Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1989_3_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1989_3_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1989_3_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1989_3_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1989 - č. 3 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1989_3_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1989 - č. 3}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+Rakvický © 3/89
+ZPRAVOOAJ
+VYDÁVÁ RADA MNV A KULTURNÍ KLUB V RAKVICÍCH
+Rakvičané, na slovíčko
+e««Slunce se poklidně usmívá na podzimní Rakvice, ale atmo-
+sféru těchto dnů určuje horečný spěch při sklizni úrody. Vý=
+nosy, zeslabené mrazem a suchem, snižují výsledky obětavého
+úsilí zemědělců. Výjimkou jsou výsledky letošních žní. Naše
+JZD Rudý říjen obsadilo se svými 7,35 tunami z hektaru bez-
+pečně 1. místo v okrese a potvrdilo, že trvale patří k obil-
+nářským špičkám. Zato vinařský rok bude patřit mezi chudé a
+citelně postihne družstvo i malopěstitele,
+Výrazně pokročilo budování obce, Byla dokončena II. eta-
+pa plynofikace, rekonstrukce elektrorozvodů ve Svislé, Obchod-
+ní a Družstevní ulici. Před dokončením je výstavba komunikací
+v ulici Nové, Václavské a Obchodní, Tím se podstatně zlepší
+dopravní situace a estetický vzhled této části obce. Dále bude
+ještě zahájena přístavba základní školy, na níž má být do konce
+rcku prostavěno kolem 1 milionu korun. :
+Hodně se toho u nás mění a hodně můžeme věcem napomoci a
+urychlit je společným úsilím. Např. v Nové ulici se naskýtá
+možnost jejího úplného dobudování včetně zelených pásů, kvě-
+tin a chodníků, Stačilo by, aby každý před svým domem napo=
+mohl k dokončovacím pracím až do puntíku. Rádi bychom sem cho-
+dili na procházky, či prováděli návštěvy touto ulicí, která
+se může stát příkladem zdravého a estetického životního pro-
+středí obce. Jistě by to přispělo i k naší společné hrdosti,
+že jeme v Rakvicích zase něco pěkného dokázali.
+Přes všechny úspěchy a pokrok obce vám redakce Zpravodaje
+dává k zamyšlení otázku společenského ducha Rakvic. Zdá se nám,
+že nám clybí něco, co by nás spojovalo, dodávalo jiskru a efekt
+společenskému životu i zdravý patriotismus a nadšení pro budo- —
+vatelské cíle.
+Spěch, odcizení i jistá apatie vedou k tomu, žesi neudě-
+láme čas na různá životní zastavení, abychom uměli život hlu=
+boce prožívat, podpořit a ocenit práci jiných a vážit si jeden
+. druhého. :
+Možná, že se mýlíme, ale moc bychom si přáli, aby se pře-
+stavba projevila i v této oblasti a obzvláště očekáváme pod-
+statný podíl mladé generace na tomto úsilí +..
+R. OBHLÍDAL
+Z práce rady MNV v Rakvicích
+V posledním období se rada MNV mimo plnění úkolů dle sta-
+noveného plánu práce zabývá probíhajícími akcemi v rámci komplexní
+bytové výstavby, dále přípravou k zahájení dvou stěžejních akcí
+tohoto volebního programu - přístavba učeben a so za-
+řízení při ZŠ a výstavba ČOV a kanalizace.
+V rámci komplexní bytové výstavby dobře pokračuje plynofika-
+ce - II. etapa. V současné době je trasa plynovodu vyústěna u
+stávajícího středotlakového potrubí v ulici Dvorní, kde bude posta-
+vena regulační stanice. Byl dokončen plynovod v ulici U luže včet-
+ně plynových přípojek do rodinných domků. S přípojkami v ulicích
+Svislá, Obchodní, Zahradní, Uličky I a III se počítá se zahájením
+na počátku příštího roku,
+Také probíhající výstavba vozovek v ulici Nové, Obchodní a
+Václavské dle informací pracovníků VHS Břeclav by měla být do-
+končena během měsíce října. Byla dokončena rekonstrukce rozvodů
+elektrické energie venkovní vzdušné vedení. Nyní probíhají zemní
+práce pro uložení elektrických kabelů a to z důvodů propojení
+koncových sloupů v ulici Ubchodní, Svislé, Družstevní přímo s
+transformátory. Jsou to práce velmi složité s ohledem na již dří-
+ve uložené inženýrské sítě jako je plynovod, vodovod, telefon a
+kanalizaci, proto prosíme občany o trpělivost a porozumění, Nikdo
+z nás nemá zájem zbytečně ničit vytvořené hodnoty, pouze musíme
+plně respektovat projektovou dokumentaci, která má své opodstatně-
+ní a sleduje záruku kvalitního rozvodu elektrické energie do na-
+šich rodinných domků. Určité potíže máme se zajištěním osvětlo-
+vacích těles na veřejné osvětlení v ulicích Obcnodní a Družstev-
+ní, kde došlo v důsledku rekonstrukce rozvodu elektrické ener-
+gie k přerušení tohoto osvětlení a poslechu místního rozhlasu,
+jak jsme již v předstihu občany informovali, Po ukončení kabe-
+lového vedení bude jak osvětlení, tak místní rozhlas uveden do
+původního stavu,
+V minulých dnech - 4. září proběhlo = řízení k povo-
+lení přístavby učeben a stravovacího zařízení při ZŠ. Vyšším
+dodavatelem této stavby je JZD Rakvice, které nám provede zemní
+a betonářské práce a to do 30.11.1989, aby tak byla zajištěna
+, na počátku příštího roku montáž železobetonového skeletu pra-
+covníky Vodohospodářských staveb Brno, kteří nám dále provedou
+o montáž železobetonového skeletu procovníky Vodohospodářských
+staveb Brno, kteří nám dále provedou montáž střechy , topení,
+(elektroinstalaci, vodoinstalacie Pracovníci JZD nám dále pro- —
+vedou obvodové zdivo a příčky, omítky, obklady a podlahy. Cel=
+kové rozpočtové náklady na tuto stavbu činí 8 mil, 597 tisíc
+korun, plánované ukončení výstavby je únor 1992.
