Poměrně klidnou druhou polovinu 19. století narušila v roce 1866 prusko-rakouská válka. Obcí Rakvice v tom roce prošla rakouská i pruská armáda. Tehdejší obyvatelé Rakvic se o všechny vojáky museli postarat a zajistit dostatek jídla, zásob a přístřeší. Celkové válečné škody v Rakvicích byly tehdy vyčísleny na 1125zl, ale to nejhorší mělo teprve přijít.

Pruská vojenská posádka 3. dělostřelecké brigády byla v Rakvicích usazena ve dnech 17. až 30. července. Ve válkách se snadno šíří nemoci a ani tehdy tomu nebylo jinak. Znenadání se objevila cholera a začala se rychle šířit. Už den po odchodu první vojenské posádky (31. července 1866) zemřela Veronika Chrástková, první oběť cholery z řad rakvických občanů. Následně 3. srpna 1866 zemřeli na choleru Kateřina Režná a Mariana Bečičková. Ještě ten stejný den do Rakvic přišla druhá pruská vojenská posádka 2. gardového pluku, která v Rakvicích setrvala do 8. srpna. Dne 6. srpna zemřel pruský voják Julius Köpke z 2. gardového pluku.

Od 31. července 1866 do 20. září 1866 zemřelo na choleru celkem 147 rakvických občanů. Zemřelých bylo tolik, že rakvický hřbitov nestačil, proto bylo rozhodnuto o vytvoření hromadného hrobu na odlehlém místě za panským dvorem. Poslední obětí cholery se stala Kateřina Blažková dne 20. září 1866. Tehdejší rakvický farář František Millín zapsal k této tragedii následující:

„Po tuto dobu jsem byl stále na nohou, částečně abych na onemocnělé dohlížel, částečně abych zemřelé pochovával. Denně bylo 5 až 7 pohřbů. Tam, kde se nestačilo zemřelé pochovávat, byli přenášeni na hromadu a pak odváženi k pohřbení. V případech, kde se nebylo možno rozloučit se zemřelými, zajistila obec, aby od rána do 10 hodin večer byl před kostelem k dispozici jeden vůz k odvozu mrtvol.“

Zdroje:

• MZA Brno, E 67, sign. 3334. Matrika zemřelých Rakvice 1831–1867.
• KORDIOVSKÝ, Emil a spol. Rakvice. Nakladatelství FPO, 2003. ISBN 80-868-1000-3.
• VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Školní výlet 1936. Obec Rakvice, 2014. ISBN 978-80-905175-3-0.