Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- listiny [2016/11/23 18:30] – jakubcabal
+++ listiny [2023/04/25 16:01] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ====== Listiny ======
+<WRAP justify>
 Zde si můžete pročíst přepisy a překlady několika starých listin o Rakvicích. Některé jsou převzaty z časopisu Selský archiv, který vycházel v letech 1902 až 1922. Listiny pro časopis Selský archiv připravil František Nosek. U všech listin je uveden zdroj, ze kterého jsem čerpal.
-====== Listiny ze 14. století ======
+====== Listiny z 14. století ======
 ===== Papež Urban V. udělil odpustky kapli sv. Ondřeje (1368) =====
@@ Řádek 35: / Řádek 36: @@
 desetiletí.//
-Zdroj: Monumenta Vaticana, III. 1039
+Zdroj: [[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=13&bookid=210&page=663|Monumenta Vaticana, III. 1039, s.658-659]]
 ====== Listiny z 15. století ======
@@ Řádek 43: / Řádek 44: @@
 //My Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně, nejvyšší maršálek království Českého, známo činíme tímto listem obecně a přede všemi, kdož ho uzří, slyší nebo čisti bude, že před nás předstoupili poctiví rychtář a konšelé i celá obec Rakvice, naši věrní milí, a nás poníženě a pilně prosili, abychom je milostivě obdařili odoumrtí neb odumřelým zbožím, které dosud na nás a na naše předchůdce dobré paměti právem a obyčejem spadalo, tak aby zemřel-li který z našich lidi v Rakvicích bez tělesných dědiců, jeho statky napotom ne na nás, a naše potomky, nýbrž na jeho přátele aneb komu by poručeno bylo spadly. Přihlídajíce k pilné prosbě a slušné žádosti jich, a uznávajíce, že se vždy k našim předkům věrně a oddaně zachovali a budoucně nám, erbům a potomkům našim tak činiti povinni budou, zvláště pro polepšení našeho statku, a aby se lépe pod námi usaditi a živiti mohli, vzdáváme se práva a obyčeje k odumřelému zboží a obdarujeme lidi jmenované naší dědiny Rakvic, jich erby a potomky, a přejeme jim tímto listem, aby mohli zboží své dáti a poručiti svým přátelům v dědině, aneb komu by se jim zdálo, bez překážky naší, erbův a potomkův našich i našich úředníků, avšak tak, že chtěl-li by kdo statky své, moc nebo málo, poručiti přes pole aneb komu takový nápad sluší, ten musí v dědině při statku usaditi se podle práva zemského. Slibujíce proto za sebe, erby a potomky naše nečiniti jim v tom žádných zmatků a překážek nižádným spůsobem, přivěsili jsme pro lepší utvrzení toho listu naši pečeť. Jenž dán na Krumlově v pondělí postní po neděli reminiscere po narození Krista Pána v tisíc čtyři sta osmdesátém sedmém roku.//
-Zdroj: František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, číslo 2 a 3
+Zdroj: [[http://camea2.svkos.cz/search/handle/uuid:72f91330-1a40-11e0-9685-0013d398622b|František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, č.1-2, s.CCVIII-CCIX]]
 ===== Jindřich z Lipé potvrzuje Rakvicím předešlý list na odúmrť (1497) =====
@@ Řádek 49: / Řádek 50: @@
 //My Jindřich z Lipého, nejvyšší maršálek království Českého i s erby svými i budoucími potomky známo činíme tímto listem všem vůbec, kdež jej čísti nebo čtouce slyšeti budou, že jsou přišli před nás opatrný rychtář, konšelé i všecka obec z Rakvic, lidé naši věrní milí, a ukázali jsou nám list na odmrť, kterýž mají od urozeného pána, pana Viléma z Pernštejna na Helfenstejně, nejvyššího hofmistra království českého, nás s pilnou a pokornou prosbou prosíce, abychom my jim i potomkům jejich listu tohoto svrchudotčeného listem naším potvrditi a upevniti ráčili. My vzezřevše na jejich slušnou prosbu a na věrnost, že se k nám věrně zachovávají jako ku pánu svému, z naší zvlášní milosti a příznivosti toho svrchupsaného listu těm lidem našim z Rakvic, nynějším i budoucím jejich potomkům potvrdili jsme a mocí tohoto listu potvrzujeme ve všech kuších, závazcích v tom listu zapsaných, jakž se v něm zapisuje, tak