Historie obce Rakvice

Web Jakuba Cabala o historii obce Rakvice a okolí

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


rakvicky_zpravodaj:rz_1989_1_ocr

Rakvický zpravodaj - 1989 - č. 1 - OCR text

PDF verze zde: Rakvický zpravodaj - 1989 - č. 1

OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!

Optr 268/4 VS k 2 RAkviCký časo ZPRAVOOAJ VYDÁVÁ RADA MNV A KULTURNÍ KLUB V RAKVICÍCH Rakvičané, na slovíčko +.. rok 1989, který je z větší části před námi, byl prohlášen Rokem životního prostředí. Příroda se sama uchopila iniciativy a upozorňuje na sebe předčasným jarem plným květů. Zemědělcům však - vedle časného probuzení přírody - dělají starosti i sucho a nebezpečí mrazíků, které mohou podstatně ovlivnit výši úrody. Naproti tomu chceme pomoci přírodě a příznivě ovlivnit eko- logickou situaci. Ne náhodou máme ve volebním programu vybudová= ní čističky odpadních vod, dokončení plynofikace obce, kanaliza- ce, vylepšování chodníků, cest a péče o zahrádky a veřejná pro- stranství. Hodně se v poslední době mluví o pomoci školství a výchově mládeže. I v tomto směru bude formou přístavby školy výrazně zlepšen materiální stav místního školství, Mohlo by nás uspokojit, že na všechny místní problémy od- povídá iNV přípravou konkrétních budovatelských akcí, K jejich úspěšnému naplnění je však třeba pochopenía pomoci všech obča= nů. A tu se dostáváme k tomu, že musíme spojit své úsilí a pře- tvařet obec v jednu velkou rodinu. V dnešním světě plném shonu ubývá milosrdenství, pěkných slova pohlazení, Nezapomíne jme nikdy na to, že v přírodě, kte- rou jsme silně poškodili a chceme ji napravit, budou žít lidé, A lidé bez citu by dospěli do ještě horší katastrofy a rozvratu, pokud by zapomněli na dávno poznanou moudrost, že hlavním pra- menem štěstí není blahobyt, ale krásno mezilidských vztahů «.. OBHLÍDAL R. PV. AK ROMNKSROGGK boa = z činnosti Mateřské Školy V neděli 12. února se sešlo 17 dětí nejstarší třídy MŠ, aby odjely se svými vedoucími do Jevíčka na školu v přírodě, Mrzí nás, že bylo zrovna chřipkové sea“ a proto spousta dětí muselo zůstat doma., a Ubytování jsme byli na krásné chatě, kterou obklopovalo ješ- tě hezčí prostředí, Nevyšlo nám to se sněhem, o to více bylo ná- ročnější zaměstnat děti v přírodě, První den si děti vyrobily „průkazky“ skřítka Rákosníčka. a potom celý den se musely snažit o získání razítka do průkazky za plnění úkolů, které jim vedoucí vymyslely. Majitel největší- ho počtu razítek byl odměněn diplomem. : Děti poznávaly přírodu, rozdíly mezi krajinou u nás a kra- jinou na Vysočině. Využívali jsme klád, pařezů, stromů v lese k různým pohybovým hrám. Děti se učily hledat „poklad“ podle 0z= načkované cesty. Hra byla natolik napínavá, že se do ní vžili i dospělí. Po dva večery si děti vyzkoušely svoji odvahu. Po tmě s baterkou se musely dostavit k cíli. Seznámili jsme děti s historickými paňátkní tohoto kraje, s pomníkem Napoleona, s pomníkem vojenských letců, také se sana- toriem a jeho významem. Hráli jsme hru „na ztracené hračky“ v le- se. A dokonce se při hře dostali až do „pravěku“. Chlapci si v lese sami vyrobili luk a šíp a pak „jako“ odešli na lov, Děvčata si připravovala také „jako“ svoji domácnost : ohniště, nádoby na maso z úlovků a svým způsobem se