Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1991_4_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1991_4_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1991_4_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1991_4_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1991 - č. 4 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1991_4_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1991 - č. 4}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+nRakvický č.4/1991.
+ZPRAVODAJ
+" VYDÁVÁ OBECNÍ RADA V RAKVICÍCH
+Rakvičané, na slovíčko
+++% je za námi další rok našeho života, Již ve vánočním duchu
+-a s dojetím začínáme rozjímat, jaký ten rok vlastně byl a co ko-
+mu přinesl.
+Do osudu každého člověka se uplynulý čas nějak zapsal. Něko-
+mu přinesl úspěch v podnikání, někomu nejistotu, případně neza-
+městnan ost; Někdo změnil zaměstnání a zvyká si na novém praco=
+višti, jiný prožil sňatek či radost z narození dítěte. A někomu
+přinesl. utrpení v nemoci, nebo ze ztráty blízkého člověka,
+Osud nás naděluje vším. Však nejdůležitější je to, abychom
+ve ehvíli, kdy jsme šťastní, nebyli hluší a slepí k těm, kteří
+vedle nás prožívají bolest a trápení. Proti některým ranám osudu
+jeme bezmocní, ale více bychom měli uvažovat, zda jsme si v ro-
+dině nebo v zaměstnání život zbytečně neztrpčovali a nedělali si
+. ztížené podmínky ještě horší.
+Sluší se vstupovat.
+do Nového roku s optimismem. Podle před-
+povědí ekonomů má být rok 1992 po všeeh stránkéch ještě těžší.
+Po něm však má dojít k hospodářskému rozvoji a zlepšování životní
+úrovně. Doba od nás žádá uplatnění všech sehopností, rozhodnosti
+i umění nést riziko a nejistotu.
+Ze všech východních zemí máme
+největší šance překonat stagnaci a přejít k prospěritě. V tunelu.
+našeho putování je již vidět světlo +..
+Proto Wm za celou redakci zpravodaje Břesi do Nového roku
+hodně děřfřáví a statečného odhodlání ...'
+R. OB:LÍDAL
+Naše Sbsě v současných počniakách
+Obecní zastupitelstvo nemělo v tomto roce lehký úkol..
+Ke komci roku se všude bilancuje co rok dal. Ve velmi omeze=
+ných možnosteeh toho nebylo možno mnoho plánovat, Udržet v cho-
+du výstavbu dvou největších akcí. Je to čistírna odpadních vod
+a přístavba školní budovy Začátkem roku nebyly tvto skce fi-
+nančně plně pokryty. V průběhu roku byly pro stavbu čistírny
+intervencemi vytvořeny podmínky pro finanční krytí vysokého tem-
+„pa, které nasadila montážní firma. Výsledkem bylo, že na čistič=
+ce se již do začátku listopaču podařilo dokončit kozpletní teeh-
+nologickou část včetně provozní zkoušky technolocie a předání.
+Stavba je v přestihu, v dobré kvalitě, Spolupráce mezi dodavate=-
+li a obecním úéadem, který zajišťoval jejich požadávky byla vel-
+mi dobrá.
+, Přístavba školy taktéž pokročila o plánovaný objem,ikdyž u
+této stavby financované okresním úřadem, začínají těžkosti s
+finančním krytím, Poslední "částka byla výrazně krácena., Lopošud
+je. stavba v souladu s časovým plánem výstavby. Celou zimu bude
+temperována, zedníci mohou tak pokračovat na dokončovacích pra
+„eích.
+m Pro další potřebné akce jako plynofikace a opravy vozovek
+jsou zpracovávány dokumentace. Podle finančních prostředků bu-
+dou tyto věci realizovány. Ve Svislé ulici byla
+vena, zbytek,
+po stavebním povolení i v zimě. Do zimy se podařilo
+dokoňčit hrubou část vozovky ve IIL uličce. Zbývá asťf ltování.
+Podle počasí bude provečeno.Na jaře by mohla být hotová už i
+s výsďabou. Hasičskému sboru, který v současné době patří na
+starost obci, jeme zákoupili-kropící vůz ve slušném stavu. Tento
+si svépomocí a s naším přispěním upraví jako požární vozidlo.
+Okresní požární útvar, taktéž něco přispěl. Také s výukou hry ná
+hudební nástroje již bylo započato - prozatím v budově Erobné
+provozovmy, a to do doby, než se podaří upravit obecní dům.
+Také střed obce se podařilo alespoň částečně uklidit.
+Na opravě
+kostela má kromě farního úřadu a spoluobčanů i výzmamný podíl
+(pomoci, a to i finanční,obecní úřad.
+„ní chtěli js a, aby byla také náves pro rakvičany a návštěv-
+níky na vánoce hezčí o
+S přáním příjemného jrožití těehto svátků a hodně zdraví
+a trpělivosti: v Aovém roce Vám přeje obeení zastupitelstvo.
+František ZÁCH
+000 000
+Občanská. úeúokrátlská strane - Rakvice
+= dd do P ed č 0 íd 6 © 5 6 75 ce
+Činnost politických stran se stává stále více terčem kritiky
+jednotlivců i skuúpim'mašeho obyvatelstva. Není se co divit, když
+„si uvědomíme, oo“se na naší politické scéně děje. Je to neustále
+diskutované státoprávní uspořádání, které nikam nevede. Soelální
+demagogie některých stran a hnutí, ovládání podniků, družstev i
+sdělovacích pr ost Řěáků bývalými nebo současnými komunisty. Snaha
+o zpomalování ekomomické reformy a tak bychou mohli , Paenaě dál
+a dál.
+Přesto je čimost politických stran pro fungování demokracie
+nezbytná. v současné době je u nás registrováno asi 80. politických
+stran a hnutí. K těm největším a nejdůležitějším patří i Občanské
+demokratická strana, která pracu je velmi aktivně jak na našem okre-
+se, tak v obci. V uplynulém roce byla ze strany ODS věnována (mimo
+jiné velká pozornost kupomové privatizaci, která bude v nejbližší.
+době zahájena. K tomuto tématu bylo na okrese uspořádáno několik
+desítek besed, z nichž jedna se konala i v Rakvicích. V mašíci lednu
+bude v naší obci uspořádána další beseda na toto téma. O termínu
+konání budou všichmi zájemci včas informováni,
+Oblastní rada OUS Břeclav také pořádala mnoho zajímavých besed
+se zajímavými lidmi, Byli to např. pánové Kočárník /nám. ministra
+f.nancí/, pan Kovář /místopředseda ODS/, pan Devátý, /p. Honajzr,
+p. Syka/. poslanci zákonodárných sborů a další., V těchto besedách
+bude ODS poéračovat iv příštím roce až do vyvrcholení volební kan-
+paně. S jistotou lze (říci, že v blízké době bude uspořádán na třech
+čstenh břeclavského okresu mítink s předsedou Občanské demokratické
+strany, místopředsedou federální vlády panem Klausem.