+OK 30. září bude předána kompletní projektová dokumentace
+na výstavbu ČOV a kanalizace. Výstavba ČOV je zařazena do akce
+"Z" s tím, že všechny zemní práce a betonářské práce nám pro=
+vedou Zemědělské stavby Brno, Pokud včas proběhnou všechna po-
+volovací řízení, dojde k zahájení výstavby ještě v letošním ro-
+ce, Celkové rozpočtové náklady na tuto stavbu činí 14. miliónů
+tisíc korun. Doba výstavby je stanovena na 60 měsíců.
+Velkou pozornost věnuje rada MNV a příslušné komise život-
+nímu prostředí. Jsme rádi, že se nám podařil vyřešit mnohale-
+tý nešvar a to nepovolenou skládku za mostem ČSD. Po dohodě s
+Trafovou distancí Brno-jih a hlavně za vydatné pomoci pracov-
+níků a mechanismů z JZD Rakvice, došlo k převezení této skládky
+„na řízenou skládku MNV. Dále pracovníci JZD tento prostor u-
+rovnali a ČSD provedla oplocení.
+Ovšem prozatím se nám nepodařilo plně s,
+skládky některých občanů v naší obci na veřejném prostranství,
+i když došlo k celkovému zlepšení,
+Během měsíce října se bude zpracovávat předběžný návrh
+na nový volební program na léta 1991-1996 a to ekonomická a so=
+ciální oblast. Jak jsme již informovali, předběžně jsme zařa-
+dili do tohoto volebního období výstavbu nové mateřské školy.
+Dále po dohodě s Jednotou Mikulov je reálné, ale také potřebné
+vybudovat v naší obci kulturní a moderní pohostinství, Obě
+akce předběžně zařazujeme jako hlavní akce dalšího volebního
+programu, Podmínkou ovšem je budovat obě stavby formou akce
+"Z" za vydatné pomoci všech občanů,
+Stanislav KÁŇA
+předseda MNV
+HLÁSÍ SE ŠKOLA -.
+Na prázdniny už zbyly jen vzpomínky. Pro někoho velmi ra-
+dostné, pro někoho méně. V každém případě je to slastný pocit
+pro nás, pro všechny děti, když ráno nečeká aktovka a přísné
+ponaučení rodičů na cestu - bud hodný. To bylo zážitků! Nestá=
+číme je teč sdělovat jeden druhému, svým učitelům, Jaksi se
+nám nechče sedět na jednom místě tolik hodin. Ale nic si z to- -
+ho neděláme. Čeká nás letos spartakiáda. Nacvičovat budou i
+ti nejmenší, z MŠ - tentokrát celek bez rodičů. Mladší žáci, žá-
+kyně, starší žáci - žákyně, Už se těšíme na švihadla a další
+náčiní. Škoda, že si z nás neberou příklad naši tatínkové. Ma-
+minky se uč snaží ovládat kužely, ale tatínkové se nenechají
+přesvědčit. Kde jsou ty časy našich slavných rakvických gymnastů?
+Ve vedlejším Podivíně a Velkých Bílovicích nevynechali muži ješ=
+tě ani jednu spartakiádu.
+Letošní školní rok začal zajímavě. V učitelském kolektivu
+se objevily nové a hlavně mladé tváře. Vedle mladé manželské
+dvojice Nadi a Josefa Hnaníčkových, kteří přišli loni, přibyla
+další mladá manželská dvojice manželů Vysloužilových. Jejich
+hlavními obory jsou výchovy - hudební výchova a tělesná výchova,
+Kluci s jásotem přivítali dalšího mladého muže, který na zdejší
+škole již působil - Jana Grbavčice. Kolektiv učitelů l% - 4.
+ročníku ještě doplnily 2 učitelky - Mirka Šubíkováa Olga Švásto-
+vá, Tito mladí lidé nahradili hlavně ty učitelky, které odešly
+do důchodu. Jsou to : M, Janošková, M. 0s1zlá, B. Vajbarováa
+R. Stáňová. Z mužů to byl Ko Šula. Vřelé díky za vše !
+Náš učitelský sbor má tedy 7 mužů ! Je to úspěch a jsme
+přesvědčeni, že tohoto úspěchu bylo dosaženo na základě dobré
+spolupráce školy a MNV. Děkujeme.
