Zde si můžete pročíst přepisy starých listin o Rakvicích. Všechny jsou převzaty z časopisu Selský archiv, který vycházel v letech 1902 až 1922. Tyto listiny pro časopis Selský archiv připravil František Nosek.

My Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně, nejvyšší maršálek království Českého, známo činíme tímto listem obecně a přede všemi, kdož ho uzří, slyší nebo čisti bude, že před nás předstoupili poctiví rychtář a konšelé i celá obec Rakvice, naši věrní milí, a nás poníženě a pilně prosili, abychom je milostivě obdařili odoumrtí neb odumřelým zbožím, které dosud na nás a na naše předchůdce dobré paměti právem a obyčejem spadalo, tak aby zemřel-li který z našich lidi v Rakvicích bez tělesných dědiců, jeho statky napotom ne na nás, a naše potomky, nýbrž na jeho přátele aneb komu by poručeno bylo spadly. Přihlídajíce k pilné prosbě a slušné žádosti jich, a uznávajíce, že se vždy k našim předkům věrně a oddaně zachovali a budoucně nám, erbům a potomkům našim tak činiti povinni budou, zvláště pro polepšení našeho statku, a aby se lépe pod námi usaditi a živiti mohli, vzdáváme se práva a obyčeje k odumřelému zboží a obdarujeme lidi jmenované naší dědiny Rakvic, jich erby a potomky, a přejeme jim tímto listem, aby mohli zboží své dáti a poručiti svým přátelům v dědině, aneb komu by se jim zdálo, bez překážky naší, erbův a potomkův našich i našich úředníků, avšak tak, že chtěl-li by kdo statky své, moc nebo málo, poručiti přes pole aneb komu takový nápad sluší, ten musí v dědině při statku usaditi se podle práva zemského. Slibujíce proto za sebe, erby a potomky naše nečiniti jim v tom žádných zmatků a překážek nižádným spůsobem, přivěsili jsme pro lepší utvrzení toho listu naši pečeť. Jenž dán na Krumlově v pondělí postní po neděli reminiscere po narození Krista Pána v tisíc čtyři sta osmdesátém sedmém roku.

My Jindřich z Lipého, nejvyšší maršálek království Českého i s erby svými i budoucími potomky známo činíme tímto listem všem vůbec, kdež jej čísti nebo čtouce slyšeti budou, že jsou přišli před nás opatrný rychtář, konšelé i všecka obec z Rakvic, lidé naši věrní milí, a ukázali jsou nám list na odmrť, kterýž mají od urozeného pána, pana Viléma z Pernštejna na Helfenstejně, nejvyššího hofmistra království českého, nás s pilnou a pokornou prosbou prosíce, abychom my jim i potomkům jejich listu tohoto svrchudotčeného listem naším potvrditi a upevniti ráčili. My vzezřevše na jejich slušnou prosbu a na věrnost, že se k nám věrně zachovávají jako ku pánu svému, z naší zvlášní milosti a příznivosti toho svrchupsaného listu těm lidem našim z Rakvic, nynějším i budoucím jejich potomkům potvrdili jsme a mocí tohoto listu potvrzujeme ve všech kuších, závazcích v tom listu zapsaných, jakž se v něm zapisuje, tak jako by slovo od slova v tomto našem listu byl vepsán; slibujíce jim, že my, ani naši erbové ani potomci naši nemáme jim v to žádnou mocí ani kterým obyčejem sáhati na časy věčné, než při tom při všem je zachovati, jakž ten list svrchupsaný zní a v sobě zavazuje (?) beze všeho porušení; než toto chceme míti a zvláštně vymiňujeme : kdožbykolivěk statek svůj chtěl komu poručiti buď za zdravého života neb na smrtedlné posteli, ten aby při dobrém rozumě a dobré paměti byl a před konšely takové poručenství činil. Tomu na svědomí a na potvrzení naši vlastní pečeť přivěsiti jsme rozkázali k tomuto listu, jenž jest dán na Krumlově v pondělí před sv. Marií Magdalenou léta od narození syna Božího tisícího čtyřstého devadesátého sedmého počítaje.