jako by slovo od slova v tomto našem listu byl vepsán; slibujíce jim, že my, ani naši erbové ani potomci naši nemáme jim v to žádnou mocí ani kterým obyčejem sáhati na časy věčné, než při tom při všem je zachovati, jakž ten list svrchupsaný zní a v sobě zavazuje (?) beze všeho porušení; než toto chceme míti a zvláštně vymiňujeme : kdožbykolivěk statek svůj chtěl komu poručiti buď za zdravého života neb na smrtedlné posteli, ten aby při dobrém rozumě a dobré paměti byl a před konšely takové poručenství činil. Tomu na svědomí a na potvrzení naši vlastní pečeť přivěsiti jsme rozkázali k tomuto listu, jenž jest dán na Krumlově v pondělí před sv. Marií Magdalenou léta od narození syna Božího tisícího čtyřstého devadesátého sedmého počítaje.//
-Zdroj: František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, číslo 3
+Zdroj: [[http://camea2.svkos.cz/search/handle/uuid:73032550-1a40-11e0-865c-0013d398622b|František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, č.2, s.CCIX-CCX]]
 ====== Listiny z 16. století ======
-===== Čeněk z Lipé potvrzuje Rakvicím pět předešlých listů a přesně vymezuje odúmrť (1560) =====
+===== Čeněk z Lipé potvrzuje Rakvicím předešlé listy a vymezuje odúmrť (1560) =====
 //My Čeněk z Lipého a na Hodoníně, i s erby svými a budoucími potomky známo činíme tímto listem přede všemi, kdož
@@ Řádek 59: / Řádek 60: @@
 a příznivostí jim lidem naším, jejich dědicům nynějším i budoucím jejich potomkům potvrdili jsme a mocí listu tohoto potvrzujeme ve všech kuších a závazcích v těch listech zapsaných, jakžkoliv se v nich zapisuje, tak jako by slovo od slova v tomto listu našem vepsány byly; slibujíce jim, že my ani naši erbové a potomci naši nemáme jim v tom žádnou mocí ani kterým obyčejem sáhati na časy věčné, než při tom při všem je zachovati, jakž ti listové svrchupsaní znějí a v sobě zavazují i zavírají, beze všeho porušení. Také zvláštní milostí a přívětivostí jsouce k prosbám týchž nahoře psaných poddaných naších nakloněni a znamenavše jich k nám věrnost, chtíc jim zvláštní milost okázati, aby se tím lépe pod námi osazovati a živiti mohli, a jiní se pod nás táhnouti, toto jim zvláště přidáváme a k tomu přivolujeme: jestli že by který z obyvatelův Rakvických kterému přespolnímu příteli svému nebo komu jinému za zdravého života neb na smrťedlné posteli na jinou dědinu statek svůj poručil a Pán Bůh toho nemocného, kterýž statek poručil, neuchoval, by, tehdy ten přespolní, komuž by ten statek poručen byl, tím statkem z též dědiny Rakvic nemá hnouti, ale k tomu statku do Rakvic přistěhovati se, buď k orání aneb jiného obchodu vedení, a tu při tom bydleti má a jeho užívati bez všelijaké překážky našijí erbův a budoucích potomků našich však k nám jako ku pánu dědičnému zachovaje se a učině to, což v té dědině za řád a za právo jest. Jestli že by pak Pán Bůh na koho dopustiti ráčil, že by náhle z toho světa sešel a statku svého nezřídil a poručensťví neučinil, tak jakž se svrchu píše, tehdy ten všecken statek připadnouti má na nejbližšího přítele podle uznání práva vsi Rakvic; pakli by prospěšnost těch nahoře psaných poddaných našich, ta blížnosť a nápad v té dědině stranám žalobně a odporně rozeznána a vykonána býti nemohla, to sobě pozůstavujem, aby nikam jinam o takovou věc obě strany neměly žádné moci hleděti, nežli k nám, erbům a budoucím potomkům našim, pánům a držitelům panství a nebo k náměstkům našim, a což námi neb jimi o tu při jim nalezeno i vyřčeno bude, aby na tom mocně přestali, a ten každý, komuž ten statek přisouzen bude, též toho tím spůsobem a obyčejem užívati má, jakž se svrchu píše; pakliby toho statku ten, komuž poručeno jest aneb bude, neb kdo jej vysoudí a obdrží, v té dědině Rakvicích se nezdálo podle toho našeho nadání a potom že by sobě vyjednal na nás aneb potomcích našich, aby ten statek v Rakvicích prodati mohl a nám aby osadil