Historie obce Rakvice

Web Jakuba Cabala o historii obce Rakvice a okolí

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


rakvicky_zpravodaj:rz_1991_3_ocr

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
rakvicky_zpravodaj:rz_1991_3_ocr [2023/07/30 20:54] – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1rakvicky_zpravodaj:rz_1991_3_ocr [2023/07/30 20:54] (aktuální) – ↷ Stránka přesunuta z 'rz_1991_3_ocr' do 'rakvicky_zpravodaj:rz_1991_3_ocr' xcabal05
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== Rakvický zpravodaj - 1991 - č. 3 - OCR text ======
  
 +**PDF verze zde: {{:rz:rz_1991_3_ocr.pdf|Rakvický zpravodaj - 1991 - č. 3}}**
 +
 +**OCR text níže slouží především jen pro indexaci a vyhledávání na webu, čtěte PDF verzi!**
 +
 +VYDÁVÁ OBECNÍ RADA V
 +Tera:
 +Rakvičané, na slovíčko
 +<.. nastal podzim. Příroda hýří barvami a odměňuje práci země-
 +děleů. Náč kraj ožívá staletými zvyky času vinobraní.
 +' " má nejdříve veliký shon, aby kádě, sudy a sklep včas
 +připravil. Pak sleduje e napětím počasí, aby úroda dozrála a ne-
 +: řil úrodou, kterou nikdo ne=
 +ečnosti enížily ceny i výkup někte-
 +ných vín. le jsme zvyklí na vrtochy
 +m S obavami a: E Nižší
 +násl v trhu.E svoje zá- ©
 +o ýší poptáv 1 po hroznech a tím se zvýší i jejich cena. A
 +- tak to půjde v tržním mechanismu pořád cokola.
 +kA soukromý vinař musí být ekonomem. | zvažovat co a kdy dét
 +na trh a co držet v zásobě, aby a
 += Podle lidových představ je vinobraní: obdobím <zarážení ho-
 +ry: a Orpojných burčákových zpěvů a radovánek. Možná, že to tak za
 +našich dědů bývalo. Ale kolikrát víc toho „musí vydržet naše hlava
 +: Znepokojuje nás občanská válka v Jugoslávii, a také Snahy-
 +o odtržení Slovenska. Majitelé půdy si dávají do pořádku listy.
 +vlastnictví, aby si mohli vyžádat svoje pole zpět. I zerídělské
 +družstvo se od základu mění a od nového roku se Přítluky oddělí
 +k samostatnému hospodaření. VY obci přibývá soukromníků, zlepšují
 +68 služby pro občany a kostel začíná zářit novou fasádou.
 +Až budete mít Do práci, natáhněte si trochu teplého burčá-
 +ku, hočte starosti za hlavu a zazpívejte si něco z lidových tra-
 +dic. Bude vám lépe a píseň, vás posílí ve víře, Že naše konání
 +bude nakonec úspěšné ... © 2 |
 +R. OBHLÍDAL
 + Naše obec v současných vodnínkách
 +(900 1570 6D 0 ep SD RD RE ÚSP (8) SEM CIO UM (MMO GD (m CD OSD. GD etue SMD AMRO U) CSC (STD DD CDR 600 ed S25 0 OD 0
 +Dosavadní žebříček, podle ktercho jsne byli zvyklí posuzovat
 +hodnotu a věci, kolem sebe,je řádně rozviklán. Ns nejvyšší p
 +Je nutno dnes posuzovat problémy, které byly donedávna
 +v pozadí.
 +V našem případě se jedná o ekologii. Jde tu již skutečně o čas,
 +který pracuje proti nám. Jak Jane v tomto duelu v aoučusné době
 +naší obci ? Dá ee říci, že dobře i špatně.
 +se
 +x
 +Stavbe čistírny odpadních voč, která je dnes největší akcí na
 +ž
 +s
 +výstavby. V lstošnín roce je v as úckončení montáž
 +X
 +"tomto úseku, přes finenční oroblény © krytím, pokračuje podle plánu
 +e převáš=
 +né části technoloie a do poloviny roku 1992 úplné dokončení stavby
 +© předpokladu čostotku peněz. Rozpočet 14 mili i
 +v čnešních cenách 21 miliónů. Je maximálně vvůžíváno dobré počasí
 +a pracovn íci čělu z ovakti cky nepře tršitě. :
 +Dobudování čističky bude zásadně řešit možnosti vývoje obee
 +včevně veškerého pounikání,
 +Bez čištění odpadních vod toto již
 +podle zákonu nelze. V ton máme do budoucna velkou šanci. dače >
 +je taktéž podílníken © členem akciové společnosti "skládka Bantál
 +Zterá bude v buucucnu clouhodobě řešit ukláčání odpadů podle břeč=
 +pisů o skládkování, Skládkový podnik je projektovén v katastru
 +velkých Pavlivic a je vedle naší obce určen 1 pro velkou část okre-
 +Su Zřeclav.«
 +V jihovýchoúnía katasiru obce jsou prováděny pracovníky čo-
 +rováěkuho muzea v Črně průzkumy výskvtu chráněných druhů živočichů
 +a rostlin v eouvislosti e přípravou vyhlášení této části jako chrá-
 +něný přírodní útvar. Toto jsou dobré věci, ale ted ty špatné.
 +V katastru obce Rakvice s nám neustále objevují složené Eo
 +zady oúpaúu od neodpovědných občanů, kteří zřejmě dosuá spe
 ++1, že takto ohrožují přírodu, spoluobčany a nak
 +v části "jejle“ byla objevena divoká ze pachatel zjištěn,
 +postižen a skláčku odklidil. V Son
 +zemku zjištčna divoká ekládka, mimo jin
 +jedovatých chemikálií, V coučasné čČobě
 +a občany ochrany přívo ady, včetně Státní vodohospodářeké inspekce,
 + Zde puda prokuraturou uplatněn vysoký finanční postih a " na své “
 +s1 přijdou: i občané, kteří tam uklidili co doma překáželo. Samozřej-
 +mě včetně nákladů na uvedení de původního stavu. V dolní části obce
 +před "Irávníky"“ -je složena kupa odpadu = případ je v šetření. Od-
 +stranění bude, pokuď se pachatel nezjistí, na účet obce, tecy vlast-
 +ně občanů. Na farmě Trkmanec zvýšeným výskyte“ dusičnanů a čpavku
 +byl zlikvidován v. současné době zdroj pitné vody. Výsledek - dětská
 +"nemocnost, zákaz používání "této vody, náhradní zásobování musí za-
 +jistit majitel objektu pro své nájemníky, pokud se nezjistí kdo de-
 +vastsci studny způsobil,
 +Všechny tyte případy ukazují, že ještě někteří občané nepocho-
 +pili,
 +že tímto jednáním ohrožují své spoluobčeny, což nelze beztrest-
 +ně trpět. ©
 +Je toho dost, có se bude muset napravovat za dosti těžkých
 +nékladů. Vyzýváme občany, aby pokud budou svědky podobmých přípa-
 +ců, toto netrpěli a pomohli sami sobě chránit svoje životní pro-
 +středí.
 +OJECNÍ RADA
 +
 +PROM ŠRU Po-
 +Lávka a Facka
 +(SSR ES oa Gb 55 205 eD SRS ARO Gm 65 5 05
 +m 8e jednou v šarvnu pro-
 +lukéám a pak hledal starou
 +a mirabolánů. lan,
 +kde nebránily v chůzi keře hloží nebo nirabolánů, ztěžovaly cestu
 +ulámané větve lind. To vše dohromady tvořilo
 +Na svých toulkách za vzpomínkami jse
 +díral od Velkého šutráku po hrázce k Přít
 +cestu k Lednici, Hrázka byla plna keřů
 +jakýsi prales.
