Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- rakvicky_zpravodaj:rz_1992_1_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
+++ rakvicky_zpravodaj:rz_1992_1_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1992_1_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1992_1_ocr' xcabal05
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Rakvický zpravodaj - 1992 - č. 1 - OCR text ======
+**PDF verze zde: {{:rz:rz_1992_1_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1992 - č. 1}}**
+**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
+nakvický s/s
+VYDÁVÁ OBECNÍ RADA V RAKVICÍCH
+Rakvičané, na slovíčko
++.. Svět žije v roce 1992 ve znamení 500, výročí objevení Ameriky
+:a 400. výročí J.A. Komenského, pedagoga světového významu.
+Přitom světem zmítají četná válečná ohniska, občanské války, ale
+objevují se záblesky mírového řešení konfliktů pod vlajkou ÓSN,
+Západ, trápí malý hospodářský růst, Východ ekonomický pokles až na
+úroveň krizových jevůs
+Další rok ekonomické reformy a. zesilování negativních dopadů
+doléhá ns občany a je velmi těžké vyjádřit všeobecnou náladu obce,
+Stále se ještě neumíme vyrovnat s podmínkami tržní ekonomiky.
+Přitom ve srovnání s východními zeměmi nemáme důvod k zoufání,
+Není tu ani hlad ani válečné napětí.
+Přesto obavy a strach z příštího vývoje vedou občany k jakési pasivitě
+a uzavřenosti,
+Přešla plesová sezóna bez plesů a| obvyklých zájezdů do divadla
+a na kulturní programy. Klesla návštěvnost kina a kulturu *“ zachraňují"
+snad jen pravidelné diskotéky, které pořádá Beseda.
+Naše školství v roce výročí Komenského očekává dokončení pří-
+vby školy a otevření důstojného stánku pro výchovu a vzdělávání
+Další velkou akcí bude dokončování čistírny odpadních vod,
+která významně zlepší ekologickou situaci v obci.
+Změní se i katastr obce, kde přibude soukromých polí a obecní úřad
+převezmě zpět do své správy lesy Kozu a Podox,
+V Rakvicích bude otevřena nová pekárna, o které píšeme v jiné části
+listu.
+redakce prožívá těžkosti společně s Vámi. I Zpravodaji
+z ekonomických důvodů. Nejsou prostě peníze na jeho
+sud ještě nevyrostli dostatečně movití sponzoři a možná
+uspořádat sbírku mezi čtenáři.
+ě jako. čoučáne v úspěch ekonomické reformy, doufáme —
+e, abychom k Vám mohli zase přicházet, informovat
+vídat si o dění v Rakvicích i o jejich historii,
+R. Obhlídal
+Naše obec v současných podmínkách
+Čím začít dříve? Doposud jsme byli zvyklí chodit po naučených
+cestách. Mnohdy se jednalo O zaběhané stereotypní záležitosti.,
+Součastňost je však jiná a mnohdy nám připravuje perné chvíle
+a zvraty, které musíme řešit. V naší obci máme v současnosti v dosti
+pokročilém stavu dvě hlavní akce, které je snahou dotáhnout v letošním
+roce dokonce. :
+Je to stavba čističky odpadních vod a přístavba školní budovy.
+Na čističce byl původní rozpočet 14 mil. Kčs. Po přepočtu na současné
+ceny odpovídá náklad 21 mil. Kče. Dosud je 12,5 mil, Kčs prostavěno,
+Vzhledem k dobrému průběhu stavebních prací s úsporami by bylo možno
+s 5 mil, stavbu dokončit, Z fondu pro ekologii Okresního úřadu byl
+však okresním shromážděním starostů odsouhlasen pro rok 1992 1 mil. Kčs.
+Finanční reserva dovoluje ještě v pracích pokračovat, ale bude brzy
+vyčerpána. Okresní shromáždění další prostředky neodsouhlasí. Prostě
+nejsou, je to skutečnost. V této chvíli si říkáme ... budeme dělat
+vše co bude vůbec možné pro čističku udělat, aby byla dokončena.
+Dostavba školy
+je na tom troBbů lépe. Potřeba na dostavbu je
+cca 4 mil. Kčs. V návrhu pro dotaci je 3,2 mil.Je
+to málo. Přehodnocu=
+Jí se jednotlivé položky rozpočtu včetně vybavení ve snaze dosáhnout
+co největších úspor tak, aby bylo možno akci stavebně s omezenými
+prostředky dokončit.
+S ostatních akcí předpokládáme dokončení položení asfaltového koberce
+III. uličky a bude možno již záčít s konečnými úpravami. Do té doby
+bude snad znám rozpočet na rok 1992. Okresní shromáždění se nemůže
+domluvit. Menší obce nechtějí zkomírat a chtějí mít srovnatelné fin.
+podmínky s městy a většími obcemi. Na pokračování v komunikacích
+Nové a Vinařské potřebujeme větší částkyl až 1,5 mil. Tyto v součs=
+nosti nemáme, ale půjdeme do toho po částech,
+Další bolestí je veřejné osvětlení, které v některých částech obce
+již dožívá. Nedostatek náhradních výbojek, jejich kvalita ztěžuje
+možnosti oprav a je předmětem láteření občanů.
+V letošním roce chceme pokračovat v úpravě veřejného prostranství,
+„Upravit pomník padlých s okolím. Provést úprávy na hřbitově a tam,
+kde bude možno využít pomoci občanů, kteří jsou v současnosti ne-
+zaměstnaní. Je to velká pomoc obci kterou tito občané prokazují:
+Patří jim za to poděkování a také vše, kteří se snaží i při dnešním
+shonu udělat cokoliv co zlepší vzhled Obce. I přes určité těžkosti
+můžeme být optimisty. Stálev naší obci přibývají další občané, kteří
+mají podnikatelského ducha. V obci se vytváří dosti početná síř
+různých služeb, řemesel, obchodní činnosti A, četné zastoupení firem.
+Co však v naší. obci je omezeno jsou ubytovací možnostioVěříme, že
+v soukromí je ještě dosti rssem, které by v budousnu pro občany mohly
+být finančním přínosem.