+Součástí činnosti 07S je však teké drobná politická práce,
+která vomáhá zabezpečit chod správních orgánů na našem okrese,
+zvyšovat informovanost občanů o politické situaci okresu /Mo-
+ravský jih/, za pomoci poslanců vyřizovat žádosti a stížnosti ob-
+čanů v zastupitelských sborech.
+Co nás čeká v příštím roce ? Nebude to rok v žádném případě
+lehký. Nevíme udu budeme žít ve společném státě, ekomomický
+pokles dosáhne svého mejnižšího bodu, zvýší se nezaměstnanost.
+Všechno, ale budeňe moci ovlivnit i my. V červnových volbách bu-
+deme dávat hlas politikům a stranám, jimž nejvíc věříme. Proto
+se mejvíce spo léhe jme ma Vlastní rozum, nepodlehmněme demagogii
+některych straň a hnutí, ohlédněme Se, cO za kterou stranou nebo
+jejími politiky vidíme za Vykonanou práci. Zvolme dobře své zá-
+stupce, | 2
+| Do psíšětího roku Vám přejeme mnoho zdraví, štěstí a opti-
+mismu. n“ |
+M5G=O85S Bekvice
+PoS:
+ooo O00 000
+K jednomu výročí bučování v Rakvicích
+V letošním roce je tomu 60 Lat, co se započalo se stavbou
+horní školy, tehčy zvané škola měšťanská, Rakvická školní mládež
+chodila do měšťanky v Podivíně. Pro. mnohé to bylo velkým utrpením,
+zvláště pro ty, kteří chočili do Podivína pěšky. Podivíaští silně
+bránili stavbě školy v Rakvicích, a tvrdili, že podivímská škola
+stačí i pro Rakvice. Nakonec všesk vedení obce a školy prosadili
+své a stavba školy v čakvicích byla povolena.
+Škola původně měla být obdelníkového tvaru podél silnice.
+Avšak pro meústupnost některých majitelů sousedmích pozemků, byla
+budova postavena tak, jak stojí. lento pozemek, kde je škdla,patřil
+obci, která jej získala výněnou za pastvisko u frknance, kde byly
+postaveny byty pro dělníky =- naproti ÓVOT 8 .
+Stavba školy byla zahájena 2/. července 1931 a začátkem měsí=
+ce září v roce 1932 byla škola slavnostně otevřena. Třeba připo-
+měnouti, že po dva zimní měsíce se na stavbě nepracovalo. Škola
+o T
+jm
+byla tedy postavens a vybaven ia v interiéru za 12 měsíců.
+Několik čísel : Ke stavbě školy bylo potřebí asi 3
+cihel, 1 900 fůr písku 1
+křidlic, 1 000 G vápna
+Veškerá dopravs by
+a cementu, 312g železa,
+ry, 150 a brizolitu a 3
+oňskými
+Školu stavěla obec svým náklačen. Základní kapitál byl
+000 Kč a ostatní peaise musila očec vypůjčit, Jelikož to bylo
+v období světové hospodářské xrize, zmohé spořitelny odsnítly půjčku
+a tak bylo dosti občan. +
+majetkem. Byla
+ně vybavena nákl
+sněnky, kd3 ručili svým
+u *
+la byla postavená a vnitř-
+První do o
+třídy chodili na dolní škola, aby v nový budově byly již dvě třídy
+-|
+. « o
+V Z sr M% a eo 3 aěŘí řam : > i a m 2 mě ram í hěě ;
+V této l. třídě vyučovali učitelé z obecné školy : DBofiumil Hor-
+Pa připaěrníě TV mnm Jy hm nů dl Paneě 4
+ňanský, Jaroslav Veselý, Zimonová-Celcnaviková, Pudolf ko ké
+Na novou "šxzolu n pa ; sw siki kalí TÚ neja 435K
+ouborní učitelé "rantišek Jerson,
+= E “
+Štěpán Mátl a Karle
+Školu projektova z črná « stavba Dvla zZacána stavite=
+i
+lům Němečkovi z Poštorné s Kočeluhovi z divína. Škola ee stavěla
+„za starostů Fr. Šuci
+Závěreů třeba oodotknouti, že většina prací 8e prováděla ručaš
+a ze stavelmí mec:
+K zamyšlení : avební mechanizaci by
+se stavěla tsková
+Polní tratě v Rakvicích
+(65 625 Ao 670 (0D C5 220 GMD SSD GR SD KED (P č ŠM AMV ante MMP CEO 5D CBD co CD
+V prvním čísle Rakvického zpravodaje v roce 1987, tedy už a
+před pěti lety, začalo povídání o historii Rekvie v souvislosti
+s proměnami vztahů k vlastnictví půdy, a to od doby, kdy jsou
+o Rakvicích první záznamy. Toto povídání jsem nazval "prom nyn.
+Postupně dostávalo širší záběr i obsah. Tehdy jsem netušil; že.
+dojde k tak výrazným proměnám ve vztazích k půdě, k jakým šocké
+zí dnes. V dějinách proměn vztahů k půdě byla, jak si dál ukáže-
+me, pole rozdělováma do tratí polí a každá trať měla svůj mázev,
+historii i smysl. Při kolektivizaci půdy téměř tyto názvý zaňik-
+-ly a vypadly z povědomí lidí.
+Nymí, kdy zákon o půdě a jiné restituční normy vracejí. vlast-
+míkům právo polí užívat, nutně ožila potřeba vrátit jednotlivým
+tratím jejich názvy, pojmenovat je, aby se vlastníci mohli orien=
+tovat, kde vlastně jejich pole jeou. Prostě musí najít svá: pole:
+Řekněme si před tím, než si pojmemujeme jednotlivé tratě po-
+lí, že v dávné historii jeme měli půdu rozdělenou do dvou. skupin.:
+Půdu poddanskou - rustikální a půdu panskou - dominikální. Půda ži
+poddanská podléhala bermím - dnešní daně - a panská půda byla © ©
+bermí osvobozena. Protozeměvládcové kontrolovali rozsah půdy pod=
+daných, poněvadž byla zárojem jejich příjmů. .