starala 0 lovce. Zabráni do hry byli všichni tak dokonale, že přestali věřit, že je to jen hra. Poslední odpoledne byla sportovní olympiáda v lese. Děti by- ly tak vý borné, že u každého se našel důvod k získání mně, kterými byli všichni poslední večer odměněni. Prožít s dětmi školu v přírodě, je něco moc hezkého. Je tře- ba mít k tomu dobrý kolektiv lidí, kteří se dovedou dětem „rozdat“. Já jsem je měla, a moc jim touto cestou děkuji. Foldynová Ludmila učitelka Mimoškolní činnost Mateřské školy Děti v MŠ žijí sportovním děním nejen ve škole v přírodě, ale během celého školního roku. Pravidelně každý týden se svý- mi učitelkami Vachálkovou a Foldynovou navštěvují tělocvičnu ZŠ, kde prožijí hodinu vyplněnou cvičením na různém nářadí, kte- ré u nás ve třídách nemáme. Žádný strach nemáme z přeskoku kozy, cvičení na trampolíně, na žíněnkách. Ve šplhu na tyči dovedou © zahanbit i některé dospělé. Velkou radost jim přinášejí míčové hry, pohyb na velké ploše tělocvičny. Učíme se základům lehké atletiky. Každý rok na jaře se pravidelně zúčastňujeme olympiá- dy MŠ v lehké atletice v Břeclavi a vždy se dobře umístíme a tě- šíme se ze získaných medailí, | Chystáme se na nácvik spartakiádní skladby pro rodičea dě- ti, která má takéu nás dobrou tradici, Velkou odměnou, pro nás učitelky, je radost dětí z pohybu a jejich otázka: „Kdy zase oůjdeme do tělocvičny?“ „VACHÁLKOVÁ Věra učitelka MŠ ooo 000 000 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Rok 1989 byl vyhlášen rokem ochrany životního prostředí, Všichni s rostoucím znepokojením pozorujeme zhoršující se pod= mínky životního prostředí nejen u nás, ale i na celé naší pla- netě. Redakce zpravodaje bude této tématice věnovat zvýšenou po- zornost, a proto zavádíme v tomto čísle rubriku“Životní prostředí! V tomto čísle zveřejňujeme dva příspěvky : dopis ZO SSM Rakvice, který se staví proti výstavbě vysílače na Pálavě a příspěvek Víta Pohanky - Nocování u vody, který vyjadřuje jeho krásný vztah k naší přírodě, — Vážení soudruzi, po přečtení článku v okresním tisku fšaclavska „Nový život*, nazvaném PROBLÉM VHODNÝ PRO DISKUSI, jsme se my svazáci ZO SSM Rakvice rozhodli připojit k dopisu našich kolegů z Gymnázia Hustopeče. Činíme tak se značným rozhořčením. nad tím, jak je vůbec možné docházet k rozhodnutí o takové. stavbě, Pálava sama o sobě je symbolem tohoto kraje a už záměr rozšířit zde stavbu vysílače spolu s úpravou inženýrských sítí je svým charakterem něčím neobvyklým, protože bychom si tohoto krajového monumentu měli velice vážit a snažit se ho uchovat pro budoucí pokolení. Vždyť jen ta skutečnost, že Pálava byla v roce 1986 vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO, by měla sama zava- zovat lidi žijícív této zemi a především nás obyvatele tohoto kraje k tomu, udělat vše k záchraně tohoto jedinečného území ne- jen u nás, ale na celé naší planetě. Neboť ta krása vznikající několik miliónů let, našimi předky zvelebovaná a chráněná pro nás a další, kteří po nás přijdou, by měla být střežena jako oko v hlavě. To, co se v současné době chystá, by mělo vyburcovat všechny, kteří mají k naší krásné přírodě, již tak zdevastované, ten nejvřelejší vztah, udělat něco, aby ta jedinečná nádhera na zemi byla zachována., Vždyť takové stavby jichž