+Na závěr.V případě, že za pomoci občanů bude možno Zpravodaj
+vydávat,choeme rozšířit okruh spolupracovníků zpravodaje. Prosíme
+o náměty a Vaši účast. Informace podá za: redakci p.Pavel Suchánek,
+Obeení ná
+jf ROMŠRA M y makytošeh
+Pálavské zříceniny
+ekk k]
+Pálava, která vévodí našemu kraji, do Jihatoreréké r
+»odle teorie o vzniku a výstavbě hor nepatří,
+Byla sem přesunuta při vrásnění zemské kůry eři alpinském Heat če
+v mladších třetihorách.
+Na Pálavě, která byla a stále ještě je předmětem výletů, exkurzí,
+výzkumu i fotografování jsou i zříceniny hradů, které mají pře-
+bohatou historii, Mají, ale kdo z vás, kteří je vídáme, navštěvu-
+jeme víme o dějinách těchto zřícenin, o těchto svědcích dějin našeho
+kraje.
+Povězme si o nich.
+Začněme zříceninou, která dominuje kraji. Dnes je úředně označena
+jako Děvičky. První zmínka o nich v dějinách říká, že hrad byl postaven
+synovcem prvního knížete moravské říše Mojmíra Rostislavem, který
+vládl v letech 846 až 870. Na knížecí trůn byl Rostislav dosazen
+franckým králem Ludvíkem zvaným Německý, Tomuto králi byl Rostislav
+povinen poplatky. V roce 855 je platit odmítl a vytrhl se z Ludvíkovy
+poslušnosti. Ludvík se svými vojsky vtrhl na: Moravu chtě.je RostElava
+přinutit k poslušnosti. Tento se se svými vojsky opevnil na hradě
+Děvíně „Česko-Moravská kronika výslovně uvádí “ ale toto Ludvíkovo
+tažení bez prospěchu se skončilo, chtěje prý raději Rostislava,pře-
+silnou prý hradbou (Děvínem)opatřeného, na čas tak nechati, než
+v nebezpečném boji vojsku svému škodu způsobiti
+",
+En 20
+V téže kronice se též dočítáme: " Hrad Děvín stával na hranicích
+proti Rakousům, tehdejší východní marce, co hlavní bašta proti
+útokům německým, proti níž Němci nikdy nic nesvedli., Kronikáři
+zovou jej vždy hradem Rostislavovým."
+Historie Děvína byla spjata s osudem Moravské říše. Po pádu
+Velkomoravské říše od roku 906 není zpráv o osudech Moravy a Dě-
+vína. V kronikách se dočítéme, že "“ lid této země byl ukován
+v těžká pouta a nebylo více zmínky o nejstarší a nejspořádanější
+křesťansko-slovanské obci; slavný Velehrad, Rostislavův Děvín,
+všechny ostatní hrady v zemi obráceny jsou ve spáleniště a prázdná
+hradiště, takže i o jejich pravém položení mohly později pochyb=
+nosti a hádky mezi učenými povstatio*"
+S hradem tehdy zvaným Děvičksmi se setkáváme opět v první
+polovině 13. století, a to v souvislosti s přípravami obrany Moravy
+proti nájezdu Tatarů, Král Václav I., po úspěšných bojích v Čechách
+proti Tatarům se připravoval v květnu r. 1241 na válku s nimi na
+Moravě, Přitom
+se opířal o královské hrady a o hrazená měste,
+Z hradů a ohrazených měst jsou na jižní Moravě vedle Brna, hradu
+Veveří jmenovány Znojmo, Vranov, Bítov, Jemnice, Mohelnice, Hrádek
+u Znojma, Divice čili Děvčí hrady u Mikulova, Podivín, Hodonín,
+Břeclav. Uvádí se, že v těchto místech nalezli lidé ochrany proti
+Tatarům.
+E
+ro n
+Děvičky jako zeměpánský nebo župní hrad pod označením Děwierky jsou
+citovány v roce 1222, kdy byl markrabětem moravským bratr Přemysla:
+Otakars I. Vladislav. V roce 1233 t.j. za vlády krále Václava I.se
+Opět setkáváme s tímto hradem pod označením Dewichki. To byl markra=
+bětem moravským Přemysl mladší bratr krále Václava.
+Děvičky jako župní hrad měl své správce jmenované králem, 0d doby,
+-5 =
+kdy díky tomu, že si čeští králové brali manželky z německých rodů
+a docházelo i k přátelským svazkům s císařským dvorem a německými
+knížaty, přizpůsoboval se život u dvorů českých králů německým
+mravům. Přizpůsobovaly se i názvy členů královy družiny.
+Tak např- dvorský podkoní byl zván maršálkem, představený královského
+služebnictva byl nazýván královským hofmistrema župan byl nazýván
+purkrabím nebo též latinsky kastellan.
+Jako první známý purkrabí na Děvičkách je uváděn Štěpán z Medlova,
+rytíř českého původu 8 praotec Pernštejnů, Jeho nástupcem byl od
+roku 1234 Leopold Schrank, německý feudál rakouského původus
+V letech 1244 - 1250 spravoval Děvičky purkrabí Crha Cyrill, syn
+Vojtěcha z Domanína. V roce 1294 spravoval Děvičky jako ptýné
+Zdeněk ze Šternberka.
+Markrabě moravský Přemysl ( pozdější Přemysl Otakar IIo) daroval
+Děvičky Jindřichu z Lichtenštejna, když již před tím král Václav I.
+daroval * Mikulov, hrad na Moravě i s příslušenstvím co výsluhu, že
+mu roku 1249 proti Přemyslovi pomáhalo" Přemysl Děvičky daroval
+Jindřichu Lichtenštejnovi za to, že " se mu zavázal poslušností
+a slíbil svým vojskem v bojích pomáhat.*" | |
+V roce 1334 byly Děvičky dány králem Janem Lucemburským jako léno
+Hartnaidovi z Lichtenštejna spolu s městečkem Strachotínem a dalšími
+městy. Toto léno Lichtenštejnům potvrdil Jošt, syn Jana Jindřicha,
+markraběte moravského - bratra Karla IV. To už byl Jošt markrabětem
+moravským, Lichtenštejnové v té době drželi i hrad Sirotčí a také
+Mikulovský,
+V té době Děvičky stejně jako Sirotčí hrad a hrad Mikulovský byly
+co do důležitosti na stejné úrovni. Tyto hrady byly společným
+majetkem celé rodiny Lichtenštejnů, takže všichni měli právo volit
+purkrabí na jednotlivých hradech a také povinnost hrady udržovat,
+Zs husitských válek obnovil císař Zikmund knížeti Hartnaidovi V.