 +©
 +Na začátku spočinul můj
 +tří lip, které jako osamělí
 +na skupině
 +lénů Podkoziperských, Vzapomě
 +kou dvou polních cest, z nichž
 +mezi Roháčo a
 +vým a
 +který ta: Gal zbudovat pololáník dJocel
 +proostředkom Podzozibere 4a
 +ANnICKAÁB >. js Abi GA L cy
 +aréna cesta, která dělila rakvická pole
 +cesta byla dávno místen, kde byl
 +kých rolníků, ato cesta tvořila za
 +těným zbytkem Moravy a Velk
 +: =: = M a
 += / m MÁ
 +el (l il
 +do l
 +pruhá cesta vedla od kříž
 +pokračovala lukami. fo něl
 +ja iukami, Po několika >>
 + Malého. jrníčka a Zbrodku. Voda těchto toků zeaplavovala tuto cestu
 +v délce více než sto metrů, Této části cesty se říkalo Lávka. Eri
 +tomto označení nám zatane na uyeli z lévka, kyž jéeo cestu
 +ozalitou vodou 7 Snad proto, že se JÍ dalo = dakKO Do lávco,
 +-8 touto Lávkou byla spojena čada vzp
 +znaly. úy jako děcka jsme museli a zpra 1 rádi
 +dovozu sena obracet a shrábávat seno na Celcích
 +vízech, či Hrubých loukách. Na zaúní části žebčinák
 +váželo seno nebo obilí byla čelsí spoč
 +Na té se smělo i při naložené fůře sedávat, icvadilc
 +no nebo obilí škrabalo nebo padalo zu krk s čo vlasů
 +zonli v rytmu jízdy "kynklat nohama", Když ae včal
 +Lávsu, kde vždy hrozilo nebezpečí, že vy ae fůra
 +li jeme SVůj posed opustit. Ale i to bylo vítáno. úohli jsme se bro-
 +S
 +S
 +kam
 +Dich
 +Čo
 +P
 +dít vodou. Byla to vždy vítaná "čvecutačka"“.
 +Průjezd Lávkou byl vždy jakýmsi otiřadeu. Jaknile
 +vstoupil na Lávku, ať byl povoz prázóný, či naložený,
 +Kdo řiúil zpřežení, uvolnil opratě a tiše čekal, aby
 +pilo vody. leprve, když nasycené zvedlo hlavy, odvášil
 +k další cestě, To se opakovalo vždy. Svla to tichá dob
 +postup. Nikdy nebyl porušen.
 +Kcyž jsme byli odrostlejší a většinou zamilovaní,
 +bi
 +s
 +na konvalinky do Koze, pozáěji pak na výlety do zednice.
 +dívali po chodníku vyšlapaném v trávě podc
 +jeme muřeli přeskakovat po velkých kamenech, ktoré tam byly dány.
 +čj
 +F r av 3 m £ zaBnoceich Bmíý a 3
 +ta Lávce býval čilý ruch, ze jména o senosečích, o žních a oři
 +v š ?
 +Okopanin. Při těchto sklizních bývala voda na Lávce Téměř stále
 +lená, takée skokani, kteří tu dčli svůj domov, neměli chvíli pokoj
 +5 :
 +šMuseli vzít za vděk vodou v příkopeci vedle P feprve večer
 +nastal slid a' voda byla opět čirá, nohli se na Lávku vrátit skřehotat
 +P a bd . č: ka „ a
 +a doplnovat Koncerty žab v ostatních vodách kolem Rakvic.
 +Žebřir náky, kterými bylo očváženo ceno i olava, musely být vždy
 +se
 +naloženy s největší pečlivostí a hlavně pevně "zupůzovány“", aby se při
 +přejezdu lávky "neskotily", nebo aby se některý roh fůry "nevyvezl“.
 +Skocení fůry
 +nebo vyvezení některého rohu bylo pro "kladače fůry"
 +největší haňba, Měli byste vidět € jakým úsilím a pečí dělel "válce
 +-sene" na rohy a jak natřípsl seno, aby válec cvázal 8 ostatním senen,
 + aby fůra se "ani nehnula" na cestě. Totéž platilo při odvozu obi-
 +Jí z Irokvízů. Fůra kladená na "ježka" vyžadovala stejmou práci.
 +Všechny snopy musely být vevně natěsnány vedle sebe, aby ani při
 +největších otřesech nespadly. = |
 +Několik set metrů za Lávkou se cesta větvila. Jedna cesta ved-
 +„la podél Trokvízů k Podoxu, druhá vedla podél jihovýchodního
 +cípu
 +© Kozy do Lednice a třetí vedla po severním cípu Kozy a kolem Kutna=
 +zu, aby se potkala s knížecí dlážděnou cestou. od Přítluk
 +do Ledni-
 +Tato cesta tvořila hranice mezi rakvickými, přítluckými a leč-
 +nickými lukamui, :
 +Vzpomínám, že jsme se tu tenkrát setkávali .s nepřeberným množst=
 +vím ptactva. Zvěř žila v lesích a houštinách. Setkávali jsme se 8
 +množstvím lučního, vodního i lesního ptactva. Hned na jaře to byly
 +čejky, které svým pískáním a klikatým letem
 +na sebe upozorňovaly. © ni-
 +mi tu byly první straky. Lále to byli čápi a volavky popelavé. Čápi
 +měli svá Hnízda na suchých stromech od Koze až k Podivínu. Iaké vod-
 +ní elípky, fíkali jeme jim lejdsky, kačeny i roháči brázdili vod
 +na Jukách. V pozáúnějším jaru se k nim přicružili bukači« i nilova=-
 +6 A. | Ná
 +li místa kolem Holinkové, Gejlu, Kam zavítal člověkm
 +©
 +©
 +by
 +©
 +-
 +pb
 +.
 +„F
 +d
 +i
 +c
 +i
 +sečl. Víčali jsme je zejnzéna v podvečeréch. Ž lesního ptsciva pře:
 +den Dbrazdili ovzduší káně lesní, ostříži. Ani o jestřauby nebyla
 +nouze, Stejně jako o volání kukaček, klapot strakapoudů, datlů, o
 +křik sojek, houkání holubů čoupnáků. Také žluny lesnírnebyly vzše=
 +nos tí. A kdo měl štěstí, mohl uvidět i orla říčního. Z drobného ptact=
 +va tu byli konipasové bílí a žlutí, početní chocholoušl, o skčiva=
 +nech a stehlících nemluvě. faké moudiváčci lužní, stěhovaví pěvci
 +luhů 8 rybníč ních oblastí nebyli vzácností. Jejich vakovitá tnízda
 +bela na konečcích tenkých větviček keřů.
 +K večeru, kčyž ustal ruch na lukách a polích a nad krajeu de
 +enášelo čero, byly tu teplé večery úoprovázeny zpěvem evrčků - na-
 +šich cikád, kvákáním žab a skřehotáním skokanů. Do těchto zvuků pro-
 +nikl občasný pokřik bukačů.
 +lo vše bylo doprovázeno nepříjem ným bzu=
 +čením dotěrných konárů. :
 +. Z cest, které 8e větvily
 +za Lávkou byla nejvíce používána cesta,
 +která vedla kolem jihovýchodního cípu Koze přes tolinkovou. fa nás
 +(zaveúla k obelisku Facce, nebo jak se v Rakvicích i říkalo ke Špici.