+V 1. týdnu měsíce září proběhla v Praze konference učite-
+lů, na které náš okres zastupoval učitel naší ZŠ - PeaDr. Sta-
+nislav Kameník, Přivezl povzbuzující zprávy. Přáli bychom si,
+aby závěry, které byly schváleny na této konferenci, vešly co
+- nejdříve v platnost, Proto si Všichni přejeme, ať se nám práce
+v letošním školním roce daří a v měsíci květnu a červnu všem
+ukážeme na spartakiádních vystoupeních, že jsme šikovní,
+E. FLEKOVÁ.
+: Vinohradnictví v Rakvicích
+(P 50 000 (55 9 0 00 =D 6m a] k dkakoodkakaů
+: Jižní Morava patřila od počátku našeho letopočtu do sféry
+vlivu podunajských římských provincií. V té době sem pronikla i
+znalost vinaření. Z římských letopisů je známo, že velký rozmach
+pěstování révy vinné na jižní Moravě nastal ve 3. století za vlu-
+dy římského císaře Marka Aurelia Proba. Jeho životopisec Vaspicus
+píše, že tento císař byl zakladatelem evropského a tím i moravské-
+ho a slovenského vinohradnictví. Marcus Aurelius Probus poručil
+pěstovat révu vinnou i v samotné Panonii, která zahrnovala i Již-
+ní Moravu a jižní Slovensko.
+O tom, že se u nás pěstovala-réva vinná i v 9. století svědčí
+historicky doležená zpráva, že když se bulharský chán Krum dota-
+zoval ustupujících Avarů, proč prohráli boje na Moravě, uváděli
+jejich vojevůdci,
+že vedle vnitřních nesvárů a krevní nenávisti
+to bylo i nemírné pití vína. Je také prokázáno, že réva vinná by-
+la pěstována ve Velkomoravské říši a že se víno vydatně i pilo,
+Zpráva zaznamenaná v Českomoravské kronice uvádí, že kníže Svato-
+pluk poslal ke křtinám Bořivojova syna Spytihněva sud znamenitého -
+vína. Dar, prý měl takový ohlas, že kněžna Ludmila přikázala při-
+nést z lioravy sazenice révy a rozkázala vysázet okolí Pšova, dneš-
+ního Mělníka.
+Po pádu Velkomoravské říše téměř do počátku 13. století není
+o pěstování révy vinné záznamů.
+Zprávy o pěstování révy vinné v našem kraji jsou zaznamenány
+ve.
+spojitosti s vybíráním desátků pro cisterciácký klášter velehradský.
+V roce 1228 Přemysl Otakar I. potvrdil, že Přítluky jako klášterní
+majetek patří tomuto řádu. Totéž tomuto řádu v roce 1250 potvrdil
+papež Inocenc IV. a 1261 papež Alexander VI.. V listině tohoto
+papeže je uvedeno,
+že klášteru patří i vinice, Již v polovici
+. století byly vinohrady
+též v Pavlovicích.V Zaječí se připomí=
+nají vinice v roce 1252. I když v té době nejsou mezi vinařskými
+Obcemi uváděny Rakvice, nutno předpokládat, že již v této době byla pě-
+stována vinná réva v Koziperkách, které navazují na přítlucké i za-
+jecké viničné kopce, i když rakvické vinice mohly být vysazovány o
+něco později, :
+Systém zakládání vinic přicházel jak ze 2=e tak z východv.
+Proto v odrůdách révy vinné se objevovaly jak východní druhy révy,
+především italské i z Panonie, tak západní, zejména německé a
+francouzské. Z východních resp. jižních odrůd se už ve 13. století
+proslavilo přít lucké - veltlinské, Veltlinské víno má svůj název
+podle italského města Valtellína- Veltlín. Ioto město leží v údo-
+lí, které
+se táhne od horního toku řeky Addy. až k jezeru Como mezi
+Bergamskými a Rétskými Alpami. V tomto údolí byl již tehdy pěstován
+tento druh révy. Dalším, v pozdější době na přítlucku pěstovaném
+proslaveným vínem, bylo víno ' some které proslavilo Neuburgský
+klášter v Rakousku. :
+Že v Rakvicích, jako i v Přítlukách, Zaječí, Velkých Pavlovi-
+cích byla pěstována vinná réva svědčí i to, že rakvičtí rolníci
+museli odvádět vedle obilního i vinný desátek a to jednak vrch-
+nosti, jednak podivínské faře. Potvrzuje to spor mezi rakvickou
+vrchností Mikulášem Piknůskem a olomouckým kanovníkem Janem, který
+byl podivínským prebendářem (měl nárok na hmotná zajištění fary)
+o vinný desátek z Rakvic, který mu Piknůsek zadržoval. Podivínský
+prebendář spor vyhrál. Poněvadž. spory mezi církví a členy panského
+stavu řešil král, potvrdil král Vladislav II. v roce 1491 nárok
+podivínské prebendy na vinný desátek "z hory Geisbergu“ (Koziperků).