+z Lichtenštejna v roce 1420 mikulovské léno včetně Děvičeko
+Když král Zikmund dal Moravu a některé další části zemí koruny České
+do držení Kurfůrstu Saskému a svému zeti Albrechtu Rakouskému a tito
+podporovali jeho přípravu válku Němců proti Čechům, vytáhla husitská
+vojska proti Albrechtovi, Na Moravě se k Husitům připojilo několik
+moravských pánů. Husité se krvavým útokem zmocnili Podivína, zradou
+opanovali Břeclav. Vypálili Mikulov a Valtice e pustošili lichten-
+štenské statky. Hrady na Palavě se však ani nepokusili ztéci.
+= m
+Když dali do Břeclavi silnou posádku vrátili
+se husité do Čech.
+Rod Lichtenštejnů držel tedy Mikulovsko včetně Děviček jako léno
+dál,
+Další doklad o držbě Děviček Lichtenštejny je z roku 1468, to
+uherský král Matyáš, který si v tomto roce podmanil Moravu, potvrdil
+držení Děviček, Mikulova i dalších lén v markrabství moravském
+Krištofu III. z Lichtenštejna. Toto léno pak Lichtenštejnům potvrdil
+v roce 1470 král Vladislav II.
+Správa však byla v této době rozdělena, Při tomto dělení mikulov=
+ské panství spolu s Děvičkami, Sirotčím hradem a dalšími statky
+dostal Kryštof VI., od něho pak Děvičky dostal jeho syn Wolfgang
+a po,něm Linhart I., známý přítel náboženské reformace.
+V roce 1526 potvrdil král Ludvík Lichtenštejnům držby uvedených
+hradů za to, že mu pomohli spolu s jinými léníky s Moravy shromaždo-
+vat vojska proti Turkům. Z těchže důvodů potvrdil Lichtenštejnům
+léní držbu téže hradů i císař Ferdinand I., v roce 1547.
+V té době byly Děvičky opevněny tak, že mohly ukrýt obyvatelstvo
+podhradí., Děvičky zůstalyv držení Lichtenštejnů až do roku 1560,
+kdy je Jiří VI. Lichtenštejnů prodal Ladislavu Kerecsčnyimu, veli=
+teli uherských vojsk bojujících proti Turkům.
+č o
+Když Ladislavův syn Kryštof Kerecsényi zemřel roku 1571 bez mužských
+potomků, „připadlo mikulovské panství včetně Děviček jako odúmrtí
+císaři Maxmiliánu II. Tento celé panství mikulovské včetně Děviček
+darovalv roce 1575 Adamu z Dietrichštejna
+a to z počátku jako
+císařské léno, které však brzy potom proměnil v dědičné vlastnic=
+tví Dietrichštejnů. Adam Dietrichštejnu byl velvyslancem císaře
+Maxmiliána II. u španělského dvora, Byl císařovým osobním přítelem.
+Je známo,
+že byl mezi těmi, kteří při smrti cisaře dleli u umrt=
+ního lože. Dalším držitelem mikulovského panství včetně Děvíns
+byl syn Adama z Dietrichštejna Zikmund. Za vpádu vojska Štěpána
+Bočkaje sedmihradského šlechtice na Moravu byly Děvičký zpustošeny.
+Zikmund z Dietrichštejna prodal Děvičky svým bratřím Maxňiliánu
+a Františkovi., Od roku 1611 celé mikulovské panství i Děvím vlast-
+nil již jen František z Ditrichštejnu. Tento byl osobním přítelem
+papeže Klementa VIII., který jej již v jeho 29.letech jmenoval
+„biskupem olomouckým a kardinálem. Kardinál František Dietrichštejnů
+byl tvrdým bojovníkem proti luteránům=
+V bojích českých a moravských stavů proti císaři Ferdinandu II.,
+stál František z Dietrichštejna na straně císaře. Po porážce stavů
+vypracoval návrh, aby katolické duchovenstvo mělo na sněmu první ©
+místo, Císařem byl pak jmenován správcem moravské země a vykonava=-
+telem císařovy vůle proti moravským stavům. Kardinál dal opravit
+Děvičky tak, aby hrad byl obranyschopný. Na hradě byla vojenská
+posádka do roku 1620, |
+Za švédských válek pod velením vojevůdce Linharta Torsten=
+sona, kdy hlavní stan švédských vojsk byl u Mistelbachu (Rakousko),
+byl vyslán generál major Mortaigne dobývat města rakouskáa moravská.
+. dubna 1645 napadl Mikulov byly pobořeny Děvičky a pravděpodobně
+i Sirotčí hrad. 27. dubna hlavní švédská vojska vedená Torstensonem.
+procházela našim krajem a rozbila svůj hlavní stan u Věsťonie
+a pak u Nosislavi.Po odchodu švédů Dietrichštejnové opravili Mikulov
+i Děvičky. Děvičky však opravili natolik, že mohly sloužit jako
+" vojenská hláska a hlášení požárů. Hrad 1744 vyhořel a nebyl už
+opravován. Sirotčí hrad má dějiny kratší. Patřil stejně jako Děvičky
+k zeměpanským, strážným hradům, To znamená, že patřil ke královským
+hradům. Byl postaven ve 12. století a sloužil jako bašta proti ne=
+přátelům českých zemí. První písemný záznam o Sirotčím hradě je
+z roku 1244, Český král Václav Io; jej propůjčil jako léno
+Sejfriedovi zvanému WAhinger. K tomuto jménu připojoval ještě
+jméno Orphanus - Sirotek (latinský orbanus). Sejfried v roce
+sídlil na Sirotčím hradě. V uvedeném roce propůjčil král
+Václav I., Sejfriedovi část panství Lednice se vsí Nýdkem.
