PDF verze zde: Rakvický zpravodaj - 1989 - č. 3

OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!

Rakvický © 3/89 ZPRAVOOAJ VYDÁVÁ RADA MNV A KULTURNÍ KLUB V RAKVICÍCH Rakvičané, na slovíčko e««Slunce se poklidně usmívá na podzimní Rakvice, ale atmo- sféru těchto dnů určuje horečný spěch při sklizni úrody. Vý= nosy, zeslabené mrazem a suchem, snižují výsledky obětavého úsilí zemědělců. Výjimkou jsou výsledky letošních žní. Naše JZD Rudý říjen obsadilo se svými 7,35 tunami z hektaru bez- pečně 1. místo v okrese a potvrdilo, že trvale patří k obil- nářským špičkám. Zato vinařský rok bude patřit mezi chudé a citelně postihne družstvo i malopěstitele, Výrazně pokročilo budování obce, Byla dokončena II. eta- pa plynofikace, rekonstrukce elektrorozvodů ve Svislé, Obchod- ní a Družstevní ulici. Před dokončením je výstavba komunikací v ulici Nové, Václavské a Obchodní, Tím se podstatně zlepší dopravní situace a estetický vzhled této části obce. Dále bude ještě zahájena přístavba základní školy, na níž má být do konce rcku prostavěno kolem 1 milionu korun. : Hodně se toho u nás mění a hodně můžeme věcem napomoci a urychlit je společným úsilím. Např. v Nové ulici se naskýtá možnost jejího úplného dobudování včetně zelených pásů, kvě- tin a chodníků, Stačilo by, aby každý před svým domem napo= mohl k dokončovacím pracím až do puntíku. Rádi bychom sem cho- dili na procházky, či prováděli návštěvy touto ulicí, která se může stát příkladem zdravého a estetického životního pro- středí obce. Jistě by to přispělo i k naší společné hrdosti, že jeme v Rakvicích zase něco pěkného dokázali. Přes všechny úspěchy a pokrok obce vám redakce Zpravodaje dává k zamyšlení otázku společenského ducha Rakvic. Zdá se nám, že nám clybí něco, co by nás spojovalo, dodávalo jiskru a efekt společenskému životu i zdravý patriotismus a nadšení pro budo- — vatelské cíle. Spěch, odcizení i jistá apatie vedou k tomu, žesi neudě- láme čas na různá životní zastavení, abychom uměli život hlu= boce prožívat, podpořit a ocenit práci jiných a vážit si jeden . druhého. : Možná, že se mýlíme, ale moc bychom si přáli, aby se pře- stavba projevila i v této oblasti a obzvláště očekáváme pod- statný podíl mladé generace na tomto úsilí +.. R. OBHLÍDAL Z práce rady MNV v Rakvicích V posledním období se rada MNV mimo plnění úkolů dle sta- noveného plánu práce zabývá probíhajícími akcemi v rámci komplexní bytové výstavby, dále přípravou k zahájení dvou stěžejních akcí tohoto volebního programu - přístavba učeben a so za- řízení při ZŠ a výstavba ČOV a kanalizace. V rámci komplexní bytové výstavby dobře pokračuje plynofika- ce - II. etapa. V současné době je trasa plynovodu vyústěna u stávajícího středotlakového potrubí v ulici Dvorní, kde bude posta- vena regulační stanice. Byl dokončen plynovod v ulici U luže včet- ně plynových přípojek do rodinných domků. S přípojkami v ulicích Svislá, Obchodní, Zahradní, Uličky I a III se počítá se zahájením na počátku příštího roku, Také probíhající výstavba vozovek v ulici Nové, Obchodní a Václavské dle informací pracovníků VHS Břeclav by měla být do- končena během měsíce října. Byla dokončena rekonstrukce rozvodů elektrické energie venkovní vzdušné vedení. Nyní probíhají zemní práce pro uložení elektrických kabelů a to z důvodů propojení koncových sloupů v ulici Ubchodní, Svislé, Družstevní přímo s transformátory. Jsou to práce velmi složité s ohledem na již dří- ve uložené inženýrské sítě jako je plynovod, vodovod, telefon a kanalizaci, proto prosíme občany o trpělivost a porozumění, Nikdo z nás nemá zájem zbytečně ničit vytvořené hodnoty, pouze musíme plně respektovat projektovou dokumentaci, která má své opodstatně- ní a sleduje záruku kvalitního rozvodu elektrické energie do na- šich rodinných domků. Určité potíže máme se zajištěním osvětlo- vacích těles na veřejné osvětlení v ulicích Obcnodní a Družstev- ní, kde došlo v důsledku rekonstrukce rozvodu elektrické ener- gie k přerušení tohoto osvětlení a poslechu místního