rád vzpomíná na místa
+svého mládí i na přátele, které však
+už našel většinou na hřbitově...
+R. Obhlídal
+TRAGÉDIE POD ZAJEČIM
+Pomalu sluníčko zapadalo, když
+přistával naposled pilot práškovacího
+letadla na plochu jateliny pod Zaje-
+čím. Posledním pracovníkem, který na
+něj čekal, byl strýc z vrchního konce
+rakvické dědiny. Čekal na pilota, aby
+vyslechl rozkazy na příští den.
+Letadlo rolovalo k hromadě hnojiva,
+ale pilot stroj nezastavil, jen
+otevřel okénko a křičí na strýca:
+Ho
+Strýcu, podte, trochu vám povozím
+po tým vaším kraji, at ho poznáte
+aj z výšky."
+"To víš, chlapče, že se rád podí-
+vám, dyt sem v tým eště nikdá nese-
+děl."
+Letadlo se zvedlo, zakroužilo nad
+jatelinou, nad Zaječím a od Přítluk
+se vracelo na přistání, když strýce
+zaujal bod na polní cestě, přibližu-
+jící se od Rakvic a směřující k Zaje-
+čí. Přitiskl hlavu na sklo kabiny,
+-8
+nakvický
+ZpRAVODAJ
+až se mu rozpleskl jak "belešový"
+těsto, jenom aby zjistil, že se svém
+tušení nemýlí. Byl to on. Slova se mu
+zadrhovala v hrdle, když nabízel pilo-
+tovi pět litrů vína za to, když nad
+tým chlapem, cc jede po té cestě,
+proletí co nejníže. Pilot neodpověděl,
+jenom přikývi, lišácky mrkl a zatočil
+stroj nad Stymbert a pustil si to
+přímo proti bodu, který se pohyboval
+ha polní cestě. Proletěli mu těsně
+nad hlavou, ale když se letadlo oto-
+čilo, strýc viděli, že chlap po silni-
+ci jede dál. ,
+"NíÍž musíš, eště níž,“" nervozně
+přikazoval strýc pilotovi a zase
+přitiskl nos na přední sklo. Pilot
+přikývl, otočil stroj, který nadletěl
+na vinohrady a pustil se k zemi tak
+nízko, že by mu pod plechovým břichem
+neproběhlo ani tele, natož chlap.
+Když se letadlo zase prudce zvedlo
+k nebi, silnice už byla prázdná, jen
+zvířený prach se zvedal nad cestou.
+Strýc si zamnul ruce. "Snád to za
+tech pět litrů stálo.'
+Dveře místní "Besedy" se rozletě-
+ly a druhý strýc z vrchního konce
+vrazil dovnitř udýchaný, naježený a
+křičel už ode dveří.
+"Jano, toč pivo, nebo sem se zno-
+va narodil a eště z teho nejsu po-
+řádně zpamatovaný. Rychle dělej, at
+mě to probere a začnu zas normálně
+myslet."
+"A co se vám tak hroznýho stalo,
+strýcu, Že ste tak pobledlej.:
+„ "Pobledlej, zpocenej, oči vygule-
+ný, ruky a nohy se mně třepů, loktě
+aj kolena mám odraný, naražený žebra,
+poškrábaný břuch, nalomenů lopatku,
+natržený ucho, a to mám eště štěstí,
+že nemám nic na hubě, zas by se na
+mě ukazovalo, že sem byl naslopanej,
+ale Žiju, chlapče, Žiju a řeknu ti,
+že ten pokrok, tá technika, je negdy
+k ničemu. Spíš se na nebi proháněli
+enom ptáci a anděli a bylo dobře.
+Včíl ty plechový potvory nedají člo-
+věkovi pokoj. Smradu to nadělá, ran-
+dálu a eště to lidi ohrožuje. Sak
+tolik už teho spadlo, tož može tomu
+člověkvěřit?
+"Ná vy ste, strýcu, spadl z letad-
+a?", ptá se hostinský Jano a dotýká
+se prstem čela.
+"Co máš, chlapče, ale málem mě tá
+potvora spadla na chrbet, enom anděl
+strážný mě zachránil."
