PDF verze zde: Rakvický zpravodaj - 1991 - č. 4

OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!

nRakvický č.4/1991. ZPRAVODAJ „ VYDÁVÁ OBECNÍ RADA V RAKVICÍCH Rakvičané, na slovíčko ++% je za námi další rok našeho života, Již ve vánočním duchu -a s dojetím začínáme rozjímat, jaký ten rok vlastně byl a co ko- mu přinesl. Do osudu každého člověka se uplynulý čas nějak zapsal. Něko- mu přinesl úspěch v podnikání, někomu nejistotu, případně neza- městnan ost; Někdo změnil zaměstnání a zvyká si na novém praco= višti, jiný prožil sňatek či radost z narození dítěte. A někomu přinesl. utrpení v nemoci, nebo ze ztráty blízkého člověka, Osud nás naděluje vším. Však nejdůležitější je to, abychom ve ehvíli, kdy jsme šťastní, nebyli hluší a slepí k těm, kteří vedle nás prožívají bolest a trápení. Proti některým ranám osudu jeme bezmocní, ale více bychom měli uvažovat, zda jsme si v ro- dině nebo v zaměstnání život zbytečně neztrpčovali a nedělali si . ztížené podmínky ještě horší. Sluší se vstupovat. do Nového roku s optimismem. Podle před- povědí ekonomů má být rok 1992 po všeeh stránkéch ještě těžší. Po něm však má dojít k hospodářskému rozvoji a zlepšování životní úrovně. Doba od nás žádá uplatnění všech sehopností, rozhodnosti i umění nést riziko a nejistotu. Ze všech východních zemí máme největší šance překonat stagnaci a přejít k prospěritě. V tunelu. našeho putování je již vidět světlo +.. Proto Wm za celou redakci zpravodaje Břesi do Nového roku hodně děřfřáví a statečného odhodlání …' R. OB:LÍDAL Naše Sbsě v současných počniakách Obecní zastupitelstvo nemělo v tomto roce lehký úkol.. Ke komci roku se všude bilancuje co rok dal. Ve velmi omeze= ných možnosteeh toho nebylo možno mnoho plánovat, Udržet v cho- du výstavbu dvou největších akcí. Je to čistírna odpadních vod a přístavba školní budovy Začátkem roku nebyly tvto skce fi- nančně plně pokryty. V průběhu roku byly pro stavbu čistírny intervencemi vytvořeny podmínky pro finanční krytí vysokého tem- „pa, které nasadila montážní firma. Výsledkem bylo, že na čistič= ce se již do začátku listopaču podařilo dokončit kozpletní teeh- nologickou část včetně provozní zkoušky technolocie a předání. Stavba je v přestihu, v dobré kvalitě, Spolupráce mezi dodavate=- li a obecním úéadem, který zajišťoval jejich požadávky byla vel- mi dobrá. , Přístavba školy taktéž pokročila o plánovaný objem,ikdyž u této stavby financované okresním úřadem, začínají těžkosti s finančním krytím, Poslední „částka byla výrazně krácena., Lopošud je. stavba v souladu s časovým plánem výstavby. Celou zimu bude temperována, zedníci mohou tak pokračovat na dokončovacích pra „eích. m Pro další potřebné akce jako plynofikace a opravy vozovek jsou zpracovávány dokumentace. Podle finančních prostředků bu- dou tyto věci realizovány. Ve Svislé ulici byla vena, zbytek, po stavebním povolení i v zimě. Do zimy se podařilo dokoňčit hrubou část vozovky ve IIL uličce. Zbývá asťf ltování. Podle počasí bude provečeno.Na jaře by mohla být hotová už i s výsďabou. Hasičskému sboru, který v současné době patří na starost obci, jeme zákoupili-kropící vůz ve slušném stavu. Tento si svépomocí a s naším přispěním upraví jako požární vozidlo. Okresní požární útvar, taktéž něco přispěl. Také s výukou hry ná hudební nástroje již bylo započato - prozatím v budově Erobné provozovmy, a to do doby, než se podaří upravit obecní dům. Také střed obce se podařilo alespoň částečně uklidit. Na opravě kostela má kromě farního úřadu a spoluobčanů i výzmamný podíl (pomoci, a to i finanční,obecní úřad. „ní chtěli js a, aby byla také náves pro rakvičany a návštěv- níky na vánoce hezčí o S přáním příjemného jrožití těehto svátků a hodně zdraví a trpělivosti: v Aovém roce Vám přeje obeení zastupitelstvo. František ZÁCH 000 000 000 Občanská. úeúokrátlská strane - Rakvice = dd do P ed č 0 íd 6 © 5 6 75 ce Činnost politických stran se stává stále více terčem kritiky jednotlivců i skuúpim'mašeho obyvatelstva. Není se co divit, když „si uvědomíme, oo“se na naší politické scéně děje. Je to neustále diskutované státoprávní uspořádání, které nikam nevede. Soelální demagogie některých stran a hnutí, ovládání podniků, družstev i sdělovacích pr ost Řěáků bývalými nebo současnými komunisty. Snaha o zpomalování ekomomické reformy a tak bychou mohli , Paenaě dál a dál. Přesto je čimost politických stran pro fungování demokracie nezbytná. v současné době je u nás registrováno asi 80. politických stran a hnutí. K těm největším a nejdůležitějším patří i Občanské demokratická strana, která pracu je velmi aktivně jak na našem okre- se, tak v obci. V uplynulém roce byla ze strany ODS věnována (mimo jiné velká pozornost kupomové privatizaci, která bude v nejbližší. době zahájena. K tomuto tématu bylo na okrese uspořádáno několik desítek besed, z nichž jedna se konala i v Rakvicích. V mašíci lednu bude v naší obci uspořádána další beseda na toto téma. O termínu konání budou všichmi zájemci včas informováni, Oblastní rada OUS Břeclav také pořádala mnoho zajímavých besed se zajímavými lidmi, Byli to např. pánové Kočárník /nám. ministra f.nancí/, pan Kovář /místopředseda ODS/, pan Devátý, /p. Honajzr, p. Syka/. poslanci zákonodárných sborů a další., V těchto besedách bude ODS poéračovat iv příštím roce až do vyvrcholení volební kan- paně. S jistotou lze (říci, že v blízké době bude uspořádán na třech čstenh břeclavského okresu mítink s předsedou Občanské demokratické strany, místopředsedou federální vlády panem Klausem. Součástí činnosti 07S je však teké drobná politická práce, která vomáhá zabezpečit chod správních orgánů na našem okrese, zvyšovat informovanost občanů o politické situaci okresu /Mo- ravský jih/, za pomoci poslanců vyřizovat žádosti a stížnosti ob- čanů v zastupitelských sborech. Co nás čeká v příštím roce ? Nebude to rok v žádném případě lehký. Nevíme udu budeme žít ve společném státě, ekomomický pokles dosáhne svého mejnižšího bodu, zvýší se nezaměstnanost. Všechno, ale budeňe moci ovlivnit i my. V červnových volbách bu- deme dávat hlas politikům a stranám, jimž nejvíc věříme. Proto se mejvíce spo léhe jme ma Vlastní rozum, nepodlehmněme demagogii některych straň a hnutí, ohlédněme Se, cO za kterou stranou nebo jejími politiky vidíme za Vykonanou práci. Zvolme dobře své zá- stupce, | 2