osobou hodnou, toto sobě znamenitě již jmenovaní Rakvičtí na nás vyprosili na věčné časy, aby z toho statku ten a takový více vzíti nemohl, ani na nás sobě potomcích našich vyjednati žádným vymýšleným obyčejem, toliko polovici toho statku, a druhá polovice na obec Rakvickou aby spadla k dobrému obecnímu. Slibujeme jim mocí tohoto listu, erbům i jich potomkům, sami za sebe a za erby a potomky naše, že jim v tom nemáme překážeti žádnou mocí ani kterým obyčejem sáhati, než při té vší svobodě je zachovati, tak jakž svrchu psáno stojí, na věčné časy. Tomu na svědomí a jisté zdrženi toho všeho, což se tímto listem zavazuje, pečetí svou vlastní jsme jej utvrditi kázali, jenž jest dán a psán na Hodoníně ve středu po památce slavného z mrtvých vstání Krista Pána léta 1560. Počítajíc.//
-Zdroj: František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, číslo 3
+Zdroj: [[http://camea2.svkos.cz/search/handle/uuid:730d5e80-1a40-11e0-a437-0013d398622b|František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, č.2, s.CCX-CCXI]]
+====== Listiny z 17. století ======
+===== Vojenské zprávy od Nových Mlýnů (1619) =====
+//Zprávy od Nových Mlýnův: Dne 1. září 1619 asi 1000 jezdců nepřátelských plenilo okolí Rakvic, byli však 600 jezdci moravskými zahnáni, a přes sto jich pobito. Následujícího dne opakovali útok s 9 děly. Dne 3. září Moravané vzali nepřátelům 94 kusů dobytka. Dne 12. bojováno v menších potyčkách asi 4 hodiny, a 13. vypáleny Rakvice. Odtud nepřátelé podnikli dne 14. útok se 7 děly na okolní bratrské dvory. 15. září drancovalo u Šakvic asi 200 Uhrův, a vesnice Příkluky zapálena. Byli vehnáni do řeky Dyje. Dne 17. září osazeny nepřítelem vinohrady a okolní pahorky, 19. zapálen Podivín a dvě okolní vsi, 20. udeřeno na Břeclav, kde bylo asi 100 mužů posádky moravské, 21. září vyhořel byt Tiefenbachův, zapálený z neopatrnosti od domácích.//
+Zdroj: [[https://archive.org/details/zemsksnmyasjezd01kamegoog|KAMENÍČEK, František. Zemské sněmy a sjezdy moravské: Druhý díl. 1902, s.510-511.]]
+===== Frydrich z Oppersdorfu potvrzuje Rakvicím vinný šenk (1651) =====
+//My Frydrich sv. římské říše hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán z Dubu a Frydštejna a na hrabství Hodoníně JCMti. rada, nejvyšší lieutenant a soudce zemský v markrabství moravském; též Anna Helena Kateřina hraběnka z Oppersdorfu, rozená Jakardovská ze Sudic a na Hodoníně, praví spolumanželé, známo-činíme listem tímto naším vůbec přede všemi a zvláště tu, kdežby toho kdykoliv potřeba nastati mohla: kterak v tom od purgmistra, rychtáře a starších dědiny k hrabství tomuto příslušející Rakvic, i na místě též celé Rakvické obce, ve vší poddané unížeností jejich žádáni jsme, abychme pro tím snadnější též obce vzdělání a zvelebení, jim na jejich každoročně .obecní neb rathauzní šenk Vinný jistého privilegium a nadání příkladem předešlých vrchností jejich udělili; kdež považujíce my veliké, v pominulých nepokojích a vojenských roztržitostech na touže Rakvickou obec dokvačené ruiny a zpustlosti, a o to opravdově pečujíce, aby jako jiné k hrabství tomuto příslušející, tak i tato dědina Rakvice z takové zpustlosti zase povstati a k svému zvelebení přijíti mohla, tehdy takové týchž poddaných našich a obce již psané dědiny Rakvické poddané a unížené žádosti jakožto slušné při sobě jsme místa dali a proto také jim purgmistru, rychtáři a starším i celé obci nadepsané dědiny Rakvic i budoucím dědicům a potomkům jejich, od sebe i erbův i potomkův našich budoucích dědiny Rakvic držitelův tu milost činíme a jich při nadepsaném vinném šenku jejich, na kterýž jsou sobě od pánů předků našich, předešlých vrchností jejich, jistá privilegia a obdarování dané měli, docela a beze všeho umenšení pozůstavujeme. Také že oni i potomci jejich každoročně v též Rakvické obci šenk vinný obecní, buďto v rathauze aneb též i v jiném