+Další zmínka o Sirotčím hradě je 2 roku 1260. To český král Pře-
+mysl Otakar II. svolalvk Lávě nad Dyjí ( nyní v Rakousku)
+knížata a šlechtu z Čech a Moravy, kteří mu se svými vojsky
+pomáhali v boji u Krissenbrunu proti Uhrům, aby se zúčastnili
+podpisu příměří s Uhry.
+Bojů proti Uhrům po boku Přemysla Otakara II. se účastnili
+Sejfried a Katold Sirotkové, Ještě před tím však než došlo k hlav-
+ní bitvě Katold Sirotek spolu s dalšími veliteli padl při pro—
+následování Kumánů do uherské pasti a byl usmrcen.
+V té době drželi tedy Sirotkové Sirotčí hrad.
+Po rozboření hradu jej dali Sirotkové přestavět a byl nazýván
+Růžovým hrádkem. Své sídlo však přenesli na říční hrad u Nejdeku
+a. měli své sídlo také v Drnholoi,
+V roce 1310 byl držitelem Sirotčího hradu již Jindřich z Lichten-
+štejnu. Držel jej jako léno od krále Jana Lucemburského za vojen-
+skou i finanční pomoc, kterou mu Jindřich z Lichtenštejna posky-
+toval.V roce 1332 je zaznamenám Sirotčí hrad jako součást Miku-
+lovského panství, Hrady Mikulov, Sirotčí hrad, Děvičky tedy v té
+době patřily pánům z Lichtenštejnu. Ještě v roce 1486 je zazna-
+menáno, že Sirotčí hrad patřil ke statkům Kryštofa VI. z Lichten-
+štejna. Po té už tento hrad sdílí osudy dalších dvou hradů, zejména
+pak hradu Děvičky, Jak již bylo uvedeno, když došlo k rozboření
+Děviček švédskými vojsky a Sirotčího hradu, nepřikročil jeho
+majitel František kardinál z Dietrichštejna k jeho obnovení, jak
+to učinil u Děviček, Další zmínky U dějinách Moravy již o Sirot-
+čím hradu nejsou. ©
+Hrad Děvičky i když od jeho rzňíků uplynulo více než jed lenáct
+století a od jeho zničení požárem téměř půl třetího století,
+stále na východním výběžku Pálavy hrdě vypíná své témě a zrcadlí
+svůj majestát na vodách nového jezera. Zůstává stále symbolem
+síly. důstojnosti jako svědek dějin, které kolem něho kráčely.
+Stále láká zájem prostých lidí, malířů i básníků. Naproti tomu
+dě
+Sirotčí hrad, po věky ve stínu slávy Děvíček jen skromně při-
+pomíná dávnou minulost a je vděčen všem, kteří k němu zabloudí
+za to, že spočinou pohledem na jeho zdech, obklopených stromo-
+vím a tichou krásou. |
+JUDr. HUBERT REŽNÝ
+Rakvické osobnosti
+oko kostkkus kok aka
+Do galerie rakvických osobností nutně patří Josef Krčka,
+Starší generace jej zná jako osobnost, která se zapsala nejen
+do historie obce, ale celého kraje ke konci 19. a na počátku
+(20. století.
+Josef Krčka se narodil 8. března 1853 v Rakvicích v domě
+čp. 113. Jeho otec Martin Krčka byl pololáníkems
+Joseť, záhy osiřel, zdědil čtvrtlán a spolu se svojí matkou vedl
+hospodářství. Když mu bvlo 18, let zemřela mu matka a začal hospo-
+dařit sám.
+V roce 1874 byl odveden na vojnu. Prodal veškerý svůj živý
+inventář. Pole dal do pachtuoNastoupil tříletou vojenskou slažbu
+u dělostřeleckého pluku č. 7. Na dům dohlížel jeho bratr, který
+hospodařil na svém zděděném čtvrtlánu. |
+Po skončení vojenské služby
+se vrátil Josef Krčka na své
+hospodářství. Prodal svůj dům čp, 113 a odstěhoval
+se na dům
+čpo 33, který v roce 1877 koupil od rakvického žida Šalamouna:
+Spitze. Zpočátku hospodaření měl značné starosti,neboť musel hospo-
+dářství vybavit živým inventářem a doplnit i ostatní zařízení,
+Oženil se. Za manželku si vzal Veroniku Křivánkovou z domu čp.44.
+© Tato mu přinesla věnem 13 měřic polí, takže hospodařil na 57 měřo
+Jakmile zkonzolidoval svůj statek začal se zůčastnovat veřejného
+života a v obci začal také pracovat politicky.
+Už ve svých 27 letech ( 1880) kandidoval do obecního zastupitelstva:
+a byl zvolen náhradníkem. V dalších volbáchv roce 1882 byl už
+zvolen a stal se obecném radním. Starostou byl tehdy známá osobnost
+m JB
+Jakub Hrdina, pololáník z domu čp. 23. Tento výrazně povznesl
+obec. Byl přítelem tehdy v Rakvicách učícího Aloise Mrštíka.,
+Za starostování Jakuba Hrdiny byla v Rakvicích zřízena "zastávka
+na železné dráze ". :
+Již tehdy starosta i radní dostávali za svou obecní práci plat.
+Tak např. radní dostával 52 zlatých ročně. V dalších volbách, které
+se konaly v roce 1885 a v roce 1891 byl Josef Krčka vždy zvolen
+obecním radním,
+V roce 1885 založil hasičský sbor v Rakvicích a byl léta jeho
+náčelníkem. V roce 1896 vytvořil z hasičských sborů v politickém
+okrese hustopečském župní hasičskou jednotu a byl dlouhá léta jejím
+předsedou,
+Ve volbách v roce 1895, to je ve svých 42 letech byl zvolen staro=-
+stou obce, Jakmile byl zvolen starostou, zaměřil se na ekonomický
+rozvoj obce. Tak např. ve druhém roce svého starostování byla
+postavena silnice na Trkmanec. Kolem této silnice dal vysázet
+alej ovocného stromoví a to švestek. Tyto pak dlouhá léta přiná=-
+šela příjem.