mismu. n“ | M5G=O85S Bekvice PoS: ooo O00 000 K jednomu výročí bučování v Rakvicích V letošním roce je tomu 60 Lat, co se započalo se stavbou horní školy, tehčy zvané škola měšťanská, Rakvická školní mládež chodila do měšťanky v Podivíně. Pro. mnohé to bylo velkým utrpením, zvláště pro ty, kteří chočili do Podivína pěšky. Podivíaští silně bránili stavbě školy v Rakvicích, a tvrdili, že podivímská škola stačí i pro Rakvice. Nakonec všesk vedení obce a školy prosadili své a stavba školy v čakvicích byla povolena. Škola původně měla být obdelníkového tvaru podél silnice. Avšak pro meústupnost některých majitelů sousedmích pozemků, byla budova postavena tak, jak stojí. lento pozemek, kde je škdla,patřil obci, která jej získala výněnou za pastvisko u frknance, kde byly postaveny byty pro dělníky =- naproti ÓVOT 8 . Stavba školy byla zahájena 2/. července 1931 a začátkem měsí= ce září v roce 1932 byla škola slavnostně otevřena. Třeba připo- měnouti, že po dva zimní měsíce se na stavbě nepracovalo. Škola o T jm byla tedy postavens a vybaven ia v interiéru za 12 měsíců. Několik čísel : Ke stavbě školy bylo potřebí asi 3 cihel, 1 900 fůr písku 1 křidlic, 1 000 G vápna Veškerá dopravs by 000 a cementu, 312g železa, ry, 150 a brizolitu a 3 oňskými Školu stavěla obec svým náklačen. Základní kapitál byl 600 000 Kč a ostatní peaise musila očec vypůjčit, Jelikož to bylo v období světové hospodářské xrize, zmohé spořitelny odsnítly půjčku a tak bylo dosti občan. + majetkem. Byla ně vybavena nákl 4 sněnky, kd3 ručili svým u * la byla postavená a vnitř- První do o třídy chodili na dolní škola, aby v nový budově byly již dvě třídy -| 4 . « o V Z sr M% a eo 3 aěŘí řam : > i a m 2 mě ram í hěě ; V této l. třídě vyučovali učitelé z obecné školy : DBofiumil Hor- 3 Pa připaěrníě TV mnm Jy hm nů dl Paneě 4 ňanský, Jaroslav Veselý, Zimonová-Celcnaviková, Pudolf ko ké Na novou „šxzolu n pa ; sw siki kalí TÚ neja 435K ouborní učitelé „rantišek Jerson, = E “ Štěpán Mátl a Karle Školu projektova z črná « stavba Dvla zZacána stavite= i lům Němečkovi z Poštorné s Kočeluhovi z divína. Škola ee stavěla „za starostů Fr. Šuci Závěreů třeba oodotknouti, že většina prací 8e prováděla ručaš a ze stavelmí mec: K zamyšlení : avební mechanizaci by se stavěla tsková Polní tratě v Rakvicích (65 625 Ao 670 (0D C5 220 GMD SSD GR SD KED (P č ŠM AMV ante MMP CEO 5D CBD co CD V prvním čísle Rakvického zpravodaje v roce 1987, tedy už a před pěti lety, začalo povídání o historii Rekvie v souvislosti s proměnami vztahů k vlastnictví půdy, a to od doby, kdy jsou o Rakvicích první záznamy. Toto povídání jsem nazval „prom nyn. Postupně dostávalo širší záběr i obsah. Tehdy jsem netušil; že. dojde k tak výrazným proměnám ve vztazích k půdě, k jakým šocké zí dnes. V dějinách proměn vztahů k půdě byla, jak si dál ukáže- me, pole rozdělováma do tratí polí a každá trať měla svůj mázev, historii i smysl. Při kolektivizaci půdy téměř tyto názvý zaňik- -ly a vypadly z povědomí lidí. Nymí, kdy zákon o půdě a jiné restituční normy vracejí. vlast- míkům právo polí užívat, nutně ožila potřeba vrátit jednotlivým tratím jejich názvy, pojmenovat je, aby se vlastníci mohli orien= tovat, kde vlastně jejich pole jeou. Prostě musí najít svá: pole: Řekněme si před tím, než si pojmemujeme jednotlivé tratě po- lí, že v dávné historii jeme měli půdu rozdělenou do dvou. skupin.: Půdu poddanskou - rustikální a půdu panskou - dominikální. Půda ži poddanská podléhala bermím - dnešní daně - a panská půda byla © © bermí osvobozena. Protozeměvládcové kontrolovali rozsah půdy pod= daných, poněvadž byla zárojem jejich příjmů. . S prvním označením tratí poddanských polí v dějinách Rakv se setkáváme v roce 1487. V tomto roce se v souvislosti s rakvic= | kým kostelem připomíná virný desátek“v hoře Koziberku /Geiselbere/, Víme, že v roge 1491 král Vladislav II. (Jagellonský 1456-1516 vydal potvrzení prebendě olomoucké kapituly v Podivíně, že jí. náleží vinný desátek z hory Koziberku. Připomeňme si, že slovo „hora“ znamená vinice a Re zeměpisnou horu. V análech rakvids ce,jsou pak v roce 1584 uváděny hory v Zaclech, hory Hermzaných S avy roce 1609 pak hory Trkmanské. Hory Hernzaných nebyly místně určemy a také jejich název není asi správný. šohli bychom se domnívat, že šlo o viničné hory, které patřily Karlu Hrzanovi, hraběti z Harasova, druhému manželu vévodkyně Marie Antonie z kichtenštejna, majitelky hodonínského panství, ke kterému patřily i Rakvice, „Í když v průběhu 17. století došlo k novému soupisu, původně poddanské a pak i panské půdy, setkáváme se teprve v roce 1749 poprvé a pojmenováním tratí polí v Fakvicích. Cílen prováděných (soupisů opět bylo jednak sepsat selskou půdu, aby mohla být vymě- řena zemědělské daň, ale i zabránit, aby vrchnosti nezabíraly pů- du pro sebe, neboť panská nůda ještě nebyla zdaňována. Tedy v roce 1749 se poprvé setkáváme s názvy těchto tratí nolí : Poč Koziberky, Nad Koziberky, Pod Zaječím, V hlavinách, šalý dernivy, Krefty, Za Lužama, Kopce, Dílce, Šedličky, Bílá hlína, Zíblinky, Umlýmský, Za rybníky, Prostřední, Horní, Kozí, Koza, Za vsí, Trokvíz. fu poprvé se setkáváne s názvem Koziberků - Kozí horou. Tento soupis nevyhovoval a to proto, že nebyla zachycena panská půda. Důvodem soupisu bylo též, že sílila snaha o rozšiřování osevních ploch, rušením pastvin. Proto byl nořízen nový soupis půdy (Josefínský katastr - 1788), který zachycoval jak poddanskou, tak půdu panskou. Tento soupis půčy uváděl tyto trati polí. Jezero na hranicích - 02- ději zvané Kajlovo jezero, Za lesem, Zadní koza, Přední koza, Trokvíz, Horní a Dolní louky, Pod koziberky, Koziberky, Zacl, Krátký, Hlaviny, Nad Koziberky, Pod Zaječím,Krefty, Pod krefty, Hrubý, Hernivy, Malý hernivyv, Kopce, Šadličky, Vinkel, Bílý nliny, Dílce, Háček, Rybutky, lfaá rybníkem, lezi rybníky, Pod Trkmnanským. rybníkem, Jrkmanské louky, Roviny, Nová hora, Trkmanská hora, Irkmansko, Za rybníky, Pod čědinou. 4 těchto treti. bylo šest tratí r pastvin vedle luk, K dalšímu soupisu pozemků došlo v roce 1820. V tomto roce byl sestaven na Moravě Katastr pozemkové daně, oodle něhož bylo již zdaněno 29 kusů dominikálních volí, 1527 kusů rustikálních pozemků při rakvických sgruntech a 518 kusů rustikélních pozenků svobodných. jiter a 191 sáhů, to je 1896,3 ha. Tato výměra pozemků byla rozčleněna do 54 tratí polí a Výměra však těchto pozemků činila 3169 5 Ř = luk a patřily kamí 2 obecní lesy. V roce 1824 byla vypracována katastrální mapa rakvického katastru, která uvádí trati polí, jež byly zaznamenány i v prozatimní kronice Rakvic. Jde o tyto trati : Zehrady, Dílce, Kopce, Podkopce, Kůsky, Půlhony, Honky, Prostřední hony, Za lužama, Podsednické hernivy, Přední hernivy, Hernivky, Pod krefty, Krefty. Podzajecké, Hlaviny, Podkrátké, Krátké, Ko- . aiberky, Zacla, Nad Koziberky, Podkoziberky, Dílce, : = = O“ p A L 2 m ví. — = : E T mí A o“ ae 62 Ya Ama . > T py 7 Pb T l /