jsme svědky v celé naší společ- nosti, a ať je děláme sebelíp, přináší těžké zásahy do okolí nejen tím, co se postaví, ale i pohybem mechanismů a dalších stavebních faktorů. Doufáme, že po důkladnějším rozboru by se našlo i východisko, které by bylo schopno po finanční a zvláště ekologické stránce tento problém vyřešit. Takový zásah proti Pálavě by měl nedozírné následky, které se penězi nedají vůbec vyčíslit nehledě k tomu, že budeme časem skládat účty budoucím generacím, Domníváme se, že Pálava, které“ je světovou raritou by měla být ještě víc chráněna a ne ničena, protože již stavba stávajícího vysílače byla zásahem do této chráněné krajinné oblasti. To mů- žeme dále argumentovat vysazením nepřirozených zvířat do těchto míst, které mají svůj podíl na znehodnocování vzácného rost- linstva, zde se vyskytujícího. Samozřejmě nemůžeme opomenout i ten uchvacující pohled z Pálavských vrchů na krásu Lužních lesů, v kterých se nacházela ohromující fauna a flóra, která nyní zanikla pod obrovskými vodními plochami. Toto je žel minulostí a nás především zajímá současnost a nynější stavba, proti které se jednoznačně stavíme z důvodů výše vylíčených, | Svazáci ZO SSM Rakvice 000 000 000 Redakce Rakvického zpravodaje se plně připojuje k dopisu rakvických svazáků a jsme si jisti, že jej podpoří i všichni naši občané, kteří mají rádi náš kraj pod Pálavou ! o00 O00 o00 Nocování u vody Rybník, jež tak rád navštěvuji, se nachází daleko od všech lidských staveb. Obklopuje ho dubový les „Podox“. V tiché a ne= rušené samotě zde trávím své volné prázdninové chvíle na lovu ryb, jichž se tady v letní podvečery vyhřívá na hladině nepře= berné množství. Přijíždím sem vytrvale, abych vychutnal ten klid, samotu a nezřetelně narušenou přírodu. Mám totó místo rád pro je- ho čistou vodu, dostatek ryb a dubový les, který na podzim rozha- zuje své mědáky na zem, aby zase na jaře rozveselil děti svou ze- lení a pestrou barevností, Večery zde bývají obvzláště krásné, protože do nich notují: žáby, ptáci i ti malí cvrčkové svou večerní písen. A což ještě ten východ kulatého, růžovou barvou zařícího měsíce. To je teprve krása ! Vychází pravidelně jako na jiných místech naší rozsáhlé země. Tady nad těmi dubovými lesy má i ten všední měsíc zvláštní, nevídanou tvář, Zná již, kudy se vyhoupne nad náš kraj. Každou noc nesměle vykoukne tam, kde to tak dobře zná a teprve potom ukáže všemi mně zde u vody svou kulatou tvář. Rozzařuje se a bledým nočním světlem ukazuje cestu všem lovícím dravcům, Jeho záře má podivný „jas a dodává okolí pošmourné stíny. Pomalu, ale neustále se posunuje výš a výš na oblohu. Ustaluje se v nejvyš= ším bodu své dráhy a svítí dál … Na obzoru pomalu bledne oblo- ha. Jas měsíce slábne. Noc, která až doposud vládla, předává své. žezlo dni. Vyjasňuje se. Nad lesy vychází slunce., Začíná den. Hladina v rybníce se zaleskla odrazem zlatého kotouče. Ptáci trylkují svou písen a lehounký vánek probuzeného větru zčeřil vodní plochu. Teprve ted se zdvíhám. Sklízím si věci a myslím na tu malou událost, Byly to krás- né chvíle. Jsem okouzlen tou letní nocí a zároven také rád, že i tady na našem okrese jsou rybníky, na kterých lze zažít něco tak pěkného v neporušené přírodě. Vstávám a procházím neposečenou lou- kou, po níž se povaluje ranní m a jdu s plnou hlavou myčlenek domů. POHANKA Vít ooo 000 000 „4 PROMĚNY +9.