+Za svého druhého starostenství dal zalesnit Podox, který jeho před-
+chůdce dal vykácet. Podox byl zalesněn 3.000 lipovými, 2.000 smrko-
+vými. 3.000 olšovými stromy a dále větším počtem lindových stromů.
+V roce 1897 byl zvolen předeedou místní školní rady v Rakvicích,
+Stal se také členem hospodářského spolku ve Velkých Pavlovicíeh,
+Dalším jeho počinem bylo, že v letech 1900 - 1901, po té co
+byly Rakvice sužovány zvlášť velkými povodněmi, dal vybudovat hrázku,
+která se táhla od Přítluk až po břehy Trkmanky. Tato hrázka, dnes
+již jen svědek ochrany proti dřívějším záplavám, stojí dodnes.
+Josef Krčka měl také zásluhu na tom, že byl v roce 1902 —
+zřízen v Rakvicích poštovní úřad. Jeho prvním pošmistrem byl Josef
+Hromada. Slaví tedy zdejší pošta letos své devadesátiny.V tomtéž
+roce byla vybudována silnice.z Rakvic do Přítluk.V tom samém roce
+byl založen Záloženskýa spořitelný ústav v Rakvicích.
+Stejně jako jeho předchůdci, především však Josef Eduard Kornyšl,
+který byl Krčkovi vzorem,si uvědomoval, že jen kapitálově silní
+čeští zemědělci na pomezí němectví mohou výrazněji rozvíjet své
+podnikání. Věděl, jaký tato síla má nejen hospodářský, ale i národní
++ J]l=-
+význam pro kraj ve kterém v té době vládl silný německý kapitál.
+Proto se stal podílníkem Kontribučenského
+fondu v Hodoníně a čle-
+nem Kontribučenské záložny u jejíhož zrodu a významným funkcionářem
+byl Kornyšl. Josef Krčka byl v roce 1911 zvolen do výboru této
+spořitelhny a byl členem jejího ředitelství. V roce 1913 byl zvolen
+předsedou Kontribučenského fondu a když pak zemřel vrchní ředitel
+uvedené spořitelny Dr. František Hesse, byl zvolen vrchním ředitelem
+záložnyo
+Josef Krčka vedle své hospodářské a kulturní činnosti pyaeo=
+val i politieky. Stál u zrodu lidové strany v obci a krajio
+| Když v roce 1906 byly vypsány volby do zemského sněmu moravského,
+byl již jako čelní funkcionář na kandidátce této strany pro funkci
+poslance do tohoto sněmu. Ve volbách byl zvolen. Ve sněmu byl čle-
+nem několika jeho výborů. Zasedal v zemědělském výboru, ve výboru
+vodocestném a ve výboru kontribučenském, Byl členem zemědělské rady
+a pracoval též např. v melioračním svazu, okresní školní radě.
+Byl předsedou vodního družstva v Rakvicích,ve výboru odb“
+záložny v Hpstopečích. Byl v předsednictvu Nákupního a prodejního
+družstva ve Vel. Pavlovicích. Významnou činnost vyvíjel také jako
+člen komise chovu hovězího dobytka a od roku 1911 jako její. před=
+seda pro hustopečský okres. Byl znám jako propagátor způsobu chovu
+hovězího dobytka. V tomto směru pořádal v celém okrese přednášky
+a výstavy. |
+Podle dochovaných dokladů vystupoval ve všech svých funkcích,
+ač příslušník lidové strany jako nestranný pracovník, který ve
+středu svých spolupracovníků dovedl ocenit i práci svých odpůrců.
+Nikdy, jak uvádějí záznamy *“ nevymykal se svým povinnostem a se
+svými spolupracovníky a i odpůrci pracoval pro blahoa dobro všech“.
+Josef Krčka se také významně podílel na založení “ Potravního
+spolku v Rakvicích“.o V záznamech
+se 0 této věci dočteme, že zalo-
+žení Botravního spolku roku 1897 jehož, zakladateli byli nadučitel
+Jan Olšanský a Josef Krčka pePné to družstevní podnik té doby
+obchody, jež skoro po dobu 5oti let M židovských rukou byly,
+dostaly trhlinu.
+Jakkoliv relá uvedená řada funkcí vyčerpávala a zabírala " téměř
+veškeren jeho čas, přece vidíme tohoto mnohonásobného funkcionáře
+čile také na hospodářství svém a svých četných dítek a zeťů osobně
+pracovatis
+- 12=-
+Z rodinných záznamů se dočítáme, že když mu jeho první manželka
+Veronika zemřela, oženil se s vdovou po Josefu Hrdinovi, který
+se udusil ve svém sklepě v době kvasu vína,
+Josef Krčka měl čtyři děti,.z toho dva syny a dvě dcery.
+Vdova Františka Hrdinová měla šest dětí. Z toho tři syny a tři
+dcery, takže Krčkova rodina čítala deset dětí.
+Když vypukla v roce 1914 první světová válka narukovalo
+z Krčkovy rodiny (všechny děti byly ženaté a vdané) deset vojáků.
+Z nich tři padli a dva byli ranění. Josef Krčka jako 61 letý nejen
+že dál politicky pracovala zastával veřejné funkce, ale pomáhal
+celé své rodině,
+V roce 1917 byl z podnětu politických i úředních činitelů okresu
+navržen za své zásluhy na vyznamenání.
+Císař František Jsef I. jej vyznamenal " válečným křížem pro
+civilní zásluhy II. třídy"“.
+V době skončení první světové války byl již 65 letý,
+v důchodu. Přesto stál v čele lidové strany v Rakvicích a hájil
+její zájmy takže z voleb vycházela v roce 1919 rá a 1927 strana
+vždy jako nejsilnější.
+V roce 1927 byl zvolen starostou obce jeho zeť Josef Suchyňa.
+Ztráta zraku přiměla Josefa Krčku zanechat veškeré činnosti.
+Zemřel v roce 1934 ve svých 8l letech.