rozhlasu, jak jsme již v předstihu občany informovali, Po ukončení kabe- lového vedení bude jak osvětlení, tak místní rozhlas uveden do původního stavu, V minulých dnech - 4. září proběhlo = řízení k povo- lení přístavby učeben a stravovacího zařízení při ZŠ. Vyšším dodavatelem této stavby je JZD Rakvice, které nám provede zemní a betonářské práce a to do 30.11.1989, aby tak byla zajištěna , na počátku příštího roku montáž železobetonového skeletu pra- covníky Vodohospodářských staveb Brno, kteří nám dále provedou o montáž železobetonového skeletu procovníky Vodohospodářských staveb Brno, kteří nám dále provedou montáž střechy , topení, (elektroinstalaci, vodoinstalacie Pracovníci JZD nám dále pro- — vedou obvodové zdivo a příčky, omítky, obklady a podlahy. Cel= kové rozpočtové náklady na tuto stavbu činí 8 mil, 597 tisíc korun, plánované ukončení výstavby je únor 1992. OK 30. září bude předána kompletní projektová dokumentace na výstavbu ČOV a kanalizace. Výstavba ČOV je zařazena do akce „Z“ s tím, že všechny zemní práce a betonářské práce nám pro= vedou Zemědělské stavby Brno, Pokud včas proběhnou všechna po- volovací řízení, dojde k zahájení výstavby ještě v letošním ro- ce, Celkové rozpočtové náklady na tuto stavbu činí 14. miliónů 698 tisíc korun. Doba výstavby je stanovena na 60 měsíců. Velkou pozornost věnuje rada MNV a příslušné komise život- nímu prostředí. Jsme rádi, že se nám podařil vyřešit mnohale- tý nešvar a to nepovolenou skládku za mostem ČSD. Po dohodě s Trafovou distancí Brno-jih a hlavně za vydatné pomoci pracov- níků a mechanismů z JZD Rakvice, došlo k převezení této skládky „na řízenou skládku MNV. Dále pracovníci JZD tento prostor u- rovnali a ČSD provedla oplocení. Ovšem prozatím se nám nepodařilo plně s, skládky některých občanů v naší obci na veřejném prostranství, i když došlo k celkovému zlepšení, Během měsíce října se bude zpracovávat předběžný návrh na nový volební program na léta 1991-1996 a to ekonomická a so= ciální oblast. Jak jsme již informovali, předběžně jsme zařa- dili do tohoto volebního období výstavbu nové mateřské školy. Dále po dohodě s Jednotou Mikulov je reálné, ale také potřebné vybudovat v naší obci kulturní a moderní pohostinství, Obě akce předběžně zařazujeme jako hlavní akce dalšího volebního programu, Podmínkou ovšem je budovat obě stavby formou akce „Z“ za vydatné pomoci všech občanů, Stanislav KÁŇA předseda MNV HLÁSÍ SE ŠKOLA -. Na prázdniny už zbyly jen vzpomínky. Pro někoho velmi ra- dostné, pro někoho méně. V každém případě je to slastný pocit pro nás, pro všechny děti, když ráno nečeká aktovka a přísné ponaučení rodičů na cestu - bud hodný. To bylo zážitků! Nestá= číme je teč sdělovat jeden druhému, svým učitelům, Jaksi se nám nechče sedět na jednom místě tolik hodin. Ale nic si z to- - ho neděláme. Čeká nás letos spartakiáda. Nacvičovat budou i ti nejmenší, z MŠ - tentokrát celek bez rodičů. Mladší žáci, žá- kyně, starší žáci - žákyně, Už se těšíme na švihadla a další náčiní. Škoda, že si z nás neberou příklad naši tatínkové. Ma- minky se uč snaží ovládat kužely, ale tatínkové se nenechají přesvědčit. Kde jsou ty časy našich slavných rakvických gymnastů? Ve vedlejším Podivíně a Velkých Bílovicích nevynechali muži ješ= tě ani jednu spartakiádu. Letošní školní rok začal zajímavě. V učitelském kolektivu se objevily nové a hlavně mladé tváře. Vedle mladé manželské dvojice Nadi a Josefa Hnaníčkových, kteří přišli loni, přibyla další mladá manželská dvojice manželů Vysloužilových. Jejich hlavními obory jsou výchovy - hudební výchova a tělesná výchova, Kluci s jásotem přivítali dalšího mladého muže, který na zdejší škole již působil - Jana Grbavčice. Kolektiv učitelů l% - 4. ročníku ještě doplnily 2 učitelky - Mirka Šubíkováa Olga Švásto- vá, Tito mladí lidé nahradili hlavně ty učitelky, které odešly do důchodu. Jsou to : M, Janošková, M. 0s1zlá, B. Vajbarováa R. Stáňová. Z mužů to byl Ko Šula. Vřelé díky za vše ! Náš učitelský sbor má tedy 7 mužů ! Je to úspěch a jsme