+S prvním označením tratí poddanských polí v dějinách Rakv
+se setkáváme v roce 1487. V tomto roce se v souvislosti s rakvic= |
+kým kostelem připomíná virný desátek"v hoře Koziberku /Geiselbere/,
+Víme, že v roge 1491 král Vladislav II. (Jagellonský 1456-1516
+vydal potvrzení prebendě olomoucké kapituly v Podivíně, že jí.
+náleží vinný desátek z hory Koziberku. Připomeňme si, že slovo
+"hora“ znamená vinice a Re zeměpisnou horu. V análech rakvids
+ce,jsou pak v roce 1584 uváděny hory v Zaclech, hory Hermzaných
+S
+avy roce 1609 pak hory Trkmanské. Hory Hernzaných nebyly místně
+určemy a také jejich název není asi správný. šohli bychom se
+domnívat, že šlo o viničné hory, které patřily Karlu Hrzanovi,
+hraběti z Harasova, druhému manželu vévodkyně Marie Antonie z
+kichtenštejna, majitelky hodonínského panství, ke kterému patřily
+i Rakvice,
+„Í když v průběhu 17. století došlo k novému soupisu, původně
+poddanské a pak i panské půdy, setkáváme se teprve v roce 1749
+poprvé a pojmenováním tratí polí v Fakvicích. Cílen prováděných
+(soupisů opět bylo jednak sepsat selskou půdu, aby mohla být vymě-
+řena zemědělské daň, ale i zabránit, aby vrchnosti nezabíraly pů-
+du pro sebe, neboť panská nůda ještě nebyla zdaňována. Tedy v roce
+se poprvé setkáváme s názvy těchto tratí nolí : Poč Koziberky,
+Nad Koziberky, Pod Zaječím, V hlavinách, šalý dernivy, Krefty, Za
+Lužama, Kopce, Dílce, Šedličky, Bílá hlína, Zíblinky, Umlýmský,
+Za rybníky, Prostřední, Horní, Kozí, Koza,
+Za vsí, Trokvíz. fu
+poprvé se setkáváne s názvem Koziberků - Kozí horou. Tento soupis
+nevyhovoval a to proto, že nebyla zachycena panská půda. Důvodem
+soupisu bylo též, že sílila snaha o rozšiřování osevních ploch,
+rušením pastvin. Proto byl nořízen nový soupis půdy (Josefínský
+katastr - 1788), který zachycoval jak poddanskou, tak půdu panskou.
+Tento soupis půčy uváděl tyto trati polí. Jezero na hranicích - 02-
+ději zvané Kajlovo jezero, Za lesem, Zadní koza, Přední koza,
+Trokvíz, Horní a Dolní louky, Pod koziberky, Koziberky, Zacl,
+Krátký, Hlaviny, Nad Koziberky, Pod Zaječím,Krefty, Pod krefty,
+Hrubý, Hernivy, Malý hernivyv, Kopce, Šadličky, Vinkel, Bílý nliny,
+Dílce, Háček, Rybutky, lfaá rybníkem, lezi rybníky, Pod Trkmnanským.
+rybníkem, Jrkmanské louky, Roviny, Nová hora, Trkmanská hora,
+Irkmansko, Za rybníky, Pod čědinou. 4 těchto treti. bylo šest tratí
+r
+pastvin vedle luk,
+K dalšímu soupisu pozemků došlo v roce 1820. V tomto roce byl
+sestaven na Moravě Katastr pozemkové daně, oodle něhož bylo již
+zdaněno 29 kusů dominikálních volí, 1527 kusů rustikálních pozemků
+při rakvických sgruntech
+a 518 kusů rustikélních pozenků svobodných.
+jiter a 191 sáhů, to je
+,3 ha. Tato výměra pozemků byla rozčleněna do 54 tratí polí a
+Výměra však těchto pozemků činila 3169
+Ř =
+luk a patřily kamí 2 obecní lesy. V roce 1824 byla vypracována
+katastrální mapa rakvického katastru, která uvádí trati polí, jež
+byly zaznamenány i v prozatimní kronice Rakvic. Jde o tyto trati :
+Zehrady, Dílce, Kopce, Podkopce, Kůsky, Půlhony, Honky, Prostřední
+hony, Za lužama, Podsednické hernivy, Přední hernivy, Hernivky,
+Pod krefty, Krefty. Podzajecké, Hlaviny, Podkrátké, Krátké, Ko-
+. aiberky, Zacla, Nad Koziberky, Podkoziberky, Dílce,
+: =
+= O" p A L
+m ví. — = : E T
+mí A o“
+ae 62 Ya Ama . >
+T py 7
+Pb T l /
+| Dále jsou to Celký v Podkoziberských, Celky u Lévky, Celky
+u Koze, Hrubé louky a Zadní celky u Podoxa, Za lesem, Hirůdy, Před
+Hrůdy, Za Hrůdy, Trokvíze, trávníky, Postihařaké, Za Trkmankou
+jsou uváděny Štekse, Šajdavý a Štěpnica. Trati polí za železniční
+drahou jeou uváděny pod názvy : Palestýny, Zarybnické podsednické
+a Zarybnické čtvrtnické, Rybníčky, Pastvisko a Ovčácké. Dále jeou
+to Háček, Hasenvinka jinak Umlénské, Bílý hliny, Šedličky, Přídan=
+ky, Záluzské a Zadní hernivy. Trati, které získaly Rakvice z polí
+v katastru bývalé zaniklé vsi Trutmanice a Trutmaničky nesou tyto.
+názvy : Trkmanské louky, jinak Trkmanské louký za silnicí, Rovinky,
+Roviny, Trkmanská rola, Trkmanské Hory a Nové hory. Lesy jsou Koza
+(Geiselwalá) a Podoky. Srovnáme-li si názvy tratí polí v rakvickém
+katastru v průběhu dob, kdy byly dělány soupisy pozemků, vidíme, že
+názvy podléhaly změmám a německé názvy byly postupně buď z polovice
+nebo zcela počešťovány nebo názvy zkracovány a změněny. O smyslu a
+původu některých názvů tratí jsmesi ve zpravodaji již pověděli. Po-
+kusme se najít původ jestě dalších názvů tratí polí.
+Snad k nejspornějším patří Koziberty, Jejich název by mohl svá-
+dět mebo i sváděl k domněnce, že to byl kopec, na kterém
+se pasívaly
+kozy. Ale z historie víme, že jde o hory úničné - vinohrad, ve sta-
+ročeštině hora. Ale proč kozí ? Proč máme les Kozu, a trati
+pod a nad Koziberky. Při hledání odpovědi jsem vycházel z původ-
+ního názvu této trati polí Geiseberg. Při hledání překladu jsem
+našel, že die Geis - je česky také srna. A nabídl se tento vý-
+klad. V kraji bývals převeliká stáda srnčího, která žila v okol=
+ních lesích a no lukách. Převahu ve stádech měly vždy srny.