u Koze, Hrubé louky a Zadní celky u Podoxa, Za lesem, Hirůdy, Před Hrůdy, Za Hrůdy, Trokvíze, trávníky, Postihařaké, Za Trkmankou jsou uváděny Štekse, Šajdavý a Štěpnica. Trati polí za železniční drahou jeou uváděny pod názvy : Palestýny, Zarybnické podsednické a Zarybnické čtvrtnické, Rybníčky, Pastvisko a Ovčácké. Dále jeou to Háček, Hasenvinka jinak Umlénské, Bílý hliny, Šedličky, Přídan= ky, Záluzské a Zadní hernivy. Trati, které získaly Rakvice z polí v katastru bývalé zaniklé vsi Trutmanice a Trutmaničky nesou tyto. názvy : Trkmanské louky, jinak Trkmanské louký za silnicí, Rovinky, Roviny, Trkmanská rola, Trkmanské Hory a Nové hory. Lesy jsou Koza (Geiselwalá) a Podoky. Srovnáme-li si názvy tratí polí v rakvickém katastru v průběhu dob, kdy byly dělány soupisy pozemků, vidíme, že názvy podléhaly změmám a německé názvy byly postupně buď z polovice nebo zcela počešťovány nebo názvy zkracovány a změněny. O smyslu a původu některých názvů tratí jsmesi ve zpravodaji již pověděli. Po- kusme se najít původ jestě dalších názvů tratí polí. Snad k nejspornějším patří Koziberty, Jejich název by mohl svá- dět mebo i sváděl k domněnce, že to byl kopec, na kterém se pasívaly kozy. Ale z historie víme, že jde o hory úničné - vinohrad, ve sta- ročeštině hora. Ale proč kozí ? Proč máme les Kozu, a trati pod a nad Koziberky. Při hledání odpovědi jsem vycházel z původ- ního názvu této trati polí Geiseberg. Při hledání překladu jsem našel, že die Geis - je česky také srna. A nabídl se tento vý- klad. V kraji bývals převeliká stáda srnčího, která žila v okol= ních lesích a no lukách. Převahu ve stádech měly vždy srny. Myslivci však srnu odborně nazývají „Koza“. Při překladu německého jména srny bylo soudu použito u sazic ernčího namísto Herna“, „koza“ 5e tedv Kozí hora, nazývat Srní hora. Překlad Kozí norky je naprosto špatný, protože u německého „Berg“ v souvislosti vinohrady nutno důs- leúně používat staročeského názvu vinohradů „hory“. Nejde tu tedy u jména „hora“ chápat je zeměpismě, ale vinohradnicky. Všimneme-li si některých dalších názvů tratí v rakvickém katastru a hledáme-li jejich původní název a jeho význam, dojdeme k zajímavým záěšrům.. Japř. Hlaviny. Hledáme-li výzmam toho- to názvu, zjistíme, že slovo „hlaviny“ vyjadřují, že jde o plevy ze lnu. Zr- mená to, če v Rakvicích kdysi dávno vyl y pěstován len. Potvrzují nám to i zá- pisy, že odvádění lnu nebo výrobků ze inu patřilo k desátkům, které ze- měděloci vrchnosti. Další název trati Krefty nebo Pod. refty. vinná réva vys tí pamětníci vědí, že právě u této trati byla ©