přesvědčeni, že tohoto úspěchu bylo dosaženo na základě dobré spolupráce školy a MNV. Děkujeme. V 1. týdnu měsíce září proběhla v Praze konference učite- lů, na které náš okres zastupoval učitel naší ZŠ - PeaDr. Sta- nislav Kameník, Přivezl povzbuzující zprávy. Přáli bychom si, aby závěry, které byly schváleny na této konferenci, vešly co - nejdříve v platnost, Proto si Všichni přejeme, ať se nám práce v letošním školním roce daří a v měsíci květnu a červnu všem ukážeme na spartakiádních vystoupeních, že jsme šikovní, E. FLEKOVÁ. : Vinohradnictví v Rakvicích (P 50 000 (55 9 0 00 =D 6m a] k dkakoodkakaů : Jižní Morava patřila od počátku našeho letopočtu do sféry vlivu podunajských římských provincií. V té době sem pronikla i znalost vinaření. Z římských letopisů je známo, že velký rozmach pěstování révy vinné na jižní Moravě nastal ve 3. století za vlu- dy římského císaře Marka Aurelia Proba. Jeho životopisec Vaspicus píše, že tento císař byl zakladatelem evropského a tím i moravské- ho a slovenského vinohradnictví. Marcus Aurelius Probus poručil pěstovat révu vinnou i v samotné Panonii, která zahrnovala i Již- ní Moravu a jižní Slovensko. O tom, že se u nás pěstovala-réva vinná i v 9. století svědčí historicky doležená zpráva, že když se bulharský chán Krum dota- zoval ustupujících Avarů, proč prohráli boje na Moravě, uváděli jejich vojevůdci, že vedle vnitřních nesvárů a krevní nenávisti to bylo i nemírné pití vína. Je také prokázáno, že réva vinná by- la pěstována ve Velkomoravské říši a že se víno vydatně i pilo, Zpráva zaznamenaná v Českomoravské kronice uvádí, že kníže Svato- pluk poslal ke křtinám Bořivojova syna Spytihněva sud znamenitého - vína. Dar, prý měl takový ohlas, že kněžna Ludmila přikázala při- nést z lioravy sazenice révy a rozkázala vysázet okolí Pšova, dneš- ního Mělníka. Po pádu Velkomoravské říše téměř do počátku 13. století není o pěstování révy vinné záznamů. Zprávy o pěstování révy vinné v našem kraji jsou zaznamenány ve. spojitosti s vybíráním desátků pro cisterciácký klášter velehradský. V roce 1228 Přemysl Otakar I. potvrdil, že Přítluky jako klášterní majetek patří tomuto řádu. Totéž tomuto řádu v roce 1250 potvrdil papež Inocenc IV. a 1261 papež Alexander VI.. V listině tohoto papeže je uvedeno, že klášteru patří i vinice, Již v polovici 13. století byly vinohrady též v Pavlovicích.V Zaječí se připomí= nají vinice v roce 1252. I když v té době nejsou mezi vinařskými Obcemi uváděny Rakvice, nutno předpokládat, že již v této době byla pě- stována vinná réva v Koziperkách, které navazují na přítlucké i za- jecké viničné kopce, i když rakvické vinice mohly být vysazovány o něco později, : Systém zakládání vinic přicházel jak ze 2=e tak z východv. Proto v odrůdách révy vinné se objevovaly jak východní druhy révy, především italské i z Panonie, tak západní, zejména německé a francouzské. Z východních resp. jižních odrůd se už ve 13. století proslavilo přít lucké - veltlinské, Veltlinské víno má svůj název podle italského města Valtellína- Veltlín. Ioto město leží v údo- lí, které se táhne od horního toku řeky Addy. až k jezeru Como mezi Bergamskými a Rétskými Alpami. V tomto údolí byl již tehdy pěstován tento druh révy. Dalším, v pozdější době na přítlucku pěstovaném proslaveným vínem, bylo víno ' some které proslavilo Neuburgský klášter v Rakousku. : Že v Rakvicích, jako i v Přítlukách, Zaječí, Velkých Pavlovi- cích byla pěstována vinná réva svědčí i to, že rakvičtí rolníci museli odvádět vedle obilního i vinný desátek a to jednak vrch- nosti, jednak podivínské faře. Potvrzuje to spor mezi rakvickou vrchností Mikulášem Piknůskem a olomouckým kanovníkem Janem, který byl podivínským prebendářem (měl nárok na hmotná zajištění fary) o vinný desátek z Rakvic, který mu Piknůsek zadržoval. Podivínský prebendář spor vyhrál. Poněvadž. spory mezi církví a členy panského stavu řešil král, potvrdil král Vladislav II. v roce 1491 nárok podivínské prebendy na vinný desátek „z hory Geisbergu“ (Koziperků).