 + Obelisk je štíhlý kamenný jehlan 8 kovovou hvězdou na vrcholu.
 +Pískovec, z něhož je zhotoven byl vnodný pro vyrývéní do něho Jmen
 +milenci, zteří u něho byli a dalších poutníků, kteří DO sobě chtěli
 +nechat památku na důkaz poho, že du byli a šli do Lednice,
 +
 +o
 +K tomuto památníku se váže,
 += dak = bylo v mládí vyprávěno,
 += pověst, n byl vystaven a proč
 +: . mé název Facka.
 +U Lednice a Valtice bývaly let- e
 +s ním sídlem knížat z Lchtenštejnů.
 +Tito tu pořádali lovy, vodní slavnosti
 +"a jiné zábavy v podzimním období,
 +„PŘÍ každém lovu měli šlech=
 +tičtí lovci. vády předem určena set-
 +kání = rančes vous - . kde se sešli
 +DA
 +po lóvu, aby uúusonořádali hostinu.
 +Vyprávélo se, že jednou při honu
 +<
 +v rakvickém prostoru byla určena hosti=
 +OY Jy na v nístě, "kde nes stojí Facka.
 +PZ SA 2 2
 +—— PE Jak už to někdy i v nejlepší společ-
 +== /y É > =
 +a >.
 +E -nosti bývá, nebyla prý Mezi manželi
 +5 =/ © "% iichtenštejnekých hostitelů plná: po-
 +1 pp „o s : : : — 24
 +©“ hOocA« Vyprávěčlo 86, že náladová
 +kněžna vyjádřila váči lknížeti pánu nelibost při usDo2 hostiny. =
 +(Nenálacu dala prý výrazně najevo. I nahněval
 +se hostitela pokořil.
 +přec o bel jí prý Úackus |
 +Čo bylo vříčinou rozladění a politováníhodné události pověst m
 +uváděla.
 +sle podle podání Šířeného mezi lidmi kníže pán ná znamení :
 +svého pokání za svůj nešlecehtický počin dal postavit na místě činu
 +uvedený obelisk. Potud pověst v lidovém podání, ž
 +Historie všuk uvádí jiné důvody stavby obelisku. Dalibor Kusák,
 +autor publikace o Lednici a Valticích v díle uvádí, še pískovcový
 +obelisk při cestě z Přítluk do Lednice byl vztyčen v roce 1798 na pa-
 +měř míru, podepsaného v roce. 1797 Napoleonem a arcivévodou. Karlem
 +vw Campo Yormio. Lal jej vLyčit kníže Jen I. z Lichteně tejna, který
 +v Itálii tehdy“ se svými vojsky bojoval po arcivévodově boku.
 + = 8. —
 +Je vhodné uvést, že Campo formio je osada v jtuleská provincii
 +Udine a že šlo o boje mezi Rakouskem a Neapoleonem Bonaparten,
 +v nichž Napoleon zvítězil a celé Benátsko obsadil.
 +Na své toulce jsem Packu ztěží našel. Cesta z Přítluk do Led-
 +nice zarrostla. A tak stojí Facka opuštěná, tichá. Ztratila svůj
 +m Dnes už žádný nladík do pískovce nevyryje jméno své milé.
 +[ hvězda na vrcholu řacky je zuělá, rezavá, bez jasu, Beznadějně
 +smutná, l kraj kolen je smutný. Živě si zde vedou jen ovádi a komá-
 +ri. Ojeuinělá zvěřa ptáci tu mají svoji pohodu. Plachtí tu sem tan
 +čáp nebo volavka, kéně lesní. Krikne tu občas sojka, do starých
 +siromů zaklepe datel. Sei tan uslyšíte beknutí srnce, který byl na
 +paši něčín vyrušen. V zině tu někdy narazíte na stopu líšky, jako-
 +by tu úávála dobrou noc. :
 +O facee napsal v roce 1883 povídku spisovatel Alois Nrštík,
 +který v té době učiteloval v Rakvicích. Podle dohovaných údajů lí-
 +čil v ní krstík poněmčování z olovéků., Povídka něsněla
 +být uveřejněna.
 +P
 +E i
 +40 Jí vd W
 +V, kn 4 |
 +00 A
 +| M W vw T = :
 +: obalí x 1 i 3 | p | HT / o: /
 +Těží at hy ee = = K 2 = z =
 +nebo Zbrodek. Byla zachována jen část Velkého irníčku. zes le se
 +Danborských topoly. I chráněný Kutnar se krčí ve vysokém snotbší
 +nehybný, kalný. Připoníná zasletou princeznu, která čeká ne 8vé vy-
 +svobození. Solem hrázky vede neupravené cesta vedle kanálu se ehni=
 +lou vodou. Podél něho nasázeným jasanůu jakoby se ani nechtělo do
 +Bd
 +života. Jen konipas poskskoval kolem vody v kanálu.
 +JUDr. HUBERT REŽNÝ
 + Rakvické osobnosti
 +(6 690, čo A370 UD GMD GM, GSS (NR GTX (DAD 5D Ai (5D yh ty 0
 +K rakvickým osobnostem, které si zaslouží, aby o nich bylo
 +v Rakvlckém Zpravodaji, zejména mladším generacím, pověděno, patří
 +beze sporu Phir. František Ladislav Fintajsl. Nerodil se 2/. Fvětna
 +1878 jako syn dlouholetého tajemníka obce a předního kulturního pra-
 +covníka v Rakvicích Jskuba Fintajsla. Bydlel v domě č. 38,
 +Vyrůstal v rodinném ovzduší, které Fra mtišku Ladislavu Vtiskla
 +hlubší rysy a vnímavého ducha etará rodová písmácká tradice. V 90.
 +letech minulého století studoval nejdříve na gymnasiu v Uherském
 +řradišti a pak v Pelhřimově, Ke sklonku 19. století byl posluchačem
 +filosofické fakulty Karlovy university v Fraze. Po dobu svého studia
 +na Kurlově universitě patřil k úzkému kruhu ctitelů tetčy universii-
 +ního profesora fomáše G. kasaryka. dusaryk se v té době zebýval
 +protlenatikou "České otázky“ v národním obrození, humenitními etic-
 +kými ideály a politickým probléner malého nároca. Iuto oroblenati=
 +ku shrnul Masaryk ve svých dílech Česká otázku, Naše nynější krize,
 +Zdeály hum.nitní a Problémy malého národa.
 +| fan
 +František wadislav jal si již pri studiu na Karlově uni=
 +v
 +i
 +versitě uvědomil, jaký má pro nás vyznal vaúšl anost a význam školy
 +X boji se zaostáváním za světovým vývojem. Uvědomoval si, že uči-
 +tel musí pracovat konkrétně osvětově v úanéu prostředí. Poznal jaký
 +o má uvědo dá lidu v duchu o Jak je
 +naka si úlchu školského a en v tehdejší
 +ně uvědomil a podle toho i jako pedasos pracoval.
 +Po umění etučis nastoupil jako rates or v Kyjově. Ihnei po
 +ení p Kyjově začal vedle výkonu Dbrofesorekeuo
 +ovat. Jeho vědecká práce měla vlastivědně re=
 +
 +Podle arch iivních podkladů hleásl zaniklé osady
 +nu pak se zápisníken, mapou a fotoapparáten v Tu=
 +čo: val če třebná fakta © zaniklých obcích a určoval
 +niklých obcí ata..