+Myslivci však srnu odborně nazývají "Koza". Při překladu německého
+jména srny bylo soudu použito u sazic ernčího namísto
+Herna“, "koza" 5e tedv Kozí hora, nazývat Srní hora.
+Překlad Kozí norky je naprosto
+špatný, protože u německého "Berg"
+v souvislosti vinohrady nutno důs-
+leúně používat staročeského názvu
+vinohradů "hory". Nejde tu tedy u
+jména "hora" chápat je zeměpismě,
+ale vinohradnicky.
+Všimneme-li si některých dalších
+názvů tratí v rakvickém katastru a
+hledáme-li jejich původní název a jeho
+význam, dojdeme k zajímavým záěšrům..
+Japř. Hlaviny. Hledáme-li výzmam toho-
+to názvu, zjistíme, že slovo "hlaviny"
+vyjadřují, že jde o plevy ze lnu. Zr-
+mená to, če v Rakvicích kdysi dávno vyl
+y pěstován len. Potvrzují nám to i zá-
+pisy, že odvádění lnu nebo výrobků
+ze inu patřilo k desátkům, které ze-
+měděloci vrchnosti. Další název trati Krefty nebo Pod.
+refty.
+vinná réva vys
+tí pamětníci vědí, že právě u této trati byla ©
+> ne podélně, jak se pole táhlo, ale příčně,
+a
+půda mezi dvěm íčnýhi řadami vinné révy se nazývala greft. A před-
+a
+mětem řečí O rytí vinohnradu bylo "zryl jse“ deset greftů“ a poč. O pů-
+vodu názvů Haxenwinkol a Palestin bylo už povíúáno v dřívějších zpra-
+vodajích. Snaů u většiny dalších tratí polí by bylo zajímavé hledat.
+M,
+původ a význam jejich názvů. lak např. názvy Hernivy, Půlhony dávají
+tušit, že šlo o Dan
+u
+skou půdu. Šlo o větší celky polí, o panskou půdu.
+= 0 =
+Potvrzuje nám to i skutečnost, ževsoupisu selské půdy z roku
+tyto trati polí nebyly zahrnuty do soupisu půdy.
+Názvy Záeluszké, Přídanky, Šajdavý přímo nutí hledat původ
+těchto označení stejně jako u názvů Celky nebo Podsednické ata.
+V nejpodrobnějším českém slovníku nenajdete slovo"Šajdavý".
+Za to Vám německý slovník řekne, že die Scheide (čte se Čajde)
+znamená rozhraní, hranice - Šaljdavé jsou na hranicích mezi rak-
+vickým a podivínským katastrem. Název Zaluzský. Je to trat polí 28
+lužeama, tedy původně "Zálužský“. I název trati Přídanky má svůj
+historický původ. V Rakvicích bývaly pozemky, které mohly být bez=
+platně užívány všemi hospodáři. Byla to pastviska, pastviny, kde
+byl pasen dobytek všech hospodářů. Byla však role, a byla to obec
+ní pole, která směla být učívána občany, kteří za užívání platili
+obci poplatky. Byla-li tato pole rozdělována nebo přidávána k cel-
+ské půdě jako "přídanek“, musel být přídanek zaplacen obci. Odtud
+název Přídanky.
+1 u všech dalších názvů tratí polí by bylo možno určit jejich.
+A
+P Vyžadovalo by to, čůkladně jšího hledání. Ale prostor ve
+Zprevodaji ne dovoluje provést takový rozbor,
+© Proto už jen ve zkratce si něco povězme o názvech bývalých
+luk. Tam ce setkávámes názvy Celky, Hrubé louky, Trokvíze, Posti-
+hařeký,.Dvíve byly rakvické louky pr otkány sítí mrtvých ramen Evje.
+Mezi těmito vodami byly celky luk, na nichž.. byl pasen dobytek.
+Proto jsme měli luka zvaná Celky. Trokvíze, Jak mi mapovídá sám ně-
+mecký název, byly suché louky, které v době povodní nebyly zaplavo=
+vány a na nichž se mohla shromáždit drobná zvěř., Název Hrubé louky.
+„Byla to louka, oproti menším celkům velká "hrubý kus, hrubá louka,
+znamená tedy "velká louka", O původu názvu Postihařaské jsme už
+ove zpravodaji kovořili, Zajímavý je název luk nazývaných. Hernger
+Byla to jouká u. Podóxu s údajně zvlášť vonným senem. A seno z t
+louky el vyhradil prý kterýsi kníže z Lichtenštejnů pro své koně,
+Název by bylo možno volně přeložit, že tato louka je "“pému milá"
+nebo že ji Rakvičané dávají rádi svému pánu, v
+Hlubší voznání vývoje názvů polních tratí by vyžadovalo delší
+ho studia. Myslím sině že toto pojednání nám umožňuje dovědět
+se aspoň to nej jpods tnější a vzbudí v nás snahu i zapochybovat
++ Il =
+o výkladu názvu některých ivetí polí.
+PŘ Rozhodně pokud povídání přečteme, zkrátí náa zimní večer a
+únuýž nás k zavzpomínání nebo d ke sporům, či hledání. vždyť
+většina majitelů polí má někde v kredenci nebo kufru staré listi-
+my a svých polích, která zdědil nebo koupil,
+JUDr. Hubert REŽNÝ ©
+o00 O00 000-
+Rakvické osobnosti
+Mladá generace, která po první světové válce vstupovala do
+živote. první republiky, byla vychovávána k humanismu, hlásajícímu
+lidskost, úctu člověka k člověku, uctu k lidské důstojnosti,
+Byla vedena i k lásce k vlasti, Byly jí vštěpovány ideje doby úbřo“
+zenské, byla poučována o nutnosti sebeurčení národů, úctě k těm,
+kdo bojovali za naši svobodu,
+Nemalou úlohu ve formování osobnosti mladé generace sehrály.
+sokolské ideály, vycházející z požadavku harmonického rozvoje tě-
+lesné, duševní a mravní stránky osobnosti, z ideálu zdravého a.
+všestranně vyspělého národa. (“
+o K mladé generaci, která byla odohováma těmito ideály patřili
+i rakvičtí rodáci František Pohl a Břetislav Opršál. Oba pocházeli
+rodin poměrně početných. Nosmnými pilíři těohto rodim jejich matky.
