PDF verze zde: Rakvický zpravodaj - 1991 - č. 2

OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!

(T Naše obec v současných podmínkách (SÓB one (50 70) 625 G50 00K AR 207 0D ASR O5 O 0057 620 AWD CU OMD MO 1400 GM A5 GTD OMD (G 1908 MO MD OAK) OMD CD 05 3 Tak jako v každé domácnosti, tak i v obecní raděa zastupi= © telstvu se přehodnocují možnosti, co lze pořídit, na co budeme mít. je rovněž důležité připravit do budoucna projekty na akce po- třebňé pro naši obec. V současné čobě byl dokončen projekt na re- konstrukci vozovek „iI. Uličky“, spoční části „Nové ulice“ a“Vi- naťské“ Projekt je vypracován tak, aby bylo možno postupovat po elá= = u podle finančních možňostí. Finančními prostředky musíme v přvní řadě zajistit provoz zázladní školy, aby nemuselo dojít k omezení = vyučování (v historii školy již k tomu došlo = někteří školáci by se = nezlobiii), | = : je = V současné době pokračují práce na dostavbě školy. de předpoklad s k zintenzivnění stavební činnosti posílením stavební skupiny ZD Řak- vice. la čističce odpadních vod se pokračuje. Probíhá dodávka tech= nologie na staveniště,- datím je vše v souladu € plánem. l když bude < nutno zajistit další fin. prostředky na krytí zvýšených cen: nateriálu. E. Iřeba bude v tomto případě pan Klaus mimořádně velkorysý.

k = Nejen prací a starostmi je člověk živ. Další podnikatelé se : chystají vstoupit na kolbiště podnikání, a ucházet se o přízeň veřej- = nosti nabízenými službami. Budeme jim vytvářet alespoň v začátcích únosné podmínky. : : : = iské v oblasti kultury chcene vytvořit trvalejší zákládnu pro. s -její rozvoj. Máme zájen o rozšíření hudební výuky o další nástroje. i pěti by tak nemusely dojíždět úo Břeclavi. (aké výtvarná výuka by našla své adepty, včetně instalace keramické pece. Chceme pro tuto činnost zajistit rozšířené prostory. de záe možnost adaptovat his- torickou budovu „Obecního domu“. O tuto budovu svádímé v současnosti doslova boj s Úkresním podnikem služeb, Jsme přesvědčeni, že 68 p0- daří prosádit veřejně prospěšnou věc, která by sloužila našim dětem. -© V tomto spoléháme i na pomoc občanů. Dětský hudební soubor zde oprav- du chybí. Iřeba nám na některých hodech v budoucnu zahraje« ; OBECNÍ RADA 8 1 j i Hody před 115 lety Psal se rok 1876. To ještě stál obecní dům na místě dnešního dětského hřiště dolní školy a budovy obecního úřadu. V tomto obec- ním domě byl tenkrát obecní hostinec, řeznictví, kovárna, býkovna a také obecní šatlavy. : V roce 1876, v němž chci psát o letních hodech, došlo v Řakvi= cích k událostem, které ovlivnily slavnostnost hodů. Iehdy stál v čele obce starosta Josef Hajda. O něm jeho pamětníci uváděli, že postavou á vystupováním se podobal nějakému šlechtici. Neuaěl však hospodařit se © jměním obecním, tím méně s vlastním. Nezústaly -= po něm ani kalhoty a jeho Statek „přišel na buben.“ © V tomto roce dala obec rozdělit mezi rolníky obeení pastviny na ornou půdu ve výměře 540 jit©, tj. dnešních asi 86 hektarů. Obec také pronajala Lichtenčtejnovi na 40 let honitbu na rakvič- kých polích a lukách za 8 tisíc zlatých, které kníže zaplatil obci předem. laké obecní vinice byly v předchozím roce štědré, takže obecní sklep byl dostatečně zásoben. Předpo«xlady pro slavnostní letní hody byly tedy víc než dobré. Pen storosta se mohl před cha- sou blýsknout. : as » 3 8 Koyž přišel Červen a s ním P nodů, cřasa ožila, Zacala s s ímvou hodů, hodů©sgvatojánských nebo nazývaných také salátové, Císařské hocy, dříve v Rekvicích pí 5 již v roce 1855 ae bodů začala čirnaáci dní před hody zahráváním hočů v obecní hospodě. Večer byli voleni stárci, V roce 1876 byli voleni jen úva stárei. hany si je svolila a určila, kdo z nich bude prv- -ním stěrkeu = kdo druhým. Stérci byli na (0, aby pak celý rok ří- ili rakvickou chasu. Říkolo se, že když jsou dobří „stárci, je ochasa V pořádku. Být starxem tenkrát byla veliká čest a (vzpo-

se na stárkovství 1 ve stáří. — : :