domě k obecnímu dobrému míti a stále držeti a na týž šenk buďto své víno obecní aneb též sousedské domácí autěžky dávati, aneb sice odkud by se jim koliv líbilo, vína na něj svobodně kupovati a přivážeti moc míti budou a mají bez všeliké naší i erbův a potomkův našich budoucích dědiny Rakvic držitelův odpornosti a překážky, nyní i na časy budoucí a věčné; avšak s tím při tom znamenitým opatřením, že jakož ta obec Rakvická podle úkazu a patrného znění starobylého urbarium k hrabství Hodonínskému patřícího, k ruce dědičných vrchností jejich každoročně vína, kterážby se jim na šenk a k zpeněžení dala, v té ceně a v těch penězích, jakožby od vrchnosti jejich je šenkovati nařízeno bylo, šest beček desítivěderných v též dědině Rakvicích vyšenkovati a zpeněžiti povinna jest, tak také táž Rakvická obec, nyní i na budoucí věčné časy, vrchnostem svým dědičným, každoročním vyšenkováním a zpeněžením takových šest beček vína opovázaná býti má a se dokonale opovažuje, Čehož všeho pro tím jistší důvěření a podstatu a upevnění my z počátku psaní manželé list tento náš svrchupsanému ouřadu a celé obci dědiny Rakvic, poddaným našim od sebe dávajíce, k němu jsme pečeti naše vlastní vědomě přitisknouti a přivěsiti dali a v něm se též rukama našima vlastníma zde níže podepsali. Jehož jest datum na hrabství Hodoníně dne 30. měsíce máje léta Páně tisícího šestištého padesátého prvního.//
+Zdroj: [[http://camea2.svkos.cz/search/handle/uuid:73168640-1a40-11e0-9a2d-0013d398622b|František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, č.2, s.CCXI-CCXII]]
+===== Extrakt urbáře od města Hodonína pro obec Rakvice (1654) =====
+//Extrakt od nás purgmistra a rady města Hodonína s milostivým J. hr. M., vrchnosti naší milostivé povolením z hlavního starodávného na celé panství Hodonské se vztahujícího Urbarium strany jistých k dědině Rakvicím patřících případností a vlastenství, učiněný, totiž: Ves Rakvice; z lesu slově Podox obec platu dává na časy budoucně a věčné, o sv. Jiří 2 fl. mor., e sv. Václavu 2 zl. mor., nynější i budoucí pán J. M. nemá moci žádné jim v nějž sáhati. Ta dědina Rakvice mají čtyry pastviska k obci od starodávna náležející, jedno slově Trotvic, druhé Mitterwiesl, třetí na Kozy, čtvrté Hozywinkl, mezi rybníkem jejich, těch bez překážky jak předešlých JM. pánů, tak nynějších i budoucích užívati svobodu, jak se jím chtíti bude, mají. Při té dědině jest rybník jeden, kteréhož obec k dobrému obecnímu bez překážky panské užívá, podle obdarování jejich. Též mají louku, kteréž k obci užívají bez překážky pána svého. Obec Rakvická povinna každého roku šest beček vína vyšenkovat v slušných penězích, pokládá se užitku 1 zl. mor. A že tento extrakt v nadepsaných všech rozdílných punktech se svým pravým urbariem orginálem bez všeliké újmy i přídavku slovo od slova se srovnává, toho my nadepsaný purgmistr a rada města Hodonína pečetí naší větší městskou tuto níže přitisknutou dotvrzujem. Actum v městě Hodoníně dne 24. máje anno 1654//
+Zdroj: [[http://camea2.svkos.cz/search/handle/uuid:731fae00-1a40-11e0-b84d-0013d398622b|František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, č.2, s.CCXII-CCXIII]]
+===== Frydrich z Oppersdorfu potvrzuje Rakvicím listy předešlých pánů (1656) =====
+//Já Frydrich sv. římské říše hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán z Dubu a z Frydštejna, na hradě Bouzově a na Hodoníně, JCM. rada, nejvyšší lieutenant a soudce zemský markrabství moravského, známo činím listem tímto vůbec přede všemi a zvláště tu, kdežto bý toho koliv a kdykoliv potřeba ukázati mohla, kterak předstoupivše přede mne opatrní rychtář, purgmistr a konšelé i na místě vší obce dědiny Rakvic, poddaní moji věrní milí, ukázali jsou mně předně list jeden od vzácné paměti urozeného pána, pana Viléma z Pernštejna a na Helfenstejně, nejvyššího hofmistra království českého, jím na