+Byly to žemy uvědomělé, pokrokové, Obě shodou okolmostí už ve volbách
+. na počátku první republiky kandidovaly do obecního zastupitelstva
+U Rakvicích. Jedna byla ženou kováře, druhá porodní bábou. se
+Františka Pohla a Břetislava Opršala formovala p tehdejší škola,
+Nositeli idejí vlastenectví na obecné škole byli učitelé Jaroslav
+Heinige, Antonín Hormanský a Josef Richter, kteří taký v roce 1918
+. vítali spolu s ostatními občany nové Československo. Tito učitelé ne-
+jem učili své žáky, ale především i svým způsobem života a kulturní
+-prací vychovávali mladou generaci v duchu humanistických idejí a
+ideálů, Jejich vnímavými žáky byli i František Pohl a Břetislav
+Opršal. Oba byli od dětství také členy Sokola v Rakvicích, |
+= 17 m
+František Pohl pěstoval- jako dorostenec i dospělý muž gymnastiku.
+Patřil k družstvu Sokola v Rakvicích, které dosahovalo mimořád=
+ných sportovních výsledků v župním měřítku, Bř etíslav Opršal na-
+proti tomu byl obdivovatelem a aktivně činným v kolektivních spor=
+tech jako byla odbíjená, tenis, kopaná, bruslení, hokej a v těchto
+sportech a turistice vedl mládež, kterou pak jako učitel vychovával.
+Oba tito Rakvičané absolvovali měšťanskou školu v Počivíně a pak
+šel každý z nich svojí cestou.
+Framtišek Pohl šel do učení. U soukromého počnikatek se vyučil
+strojmím mechanikem. Fo vyučení pak postupně pracoval u různých firem
+a přitom pokračoval ve sportování. Věnoval se dál gymnastice. Dostal
+se do povědomí širšího okruhu ouborníků tělovýchovy. Také ve svém ře-
+mesle se stal skutečným odborníkem. Ve svéů 23. roku věku nastoupil
+ve Zlíně u firmy Bata. Číky svým schopnosten a píli se stal během
+let práče nadmistrem v dílně 60 714. Zde řídil skupinu mechaniků
+strojů ma generální opravy obuvnických strojů. Usiloval o zdokonalo-
+vání lidské i strojové práce. Stal se ve svém oboru jedním z předních
+zlepšovatelů. fsk napí. spolu s mechaniken Matulou zkonstruoval |
+očeávací zařízení na řetízkových. strojích. Sám pak se zasloužil o
+zlepšování sešívacích, řetízkových a kolbonorých strojů, navrhl zjed-.
+nodušení pomocné jehly- atda
+V době okupace načí vlasti německými fašisty se zepojil do: od
+bojové práce ve Zlíně. Hnutí do něhož se zapojil, neslo označení
+"Naše pravda“. Wrantišek Pohl jako člen odbojové skupimy podával ve-
+dení skupiny zprávy o smýčlení, náladě a politické gituaci mezí z8-
+městnanci punčochárny, vybíral mezi zaměstnanci peníze na opatřování
+potravin, šatstva pro (partyzánské skupiny, které na zlínsku pracova-
+ly. Z těchto prostředků byly také počporovány rodiny těch, kdo byli
+vězněni nebo popmveni. Podílel o
+se také na převádění občanů utíkajících
+do zahraničí. Když byla vysazena na Bystřičsku skupina Glay Eva ks MS
+slaná Z únglie, vedená kapitánem Antonínem Bartošem a zahájila na.
+Moravě w roce 1944 svoji činnost, navázala odbojová skupina Naše
+pravda smí spolupráci. Operace Clay Evy vylíčil Ae Bartoš v knize
+Clay va volá Londýn, -
+V únoru 14945 byla organizace (prozrazena a začalo zatýkání. (Také
+skupima Naše pravda s v ní i Prantišek Pohl byli zatčeni a dáni do.
+„olicejní věznice v Uherském Hradišti. Na korespondenčních lístcích.
+- 13 '-
+které věznění směli čas od času svým rodinám psát nebyly stesky,
+Spíše se zatčení snažili potěšit a povzbudit své rodiny. Tak např.
+František Pohl v dopisu z 23. února 1945 píše. "Přeji Vám hodně
+zdraví a klidu. Mamičko, věnuj se děten, uč Haničku, aby měla samé
+jedničky. Uč jich modli tbě a denně se s nimi měli. Opatruj sebe a
+děti, mám se dobře a
+V dopisu ze 17. března 1945 jeho krátké sdělení končí slovy :
+.«.. děti a sebe opatruj. a vypravuj o mně.
+František Pohl s ostatními vězní byl přemístěn v dubnu 1945
+do Brna do Kounicových kolejí. Tem po krátkém pobytu byl sestaven
+transport označený K.L. 3, čítající 200 osob obého pohlaví. Dne
+. dubna 1945 byli odvedeni do velkého sálu v těchto kolejích, kde
+již byli někteří z věznů, určených k transportování, Celou noc
+strávili v tomto sále v sedě., Každému byl dán Koumk chleba veli-
+kosti vězeňské dávky na půl dne.
+. dubna 1945 ráno byl František Pohl s ostatními vězni odvezen
+vězeňským vozem ma nádraží v Brně a dán do zvláštního vlaku o čty-
+řech starých vagoneoh, který odjel v 10 hodin přes Jihlavu do ra-.
+kouského města Mauthausenu v Horních Rakousích., Vlak tam dorazil
+. dubna 1945 dopoledne, Mauthausen je městys s aei 4 000 obyvatel.
+ÚU něho byl koncentrační tábor. V něm v letech 1938 - 1945 k de
+přes 122 000 lidí,
+Po příjezdu byla skupina věznů * pětistupech vedená do kon-
+centračního tábora. Během pochodu zažili nálet hloubkových spoje-
+neckých letců. V táboře se museli svléci do naha a čekat před po-
+litickým oddělením tábora. Na to byli nahnáni do bunkru, ve kterém
+„byla plynová komora. 10. dubna byly z plynové komory vynášena |
+(mrtvá těla a oknem po prkně spouštěna do nového krematoria,
+(Když man“ Xelka, po skončení války,po Františku Pohlovi pátrala
+po jeho osudu, dostale od okresního soudu ve líně toto lakonické
+| sdělení. František Pohl, nar. 5. září 1908, náboženství českoslo-
+venského evangelického ZP se stal jako účastník druhé světové
+války od 10. 4.1945 nezvěstným. Dnem 10. 4. 1945, který nezvětný
+pravděpodobně nepřežil, je považovati za den jeho emrtio.-.