+"Tož nanapínajte a řeknite, jak
+ste zubatej utekl z lopaty:"
+Strýc si utřel bradu od pvní pěny,
+nadechl se a začal: "Mám na Podzajec-
+kej řepu, tož sem si říkal, dyž je
+takovej pěknej deň, že se na nu poje-
+du podívat. Sedl sem na svojeho sta-
+řičkýho "Pionýrka" a jel sem. "Pioný-
+rek“ prkotal, já sem si popiskoval,
+pokukoval po krajině a dobře mně by-
+lo. Nad Zajeckým kopcem krůžilo
+práškovací letadlo a mě ani ve snu
+nenapadlo,co s týmto kusem plechu
+zažiju. Jak sem vyjel ze zatáčky na
+rovná silnicu, letadlo nechálo krů-
+žení, otočilo rypák proti mně a padalo
+k zemi, ják dyby mu motor ten moment
+vynechal. Chcet sem mu zamávat, ale
+ono zamávalo se mní. Jak se rychle
+blížilo ke mně, tak aj rychle klesa-
+lo k zemi. Nade mnú proletělo tak
+nízko, že bych došel o klobúk, dybych
+ho měl. Tak, tak, sem se udržel na
+svojím stroji, enom sem v duchu podě-
+koval pilotovi, že to stačil vybrat,
+ale tá žlutá potvora se otočila,
+nadletěla nad Štymberk a zas se pusti-
+la proti mě, ale včíl už tak nízko,
+že břuchem lízala jatelinu a vrtulů
+usekávala její vršky. Pro mě nebylo
+úniku. Bylo mně jasný, že na tímto
+světě sem skončil. Ruky a nohy mně
+zdřevěněly, motorku sem přestal ovlá-
+dat, enom sem z vyvalenýma očiskama
+hleděl na blížící se monstrum a rych-
+le sem se lúčil s rodinú. Stihl sem
+to z každým zvlášť. Ze ženú, z děcka-
+ma, aj za vychování sem poděkoval,
+potom sem pustil řídítka, skřížil ru-
+ky na prsách a s výkřikem "Zbohem
+živote" sem se v plnej jízdě vrhl do
+jateliny a všecko mně bylo jedno.
+Nejméně šestkrát sem se přegulil,
+hned sem měl na vrchu nohy, hned
+hlavu a potom byla tma. V hlavě mně
+hučelo a před očima se mně dělaly
+věčí a menší kolečka. Ohmatal sem se,
+a dyž sem zjistil že žiju, dívám se,
+= či Rakvický -
+M ZPRAVODAJ
+kde spadlo to letadlo, ale protože bylo veselo, erom kcyby pod tým
+sem nic neviděl, nesedl sem na svůj letadlem ležel negdo druhej."
+stroj a jedu k tobě chlapče, abych A tak nevím, zda strýc ví, kdo
+nebral nových sil a došel uklidnění. mu připravil takovéto zpestření
+Esli to letadlo tam negde leží, ne- všedního podvečera, ale že u nás
+vím, hledat ho nebudu, ale spadnút v naší dědině je takových šprýmařů
+muselo." více, to zase víme my.
+"Hlavně, že žijete a ste v pořád- Veselo u nás bývalo, je a bude,
+ku. Včíl se trochu zasmějeme a co jenom nepřehánět, všechno má své
+nám chybí." meze, občané rakvičtí.
+"Já se směju rád a taky by mně PřRo
+„Dojeli regruti,..."
+Dojeli regruti, dojeli pod máju Zahrej nám muziko zaverbujem
+na koni vraném děvčata švarný vytancujem
+písničku zpívajú. my letos rukujem
+Zpívajúů smutní. všeckým dáme zbohem
+Zpívají veselí. na tú vojnu pohár vína
+Děvčata k tanci si vyplijem.
+sukýnky rovnajú. „je
+f jd c © -Bo Es
+— + | . ,
+re la km M L o i ty HH | VR RN U u Wu č 0 i
+P o hen LF E
+a — -535 T (SC Ja
+- (G)
+Na As 4. Ga ce A 6. ON
+k P 9 22 h E on 1. jc ja Went I m
+p. Mm p ES P běž A i JA n K 1 Á ol Z 1 Ú n
+VD R 7] GET i t4 Z = E L i La 93 i i (9 čá 0 Za
+" 4 i n Ca Ý Ý ja = X | M
+ďJ x [= " ==- , = =“ TAIVY
+: ob, : M
+s ooo i | ' i a
+BA ; W -m
+i h i i i b i i i i i
+ce č ee ř „s č i el | a | pe ja 8
+4
+o T FZ = TÍ : KOA SRO i
+A o JB B BRE má S ené sí i
+E =. = - = i | , =
+FS MR B Es F 8 :e f jd
+„DI A = 1 jn i = h C G < © © X
+— Bo a s © Á i E 4 d 2 brana 4 1 H n ram: (= krome 4 JESI
+SE B | Pod VE ká L i ší0 i n | MBe 3 iz ana | S. l hi 8 M i *TÍ
+© ad 72 » i —8 M ké = + M H : i L + f ji — z T
+py x s -+ © Vee
+4 2 = -=
+Rekreační sport v zimě
+I v zimě, za dlouhých večerů, je možno v naší obci sportovat. A to ve
+sportovní hale při základní škole. Prozatím jsou stanoveny časy pro tři dru-
+hy rekreačního sportu:
+Cvičení žen středa 19.00 - 20.00 hodin
+Volejbal (muži i ženy) pátek 19.30 - 21.30 hodin
+Tenis „sobota 8.00 - 13.00 hodin
+Využijte těchto možnosti a přijdte si zasportovat. Další podmínky se dozvíte
+přímo na místě. Pavel Suchánek
+nakvický -
+ZPRAVODAJ
+I když žil už dlouho v Hodoníně,
+kde založil rodinu, však v srdci no-
+sil stále obraz své rodné dědiny.