 +jo vyvinutý emvel pozorovacía jeho umění zachycovat detaily
 +mu umožnilo přesně určit místo zaniklých osad, pro jejichž nalézání
 +ol Při své práci se nerozptyloval pozorováním ně=
 + = 16 —
 +kolika předmětů najednou, nýbrž odkrýval jednu záhadu po druhé. To
 +mu umožnilo pracovat přesně a důsledně. Objasnil také mnoho záhad v
 +horopise a vodopise Ždánského lesa. Vyto záhady objasnil při naná=
 +havých cestách po kopcích a kolem potůčků. Přitom zjišťoval správné
 +místní názvosloví. Výsleukem této práce byla velmi spolehlivá mapa
 +okresu Kyjovského v měřítku l : 295 COC a poárobný popis Ždánského
 +leS8. ; =
 +úbíral také historicky cenné listiny na dědinách Kyjovska. Lia-
 +tiny vydal většinou tiskež v propranech k
 +kyjovskeho gyúnasia. Našel
 +také vzácnou pančtní knihu z xonce 17. století (v Sobůlkách). Uveřej-
 +nil o ní zvláštní studii a přispěl tín k seznámení se selskými dějina=
 +mi kraje. ro místopie xraje je tředa znalosti o rodobisech vrohností,
 +Proto ge obíral šlechtickými rodopisy (genealogii) nejdříve Kyjovska
 +a nak celé jižní MNOrAVvY.
 +Věnoval €e C zpr, ebo Pi ronny bádání o staročeské příbu-
 +zenské terainolc »zgie (příbuzské názvosloví). V jeho práci měl každý rod
 +zvlántní oddělení, do níž se velkou pečlivostí ukláda i každý poznatek.
 +Dr. Pintájel s. byl vědom toho, že něnecké rodoniené 5 příručky nevyho=
 +vují novým noněrům a proto sbíral a zpracovával poznatky Eon-
 +České příbuzenském názvosloví. Jako praktickou příručku vydal pro čko=
 +08s svým kolegou (Klnava), nazvanou "Popis okresního hejt-
 +manství Ayjovekého",
 +Profesor dr. František Ladislav Fintajsl byl nadán i organizač-
 +ními achopnostmi a měl i hluboké vlastenecké cítění. V roce 1915
 +bylo pro Drotirakouské chování profesorů a studentů kyjovské gyunu=
 +sium zavleno a on byl přeložen do Strážnice. Když skončila válka, byl
 +úr. Yintajel iniciátorem obnovení kyjovekého gymnes la.
 +Kčyž bylo na v roce 1913 zřízeno břeclavské reformní reál=
 +né gymnasiiun, přijal dr. Pintajel jmenování ředitelem na této škole.
 +Vedia No k tonu jeunak touha po ročdém kraji, ale 1 osobní potřeba
 +upletnit
 +své nesporně organizační echpnosti, |
 +úřizování této nové střední školy na podzim l519 v tehčejších
 +po datnkách v Dřeelsvi bylo práven označováno za nadlidekou práci.
 +Podmínky, za nichž byla nová škola zřizována, byly trudné. Ještě
 +15. září 1919 mělo gymnasium pouze jednoho ředitele s jednoho role-
 +ra na I. až lii. třídu s jednou pobočkou, Gymnasium bylo Jen trpěno
 + 21
 +v budově německé školy na Dubiči a později v české občanské škole.
 +Teprve ve druhém školním roce 1920-1921 čalo ministerstvo školství
 +příkaz postupně. rušit německé gymnasium v Břeclavi a umožnilo tak,
 +aby se nove české reformní reálné gymnasium nastěhovalo do druhé=
 +cho poschodí německého gynnasia, Pos tupně byly pak předávány E
 +a zařízení českému gyunasiu« Úplnou správu celé školy L budovy
 +| převzal ředitel pr. Fintajsel ve školním roce 1922/1923. Dalčí potí-
 +“ že byly v tom, že nebyl dostatek učebnic, knil 10ven, nábytku, ani
 +peněz. bro čtyři třídy mělo gymnasium jen čtyři vlastní učitele ©
 +a onemocněl- LE některý, učili iři učitelé ve čtyřech třídách, Ředi-
 +tel Fintajel byl současně ředitelem, třídním 8 vyučujícím. Pracoval
 +až 17 hodin denně. Jeho pracovitost byla přís slovečná« Při tomto
 +pracovním zatížení musel pustit ze zřetele svoji vědeckou práci.
 +— Gymnasium bylo v Břeclavi jen trpěnou popelkou. Řediteli byl
 +přidělen jen bídný byt, kde pracováva! dlouho Go noci. Měl však
 +štěstí, že od počátku našel několik očdaných adí, , kteří ho počpo-
 +rovali podle svých Bil. 2 :
 +„Když bylo břeclavské ; gymnasium zařízeno a uspokojivě vybavenRo,
 +i Be Dr. Fintajel po několikaleté přestávce věnovát opět své
 +| decké práci. Nejdříve si pořídil výpisky z vicitačních protokolů.
 +(soubor farních zápisů) „vešelského děkanství z6 17. století odds
 +| vajícího o vpádech Rakoczyovců na sřeclavsko. Později si pořídil.
 +© paleografický přepis lichtenštejnského urbáře Z roku lál4. To zname-
 +- ná, iže sístně a -chronologicky zařazoval pís jemné panátky8soupis
 +he poddanské půdy rodu Lichtenštejnů, ze Které Jin ply „nuly
 +nebo. jiné hmotné výhody, např. desátky.
 += D4 František -adislav Fintajsl jako Dee nepovažoval pouhé uče-
 +ní svých předmětů 28 cíT vyučování. Šnašil
 +se školu přiblížit životu
 +Jeho. podřízení profesoři o něm říkali, že n čitel byl pravým : -
 +otcem, jemuž nešlo jen o suchou vědu, nýbrž o 19, aby si získal 2 -
 +© deniská sráce.« Slučoval v sobě neúnavnou pracovitost, organizační
 +pohotovost, pevnou ruku a bezneanou dobrotu, Kterou odzbrojoval. 2:
 +| získával přízeň. Byl to vzácný člověk. Výborný pedagog, profeso ské-
 +mu sboru sbovívavý kolega. Byl mírný, hodně plachý. Netoužil po mimo-
 +- školské společnosti. Vyprávělo se o něn, že nenáviděl telefon, © úře: :
 +dy vyřizoval všechno písemně, : E
 + — L ©-
 +Profesor Josef Lorene o něm ve svých vzpomínkách řekl: "481
 +velmi sympatickou vovahu. Se členy sboru jednal nřátelsky a jemně
 +8 stejně měl rád studenty a rozuměl jim, Koyž s někým mluvil, ja-
 +koby mu četl v duši a na to reagovál, Nikdy nevycházelz nějakého
 +eela té nebo oné nolitické strany. Jého hledění bylo vždy věcné
 +a morálně objektivní. vednou mi řekl slova, která jsem nezapomněl,
 +protože Lyla právě od něho, "Pane -kolego ,. dobrotou nikdy nezřešítě
 +Dr. FRintajsl byl mužer nižší útlé postavy, jiskrných, avšak spíš
 +do vlastního nitra zanleučných očí. 4 jeho gest i chůze vyzaářovala
 +skromnost a pluchost. Zepatřilo k Jeho zvykůr vést rozvláčné a sdíl-
 +mé řeči. k5 pozurav však Ocpovídal z povzčálí sxeknutím klobouku,
 +něnmou úklonou, s úvorností už tenkrát starosvětskou. ecučený pozor0-
 +vatel by o něm řeki, Že jeho tělesnými znuky byly útlost, křehkost
 +z
 +u úuševné pak, juk Už bylo uvedeno, byl zahleděn spíš 6o sebe,
 +niterně zranitelný.