ne podélně, jak se pole táhlo, ale příčně,

a půda mezi dvěm íčnýhi řadami vinné révy se nazývala greft. A před- a mětem řečí O rytí vinohnradu bylo „zryl jse“ deset greftů“ a poč. O pů- vodu názvů Haxenwinkol a Palestin bylo už povíúáno v dřívějších zpra- vodajích. Snaů u většiny dalších tratí polí by bylo zajímavé hledat. M, původ a význam jejich názvů. lak např. názvy Hernivy, Půlhony dávají tušit, že šlo o Dan u skou půdu. Šlo o větší celky polí, o panskou půdu. = 0 = Potvrzuje nám to i skutečnost, ževsoupisu selské půdy z roku 1749 tyto trati polí nebyly zahrnuty do soupisu půdy. Názvy Záeluszké, Přídanky, Šajdavý přímo nutí hledat původ těchto označení stejně jako u názvů Celky nebo Podsednické ata. V nejpodrobnějším českém slovníku nenajdete slovo“Šajdavý“. Za to Vám německý slovník řekne, že die Scheide (čte se Čajde) znamená rozhraní, hranice - Šaljdavé jsou na hranicích mezi rak- vickým a podivínským katastrem. Název Zaluzský. Je to trat polí 28 lužeama, tedy původně „Zálužský“. I název trati Přídanky má svůj historický původ. V Rakvicích bývaly pozemky, které mohly být bez= platně užívány všemi hospodáři. Byla to pastviska, pastviny, kde byl pasen dobytek všech hospodářů. Byla však role, a byla to obec ní pole, která směla být učívána občany, kteří za užívání platili obci poplatky. Byla-li tato pole rozdělována nebo přidávána k cel- ské půdě jako „přídanek“, musel být přídanek zaplacen obci. Odtud název Přídanky. 2 1 u všech dalších názvů tratí polí by bylo možno určit jejich. A P Vyžadovalo by to, čůkladně jšího hledání. Ale prostor ve Zprevodaji ne dovoluje provést takový rozbor, © Proto už jen ve zkratce si něco povězme o názvech bývalých luk. Tam ce setkávámes názvy Celky, Hrubé louky, Trokvíze, Posti- hařeký,.Dvíve byly rakvické louky pr otkány sítí mrtvých ramen Evje. Mezi těmito vodami byly celky luk, na nichž.. byl pasen dobytek. Proto jsme měli luka zvaná Celky. Trokvíze, Jak mi mapovídá sám ně- mecký název, byly suché louky, které v době povodní nebyly zaplavo= vány a na nichž se mohla shromáždit drobná zvěř., Název Hrubé louky. „Byla to louka, oproti menším celkům velká „hrubý kus, hrubá louka, znamená tedy „velká louka“, O původu názvu Postihařaské jsme už ove zpravodaji kovořili, Zajímavý je název luk nazývaných. Hernger Byla to jouká u. Podóxu s údajně zvlášť vonným senem. A seno z t louky el vyhradil prý kterýsi kníže z Lichtenštejnů pro své koně, Název by bylo možno volně přeložit, že tato louka je „“pému milá“ nebo že ji Rakvičané dávají rádi svému pánu, v Hlubší voznání vývoje názvů polních tratí by vyžadovalo delší ho studia. Myslím sině že toto pojednání nám umožňuje dovědět se aspoň to nej jpods tnější a vzbudí v nás snahu i zapochybovat + Il = o výkladu názvu některých ivetí polí. PŘ Rozhodně pokud povídání přečteme, zkrátí náa zimní večer a únuýž nás k zavzpomínání nebo d ke sporům, či hledání. vždyť většina majitelů polí má někde v kredenci nebo kufru staré listi- my a svých polích, která zdědil nebo koupil, JUDr. Hubert REŽNÝ © o00 O00 000- Rakvické osobnosti Mladá generace, která po první světové válce vstupovala do živote. první republiky, byla vychovávána k humanismu, hlásajícímu lidskost, úctu člověka k člověku, uctu k lidské důstojnosti, Byla vedena i k lásce k vlasti, Byly jí vštěpovány ideje doby úbřo“ zenské, byla poučována o nutnosti sebeurčení národů, úctě k těm, kdo bojovali za naši svobodu, Nemalou úlohu ve formování osobnosti mladé generace sehrály. sokolské ideály, vycházející z požadavku harmonického rozvoje tě- lesné, duševní a mravní stránky osobnosti, z ideálu zdravého a. všestranně vyspělého národa. (“ o K mladé generaci, která byla odohováma těmito ideály patřili i rakvičtí rodáci František Pohl a Břetislav Opršál. Oba pocházeli 2 rodin poměrně početných. Nosmnými pilíři těohto rodim jejich matky. Byly to žemy uvědomělé, pokrokové, Obě shodou okolmostí už ve volbách . na počátku první republiky kandidovaly do obecního zastupitelstva U Rakvicích. Jedna byla ženou kováře, druhá porodní bábou. se Františka Pohla a Břetislava Opršala formovala p tehdejší škola, Nositeli idejí vlastenectví na obecné škole byli učitelé Jaroslav Heinige, Antonín Hormanský a Josef Richter, kteří taký v roce 1918 . vítali spolu s ostatními občany nové Československo. Tito učitelé ne- jem učili své žáky, ale především i svým způsobem života a kulturní -prací vychovávali