částr Rok 1866 v Rakvicích Již záhy z jara v roce 1866 se začalo mluvit o válce. Mezi oby- vatelstvem se šířily zprávy, že bude válka mezi Rakouskem a Prus= kem. Potvrzovala to skutečnost, že na celé jižní Moravě a tedy i v Rakvicích bylo rozmísťováno rakouské vojsko. Obyvatelstvo žilo ve strachu, že válka mu přinese jen nesnáze. Rakvičtí sédláci mu- seli ve svých domech ustajovat vojenské koně, ubytovávat vojáky i důstojníky. Císařským dekretem platným dávno před tímto rokem bylo nařízeno, že sedláci a to láníci a půllánícia čtvrtláníci musí mít ve svých hospodářských budovách postaveny samostatné stá- je pro vojenské koně, Nemohl-li sedlák včas postavit tekové stáje, musel při postupování majetku svým dětem tyto zavázat v postupní. smlouvě nebo závěti, že nástupce, dědic nebo jiný nabyvatel jeho majetku, stáj postaví. Do našich dob se dochovala o tom vostupní smlouva půlláníka Štěpána Cemrálka, jemuž patříl půllán a grunt č., 34 v Rakvicích. Tento půlláník neměl na svém statku postave- nu takovou stáj (maštal)., Když ce jeho dcera Kateřina provdala za Martina Průdka,postoupil jí její otec čtvrtlán a předek domu. Ve smlouvě výslovně uvedl, že „nastupitelka je povinna mezi její- mi maštalami a maštal pro vojenského koně vystavět a tam vždycky vojenského koně přestat nechati.,* Na všech statcích byly tedy na jaře v roce 1866 okáo vo- jenské koně a vojáci. Tehdy byl starostou rakvické obce Jakub Hajda, pololáník na gruntu č. 14. Členem zastupitelstva a I. rad- ním tehdy byl Eduard Kornyšl, který byl i předsedou silničního výboru hustopečského okresu., Kornyšl stál v čele vlasteneckého hnutí na jižní Moravěa ucházel se o poslanecký mandát do zemské- ho sněmu moravského, Očekávaná válka mezi Rakouskem a Pruskem vypukla v červnu 1866. Válka započatá v červnu skončila již 3. července 1866 po- rážkou rakouské armády, u Sadké nedaleko Hradce Králové, Rakouská vojska ustupovala přes Moravu do Rakouska. Za nimi postupovali Prusové. lito přišli ve dnech 15. až 17. července i do Rakvic. . Byla to část dělostřelectva (dělostřelecké brigády), které velel o plukovník Lilienthal, On se svým adjutantem Pilzem a sluhy se uby- tovali na faře. Lékař brigády Dr. Schlůisser spolu se svým sluhou— a koni byli ubytováni v domě č. 140 u Edvarda Kornyšla, Podle záznamů tehdejšího rakvického kněze Františka Vilíma se pruští vo- jáci a důstojníci chovali slušně. Rekvičtí občané se však neubrá- nili velkým rekvizicím, hlavně vína. Nejvíce utrpěli Václav Průdek č. 106, František Veverka, Eduard Kornyšl a obecní sklepy. n

choleru, opustilo pruské vojsko Rakvice 8. srpna. Cholera postih- la i rakvické občany. Celkem zemřelo na choleru 146 občanů, mezi nimii učitel Pavel Čechák. Gelkem zemřelo v hustopečském okrese 14 % veškerého obyvatelstva tohoto kraje, tšc“1“070 osob, = Bě V roce 1866 došlo v Rakvicích nejen k choleře, ale i k úhynu dobytka a rekvizicím koní. Io však nebylo všechno, Ve dnech 22. a-.23. května došlo k velkým mrazům, Byla vážně ohro– žena úroda obílí, sady a vinice byly mrazem úplně zničeny. Ško- dy, které Rakvicím způsobila obě be tg: odhadnuty na 4115 zlatých 22 krejcarů, Po uzavření pražského míru (23. srpna 1866) se i v Rakvi- cích začal rozvíjet hospodářský a společenský život, Rozběhla se i agitace do obecních voleb a voleb do zemského sněmu mo- ravského. Mezi kandidáty pro volby do zemského sněmu moravského byl Eduard Kornyšl, majitel půllánu a gruntu č. 140, tehdejší rakvický první radní a předseda silničního výboru hustopečského okresu, Kandidoval za Národní stranu spolu 8 klobouckým stáros= tou Josefem Wurnem za soudní okresy Hustopeče, Břeclav, Klobouky „u Brna a Židlochovice. Ve volbách 13. listopadu 1866 byl Kornyšl zvolen poslancem, Ihned při prvním zasedání zemského sněmu moravská- ho podal Kornyšl spolu s dalšími 14 poslanci interpelaci, v níž uplatňoval nahrazení všech válečných škod, které byly občanům způsobeny rakouskýmii pruskými vojsky. K této interpelaci se. připojili i poslanci dalších volebních obvodů moravské země. Po- danou interpelaci pak Kornyšl doprovodil ústním projevem, v němž vylíčil jaké škody byly způsobeny, jak je nutná urychlené pomoc zemědělskému lidu, Uvedl např. výslovně:„Náš kraj byl v tomto roce pronásledováni dalšími katastrofami. V květnu, a to ve dnech 22. a 23. května přišly mrazy a nadějná úroda osení, sady a vinohrady byly zničeny. K tomu přišla válka. Válka odejmula takměř všechny síly pracovní, Všichni koně byli dílem od vojska císařského, 08- tatek od nepřítele k přípřežím použiti, hospodáři museli střeži= ti dům a obsluhovati nevítané hosti, pacholek s koňmi toulal se světen,a tak hospodářství v nejdůležitějším čase, čase žnovém odňaly nejhlavnější pracovní síly. Následek toho byl, že ostatek toho, co nám mrazy ponechaly, muselo na poli shníti a zkaziti.“ -V závěru svého projevu Kornyšl výslovně uvedl:“ Aby se tedy nyní, pokud jest možno, těžce postiženému lidu, poskytla vydatná pomoc, aby se konečně pomohlo, aby slova panovníka, který pravil: „Kdo za říši oběti přinesl, má nárok na pomoc říše“, pravdou se pravdou se stala, proto jsem učinil tento nárok a prosím, atyste jej podporovali.““ Po zakončení projevu se ozval potlesk a volání „Bravo“ „ Přes výslovné Kornyšlovo prosazování, aby rolníkům byla přiznána plná náhrada, byly poskytnuty náhrady škody nižšími část= kami, (JUDr. Hubert REŽNÝ : / : ? 1 / o00 Ó00 000 eba © ao 2 Brovym Zee B zk: 1/4

Služby v naší obci před padesáti léty Čas se nezastavil a mnoho se od té doby změnilo k lepšímu. O zajišťování prací a služeb se dnes mnoho hovoří. Jak to bylo před padesáti léty prozradí nám několik řádků. O zevnějšek občanů starali se krejčí: Malinka Josef, Chromý Jaroslav, Čížek lomáš, Krůza Ferdinand, Nečas František, Řezáč Leopold, Poslecní tři se zabývali šitím krojových oděvů. Pro ženy a děvčata, kroje a doplňky k nim zhotovovaly: Hádlová, Běhmová,

žena a Jeřábková. Dámská krejčová byla Eva Pešová, Řezáčová a Františka Manková. Opravu obuvi prováděli: Hégr Cyril, Křivánek František, Vája Václav. Starali se také o náš vzhled holiči: Dostál Jan, Fuciman Alois a Hrabal František, Stavitel Šemora František prováděl stěvby rodinných domků a Per pa boánánů) ale v sko dlouho nepůsobil, ; Opravy střech domů a stodol prováděli pokryvači: Fila Fabián, Korčák Viktor a klempíř Ferbar Antonín, Náby tek vyráběli stolaři : Filípek František, Kamenský František a Karel, Rozsypal Jaroslav, Herzán Stanislav