doložena tím, že v roce 1489 podpořili rakvický rychtář Schram a starší obce svoji žádost o zřízení samostatné nen správy v kak= vicích tím, že kdupíli půl vinohrádu a jiný achtel“ vinohradu v hoře Koziperky pro kapli sv. Ondřeje. Po povýšení této kaple na farní kostel /1503/ přiznal olomoucký biskup Stanislav Thurzo faře STU 64 0 MO S„ 525 20 AD 40 6709 ABO M07 030 C GD OR0 5A o „osmina tehdejší měřice „= dosavadní příjmy podivínského faráře, pobírsané z Rakvic včetně vinného desátku. V 16. století byla v Rakvicích již vedena řád- ná horenská registra (úřední knihy zachycující majitele rakvických vinic). - = První rakvické vinohrady byly v Koziperkách a pak v Zaclích. Rozsah těchto vinic neumožňoval vyrobit tolik vína, aby rakviča= nům stačilo. Proto v letech 1588 až 1603 mělo na přítlucku kou= peno vinice téměř 50 rakvických rolníků. Také rakvická obec tam měla v té době svůj vinohrad. Podle přítluckých vinohradních re- gister drželi v uvedené době vinicena přítlucku především rakvičtí rychtářia purkmistři, např. Jakub Hajda, Jan Šeibling, Matěj Grůinberger, Jan Mokrý, Martin Hajda, Jura Machač a řada dalších rolníků. = Šenkovat víno v Rakvicích bylo poprvé povoleno v roce 1595. Rakvická vrchnost hrabě ze Salm-=Neuburgu udělil v tomto roce prá- vo šenkovat víno majiteli svobodného dvora Václavu Vítu ze Rza- vého měl svobodný dvůr na místě dnešní Sokolovny a lisovna a sklep, kde bylo víno šenkováno, se. nacházely na místě dnešního popisného číela 130,. : V roce 1618 (na počátku 30.leté války) činila výměra vinic v Rakvicích 76 a 2/8 měřice. Měřice činila 533 1/2 m9 to znemená, že v Rakvicích bylo tehdy více než 842 arů vinic v Koziperkách. V této době jsou už v horenských registrech uváděny i vinohrady na hoře Trkmanské« © : © Po skončení 30. leté války byly Rakvice v troskách a půda zpustlá. Proto tehdejší vrchnost Bedřich Hrabě z Oppersdorfu a jeho manželka Anna Helena Jakardovská ze Sudic se rozhodli Rakvi= ce obnovit, Proto potvrdili všechna dřívější privilegia, prodáva- li půdu novým usedlíkům za sníženou cenu. Obci pak přiznali právo, aby mohla šenkovat na radnici nebo v jiném vhodném domě nejen své víno, ale i víno vinařů rakviíkých, nebo i kupované jinde. Musela však vyšenkovat i 60 věder vrchnosti a to o l krejcar za máz draž- ší než svoje. Vedle toho Anna Helena Jakardovská darovala obci vi-. nohrad v Koziperku, Poddaným dala v Koziperkách vinice do nájmu.: Obci odpustila vinný desátek z obecního vinohradu. Faře však obec vinný desátek odvádět musela, a to každé 15 vědro a každý 15 máz (máz činil 1,415 litru). Ve druhé polovině 17. století se Rakvicé postupně hospodářsky zotavovaly, takže v 90. letech tohoto století bylo obsazeno 44 půllánů a 11 menších hospodářství, V roce 1700 bylo půláníků 60 a menších hospodářství 20. Vinohradů bylo však stále nedostatek. Proto v tomto roce byly Koziperky rozděleny tak, že každý pololáník měl =; Koziperkách čtvrt měřice a podsedník osminu měřice. Vinice se u nás „spravovaly“ viničným nebo horenským právem a viničnými nebo horenskými právními řády. Horenseké právo obsaho= valo předně pravidla, jak spravovat vinice, jak vyřizovat sporné záležitosti viničných hor. Také určovalo pravidla shromažčování všech vinohradníků, kteří měli vinice v dané oblasti a podléhali horenskému právu. Rakvické horenské právo bylo pravděpodobně vydá= no v roce 1606 za panství uherského magnáta Štěpána Hlyeshasyho a obnoveno bylo po odprodeji hodonského panství Bedřichem hrabě- tem z Oppersdorfu Janu Adamu Ondřeji z Lichtenštejna. Rakvické horenské právo bylo zapsáno do obnovených rakvíkých purkrechtrích knih z roku 1707 a 1708. Toto horenské právo obsahuje 66 článků, které určovaly pravidla spravování vinohradů, práva a povinnosti vinařů i dělníků pracujících na vinicích, povinnosti hotařů, ustano- vení o sousedském prĚvu atd. Všechnu moc v hoře vykonával perkmistr či horný a horní konšelé (pergnosové). Aby byl uspokojen zájem v pěstování révy vinné, pročala v roce 1727 Marie Antonie, kněžna z Lichtenstejnů, tehdejší vrch- nost panství hodonského rakvickým 70 čtvrtí vinohradů „v hoře Ko- ziperky““, které do té doby měli od vrchnosti v nájmu. Prodala je s podmínkou, že budou odvádět rakvické faře vinný desátek. Rozděli- la také v roce 1749 pozemky pusté vsi Irutmanic, kde na Trkmanské hoře byly vinice. Rozsah vinic'se postupně zvětšoval, takže v roce 1751 bylo už v Rakvicích vysázeno 157 a 6/8 měřic. Vinice však byly prostřední kvality. Proto si rakvičtí rolníci dále kupovali vinohrady v Přít- lukách „ Odtud také kupovali sazenice na vysazování vinic v Rakvi= cích., Přesto rakvická produkce vína nestačila. Aby obec pokryla požadavky svého šenku, nakupovala víno v Přítlukách, Zaječí, Mi- lovicích, v Palavě, ale i v Bořeticích, Bílovicích a jinde. © V roce 1775 bylo vrchností, jíž tehdy již byla císařská ro- „dina, uděleno rakvické obci právo šenku. Na šenku se smělo volně Šenkovat víno, ale obec musela každoročně odebírat z panského 6 beček po 10 vědrech vína z dolnobojanovského sklepa a prodávat je o jeden krejcar drážeza máz. Dále se smělo na tomto šenku prodá- vat pivo z hodonínského panského pivovaru a kořalka z hodonínské panské pálenice. Výsadba vinic v atýieteh pokračovala. V roce 1788 v rak- vickém katastru vysázeno již 981 jiter a 235 sáhů vinic tj. asi 93 hektarů vinic. Od roku 1788 nejsou ve vinohradnictví v Rakvi- cích zaznamenány žádné mimořádné události. Další výsadba vinic však pokračovala a produkce vína byla větší, O tom svědčí skutečnost, že na počátku 19. století, kdy byla ilorava okupována francouzský“ mi napoleonskými vojsky, bylo v roce 1809 uloženo Rakvicím, aby pro tuto armádu dodaly 330 věder vína. Samozřejmě byly Rakvicím u= loženy další kontribuce, např. dodávky obilí, sena, slámy, dobyt- ka atd. Dodávka vína byla splněna, ne však všechny další dodávky. Po zrušení roboty a po přechodu od trojpolního hospodářství na intenzívní formy zemědělské výroby se zvyšovaly plochy vinice. Vedle Koziperků, Zaclů, frkmanských, začaly být osazovány: Krátký, Kopce, Štymberky, Nové hory, Nad Koziperské, Podkoziperky. Někte= ří rolníci osazovali poměrně velké plochy révou vinnou. V 90. letech 19. století napadl rakvické vinohrady révokaz, Byla to drobná mšice, která napadala kořeny révy, na jejichž ko- řenech způsobovala nádorky. Napadené Keře odumíraly. Révokaz na- padal vinice v těžké půdě. Rakvičtí vinaři se snažili zabránit ší- ření této nákazy. Roku 1894 byla proto vytvořena komise, která zkoumala výskyt révokazu a dala „klučit“ ty vinohrady, kde se vyskytl. Přišlo přitom nazmar hodně vinohradů. O důsledcích této pohromy a o stavu vinic napsal první starosta po I. světové válce. v úvodu k prozatimní kronice Rakvic František Lukeš:“ Pahorek Ko- ziperky - byl kdysi mnohem živější než nyní. Rozkládaly se na něm P Ce hojně bujné vinohrady, které byly ještě do nedávna v plném rozkvě- : tu. V pošledních letech však byly úplně zničeny révokazem“, Révo- kazem zničené vinohrady na čas nahradila výsadba ovocných stromů. Hledaly se cesty, jak rychle obnovit vinohrady. Už před vypuknutím první světové války se začalo uvažovat o šlechtění révy vinné na americké podnoži, Uvažovalo se také o vybudování skleníku a stratifi=

vinné.. Zabránila tomu válka. Proto po skončení I. světové války již v dubnu 1922 se začalo se stavbou obecního skleníku a uvedeného stratifikačního domku. Po jeho výstavbě se započalo se štěpováním různých druhů révy na americké podnoži. Tomu předcházelo školení rakvických vinařů ve Velkých Pavlovicích. Vinaři však sadili i přímorodící, velmi odolnou révu typu baganského. V roce 1922 do- vezl Josef Průdek z č. 133 ze Slovenska také přímorodící révu zvanou Otello, rovněž velmi odolnou. Po celou dobu, kdy byla réva vinná v Rakvicích pěstována, měla výroba vína charakter samozásobitelský, ne