mladou generaci v duchu humanistických idejí a ideálů, Jejich vnímavými žáky byli i František Pohl a Břetislav Opršal. Oba byli od dětství také členy Sokola v Rakvicích, | = 17 m František Pohl pěstoval- jako dorostenec i dospělý muž gymnastiku. Patřil k družstvu Sokola v Rakvicích, které dosahovalo mimořád= ných sportovních výsledků v župním měřítku, Bř etíslav Opršal na- proti tomu byl obdivovatelem a aktivně činným v kolektivních spor= tech jako byla odbíjená, tenis, kopaná, bruslení, hokej a v těchto sportech a turistice vedl mládež, kterou pak jako učitel vychovával. Oba tito Rakvičané absolvovali měšťanskou školu v Počivíně a pak šel každý z nich svojí cestou. Framtišek Pohl šel do učení. U soukromého počnikatek se vyučil strojmím mechanikem. Fo vyučení pak postupně pracoval u různých firem a přitom pokračoval ve sportování. Věnoval se dál gymnastice. Dostal se do povědomí širšího okruhu ouborníků tělovýchovy. Také ve svém ře- mesle se stal skutečným odborníkem. Ve svéů 23. roku věku nastoupil ve Zlíně u firmy Bata. Číky svým schopnosten a píli se stal během 9 let práče nadmistrem v dílně 60 714. Zde řídil skupinu mechaniků strojů ma generální opravy obuvnických strojů. Usiloval o zdokonalo- vání lidské i strojové práce. Stal se ve svém oboru jedním z předních zlepšovatelů. fsk napí. spolu s mechaniken Matulou zkonstruoval | očeávací zařízení na řetízkových. strojích. Sám pak se zasloužil o zlepšování sešívacích, řetízkových a kolbonorých strojů, navrhl zjed-. nodušení pomocné jehly- atda V době okupace načí vlasti německými fašisty se zepojil do: od bojové práce ve Zlíně. Hnutí do něhož se zapojil, neslo označení „Naše pravda“. Wrantišek Pohl jako člen odbojové skupimy podával ve- dení skupiny zprávy o smýčlení, náladě a politické gituaci mezí z8- městnanci punčochárny, vybíral mezi zaměstnanci peníze na opatřování potravin, šatstva pro (partyzánské skupiny, které na zlínsku pracova- ly. Z těchto prostředků byly také počporovány rodiny těch, kdo byli vězněni nebo popmveni. Podílel o se také na převádění občanů utíkajících do zahraničí. Když byla vysazena na Bystřičsku skupina Glay Eva ks MS slaná Z únglie, vedená kapitánem Antonínem Bartošem a zahájila na. Moravě w roce 1944 svoji činnost, navázala odbojová skupina Naše pravda smí spolupráci. Operace Clay Evy vylíčil Ae Bartoš v knize Clay va volá Londýn, - V únoru 14945 byla organizace (prozrazena a začalo zatýkání. (Také skupima Naše pravda s v ní i Prantišek Pohl byli zatčeni a dáni do. „olicejní věznice v Uherském Hradišti. Na korespondenčních lístcích. - 13 '- které věznění směli čas od času svým rodinám psát nebyly stesky, Spíše se zatčení snažili potěšit a povzbudit své rodiny. Tak např. František Pohl v dopisu z 23. února 1945 píše. „Přeji Vám hodně zdraví a klidu. Mamičko, věnuj se děten, uč Haničku, aby měla samé jedničky. Uč jich modli tbě a denně se s nimi měli. Opatruj sebe a děti, mám se dobře a V dopisu ze 17. března 1945 jeho krátké sdělení končí slovy : .«.. děti a sebe opatruj. a vypravuj o mně. František Pohl s ostatními vězní byl přemístěn v dubnu 1945 do Brna do Kounicových kolejí. Tem po krátkém pobytu byl sestaven transport označený K.L. 3, čítající 200 osob obého pohlaví. Dne 6. dubna 1945 byli odvedeni do velkého sálu v těchto kolejích, kde již byli někteří z věznů, určených k transportování, Celou noc strávili v tomto sále v sedě., Každému byl dán Koumk chleba veli- kosti vězeňské dávky na půl dne. 7. dubna 1945 ráno byl František Pohl s ostatními vězni odvezen vězeňským vozem ma nádraží v Brně a dán do zvláštního vlaku o čty- řech starých vagoneoh, který odjel v 10 hodin přes Jihlavu do ra-. kouského města Mauthausenu v Horních Rakousích., Vlak tam dorazil 9. dubna 1945 dopoledne, Mauthausen je městys s aei 4 000 obyvatel. ÚU něho byl koncentrační tábor. V něm v letech 1938 - 1945 k de přes 122 000 lidí, Po příjezdu byla skupina věznů * pětistupech vedená do kon- centračního tábora. Během pochodu zažili nálet hloubkových spoje- neckých letců. V táboře se museli svléci do naha a čekat před po- litickým oddělením tábora. Na to byli nahnáni do bunkru, ve kterém „byla plynová komora. 10. dubna byly z plynové komory vynášena | (mrtvá těla a oknem po prkně spouštěna do nového krematoria, (Když man“ Xelka, po skončení války,po Františku Pohlovi pátrala po jeho osudu, dostale od okresního soudu ve líně toto lakonické