 +Obět a služba, to byl uravní zákon, který úával jeho vážnému
 +životu smysl. Cbětoval svůj osobní život potřebám doby a =
 +Neúprosné pocřizoval své osobní schopnosti nadosobním potřebál ita
 +B Čílům. S
 +Uvěúomíme-ii sl, že vysoké školy Fintajs.ovy čoby koliby
 +iehčejší generace Víc pro vědu než pro pedagogiku, pochopíme jaká
 +to byla pro něho oběť vzdát se vědeckého bádání ve prospěch vybučo-
 +vání břeclavského Cynnasiu. Vytvořil dílo, které ještě dnes je
 +místem vzdělávání V našem kraji. detřel v roce 1926 ve věku 48 let:
 +VÚetu k jeho cílu vyjádářila Břeclav tím, že jeho jméno nesla a opět
 +nese jeána břeclavská ulice.
 + Československá strana lidová
 +(000 000 000 055 S70 SD SD 600 C 40 00 MDS 5 (00 U AND SAD 00 05 12 SRO B Gm 6m 0m S00 00
 +Vážení spoluobčané, byl jkem požádán, abych napsal příspěvek
 +do Rakvického Zpravodaje za MO ČSL. kejsem si zcela jist, zda je
 +v tomto zpravodaji místo i pro prezentaci politiky, ale vzhledem
 +k tomu, že jsme záe měli 40 let jedinou a vždy "správnou" politiku,
 +pokusím se Vás krátce seznámit s politikou strany, o které asi
 +mnoho nevíte, Československé strůny lidové. V Rekvicích byla míst-
 +ni organizace ČSL založenav ř íjnu 1990 a v současné čobě má 1
 +členů. Celá ČSL má pax asi 98 ti
 +(OT tis. UM). ©
 +jaká je úloha ČSL v teto době 7 ČSL je stranou integrující «
 +síc členů z toho 63 tisíc na Morávce
 +státotvornou. integrující proto, že Dovažujeme za pošetilé soutěžit
 +S ostatními o to, kdo je více pravicový nebo levicový, kdo je ten
 +nejlepší či nejchytiejší, protože množství problémů, před kterými
 +stojí naše společrost
 +je tak obrovská, že není v sikach žádné je-
 +- notlive strany ani hnutí to zvlácnout samostatně, husí vzniknout
 +plaforma pro spolupráci všech demokratických a protitotalitních sil.
 +Vy tom vidíme naši integrující úlohu.
 +Stranou státotvornou proto, že spolupráce slovenského KDan a Čí
 +je jeden z mála dialosů, které ještě existují mezi Čechy a Slováky. Ne-
 +zakrýváme, že máme oúličné pohlecy, především na etátoorávní uspoří -
 +čání. Zároveň cí itíme, že nelze přerušit úimlos. Je třeba hlečat řeše-
 +ní, hovořit o věcech s nenechat průběh událostí ve smyslu vášní.
 +-Chceme být také stranou aktivní a konstruktivní. Usilujeme o
 +realizaci pozitivních změn v parlamentech, ve vládě, tam, kde jsmé.
 +«áklačy našeho programu jeou v těchto pohlecech: Jednak
 +křesťanský pohled jako výchozí základna pro realizaci změn ve spoječ=
 +nosti. Všichni vímé, že komunismus zkrachoval. Liberalismus =
 +se Dostupně vyčerpává a hodnoty křesťanské etiky a morálky,
 +Žily dva tisíce let a dnes jsou součástí včec: vyspělých denokraclí,
 +tyto hodnoty dávají naději na nekatas trofick Y výhled řešení problémů
 +světa. Ve středu našeho úsilí stojí svobodný člověk, vázaný na sorál=
 +ní hodnoty a povolaný k odpovědnosti.
 +Dále je to ono škaredé heslo cebolševizace.
 + - 14 -
 +Za třetí je to realizace spolkového uspořádání jako optimální
 +řešení státoprávního problému. : |
 +Usilujeme o to, aby ekonomická reforma byla urychlena, aby se.
 +o reglizovala skutečně, nejen "jako“.
 +Také usilujeze o prosazení sociálního rozměru reformy a velmi
 +silně si uvědomujeme nutnost sociálního smíru. Zče se ale chceme od=
 +lišit od určité demagogie, protože ij komunisté říkají - ano, my cace=
 +me reformu, ale při zachování sociálních jistot. ČEL chápe sociální
 +rozměr, reformy tak, že každý
 +je odpovědný sóm za sebe, za svoji ro-
 +ve
 +dinu, za svoji obec, za nějaký region a teprve ač není schopen Se
 +jostarat, polon nastupuje nezadatelná > státu. Stát je
 +s za ochranu slabých, za staré lidi, děti za nemocné. Není
 +možné připustit,
 +aby ani jeden o nežil v necůstojných podmínkách
 +z příčin realizace ekonomické reformy. Na druhé straně začne-li mb-
 +dý, zdravý člověk mluvit o sociálních jistatách, nezbývá, než no
 +poslat do práce. Pros azení morálního kontextu všech změn ve společ-
 +nosti vidíme jako předpoklad jejich realizacé.
 +Víme, Že v naší domácí politice není včechno vpořádku, Je nutné
 +nazývat věci pravými jmény, ale musíme ocenit to dobré
 +co bylo výko-
 +náno » Kritizujeme-li něco, ausíme mít alternativu, jak problémy těšit.
 +Na , těchto |principecE ohce součásná ČSL stavět. Doufám, že se mi
 +pocařilo Váš alespoň trochu zaujmout a říci něco novéko.
 +ee
 +o00 000:000
 +uronová privatizáce - šance pro všechny '
 +om eu 269 G GA AR S GAS €55 0906 855 K5 S70 CHD B15 375 0900.60 JK MY CZE SET 9M 00 MP OD OSĚ SO 60 05 m5 O m9 SP Se SŠ S43 O Sie 9D OS O
 +jí náéně důležité Vč
 +jejich nředstavitelů, nebo věci velmi důložité, a to státoprávní
 +p tim související referendum i tvorba ústav. © te chto
 +O
 +P
 +(M
 +V
 +a
 +ba)
 +o
 +
 +
 +£ m
 +-m sdělovacím prostředkům inforuací
 +ickáá reforma, která má své důležité Kroky.
 +h je te, Tomuto tématu chci věnovat tento
 + = E- | = =
 +(Co to vlastně kuponová privatizace je. jee z nežno c. :
 +(privatizace státního majetku, tedy převedení tohot o majetku z
 +vlastnictví státy do vlastnictví soukromého.. Vybrané podniky pro
 +první vlnu privatizace budou převedeny ná "Akciové společnosti".
 += Do znamená, že hodnota vybrancho podniku bude určena množstvím a
 +© hodnotou akcií. lyLo akcie budou prodávány našim občanům v tak
 +o zvané "kuponové privatizaci!“. Ten, kdo se chce kuponové privatizace
 +o Zúčastnit, musí udělat několik věcí. Na mí stní poště zakoupí =
 +- KUPONOVOU KNÍŽKU, | UPONOVOU ZZNÁMKU a eventuelně příručku pro =
 +novou privatizaci. Cena kuponové knížky Jde 25,- Kče, kuponové
 +známky 1000,- Kčs a příručky 15,- Kče. Zuponová knížka má 16 stran.