A „Koyž. byli stárci zvoleni, vybírali si. stárky.. Senozřejmě, že: si každý vybral „tů sv“, Musel si ji včak „vyptat“ od jejích. = : = rodičů. Vyptávat stár- 4 ky chodila se zvolený- = o mi stérky i ostatní chá- = sa. Takové vovádění“ = rodičů bylo někdy dlouhé. — Vžayt být stárkou něco = - stálo. Nebylo to laciné. Etárka musela mít dvoje

gombíkové střevíce. Jen. ke zhotovení kotouče, : vedle umělých květin by= lo třeba téměř 25 loktů (téměř 15 metrů) * sine | „kých pantlí“ a 4 > (víc jak dva metry) | „uzounkých pantlí.“ 2 lečení stárky stálo asi (70.zlatých. Za to: prý se = mohl koupit celý tálek = pole. Proto to ovádění, : aby rodiče dali souhlas, > aby jejich dcera byla- P uneěc M0 = š Á lyb a R me aje CL ostatní chasy odlišovali tím, že měli jako symbol stárkovství při-

Když byly stárky vyptány, bylo třeba zajistit muziku. $lárci v roce 1876 měli snadnou úlohu. Rakvice měly v té době domácí ka- pelu. Tato kapela hrávala nejen doma. Protože byla dobrá byla zvá= na i do okolních vesnic. Jejím kapelníkem byl Mertin Obhlídal 2 used- losti č. 346. Hrával na sólovou křídlovku. Kapela však hrálai štrajch. To znamená, že její muzikanti ovládali i strunné nástroje. Štrajch se tenkrát hrával na hody večer. > Po zajištění muzikantů bylo třeba sehnat máju a potřebné větve -na „les“ pro muzikanty. Jelo se proto s velkou slávou pro máju “ k pá- onovi“ do lesa. Tak se říkalo fořtovi lichtenštejnského panství. V sobotu večer máju postavili před obecní hospodu. Byla to „vysočaj= zná mája“ s pěkným borkem na vršku.“ Na borek už v roce 1876 nedá- vali dva čátký,“a to červený a bílý a pantle. Dali na něj „fány, bí- lé a červené a pantle.“ „Fány a pantle plápolaly v povětřá.“ bovezený písek chasa urovnala kolem máje, postavila pro muzi- kanty vyvýšené lešení a postavila kolem něho ze iří stran větve jako „les.*“ Už před tím museli stárci pozvat i chasu ze sousedních vesnik Dělali do ústně nebo i písemně. Na hody samozřejmě zvali své hostyi jednotliví Rakvičané. Díky kobylské kronikářce Augustě Šebestové se dochovaly z Rakvic dvě takové pozvánky. Jednu psal Jiří Čebínský a jednu stárci. Lístkům, kterými tyli zváni hodoví hosté so říkalo „karetky.“ První pozvánka zněla : Milý příteli | ! Jelikož náš obecní úřad svrhl starý hody, a nýni sú obnovený hody sv. Jana Křtitele, zvu tě, abys došél tuto nedělu.. Ivůj věrný Jiří Čebínský. Pozvánka stárků zněla takto : Blahorodní naši súsedi | Pozdravujem vás a zvem vás všeckých aji zvašima děvčatama na hody. Nestilte sé za nás a přičte o os Radostně vás očekévati budeme. „Stárči. 2 a→ střední nástroje: - „poetihařské provany“č.: (Sloužily :i obecní: Sala = Rakvické osobnosti Když byly v březnu 1939 obsazeny již Ařívé zklektěně České země a byl zřízen „Protektorát Běhmen uns Můhren“e když na pod- zim téhož roku (l. září 1939) začala druhá světová válka napade- oním Polska fašistickým Německem, uzrála v Jaroslavu Hajdovi, synu - drobného rakvického zemědělce myšlenka, že opustí svoji vlast, 8A0z- bodl se pomáhat se zbraní v ruce osvobodit Československo od fašis= o tické okupace. Nevěděl, že to bude největší válka v dějinách. Vždyť této války se zúčastnilo 48 národů, Bojovalo v ní 110 miliónů vo- jáků. Ztráty na lidských životech se odhadovaly na víc než 30 milió= „0 Jaroslav Hajda se tedy rozhodl splnit svoji občanskou povinnost. © Znal prohlášení našeho prvního prezidenta I.u. Masaryka, že „naši © republiku je třeba bránit i zbraní,“ Proto na jaře 1940 opustil ilegálně svoji vlast. Věděl co ho čeká, Věděl o strastech, které ho potkají, o nekonečném. strádání na cestě za evým cílem. Kaž dý útěk tehdy zněmenal vypjaté dobrodružství, kdo z koho, boj s ne- předvídaným, lest bezbranného proti ozbrojené přesile, chytrost proti tuposti. Takový útěk přečasto znamenal závod se smrtí. „čich= -© ni,kdo utíkali za hranice riskovali, že kóvž je chy tnou čeká je ee- © kera nebo koncentrační tábor. Nebylo snadné dostat se za hranice a vstoupit do nově se formujících ČS. vojenských. jednotek v zahra- ničí. A přece se k tomu odhodlal. | : :