+JUDr. HUBERT REŽNÝ
+Pekárna v Rakvicích
+Kdysi bývali v Rakvicích aspoň tři pekaři, ale již dlouhá
+léta se musíme spoléhat na dovoz pečiva různé kvality. Mnohdy
+gumové rohlíky nedaly spát Janu Klimentovi ( Družstevní čp.765)
+po revoluci začal svoje dávné sny uskutečňovat,
+„V roce 1991 se dal zaregistrovat jako podnikatel, začal
+shánět plány a hlavně bojovat s nepochopením, byrokracií. Po ročníh
+s
+Obíhání úřadů je dílo připraveno k realizaci.
+. března 1992 bylo vydáno stavební povolení a dle plánu má dy
+pekárna hotova do 31. července 1992,
+Pekárna bude stát v rohu fotbalového areálu u bývalých. kabin.
+K budování jsou připraveny dvě alternativy. Pokud Ministerstvo země-
+dělství poskytne dotaci, bude vybudován celý pekárenský komplet,
+který bude obsahovat sýpky, mlýn, pekárnu a prodejnu. Vše w hodnotě
+,5 mil. Kčs. Pokud ministr Kubát nepustí korunu,, půjde a dílo
+v hodnotě 2 mil. Kčs a bez sýpek. ©
+Odvážný podnikatel si zatím půjčil 1,3 mil.Kčs od Komerční
+banky a pustil se do díla. Areál bude stavět soukromá stavební
+firma z Podivína, Po dokončení celého kompletu zde může 14 Rakvičanů
+najít trvalé zaměstnání. ©
+Připravovaný sortiment pekárenských výrobků jistě přiláká
+zájem občanů i soukromých obchodníků. Pec ( l0m2) československé
+výroby o výkonu, 100 kg chleba za l hod. bude chrlit i rohlíky,
+dalamánky, loupáčky, vánočky, koláče a případně i cukrářské výrobky.
+Pekárna pokryje potřeby pro 5 000 obyvatel,
+Každé podnikání s sebou nese pro podnikatele i velké riziko.
+Vždyř splátky z půjčky budou činit čtvrtletně 135 tis. Kčs a v případě
+celého kompletul mil. Kčs ročně. :
+Když jsem v rozhovoru ocenil neobyčejnou odvahu podnikatele,
+Jan Kliment odpověděl :
+"K vybudování tohoto díla mě snad nepřivedla ani tak odvaha
+jako touha podnikat. A i kdybych zbankrotoval a sám na to doplatil,
+Rakvicím vybudovanou pekárnu už nikdo nevezme *“.
+Vskutku neobyčejná úvaha našeho spoluobčana a rodáka až z dalekého
+Chomutova !. :
+Budeme Ti, Jendo, držet palce a společně se těšit na čerstvé -
+rakvické pečivo a vždycky křupavé rohlíky.
+R. Obhlídal
+zb,©
+Jak uplatňovat své nároky
+koa aha akaudkonuakuudkudkukakuduěkoů
+Zákon ze dne 21. prosince 1991 o úpravě majetkových vztahů
+a vypořádání majetkových nároků v družstvech č. 526/1991 Sbo,.
+který nabyl platnosti 28.ledna 1992, nám dává, kteří nejsme členy
+zemědělského družstva, možnost podílet se na vypořádání našich
+majetkových nároků vůči družstvu a to přímou účastí na jednání
+družstva při jeho tranformacio
+Naši účast na vypořádání však zákon podmiňuje několika
+skutečnostmi.
+Za prvé : Musíme mít, nebo jsme měli ke dni 1l5.května 1990 tj.
+ke dni nabytí platnosti zákona o zemědělském družstevnictví
+v užívání družstva majetek v hodnotě nejméně 30.000 Kčs.
+U pozemků to představuje asi půl hektaru půdy.
+Druhou podmínkou je, že se písemně přihlásíme o tuto účast do
+. dubna 1992.
+(Třetí podmínkou je, že současně prokážeme vlastnictví dokladem
+jimž jsme majetek nabyli, např. dokladem státního notářství o dědic-
+tví, kupní smlouvou, dále také členskou přihláškou o vstupu do
+zemědělského družstva nebo výpisem z pozemkové knihy a nebo výpisem
+z Geodezie a kartografie. 0
+Toto přihlášení, jako oprávněná osoba nám dává možnost, podílet
+se aktivně na transformaci družstva, vypracovat projekt na transfor-
+maci družstva, být volen do transformační rady družstva, zůčastňovat
+„se valných hromad družstva, možnost zastupovat jiné oprávněné osoby.
+Transformační rada družstva má pět členů, tito jsou voleni
+v poměru, podle počtu jednotlivých oprávněných osob ze tří skupin
+oprávněných osob.
+Transformační rada dohlíží na vypracování transformačního nebo
+i více transformačních projektů v rámci družstva. Doporučuje tyto
+valné hromadě ke schválení. Dohlíží na dodržování zákonů a povinností,
+které jsou družstvu ze zákona uloženy při vydávání mě, ptku nečlenům
+družstva, kontroluje správnost zpracování soupisu majetku družstva atd,
+- 15 -
+Jak již bylo řečeno do transformační rady budou voleny osoby,
+které nejsou členy družstva. Znamená to, že čím více nečlenů jako
+oprávněných osob se přihlásí, tím poměrně větší počet svých zástupců
+bude mít v uvedené radě, Tu je třeba upozornit na to, že přihlášené
+oprávněné osoby se nemusí valných hromad sami zůčastnit. Může se
+nechat zastupovat jiným nečlenem, který je oprávněnou osobou, dá-li
+mu ověřenou plnou moc. Touto formou máme možnost své zájmy plně
+uplatnit,
+Nerozvádím další výhody, které z přihlášení vyplývají, poněvadž
+Oo těchto nárocích je větší část občanů informována z besed o zákonu
+/1991 Sb., jsou články v tisku i relace v televizi a v rozhlase.
+V obci Rakvice
+již takové besedy proběhly,
+V této souvislosti bych rád ještě informoval majitele půdy,
+nečleny zemědělských družstev o další závažné věci.
+Vláda České republiky vydala nařízení, které řeší otázky vrácení
+nebo náhradyza živý nebo ad inventář, který byl do zemědělského
+družstva vnesen.
+Toto nařízení stanoví přesná pravidla, podle něhož má družstvo vy=
+pořádání příslušného inventáře provést. Stanoví také výši náhrad
+za vnesené zásoby krmiv, osiv, chlévské mrvy atd, i
+Toto nařízení vlády České republiky bylo sxeba jméno ve sblres zákonů
+pod č, 20/92 Sb.
