V Rakvicích ještě na začátku 15. století nebyl žádný kostel ani kaple, všichni věřící museli chodit do Podivína. Dnešní kvalitní cesta do Podivína tehdy neexistovala a rakvičtí občané museli překonávat mokřady, bažiny a mnohdy se skrz vodu do podivínského kostela vůbec nedostali. Teprve na naléhání rakvických občanů vydal olomoucký biskup Kuneš ze Zvole povolení ke stavbě kaple sv. Ondřeje. Kaple byla postavena asi v průběhu 1430 až 1434 v Rakvicích na místě dnešního kostela.

Bohužel v Rakvicích stále nebyl hřbitov a muselo se pohřbívat v sousedním Podivíně. Problémem byla opět špatně schůdná cesta, mnohdy tak nebyli mrtví pohřbíváni několik dnů. Až dne 30. května 1487 požádali rakvičtí občané, v čele s rychtářem Lukášem Schramem a konšely Petrem Dulderem a Kašparem Czarrem, olomouckého biskupa o vytvoření hřbitova u kaple sv. Ondřeje a také o zřízení samostatné farnosti. Povolení zbudovat hřbitov a zřídit samostatnou farnost vydal olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo až v roce 1498.

Samostatná farnost v Rakvicích oficiálně vznikla až 10. ledna 1503, kdy olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo se souhlasem podivínského prebendáře Jana Blaudera povýšil kapli sv. Ondřeje na farní kostel. Tentýž rok ještě stejný olomoucký biskup jmenoval farářem v Rakvicích Martina Kirchmayera z frýsinské diecéze. Roku 1513 byl v kapli sv. Ondřeje zřízen oltář Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jakuba Většího.

Bude postupně dopsáno…