přípravě a a vědomím všech důsledků se pustil přes Slovensko, 'is- Čarsko, Jugoslávii na Střední východ, kče se. formovaly i česko- slovenské vojenské jednotky. : V Jétě 1940 však Itálie, věrná parinerka řěmecka, vypovědě -Prancii a Velké sritánii válku. (ím se válka přenesla i do prodoru . Středozemního moře. Proto musely být vojenské jednotky z Blízkého východu rychle přesunuty do Francie. Jaroslav Hajda € nimi. Byli. umístění v ry bářském městečku ágde na jihu a Iu se začala orzanizovat čsl, zahraniční armáca. Začátky byly velmi těžké. Ne- byl dostatek moderních zbraní, nebyli ani dostatek nutné výstroje pro tuto armádu. Francie nebyla, stejně jako Velka Británie na válku připravena. Přesto v poměrně krátké aobě se podařilo z českoslo- ee vojáků sestavit jednu Aisi< Dva pěší pluky z téha: di- vize byly odeslány již 13. června 1940 na frontu. Jednotka, v iž o byl Jaroslav Hajda, zaujala bojové postavení u městečka čet “ mlerse, které leží asi 50 km východně od Paříže, Mezi vojsky ur = - nými k obraně Francie a německými vojsky byl pokud jde o početní -stavy i výzbroj velký: nepoměr. Generál Charles de Gaulle ve svých © Vojenských pamětech výslovně uvádí: %Mezi francouzekými a německý- m vojsky je takový nepoměr sil, že nemáme už žádnou naději Němce = alespoň na čas zastavit, natož zvítězit. Velení je zdrceno překva © pivým útokem a už se nevzchopí.“ : = © Postavení če, jednotky nebylo během bojů s Němci prolomeno. 3 kaniulostí s celkovou situací na frontě bylo však uloženo i čs. = © jednotkám ustupovat. Tento ústup se konal za stálého bojového styk a nepřítelem. K tvrdým bojům došlo u města lontereau na řece Se : = <a u města Gien na řece Loiře asi 150 kilometrů jižně od Paříže. 8 Dne 23. června 1940 uzavřela Prancie s Němci: příměří v mě: : - Compiegne v severní Francii. Hitler zvolil toto město proto -© tam v roce 1918 uúuselo císařské Německo přiznat svoji kapitu

-A kapitulace Srancií byla odčiněna německá hanba.“ : Mnoho odp ovědných zástupců Francie s kapitulací peoouhlaside viní z porážsy francouzskou vládu. V čele nespokojených se posta- m generál Charles de Gaulle, Ten po dohodě s Velkou Británií při- stoupil k formování vojsk pro boj proti Němcům v únelii a Africe. = - © Votěto souvislosti něly být z Francie odvezeny i československé n: Jejich odsun, jak vzpomíná Jaroslav Hajda, měl být Has přes město Limoge do města. Bordeaux, kde měly být naloděny a odvez : -my do únglie. Zmatek, který ve Francii však zavládl a nedostatek vo : | zidel způsobily, že odsun dvou tisíe čel. mužů, mezi nimiž byl Ha Ga, zůstalo opuštěno ve městě Narbonne v jižní Francii u Lvího z © livu (Golfe óu Lion). Velení těchto jednotek se proto snažilo nav - žat spojeníe čel. vyslanectvím v Londýně. Toto sdělilo, že britsl m 808 pomoc. (KOV | však.EB dva. = bez= E > k sku- V ve že ve Spaně 8 a 33 * = : : 223 . ím, Dyla morálka vo val 1 i še oki chní bucou dál bojovat proti faši: pesinieiue vrcholil, došla přee Gibr sitar == že ná žádost prezicenta dr. Edvardu čeneše vypravila Britská acniralita ecyot- skou nákladní lod do francouzského přístavu Séte, vzdáleného jen: 100 km od místa, Kúč ČS. jeunotka byla. jato zpráva. v rátila nadě- : E A moralka rázem výrazně vžzros A Bylo tředs Je rychle. čy-= - totiž nebezpečí, že Něnci zabrán Í odsunu čs. jedrotek, Proto. Čs. jednotky rozkáz vojensky obsačit přístav u Séte, kde Č i £* € jít je Fini Zm madj eh. jáků i s © ý zDFO JÍ o 0OJit £ A810GEH naSl ci VOJaku 1 S VV4bBso Jo Zda ZE nákludní loů, naloženů uhlím, která nesla júéno Road ol Faruk, € přijela. Posádka čítala jen několik mužů. ča pouoci franco uzských důstojníků nalodění Čechoslovéků i zásob provedeno v rekord- ním Čase« Lod bla nacpána. Každe místo obsazeno. Vojáci. byli uby- továni i ve volných prostorách, určených na usklačnění uhlí, Polní kuchyně byly umístěny na palubě a sociální zařízení na bocích joUi nad úořem. - = Zazněl hlas sirény. Pokyn k odplutí. Z mola záravili důstojní- -ci franecuzské 23- Óivize. Jásavý pokřik Čs, jednotky byl projevem loučení i díků., baják symbol lovců neznámých cest byl našim Jede