venského evangelického ZP se stal jako účastník druhé světové války od 10. 4.1945 nezvěstným. Dnem 10. 4. 1945, který nezvětný pravděpodobně nepřežil, je považovati za den jeho emrtio.-. =„14 - Břetislav Opršal, který se narodil 31. břézma 1911 po absolvo- vání měšťanské školy v Podivíně vystudoval mužský učitelský ústav cv Brně. Po vystudování byl delší dobu bez práce. Poté působil jako učitel v Poštorné a v Týnci. Pak učil několik roků v Lenžhotě, Mezitím vykonal vojenskou prezenční službu ve Znojmě. Poté se v ro- ce 1934 vrátil ke svéučitelské práci opět do Lanžhota, Tam ho za- stihla okupace našich zemí. Zapojil se ihned do odbojové činnosti, Odbojová práce spočívala v úsilí o odboj proti fašistické okupaci šířěním proti-německé nálady a skromná dodávání zbraní pro odboj. Když byla tato činnost prozrazena, byli účastníci odbojové práce, byli to především učitelé, zatčeni, Mezi nimi byl i Břetislav Opršal, který v té době již učil v Podivíně. Věznění byli v Uherském Hradišti a později ve Vratislavi v dnešním Polsku. Po 9 měslcích věznění byli souzeni. Poněvadž nikdo nic nepřiznal, byli propuštěni na svobodu, Nikdo z nich všěak-.nemohl konat své povolání a byli stále pod policejním dohledem. Břetislav Opršal nebyl také přijat do ji= ného zaměstnání a žil až do nového zatčení u svého bratra Jarosla- va Ópršala v Rakvicích, Znovu byl zatčen a byl převezen do Kounico- — vých kolejí v Brně, kde sídlilo Jestapo a odkud po krátkých výsleších byl odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu. „ři výsleších v Kounicových kolejích se podle výpovědi spoluvězně a učitele Ptáčníka z Velkých Bílovic, Břetislav Opršal choval statečně, nikoho nepro- zradil. Do koncentračního tébora v Mauthausenu byl spolu s další aku- pinou věznů odvezen. Pracoval jako ostatní vězni v tamním kamenolomu, vězni nosili těžké kameny.na tak zvané „stezce smrti“, kde byl také zastřelen velitel lanžhotské odbojářské skupiny Šperka, káyž nemohl vynésti těžký kámen po stezce nahoru. Břetislav Opršal následkem těžké práce a nedostatečné výživy začal být vážně nemocný, Učitel Božek, který s ním učil v lanžhotě a byl také jeho spoluvězněm v Maut- hausenu, a který přežil věznění, dosvědčib, že ostatní spoluvězni se snažili Břetislavu Opršalovi ulehčit jeho utrpení. Dosvědčil, že když se Opršal dožadoval vody před smrtí, byla mu odmítána s tím, že by to jeho stav ještě zhoršilo. | © Zemřel 11, dubna 1942. Jeho prach je smísen 8 popele těch dal- sok 122 000 vězňů, kteří v táboře zahynuli.