a Cabál Jan. Malování bytů a nátěry nábytku Řezáč František, ; Zboží pro denní potřebu a ostatní se nakupovalo v Potravním spolku a u obchodníků: Filípek. Oldřich, Průdek Stanislav, Kocmánek Jan, Kána Frantičác (textil), Krůzová Růžena, Hézrová Jenovéfa EM 3 PE SPOLSÍP. NR 0 ře u V R E BRE tě E AVR VA, ant, (papírnictví), Valenta Jan, Hirlukšová L. a Vajbar Petr (uhlí a dřevo pro domácnosti), Doma připravovaný žitný chléb a hodovní koláče upekli nám pekaři: Nečas Karel, Jánošek Josef, Man, Minařík, Novák a Režný, „Maso a masné výrobky prodávali řezníci: Vajbar Josef, Bajer Lad., Holzapfel Josef a Hájek Jan, Dobré sýry vyráběla mlékárna Fabiána. Vajbara. Výkup mléka od rolníků zajišťovali denně : Becnařík Fran- tišek, Adámek Bohumil, Orálek Jan a Sladký František, Hrubá T.. V obci byl také mlýn Františka Šíra. Zahradníci Průdek Ladislav, Průdek Josef a Průdek Jakub pěstovali ovocné stromky, vinnou révu a zeleninu. Výkup zeleniny, hlavně okurků zajišťoval Průdek Cyril. Kování koní, tažných krav a opravu hospodářského nářadí pro- váděli kováři: Opršal Josef č., 116, Opršal František, Malina Anto- nín a Lang Josef, Zámečnické práce zajišťovali Průdek Josef a Po- línek František. Sedláři pracovali dva: Hégr Karel a Dobrovolný Václav. Koláři byli v obci tři a to : Běhm Josef, Dvořák Vincenc a Kamenský Josef. Cementovou krytinu a studniční skruže vyráběla provozovna Jana Kamenského, Košikářstvím se zabýval Hýsek Vincenc. Peněžní služby pro obyvatelstvo (vklady, půjčky) zajišťoval Spořitelní a záloženský spolek (Raiffeisenka) a dále sběrny a pla- tebny Rolnickéa Občanské záložny z Hustopečí u Ďrna. Aby byl výčet služeb úplný musím uvést také trafiky: Hycl, Kvasnička, Havlová a také hostince: Bednařík (později Mazánek), Zach Rochus (později. František Bůhm), Pokluda a Sokolovna. . Převážně všichni měli živnostenská oprávnění, až na některé výjimky. Jak se jim dařilo ? Bylo to právěv době světové hospo- dářské krize, s průvodním zjevem vysoké nezaměstnanosti., Výnosy ze živností a služeb nestačily na nutné životní potřeby, a proto téměř každý obhospodařoval nějakou měřičku polí na doplnění natu- rálních a finančních příjmů, V živnostech a službách pracovali zpravidla příslušníci rodin, V ojedinělých případech, kde bylo více zakázek byli zaměstnáni i cizí pracovníci, Vyjmenovaná řemesla a služby spadají do třicátých let. Kounam tohoto období - před druhou světovou válkou - zvyšovaly se poža- * davky na řemesla a služby. Naši mladší občané budou se divit proč.. bylo tehdy tolik živností, Tenkrát to soukromý způsob hospodaření© vyžadoval a také konkurence měla-vliv na vývoj služeb a prací, Některé profese by byly potřebné i dnes pro zajišťování drobných. prací s krátkou dodací lhůtou, k ke : = 50 j P 700 de Blahoprřejene novomanželům: Kuba Luboš - : Krausová Hana (Zaječí-Přítluky) Hudec Lubomír = | Opršalová Marie (Židlochovice=Rakvice) Petrla Libor = Urbánková Kamila (Zaječí) Pirnus Stanislav - Jánošková Blanka (Přítluky) Petrásek Josef = Smetanová Blanka (Zaječí-Rakvice) Lebloch Josef = © Žůrková Jana (Zaječí) Cetl Jiří - Latýnová Ludmila (Kupařovice-Zaječí) Gála Petr - Švástová Zdenka (Podivín-Přítluky) Rampáček Luboš Krčková Lenka (Rakvice) ooo O00 oo0 Ví t:óme do ži V o Lb:8-:t Loukota Jakub 2200 OZ Miroslav a Tomáš Osičkovi Tag == 3 Tomáš Sindl 172 Kadlec Jan 540 oo00 000 o00 Jubilea Př Nejstarší občanka obce Anastázie Krůzová se v měsíci březnu dožila 95 let, : oo0 000 000 Opus ili nán navědy Nešporová Ludmila čp. 630. —- | věk 60 let Suchánková Františka 515 -= věk 84 let Levčík Adam 400 | -= věk 52 let Cibulová Sofie 352 -věk 64 let Kulturní klub Rakvice p ři př. 8.vM je Všechny připravované akce proběhnou - Sokolovna Rakvice, Zo 27. 