Čjemou do Francie oo : = = Po několikadenní plavbě přistál Road = Faruk - rare = poolském přístavu v Anglii. Pro čsl. vojáky byl, zřízen vojenský l l v hrabství Cheshire. “ tomto táboře byly umístě „ny čs. jednotky, které Be nezúčastnily bojů ve Francii. Ty P : © dělávaly základní výcvik. Ti, kdo prošli již boji ve Franc ( změlenění do nové organizované pancéřové brigády. Jaroslav = nv rám této ae k Oddílu kanonů proti útočné — vozbě (OKPUV). : : o Začaly problém i tvrdá nění m: = Problémy dělala :našim n Besnakost zp Zatoniay Bajša to „ si a útočných zbraní, Y tenáé fyzické příknorě ata. = m mo zojek 0 = nedostate jednotkami, v níchě = =% Hajca = = úleuhé :a Te zr a nekonečnou | čá ot ke © Srázoouaské čest jal: > ou % X3 kymécel. a by to (vrstevník dyby aně Ju nserátil ae už sme se želi v prachu ulice. áž sme nemohli, sedíme zaprášení, špinaví, oko- lo nás roznačkaný koláče a rozválený kúsky masa. Nebylo to k ničemu. Oprášili sme se, podali ruky a najeli do druhej ulice. Tam už to tak „slavný nebylo. Bylo po obědě, starší ženský šli pod máju zásednůt = - místo,.mla mladší s děckama ke kolotočou a chlapi do hospody nebo do = © pů. Když sme se na konci ulice zešli Joža povidá:„Osli sme, co do > teho esli se pes dotkl nebo nedotkl.““ „Svatá pravda, co može šála: -či 8e dotkl nebo nedotkl, jak říkám já.“ „Ty nedáš pokoj ty prašiv- - če?“ vak sme byli špinaví, tak sme byli nervózní. Neudržel sem 86 Zlost negde musela vyjet veri. Facka pleskla jak dyž lopatů práskneš = čo vody, hned jw měl červenů jak muškátovej květ a všecko začalo znova. Enom až sme skončili, to co v prachu leželo sme pěkně „gbíra- : © li, oprašovali, aby sme se aspoň trochu najedli po cestě dom. Hody =