Vánoční vzpomínání . Rok co rok slyšíme stále to stejné, ale stále krésné a hře- jivé. věťastné vánoce“. Každá generace nachází pod stromečkem ji- né dárky, honosnější, dražší - to nese doba, ale krása vánoc, lióské soudržnosti, přátelství, pohody i tajemnosti zůstává. - Bohatým Ježíškem po válce jeme nazývali pomeranč, tabulku čo- kolády nebo malý gumový balónek. Já jsem si přála hadrovou pa- nenku a nějakou dobrotu, vždyť v osmi letech žádné velké přání takový človíček nemá, ale jaké bylo moje překvapení, kávž mamin= ka rozbalila malou krabičku s mým jménem a Na černém sametu 8e zaleskly naušnice. Bylo to něco úžasného. Neštěstí však bylo v tom, že v mých uších nebyla žádná dírka. 5 takovým přepychen se u nás nepočítalo. Až později jsen se dověděle, že je daroval etrýc František, ale já tehdy pevně věřila na Ježíčka. Až jsem povy=- rostla a odhalila. tajemství vánoc, měminka mi klaúla ne srdce. „Pokud děti věří ná vánoce, na dobro, ne tajenství, v potud sahá jejich dětství. Až buděš mít svoje děti, nek zrazením vánočního tejemství, však na to přijdou sany a ty budeš - bohatě odměněna. vždyř dětské oči rozzářené u vánočního strozku, to není jen zážitek, toje štěstí.“ a% jim radost pro- A tak mnižůka“ kdstns chtěla vrátit, prý je pozdě na píchá- ní, ale každý rok po Štědrém večeru k ném chodila popřát zdraví teta Hedvika. Byla to doba vánočního povídání až do setašní. Maminka uvařila čaj s rumem,'my děti se krmily dobrotami a po- a slouchaly o dávných časech. feta náučnice prohlédla a veř *Dary dobře míněný a od dobrýho člověka se vracet nemají, néni. to slučný. Stařenka. Vranovská z dolního kones to udělaly už kolik děckám a zadarmo, tož. čo by -tó neudělaly aj děvčici.“ A tak na Štěpána po obědě jeme. ěly. Maminka mě ani utěšovat nemůsela, já jsem pevně věřila, že dárek od Ježíška nemůže přece způsobit žádnou bolest. IS o : : : Ten rok byly bílé: zšABt6= |sněhu napadlo bohatě, zal už procházely odhrnutou. cestou, to vždy některý sedlák projížděl vesnicí s velkým dřevěným pluhem taženým koňmi, jen činní - 16- rolniček dával tušit kudy právě projíždí. Cestou jsme potkáva- ly děcka se sáňkama eněřující k vrchnímu koncira tehdejší sáňkářské tratě. Ty byly od Řezáčovýho, od hřbitova, od měš- Čanky, od drégrovýho, Kocmánkovou uličkou, však nejnáročnější trat byl „Elektroón“. V malé kuchyni bylo teplo a ticho. Stařenka seděla u ka- mena podřinovala.V Šeru místnosti se po stěnách odrážely žluté. a růžové barvy ohně, který prosvicoval mezi plotnani a přidával místnosti na tajemnosti. V rohu kuchyně stál malý smrček ozdobený barevným řetězem, ořechy zabalenými ve stříbře a vršek měl ukonče= ný papírovou hvězdou. Uprostřed kuchyně stál dubový stůl, na něm „ V ošatce jablka, sušené ovoce a uprostřed barevný papírový betlém. Pod malým okýnkem stála lavice a na ní si tiše hrála dvě děvčátka. Maminka vyslovila své přání a stařenka se měla hned čile k evětu. . „Kde bye chodila, bude to hneč a děvčice má parádu na celej život.“ Po těchto slovech si mě přitáhla k sobě a přikázala vnučce., „Po= dej mně štupovací jehlu z pletení Jaruško. A v komoře na múční truhly je slivovica, tož tú donese taky.“ Jak stařenka měla tyto dvě věci při sobě, šlo vše ráz na ráz. Rozevřela kolena, mě vtahla mezi ně a stiškla, Dobře věděla, že takový malý piškoř se může lehce vykroutit. Byla jsem jako ve svěráku ani nadechnout jsem se nemohla. Kdy mně stařenka uši propíchla dodnes nevím. Vše šlo tak rychle, že jsem bolest necí- tila, jen jak povolilo sevření vyrazila jsem prostovlásá, bez kabátu ze dveří do mrazivého odpoledne, jen zápach ze slivovice po mně zůstal, alé doma už jsem se zhlížela v zrcadle s náušni- cemi v uších a nemohla se vynacívat na tu krásu., Po mnoho nocí jsem děkovala Ježíškovi za krásný dárek, o kterém se mi tehdy ani nesnilo. ČERTOVINY Dědina. Byla, je a snad bude blavní ulicí vesnice., Je to promenáční ulice, kde se předvádí nejnovější móda, krásné a na- dané děti, zkrátka úroveň vesnického aji el a společenského postavení. . Aj my sme bývaliha dědině. Bylo po válce a to eště neby- ly tak pěkný baráky, sale zahrádku měl akoro každej barák. U cesty byl chebzovej živej plot a v ním stály úvě starý hrušky, na kte- vých. sme si jako kluci každej rok pochutnáválio Bylo mně šestnácti roků a měl sem na starosti pětiletýho bratra. Otrava to byla, ale byl to můj bratr, stejný tělo, stejná. krýv, ochránit sem ho musel, ale negdy by zasluhoval. Říkal sem : sl, snáů Mikuláš a čert nu srazijů úřebínek a než se člověk nadél doba svatýho liikuláše byla tady. a Skoro se stmívalo, skoro se popravovalo a tak sme s ira trem seděli v kuchyni a vyřezávali 2 lipovýho dřeva koníka, V kuchyňských kamnech plápolal oheň a zalíval teplem celú nístnost. Maminka | chystala večeřu, enom po. zazváénění a zahrčení řetězu se otočila ke dveřím, zato melej Pavlík sebú dycky trhl. Já sem neříkal mic, enom sem Čekal, sle. on se chlubil namince, že dyž sem donde Mim kuláš, tak mu řekne básničku, ale čerta pleskne až vyletí na věš kostela, Maminka. přikyvovala na souhlas, že to ani ináč byt nemože. (Tu se ozval zmonek, buchot na dveře a řinčení řeťtazu. Puvlík stuhl, oční panenky se mu rozšířily, vlasy naježily a když maninka šla otevřít, nečekal. Jak slyšel ze símě „Pod dál svatej Mikulášu“, zajel po. břuchu pod postel, kde spávali stařeček a ani nedutal.

a já sem byl ořece enom pro něho veliký sústo, tak začal: čmuchat. = Kožuch na ním měl chlupy zlepený šoiní a smrášl, Jak by se tisíc. roků neumýval. Dyž. prošmejdil kuchyň, svezl se na podlahu a i dyž se - oběř gcvrkla v- malů guličku, jeho pekelnýmu pořiledu neunikla a : začal tanec. Pavlík řval, jak dyž ho na nože bere, až sem měl strach, že $e mu neco stane, Tuk se přece enou tí malí strašit nemusejí, ale čert nepřestával ani dyž ho maminka okřikla, Byl. v agónii. Dostal sem zlosť, věděl sem, že je to mladej Karásek © od naproti a teho bohdá nebude, aby Se temu našemu malýmu. po tom

eo oss l a KOU A oka C 2 ná U , - 18 - z vrát oů stodole sem sdělal napnutů kožu z berana kerej měl hlavu aj Z rohama, ve chlívě vžal hrabě a 8 týmto vybavením sem se přemístil přeá náš dům. 1am sem si za zahrádků klekl, na hrabě. nastrčil kožu z berana 8 čekal. Čert dokončil svoje pekel- ný dílo a spokojeně vycházel ze síně do mlh pre sey cenýho: zimní- ho večera. Jak se přiblížil ke mně, začal sem se pomali zvedat. 4 kolen sen se za mohutnýho brblání začal rovnat a 'až sem stál, začal sem zvedat hrabě z beraní hlavů na- vrchu. Včíl zas stuhl čert. Brblat přestal, jeho řeťaz visel nehnutě podél jeho těla, ale spamatoval se. „Mamičko moja, ponož, tady je opravdickej čert““,