40 v 8.00 hod. 4. v 10.00 hod, 8s“5. Ná 19.30 hod, zi De sx“5, jay 30, Do Do NÁ 19.00 hod. V 18.30 hod. v 19.30 nod. v 8,00 hod. Je 64 v'19.00 „hods 22. 6. ve 20.00 hod. 240 né 26., 6. 30. 6. ve 20,00. hod. Poznámka redakce Omlouváme se za chybné údaje v minulém čísle. V příspěvku „Triat= lon“ byl uveden Jan Roháč, správně se jedná o jeho bratra Mirosla- vystoupení skupiny historického šermu DUEL z Brna, při příležitosti 40. výročí vzniku PO SSM, : divadlo Z kufru uvede pro děti zš muzikál ZOO zahrada Jiřího Suchého, vystoupení známého slovenského komika Oldo Hlaváčka v pořadu Pokapala na salaši slanina, koncert folkových šběváků |Anderse Rolanda a Finna Olafssona z Dánska spělu s Vladi=- mírem Mertou a Dášou Voňkovou-Andrtovou, koncert pražské skupiny JABLKOŇ, koncert rockové skupiny LAURA A JEJÍ TYGŘI, pořad Krásné záhady naší planety pro děti ZŠ, koncert folkové skupiny BRŇAVKÁ z Brna, koncert Jožky Černého, tradiční hody s Lanžhotčankou, koncert špičkové brněnské folkové skupiny POUTNÍCI. ing. František REŽNÝ va Roháče. V příspěvku S0Z - manželé Filípkovi oslavili 60 let společného života, Zajímaví hosté v Rakvicích V pátek předvelikonoční v 19.00 hodin mohla rakvická ve- řejnost ve školní tělocvičně v Rakvicích shlédnout zajimavé bas- ketbalové utkání, Proti domácímu týmu v dresech hostů tento- krát nastoupily osobnosti nad jiné známé sportovní veřejnosti v celé ČSSR, Prožíváme s nimi okamžiky radosti i zklamání na poli sportovní slávy. Z televizní obrazovky nám tlumočí a ko- nentují výsledky domácích ligových soutěží, stejně tak jako nádherné okamžiky vítězství barev naší reprezentace, kterých je ovšem v poslední době málo, Jedná se o sportovní redaktory čs. televize, kteří navzdory svým osobním a hlavně komentá- torským povinnostem přijeli do Rakvic v početném zastoupení, Jmenovitě : Škorpil, Suchánek, Baumruk, Vichnar, Vopršal, Junzvirt, Čapek, Drbohlav a Knent. Utkání proběhlo v bouřlivém prostředí, které by mohlo závidět mnohé ligové družstvo. V početné divácké obci bylo asi 100 dospělých a snad „celá rakvická škola“, Keždý úspěch do- mácích a hostů byl provázen mohutným aplauzem. Hosté se opíra- 1i *lavně c výkon Jiřího Baumruka, bývalého prvoligového hráče Slavie Praha (nastřílel 41 bodů) a Štěpána Škorpila, který zatížil konto domácích 18 body. Utkání proběhlo v naprosté po- hodě a skončilo ku všeobecné spokojenosti obou soupeřů i divá- o ků vítězstvím domácích 79 : 59. ; Po utkání nikdo neodešel ! Následovala beseda, která při- nesla spoustu radosti všem zúčastněným. Z kruhu po hřišti ro- zesazených diváků doslova pršely otázky týkající se sportovních i osobních zážitků jednotlivých redaktorů. Hosté odpovídali 0- chotněa obecenstvo vděčně reagovalo. Na své si přišli i lovci autogramů a jistě se žádný z redaktorů nebude chtít