obchodně-podni- katelský. Nebylo tomu jinak ani po I. světové válce, Na rozdíl od Přítluk, Velkých Pavlovic a jiných vinařských obcí nevešly Rakvice, jako producent vína, výrazněji do povědomí vinařské his- torie právě proto, že jejich převážná produkce vína měla uspoko- jovat především vlastní potřeby vinařů. JUDr. Hubert REŽNÝ + 11 = STUDÝNKY A STUDNĚ Při letošních vedrech a nedostatku vody, se mně vybavily vzpo-=. mínky na to, jak jsme v dřívějších dobách hasívali žízeň, Již dávno si lidé vážili vody, chránili její zdroje. Snad každý dům v Rakvi= cích měl svoji vlastní studnu, svoji vlastní vodu. Každý si svoji studnu pečlivě hlídal. Vždyť byla nutná pro jeho každodenní život, pro život jeho rodiny i pro dobytek a domácí zvířectvo. Každý dbal na čistotu studniční vody. Pravidelně studnu „cúdil“, a měl nad ní zpravidla přístřešek, aby do ní nepadalo listí, smetí nebo prach, U každé studny byl nezbytný hák, jímž putýnkami tahal vodu na vaře- ní, pití i pro dobytek a domácí zvířetstvo, Studna byla zpravidla nedaleko kuchyně. U hlubších studní se používalo okovů, připouta- ných na řetězech. Voda se tahala pomocí rumpálů a z okovů se přelé= vala do putýnek nebo škopků. Větší hospodáři si dělali u studní žla- by, jimiž se voda vedla ke stájím. Ale i obec sama budovala veřejné studny zpravidla hluboké, z nichž se voda čerpala okovy. Tyto studně byly budovány na veřej- ných prostranstvích, nejen pro obyvatele, ale i jako zdroj vody při požárech, kterých bývalo zejména v létě nemálo, Je zaznamená- no, např. že v Rakvicích byly již v roce 1755 zřízeny dvě obecní studny, jichž později přibývalo, Obecní studna byla u dnešní dolní školy, u Zachovy hospody, v Pástůškách, u Luže, ve Svislé ulici před bývalým Fanfrlovým domem. Tyto studny podléhaly dohledu obec- ní správy a na její náklad byly pravidelně cíděny. V domech v prostoru dnešního náměstí byly studny, které byly budovány v 16. a 17. století. Byly to asi studny habánské, ke kte- rým byl přístup jednak ze dvora, jednak z habánských sklepů. Byly stavěny z kamene a.na jejich dně byly zkříženy dva dlouhé tesané kameny. Tyto studny se dochovaly dodnes v domech č. 23, 24, 106. Obec i obyvatelé Rakvic se starali o dostatek pitné vody nejen ve vesnici. Zřizovali studně i v polích vzdálených od Rakvic, Když tehdejší vrchnost Marie Antonie kněžna z Lichtenštejnů dala část pozemků pusté vsi Irutmanice Rakvicím, a to Roviny, Trkmanská role, Trkmanské hory a Nové hory, a tyto pozemky byly rozděleny mezi rakvické zemědělce, zřídila tam obec dvě studny,a to na Trkmanských rolích, druhou v Nových Horách. Sama je pak udržova= la, dala pravidelně cídit, aby voda byla čistá a pitná, jak pro zemědělce, tak pro dobytek. pilná o tom obecní účty placené stud- nářům v 18. století. Když pak byla ve druhé polovině minulého století povolena dělitelnost půllánů na čtvrtlány a ta na tolik dílů, kolik měl rolník dětí, zachovala se snaha nedrobit půllány nebo čtvrtlány. Tyto dostal zpravidla nejstarší nebo nejmladší syn. Ostatní děti dostávaly „svobodnou půdu“, tyto právě výše uvedená pole, patřící dříve k někdejším Trutmanicím,. - Z těchťo lidí se stávali drobní zemědělci, kteří k obhospo- dařování půdy používali krav. Nazývali je kravkaři nebo prčkaři. Pracovali na Trkmanských rolích, Trkmanských horách, Rovinách, Nových horách. To znamenalo vyjet na celý den a to celá rodina, © Nely lo možné vzít s sebou vodu pro rodinu i dobytek. Vždyť na žebřináče nebo deščeňáku taženém kravami osazeném i početnými dět- mi, které nemohli rodiče nechat doma „samým sobě na pospas““, neby- lo sni místa pro nádoby. Ba nebyly ani potřebné nádoby, snad jen ně- jaký čepák. A ve žních, při kopačkách v řepě, turkyni, bramborách nebo ve vinohradech se pít chtělo.. Ve vás, kteří jste v dětství museli s rodiči na Trkmanska, 1.a Trkmanské hory nebo do Nových hor jet pracovat, zanechal tento pobyt a cesta tam a zpět překrásné