+="14 -
+Břetislav Opršal, který se narodil 31. břézma 1911 po absolvo-
+vání měšťanské školy v Podivíně vystudoval mužský učitelský ústav
+cv Brně. Po vystudování byl delší dobu bez práce. Poté působil jako
+učitel v Poštorné a v Týnci. Pak učil několik roků v Lenžhotě,
+Mezitím vykonal vojenskou prezenční službu ve Znojmě. Poté se v ro-
+ce 1934 vrátil ke svéučitelské práci opět do Lanžhota, Tam ho za-
+stihla okupace našich zemí. Zapojil se ihned do odbojové činnosti,
+Odbojová práce spočívala v úsilí o odboj proti fašistické okupaci
+šířěním proti-německé nálady a skromná dodávání zbraní pro odboj.
+Když byla tato činnost prozrazena, byli účastníci odbojové práce,
+byli to především učitelé, zatčeni, Mezi nimi byl i Břetislav
+Opršal, který v té době již učil v Podivíně. Věznění byli v Uherském
+Hradišti a později ve Vratislavi v dnešním Polsku. Po 9 měslcích
+věznění byli souzeni. Poněvadž nikdo nic nepřiznal, byli propuštěni
+na svobodu, Nikdo z nich všěak-.nemohl konat své povolání a byli stále
+pod policejním dohledem. Břetislav Opršal nebyl také přijat do ji=
+ného zaměstnání a žil až do nového zatčení u svého bratra Jarosla-
+va Ópršala v Rakvicích, Znovu byl zatčen a byl převezen do Kounico- —
+vých kolejí v Brně, kde sídlilo Jestapo a odkud po krátkých výsleších
+byl odvezen
+do koncentračního tábora v Mauthausenu. "ři výsleších v
+Kounicových kolejích se podle výpovědi spoluvězně a učitele Ptáčníka
+z Velkých Bílovic, Břetislav Opršal choval statečně, nikoho nepro-
+zradil. Do koncentračního tébora v Mauthausenu byl spolu s další aku-
+pinou věznů odvezen. Pracoval jako ostatní vězni v tamním kamenolomu,
+vězni nosili těžké kameny.na tak zvané "stezce smrti“, kde byl také
+zastřelen velitel lanžhotské odbojářské skupiny Šperka, káyž nemohl
+vynésti těžký kámen po stezce nahoru. Břetislav Opršal následkem
+těžké práce a nedostatečné výživy začal být vážně nemocný, Učitel
+Božek, který s ním učil v lanžhotě a byl také jeho spoluvězněm v Maut-
+hausenu, a který přežil věznění, dosvědčib, že ostatní spoluvězni se
+snažili Břetislavu Opršalovi ulehčit jeho utrpení. Dosvědčil, že když
+se Opršal dožadoval vody před smrtí, byla mu odmítána s tím, že by to
+jeho stav ještě zhoršilo. |
+© Zemřel 11, dubna 1942. Jeho prach je smísen 8 popele těch dal-
+sok 122 000 vězňů, kteří v táboře zahynuli.
+| JUDr. Hubert REŽNÝ
+Vánoční
+vzpomínání
+. Rok co rok slyšíme stále to stejné, ale stále krésné a hře-
+jivé. věťastné vánoce". Každá generace nachází pod stromečkem ji-
+né dárky, honosnější, dražší - to nese doba, ale krása vánoc,
+lióské soudržnosti, přátelství, pohody i tajemnosti zůstává.
+- Bohatým Ježíškem po válce jeme nazývali pomeranč, tabulku čo-
+kolády nebo malý gumový balónek. Já jsem si přála hadrovou pa-
+nenku a nějakou dobrotu, vždyť v osmi letech žádné velké přání
+takový človíček nemá, ale jaké bylo moje překvapení, kávž mamin=
+ka rozbalila malou krabičku s mým jménem a Na černém sametu 8e
+zaleskly naušnice. Bylo to něco úžasného. Neštěstí však bylo v
+tom, že v mých uších nebyla žádná dírka. 5 takovým přepychen se
+u nás nepočítalo. Až později jsen se dověděle, že je daroval etrýc
+František, ale já tehdy pevně věřila na Ježíčka. Až jsem povy=-
+rostla a odhalila. tajemství vánoc, měminka mi klaúla ne srdce.
+"Pokud děti věří ná vánoce, na dobro,
+ne tajenství, v potud sahá
+jejich dětství. Až buděš mít svoje děti, nek
+zrazením vánočního tejemství, však na to přijdou sany a ty budeš -
+bohatě odměněna. vždyř dětské oči rozzářené u vánočního strozku,
+to není jen zážitek, toje štěstí."
+a% jim radost pro-
+A tak mnižůka“ kdstns chtěla vrátit, prý je pozdě na píchá-
+ní, ale každý rok po Štědrém večeru k ném chodila popřát zdraví
+teta Hedvika. Byla to doba vánočního povídání až do setašní.
+Maminka uvařila čaj s rumem,'my děti se krmily dobrotami a po- a
+slouchaly o dávných časech. feta náučnice prohlédla a veř
+*Dary dobře míněný a od dobrýho člověka se vracet nemají, néni.
+to slučný. Stařenka. Vranovská z dolního kones to udělaly už kolik
+děckám a zadarmo, tož. čo by -tó neudělaly aj děvčici.“ A tak na
+Štěpána po obědě jeme. ěly. Maminka mě ani utěšovat nemůsela, já
+jsem pevně věřila, že dárek od Ježíška nemůže přece způsobit
+žádnou bolest. IS o : : :
+Ten rok byly bílé: zšABt6= |sněhu napadlo bohatě, zal už
+procházely odhrnutou. cestou, to vždy některý sedlák projížděl
+vesnicí s velkým dřevěným pluhem taženým koňmi, jen činní
+- 16-
+rolniček dával tušit kudy právě projíždí. Cestou jsme potkáva-
+ly děcka se sáňkama eněřující k vrchnímu koncira tehdejší
+sáňkářské tratě. Ty byly od Řezáčovýho, od hřbitova, od měš-
+Čanky, od drégrovýho, Kocmánkovou uličkou, však nejnáročnější
+trat byl "Elektroón".
+V malé kuchyni bylo teplo a ticho. Stařenka seděla u ka-
+mena podřinovala.V Šeru místnosti se po stěnách odrážely žluté.