+Klement Rozsypal vyrůstal v rolnické
+rodině, nejstarší jediný syn ze tří
+dětí. Bylo mu určeno pracovat doma
+na hospodářství. Práci plnil zodpo-
+vědně, což vyplývalo z jeho povahy.
+Ale táhlo ho to jinam, k jeho největ-
+ší zálibě - kresbě. I když kráčel za
+pluhem v hluboké brázdě, jeho pohled
+bloudil po krajině kolem. Hledal a
+nacházel krásu, lákaly ho barvy tak
+často jiné, podle ročního období.
+Tyto dojmy se hluboce usazovaly v je-
+ho vnímavé duši.Ale k projevu a
+prohlubování jeho nadání nebyla mož-
+nost. Byla válka. Teprve po osvobo-
+zení, už jako plnoletý, nastoupil
+studium na Umělecko-průmyslové škole
+v Brně, společně s Františkem Úhrást-
+kem. Tito talentovaní rakvičtí chlap-
+ci si na studiu uměleckého směru
+vedli úspěšně. Franta, jak jsme
+zvyklí oslovovat, po absolvování
+pokračoval na Malířské adademii v
+Bratislavě, kde jako akademický malíř
+zůstal dodnes. Klima se dal jiným
+směrem, pokračoval ve studiu na Pe-
+dagogické fakultě v Brně. Po vojně
+pak přijal místo výtvarníka v propa-
+LOUČENÍ S RODÁKEM
+gačním oddělení Elektrárny v Hodoní-
+ně. Rakvicím se však neodcizil, což
+se jeví v jeho tvorbě. Zanechal mnoho
+kreseb, mezi kterými najdeme obrázky
+s motivem, který měl v srdci po celý
+život. Kreslil svou rodnou dědinu z
+různých pohledů, na bílou plochu
+přenášel barevné představy, které
+mu
+byly blízké z Rakvic a okolí. Z vý-
+letů do přírody, které v mládí pod-
+nikal se svými kamarády, vždycky
+přinášel skicář plný postřehů - po-
+hled na Rakvice z Koziperků, či
+z hrázky od Jezer, nebo od Sutráku,
+jindy s pozadím Pálavy. Miloval
+svou vesnici a viděl ji krásnou ze
+všech stran. V poslední době ji vídá-
+val už jen v představách, nebot nemoc
+mu nedovolovala svou rodnou ves
+navštěvovat. A 6. července letošního
+roku těžká nemoc přetrhla jeho
+návštěvy navždy. - Na paletě barvy
+usychají, tak jako květy na jeho
+hrobě
+Ale jeho dílo žije. Snad se nám
+podaří při některé budoucí výstavě
+s jeho obrazy občany seznámit.
+see
+D.M.
+-© rRakvický -
+ZpRAVOODOAJ
+Sňatek uzavřeli:
+Norbert Predikant |-
+Karel Paulík -
+David Bastl -
+Radoslav Růžička -
+Oldřich Palán -
+Narozené děti:
+Bukovský Vít
+Havránek David
+Cabal Jakub
+Rozsypal Jakub
+Stehlík Kamil
+Obhlídal Jakub
+Švásta Ondřej
+Rozsypalová Eva
+Osiková Michaela
+Zemřeli:
+Kánová Františka © ve věku
+Krůzová Anastázie
+Ryzá Jarmila
+Blažková Anna
+Bažantová Božena
+Přerovská Anežka
+č.p.
+Společenská kronika
+Jana Roháčová
+Jitka Krůzová
+Petra Kořínková
+Hana Pristašová
+Dagmar Líznarová
+Už ne ty a já, ale my.
+let
+let
+let
+let
+let
+let
+a
+(Rakvice)
+(Brno)
+(Brno)
+(Ořechov - Zaječí)
+(Hustopeče - Rakvi
+B
+S?
+Přejeme štěstí všem dětem!
+Vzpomínka hořkou vůní dýchá...
+SSE
+ce)
+Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně.
+Příspěvky jednotlivých jmenovaných autorů jsou v původním znění.
+redakční rada, grafická úprava: F. Zach. Tiskne: ZD Velké Bílovice
+Sestavuje