vzpomínky. Jaký to byl pocit, když jste mohli sedět na žebřiňáku u šprušle žebřiny rozkročmo ne- „bo na růzvoře a hongat nohama v rytmu jízdy a nebo, když vám bylo dovoleno, jelo-li se s deščenákem sedět na sedlisku vedle otce ne- bo sedět na bočnici, držet opratě a práskat bičem. Jaké to pak bylo vzrušení jet žlebem vedle Irkmanských hor do Nových hor. Vrcholem štěstí bylo i dostat se na rovnů střechu hotařovy bůdy v Nových ho- rách, vidět celý kraj a v dáli „rakvickú věžu“, jako z Babylónu. Když slunce ukazovalo poledne, zajelo se ke studni nebo stu- dýnce, dobytek se vypřahl, napojil, otočil k vozu, kde na „spodni- „ci“ byla bud jatelina nebo seno a krmilo se. Lidé skromě pojedli. buč „chamulu s chlebem“ nebo beleše a buchty, popili dobré vody a ve stínu si pohověli. A pak znovu do práce« Zk Studny v polích však vybudovala obec i na jiných „vzdáleněj“= ších tratích polí. Např. v Zadních Hernivách, za drahouv Šedlič= kách a na Půlhonech. Pole tam měli pololáníci a čtvrtláníci. Tyto sťudny však byly budovány již především z ekonomických důvodů, z důvodů úspory času, šetření i většího využití pracovníků i dobytka, Jezdit z těchto polí v poledne domů a' pak zpět znamenalo velké ča-. sové ztráty a zbytečné honění koní, |

pomenout. Vinaři, kteří měli vinohrady v Krátkých, Zaclích i Kozi- perkách využívali dobrodiní studýnky na přítlucku a bezprostředním sousedství Zaclů. Dodnes ji připomínají v dobách dešťů močaloviska pod silnicí k Přítlukám, kde je i v dobách sucha dobrá úroda, Tvr- dilo se, že voda z této studýnky má i léčivé účinky. : : Když byla provedena meliorace na Podzajeckých, Na kopcích a na Půlhonech, pamatovali hospodáři, aby čistá voda byla stahována dre- náží do hlubokých příkopů, v-nichž byly vybudovány betonové zdrže. Tyto nahrazovaly studýnky. Ve žních při kopačkách i orbě sloužily k osvěžení. I pro zvěř i ptactvo byly rájem a osvěžením, A když ko- lem nich nasázeli mirabolány, vytvořili pro ptactvo i hnízdiště, V Hlavinách bylo dost téměř pramenité vody ze zajeckých kopců. Tehdy byla všude voda čistá a zdravá. Ptactvo ani zvěř se nebály horůčavy. Lidé nemuseli tahat basy piva, ba ani pikulu na pole« © Studně i studýnky jíž zmizely, Drenáže byly zaneseny bahnem, Ptactvo i zvěř žízní. I stínu je málo. Mladí ochránci přírody, podaří se nám uživit kraj, odstranit žízeň zvěře a ptactva ? Myslivci! Budou opět velké výhřady při honech ? Či stačí jen zimní krmelce ? Co proto chceme udělat 7 Plánujeme nějaká opatření i © JUDr. Hubert REŽNÝ = 14 STALO SE… (povídka) o Strýc měli nos do fialova, líca do modra a krk do červena. Hráli barvama jak duha, taky měli proč, šak pili jak duha, ale. kdo je na slovácku z chlapů inačí, pravda. U je dneho ke zbarvení dochází spíš u druhýho pozděj. Strýc byli kopa veselá, neposedná, aj negdy abych pravdu řekl rýpavá. Tetku Madlenu potkali právě u kostele, jak šly z obchodu. Co šly, jak větr letěly, enom šátek za něma vlál jak prapor při „hasičským cvičení. Strýc dobře věděli, že jak rychlej krok tetka majú o nic pomalejší néni jejich jazyk. „Pozdrav Pán Bůch tetičko, zabrzdite trochu nebo se 'uženete a bylo by vás škoda,“ pozdravili strýce : - „Nemám času chlapče, hůsa je v trúbě,“ odpověděly tetka a úpl- ně se zastavily, protože strýc se tvářili tak nešťastně, že se da- le čekat hrozná novina. „Stalo se ti neco?“ „Ale ba, je mně smutno přesmutno tetičko, nejak sem se vyspal na hádavo. Ná hádejme se chvilku, enom tak ze srandy, třeba se mně uleví. Sedí mně to na prsách jak kus kameňa.“ „Co bych se s tebú hádala, chlapče, čcyť ty si dobrej člověk, veselej a já tě mám v oblibě, dyť takových je málo v dědině,“ cukro- valy tetička. „Já sem slyšel, že žerete psů a kočky, piklujete s sí, ste zavšivená od hlavy až k patě a neumíte vařit.