+a růžové barvy ohně, který prosvicoval mezi plotnani a přidával
+místnosti na tajemnosti. V rohu kuchyně stál malý smrček ozdobený
+barevným řetězem, ořechy zabalenými ve stříbře a vršek měl ukonče=
+ný papírovou hvězdou. Uprostřed kuchyně stál dubový stůl, na něm
+„ V ošatce jablka, sušené ovoce a uprostřed barevný papírový betlém.
+Pod malým okýnkem stála lavice a na ní si tiše hrála dvě děvčátka.
+Maminka vyslovila své přání a stařenka se měla hned čile k evětu. .
+"Kde bye chodila, bude to hneč a děvčice má parádu na celej život."
+Po těchto slovech si mě přitáhla k sobě a přikázala vnučce., "Po=
+dej mně štupovací jehlu z pletení Jaruško. A v komoře na múční
+truhly je slivovica, tož tú donese taky."
+Jak stařenka měla tyto dvě věci při sobě, šlo vše ráz na
+ráz. Rozevřela kolena, mě vtahla mezi ně a stiškla, Dobře věděla,
+že takový malý piškoř
+se může lehce vykroutit. Byla jsem jako ve
+svěráku ani nadechnout jsem se nemohla. Kdy mně stařenka uši
+propíchla dodnes nevím. Vše šlo tak rychle, že jsem bolest necí-
+tila, jen jak povolilo sevření vyrazila jsem prostovlásá, bez
+kabátu ze dveří do mrazivého odpoledne, jen zápach ze slivovice
+po mně zůstal, alé doma už jsem se zhlížela v zrcadle s náušni-
+cemi v uších a nemohla se vynacívat na tu krásu., Po mnoho nocí
+jsem děkovala Ježíškovi za krásný dárek, o kterém se mi tehdy
+ani nesnilo.
+ČERTOVINY
+Dědina. Byla, je a snad bude blavní ulicí vesnice., Je to
+promenáční ulice, kde se předvádí nejnovější móda, krásné a na-
+dané děti, zkrátka úroveň vesnického aji el a společenského
+postavení. .
+Aj my sme bývaliha dědině. Bylo po válce a to eště neby-
+ly tak pěkný baráky, sale zahrádku
+měl akoro každej barák. U cesty
+byl chebzovej živej plot a v ním stály úvě starý hrušky, na kte-
+vých. sme si jako kluci každej rok pochutnáválio
+Bylo mně šestnácti roků a měl sem na starosti pětiletýho
+bratra. Otrava to byla, ale byl to můj bratr, stejný tělo, stejná.
+krýv, ochránit sem ho musel, ale negdy by zasluhoval. Říkal sem :
+sl, snáů Mikuláš a čert nu srazijů úřebínek a než se člověk nadél
+doba svatýho liikuláše byla tady.
+a Skoro se stmívalo, skoro se popravovalo a tak sme s ira trem
+seděli v kuchyni a vyřezávali 2 lipovýho dřeva koníka, V kuchyňských
+kamnech plápolal oheň a zalíval teplem celú nístnost. Maminka |
+chystala večeřu, enom po. zazváénění a zahrčení řetězu se otočila
+ke dveřím, zato melej Pavlík sebú dycky trhl. Já sem neříkal mic,
+enom sem Čekal, sle. on se chlubil namince, že dyž sem donde Mim
+kuláš, tak mu řekne básničku, ale čerta pleskne až vyletí na věš
+kostela, Maminka. přikyvovala na souhlas, že to ani ináč byt nemože.
+(Tu se ozval zmonek, buchot na dveře a řinčení řeťtazu. Puvlík stuhl,
+oční panenky se mu rozšířily, vlasy naježily a když maninka šla
+otevřít, nečekal. Jak slyšel ze símě "Pod dál svatej Mikulášu",
+zajel po. břuchu pod postel, kde spávali stařeček a ani nedutal.
+| Čert vletěl do kuchyně enom nekeho roztrhnát, ale viděl enom mě.
+a já sem byl ořece enom pro něho veliký sústo, tak začal: čmuchat. =
+Kožuch na ním měl chlupy zlepený šoiní a smrášl, Jak by se tisíc.
+roků neumýval. Dyž. prošmejdil kuchyň, svezl se na podlahu a i dyž se
+- oběř gcvrkla v- malů guličku, jeho pekelnýmu pořiledu neunikla a :
+začal tanec. Pavlík řval, jak dyž ho na nože bere, až sem měl
+strach, že $e mu neco stane, Tuk se přece enou tí malí strašit
+nemusejí, ale čert nepřestával ani dyž ho maminka okřikla, Byl.
+v agónii. Dostal sem zlosť, věděl sem, že je to mladej Karásek ©
+od naproti a teho bohdá nebude, aby Se temu našemu malýmu. po tom
+| celej rok posmíval. Vyšel cem ma úvůr, oblíkl si otcúj kožuch,
+eo
+oss
+l
+a
+KOU
+A
+oka
+C
+ná
+U
+,
+- 18 -
+z vrát oů stodole sem sdělal napnutů kožu z berana kerej měl
+hlavu aj Z rohama, ve chlívě vžal hrabě a 8 týmto vybavením sem
+se přemístil přeá náš dům. 1am sem si za zahrádků klekl, na
+hrabě. nastrčil kožu z berana 8 čekal. Čert dokončil svoje pekel-
+ný dílo a spokojeně vycházel ze síně do mlh pre sey cenýho: zimní-
+ho večera. Jak se přiblížil ke mně, začal sem se pomali zvedat.
+kolen sen se za mohutnýho brblání začal rovnat
+a 'až sem stál,
+začal sem zvedat hrabě z beraní hlavů na- vrchu. Včíl zas stuhl
+čert. Brblat přestal, jeho řeťaz visel nehnutě podél jeho těla,
+ale spamatoval se. "Mamičko moja, ponož, tady je opravdickej čert"“,
+| zařval. Proletěl zahrádků a pelášil přes ulicu. Aj dyž sem věděl,
+že lide o zladýho,Karáska oáů naproti, nemohl sem si upanatovat, kdy.
+se umnich zěnily dveře. Dycky se naky ven a ten dolekanej
+čert ich otevřel dovnitř a bez nejmenší námahy. Bylo to zajímavý
+a já sem si tým hlavu nelámal. Co si enom nenetiiju, víctem kluk.
+čerta nedělal, unás se ten rok neobjevil sni na koledu ani na
+fřech králů, ba ani na člahačku. Tak ho to vzalo. Nevím esli měl
+takovej strach.z pekla, nebo se enoa stycél, ale povídání staře-
+nek při draní peří určitě zanechalo svoje ovoce.