+Každý zomědělec, který snbetl živý a mrtvý invetář do družstva, není
+již jeho členem, může si svůj nárok vypočítat a uplatnit tak svůj
+zákonný nárok, |
+Milan Horáček
+- 16 -
+Konec roku je obdobím, kdy každý hospodář nebo organizace
+hodnotí svoji činnost.
+Jednou z největších složek dobrovolných organizací je český
+zahrádkařský svaz. Se svými 99 členy zabezpečuje obdělání pozemků,
+obdělání a hlfdání vinic, prodej a výkup zemědělských produktů,
+Státní politika těmto organizacím již'moc nepřeje
+funkci přebrali soukromníci a soukromé firmy. Přesto mů e tento
+řok hodnotit velmi dobře a myslíme si, že celá rákvická veřejnost
+Jejich
+a
+žem
+tuto naši činnost ocení.
+Jistě si každý z vás povšiml, že v zahrádkařských a vinařských
+lokalitách vyrostly strážní věže, na kterých se zahrádkařský svaz
+podílel.
+Tato výstavba směřovala jak proti špačkům, tak proti zlodějům.
+Do jaké míry se nám to podařilo, nejlépe posoudíte vy sami,
+Zde je však třeba vyzvednout úsilí výboru a přecsedy svazu pana
+Oldřicha Michlovského, který celou výstavbu řídil, sám se jÍ aktivně
+účastnil a nebojíme se říci, že je to vlastně jeho zásluha, že se
+projekt strážných věží dovedl do konce,
+Máme v plánu další výstavbu strážných věží a věříme, že se nám to
+v průběhu letošního roku podaří,
+Doufáme, že se řealizace našeho projektu budou účastnit i ostatní
+členové svazu, nejenom z řad výboru. |
+Dalším cílem naší činnosti bylo hlídání vinic. Každému hospodáři
+a pěstiteli je jasný důvod, proč se vinice hlídají,
+Historie nám tato fakta potvrzuje a naše vesnice se stala součástí
+" Horenského práva ", které říká:" Právo na hrozen má jen žena
+v počestném stavu a přestárlá osoba."
+Jen těžko se nám podaří tento problém vyřešit, ale věříme, že pěstite-
+lům a zahrádkařům touto službou vyjdeme vstříc.
+Představa některých našich občanů o nadměrném zisku z vybíranéh
+poplatku za hlídání vinic je mýlná. Jen ten fakt, že pořizovací náklady
+na zbudování hlídacích věží byly 49.700 Kčs, se vrátí za pět let.
+Na základě připomínek občanů se výbor usnesl, že bude tohoto roku
+poplatek za hlídání - za l ar 10,--Kčs,
+Proto bychom chtěli, aby pěstitelé hroznů, kterým jsme tuto službu
+zabezpečovali, si uvědomili, že náklady spojené s výstavbou věží neod=
+povídají zisku z hlídání vinic.
+» ia
+Náklady na hlídače a střelivo je průměrně ročně 33.000 Kčs.
+Připomínky ohledně hlídání vinic sdělte laskavě na šdresu ČZS.
+Jednou z činností naší organizace je objekt zahrádkařské haly.
+Tento objekt byl pronajat firmě ZEVA, která zde provozuje prodej
+a výkup zahrádkařských potřeb. |
+Jak jistě všichni víme, tato firma nevyhověla všem občanům
+ve výkupu
+okurek. Do celého zemědělského systému vstoupila otázka nabídky —
+poptávky, které se budou muset naši pěstitelé přizpůsobit. .
+Všichni sledujeme vývoj naší zemědělské politiky na vesnici. Budeme
+asi všichni povinni se tomuto trendu přizpůsobit. |
+Je otázkou, do jaké míry zde bude svou pozicí vstupovat transformační
+zákon. Ten nám ukáže jakou míru zastoupení má naše organizace.
+Přesto se naší Šance nevzdáme a učiníme vše pro spokojenost členů
+naší organizace.
+Za výbor ČZS - Ivo Prachař
++18-
+Strašidla v dědině
+mda kuna
+» Strašidla sú na tým světě všelijaký,“ povídajů stařeček
+Klásek vnukovi, kerý chcel neco slyšet o strašidlech,
+» Sú aj takový co ich potkáš v praví poledně v prostředku dědiny ani
+se nenadáš. To nebylo enom za nás, to se ti može stat aj včilo“
+Malý Janek sebú zavrtěl a povídá.“ Ale gde, takový strašidla už nejsú,
+dyť ve školce nám to povídaly pani učitelka.“
+" Já ti neco řeknu, " nadechli se stařeček a upili z flašky.
+" Dyž sem byl takovej špunt jak si ty, tož v tech dobách, jak se jaro
+(probudilo, začali docházet do dědiny všelijací lidi. Vápnaři, sklenáři,
+dráteníci, uhlíři, cigáni, nekeří byli otrhaní, šla z nich hrůza,ale
+nejstrašnější chlap byl zdejší a měl přezdívku SKOC. Jak se měreval
+doopravdy to sme jako děcka nevěděly,ani vědět nechcely. Když se ob-
+jevil v dědině všecky děcka ař byly v Pastúškách, Novej ulici, nebo
+na vrchním konci, Dyž nekerý děcko potkal, zagůlal očiskama a z8=
+hartusil hlubokým hlasem, - Íš polívku ? |
+Potkat ho bylo daleko horší než potkat paná řídícího, Nekerý děcko
+se aj hrůzů počuralo. Nejvěčí strach z něho měl Joža Karásek. Ten
+. Když ho viděl negde v dědině, protahl se aj zamřížovaným sklepním
+okýnkem, nebo se podlezl pod vratama kady jejich malej Brok lazil,
+Na teho dyž Skoc vybafl, tak z Jože tři dni slovo nedostali.*
+© Jedneho dňa, šly tetka Karásková
+do obchodu a Joža musel s něma.