“ „Nejprve tetka zrudly, potom zbledly a napotřetí se nadechly, „To mluvič o mně? Ná ty pazgřivče nedonošenej, to vyšlo enom z tvojej huby nevymáchanej, šak šibenica tě nemine, tej neujdeš a ty tvoje děcka prašivý tak skončijú taky. Ty nejsi člověk, ale zvíře, Lidi podte sem, chce mě zamordovat lump jeden, aj nůž na mě vytahl.*“ . Strýc se usmívali, duša byla na místě a dědina si měla o čem povídat. Husu už nigdo neokusil, vyhodila se aj s kotchanem. Zdeněk POHL Sňatky Pavel Kadič Josef Švásta Petr Kadrnka Ladislav Sukup Pavel Hrabal Stanislav Suský Alois Lískovec : PhDr. Zdeněk Frank Narozené Ondřej Kadič Jana Hyclová Oldřiška Němečková Eva Suchynová Jana Fantová Ludmila Pucová Jaroslava Malotová Silvie Hégrová (Plzeň - Rakvice) (Rakvice-Klobouky) (Podivín - Rakvice) (Přítluky - Třebíč) (V.Pavlovice - Zaječí) - (Rakvice=Gottwaldov) (Hrušky- Rakvice) JUDr. Dana Kancírová (Olomouc - Rakvice) de tb- čp, 300 Lucie Prátová 505 — Libor Lukeš 14 Věra Krůzová 155 . Lukáš Pohl 641 Markéta Petrásková 726 : Eliška Nečasová 112 í Tomáš Měřinský 351 PŘ Z v s ž X = : = = í Zemřeli: = E = „2 E s sve * : = = = Švástová Růžena věk 92 „4 Blažek Václav k- <, věk 53 Ludín Jindřich 3 a Režná Jenovéřa i u s Vranovská Anežka = „89 ď'Malinková Františka | == Polínková Štěvánka —©—© 77,- Smáha Josef == Šelle Josef pe i ť E * 55 © — Rakvickým fotbale m Po letní přípravě, která vyvrcholila vítězstvím na Pohárovém turnají na domácím hřišti, zahájil A tým mistrovské soutěže podzim- ního kola okresního přeboru v kopané posílen o Zd. Hřibu (návrat ze Sokola Přítluky) a o Kučeru Antonína. (přestup ze Sokola Zaječí) úspěšná letní příprava a posily, naladily optimisticky všechny pří- znivce před“derby“ se Sokolem Přítluky. Opět se však ukázalo, že přítlučtí umí na Rakvice zahrát a i tentokrát zvítězili 3 : 2. Tea- to výpadek ty 1 částečně odstraněn v dalších kolech, kdy po vítězst- ví 2 ; O doma se Slovanem Břeclav, 1 :; O v Mikulově s Palavanem Mi- kulov, 4 : O doma se Sokolem Bořetice, 5 3 2 v Nosislavi se Sokolem Křepice a 3 : 2 doma se Sokolem Velké Němčice je A tým prozatím na prvním místě v tabulce. Ovšem pohled na tzv. tabulku „pravdy“, říká že lepší pozici má Lokomotiva Břeclav, Sokol Přítluky a na stejném bodovém zisku je i Sokol Tvrdonice. | B tým si dosud vedl v základní soutěži velmi dobře, když Ztra- til pouze bod za remizu ve Velkých Bílovicích, ale teprve další zápasy ukáží zda bude v silách B „o vybojovat zástup do vyšší soutěže, Soutěž je znehodnocena tím, že při 10 účastnících, ola rozlo- sována na 14 celků a tím se stává, že v každém kole mají 4 mužstva volno, Zklamáním jsou zatím výkony dorostu, který po vítězství 4 : © y prvním kole doma se Sokolem Ořechov, prohrál doma 1 : 4 s Dyna- mem Komín, zvítězil 2 : 1 v Břeclavi nad Slovanem, prohřál O : 5 (!) dema s Jiskrou Strání, 2 : 3 ve Ždánicích a 1 : 2 doma se Zetorem Brno B., Hráči dorostu by si měli uvědomit, že tato krajská soutěž je náročná i pro oddíl z hlediska finančního a měli by zlepšit svůj = 1- přístup k zápasům tak, aby umístění bylo lepší než dosud A odpovídalo tradicím dorostenecké kopané v Rakvicích. „Po neúspěšných minulých sezonách, bylo letos do řá= kovských soutěží přihlášeno pouze jeuno družstvo žáků, které bylo zařazeno do základní soutěže » přípravka, Zatím se ukazuje, že tato soutěž je pro naše žáky vbcá= nější, neboť zde slavili i vítězství 2 ; l v Bulharech, 5 : © doma s Dynaemem Valtice. Porážka 5 3: 4 v Týnci byla po průběhu zá- pasu (vedení 3 : 1) zbytečná, : “ Přípravka prohrála 2 : O v Postorné s Tatranem a zvítězi- la 2 3% l nad Slovanem Břeclav. Prozatimní výsledky, zejména u dospělých, nejsou nejhorší, Je potřeba, aby všichni hráči bojovali dale a po dlouhému odzimu (hrát se bude až do 3.12.) jeme mohli být s umístěním spokojeni. SKRÝVAL L, o00 O00 000 Rakvický zpravodaj č. 3 - září 1989, vydává rada MNV a Kulturní klub v Rakvicích, vychází čtvrtletně v nákladu

grafická úprava František Zach, Střelcová Dagmar, tiskne OPS - provozovna Hustopeče u Brna. : Povoleno ONV č.j. o 370403687. : Neprodejné.