+Sňatek uzavřeli :
+Jiří Jáchymek - Hana Hřibová /Aakvice - V. Bílovice/
+Václav Lukeš. - Jolana Vachálková /Přítluky - Rakvice
+Věroslav Cabal - Lenka Malinková /Rakvice/
+Jiří Strýček (- Markéta Valentová /úaječí/
+Karel Bucňák |- Leona Stehlíková /V. Bílovice-Rakvice/.
+Vlastimil Snopek
+—- Kamila Pucová /ilohoveo=N. Mlýmy/.
+"Luboš Jurka (= Vladislava Zemanová /Bulhary/
+Zdeněk Kocmam © -. Vlasta Juřičkové /Hus topeče-Přítluky
+(Jaroslav Šoška (= Ivana Peková /Přítluky - N. Mlýmy/
+želským dvojicím blahopřejeme.
+Šťastmým novoman
+Narozené děti:
+n Bílek, Zahroááí. čp. 642
+jslav Průdek, Svislá 405 m
+S
+Průdková, Nová 543 LA
+- AŤ jsou děti po celý život šťastné tak, jako ted v náručí
+řodiča.
+Zaběle? 3
+V letošním roce oslavili 50 let společného života nanželé
+Božena a Jan Gottwaldovi | o) j
+Barbora a Karel Cabalovi VĚA
+Pře jeme dobrou pohodu po Tšechas další léta.
+Úbčané, kteří v letošním roce oelavili 80 a více let :
+Filípek Oléřich- 2
+Mochačová Anežka
+Nečase Antonín
+Frůdková Žofie
+Richter Ladislav
+Herzánová Františka
+Herzánová Žofie
+Ramat
+Beana Nečasová Marie
+Pohanková Růžena
+E dů PG m TŘ o o S 4
+Horáček Tomáš | řežná Eva
+©
+Janošková DožŽena Režný nůbert
+Srůůková Anežka
+g Bek m |
+SR ml PA z Par l
+úecnhačové Květuče
+Bd let
+Pilátová felena
+Průcková Valerie
+. B2.det
+Ničová ilarie
+o Frůdková Julie
+Tesárková Anděla
+| Jáchymková Helena
+. Hrdinová Marie
+Krůzová Marie
+81 let |
+| Filípková Marie Mochačová arie
+Heraufová Božena
+88 let
+Minaříková Filomena © Rozeypalová šarie
+Nečasová Marie
+, B2 let |
+i | Nečasová Božena Říhová Bohumila
+| Švástová Helena
+20 let Rejentíková Pavlíne
+Suchyňa František
+91 let
+Přerovská Anežka Kéňová Františka
+| Šůstalová Marie ESA
+92 let Průdková lavice tu
+9 93 let Svástová Josefa
+9% 34 let Fintajslová Marie
+37. let Krůzová Anastazie k.
+Všem blahopřejeme a píejene klidné a spokojené stáří,
+- 22 -
+Rok
+« o Občané, se kterými jeme se rozloučili :
+Pila Karel ve věku 72
+Kamenský Václav. 67
+Sláma Vladimír 69
+Suchyňová Zdeňka 81
+Krůzová Zdeňka © 61
+y3úoudrý František 48
+Medková Jenovéťa 83
+Cesta končí +...
+ooo 000 o00
+Přejeme občanům krásné vánoce.
+Přejeme, ať dobrý je příští rok
+a šťastný pro všechny lidi,
+ať správný je každý náš krok.
+Kéž každý kolem jen dobro vidí.
+Za SPOZ —- DARMOVZALOVÁ
+Vánoce jsou již přede dveřmi - tak teč začíná plno různých
+článků v novinách a časopisech. Bylo by dobré, kdyby k nám letos
+vstounily takové jaké jsou, Řekněme si tedy něco o smyslu vánoc.
+Vánoce v sobě nemohou zapřít křestanský původ. Všechny výklady
+ohledně bo hanského slunovratu až po nápad Ss dědou Mrázem neuspěly.
+Musely nutně ztroskotat. A tak se všude mluví o dežíčku - v rodi-
+nách věřícíchs láskou a něhou, u ostatních s opovržlivou bla-
+hosklonností. :
+Kdo je to ten Ježíšek, ten, který dává smysl vánocům, ten
+O ktepý“ bylo v době vlády římského císaře Oktavléna Aucusta /zřej=
+mě v 25 roce jeho vlády/, v době kdy Palestinu spravoval věrný
+vazal Říma Herodes /Veliký/, Ježíš Kristus
+se stal významnou os0b-
+ností, o které se zmiňují ve svých dílech takoví historici jako
+Suetonius či Tacitus, Úvšem narozeniny pouhého člověka, býř význan-
+ného, by se ási těžko staly důvodem každoročních oslav celého světa.
+- Ne, křesřané se radují nejen z příchodu člověka, ale z toho, že k
+nám ná zem přišel slíbený Vykupitel, Boží Syn, z toho, že se poprvé
+spojilo nebe se zemí, takže už mezi nimi není nepřekonatelná pro-
+past bránící člověka ve věčném štěstí.
+Je proč se veselit a radovat - Bůh nám dal největší dar :
+sám sebe !
+Z toho důvodu např. vánoční nadílka. Kdo se klaní Božímu Synu
+v jesličkách a vidí tento Boží dar, dostává sám touhu i sílu být
+štědrým. Vánoční dárky jsou pouze symbolem, který naznačuje naši
+láskua štědrost /- a takoví bychom měli být nejenom jedenkrát
+za rok/. |
+| I ostatní krásné zvyky. jsou pouze takovým doprovodem vánoc,
+% /stanovení data oslav narození - slunce začíná stoupat vzhůru
+a zatlačuje tmu noci, svíčky a prskavky - symbol pravého světla
+- 24 =
+Ježíše Krieta, který osvěcuje život člověka, vánoční stromek- sym-
+bol plného harionického života, bohatý stůl = znamení společné ra=
+DOBti vas/s« V těchto symbolech rozhodně nelze spatřovat podstatu a
+smysl vánoc..
+Přeji vám všem hojnost Božího požehnání, ať co nejvíce načerpáte
+z živého poselství vánoc radost a pokoj. AÉ vás Bůh provází po celý
+další rok !
+Váš farář
+PS : I ooravená fasáda věže kostela přímo zve ke. vstupu dovnitř.
+Jste srdečně v našem kostele vítáni !
+o00 000 o00
+Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Fekvicích.
+Vychází čtvrtletně. —-
+Grafická úprava Střelcové Dogmar, František Zach,
+Tiskne CPS - provozovna Hustopeče u Brna
+Cena Kčs.