+| Další důkaz o pěstování vinné révy a výrobě vína v Rakvicích je
+doložena tím, že v roce 1489 podpořili rakvický rychtář Schram a
+starší obce svoji žádost o zřízení samostatné nen správy v kak=
+vicích tím, že kdupíli půl vinohrádu a jiný achtel" vinohradu v
+hoře Koziperky pro kapli sv. Ondřeje. Po povýšení této kaple na
+farní kostel /1503/ přiznal olomoucký biskup Stanislav Thurzo faře
+STU 64 0 MO S" 525 20 AD 40 6709 ABO M07 030 C GD OR0 5A o
+"osmina tehdejší měřice
+„=
+dosavadní příjmy podivínského faráře, pobírsané z Rakvic včetně
+vinného desátku. V 16. století byla v Rakvicích již vedena řád-
+ná horenská registra (úřední knihy zachycující majitele rakvických
+vinic). - =
+První rakvické vinohrady byly v Koziperkách a pak v Zaclích.
+Rozsah těchto vinic neumožňoval vyrobit tolik vína, aby rakviča=
+nům stačilo. Proto v letech 1588 až 1603 mělo na přítlucku kou=
+peno vinice téměř 50 rakvických rolníků. Také rakvická obec tam
+měla v té době svůj vinohrad. Podle přítluckých vinohradních re-
+gister drželi v uvedené době vinicena přítlucku především rakvičtí
+rychtářia purkmistři, např. Jakub Hajda, Jan Šeibling, Matěj
+Grůinberger, Jan Mokrý, Martin Hajda, Jura Machač a řada dalších
+rolníků. =
+Šenkovat víno v Rakvicích bylo poprvé povoleno v roce 1595.
+Rakvická vrchnost hrabě ze Salm-=Neuburgu udělil v tomto roce prá-
+vo šenkovat víno majiteli svobodného dvora Václavu Vítu ze Rza-
+vého měl svobodný dvůr na místě dnešní Sokolovny a lisovna a sklep,
+kde bylo víno šenkováno, se. nacházely na místě dnešního popisného
+číela 130,. :
+V roce 1618 (na počátku 30.leté války) činila výměra vinic v
+Rakvicích 76 a 2/8 měřice. Měřice činila 533 1/2 m9 to znemená,
+že v Rakvicích bylo tehdy více než 842 arů vinic v Koziperkách.
+V této době jsou už v horenských registrech uváděny i vinohrady
+na hoře Trkmanské« © :
+© Po skončení 30. leté války byly Rakvice v troskách a půda
+zpustlá. Proto tehdejší vrchnost Bedřich Hrabě z Oppersdorfu a
+jeho manželka Anna Helena Jakardovská ze Sudic se rozhodli Rakvi=
+ce obnovit, Proto potvrdili všechna dřívější privilegia, prodáva-
+li půdu novým usedlíkům za sníženou cenu. Obci pak přiznali právo,
+aby mohla šenkovat na radnici nebo v jiném vhodném domě nejen své
+víno, ale i víno vinařů rakviíkých, nebo i kupované jinde. Musela
+však vyšenkovat i 60 věder vrchnosti a to o l krejcar za máz draž-
+ší než svoje. Vedle toho Anna Helena Jakardovská darovala obci vi-.
+nohrad v Koziperku, Poddaným dala v Koziperkách vinice do nájmu.:
+Obci odpustila vinný desátek z obecního vinohradu. Faře však obec
+vinný desátek odvádět musela, a to každé 15 vědro a každý 15 máz
+(máz činil 1,415 litru).
+Ve druhé polovině 17. století
+se Rakvicé postupně hospodářsky
+zotavovaly, takže v 90. letech tohoto století bylo obsazeno 44
+půllánů a 11 menších hospodářství, V roce 1700 bylo půláníků 60 a
+menších hospodářství 20. Vinohradů bylo však stále nedostatek. Proto
+v tomto roce byly Koziperky rozděleny tak, že každý pololáník měl
+=; Koziperkách čtvrt měřice a podsedník osminu měřice.
+Vinice se u nás "spravovaly“ viničným nebo horenským právem
+a viničnými nebo horenskými právními řády. Horenseké právo obsaho=
+valo předně pravidla, jak spravovat vinice, jak vyřizovat sporné
+záležitosti viničných hor. Také určovalo pravidla shromažčování
+všech vinohradníků, kteří měli vinice v dané oblasti a podléhali
+horenskému právu. Rakvické horenské právo bylo pravděpodobně vydá=
+no v roce 1606 za panství uherského magnáta Štěpána Hlyeshasyho
+a obnoveno bylo po odprodeji hodonského panství Bedřichem hrabě-
+tem z Oppersdorfu Janu Adamu Ondřeji z Lichtenštejna. Rakvické
+horenské právo bylo zapsáno do obnovených rakvíkých purkrechtrích
+knih z roku 1707 a 1708. Toto horenské
+právo obsahuje 66 článků,
+které určovaly pravidla spravování vinohradů, práva a povinnosti
+vinařů i dělníků pracujících
+na vinicích, povinnosti hotařů, ustano-
+vení o sousedském prĚvu atd. Všechnu moc v hoře vykonával perkmistr
+či horný a horní konšelé (pergnosové).
+Aby byl uspokojen zájem v pěstování révy vinné, pročala v
+roce 1727 Marie Antonie, kněžna z Lichtenstejnů, tehdejší vrch-
+nost panství hodonského rakvickým 70 čtvrtí vinohradů "v hoře Ko-
+ziperky"“, které do té doby měli od vrchnosti v nájmu. Prodala je s
+podmínkou, že budou odvádět rakvické faře vinný desátek. Rozděli-
+la také v roce 1749 pozemky pusté vsi Irutmanic, kde na Trkmanské
+hoře byly vinice.