hezky dlouho podepsat. Beseda byla přirozená, spontánní a můžeme ji považovat jednoznačně za hodnotnou kulturní akci,. s „já s ; Závěr celé události proběhl v útulném prostředí druž= stevního sklepa, kde bylo pro naše hosty připraveno malé po- hoštění. Chceme věřit, že se jim u nás líbilo pa že se budou do Rakvic aspoň ve vzpomínkách rádi vracet. Z výtěžku 500,- Kčs od 100 dospělých platících diváků bu- dou zakoupeny nové basketbalové míče pro potřeby školy i 5oko- la. Touto cestou také chceme poděkovat vedení místního JZD, které nám v našich požadavcích vyšlo vstříc, Je třeba také říct, že na uskutečnění a zdárném průběhu akce má největší zá- sluhu Pavel Suchánek, který tomu věnoval jistě mnoho ze svého volného času, A Není co dodat, snad jen přání, aly ném mohli tito naši známí „muži z obrazovky“ do budoucna sdělovat stále častěji jen ty radostné Zprávy. A+ S. Košíková Košíkářská sezóna je již ve svém závěru. Mužům v „OP“ zbývá sehrát dvě poslední utkání = doma s Lokomotivou Sřeclav a v Lanž= hotě s místním Sokolem. Bez ohledu na výsledky těchto utkání vy- padá konečné umístění na sedné místo v tabulce. Je to zlepšení proti loňské sezoně o dva stupínky a je zřejmé, že výškové pósi- ly v družstvu „začínají hrát*. Výkon družstva je zatím plný vý= kyvů. Jsme schopní prohrát některá utkání doma nejtěsnějším roz- dílem, a z toho porazit Němčice téměř o 3 bodů. Na výkonu druž- stva se také odrazil přístup k tréninku. Od letošní sezóny se trénuje 2x v týdnu a účast je poměrně dobrá. Vydrží-li = moh= li bychom končit v budoucnu soutěže podstatně lépe. Naše ženy ve sdruženém „OP“ prohrály pouze ve Slavkově a obě utkání s Univerzitou Brno, S Univerzitou prohrál obě utkání také Slavkov, a tak vzniká teoretická možnost 2. místa v celkovém pořa- dí pro naše ženy, pokud porazí Slavkov doma v posledním zápase větším rozdílem bodů než prohrály ve Slavkově. Při kvalitách Slav- kova však zůstává tato možnost jen jako teoretická, a tak družstvo žen skončí pravděpodobně tradičně třetí, A0 5. daco Družstvo „B“ stolního tenisu si vedlo v základní soutěži skupiny A se střídavými úspěchy. Dosáhlo 5 vítězství, 1 pemězy -AK proher, Družstvo skončilo ve. středu tabulky. ý Nejlepších výsledků dosahoval Marcel Bednařík P 3 poráž- ky) a Ríša Pohanka. Dále barvy mužstva hájili ing. Režný Franti- šek, Polášek Josef, Babáček Jaroslav a příležitost dostali také mladí hráči Mrkvica Miloš a Vala Vítězslav.

(píně a postoupit do vyšší soutěže. Není to cíl nereálný, vždyť pokud by hráči Pohanka a Bednařík startovali ve všech zápasech mohlo mužstvo bojovat o postup až letos. Pro příští sezónu bude „také „B“ mužstvo posíleno hráčem „A“ mužstva Miroslavem Mikulicou -a připraven bude pomoci v bojích o postup. také Stanislav Suský, son fotbalista ligového Gottwaldova © ing. František REŽNÝ 000 000 000 Rakvický zpravodaj č. 1 - duben 1989, vydává rada MNV a Kulturní klub v Rakvicích, vychází čtvrtletně v nákladu 500 výtisků, odpovědný redaktor ing. František ké. grafická úprava Dagmar Střelcová tiskne OPS - provozovna Hustopeče u Brna. Povoleno ONV č.jo o 370403687. Neprode d: né,

rakvicky_zpravodaj/rz_1989_1_ocr.txt · Poslední úprava: 2023/07/30 20:54 autor: xcabal05

Donate Powered by PHP Valid HTML5 Valid CSS Driven by DokuWiki