 +dz toho ke stran jsou vlastní z různé |hodnoty. Ne však NÉ ko-
 +runéch, ale v investičních bodech. A
 +A -to od 100 do 1000 investič=
 +„ BÍCE bodů. Celkem může občen investovat MAXINÁLNĚ 1000 bodů. Může
 +investovat do jedné nebo několika akciových společností,
 +V případě, že ce chcete kuponové privati zace. zúčastnit, Je
 +vaší povinností |ce nechat zaregistrovat. K tomu budou slouž st
 +: "Resis trační místa". K registraci Je mutno se dostavit osobně ©
 +<obře vyplněnou kuponovou knižkkou a 8 suponovou známkou. Každý ob-
 +jčaň načeho státu, Který před Il. 1. 1991 čovr sil 1S lst ná právo
 +dět zare sistrovat pouze JELNU uponovou KNÍŽKU. :
 +| Nákup akcií lze provácět v poda statě 0 Po
 +Způsob Je zaregistrování svěřín všechny s své body, nebo
 +jejich čás | "nvestičnímu privatizační: ru fondu" - DP. lento
 +fond bude 28 ně nakupovat akole dle svého uváčení A já budu pe-
 +sivně přihlížet djestlí dobře ne bo špatně. Jako druhý způsob mohu.
 +uplatnit ten, že svou zarecistrovanou knížku svěřín osobě, které
 +© důvěřují a myslít si, že bude. investovat dobře, Třetí způs ob nák
 +pu kelí je pro ně nejpř ehlednější. Bucu investovat sám. Sám roz-
 +honu destii dobře a nebo Špatně. = =- - Z >
 +Technika nákupu akcií je velmi stručně ato Vyberu si v cez-
 +námu o nebo podniky, > Sřench: o S kup n
 +2
 + = 16
 +Nejdůležitější je, co mohu kubonovou privatizací získat a ao
 +ztratit. Pokud bude noje investice dobrá mohu za 1000 investičních
 +odů (za 1000 Kčs) obdržet akcie v přibližné hodnotě 50 000,- Kčs.
 +Z těchto akcií mohu čerpat podíl z čistého zisku tzv. divi Z
 +mohu ukcie prodat za jejich nominální hodnotu a nebo pokud na to
 +mám a moje akciová společnost prosperuje, koupím si dlaší akcie..
 +Ztratit mohu max. 1050,- Kčs, a to za kuponovou knížku, známku 8
 +příručku. Kuponová privatizace je jedinečnou možností, dak se stát
 +akcionářeu a že to za pokus stojí.
 +Časové termíny kuponové privatizace jsou následující :
 +Vd 1.10.1991 jsou na všech poštách v prodeji kuponové knížky,
 +: znamky a příručky,
 +do 1.11.1991 nusí být zveřejněny seznamy privatizovaných podniků,
 +od 1.11.1401 do konce roku 1991 bude probíhat registrace kuponových
 +knižek,
 +od 1.1.1992 do uxončení první vlny bude probíhat vlastní investice
 +28 kupony « |
 +Veřejné a doufám, že 1 soukromé sdělovací prostředky budou jistě
 +o kuponové privatizaci informovat. Podrobné informace bude možno.
 +získat i na besedách v naší obci, které bude ČLS kakvice pořácat.
 +Za místní sdružení OD
 +: 2 =
 +SUCH, ZINEK PA še
 +ooo 006 o00
 +(Co s půdou
 +Rakvice byly už od sgého vzniku výlučně zemědělskou obcí. Celý
 +její katastr byl svojí polohou a půčcními podmínkami uzpůsoben tak,
 +že vedle obilnin a pícnin dával s postupným rozvojem zemědělství
 +možnost pěstovat orůmyelové plotny především cukrovku, révu vínnou,
 +. ovoce a zeleninu. © =
 +Úrodná půda už ve středověku, lákala svobodné pány získávet v
 +Rakvicích pozemky sa zakládat svobodné dvory. S postupem času si osad-
 +níci vykupovali grunty jako dědičný majetek, |
 + - 17-
 +V 70. letech minulého století tu k pěstování cukrovky se zro-
 +dila myšlenka založit první rolnický cukrovar v Podivíně. Pokroko-
 +vost zemědělců dosvědčuje, že už v 80. letech minulého století byla
 +v Rakvicích první parní mlátička, na počátku našeho století pak
 +první "ulátící družstvo“. Vlastníci půdy pak postupně zakláčali
 +družstva strojní, meliorační a družstva jiná, složená z pokrokových.
 +zemědělců. Rekvice stály vždyv popředí zemědělského pokroku.
 +Kolektivizace nevzala rolníkům jen půdu, ale na celá desetile-.
 +tí utlumila jejich podnikavost a úsilí o rozvoj podnikání na vlastní
 +půdě. — = :
 +Dnes je rolníkům vřáceno právo užívat svoji půdu. Zákon o půde
 +výslovné určil, že dnem 23. června 1991 zaniklo právo družstevního
 +užívání pozemků těch vlastníků půdy, kteří nejsou členy zemědělského
 +družstva. Družstvá mají povinnost vydat půdu vlastníkům, kteří o tu-
 +te do 31. srpna 1991 požádali. Je třeba uvést, že vlastníci půdy, —
 +kteří zatím nemohou z jakýchkoliv důvodů na své půdě sami hospodařit,
 +mohou podle své' úvahy dát půdu do pronájnů bud zemědělskému úružstvu
 +ne bo jiné organizaci nebo. osobě. :
 +Upozorňuji však ne jednu závažnou věc. fen, kdo užnuřel no.
 +uzavře
 +se 4D nájemní smlouvu na jeden rok, ztrácí možnost vyžádat
 +si půdu zpět k i říjnu 1992. Nebude moci požádat o vydání půdy do
 +31. srpna 1994, neboť v této době bude ještě plstit jeho se
 +smlouva. Požádat o vydání půdy bude moci až k 31. srpnu 1993a
 +pro období po l, říjnu 1993. Bude tedy pro období od 1. říjná —
 +do 1. října 1993 nucen za jakýchkoliv podmínek nechat půdu v nájmu
 +zemědělskému družstvu. Kdo se nyní rozhodl začít sám nebo s jinými
 +hospodařit, bude mocí tak učinit až v hospodářském rocé 1993-1994.
 +: Déle bych rád PPozornět, že u samostatně hospodařících rolníků.
 +nejde jen o možnost provozovat zemědělskou činnost, je vydán zákon
 +© soukromém podnikání zemědělců. Podle tohoto zákona mohou amos tat-
 +ně hospodařící rolníci přihlášení do evidence
 +na Obecním úřadě, vy-
 +rábět výrobký zemědělské výroby osobně nebo za pomoci jiných osob
 +za účelem získávání trvalého příjmu, zejména prodejem zeměččlských
 +produktů, upravovat je nebo jinak zprůcovávat svoji. zemědělskou
 +produkci, (poskytovat příležitostné práce nebo výkony v souvislosti
 +se zemědělskou výrobou jiným osobám. — :
 +Nové úpravy v zemědělství dávají tedy senostatně hospodarícím
 +rolníkům široké podnikatelské možnosti.