odumrf śub dáto v Krumlově v pondělí po neděli postní reminiscere léta Páně 1487. daný, na pergamene psaný; též Confirmati od urozeného pána, pana Jindřicha z Lipého, nejvyššího maršálka království českého, jim na týž odoumrtní list sub dato na Krumlově v pondělí před sv. Marií Majdalenou léta 1497. danou, na pergamene psanou, jako také i druhou Confirmati od urozeného pána, pana Čeňka z Lipého a na Hodoníně, kterouž jest jim jak toho výš dotčeného odoumrtí listu a na něj vzešlé Confirmati, tak též i druhého listu jim od urozeného pána, pana Jana z Lipého, nejvyššího maršálka království českého, na rybník jejich obecní pod rybníkem Trkmanským ležící, daného na Hodoníně ve středu po památce slavného z mrtvých vzkříšení Krista Pána léta 1560. též na pergamene psanou poznovu potvrdil; k tomu také i pořádný extrakt ze starodávného urbarium panství tohoto Hodonínského učiněný a na les jejich slově Podox, též na pastviska jejich obecní, jako i na výš dotčený rybník jejich s loukou obecní a šenkování vina k ruce vrchností jejich, se vztahující a jim v r. 1654. pod pečetí města Hodonína vydaný, mně přednesli, jakož to vše ti již dotčení listové i na ně vzešlé Confirmati v sobě siřeji a ouplně zavírají; žádajíce mne při tom tiž Rakvičtí lidé pokorně a poníženě, abych jim tu milost učinil a jim takových listův a Confirmati jejich od sebe i erbův a potomkův mých potvrdil. Kdež považujíce já jejich poslušné i poddané ke mně i nejmilejší paní mé vždyckny dokazované věrnosti, jako také i jejich velké, v předšlých nepokojných letech od Turka pohana pocítěné ruiny a zkázy, a prostředkujíce to, jakž by zase táž Rakvická obec k svému zdělání a rozmnožení přijíti a tak i dědicům a potomkům našim téže dědiny Rakvické držitelům všeliké povinnosti s tím hojnějším užitkem vykonávati a vybývati mohla, takové jejich ponížené žádosti, jakožto slušné, nikterak jsem oslyšeti nechtěl, nýbrž takové svrchu dotčené listy a starožitná obdarování i confirmati jejich i s výše dotčeným urbárním authentickým extraktem do tohoto listu mého vepsati jsem dal; kteřížto jeden po druhém znějí v jazyku německém i českém slovo od slova jakž následuje, totiž://
+Zde list pokračoval opisy již uvedených listů:
+  * Viléma z Pernštejna potvrzuje Rakvicím odúmrť (1487)
+  * Jindřich z Lipé potvrzuje Rakvicím předešlý list na odúmrť (1497)
+  * Čeněk z Lipé potvrzuje Rakvicím předešlé listy a vymezuje odúmrť (1560)
+  * Extrakt urbáře od města Hodonína pro obec Rakvice (1654)
+List pak dále pokračuje...
+//A protož Já i s erby a potomky mými, též jménem a na místě nejmilejší paní mé, takových všech privilegiálních listův i confirmati jejich jakož i vlastenství lesu, rybníka, pastviska a louky ve výš dotčeném urbarium panství tohoto Hodonského zřetedlně obsažených k dědině Rakvicím patřících, též i každoročního šenkování vína k ruce vrchnostem jejich povinného, jim častopsaným lidem Rakvickým a celé obci i potomkům jejich listem tímto mým ve všech punktech, clausulích, docela a dokonale beze všeho umenšení potvrzuji, slibujíce od sebe i erbův i potomkův našich též dědiny Rakvic pánův, jim lidem Rakvickým a obci i erbům a potomkům jejich v tom všem, což se svrchu píše, nižádné překážky nečiniti a jim v nic toho nižádným spůsobem nešáhati, nýbrž jich a obec jejich při té vší nadepsané svobodě a vlastenství jejich dokonale, zachovati na časy budoucí a věčné. — Čehož všeho pro tím lepší podstatu a upevnění ke Confirmati této mé pečeť mou vlastní vědomě přitisknouti a přivěsiti davši, v ní jsem se též rukou vlastní podepsati neopomenul; jíž jest datum na Hodoníně dne 25. máje léta Páně tisícího šestistého padesátého šestého. Fridrich hr. z Oppersdorfu m. p.//
+Zdroj: [[http://camea2.svkos.cz/search/handle/uuid:73286090-1a40-11e0-b1e5-0013d398622b|František Nosek, Listinář Selského archivu, ročník 1905, č.2, s.CCXIII-CCXIV]]
+</WRAP>