+Rozsah vinic'se postupně zvětšoval, takže v roce 1751 bylo už
+v Rakvicích vysázeno 157 a 6/8 měřic. Vinice však byly prostřední
+kvality. Proto si rakvičtí rolníci dále kupovali vinohrady v Přít-
+lukách „ Odtud také kupovali sazenice na vysazování vinic v Rakvi=
+cích., Přesto rakvická produkce vína nestačila. Aby obec pokryla
+požadavky svého šenku, nakupovala víno v Přítlukách, Zaječí, Mi-
+lovicích, v Palavě, ale i v Bořeticích, Bílovicích a jinde.
+© V roce 1775 bylo vrchností, jíž tehdy již byla císařská ro-
+„dina, uděleno rakvické obci právo šenku. Na šenku se smělo volně
+Šenkovat víno, ale obec musela každoročně odebírat z panského 6
+beček po 10 vědrech vína z dolnobojanovského sklepa a prodávat je
+o jeden krejcar drážeza máz. Dále se smělo na tomto šenku prodá-
+vat pivo z hodonínského panského pivovaru a kořalka z hodonínské
+panské pálenice.
+Výsadba vinic v atýieteh pokračovala. V roce 1788 v rak-
+vickém katastru vysázeno již 981 jiter a 235 sáhů vinic tj. asi
+hektarů vinic.
+Od roku 1788 nejsou ve vinohradnictví v Rakvi-
+cích zaznamenány žádné mimořádné události. Další výsadba vinic však
+pokračovala a produkce vína byla větší, O tom svědčí skutečnost,
+že na počátku 19. století,
+kdy byla ilorava okupována francouzský“
+mi napoleonskými vojsky, bylo v roce 1809 uloženo Rakvicím, aby
+pro tuto armádu dodaly 330 věder vína. Samozřejmě byly Rakvicím u=
+loženy další kontribuce, např. dodávky obilí, sena, slámy, dobyt-
+ka atd. Dodávka vína byla splněna, ne však všechny další dodávky.
+Po zrušení roboty a po přechodu od trojpolního hospodářství
+na intenzívní formy zemědělské výroby se zvyšovaly plochy vinice.
+Vedle Koziperků, Zaclů, frkmanských, začaly být osazovány: Krátký,
+Kopce, Štymberky, Nové hory, Nad Koziperské, Podkoziperky. Někte=
+ří rolníci osazovali poměrně velké plochy révou vinnou.
+V 90. letech 19. století napadl rakvické vinohrady révokaz,
+Byla to drobná mšice, která napadala kořeny révy, na jejichž ko-
+řenech způsobovala nádorky. Napadené Keře odumíraly. Révokaz na-
+padal vinice v těžké půdě. Rakvičtí vinaři se snažili zabránit ší-
+ření této nákazy. Roku 1894 byla proto vytvořena komise, která
+zkoumala výskyt révokazu a dala "klučit“ ty vinohrady, kde se
+vyskytl. Přišlo přitom nazmar hodně vinohradů. O důsledcích této
+pohromy a o stavu vinic napsal první starosta po I. světové válce.
+v úvodu k prozatimní kronice Rakvic František Lukeš:" Pahorek Ko-
+ziperky - byl kdysi mnohem živější než nyní. Rozkládaly se na něm
+P Ce
+hojně bujné vinohrady, které byly ještě do nedávna v plném rozkvě- :
+tu. V pošledních letech však byly úplně zničeny révokazem", Révo-
+kazem zničené vinohrady na čas nahradila výsadba ovocných stromů.
+Hledaly se cesty, jak rychle obnovit vinohrady. Už před vypuknutím
+první světové války se začalo uvažovat o šlechtění révy vinné na
+americké podnoži, Uvažovalo se také o vybudování skleníku a stratifi=
+| kačního domku, které by umožnily vyšlechtění nových sázenic révy
+vinné.. Zabránila tomu válka. Proto po skončení I. světové války již
+v dubnu 1922 se začalo se stavbou obecního skleníku a uvedeného
+stratifikačního domku. Po jeho výstavbě se započalo se štěpováním
+různých druhů révy na americké podnoži. Tomu předcházelo školení
+rakvických vinařů ve Velkých Pavlovicích. Vinaři však sadili i
+přímorodící, velmi odolnou révu typu baganského. V roce 1922 do-
+vezl Josef Průdek z č. 133 ze Slovenska také přímorodící révu
+zvanou Otello, rovněž velmi odolnou.
+Po celou dobu, kdy byla réva vinná v Rakvicích pěstována,
+měla výroba vína charakter samozásobitelský, ne obchodně-podni-
+katelský. Nebylo tomu jinak ani po I. světové válce, Na rozdíl
+od Přítluk, Velkých Pavlovic a jiných vinařských obcí nevešly
+Rakvice, jako producent vína, výrazněji do povědomí vinařské his-
+torie právě proto, že jejich převážná produkce vína měla uspoko-
+jovat především vlastní potřeby vinařů.
+JUDr. Hubert REŽNÝ
++ 11 =
+STUDÝNKY A STUDNĚ
+Při letošních vedrech a nedostatku vody, se mně vybavily vzpo-=.