 + O veškeré této činnosti mají občané možnost se informovat
 +na Regionálním odboru šžZe v Břeclavi. v břeclavském okrese na
 +začátku tohoto roku bylo utvořeno Udružení soukromých rolníků,
 +Toto sdružení zastupije své členy při jednání na úřádech, dává
 +podněty ústředním úřadům atd.. Vedle toho bylo ustaveno Sárušení
 +vlastníků půdy, které chrání své členy a uplatnuje jejich poža-
 +čavky u příslušných úřadů a organizací, |
 +Milan HORÁČEK
 +ooo 060. 000
 +8 ABZ z
 +TEN. PRO METRÁŠÍNÉ aSOVTEATU > SKLO = OB
 +az
 +SOUKROMÁ PRODEJNA SMÍŠENÉHO PBOŽÍ.
 +Nám denně nabízí: čerstvé“ pečvo věcho druhu,
 +omáci MPEMÍMY, pvo ao “
 + Podzimní zastavení
 +SM SD 657 GE 70 < CP 070 65 A9 S50 65 SP 05 Go AE ©
 +Co nás čeká, to nás nemine. A čeká nás vinobraní, krásná a
 +| veselá doba burčánů. Kateřinské hočy, Sikuláš, zkrátka a dobře,
 +otevírá před námi svou náruč podzimní čas a není to jen čas ostrých
 +větrů, hustých mlh a studených dečlů, ale také čas dozrávajícího
 +vína, draní peří, které
 +se neobejde bez poutavého vyprávění a hlev=
 +ně čas myeliveckých radovánek, sice Čnes 0 ale pořád
 +veselých a myslivci netrpělivě o čekávaných |
 +Franta a Lojza T T kč jeden čruhému z oka nevy-
 +padli, přesto byli dvojčata. Už od Haadene >= a nikdo neví proč,
 +se jednomu říkalo "Hadrovej“ a druhému "Koženej", čnad proto, že
 +každý byl jiný nejen vzhledem, ale z "Hadrovej“ byl vždy.
 +
 +klidný, dřevo ae na něm mohlo štípat a "XZoženej“", vůdčí osobnost
 +3
 +s
 +la
 +4
 +spolku těch dvou
 +byl kopá veselá, neposedná, stále vynýšlející ně-
 +jakou čertovinu,
 +do které zatáhl i svého bratra a jistě sl spočítáte,
 +o spolku, ale
 +byli víc pytláci neš myslivci a protože vovahy byli družné, rádi
 +i
 +že tomu to vůbec nevadilo. Čba Dyli Členy aveliveckéh
 +a dobře zpívali, o pozvánky na sous ední hony neměli nouzi.
 +Tu sobotu se válela jin řídká mlha, ale jinak se den vyda-
 +řil, k poledni se objevilo slunléko, byl pězný podzimní den bez
 +větrů a urholení. vydaril se den, z 2l Se hon, vydařil se srnčí.
 +guláš a víno, které ten rok obavlácí vyzrálo, nečřezalo v krku, ale
 +-naopak klouzalo do břiška jak rozpuštěné máslo. :
 +Y pozdní odpoledne se Oba bratři vraceli k dozovuů mírně zna-
 +veni chozením i kulturou. Část ces ty projížděli polem, část česty
 +vecla lesem. "koženej“ lešel ve voze na slámě a "Hadrovej“ kočí-
 +roval pár koní. Koně šli klidně, znali cestu, jen odírkovali do vzná=
 +šejícího se sounraku. llha pomalu zolívala les svým mléčným oparei,
 +ale její velký chlad vůbec nevadil "Koženýmu“ , který spokojeně ve
 +voze odpočíval. Když se vůz blížil k »kází koně zneklidněli a kcčí
 +zpozorněl. Chování koní nebylo normální, protoc
 +kou pušku a zasunul patrony do obou hlavní. Po nár krocích se konč
 +zastavili. Chvíli oylo ticho, pak se ulází rozhrnulo 8 na lesní cestu
 +vyšel jelen, něbo srnec? Jestli byl špičák, či čest
 +opatrně
 +vzal do ru-
 +p) : i
 +vej“ nerozeznal a také si nebyl jist jeou=li jecen nebo dva. Pomalu
 +se otočil dozadu na bratra a šŠepten nu oznamoval
 + ' =. 20 =
 +"Ty, Lojzo, před nama stojí jelen jak kráva velkej. Co říkáš,
 +mém?"
 +"Nečekej, Sranto a oba kohútky našup. Žádný caviky.
 +"liadrovej" Jjako vždy bratra poslechl., Pomalu přiložil pušku
 +k raneňi, zavřel obě oči a znáčkl. Rána to byla veliká a "Hadrovej“
 +se začali plašit a tak 86
 +uklidňovst. "koze=
 +se také vělel vedle svýho bratra. Koně
 +"Hadrovej" vzzpaňatoval, vyskočil z vozu a začal
 +je
 +nej" se postavil a ptá se: "Ťak oo, = leží?"
 +< = 2 we V © ž a z a n Nr $ o s$8
 +"Ale gde. Koně cukli a © tera kohítkama špatněs poradil.*
 +"Nevadí, sak dojde podruhý
 +: orujíc
 +m „ aby se přesvědčil, vykročil-k předku = Por
 +krok zastávil so u klidných koní.
 +A 22 * s a P a ee
 +ušl, dyt tys im ich dočista ustře
 +e
 +, av : s soáiá m3 A jc W
 +zvyknů, Stejně se 8 tým nedá nic dělat.
 +č
 +Io = a z A V 30 6
 +"ávyknů, nezvyknů, ale = či negdo koně
 +podle toho, že velmi dobře o
 +coo OČÓO o00
 +Už zaše zní 4..
 +(S70 Cp W355 MOK OBE OSY 67V GM. K Ač 65 RD 70 5
 +Že řemeslo má zlaté úno, to platilo, pak 40 let neplatilo,
 +ale platit
 +do budoucna musí. listři kováři, klempíři, stolaři,
 +krejčí a úalší řemeslníci byli vždy vážení občané. V posledních
 +desetiletích se u nás poctivá řemeslné práce znehodnotila a také
 +vývojem lidské společnosti se s některými řemesly už nesetkáme.
 +Jedno z Velni vážených řemesel bylo řemeslo zvonaleké,
 +čvonařstvím ee začali původně zabývat Denediktínští mniši a vyrá-
 + běli zvony nejen pro potřebu kláštera. Se zakládáním něst a kostelů
 +se zvonařetvím začalo zabývat i unění světské. V ll. století byly na
 +našem území zvony řídkým jeven,avšak ve 13. století už byly zvony
 +téměř ve všech kostelích. Dosud nejstarší zvon u nás z roku 1305 se
 +nachází v Havlíčkově Brodě v děkanském chrámu Nanebevzetí P. Male.
 +Největší zvon zvaný "Zikmund" z roku 1549 se nachází v kostele na vě-
 +ži sv. Víta v Praze a váží 27 tun. Jeho spodní průměr měří 256 em.
 +Surovina pro lití zvonů byla kovová eměs skládající se z cínu, mědi,
 +(olova, niklu. Poměr těchto kovů, to bylo tajemství každého zvonaře «
 +Základním tónem je nejhlubší tón vznikající na spodním okraji zvonu.
 +Horní tóny, které jsou slabší a vyšší musejí být souzvučné s tónem :
 +hlavním, dávají mu síly a plnosti. Ton musí mít přesné ladění ve všech.
 +částéch. =
 +V dobách, kdy mor sužoval celou naši planetu, se tato hrozná ne-
 +moc vyháněla zvoněním na všechny zvony, které město vlastnilo. Zvonilo
 +se bez přestání, tak dlouho, pokud nemoc neustcupila.