že lide o zladýho,Karáska oáů naproti, nemohl sem si upanatovat, kdy. se umnich zěnily dveře. Dycky se naky ven a ten dolekanej čert ich otevřel dovnitř a bez nejmenší námahy. Bylo to zajímavý a já sem si tým hlavu nelámal. Co si enom nenetiiju, víctem kluk. čerta nedělal, unás se ten rok neobjevil sni na koledu ani na fřech králů, ba ani na člahačku. Tak ho to vzalo. Nevím esli měl takovej strach.z pekla, nebo se enoa stycél, ale povídání staře- nek při draní peří určitě zanechalo svoje ovoce. Sňatek uzavřeli : Jiří Jáchymek - Hana Hřibová /Aakvice - V. Bílovice/ Václav Lukeš. - Jolana Vachálková /Přítluky - Rakvice Věroslav Cabal - Lenka Malinková /Rakvice/ Jiří Strýček (- Markéta Valentová /úaječí/ Karel Bucňák |- Leona Stehlíková /V. Bílovice-Rakvice/. Vlastimil Snopek —- Kamila Pucová /ilohoveo=N. Mlýmy/. „Luboš Jurka (= Vladislava Zemanová /Bulhary/ Zdeněk Kocmam © -. Vlasta Juřičkové /Hus topeče-Přítluky (Jaroslav Šoška (= Ivana Peková /Přítluky - N. Mlýmy/ želským dvojicím blahopřejeme. Šťastmým novoman Narozené děti: n Bílek, Zahroááí. čp. 642 jslav Průdek, Svislá 405 m S Průdková, Nová 543 LA - AŤ jsou děti po celý život šťastné tak, jako ted v náručí řodiča. Zaběle? 3 V letošním roce oslavili 50 let společného života nanželé Božena a Jan Gottwaldovi | o) j Barbora a Karel Cabalovi VĚA Pře jeme dobrou pohodu po Tšechas další léta. Úbčané, kteří v letošním roce oelavili 80 a více let : Filípek Oléřich- 2 Mochačová Anežka Nečase Antonín Frůdková Žofie Richter Ladislav Herzánová Františka 4 Herzánová Žofie Ramat Beana Nečasová Marie Pohanková Růžena E dů PG m TŘ o o S 4 Horáček Tomáš | řežná Eva © Janošková DožŽena Režný nůbert Srůůková Anežka 190g Bek m | SR ml PA z Par l úecnhačové Květuče 1904 Bd let Pilátová felena Průcková Valerie 1906. B2.det Ničová ilarie o Frůdková Julie Tesárková Anděla

. Hrdinová Marie Krůzová Marie 1904 81 let |

Heraufová Božena 1903 88 let Minaříková Filomena © Rozeypalová šarie Nečasová Marie 1904, B2 let | i | Nečasová Božena Říhová Bohumila

1907 20 let Rejentíková Pavlíne Suchyňa František 1900 91 let Přerovská Anežka Kéňová Františka

1899 92 let Průdková lavice tu 199 9 93 let Svástová Josefa 16 9% 34 let Fintajslová Marie 7994 37. let Krůzová Anastazie k. Všem blahopřejeme a píejene klidné a spokojené stáří, - 22 - Rok « o Občané, se kterými jeme se rozloučili : 1919 Pila Karel ve věku 72 4914 Kamenský Václav. 67 194 Sláma Vladimír 69 1910 Suchyňová Zdeňka 81 1920 Krůzová Zdeňka © 61 79 y3úoudrý František 48 190 Medková Jenovéťa 83 Cesta končí +… ooo 000 o00 Přejeme občanům krásné vánoce. Přejeme, ať dobrý je příští rok a šťastný pro všechny lidi, ať správný je každý náš krok. Kéž každý kolem jen dobro vidí. Za SPOZ —- DARMOVZALOVÁ Vánoce jsou již přede dveřmi - tak teč začíná plno různých článků v novinách a časopisech. Bylo by dobré, kdyby k nám letos vstounily takové jaké jsou, Řekněme si tedy něco o smyslu vánoc. Vánoce v sobě nemohou zapřít křestanský původ. Všechny výklady ohledně bo hanského slunovratu až po nápad Ss dědou Mrázem neuspěly. Musely nutně ztroskotat. A tak se všude mluví o dežíčku - v rodi- nách věřícíchs láskou a něhou, u ostatních s opovržlivou bla- hosklonností. : Kdo je to ten Ježíšek, ten, který dává smysl vánocům, ten O ktepý“ bylo v době vlády římského císaře Oktavléna Aucusta /zřej= mě v 25 roce jeho vlády/, v době kdy Palestinu spravoval věrný vazal Říma Herodes /Veliký/, Ježíš Kristus se stal významnou os0b- ností, o které se zmiňují ve svých dílech takoví historici jako Suetonius či Tacitus, Úvšem narozeniny pouhého člověka, býř význan- ného, by se ási těžko staly důvodem každoročních oslav celého světa. - Ne, křesřané se radují nejen z příchodu člověka, ale z toho, že k nám ná zem přišel slíbený Vykupitel, Boží Syn, z toho, že se poprvé spojilo nebe se zemí, takže už mezi nimi není nepřekonatelná pro- past bránící člověka ve věčném štěstí. Je proč se veselit a radovat - Bůh nám dal největší dar : sám sebe ! Z toho důvodu např. vánoční nadílka. Kdo se klaní Božímu Synu v jesličkách a vidí tento Boží dar, dostává sám touhu i sílu být štědrým. Vánoční dárky jsou pouze symbolem, který naznačuje naši láskua štědrost /- a takoví bychom měli být nejenom jedenkrát za rok/. |

% /stanovení data oslav narození - slunce začíná stoupat vzhůru a zatlačuje tmu noci, svíčky a prskavky - symbol pravého světla - 24 = Ježíše Krieta, který osvěcuje život člověka, vánoční stromek- sym- bol plného harionického života, bohatý stůl = znamení společné ra= DOBti vas/s« V těchto symbolech rozhodně nelze spatřovat podstatu a smysl vánoc.. Přeji vám všem hojnost Božího požehnání, ať co nejvíce načerpáte z živého poselství vánoc radost a pokoj. AÉ vás Bůh provází po celý další rok ! Váš farář PS : I ooravená fasáda věže kostela přímo zve ke. vstupu dovnitř. Jste srdečně v našem kostele vítáni ! o00 000 o00 Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Fekvicích. Vychází čtvrtletně. —- Grafická úprava Střelcové Dogmar, František Zach, Tiskne CPS - provozovna Hustopeče u Brna Cena Kčs.