+mínky na to, jak jsme v dřívějších dobách hasívali žízeň, Již dávno
+si lidé vážili vody, chránili její zdroje. Snad každý dům v Rakvi=
+cích měl svoji vlastní studnu, svoji vlastní vodu. Každý si svoji
+studnu pečlivě hlídal. Vždyť byla nutná pro jeho každodenní život,
+pro život jeho rodiny i pro dobytek a domácí zvířectvo. Každý dbal
+na čistotu studniční vody. Pravidelně studnu "cúdil", a měl nad ní
+zpravidla přístřešek, aby do ní nepadalo listí, smetí nebo prach,
+U každé studny byl nezbytný hák, jímž putýnkami tahal vodu na vaře-
+ní, pití i pro dobytek a domácí zvířetstvo, Studna byla zpravidla
+nedaleko kuchyně. U hlubších studní se používalo okovů, připouta-
+ných na řetězech. Voda se tahala pomocí rumpálů a z okovů se přelé=
+vala do putýnek nebo škopků. Větší hospodáři si dělali u studní žla-
+by, jimiž se voda vedla ke stájím.
+Ale i obec sama budovala veřejné studny zpravidla hluboké,
+z nichž se voda čerpala okovy. Tyto studně byly budovány na veřej-
+ných prostranstvích, nejen pro obyvatele, ale i jako zdroj vody
+při požárech, kterých bývalo zejména v létě nemálo, Je zaznamená-
+no, např. že v Rakvicích byly již v roce 1755 zřízeny dvě obecní
+studny, jichž později přibývalo, Obecní studna byla u dnešní dolní
+školy, u Zachovy hospody, v Pástůškách, u Luže, ve Svislé ulici
+před bývalým Fanfrlovým domem. Tyto studny podléhaly dohledu obec-
+ní správy a na její náklad byly pravidelně cíděny.
+V domech v prostoru dnešního náměstí byly studny, které byly
+budovány v 16. a 17. století. Byly to asi studny habánské, ke kte-
+rým byl přístup jednak ze dvora, jednak z habánských sklepů. Byly
+stavěny z kamene a.na jejich dně byly zkříženy dva dlouhé tesané
+kameny. Tyto studny se dochovaly dodnes v domech č. 23, 24, 106.
+Obec i obyvatelé Rakvic se starali o dostatek pitné vody nejen
+ve vesnici. Zřizovali studně i v polích vzdálených od Rakvic,
+Když tehdejší vrchnost Marie Antonie kněžna z Lichtenštejnů dala
+část pozemků pusté vsi Irutmanice Rakvicím, a to Roviny, Trkmanská
+role, Trkmanské hory a Nové hory, a tyto pozemky byly rozděleny
+mezi rakvické zemědělce, zřídila tam obec dvě studny,a to na
+Trkmanských rolích, druhou v Nových Horách. Sama je pak udržova=
+la, dala pravidelně cídit, aby voda byla čistá a pitná, jak pro
+zemědělce, tak pro dobytek. pilná o tom obecní účty placené stud-
+nářům v 18. století.
+Když pak byla ve druhé polovině minulého století povolena
+dělitelnost půllánů na čtvrtlány a ta na tolik dílů, kolik měl
+rolník dětí, zachovala se snaha nedrobit půllány nebo čtvrtlány.
+Tyto dostal zpravidla nejstarší nebo nejmladší syn. Ostatní děti
+dostávaly "svobodnou půdu“, tyto právě výše uvedená pole, patřící
+dříve k někdejším Trutmanicím,. -
+Z těchťo lidí se stávali drobní zemědělci, kteří k obhospo-
+dařování půdy používali krav. Nazývali je kravkaři nebo prčkaři.
+Pracovali na Trkmanských rolích, Trkmanských horách, Rovinách,
+Nových horách. To znamenalo vyjet na celý den a to celá rodina,
+© Nely
+lo možné vzít s sebou vodu pro rodinu i dobytek. Vždyť na
+žebřináče nebo deščeňáku taženém kravami osazeném i početnými dět-
+mi, které nemohli rodiče nechat doma "samým sobě na pospas"“, neby-
+lo sni místa pro nádoby. Ba nebyly ani potřebné nádoby, snad jen ně-
+jaký čepák. A ve žních, při kopačkách v řepě, turkyni, bramborách
+nebo ve vinohradech se pít chtělo..
+Ve vás, kteří jste v dětství museli s rodiči na Trkmanska, 1.a
+Trkmanské hory nebo do Nových hor jet pracovat, zanechal tento
+pobyt a cesta tam a zpět překrásné vzpomínky. Jaký to byl pocit,
+když jste mohli sedět na žebřiňáku u šprušle žebřiny rozkročmo ne-
+"bo na růzvoře a hongat nohama v rytmu jízdy a nebo, když vám bylo
+dovoleno, jelo-li se s deščenákem sedět na sedlisku vedle otce ne-
+bo sedět na bočnici, držet opratě a práskat bičem. Jaké to pak bylo
+vzrušení
+jet žlebem vedle Irkmanských hor do Nových hor. Vrcholem
+štěstí bylo i dostat se na rovnů střechu hotařovy bůdy v Nových ho-
+rách, vidět celý kraj a v dáli "rakvickú věžu", jako z Babylónu.