 +Dnešní věda tento úkaz vysvětluje tíz, že hlas zvonu má blahočár=
 +ný vliv na člověka, na jeho nervovou 80ustavu a naopak zvVux zvoní ně-
 +snáší havět jako jsou potkani a krysy a právě tito živočichové byli
 +nositeli bacilů noru.
 +Vzpomínám nedávnou dobu, kdy nám každé sváteční poledne oznanoval
 +zvuk sirény. svuk, který vlastně násobí na lidi tak jako zvon na potks-
 +ny. ávuk, který burcuje, aby ohlačoval nepříjemné, iragic ké uúůlosti.
 +Skončilo toto údobí. a snad některá z babiček při kle kání upozorní svě-
 +o
 +ho malého vnuka "jestli nebude bývat nči klekání dona, Lucia ti pro-
 +vrtá pupek.“
 +A kostel © Opravuje se. Bakvický kostěl dostává nový kabát. Od-
 +straňuje se omítka, červená věž je znova natřena
 +na červeno. Rakvičtí
 +občané provádí mezi sebou sbírku na tuto opravu, takže rakvická domo-
 +vina bude zářit čistotou, jak bledě řůžová budova fary, která
 +se opra-
 +vila za starosty Stanislava Kani a už není ostučou vesnice.
 +-© Zvony, které všude na světě jsou vyjádřením štěstí, svobody, lásky,
 +klidu a míru se znovu rozezněly nad naší vesnicí. Snad přinesou spoko-
 +Jjenost a klid těm starším © otevřou svět a uplatnění těn mladým.
 + SPORTOVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ
 +f
 +a
 +=
 +V letoční sezoně budou oddíl koščíkové Sokola Kakvice repré-
 +zentovat v soutěžích dvě družstva. Je to družstvo žen, které
 +v uplynulé sezoně hrálo meziokresní ©soutěž. Žatím nejsou Zprávy,
 +zče pro tuto soutěž buče dostatek týmů a zda 88 tedy Dude vůbec
 +hrát. :
 +Družstvo mužů, trající okreení přebor nedozná V letošní
 +sezoně jako obvykle velkých změn. Jen věkový průměr každým fe-
 +kem stoupá., Froóto VĚL jými najjou zájemci ©
 +PLS
 +jh
 +B
 +»
 +
 +ban
 +©
 +(o
 +©
 +=
 +R
 +L
 +63)
 +B
 +be
 +nd
 +p
 +fi
 +p
 +tento sport a že si najdou cestu do sportovní huly.
 +pa mí 4amans čar rs Z m 0 ČT
 +Pro zájemce uvádíme Časy treninšu ©
 +53 p as 5 G1 ba dis
 +Muzi stLeda 18.00 = 20,00 no din
 +M n R di P £ S Fa s “ 3 a
 +Leč Y SLLečcA Z 21 +3 hodin
 +V tyto hodiny nůže přijít nezi nás každý, kdo si chce
 +Á x i
 += © Se 5 r
 +-út., Účinkování v múlstr rovekých soutéžích není V žád=
 +JS pa me m 2
 +něž případě DOGNÍNKOU «
 + — 2
 +SPOLEČENSKÁ KKONIKA
 +<
 +o na tky -:
 +Luděk Nečas - Silvie Petruchová | (Přítluky-Poštorná)
 +Ladislav Rotter - Bohuslava Nováková (Pruščánky-lové Mlýny)
 +Richard Švásta - Věra Vlková (Přítluky)
 +Radek naman = Markéta Uúinaříková (Zaječí-Prítluky)
 +Olářich Herzán =- úuzana Ludínová (V.Pavlovice-Rakvice)
 +itadovan Antálek o- Ladislava smetanová iLanžhot-Zakvice)
 +9, F a= zi Ig m jr A 74 = Záseč m)
 +Jaroslav Kadlec - Věra Rácová (žZaječí-"odivín)
 +: PR (00 E R 4 é r
 +Jiří Pleskač = Jitka Va.entová Znojmo)
 +F 84 : w
 +uibor Kuběna = Šárka Lazalová © (Věšechovice=hakvice)
 +4 s : o
 +p P © ě a <p B ŠÍ AREA mm
 +či a stěati „DLOV.231 ČCeijí 21VOLen i
 +Aj A 7
 +kk o e AS K
 +maPiin Průdek
 +s
 +Přejeme všem dětem šťastný život.
 +Zemřeli:
 +Hochnan Bohuslav © ve věku 67 lat
 +Krůzová Vlaeta 10 let
 +Minaříková Marta 77 let
 +Kamenský František : 83 let
 + Zemřeli :
 +Pacalová arie ve věku 77 let
 +Průdková Františka 87 let
 +Cabalová Veronika 86 let
 +Švástová Pavlína © 78 let
 +Nič Jaroslav 88 let
 +Nečasová liarie : 95 let
 +Život odměřil svůj Čas «+..
 +coo O00 aoo
 +Už kroje neuši je ecee
 +A ba n E bi E ě s > ři = = — : = £
 +Je dobře, že folklor v naší obci se stále udržuje, že pestré
 +kroje jsou v oblibě; hlavně u mládeže a dětí. Ale někdo je k tomu
 +musí vést, Je to zásluha ročičů a velk
 +byly pro ni poslední, kdy pilně šila a vyšívala tu "parádu" pro
 +chasu a kdy strojila děvčata do "škrobenic“. Zemřela tetička Paulí=
 +%>
 +na. Její práce tu však zůstává. V ten slunný zářijový den projevi-
 +li vděčnost a ocenění jejich zásluh všichni, kteří
 +se 8 ní přišli
 +rozloučit, Dojemné bylo, že děvčataa děti v krojích se přišly
 +rozloučit tak, jak je tetička Faulína dovedla vystrojit k slavnosteu,
 +ty na sukních a kordulkách splynuly se záplavou živých květů te-
 +tičce Paulíně na rozloučenou 4.. :
 +ptsji ©
 +šle -ře
 +M |
 +NZ“
 +Ne
 +a
 +„0
 + PŘIJE MuE POZEZENÍ VE STOLONÉH
 +PRO ČEDÍ ALKOHOL (CLE VHEALKO HÁPOJE
 +věEHa DRUHU= ČEPSTVÉ“ ZÁKUSKY =
 +ZACLÉ OBYERSTVENÍ m SATELIT
 +LAVSŤIVTE HÁS
 +kán MABÍZÍ +
 +SPOTŘEBNÍ. FLEKTROHIKAU DROGERIE =eTExTIL. NÝROBKY—
 +[Te
 +OBCHOD
 +: ZAÁDRAŘUTAL. : =
 +POTRA VANY MOAŠENÉ RAS DOVE +
 +DROEE DE
 +MMĚTNTE M36
 +3 2 ar arů neon masa © Dobri níní
 +Rak vický aDLAVOL daj VvvVáBvVaA OJECNÍ Fa04 V HASVLG6108.
 +Er M Ace ah MA
 +Vychází čtyrtletně,.
 +PE o OA M o n K a S My v
 +ZPalickaá úprava třelcova Lagmar , DZ antisek 6801,
 +V ole FT R P k mh R
 +Liskne OPS = PLOVOZOVNIA HUB topDe ce U SčNa
 +Cena 5,- Kč8S:
 +
 +

Donate Powered by PHP Valid HTML5 Valid CSS Driven by DokuWiki