+Tá dobře věděly, gde by mu byl konec kávby ho nechály doma samotnýhoo
+Negdo kozu pást musf a natrhat kopřiv pro húsata taky. Dyž se vraceli
+dědinů ze "% Spolku", pevně držíc Jožu za ruku, co čert nechcel,
+potkaly se s tetků Majdušů a tá měly pod jazykem tolik novinek, že to
+vypadalo na delší dobu.
+Jožovi začala byt dlúhá chvíla, Krůtil se, fňukal, ale mamina ruka ne=
+povolila. Dyž viděl, že mu néni pomoci, zečal se rozhlídat co gde
+roste, co by se dalo upotřebit a tu se jeho zrak přenesl k silnici
+po kerej od dolního konca.pomali, na koli, odšlapával svoje metry ke
+sklepu
+do Pastúšek Skoc. Joža skameněl. Vlasy se mu hrůzů postavily,
+po těle přebíhal mráz. Zacukal, ale ruka byla jak ve svěráku, tak vy-
+užil poslední možnost úniku a to byly matčiny široký vesnický sukně.
+P
+Pomaličky se vsunul pod ně,.bylo tam teplo, ticho a bezpečí. Chlapče
+drahej, moc roků nemáš, si životem neobrůšenej, ale co je fazulovice
+to snáč už víš. U Karásků ju měli a tetka ju dojídaly ešče ráno. Chcelo
+se im upustit, nadůvalo ich to sakramensky, ale před tetků Majdušů ne=
+chcely aby nebyla ostuda, ale hovor se protahoval, začalo bolení tak si
+ulevily. Joža nic netuše v temném úkrytu spokojeně oddychoval, ale do-
+dýchal. Hlava se mu zatočila, oči krvů podlíly, rychle zadržel dech.
+Ven nechcel za žádný cenu, ale dyž se nadýchl podruhý, žádná sila ho ne-
+mohla zadržet. Vyletěl ze sukní, vyškubl ruku a protože z tej tmy a teho
+smradu nevěděl zde je, narazil přímo do Skoca. Ten se lekl, skočil z kola
+A hneď zaburácel. " fš polívku ?!"“ Za malú chvilku byl Joža za dědinů
+a nedošel dom ani druhej deň. Na třetí deň ho šla hledat celá škola
+a našli sme ho naPanských lúkách v kopce sena. Potom nám pan řídící dával
+ponaučení jak se děti majú držet svojích rodičů, protože enom tí to
+s nima myslijů dobře a dovedů ich ochránit,"
+" Tož aj takový strašidla sú chlapče na tým světě širokým, né
+onom čerti, upíři a č
+" Tož teho Skoga bych se stařečku nebál. Já bych mu ukázal,*"
+bojovně mával rukama malý Janek. O
+o " Víš, on se može takovej Skoc objevit na dědině ešče dnes, nevíš
+dňa ani hodiny,
+Ale ty se ho přece bát nemůsíš. Ty přece 1š polívku.
+RT m Ť £ vy 08
+Nebo né?“
+Zdeněk Pohl
+- 20 -
+SP. OLEČENSKÁ KROHIKA
+hd .
+Snatek uzavřeli ;
+Lubomír Bařina - Romana Hudcová / Bulhary - Znojmo /
+Petr Schwarz - Iveta Trlicová / Uherčice - Zaječí /
+Miroslav Bartošic - Zdenka Gálová / Rakvice - Přítluky /
+kA + : k 2 0- E A -4 VA wo
+Novomanželům přejeme krásný a šťastný společný život.
+Nejstarší občanka. paní Anastazie Krůzová
+se 18. března dožila
+let.
+Blahopřejeme a přejeme klidné stáří,
+Narozené děti :
+Růžička Michal čp. 457
+Šabata Jan 645
+Střítecký Jan 767
+Rodičům narozených dětí blahopřejeme,
+' ke . a
+Občané, se kterými jsme se rozloučili : sí EMD Al
+Rozsypal František ve věku 69 let
+Turečková Františka ; 77 let
+Peš Stanislav 85 let
+Švástová Helena 89 let
+Bažant Štěpán ; 58 let
+..... A čas se zastavil.
+o Marie Darmovzalová
+P- DBOR
+Košíkáři letos skončili.
+(055 H0Š u SŠ ED CS 60 00 20 087D 5 S00 m 00 oběh 55 675 C 70 0 6 vý 0
+TJ Sokol Rakvice má v současné době pouze dva oddíly. Jsou
+to oddíl kopané a oddíl košíkové, :
+Stolní tenisté jsou. samostatným oddílem sponzorovaným soukromou firmou
+Nasla a šachisté se rozpadli.
+Oddíl košíkové mužů se. již tradičně účastnil okresního přeboru;
+který patří množstvím soutěžících mezi velmi silné.
+V základní skupině jsme ve třech zápasech zvítězili a v pěti pro-
+hráli. Nejvyšší porážka ve skupině byla: o 6 bodů., Proto naše skore
+bylo vysoce aktivní. Ve skupině jsme obsadili 4 místo a hráli úsme
+o celkové 7 až 9 místo. Zde jsme tři zápasy výbě a jeden prohráli.
+Celkově jsme obsadili tedy 8 místo.
+Celková bilance je 12 zápasů, z toho 6 vítězství a 6 porážek.
+V průběhu sezony se hráčský kádr stabilizoval na 9 hráčích
+plus další dva podle časových možností. Oproti loňské sezoně se na
+několik zápasů vrátil Petr Látal a z mladých se k nám přidal 202 em
+vysoký Jiří Horáček.
+Věkový průměr mužstva je poměrně vysoký a to 33 let.
+Naši obec v tomto sportu reprezentovali : Antonín Straka, Ing. Jan
+Kamenský,Radek Švásta, Josef Hnáníček, VZdeněk“v Průdek, Jaroslav
+Vysloužil, Jiří Horáček, František Vrba, Zdeněk Hřiba, Petr Látal.
+a Pavel Suchánek. |
+Přesto, že' sezona již skončila, trénujeme stále ve středu
+od 19,00 hod. ve sportovní hale a zájemce o tento sportizveme mezi
+nás. I přes pokročilý věk některých hráčů se již těšíme na další
+lité boje v příštím ročníku okresního přeboru.
+Pavel Suchánek