+Když slunce ukazovalo poledne, zajelo se ke studni nebo stu-
+dýnce, dobytek se vypřahl, napojil, otočil k vozu, kde na "spodni-
+„ci“ byla bud jatelina nebo seno a krmilo se. Lidé skromě pojedli.
+buč "chamulu s chlebem“ nebo beleše a buchty, popili dobré vody a
+ve stínu si pohověli. A pak znovu do práce«
+Zk
+Studny v polích však vybudovala obec i na jiných „vzdáleněj“=
+ších tratích polí. Např. v Zadních Hernivách, za drahouv Šedlič=
+kách a na Půlhonech. Pole tam měli pololáníci a čtvrtláníci. Tyto
+sťudny však byly budovány již především z ekonomických důvodů, z
+důvodů úspory času, šetření i většího využití pracovníků i dobytka,
+Jezdit z těchto polí v poledne domů a' pak zpět znamenalo velké ča-.
+sové ztráty a zbytečné honění koní, |
+| A ještě jednu studýnku čisté pramenité vody je si třeba při-
+pomenout. Vinaři, kteří měli vinohrady v Krátkých, Zaclích i Kozi-
+perkách využívali dobrodiní studýnky na přítlucku a bezprostředním
+sousedství Zaclů. Dodnes ji připomínají v dobách dešťů močaloviska
+pod silnicí k Přítlukám,
+kde je i v dobách sucha dobrá úroda, Tvr-
+dilo se, že voda z této studýnky má i léčivé účinky. : :
+Když byla provedena meliorace na Podzajeckých, Na kopcích a na
+Půlhonech, pamatovali hospodáři, aby čistá voda byla stahována dre-
+náží do hlubokých příkopů, v-nichž byly vybudovány betonové zdrže.
+Tyto nahrazovaly studýnky. Ve žních při kopačkách i orbě sloužily
+k osvěžení. I pro zvěř i ptactvo byly rájem a osvěžením, A když ko-
+lem nich nasázeli mirabolány, vytvořili pro ptactvo i hnízdiště,
+V Hlavinách bylo dost téměř pramenité vody ze zajeckých kopců.
+Tehdy byla všude voda čistá a zdravá. Ptactvo ani zvěř se nebály
+horůčavy. Lidé nemuseli tahat basy piva, ba ani pikulu na pole« ©
+Studně i studýnky jíž zmizely, Drenáže byly zaneseny bahnem,
+Ptactvo i zvěř žízní. I stínu je málo. Mladí ochránci přírody,
+podaří se nám uživit kraj, odstranit žízeň zvěře a ptactva ?
+Myslivci! Budou opět velké výhřady při honech ? Či stačí jen zimní
+krmelce ? Co proto chceme udělat 7 Plánujeme nějaká opatření i
+© JUDr. Hubert REŽNÝ
+= 14
+STALO SE... (povídka)
+o Strýc měli nos do fialova, líca do modra a krk do červena.
+Hráli barvama jak duha, taky měli proč, šak pili jak duha, ale.
+kdo je na slovácku z chlapů inačí, pravda. U je dneho ke zbarvení
+dochází spíš u druhýho pozděj.
+Strýc byli kopa veselá, neposedná, aj negdy abych pravdu řekl
+rýpavá. Tetku Madlenu potkali právě u kostele, jak šly z obchodu.
+Co šly, jak větr letěly, enom šátek za něma vlál jak prapor při
+"hasičským cvičení. Strýc dobře věděli, že jak rychlej krok tetka
+majú o nic pomalejší néni jejich jazyk.
+"Pozdrav Pán Bůch tetičko, zabrzdite trochu nebo se 'uženete
+a bylo by vás škoda," pozdravili strýce :
+- "Nemám času chlapče, hůsa je v trúbě," odpověděly tetka a úpl-
+ně se zastavily, protože strýc se tvářili tak nešťastně, že se da-
+le čekat hrozná novina.
+"Stalo se ti neco?"
+"Ale ba, je mně smutno přesmutno tetičko, nejak sem se vyspal
+na hádavo. Ná hádejme se chvilku, enom tak ze srandy, třeba se mně
+uleví. Sedí mně to na prsách jak kus kameňa."
+"Co bych se s tebú hádala, chlapče, čcyť ty si dobrej člověk,
+veselej a já tě mám v oblibě, dyť takových je málo v dědině,“ cukro-
+valy tetička.
+"Já sem slyšel, že žerete psů a kočky, piklujete s sí,
+ste zavšivená od hlavy až k patě a neumíte vařit.“
+„Nejprve tetka zrudly, potom zbledly a napotřetí se nadechly,
+"To mluvič o mně? Ná ty pazgřivče nedonošenej, to vyšlo enom
+z tvojej huby nevymáchanej, šak šibenica tě nemine, tej neujdeš
+a ty tvoje děcka prašivý tak skončijú taky. Ty nejsi člověk, ale
+zvíře, Lidi podte sem, chce mě zamordovat lump jeden, aj nůž na
+mě vytahl.*“
+. Strýc se usmívali, duša byla na místě a dědina si měla o čem
+povídat. Husu už nigdo neokusil, vyhodila
+se aj s kotchanem.