= Tož tak říkám aj včíl. Enom pozor na kulhavýho psa. O rakvické tragédii na Nových šlýnech (0 10 00 105 000 U MY KED URS SBD SED €CD O0R S52 AA BP RŠ SBD GOD 005 S G5 GMO 2 w6Ko SRO OSX S07 00) OUP 5% SAS 5500 56 05 60 600 V letošním roce je tomu 55 let, co došlo na ových slýnech k velké tragédii rakvických dětí. Tato tragédie je zapsána V prv- ním Svazku naší rakvické kroniky. lato kronika je uložena v okres- ním archivu v Mikulově. Jelikož uladší lidé znají tuto tragedii jen ze stručného vyprávění, uvádím popis této události tak, jak je za- psána v rakvické kronice. | Rakvické školní dítky chtěly užít za odměnu po celoročním vy- sedávání ve školních lavicích pěkného dne a po dohodě se svými uči- teli se rozhodly přo školní výlet na Palavské kopce, Brzo ráno 26. května nasedly na vozy a se zpěvem a smíchem dostaly se až k 80- vým iilýnům k převozu přes řeku Dyji. Dětí bylo 106 a vedl je správ- ce školy Bohumil Horňanský, učitel Jinářich Novotný a učitelké Zdenka Žáková. První vozy i s dětmi se převezly, ale třetí čekala katastrofa. Následkem přetížení - na pramici bylo 54 dětí a Dár koní. 8 povozem =- a nestejnoměrně zatížená stará děravějící pramice se převrátila a smetla všechny do studených vln hodně rozvodněné řeky i e konmi a jejich čelečínem. fy děti, které se držely lana a pak ty, které zachránil obětavý čelecín -tanislav dolešinský, se zachránily, však většina z nich v počtu jednatřiceti i čeledín František Belech i s koňmi nalezli ve vlnách řeky [Dyje společnou smrt. A srádná řeka plynula klidně d4l, 4 ? po = -20- Dospělé osoby a 4 děti se zavčas zachytily přívozního lana, po něm přeručkovaly na druhý břeh. Ostatních 48 dětí spadlo do vln a pouze i8 z nich bylo zachráněno, kdežto 3l dětí a čeledín Fran- tišek Belech i s konmi utonuli. Mezi utonulými dětmi byl i deseti- letý Vítězslav Hýbl, syn příslušníka místní stanice štábního stráž- mistra Jana Hýbla a desetiletá Ludmila Lukešová, dcera vrchního strážmistra 1Tomáš e z, bytem v Rakvicích, která utonula před: zr a- -ky své matky, Podle výsledku Řetřaní bylo toto neštěstí zaviněno jednak ťha- trným stavem pramice; vysokým stavem vody, přetížením a přiton. hlav- ně nerovnoměrným zatížením pramice, kterážto okolnost byla znalci označena za hlavní příčinu neštěstí. Vinu na této hlavní příčině měli převozník a učitelé, kteří příčinu přetížení pramice dopustili. Z dospělých osob při katastrofě přítomných vedl si nejstatečně- E čeledín Stanislav Holešínský, jenž skočil do vody a zachránil 9 tonoucích dětí do lodky. „+ Zpráva o katastrofě vyvolala v Rakvicích nesmírné zděšení a pa- niku. K násilnostem a porušení pořádku a veřejné bezpečnosti však ne- došlo, ač proti viníkům-zejména proti Zoře třem učitelům pano- vala silně nepřátelská nálada. : : Převozník Leopold Šustr byl pro přečin proti bezpečnosti života zdejší stanicí dne 26. května 1936 zatčen a pod čís. zat. 3/26 dodán -do vazby Krajského soudu trestního v Brně. Na mlynáře Josefa Veverku, : majitele převozu, na učitele Horňanského, Novotného a Žákovou bylo učiněno udání pro a trestný čin. 000000000 Doporučuji čtenářůa, aby si tyto výpisy uchovali pro sebe a své (potomky, jako památku na onu nešťastnou tragédii na Nových Mlýnech. : K této nešťastné tragedii bylo vydáno několik brošurek, větši- nou básní. Nejznámější byla sbírka „Moravští básníci rakvickýu dětem“ /Habřina, Mahen, Marcha, Elpl a Kožík/ a „Kytice poměnek rakvickým dětem“ od ins. Arnošta Fuchse s perokresbami ak. malíře Františka Myslivce. Z.písní byla nejznámější písen „Vlny zrádné Dyje“. Jeli= kož mladším občanům je nálo známá, uvádín její slova : A = ň a tkyý Vlastimil Krmíček ing, Roman Jedlička Jan Bílek. Karel Sfareček Květoslav Střítecký ine. Pavel Gryc „Josef Pribila. Pavel Juřena Jaroslav Bartolšic Radek Frýbert Všem přejeme pohodu £ (Nárocze ní © Denisa Loukotová Monika Valičková— Zbyněk Pítka Jana Střítecká čp. © Iveta -= VRT : p Irena iinaříková

Hana Švarcová lartina Rozeypalová“ Lenka Voudrá Alice Hlávňovská ©

((Přítluky) = s (Rekvice-Uh. Brod) cylva Foukalová Kolenáková Renata Rychlá — : 2 So zr 602 sčas tného menželetví. (Šakvice-Rakvice) (Šakvice-Rakvice) : © (Brno-Rakvice) : (ěaenox Pt (Lednice-Rakvice) - Rodičům přejeme, s ručost, štěstí, láska k ličem a nár provázejí Jejich děli na celé cestě životem. Z amrřeli Hochman František

Koemánková Barbora — Dadovíé Terezie ve věku 69 1e VS Věnujme vzpomínku zemřelým = = = -83 let (84 let -80 let