+Zdeněk POHL
+Sňatky
+Pavel Kadič
+Josef Švásta
+Petr Kadrnka
+Ladislav Sukup
+Pavel Hrabal
+Stanislav Suský
+Alois Lískovec
+: PhDr. Zdeněk Frank
+Narozené
+Ondřej Kadič
+Jana Hyclová
+Oldřiška Němečková
+Eva Suchynová
+Jana Fantová
+Ludmila Pucová
+Jaroslava Malotová
+Silvie Hégrová
+(Plzeň - Rakvice)
+(Rakvice-Klobouky)
+(Podivín - Rakvice)
+(Přítluky - Třebíč)
+(V.Pavlovice - Zaječí) -
+(Rakvice=Gottwaldov)
+(Hrušky- Rakvice)
+JUDr. Dana Kancírová (Olomouc - Rakvice)
+de tb-
+čp, 300
+Lucie Prátová 505 —
+Libor Lukeš 14
+Věra Krůzová 155
+. Lukáš Pohl 641
+Markéta Petrásková 726 :
+Eliška Nečasová 112 í
+Tomáš Měřinský 351 PŘ Z
+v s ž X = : = = í
+Zemřeli: = E = "2 E
+s sve * : = = =
+Švástová Růžena věk 92 "4 Blažek Václav k- <, věk 53
+Ludín Jindřich 3 a Režná Jenovéřa i u s
+Vranovská Anežka = „89 ď'Malinková Františka | ==
+Polínková Štěvánka —©—© 77,- Smáha Josef ==
+Šelle Josef pe i ť E * 55
+©
+—
+Rakvickým fotbale m
+Po letní přípravě, která vyvrcholila vítězstvím na Pohárovém
+turnají na domácím hřišti, zahájil A tým mistrovské soutěže podzim-
+ního kola okresního přeboru v kopané posílen o Zd. Hřibu (návrat
+ze Sokola Přítluky) a o Kučeru Antonína. (přestup ze Sokola Zaječí)
+úspěšná letní příprava a posily, naladily optimisticky všechny pří-
+znivce před“derby" se Sokolem Přítluky. Opět se však ukázalo, že
+přítlučtí umí na Rakvice zahrát a i tentokrát zvítězili 3 : 2. Tea-
+to výpadek ty 1 částečně odstraněn v dalších kolech, kdy po vítězst-
+ví 2 ; O doma se Slovanem Břeclav, 1 :; O v Mikulově s Palavanem Mi-
+kulov, 4 : O doma se Sokolem Bořetice, 5 3 2 v Nosislavi se Sokolem
+Křepice a 3 : 2 doma se Sokolem Velké Němčice je A tým prozatím na
+prvním místě v tabulce. Ovšem pohled na tzv. tabulku "pravdy“, říká
+že lepší pozici má Lokomotiva Břeclav, Sokol Přítluky a na stejném
+bodovém zisku je i Sokol Tvrdonice. |
+B tým si dosud vedl v základní soutěži velmi dobře, když Ztra-
+til pouze bod za remizu ve Velkých Bílovicích, ale teprve další
+zápasy ukáží zda bude v silách B „o vybojovat zástup do vyšší
+soutěže,
+Soutěž je znehodnocena tím, že při 10 účastnících, ola rozlo-
+sována na 14 celků a tím se stává, že v každém kole mají 4 mužstva
+volno,
+Zklamáním jsou zatím výkony dorostu, který po vítězství 4 : ©
+y prvním kole doma se Sokolem Ořechov, prohrál doma 1 : 4 s Dyna-
+mem Komín, zvítězil 2 : 1 v Břeclavi nad Slovanem, prohřál O : 5 (!)
+dema s Jiskrou Strání, 2 : 3 ve Ždánicích a 1 : 2 doma se Zetorem
+Brno B., Hráči dorostu by si měli uvědomit, že tato krajská soutěž
+je náročná i pro oddíl z hlediska finančního a měli by zlepšit svůj
+= 1-
+přístup k zápasům tak, aby umístění bylo lepší než dosud A
+odpovídalo tradicím dorostenecké kopané v Rakvicích.
+„Po neúspěšných minulých sezonách, bylo letos do řá=
+kovských soutěží přihlášeno pouze jeuno družstvo žáků, které
+bylo zařazeno do základní soutěže » přípravka,
+Zatím se ukazuje, že tato soutěž je pro naše žáky vbcá=
+nější, neboť zde slavili i vítězství 2 ; l v Bulharech, 5 : ©
+doma s Dynaemem Valtice. Porážka 5 3: 4 v Týnci byla po průběhu zá-
+pasu (vedení 3 : 1) zbytečná, :
+“ Přípravka prohrála 2 : O v Postorné s Tatranem a zvítězi-
+la 2 3% l nad Slovanem Břeclav.
+Prozatimní výsledky, zejména u dospělých, nejsou nejhorší,
+Je potřeba, aby všichni hráči bojovali dale a po dlouhému odzimu
+(hrát se bude až do 3.12.) jeme mohli být s umístěním spokojeni.
+SKRÝVAL L,
+o00 O00 000
+Rakvický zpravodaj č. 3 - září 1989, vydává rada MNV a
+Kulturní klub v Rakvicích, vychází čtvrtletně v nákladu
+| 500 výtisků, odpovědný redaktor ing. František Režný,
+grafická úprava František Zach, Střelcová Dagmar,
+tiskne OPS - provozovna Hustopeče u Brna. :
+Povoleno ONV č.j. o 370403687. :
+Neprodejné.